Talislanta

[Markus]

Rodina her zasazených do stejnojmenného světa Talislanta, se spoustou roztodivných ras a velmi běžnou magií, „kde určitě nenajdete žádné elfy“. Už od první edice (1987) se vymezuje proti tehdejším složitým simulacionistickým systémům a používá vlastní jednoduchá univerzální pravidla, založená na kombinaci archetypů, vlastností, dovednostní a úrovní. Herní systém je v jednotlivých edicích v zásadě stejný, ale dílčí rozdíly mezi nimi jsou (např. 4e mění pravidla pro magii, růst dovedností při přestupu na další úroveň nahrazuje plynulým zlepšováním, nebo ruší přibývání životů). Kromě toho vyšla i samostatná konverze do d20.

V minulosti vznikla na světě prastará civilizace, která ovládala mocnou magii a vystavěla létající města, než byla zhruba 600 let před začátkem hry katastrofálně zničena. Dnes je ústřední kontinent rozdělený na desítky rozličných regionů, z nichž každý má vlastní kulturu, zvyky a tvory, mnohé z nich bizarní a mimozemské – jako jsou třeba humanoidi se dvěma mozky, kočovní ptakolidé nebo inteligenční šneci. Jednotlivé kultury často používají magii jako běžnou součást života. V rozvinutějších oblastech jsou k vidění vzducholodě, krystalové komunikační systémy nebo automatony, jinde si magie uchovává šamanskou nebo druidskou podobu.

Anotace jednotlivých edic:
Talislanta (1e, 2e) (1987)
-- Většina příruček byla uvolněna pod Creative Commons a je k dispozici na Talislanta.com.
Talislanta (3e) (1992)
Talislanta (4e) (2001)
Talislanta (d20) (2005)
Talislanta (5e) (2006)
Talislanta: The Savage Land (2018) – má tři různé verze, každou postavenou na jiném enginu:
--- Na původních pravidlech Talislanty
--- Na D6 Systemu
--- Na D&D 5e

[Markus]

Iwas Passingy založil anotaci pro tuhle historickou a početnou rodinu RPG her, díky! Trochu jsem to zeditoval, protože jsi napsal jednu společnou anotaci pro svět i pro hry všech edic dohromady – je to potřeba rozsekat na jednotlivé anotace, takže jsem to nechal jako anotaci 1. a 2. edice (měly by mít de facto totožné), část informací jsem přesunul do anotace světa, část do anotace rodiny. Bude to chtít eventuelně přidat i anotace pozdějších edic s informacemi o tom, jak se liší.

Tady je anotace té první hry:



Talislanta (1e, 2e)

Talislanta je hra zasazená do stejnojmenného psychedelického světa Talislanta plného magie a roztodivných ras a zvířat. Prostředí vychází hlavně z románů Dying Earth od Jacka Vance, ale původní autor uvádí i hodně dalších zdrojů inspirace – některé povídky H. P. Lovecrafta, komiksy Heavy Metal, cestopisy Marca Pola, Pohádky tisíce a jedné noci, staré časopisy National Geographic… Svět je charakteristický vysokou mírou magie, technologickými prvky, jako jsou vzducholodě, a absencí běžných fantasy ras, což podtrhuje i slogan „No Elves!“. Je popsaný spíš zeširoka jako pestrá sbírka různých a často hodně odlišných oblastí. Ty nejsou vnitřně moc provázané, aby bylo možné začít hrát v libovolné z nich bez nutnosti napřed studovat všechno ostatní.

Hra se vymezuje proti tehdejším složitým simulačním systémům a používá vlastní jednoduchá univerzální pravidla. Tvorba postavy je zjednodušená na výběr archetypu (kterých je ale víc než 80), který určuje výchozí vlastnosti, dovednosti, vybavení, majetek a zvláštní schopnosti postavy. Každý archetyp je kombinací rasy, kulturního původu a povolání a (vedle pravidlových údajů) má jen stručný několikařádkový popis a obrázek. Archetyp je možné doplnit zázemím (měšťan, vesničan, kočovník, vyhnanec). Veškeré vyhodnocování probíhá hodem 1k20, ke kterému se jako bonus nebo postih přičte rozdíl vlastnosti/dovednosti postavy a obtížnosti činnosti, načež se výsledná hodnota porovná s jednoduchou „tabulkou.“ Pro rozvoj postavy se používá jednoduchý systém úrovní, přičemž postavy získávají body zkušeností za účast na dobrodružstvích, dobrý roleplaying nebo trénink.

Jako první vyšla bezpravidlová příručka světa The Chronicles of Talislanta (1987), ale ještě ten samý rok vyšla i základní příručka s pravidly The Talislantan Handbook (1987). Pomyslnou trojici základních příruček uzavírá bestiář A Naturalist's Guide to Talislanta (1987). Později byl materiál z různých dalších doplňků zapracován do základní příručky a ta byla učesána, rozšířena a vydána v revidované podobě jako Talislanta Handbook and Campaign Guide (1989). Toto druhé vydání se taky označuje za „druhou edici“, byť rozdíly oproti původní verzi jsou minimální a jde především o zapracování materiálů z rozšíření. Právě tato edice dosáhla slušného úspěchu, prodala na svou dobu obstojných 12000 výtisků a zapsala se do paměti mnoha hráčů.

Autorovo nakladatelství v roce 1990 zkrachovalo. Práva hry mu ale zůstala, a tak je v licenci poskytoval jiným vydavatelstvím a hra vycházela v dalších edicích. Nejbližším následníkem je krátkověká třetí edice Talislanty (1992) od Wizards of the Coast. Žádný nástupce se ale už moc neujal. Autor potom s pomocí komunity zajistil skeny příruček a téměř všechny knihy zpřístupnil zdarma pod licencí Creative Commons (až na geografické průvodce řady Cyclopaedia Talislanta, které psali externí autoři). Talistanta je tak jednou z mála významnějších her, které jsou dnes volně dostupné.

[Markus]

Prosím tě, co je to žánrově? Všude vidím, že je to vysokomagická fantasy, "ale divná". Přirovnává se to k Dying Earth... ale to je částečně sci-fantasy (ruiny technologických civilací, tanky...). Tohle jde podobným směrem, včetně těch technologií? Nebo v čem je to "divné"?

[Passingby]

Prosím tě, co je to žánrově? Všude vidím, že je to vysokomagická fantasy, "ale divná". Přirovnává se to k Dying Earth... ale to je částečně sci-fantasy (ruiny technologických civilací, tanky...). Tohle jde podobným směrem, včetně těch technologií? Nebo v čem je to "divné"?

Nevím, americká crazy "we don't give a fuck 'bout your stupid historicism, we got shroomz" fantasy??? Vizuálně možná trochu jako He-Man: Masters of the Universe? Fire and Ice (1983)? Možná i něco jako komiksy Heavy Metal??? Určitě by se našlo víc podobných animovaných (a možná i hraných) filmů ze 70. a 80. let, ale už si další nevybavuju. Já bych tomu asi spíš říkal "fantastika" než "fantasy," ale nejsem expert na pop kulturu... Jsou tam myslím i létající lodě a obří plachetnice na lyžích, který se můžou pohybovat pouští...

Zatím jsem to jenom prolítl a spíš jsem se díval na systém a trochu jak moc se mezi edicemi lišil. Koukal jsem na to hlavně proto, že o tom mluvil John Harper a jednu edici i sám připravil a vydal. (Ten rozhovor jsem poslouchal už dřív a myslel jsem, že mluvil o RuneQuestu, ale když jsem si to pustil znova, zjistil jsem, že ne, že to byla Talislanta.)

EDIT Autor v předmluvě k 5. edici potvrdil, že v Talislantě byl osobně, ale já vzhledem k chybějícím zkušenostem s cestováním do jinejch dimenzí z jeho náznaků nepoznám, čím tam letěl... Nebo jestli akorát nezabloudil na houbách... Nebo jestli neusnul na louce ve vysoké trávě...

[Passingby]

Rozhovor s Johnem Harperem

Hrubý přehled jednotlivých regionů s ilustracemi z příruček

+ přehled centrální d20 mechaniky (1992, 1. a 2. edice měly částečný úspěch jen pro bojové hody):

result-chart.jpg

[Passingby]

Trochu random polonekro:
Rozhovor s autorem Talislanty
(táhne se jim kickstarter/gamefound na 6. edici s aktuálně cca 500 backerama)

[Markus]

Oni už dělají zase další edici? Právě jsi do dabáze zadal anotace jiné edice Nebo edic? Talislanta nasazuje novou laťku zmatečnosti ediční řady, protože hra Talislanta: The Savage Land existuje ve třech variantách, všechny mají úplně identickou obálku, ale úplně jiná pravidla. Jedno používá tradiční pravidla Talislanty, jedno D6 System, jedno D&D 5e.

Předpokládám, že fluff, sazba a obrázky jsou zcela identické, změní se „jenom“ pravidla – ale to z toho de facto dělá tři úplně odlišné hry. (A teď bude další? Fůůů....)

Každopádně tady je Pasingbyova anotace jedné z těch tří her, protože anotace těch zbylých dvou jsou copy & paste




Talislanta: The Savage Land (původní) (2018)

Talislanta: The Savage Land je hra ze světa Talislanta, časově zasazená do divokého a krutého období těsně po velkém kataklyzmatu, které zničilo původní vyspělé talislantské civilizace. Prakticky se tak jedná o prequel k předchozím edicím Talislanty, které se odehrávají dlouho poté. V této hře z civilizací a států zbyly jen malé kmeny rozptýlené v pustinách a bojující o přežití, z původně mocné magie zůstaly jen pověry a prázdné rituály. Celý svět sužuje magický vír, který kolem sebe deformuje čas, prostor i vše ostatní. Prostředí je primitivní, pro obchod a nákupy vybavení se používá směnný systém. Kromě tradičních dobrodružných výprav můžou hráči vést i vlastní kmen a rozhodovat o jeho osudu. Jednotlivé rasy a národy většinou představují vzdálené předky těch známých z ostatních edic a ani zde nejsou jejich schopnosti navzájem vybalancované.

Hra vyšla ve variantách s různými pravidly. Tato anotace reprezentuje verzi postavenou na původním systému známém z předchozích her Talislanta. Kromě ní existují ještě Talislanta: The Savage Land na enginu Open d6 (2018) a taky Talislanta: The Savage Land na enginu D&D 5e (2018).

V této verzi hra používá tradiční systém Talislanty postavený na klasické kombinaci základních vlastností a dovedností. Počáteční volba archetypu určí některé schopnosti a dovednosti postav, ale ty se dál zlepšují relativně volně. Veškeré vyhodnocování probíhá hodem 1k20 + atribut + dovednost ± obtížnost, výsledek se porovná s jednoduchou tabulkou a tak se určí jeden z pěti stupňů (ne)úspěchu. Novinkou jsou pravidla pro zohlednění věhlasu postav a jednoduchá pravidla pro správu kmene a vyhodnocování větších bitev.

Základní příručka popisuje osm oblastí, kterými můžou postavy cestovat a snažit se v nich přežít, spolu s náhodnými setkáními, flórou, faunou a několika druhy ruin.

EDIT: A to číslování edic jim taky nesadí, protože tuhle (troj)hru v při výpočtu pořadí "šesté" edice zjevně vynechali.
EDIT2: A ještě předtím je jedna d20 edice, která se taky nepočítá? Takže "šestá" je už osmá, hehe.

[Passingby]

Oni už dělají zase další edici? Právě jsi do dabáze zadal anotace jiné edice Nebo edic? Talislanta nasazuje novou laťku zmatečnosti ediční řady, protože hra Talislanta: The Savage Land existuje ve třech variantách, všechny mají úplně identickou obálku, ale úplně jiná pravidla. Jedno používá tradiční pravidla Talislanty, jedno D6 System, jedno D&D 5e.

Talislanta: The Savage Land je mimo tu standardní řadu, protože se jako jediná odehrává řádově dřív, v jiným období, za jiných podmínek a s jinýma rasama a kulturama. Ty číslovaný edice proti sobě většinou byly časově trochu posunutý, protože se posouval metaplot, ale událostma na sebe přímo navazovaly. Na The Savage Land navazujou asi tak, jako my na starověký Řím a Řecko.

Předpokládám, že fluff, sazba a obrázky jsou zcela identické, změní se „jenom“ pravidla – ale to z toho de facto dělá tři úplně odlišné hry. (A teď bude další? Fůůů....)

Jo, mělo by to tak být (nic z toho nemám, psal jsem to podle Kickstarteru, DTRPG a recenze na jakýmsi fóru, ani na RPGGeeku o tom skoro nic není). Kouzlo digitální sazby (nicméně v těch malých nákladech se jim to asi moc nevyplatí a autoři v tom asi nechali dost svýho času navíc).

A teď koukám, že ten Pathfinder a Savage Worlds slibovali jenom na Kickstarteru a nakonec je asi neudělali, protože na DTRPG jsou jenom OG, 5e a d6 a na Kickstarteru lidi prskali, že je nedostali (a celý ten Kickstarter neprobíhal zrovna hladce) .

EDIT: A to číslování edic jim taky nesadí, protože tuhle (troj)hru v při výpočtu pořadí "šesté" edice zjevně vynechali.
EDIT2: A ještě předtím je jedna d20 edice, která se taky nepočítá? Takže "šestá" je už osmá, hehe.

Číslování jim sedí, protože The Savage Land se nepočítá a d20 je jenom d20, aby bylo poznat, že je to d20.

6e má být ultimátní poslední edice, ale je dost přeprodukovaná, táhne se už docela dlouho a tak snad neskončí v Kickstarterovým limbu (resp. Gamefoundovým, protože není na Kickstarteru, ale na gamefound.com).

[Markus]

Pojďme si říct něco k Talislantě. (Aktualizovná) anotace první/druhé edice je o pár příspěvků výš.

Talislanta byla překvapivý úspěch. Zaujala především barvitým a podrobně popsaným settingem – pořád ještě na konci osmdesátých let, kde například D&D pořád vydávalo jen generické fantasy světy a "divných" propracovaých světů na scéně obecně bylo dost málo. Tékumel už byl dávno mrtvý (a nikdy se pořádně nerozjel), pro MERP vycházelo spousta věcí ze Středozemě, ale to je klasická high fantasy, pak existoval ještě Harn, ale to je zahnojený středověk. Co dál? V TSR zrovna rozjížděli Forgotten Realms a to je asi tak všechno. Slavné D&D světy jako Dark Sun (který má s Talislantou trochu podobný vibe) ještě byly pár let vzdálené.

Druhé edice Talislanty (což je totéž co první, jen s přibalenými doplňky) se prodalo 12 000 kusů, což na tehdejší dobu bylo velice solidní a zajistilo jí to vlastně nesmrtelnost a nekonečný řetězec dalších remaků a resuscitací.

Svět byl popisován hlavně v sérii rozšíření Cyclopedia Talislanta, ze kterých sem pošlu jen obálky, protože se mi líbí:





První Cyclopedia (napsaná jen původním autorem Sechim) se prodávala velice dobře. Další díly (outsorcované i dalším autorům) už tolik nezabodovaly, což asi byl základ finančních problémů, protože jich opojeni úspěchem natiskli moc. (Klasický zabiják vydavatelství v době analogové.)

Ale co Bard Games zabilo definitivně, byla jejich druhá hra, The Atlantean Trilogy. Nějaký pomýlený nákupčí z řetězce knihkupectví Waldenbooks si od nich objednal šílené množství knížek do komise – v Bard Games na ta čísla chvíli nevěřícně zírali, ale nakonec pokrčili rameny a nechali ty knížky natisknout. Neprodaly se, Waldenbooks jim je vrátilo, Bard Games za ně museli vracet peníze, které neměli a to by konec nakladatelství.

Ne však konec Talislanty. Sechi práva na Talislantu vlastní dodnes a kromě toho, že většinu svých knížek nechal naskenovat a zveřejnit pod Creative Commons, licencuje Talislantu dál.

[Markus]

Prvním licenčním vydavatelem byli – to možná nečekáte – Wizards of the Coast! Tehdy ještě malé a celkem neznámé začínající nakladatelství.

Vývoj třetí edice dostal na starost Jonathan Tweet, tehdy spoluautor hry Ars Magica (1987), později hlavní designér třetí edice D&D.

Třetí edice vypadá celkem šikovně, bohužel jí – tak jako spoustu jiných RPGček – zabil Magic: the Gathering.




Talislanta (3e) (1992)

Talislanta je hra zasazená do stejnojmenného psychedelického světa Talisanta plného magie a roztodivných ras a zvířat. Svět je charakteristický vysokou mírou magie, technologickými prvky, jako jsou vzducholodě, a absencí běžných fantasy ras, což podtrhuje i slogan „No Elves!“.

Tato třetí edice hry navazuje na původní Talislantu (1987), jejíž vydavatel Bard Games začátkem devadesátých let zkrachoval. Licenci zakoupilo tehdy ještě malé nakladatelství Wizards of the Coast, hlavním designérem jeho verze se stal Jonathan Tweet, pozdější hlavní designér třetí edice Dungeons & Dragons (2000). V nové edici se herní prostředí posunulo o 20 let dál do budoucnosti – do doby, kdy jsou civilizované národy Talislanty ohrožovány „sublidmi“ sjednocenými pod mocným vojevůdcem. (Právě kvůli změně reálií není tato edice mezi staromilskými hráči moc oblíbená.)

Pravidly navazuje třetí edice na původní hru. Používá klasický systém se základními vlastnostmi a dovednostmi, v němž se veškeré akce (včetně boje a magie) vyhodnocují jedním hodem k20 a porovnáním výsledku s tabulkou, která určuje pět stupňů úspěchu od „kalamity“ po „kritický úspěch“. Postavy jsou jako předtím definované především svým archetypem, kterých hra nabízí přes 100 a které určují základní hodnoty herních statistik, výběr dovedností, vybavení apod. Upraven byl soubojový systém a od základu přepracován magický systém, který se tu dočkal nových magických škol a výrazně rozšířeného seznamu možných účinků.

Pro herní linii vyšlo pár dobrodružství a jiných doplňků, ale byla velmi rychle ukončena, když Wizards of the Coast sklidili fenomenální úspěch se sběratelskou karetní hrou Magic: the Gathering (1994) a rozhodli se ve svém podnikání přeorientovat na ni. Nástupcem je čtvrtá edice Talislanty (2001) od Shootingiron Design.

[Markus]

Talislanta je jedna z těch her, co v počátcích překonaly kritickou masu fanoušků, takže teď odmítají zemřít a jsou pořád dokola rebootovány. Potom, co ji Wizardi opustili, vystřídala vydavatele ještě několikrát:




Talislanta (4e)

Talislanta je hra zasazená do stejnojmenného psychedelického světa Talisanta plného magie a roztodivných ras a zvířat. Svět je charakteristický vysokou mírou magie, technologickými prvky, jako jsou vzducholodě, a absencí běžných fantasy ras, což podtrhuje i slogan „No Elves!“.

Tato čtvrtá edice je novým pokusem o licenční reboot potom, co nakladatelství Wizards of the Coast opustilo svoji třetí edici Talislanty (1992). Edici rozpracovalo už nakladatelství Pharos Press s úmyslem vydat ji k 10. výročí původní Talislanty (1987), stihlo ale jen vytisknout pár testovacích verzí, než o licenci kvůli průtahům přišlo. Novým držitelem licence stala společnost Shootingiron Design, provozovatel webu o Talislantě, který převzal většinu hotového textu a skutečně hru dokončil a vydal. Hlavním designérem byl John Harper.

V této edici hra poprvé používá herní engine Omni System. Jeho základ zůstal zachován z dřívějších edic – postavy jsou definované základními vlastnosti a dovednostmi, jejich základní hodnoty se odvíjejí od výběru některého z více než sta archetypů, veškeré vyhodnocování probíhá hodem k20 s přičtením bonusů za vlastnost a dovednost. Jinak ale hra prošla výraznými změnami. Především byl zrušen systém úrovní a postavy se teď zlepšují volně přímým investováním bodů do jednotlivých dovedností. Dramaticky přepracována byla i pravidla pro magii, kdy hra místo pevně daných kouzel umožňuje hráčům kombinovat magickou školu (např. nekromancie, šamanismus...) s obecným druhem účinku (útok, pohyb, iluze...).

Základní příručka nazvaná Talislanta Fantasy Roleplaying vyšla v jediném 502stránkovém svazku přezdívaném „Big Blue Book“. Zhruba tři čtvrtě představují informace o herním světě. Pro začínající hráče jsou k dispozici i 58stránková zjednodušená pravidla („sampler“).

Přestože vydavatelství Shootingiron Design vytvořilo pro hru jeden další doplněk, The Midnight Realm (2003), nemělo zájem věnovat se vydávání RPG dlouhodobě. Časem tak licence přešla na nakladatelství Morrigan Press, které pro hru vydalo několik dalších rozšíření a nakonec vytvořilo i vlastní, pátou edici Talislanty (2006). Zobecněná pravidla čtvrté edice bez vazby na herní svět vydalo jako univerzální hru The Omni System (2005).

[Markus]

Nový držitel licence, Morrigan Press, začal vydáváním doplňků pro čtvrtou edici (výše), kterou převzal po předchozím vydavateli. V roce 2005, kdy d20 bylo hrozně cool a každý chtěl vydávat věci pro d20 (pak ta bublina zase rychle splaskla), vydali Morrigan Press tady tuhle edici Talislanta d20. Dlouho jim nevydržela – hned příští rok ji opustili a vydali místo ní zase normální Talislantu.




Talislanta (d20) (2005)

Talislanta d20, celým názvem Talislanta Fantasy Roleplaying Game d20 Edition, je vedlejší příslušník herní rodiny Talislanta, který adaptuje exotický svět Talislanta do pravidel systému d20. Talislanta je fantastický svět obývaný desítkami exotických kultur místo standardních fantasy ras, rozkládající se na kontinentu zničeném dávnými katastrofami, kde se magie stala součástí každodenního života.

Edice d20 vychází ze čtvrté edice Talislanty (2001). Nový držitel licence, vydavatelství Morrigan Press, převzal obsah předchozí hry, ale zkonvertoval ho do tehdy populárního systému d20. Zatímco předloha byla koncipovaná jako volný dovednostní systém bez povolání, tato verze je tradičním systémem povolání a úrovní. Nabízí 7 povolání (například barbar, mág, učenec, obchodník...) a přes 20 hratelných ras, které opatřuje veškerými náležitostmi d20, jako dovednostmi, speciálními schopnostmi („featy“) a podobně. Ve srovnání se standardem d20 má hra netradiční magický systém, ve kterém kouzlící postavy musejí nejdřív zvolit základní typ kouzla (útok, obrana, pohyb, transformace...) a k němu potom přidávat další rysy a modifikátory. Tím sestaví unikátní kouzlo (např. „živelné střepy“, „podoba plamene“) s konkrétní obtížností, kterou je při sesílání potřeba překonat na kostkách.

Základní příručka má 284 stran, a i když v úvodu obsahuje stručného průvodce Talislantu, převážnou část zabírají pravidla hry. Informace o světě je proto nutné přebírat z edičních řad jiných talislantských her, například čtvrté edice Talislanty (2001). Pro hru vyšlo jediné rozšíření, bestiář Talislanta Menagerie (2006). Nedlouho po jejím vydání se vydavatel vrátil ke klasickým pravidlům z původní hry a vydal pátou edici Talislanty (2006).

[Markus]

Pokračujeme. Některé hry měly pátou edici už dávno!



Talislanta (5e) (2006)

Talislanta je hra zasazená do stejnojmenného psychedelického světa Talisanta plného magie a roztodivných ras a zvířat. Svět je charakteristický vysokou mírou magie, technologickými prvky, jako jsou vzducholodě, a absencí běžných fantasy ras, což podtrhuje i slogan „No Elves!“. Hra je oproti svým předchůdcům posunutá o tři roky do budoucna.

Tuto pátou edici hry vydalo nakladatelství Morrigan Press, které krátce předtím jako nový držitel licence vydalo pár doplňků pro čtvrtou edici Talislanty (2001) a posléze i její konverzi do systému d20, samostatnou hru Talislanta d20 (2005). Nakonec se rozhodlo restartovat ediční řadu vlastní novou edicí.

Pátá edice je iterativním nástupcem čtvrté edice Talislanty (2001). Základem hry zůstává engine Omni System, postavy mají základní vlastnosti a dovednosti. Veškeré vyhodnocování probíhá hodem 1k20 + atribut + dovednost ± obtížnost, výsledek se porovná s jednoduchou tabulkou a tak se určí jeden z pěti stupňů (ne)úspěchu. Výraznou změnou je nahrazení původního systému jednoduchých archetypů komplikovanějším výběrem rasy a následným vrstvením jednotlivých kariér (např. doporučenou počáteční postavu tvoří rasa a tři kariérní šablony). Jinak jsou rozdíly v pravidlech spíš drobnější, na úrovni ladění, například byl trochu upraven magický systém.

Ediční řadu páté edice tvoří právě čtyři příručky: hráčská A Player's Guide to Talislanta (2006), průvodce světem Hotan's History of the World (2006), vypravěčská příruček A Gamemaster's Guide to Talislanta (2007) a bestiář The Menagerie (2007).

Vydavatel v roce 2008 zkrachoval a přišel o licenci. Jejím novým držitelem se stalo nakladatelství Nocturnal Media. To připravilo prequelovou edici Talislanta: The Savage Land (2018).

[Markus]

Po páté edici následoval prequel Talislanta: The Savage Land, představený o kus výš.

Tak konečně tady je šestá (ve skutečnosti osmá) a prý úplně poslední edice Talislanty. Po dvou letech k tomu nevyšlo nic kromě základních knížek, což je příběh, který se u těch rebootových edic opakuje pořád dokola. Přijde mi, že prostě vznikají nové iterace pravidel, ale všechno to spoléhá na to, že gamemaster bude brát staré settingové knížky. Ty nové edice tak vlastně nepůsobí jako soběstačné hry, spíš jako enginy pro hraní starých materiálů. Ale bohužel zrovna ty settingové knížky ze série Encyclopedia Talislanta nejsou volně dostupné online.

Vlastně se tím opakuje nekonečný příběh „chrlíme další a další rulesety, ale nepodporujeme to herními materiály“, což je takový evergreen RPG scény, nad kterým soustavně kroutím hlavu, ale evidentně se to tak prostě dělá.




Talislanta (6e, Epic)

Talislanta je hra zasazená do stejnojmenného exotického světa Talisanta, který se vyznačuje surrealismem, důrazem na „mimozemské“ rasy a unikátní kultury („Žádní elfové!“) a vysokou mírou magie s četnými technologickými prvky, jako jsou vzducholodě. Tato šestá edice, označovaná taky jako Epic Edition – je zatím její poslední (a údajně finální) verzí. Posouvá časovou osu trochu dopředu, krátce potom, co bylo zažehnáno sedmileté povstání „sublidí“ a některé dříve civilizované země jsou dnes rozvrácené nebo dobyté barbarskými kmeny.

Šestá edice navazuje na tradiční systém používaný v předchozích verzích hry. Postavy jsou definované především základními vlastnostmi (jejich počet byl zredukován na osm) a dovednostmi. Nejdůležitější volbou při tvorbě postavy je výběr jednoho z více než 100 archetypů, které určují počáteční hodnoty různých dovedností anebo zpřístupňují speciální schopnosti (přičemž archetypy jsou, jako vždy, záměrně nevyvážené). Dál už je ale rozvoj postavy volný. Veškeré vyhodnocování se točí kolem jednoduché tabulky: hráč sečte hodnotu vlastnosti a dovedností a hodem k20 a porovnáním výsledku s tabulkou určí jeden z pěti stupňů (ne)úspěchu.

Magický systém se vrací k podobě starších edic. Zatímco v páté edici Talislanty (2006) mohli hráči vymýšlet účinky kouzel velice volně, v této verzi se hra vrací k magickému systému připomínajícími edici třetí (1992). Hráči si musejí zvolit příslušnost k jednomu nebo více magickým řádům a v něm potom získávají přístup ke konkrétně definovaným kouzlům. Hra má i pravidla pro mořeplavbu a bitvy armád.

Šestá edice vyšla jako sada tří knih: hráčská příručka Player’s Guide (2023), vypravěčská příručka a průvodce herním světem Atlas & GM’s Guide (2023) a nakonec bestiář Bestiary (2023).

[Passingby]

Přijde mi, že prostě vznikají nové iterace pravidel, ale všechno to spoléhá na to, že gamemaster bude brát staré settingové knížky. Ty nové edice tak vlastně nepůsobí jako soběstačné hry, spíš jako enginy pro hraní starých materiálů. Ale bohužel zrovna ty settingové knížky ze série Encyclopedia Talislanta nejsou volně dostupné online.

Vlastně se tím opakuje nekonečný příběh „chrlíme další a další rulesety, ale nepodporujeme to herními materiály“, což je takový evergreen RPG scény, nad kterým soustavně kroutím hlavu, ale evidentně se to tak prostě dělá.

"Základní příručky" postupně bobtnaly, protože do sebe postupně vstřebávaly obsah vydaných rozšiřujících příruček (třeba ta 4e, co dělal Harper, je oproti 1e/2e fakt solidní bichle a má cca 500 stran). Encyklopedie psali i jiní autoři než Sechi a nejsou dostupné proto, že se mu nepodařilo (nebo nechtělo) sehnat k nim práva.