[série článků] Historie RPG

[Markus]

Rozhodl jsem se pustit do série článků, která představí celou historii RPG. Bláhový cíl? To nepochybně! Tak pojďme na to. Historie RPG her, od jejich počátků až do dneška. Vyprávěná článek po článku, nakladatelství po nakladatelství, hru po hře, příručku po příručce. Bude to na dlouho. Uvidíme, jak daleko se dostaneme.

Historie RPG 001: TSR a D&D aneb od hrstky wargamerů v garáži po multimilionový byznys (prehistorie–1979)
Historie RPG 002: Fanouškovská scéna D&D a vynález roleplayingu (1974–~1979)
Historie RPG 003: Flying Buffalo a Tunnels & Trolls: Proč tak vážně, vážení? (1975–1985 a dodnes)
Historie RPG 004: Judges Guild aneb jak RPG hry vylezly z dungeonu (1976–1983 a dodnes)
Historie RPG 005: Kalifornští šermíři, mišmašový sranda bizár a Arduin (1977–1988 a dodnes)
Historie RPG 006: Game Designer’s Workshop aneb jak Traveller udělal díru do vesmíru (1975–1981)
Historie RPG 007: Fantasy Games Unlimited – slepé uličky a zrození historického realismu (1976–1980 a dodnes)
Historie RPG 008: Metagaming Concepts a The Fantasy Trip aneb o nejasné linii mezi wargamingem a RPG průmyslem (1976–1982)


Jiné zajímavé odkazy:
Stará diskuze o historii RPG a významných hrách

[Rillae]

Na Echoes from Fomalhaut na to je velmi slusna recenzia a vyzera, ze sa to neoplati. (Skor The Original Bottle City.)

Ja teraz cakam na Tonisborg, ten by mal byt zaujimavy.

Ten (asi hodně hrubej) nástřel spell pointový magie nevypadá špatně.

Ale s tim, že se to DVD (nebo USB disk) asi nevyplatí bych i souhlasila, hlavně když vezmeš v potaz poštovný

[Markus]

Tady je ta recenze.

Je to zajímavé, ale spíš jako primární zdroj pro někoho, kdo chce zmapovat nejhlubší historii konkrétně D&D. Trochu mi to připomnělo jednoho člověka, co na blogu dělal seznam všech publikovaných D&D dobrodružství v 70. letech, ze všech možných zdrojů. Je toho hromada.

Plus teda ještě ten Kuntz je dokonce nepublikovaný, což z toho dělá spíš historickou kuriozitu než podstatnou věc. Já jsem si pro ty články řekl, že se pokusím představit vydané hry a produkty, věnovat se trochu těm významnějším, říct, proč byly podstatné a co ovlivnily do budoucna. Záměrně jsem nechtěl moc zabřednout v D&D, protože to je jen malinkatá část šířky RPG.

Teda ne že by mě prehistorie a raná historie D&D nezajímala. Já bych si to i rád přečetl, kdyby ty prvozdroje někdo prostudoval a napsal nějakou syntézu, ale sám to číst nebudu.

[Markus]

Dovolte, abych vám pověděl o další vykopávce...



Aftermath! (1981)

Aftermath! je jedna z prvních postapokalyptických RPG her – nebo, jak se sama označuje, „hra zasazená do světa po holokaustu“. Odehrává se po blíže nespecifikované katastrofě a úkolem postav je hledat jídlo, vodu, základní zásoby, přístřešek a přežít.

Postavy jsou definované šesticí základních dovedností, sadou dovedností a několika „nadáními“, která jim usnadňují zlepšování konkrétních dovedností. Hra nemá úrovně, postavy se tvoří volně a zlepšují se v těch dovednostech, které používají. Je vysoce simulační, má podrobná pravidla a věnuje se především boji. Dosahuje až bláznivé míry komplexity, například když rozlišuje 27 zásahových zón na těle psa (z toho dvě na ocase).

Vyšla v základní krabici, která obsahuje tři sešity s pravidly (základní pravidla, hráčská příručka, vypravěčská příručka), úvodní scénář a různé drobnější pomůcky. Existuje pro ni několik rozšíření z 80. let, ale taky nové doplňky z let 2008–2018, kdy se původní nakladatel vzkřísil.

Hru původně připravilo nakladatelství Phoenix Games, ale nezvládlo ji dodat na trh, než ji včetně skladových zásob prodalo nakladatelství Fantasy Games Unlimited. Z toho důvodu existují i kopie základní krabice s odlišnou ilustrací, na kterých je logo Phoenix Games přelepené logem FGU. Navzdory dataci 1980 se ale krabice dostaly na trh až v roce 1981. Obsah obou verzí se nijak neliší.

[Markus]

Snad jako by někdo chtěl ilustrovat tvrzení, že hranice mezi wargamingem a roleplayingem je mlhavá a oba typy her dokážou volně přecházet jeden v druhý... nepříliš známá vykopávka ze 70. let a její trochu známější, byť pořád dost niche, reedice.

Druhý point stojící za zopakování je ten, že už v 70. letech - tj. během pár let od vydání D&D - vyšlo ohromné množství všelijakých RPG všemožných stylů a žánrů. Ta scéna víceméně okamžitě explodovala do ohromné pestrosti. (Byť z drtivé většiny šlo o hry se simulační, často rovnou wargamingovou mentalitou.)

Čím víc se na to dívám, tím víc shledávám, že by si to zasloužilo samostatný článek o přechodu z wargamingu v roleplaying, protože to málo, co mám ve svých článcích o vzniku D&D, to zdaleka nepokrývá. Existuje celá šedá zóna toho, kdy můžete „roleplayovat“ wargamingové hry (nebo dokonce videohry!)... nebo „wargamovat“ RPG hry a vlastně je to skoro totéž. Viz taky Bifiho Playing the World.



Tradition of Victory (1978)

Tradition of Victory je wargamingová hra s RPG prvky odehrávající se ve zlatém věku plachetnic mezi roky 1755 a 1815.

Tvoří ji dvě samostatné knihy z jiným záběrem. První kniha Tradition of Victory I: Heart of Oak (1978) jsou tradiční wargamingová pravidla pro souboje plachetnic s využitím figurek na stole. Její doplněk Tradition of Victory II: Promotions and Prizes (1978) ale přinesl možnost pojmout hru jako RPG, ve kterém hráči představují námořní důstojníky, snaží se dosáhnout vyšší hodnosti, nepadnout v boji nebo spřádat intriky.

Autor hru později revidoval a vydal v nové edici nazvané Privateers and Gentlemen (1983).

Privateers and Gentlemen (1983)

Privateers and Gentlemen je hra, ve které hráči představují námořní důstojníky v éře plachetnic a zámořských objevů 18. století. Jedná se o revizi předchozí hry autora Waltera Jona Williamse Tradition of Victory (1978), ale nově je přejmenovaná – název sdílí s Williamsovou sérií námořních románů Privateers and Gentlemen (1981).

Hra je vysoce simulační a komplexní, obsahuje podrobné informace o daném historickém období, pracuje s wargamingovými námořními bitvami a podrobnými pravidly pro hráčské postavy. Vyšla v krabicové sadě, která obsahuje různé drobnější pomůcky a především tři sešity pravidel:

* Heart of Oak (48 stran): Podrobné informace o fungování plachetnic a mořeplavby. Pravidla pro námořní bitvy, hratelná i jako samostatná wargame.
* Promotions and Prizes (32 stran): Pravidla pro hraní postav důstojníků. Popisuje tvorbu postavy, vybavení, zaměstnání a kariérní postup, přijímání misí nebo korzárských úpisů, kurděje a jiné nemoci, věznění, vylepšování posádky, setkání, lup a samozřejmě podrobná pravidla osobního boje.
* Tradition of Victory (32 stran): Informace o historickém období a fungování světa, pokyny a pravidla pro vypravěče, např. o hlavních přístavech a jejich fungování, hazardu, generování setkání na souši, korzárství a hlavních národech širšího světa.

[Bifi]

Čím víc se na to dívám, tím víc shledávám, že by si to zasloužilo samostatný článek o přechodu z wargamingu v roleplaying, protože to málo, co mám ve svých článcích o vzniku D&D, to zdaleka nepokrývá. Existuje celá šedá zóna toho, kdy můžete „roleplayovat“ wargamingové hry (nebo dokonce videohry!)... nebo „wargamovat“ RPG hry a vlastně je to skoro totéž. Viz taky Bifiho Playing the World.

Áno prosím. (A En Garde! k tomu.)

Možno to pokrýva Elusive Shift?

[Markus]

Možná spíš Playing at the World. Ta knížka se věnuje "roleplayingové" scéně před vznikem D&D, tj. různým formám "roleplayingu" ve wargames. Schválně to píšu v uvozovkách, protože přesněji by šlo spíš o "simulaci". Protože RPG vznikly ze simulace. A je to o tom, jak se hry postupným simulováním dalších a dalších detailů + zvětšením zoomu na měřítko jednotlivců dostaly do stavu, že se začaly simulovat jednotlivé postavy v širším konfliktu... a potom i mimo konflikt, kdy se začalo řešit, jak žijou, co dělají atd. Ta knížka ale končí někde s příchodem D&D a letech krátce po něm.

Elusive Shift je v zásadě pokračování, začíná souhrnem předchozí knihy a vydáním D&D, pokračuje reakcemi na D&D a tehdejšími teoriemi a diskuzemi, které se snažily definovat, o jakou aktivitu vlastně jde, co to znamená "roleplaying". Vznikaly první typologie hráčů. Ale tahle knížka už je míň o "simulačních hrách" a víc o tom, jak se roleplaying začne vnímat jako herectví, zájem o příběh, napodobování knižních nebo filmových způsobů vyprávění. (Což se paradoxně děje v pravidlových systémech, které jsou čím dál víc simulační.) Respektive jak se začínají rozlišovat různé přístupy a typologie (podezřele připomínající GDS - ono leccos opravdu vzniklo už v těch 70. letech). Tahle knížka se ale výrazně hůř čte, protože není "populárně naučná", ale akademická, tj. strašně zabředává do citování a dokládání sebemenší blbosti. Není uspořádaná nějak rozumně chronologicky, ale podle jednotlivých témat, takže je dost těžké vyznat se v tom a nějak si to v hlavě přeskládat v chronologii a vývojové vazby.

Obě z nich jsem ale četl dost letmo a selektivně, takže nedokážu podat nějaký svědomitý report.

[Jerson]

Měsíc jsem měl otevřený článek o hře, která vyšla někdy na konci 60. let a mohla by být považována za první - nebo jedno z prvních - RPG, a přitom nevycházela z wargamingu, ale zavřel jsem ho a už ho nedokážu najít. :-/

[Bifi]

Ja som z Playing at the World čítal vybrané časti o napr. kalifornskej hernej kultúre, o pôvode dungeonov a o niektorých mechanikách (AC, to hit, saves). Problém je, že sa sústredí hlavne na zrod D&D a wargaming kultúru berie len ako lokálny kontext.

(Inak Playing at the World je tiež hodne ozdrojované a tiež veľmi divne štrukturované.)

The Elusive Shift som otvoril až teraz a nejaké pasáže tam na mňa vyskočili: The Legacy of Wargaming (s. 4), Resolution (s. 52), Wargamers Counterattack (s. 166) a Invisible Systems (s. 246). Ale pôsobí to na mňa, že sa to venuje skôr tomu, ako na substráte wargamingových skúseností bolo vybudované hranie za individuálne postavy a ich "expedície", ako na simulovanie prostredia týchto postáv extenziou wargamingových postupov.

[Passingby]

Měsíc jsem měl otevřený článek o hře, která vyšla někdy na konci 60. let a mohla by být považována za první - nebo jedno z prvních - RPG, a přitom nevycházela z wargamingu, ale zavřel jsem ho a už ho nedokážu najít. :-/

R. A. Montgomery?

K té jeho Energy Environment Game pro Edison Electric Institute jsem našel jenom tohle:

Zdroj (Energy Conservation: Guidelines for Action. Suggested Guidelines for Local School District Development of Energy Conservation Programs. Vydavatel: Michigan Association of School Administrators; East Lansing, 1974)

Vedle toho měl vydat i nějaké kulturně zaměřené "RP" tréninkové materiály pro dobrovolníky v Peace Corps.

[Bifi]

Rolové hry na vzdelávací účel sú ale úplne iný žáner s vlastnou trajektóriou. (To nie sú "games".)

[Markus]

Tyhlety školní hry tvořili i lidi z GDW (tvůrci Travelleru). Z článku:

Marc Miller o sobě rád tvrdí, že se roleplayingu věnoval a vyvíjel RPG hry dávno před tím, než v roce 1974 vyšly Dungeons & Dragons. Miller byl nadšenec do sci-fi literatury a veterán z Vietnamu, kde sloužil u protiletadlového dělostřelectva. Po návratu z války se ve svých 25 letech vrátil dokončit studium na Illinoiskou státní univerzitu ve městě Normal. Jak už víme z předchozích dílů Historie RPG, stát Illinois – a vůbec celá oblast Velkých jezer – byl významnou líhní wargamingu i rodištěm RPG her. Miller se na univerzitě připletl do wargamingového klubu, kde se seznámil mimo jiné s Frankem Chadwickem (komunikační studia), Richem Bannerem (veterán z Koreji) a Lorenem Wisemanem (historie). Jejich akademicky-militaristická nátura bude důležitá, až společně začnou navrhovat hry.

Což přijde velmi rychle. Členové herního klubu totiž přesvědčili vedení univerzity, aby si u nich objednalo program SIMRAD (SIMulation Research And Design), v rámci něhož navrhovali výukové simulační hry. Šlo o výukové aktivity „v roli“, které studenty učily ekonomiku, historii nebo politiku například tím, že je nechaly představovat role účastníků amerických prezidentských voleb nebo salemských čarodějnických procesů. Nebylo to zdaleka jediná forma zárodečného „roleplayingu“, se kterou se v sedmdesátých letech experimentovalo – podobné aktivity probíhaly leckde a vznik plnohodnotných RPG her byl na spadnutí.

[Passingby]

Rolové hry na vzdelávací účel sú ale úplne iný žáner s vlastnou trajektóriou. (To nie sú "games".)

Jestli byly ty hry už před vznikem DnD na amerických středních školách běžná věc, jejich vliv na vznik a rozšíření DnD a příbuzných her na hranici s wargamingem se bude oddělovat docela těžko. Ale do toho se mi moc nechce zaplétat (a do definiční debaty o tom, co jsou a nejsou "games" už vůbec ne). Bylo to hlavně nasměrování pro Jersona (ale třeba myslel ještě něco jiného).

[Passingby]

Tu je akademický článok o výuke dejín prostredníctvom rolových hier z roku 1970: https://www.jstor.org/stable/3054320
Vyštudoval Harvard v 1962 a potom učil dejiny a židovské štúdie na Akiba Hebrew Academy a nepodarilo sa mi zistiť žiadne wargamingové súvislosti. Rolové hry používal od 1965, pričom nie je jasné, odkiaľ ich mal.* (Ako je typické pre niektoré didaktické články, ani jedna citácia.)

Didaktika je už aj na úrovni vysokoškolského štúdia notoricky zle dokumentovaná a už vôbec si netrúfam hádať, aké didaktické experimenty* sa robili na stredných školách v 50. a 60. rokoch - v USA alebo inde.

Využívanie simulácií a scenárov bolo samozrejme bežnejšie pri školeniach dôstojníkov na vojenských školách (narazil som aj na občasné zmienky aj mimo USA), ale (a) tiež to nebolo až tak úplne bežné a často to stálo na iniciatíve konkrétnych učiteľov*, (b) tieto cvičenia často nemali vyhodnocovací komponent a šlo len o posúdenie učiteľom, a (c) väčšinou neboli na úrovni jednotlivcov, dokonca ani malých skupín.


* Dôležité je si uvedomiť, že študijné plány obvykle nepredpisovali didaktické metódy.** Keď niekto povie "na tej a tej univerzite sa henten predmet vyučoval formou rolovej hry", tak to obvykle znamená, že jeden konkrétny učiteľ vymyslel na jednu vyučovaciu hodinu nejaké inscenačné cvičenie (tak sa rolové hry volajú v didaktike podľa Turka, možno Karel by vedel doplniť). Ak bol jeho predmet obľúbený (aj vďaka inovatívnej metóde), možno to opakoval niekoľko rokov. A možno o tom aj na nejakej učiteľskej konferencii pár krát porozprával.

** To môže byť odlišné vo výuke vojenských dôstojníkov, kde teoreticky simulácia konfliktu môže byť explicitne významnou súčasťou predmetu, ale ruku do ohňa by som za to nedal.

[Passingby]

Já jsem tu vazbu myslel hlavně tak, že jestli se budoucí wargameři a hráči DnD relativně běžně na středních školách setkávali s nějakými těmi "scénářovými hrami", tu zkušenost si pak přímo nebo nepřímo mohli nést, používat a rozvíjet dál. Ale bylo to dávno a kromě náznaků v rozhovorech (jako třeba s těmi lidmi z GDW) je to nejspíš bez záznamů, takže je to hrozně těžko prokazatelné.

[Bifi]

Tak som zapátral. V Simulating War Sabin píše (s. xvii, 33, 57f.) - môj súhrn:

V roku 1811 získal barón von Reisswitz, civilný poradca pruského dvora vo Wroclawi, "patronáž" nad Kriegsspiel. Potom, ako jeho syn, pruský dôstojník, spolu s jeho kolegami hru ďalej rozvinul, prebiehali evidentne nejaké predstavenia hry pre členov generálnych štábov iných krajín. "V priebehu nasledujúcich dvoch storočí ozbrojené sily väčšiny národov začali rutinne, popri tradičnejších aktivitách ako poľné cvičenia, vyžívať nejaké formy wargamingu na účely výuky a plánovania." (zdôraznené mnou)

Wargames ovplyvnili napr. vojenské plánovanie Veľkej Británie už pred 1. sv. vojnou. Obzvlášť sa o wargamingové techniky zaujíma námornictvo v medzivojnovom období (len na americkom US Naval War College sa hralo vyše 300 hier, čím sa myslí inštancií, nie nutne typov hier). Admirál Dönitz vraj vyvinul ponorkovú taktiku vlčej svorky práve vďaka wargamingu.

Od 40. rokov sa začína používať "vedeckejšie" modelovanie a od roku 1958 je bežné počítačové modelovanie. Vrchol dosiahol wargaming v USA v priebehu studenej vojny.