[série článků] Historie RPG

[Markus]

Rozhodl jsem se pustit do série článků, která představí celou historii RPG. Bláhový cíl? To nepochybně! Tak pojďme na to. Historie RPG her, od jejich počátků až do dneška. Vyprávěná článek po článku, nakladatelství po nakladatelství, hru po hře, příručku po příručce. Bude to na dlouho. Uvidíme, jak daleko se dostaneme.

Historie RPG 001: TSR a D&D aneb od hrstky wargamerů v garáži po multimilionový byznys (prehistorie–1979)
Historie RPG 002: Fanouškovská scéna D&D a vynález roleplayingu (1974–~1979)
Historie RPG 003: Flying Buffalo a Tunnels & Trolls: Proč tak vážně, vážení? (1975–1985 a dodnes)
Historie RPG 004: Judges Guild aneb jak RPG hry vylezly z dungeonu (1976–1983 a dodnes)
Historie RPG 005: Kalifornští šermíři, mišmašový sranda bizár a Arduin (1977–1988 a dodnes)
Historie RPG 006: Game Designer’s Workshop aneb jak Traveller udělal díru do vesmíru (1975–1981)
Historie RPG 007: Fantasy Games Unlimited – slepé uličky a zrození historického realismu (1976–1980 a dodnes)
Historie RPG 008: Metagaming Concepts a The Fantasy Trip aneb o nejasné linii mezi wargamingem a RPG průmyslem (1976–1982)
Historie RPG 009: Chaosium a jeho RuneQuest – o hledání příběhovosti ve wargames a později RPG hrách (1975–1981)


Jiné zajímavé odkazy:
Stará diskuze o historii RPG a významných hrách

[Jerson]

Ta hra, kterou mám namysli, byla nějaká westernovka, pistolníci (a možná i indiáni). Každopádně žádné wargame, a mělo se to vyskytovat někdy v roce 1965. Ale to fakt už jen hádám z toho, jak jsem pokaždé na tu stránku kouknul, řekl jsem si "to je dlouhé, přečtu si to příště" a zase jsem na tuhle stránku zapomněl.

A v jiném článku, který jsem tedy přečetl, ale nikam neuložil, taky jeden hráč RPG popisoval, že DnD a Gygax je sice často zmiňovaná historie, ale poněkud překroucená, protože poměrně velká skupina lidí hrála individuální postavy hrdinských příběhů už pár let před tím, než se tahle skupina zkřížila wargamery okolo Gygaxe, přičemž ale Gygaxův stále ještě wargamingový přístup k velkým skupinám okolo menší skupiny hrdinů (ve skutečnosti velitelů) jim moc nevyhovoval.

Takže je dost možné, že prostě historii RPG (obrazně řečeno) napsal člověk, který měl štěstí, že patřil do skupiny wargamerů, které byly v té době větší a rozšířenější, a těch ostatních se na jejich pohled na historii nikdo neptal.

[Rillae]

Ta hra, kterou mám namysli, byla nějaká westernovka, pistolníci (a možná i indiáni). Každopádně žádné wargame, a mělo se to vyskytovat někdy v roce 1965. Ale to fakt už jen hádám z toho, jak jsem pokaždé na tu stránku kouknul, řekl jsem si "to je dlouhé, přečtu si to příště" a zase jsem na tuhle stránku zapomněl.

Jestli myslíš Western Gunfight, tak tě asi zklamu, ten wargaming (přesněji tady skirmishovka) tam je.

[Markus]

Jestli myslíš Western Gunfight, tak tě asi zklamu, ten wargaming (přesněji tady skirmishovka) tam je.

Ha! Tak to je přesně ta britská parta, kterou jsem zmiňoval a nemohl jsem si vzpomenout přesně. Díky!

[Bifi]

Jestli myslíš Western Gunfight, tak tě asi zklamu, ten wargaming (přesněji tady skirmishovka) tam je.

Ha! Tak to je přesně ta britská parta, kterou jsem zmiňoval a nemohl jsem si vzpomenout přesně. Díky!

Z diskusie pod tým článkom:
"(...) there were role-players who wanted "command experience" as different from "battle experience." E.g. there is a difference between organizing a unit as opposed to stabbing an orc through the chest."

Hrať vojenských veliteľov s ich vlastnou osobnosťou (čo bola vo wargamingových kluboch nie úplne zriedkavá vec) je predsalen niečo iné, ako zažívať konflikt z pozície jednotlivca, či už vojaka vo väčšom konflikte (reenactment, niektoré wargames ako Korn's alebo Fight in the Skies, Chainmail), bojaschopného jedinca na úrovni skirmish (bristolský Western Gunfight, ale to je aj mierka party dobrodruhov v dungeone) alebo dokonca civilistu (Braunstein). Jeden z podstatných rozdielov je v agency: vojenský veliteľ nie je kombatant v užšom zmysle. Ale ďalší rozdiel je v tej bezprostrednosti a emocionálnom vplyve akcie na postavu - opäť, vojenský veliteľ nie je kombatant.


EDIT: A vďaka odkazu od Rillae som konečne bol schopný opäť nájsť hru Dynasty, ktorú som podobne ako Jerson stratil z radaru. Tá je podľa mňa veľmi dôležitým medzikrokom spájajúcim Diplomacy a Braunstein (a hovoria o nej aj ľudia z Arnesonovho okruhu, ktorí ju hrávali).

[Jerson]

Jestli myslíš Western Gunfight, tak tě asi zklamu, ten wargaming (přesněji tady skirmishovka) tam je.

To je ten článek, který jsem měl namysli, díky.
A čtu tam o soustředění na individuální charaktery, byť to hráli "wargameři" ve wargamingovém klubu.

Nicméně šlo mi o ilustrací myšlenky, že hraní za jednotlivé charaktery jednotlivými hráči i v situacích mimo boj je přístup, který se neobjevil s vydáním DnD, neno že by jim dokonce byl založen, ale že existoval už předtím v řadě skupin, byť se tito hráči z nedostatku lepších označení považovali za "wargamery". A tenhle proud byl sám o sobě nejspíš o dost starší, jen o něm není moc záznamů, protože to nebylo to pravé hraní s vojáčky.

[Markus]

O tom už jsme se tu bavili, ne? Aktivita "hraní rolí" nebyla ve wargamingu zas tak ojedinělá. Viz třeba celá Diplomacie. Nebo odsud:

Obě komunity taky experimentovaly s různými „hrami“, které můžeme považovat za předchůdce RPG. Wargameři zkoušeli psát reporty z odehraných bitev „v roli“, experimentovali s hrami s rozhodčími, kteří umožňovali „vyhodnotit jakoukoli akci“ (viz Historie RPG 001), nebo zkoušeli takové věci, jako že „zazoomovali“ na měřítko jednotlivých vojáků, těm rozdali konkrétní jména a hodnosti… a potom překvapivě zjišťovali, že hráči si k nim vytvářejí vztah, na základě nahodilých událostí ve hře jim přisuzují charakter a potom se je zdráhají posílat na sebevražedné mise. Mezi literárním fandomem se zase rozvíjely pokusy s kolektivním psaním, kdy několik hráčů psalo texty každý o své postavě, své „tahy“ posílali jednomu ústřednímu organizátorovi, ten všechno spojil dohromady, rozsoudil případné spory mezi vzájemně si odporujícími vyprávěními, napsal jednu výslednou verzi a tu rozeslal zpátky hráčům. hráči poslali další kolo příspěvků a tak dále a tak dále.

D&D nebylo unikátní v tom, že představilo aktivitu "hraní rolí" (což mimochodem neudělalo ), ale že přineslo pravidlový rámec, jak to prakticky pojmout.

(Respektive ta britská westernovka to nejspíš udělala taky, ale zůstala neznámá.)

[Markus]

V poslední době jsem neměl čas pracovat na dalším podrobnějším historickém článku, tak si aspoň do zásoby plním databázi historickými tituly. Většinou je sem nekopíruju, protože často nestojí za řeč, a jestli k nim bude co říct, řeknu to (někdy) v článku. Ale tohle mě zaujalo. Je to krásná ilustrace hlavního trendu 80. let – zatímco v 70. letech byly hry relativně jednoduché, v 80. začnou být čím dál složitější.

V obou případech jde o hry „simulační“, jenomže v 70. letech to byla simulace wargamingová. Jako wargamera vás zajímá simulace nějakého širšího scénáře a delších časových úseků, což se do D&D a pozdějí do RPGček propsalo v takových věcech, jako je sledování logistiky, náhodných setkání, „ekologie“ světa a krajiny, ekonomických systémů atd. Ale RPGčka s wargamingovou mentalitou mají relativně abstrahovanou simulaci na úrovni jednotlivců – jednoduše proto, že když máte ve hře desítky panáčků, nemůžete jít do detailu.

Jenomže jak se hráči koncem 70. letech začali od wargamingu odklánět, respektive přišli úplně noví a wargamingem nepolíbení, RPG hry se míň zajímaly o simulaci okolního světa a širších scénářů a začaly se zajímat o simulaci v zazoomovanějším měřítku. Simulaci konkrétních postav, čím dál detailněji. A tak se množí statistiky, kterými jsou postavy vyjádřené, a proces vyhodnocování jejich akcí je stále detailnější a komplexnější.

Nakladatelství FGU je v tomhle lídr (viz taky článek o Chivalry and Sorcery). Jedna jeho hra z půlky osmdesátek:




Freedom Fighters (1986)

Freedom Fighters je vojensky orientovaná hra, ve které hráči v roli guerillových bojovníků brání Spojené státy před nepřátelskou invazí – ať už jde o mimozemšťany, nebo Sověty, kteří zvítězili ve Studené válce.

Hra je extrémně komplexní a její text se zabývá především pravidly – samotné herní prostředí je ponecháno na Vypavěči. Postavy jsou definované 13 základními vlastnostmi, 10 osobnostními charakteristikami (rovněž numericky vyjádřenými), motivacemi, fóbiemi a dovednostmi. Při tvorbě postavy provede hráč svého hrdinu výběrem z více než deseti kariér, od kterých se odvíjejí získané herní statistiky, dostupné vybavení atd. Soubojový systém je vysoce podrobný, rozdělený na 3 sekundy dlouhá kola, z nichž každé se dále dělí do 10 dílčích fází (deklarace záměru, boj zblízka, pohyb atd...). Používá životy, ale zároveň i zásahové zóny se specifickými účinky. Další pravidla řeší morálku, paniku, přišpendlení atd.

Unikátní je podobně detailní systém sociálních interakcí, který rozlišuje 21 různých typů interakce – od vyhrožování přes vydírání až po lichotky a svádění – a pro každý nabízí lehce odlišný postup vyhodnocení závisející na dovednostech, vlastnostech, osobnostních rysech i základním „postoji“ určeném u každé nehráčské postavy.

Hra vyšla v podobě základní krabice s různými drobnými pomůckami a třemi příručkami (96 stran, 80 stran, 32 stran). Nevyšlo pro ni žádné rozšíření.

[Bifi]

Ak to tu ešte nebolo: Pekný rozbor o konci sandboxu a produkcii TSR v r. 1982-84 -
http://osrsimulacrum.blogspot.com/2021/ ... i.html?m=1

V skratke, Gygax v Hollywoode obháňal producentov, bral kokaín a podvádzal manželku (a pár rokov nato bol z TSR odejít). Väčšina kvalitného outputu TSR pritom vychádzala z jeho vlastných hier - ale to prestalo. V hernej kultúre sa navyše začal raziť diskurz, že dungeony sú nudné a staromódne a treba niečo nové.* Po satanic panic v r. 1981-82 TSR navyše extrémne narástlo a kormidla sa chytili noví dizajnéri ako Douglas Niles a Zeb Cook, ktorí mali railroadovo-heroickú predstavu o mástrovaní (ak vôbec hrali).

* TSR sa navyše usilovalo zmeniť iniciačný model D&D a otvoriť hru novým konzumentom - Holmes box set vyšiel už v 1977!

[Passingby]

Dovolte, abych vám pověděl o další vykopávce...

Random postřeh dne (týdne?) – obálku k Aftermath Technology (1992) maloval Mark Poole, který ilustroval 90kový MtG (měl takový lehce naivní styl, ale koukám, že se docela vypracoval).

[Markus]

Markus is taken by a fey mood!

Markus has crafted an article! It menaces with spikes of history!




Tohle trvalo dlooouho, ale mám další díl Historie.

Historie RPG 009: Chaosium a jeho RuneQuest – o hledání příběhovosti ve wargames a později RPG hrách (1975–1981)

Pokud byste si měli ze 70. let pamatovat jen ty nejvýznamnější nakladatele a jejich herní tituly, budou to tyhle tři: TSR a jeho (Advanced) Dungeons & Dragons představily světu úplně nový formát hry a ilustrovaly ho na žánru akční dobrodružné fantasy (Historie RPG 001 a 002). Z řady následníků vyčnívá Games Designer’s Workshop a jeho Traveller, který zavrhl zvyklosti z D&D a začal vyšlapávat úplně vlastní herní cestičku v žánru vesmírného sandboxu (Historie RPG 006). A potom je tady Chaosium.

Nakladatelství Chaosium je bezpochyby jedním z nejvlivnějších tvůrců v dějinách RPG her. Jeho RuneQuest (1978) byl dlouhou dobu druhou nejprodávanější fantasy hrou a zavedl mnohé zvyklosti, které se později staly normou, jako třeba plnohodnotný dovedností systém. Ale především Chaosium po celou dobu svojí působnosti rozvíjelo jednu celkem podstatnou stránku her – příběh.

[Markus]

Spíš taková kuriozitka. V roce 1990 začalo působit nakladatelství Better Games, které se pokoušelo o něco podobného, o co později OSR ve svojí minimalistické fázi – jednoduchá pravidla, náhodné tabulky a freeform sranda. Tohle jsou asi jejich nejznámější hry (k sehnání na DriveThru!), ale mají jich ještě pár.




Barony / Conrad's Fantasy (1990)

Barony nebo taky Conrad's Fantasy je jednoduchá dobrodružná fantasy hra, jeden z raných zástupců „indie“ her zaměřených spíš na společné vyprávění než na složitá, simulační pravidla.

Hra používá engine The Freestyle System, společný všem hrám od stejného vydavatele. Postavy si volí jedno ze čtyř startovních povolání (voják, duelista, zloděj, mág) a v průběhu hry provádějí postavu postupovým stromem dalších povolání – jejich kombinacemi vznikají jedinečné postavy. Postavy jsou definované slovními popisy z předem určeného seznamu (např. statečná, chytrá, magická...), každé povolání jim pak dává konkrétní dovednosti. Vyhodnocování probíhá hodem 2k8. Dál už je hra minimalistická – dobrodruzi nemají podrobné seznamy vybavení. Předpokládá se u nich, že mají všechno, co by takový dobrodruh měl mít. U neobvyklých předmětů je možné náhodným hodem určit, jestli je zrovna mají u sebe.

Ve svých počátcích se hra jmenovala Conrad's Fantasy a předběžné verze byly pod tímto názvem distribuovány na conech. Do širší distribuce šla ale v krabicové verzi přejmenované na Barony. Krabice obsahuje tři sešity, přičemž Conrad's Fantasy (42 stran) je sešit základních pravidel. Druhý sešit (39 stran) představil systém pro tvorbu scénářů, třetí (52 stran) systém pro tvorbu setkání – oba k tomu používají tarotové karty.

Era Ten (1990)

Era Ten je jednoduchá sci-fi hra odehrávající se ve vzdálené budoucnosti, ve které lidstvo a jeho mimozemští spojenci byli zbaveni stárnutí, ale zároveň působením „pacifikačního viru“ ztratili schopnost podnikat agresivní nebo konfliktní akce. Mnozí občané se o sebe nedokážou postarat a musejí žít v rozsáhlých komplexech spravovaných robotickými pečovateli. Hráči zastávají roli „imunních“, na které virus nepůsobí. Jako vojáci v mohutných energozbrojích musejí bránit lidstvo před jeho mnohými nepřáteli.

Hra používá The Freestyle System, který klade důraz na jednoduchost a volné vyprávění. Postavy si volí jedno z pěti startovních povolání (pěšák, zdravotník, tech-nindža, specialista, serža) a v průběhu hry provádějí postavu postupovým stromem dalších povolání – jejich kombinacemi vznikají jedinečné postavy. Postavy jsou definované slovními popisy z předem určeného seznamu (např. odolný, zarputilý, vynalézavý...), každé povolání jim pak dává konkrétní dovednosti. Vyhodnocování probíhá hodem 2k8. Podrobnější aspekty hry – souboje vesmírných lodí, generování misí, generování setkání... – se vyhodnocují jednoduchým hodem na „quick & dirty“ tabulky.

Vyšla v krabici obsahující tři sešity: základní pravidla nazvaná Battle Born, sešit pro návrh sci-fi scénářů a sešit pro tvorbu sci-fi setkání. Dále byly přiloženy další pomůcky jako deník postav, přehled postupu boje nebo glosář nebo kostky.

[Markus]

Vznikla tu diskuze o zlaté éře D&D 5e, oddělena do vlastního tématu.

[Markus]

Dávno předtím, než byl cool Mörk Borg, existoval HoL. (A někdo ho u nás loni hrál.)



HōL – Human Occupied Landfill

HōL (někdy psáno jen jako HoL) neboli Human Occupied Landfill je sci-fi hra odehrávající se ve vzdálené budoucnosti, ve které lidstvo kolonizovalo celou galaxii. Hráči představují obyvatele vězeňské planety (titulní „lidmi obývané skládky“) určené pro spodinu lidstva a nacházející se mimo galaxii co nejdál od ostatních. Hlavním cílem hráčů je přežít a možná si vydobýt vlastní místečko na planetě, která je skládkou obraznou i doslovnou – krajina je tvořena horami odpadu, od plastových obalů přes vraky vesmírných lodí a použité stříkačky až po toxický odpad nebo zmutované tvory. Hra je nevážná, satirická, sprostá a nakreslená i napsaná (!) rukou.

Vydalo ji nakladatelství White Wolf pod svou dílčí značkou Black Dog Game Factory, založenou speciálně za tím účelem, aby si vydáním divné hry „pro dospělé“ nekazilo pověst.

Samotná pravidla jsou velice jednoduchá – hra neobsahuje dokonce ani tvorbu postavy, jen výběr z připravených postav. Postavy mají pět základních vlastností a dovednosti vyjádřené větami typu „Všechno, co řekneš, zní důležitěji než slovo Boží“ nebo „Zasouvání ostrých věcí do měkkých věcí, které křičí a krvácejí“. Když je potřeba něco vyhodnotit, hráči hodí dvěma kostkami (přičemž šestky explodují), přičtou hodnotu vlastnosti a vhodné bonusy, a pokud hodí víc než 15, uspěli.

Rozšíření Buttery Wholesomeness (1995) přineslo tvorbu postavy, pojatou jako satirickou variaci na složitou tvorbu postavy v jiných hrách, takže hráč hází na náhodné tabulky, které ho odkazují na jiné náhodné tabulky, které ho odkazují na jiné náhodné tabulky.

Přestože má hra technicky vzato dvě „edice“ – první edici z roku 1994 a druhou edici z roku 2002 – obsah je identický, až na změnu obálky, fyzického provedení a čtyři stránky bonusových materiálů v druhé edici.

[Passingby]

Koukám, že dělat hru ve spolupráci s Marvelem a mít k dispozici jejich kreslíře a inkery je docela výhoda:

msh1984.jpg

Zajímavý je, že ta úplně první edice je nejvizuálnější, s ilustracema srovnávající účinek síly různých akcí atd.
Show, don't tell. Fiction first. Asi trochu začínám chápat, proč to bylo tak oblíbený

Tohle není zrovna obskurnost, ale jedna z legend TSR. Ale u nás ty superhrdinské hry obecně moc nefrčí.
Marvel Super Heroes (1984)

(Summon, nicméně v tomhle polokomiksu hru prezentujou jenom z té pozitivní stránky a pravidla tiše vypustili.)

[Markus]

Pojďme se podívat na FASA. Tohle je jejich první hra:



Behind Enemy Lines (1e)

Behind Enemy Lines je historicky první RPG hra – respektive hra na pomezí RPG a skirmishového wargamingu – zasazená do druhé světové války a zároveň jedna z prvních her zaměřených na vojenskou tématiku. Hráči v ní představují americké vojáky na západní frontě a podnikají speciální operace proti silám Osy.

Pravidly je hra odvozená od původního Travelleru (1977) a relativně jednoduchá. Pravidla se věnují výhradně boji a válečným věcem. Postavy mají základní vlastnosti a dovednosti, ale všechny jsou výhradně bojové – s výjimkou Velení se nevěnují sociálním záležitostem. Jádrem hry je tabulka událostí. Každý herní scénář má být založený na několika tabulkách událostí vytvořených přímo pro konkrétní situaci (a hra obsahuje obecné tabulky pro různé situace a terény), které udávají, jaké problémy musejí vojáci řešit. Pravidla se pak podrobněji zaměřují na dostupná řešení, například přivolání dělostřelectva, používání demoličních náloží, plamenometů, boj proti tankům...

Hra vyšla v podobě základní krabice se třemi příručkami („Books“), mapou, kartami postav, žetony a kostkami.

V rychle se zaplňujícím žánru válečných her na začátku 80. let se hra neuchytila. Vyšlo pro ni jen drobné rozšíření British Commandos (1982) a scénář The Guns of Navarone (1982). Později se na ni snažila navázat druhá edice Behind Enemy Lines (1985), ale ani ta neměla dlouhou životnost.

tanks.jpg

surviving.jpg