Alien: the Roleplaying Game (a jiné adaptace Vetřelce... i Predátora)

[Markus]

Herní produkty z fikčního univerza Alien vs. Predator

Alien vs. Predator je série akčních sci-fi hororových filmů, videoher a jiných médií. Vychází z původně samostatných filmů Alien/Vetřelec (1979) a Predator/Predátor (1987), které byly pozdějšími crossovery spojeny do jednoho společného fikčního vesmíru. V něm se lidstvo ve 21. století střetává se smrtícími mimozemskými formami života, především dvěma vzájemně znepřátelenými druhy: žravými bestiálními vetřelci a vyspělou válečnou civilizací predátorů. Pozemská civilizace je dystopická, ovládána bezskrupulózními korporacemi.

Tou hlavní, aktuální adaptací Vetřelce je hra od Free League, mající dvě edice
Alien: The Roleplaying Game (původní) (2019)
..... Český překlad původní startovní sady
Alien: The Roleplaying Game (Evolved) (2025)
..... Český překlad nové startovní sady „Evolved“

• Smrqův fanouškovský překlad Starter Setu, v nádherné původní grafice.

Existují ale i další hry z tohohle prostředí:
Aliens Adventure Game (1991)

[Markus]

Smrq: Takže je to tak, že je to vlastně furt „stejná hra“ nebo „stejná edice“, jen s lehkou úpravou pravidel, jo? Protože dokonce oni sami to neprezentují jako novou edici hry, ale jen novou verzi příručky („this expanded core rulebook“) a tváří se, že je pořád součástí původní ediční řady.

Uznávám, že tohle je hodně technicistní dotaz – důležitý hlavně pro nás databázáře. Ale vlastně to, že je to „pořád stejná hra, jen lehce upravená příručka“ znamená, že jen vyměníš příručku a všechny dosavadní doplňky a dobrodružství si necháš, podobně jako třeba u D&D 2024.

[smrq]

Smrq: Takže je to tak, že je to vlastně furt „stejná hra“ nebo „stejná edice“, jen s lehkou úpravou pravidel, jo?

Ano. Stejný svět (rozšířený o nejnovější film, seriál, chvála Bohu, zatím ne), lehce přepracovaná pravidla (pořád je to YZE).
S těmi doplňky je to krapet těžší. Zkušený vypravěč je použije bez problémů, těch pár změn zapracuje s prstem v nose. Ale FL chtějí všechny přepracovat do evolved edice a šlo si je objednat i na KS. Takže na nich určitě pracují. Osobně si ale myslím, že se dělá hlavně na mapách, které je potřeba (kvůli rozšířenějšímu, taktickému boji s figurkami/žetony) zvětšit a udělat nové.

[Gimli]

Ahoj, rád bych se zeptal na rozšířené dobrodružství Hope's Last Day z nového starter setu. Zvažuji koupi nového starter setu a dobrodružství je asi to hlavní, podle čeho se budu rozhodovat. Vím, že Kočár bohů z prvního starter setu je dost chválený a zajímalo by mě jak si vedle něj Hope's Last Day stojí. Předem díky za jakoukoliv odpověď.

[smrq]

Nemáte prosím někdo koupený nový starter set Alien evolved do nějakého VTT? Zrovinka to překládám a hodily by se mi mapy ve velkém rozlišení, ale v PDF, které mám, jsou jen A4.

Ahoj, rád bych se zeptal na rozšířené dobrodružství Hope's Last Day z nového starter setu. Zvažuji koupi nového starter setu a dobrodružství je asi to hlavní, podle čeho se budu rozhodovat. Vím, že Kočár bohů z prvního starter setu je dost chválený a zajímalo by mě jak si vedle něj Hope's Last Day stojí. Předem díky za jakoukoliv odpověď.

Sorry Gimli, tohle jsem úplně přehlédl. Poslední den naděje je fajn dobrodružství, ale kraťoučké. V pohodě odehratelné na 1 sezení. Takže kvalitou dobré, délkou se Kočáru bohů nevyrovná (ten byl nejmíň na 3 sezení, spíš víc).

[Gimli]

Nevadí, díky za odpověď.

[Markus]

Smrq dokončil překlad nové startovní sady ve verzi „Evolved“.

[Samuel]

Smrq dokončil překlad nové startovní sady ve verzi „Evolved“.

Hail to the Smrq! Pecka!

[Markus]

Moje (spoilerové) dojmy po dohrání Chariot of Gods.

[Markus]

Sepsal jsem hodnocení k odehranému (prvnímu) starter setu. A jelikož se mi to nějak protáhlo, pošlu to i sem do diskuze, kdyby si někdo chtěl třeba porovnat dojmy.

Velice solidní tutorial
****

Co se herních tutoriálů týče, tohle je jeden z nejlepších kaufů, jaké jsem kdy viděl. Když pominu spoustu kartiček, žetonů a jiných serepetiček v krabici, na které si moc nepotrpím (ale zjevně hru přibližují deskohernímu publiku, a proto dnes všechny starter sety vypadají jako deskovky), máme tady překvapivě obsáhlou, 100stránkovou „zjednodušenou“ příručku pravidel, která na mě působí dojmem, že jsou to prostě celá pravidla, akorát bez tvorby postavy a bestiáře. Hra z nich působí přehledně, logicky a především kompletně, nešizeně. Je to prostě fajn hra. Základní příručku jsem ještě nečetl, tak nevím, o co přesně přicházím, ale hádám že především o tvorbu postav a vypravěčské materiály. Původně jsem myslel, že si k Alienu koupím jenom Starter Set a pak budu nakupovat a hrát vydané scénáře s připravenými postavami – a tenhle rulebook by k tomu zdá se bohatě stačil. Palec nahoru.

Hlavní hvězdou pak má být scénář Chariot of the Gods. Zažil jsem ho v roli hráče, trval nám tři sezení, zpětně jsem si ho přečetl. Je to především velice pěkná parafráze na první filmy – najdete opuštěnou loď, běhá po ní alien a něco tam nehraje… ale všechno to má nějaký twist, ten alien je trochu jinačí a hlavně se rychle ukáže, že budete řešit hlavně svině mezi lidmi (a androidy).

Z pohledu hráče to bylo atmosférické a mile mě překvapilo, jak to bylo volné – chodili jsme po lodi a prohlíželi si místnosti, jako by to byl dungeon, postupně v nich nacházeli „poklady“ (zbraně, lékárničky), ale taky indicie a další náznaky toho, co se tu děje. Důležitým prvkem je probuzení posádky lodi, čímž se do hry dostane několik NPC s nejistými a nespolehlivými motivacemi. Volný průzkum je pak posouván vpřed naskriptovanou sekvencí událostí a zvratů, která vše vygraduje do finále.

Už někdy během třetího sezení jsme ale začínali prokoukávat skutečnost, že náš volný pohyb po lodi je vlastně jedna velká iluze a že vlastně nemůžeme ničeho sami od sebe dosáhnout ani nic změnit – jen čekáme na rozmary vypravěče-scénáristy, až na náš pošle další naskriptovanou událost. Přečtení tenhle dojem potvrzuje. To dobrodružství je vlastně totálně naskriptované, hráči akorát dostanou sérii přímočarých questů („opravte tohle, tohle, tohle a tamto“) a to je reálně jediné, co můžou (a vlastně musejí) sami od sebe dokázat. Všechno ostatní se děje jim a oni na to můžou jen reagovat. Volným průzkumem lodi sice můžete zjistit, co se na ní stalo, ale on by vám to nakonec stejně někdo řekl. Žádné špatné události nemůžete moc předejít, ona se prostě stane a až pak na ni můžete reagovat. Vlastně tu není prostor k žádnému chytrému hraní – žádná možnost „hráli jsme dobře, a díky tomu jsme dokázali X“, případně „byli jsme hloupí, a proto se nám stalo Y“. Veškeré hráčské hemžení je tu vesměs kosmetické a hru pevně vede scénárista.

Když jsme hráli, na několika místech jsme při průzkumu našli něco užitečného. Například jsme se rozhodli vyhledat nezvěstnou lodní androidku a usmysleli jsme si, že nejspíš bude na svojí napájecí stanici. „Kde je napájecí stanice?“ zeptali jsme někoho z posádky. Poslali nás do nákladového prostoru, tam jsme androidku skutečně našli, opravili a získali od ní cenné informace. Cítili jsme se hrozně chytře a šikovně! Dokud jsem si nepřečetl text dobrodružství – to jsem totiž zjistil, že androidka není nikde pevně „umístěná“, setkání s ní je prostě naskriptovaná událost a to, že nám prozradí informace je v zásadě taky předepsané. Čili veškeré naše snahy byly zbytečné. Ono to působí dojmem, že jsme něco dokázali, ale reálně kdybychom to neudělali, stalo by se nám to tak jako tak.

Dalším příkladem budiž, že pravidla hry po vás sice chtějí, abyste při průzkumu lodi počítali čas po desetiminutových úsecích (dungeon crawl FTW!), a scénář dokonce obsahuje hned několik míst, kde hráči budou muset vykonat nějaké delší činnosti (všelijaké opravy) trvající celé pracovní směny (osm hodin!). Takže si říkám – aha, to je zajímavý, čas je tady zjevně herní zdroj. Šikovní hráči jím budou šetřit a budou díky tomu mít jednodušší průběh hry, zatímco ty pomalejší si to pokazí. Zkrátka čekal bych, že plynutí času mě bude trestat… například zatímco budu osm hodin něco opravovat, nepřátelská NPCčka nerušeně naplní svoje plány, vylíhne se nový alien, co já vím? Jenomže ono to tak není. I počítání času je tu jenom iluze a vypravěč-scénárista má do hry vnášet události čistě pocitově, subjektivně, jak se mu zlíbí. Dokonce i v tom jednom místě, kde pravidla hry vyloženě předepisují objektivní počítání času – konkrétně když se hráči něčím nakazí, má se nákaza podle pravidel projevit „po uplynutí jedné pracovní směny“ –, scénář explicitně říká, ať vypravěč tohle pravidlo ignoruje a nechá nákazu působit ve chvíli, kdy se mu to bude hodit. Podle pravidel si hráči mají házet na odolání nákaze, ale tady scénář vysloveně říká, ať vypravěč natvrdo řekne, kdo se nakazil (aby to dobře vyšlo, protože není vhodné nakazit postavy s důležitými motivacemi). Vlastně mám problém najít cokoli, kde by počítání toho všeho času hrálo roli.

Během hry nám po lodi pobíhal alien. Zkoušeli jsme ho nahánět a zničit pomocí detektoru pohybu, neúspěšně. Při přečtení zjišťuju, že on se vlastně ani ulovit nedá – není nijak objektivně podchycený, neexistuje nikde reálně v prostoru. Zjevení aliena je prostě událost, kterou má vypravěč na hráče hodit, až mu to přijde vhodné. A takhle je to se vším. Tohle je prostě herní filozofie, podle které má být dění pevně v rukou vypravěče-scénáristy.

Jistou míru nepředvídatelnosti do toho vnášejí konfliktní motivace některých hráčských i nehráčských postav, které jsou vyloženě proti sobě a nejspíš budou zdrojem velké části dramatu. Ty postavy a jejich vztahy jsou narafičené fakt chytře. Je to vlastně jediný dynamický prvek v jinak nalajnovaném scénáři. A nesou s sebou i touhu zahrát si to znova. „Dobře, teď když to znám jako hráč, jak bych to vedl? Jak bych zahrál tohle NPCčko? Jak bych využil tenhle zvrat?“

Ale ono nic z toho nakonec nevadí. Pocitově se nám zdálo, že neustále něco objevujeme a pořád máme co řešit. Než jsme iluzi prokoukli, už vše gradovalo k finiši. A ty připravené situace jsou dost dobré na to, abyste si je užili i tak. Zkrátka – tohle je onen bájný „dobře udělaný railroad“. Fakt se nám to líbilo. Akorát už na třetím sezení se ta Potěmkynova vesnice začala rozpadat, a jakkoli jsme si to užili, nevím, jestli by něco dalšího takového nebyla už slabota.

Možná je to ale jen specifický rys starter setu, případě těch filmových scénářů? Uvidím, třeba se ke hře vrátíme.

Navzdory všemu řečenému ale musím uznat, že tohle je jeden z nejpodařenějších RPG tutoriálů, jaké jsem viděl. Především oceňuju, že nešidí pravidla, nevodí mě za ručku a dobrodružství je dostatečně sofistikované na to, aby ho bylo zábavné hrát, i když jste zkušený hráč, a dokonce i když už Aliena hrajete a jen hledáte další scénář.

Finální hnida, nemůžu to nezmínit: Text dobrodružství je místy na pěst. Je uspořádaný podle místností a vesměs přehledný, za to kudos, to není úplně samozřejmost. Ale trpí všemi těmi neduhy, které bych čekal, že budou dávno vymýcené, například že nelogicky řadí text v rámci jedné místnosti. Nejdřív vám dát třeba nějaké neviděné podrobnosti nebo mechanickou implementaci a teprve potom zmíní věci, které by měly být zjevné na první pohled. Nebo má tendenci popisovat jedním odstavcem hned několik místností stejného typu (třeba výtahy) a potom volným textem v rámci odstavce vysvětluje, čím se liší, místo aby prostě ty místnosti očísloval a každou popsal zvlášť a správně. Někdy není úplně jasné, co je kde (je tenhle předmět v téhle zbrojnici, nebo tamté zbrojnici)? Někdy jsou popisy tak literární a tak plné technožvástů, že si vůbec nedokážete představit, jak to sakra vypadá (viz popis čističek vzduchu, tam se fakt nechytám). Atd. atd. atd. Není to tragické, ale text je plný podobných formálních kiksů, což má ten nemilý následek, že je strašně jednoduché v něm něco zapomenout nebo přehlédnout nebo odehrát blbě (což se našemu GMovi několikrát stalo a pak to musel improvizovaně zahlazovat). Člověk by čekal, že po deseti a víc letech OSR experimentů s formátem dobrodružství je tohle vyřešený problém... ale ne, jakmile člověk opustí hřejivé vody OSR, jsme opět v devadesátých letech a dobrodružství se píšou jako wall-of-texty, text je nesmyslně řazený a tak. Škoda.

Kdyby to někoho zajímalo, tady jsou zápisy z našich tří sezení.

[Markus]

Opět jsme rozehráli Aliena (o tom někdy jindy), konkrétně v jeho původní verzi, což mě konečně přimělo rozdělit anotace podle edit a vytvořit samostatnou anotaci pro Evolved Edition. Původně jsem myslel, že to nechám pod stejnou hrou, ale Free League dost důsledně odlišují mezi oběma verzemi v tuhle chvíli začínají dokonce vydávat aktualizované verze starších scénářů, takže bude přehlednější mít to rozdělené.

Jelikož Evolved na rozdíl od té základní neznám, ocením, když mi někdo zkontroluje, jestli jsem tam nenaflákal chyby:



Alien: The Roleplaying Game (Evolved) (2025)

Alien: The Roleplaying Game s označením Evolved Edition je hororová sci-hra zasazená do univerza filmů z řady Alien (česky jako Vetřelec). Jedná se o přepracovanou edici navazující na původní Alien: The Roleplaying Game (2019). Stejně jako ona se odehrává v roce 2183, několik let po událostech filmů Vetřelci a Vetřelec³, na pohraničí lidmi kolonizovaného vesmíru. Hráči v roli koloniálních mariňáků, koloniálních maršálů, pilotů, dělníků, korporátních agentů, ochranky, vědců, lékařů, dětí i androidů prožívají hrůzy kosmu a snaží se přežít navzdory korporátní chamtivosti, androidím spiknutím a smrtícím xenomorfům. K hlavním motivům patří průzkum nebezpečných prostředí, vojenská akce, korporátní hamižnost, izolace, přežití a psychologické následky konfrontace s neznámem.

Stejně jako původní hra podporuje i nová edice různé herní režimy: filmový, kampaňový a úplně nový sólový. „Filmový režim“ je postavený na hraní předpřipravených scénářů, které napodobují typický průběh filmu a obvykle obsahují předepsané postavy se skrytými agendami vedoucími k různým zvratům a zradám (a obvykle smrti většiny postav). Naopak „režim kampaně“ slouží k tradičnímu, dlouhodobějšímu hraní s postavami, které si vytvoří sami hráči, včetně cestování kosmem, objevování nových míst a plnění různých misí. Nový „sólový režim“ umožňuje hrát jedinému hráči bez vypravěče a je určený pro krátké, vysoce smrtící scénáře s hojným využitím všelijakých generátorů a náhodných nástrojů.

Základní pravidla založená na poolovém systému Year Zero Engine jsou z velké části stejná jako v předchozí edici. Hráči svým postavám buď vybírají celkový archetyp (např. mariňák, vědec, dítě…) jako v původní hře, nebo je nově můžou provést životními drahami, které náhodně určí jejich původ, dětství, kariérní dráhu a významné události. Výsledkem jsou postavy definované sadou čtyř základních vlastností a dvanácti širokými dovednosti. Navíc si vybírají ze seznamu drobných speciálních schopností, tzv. „talentů“, které různými způsoby modifikují standardní pravidla. Při vyhodnocování akcí hráč sečte hodnotu příslušné vlastnosti a dovednosti a hodí stejným počtem kostek, přičemž k úspěchu je zapotřebí aspoň jedna šestka a za dodatečné šestky je možné aktivovat další výhody. Neúspěšné hody je možné opakovat výměnou za to, že postavě stoupá ukazatel stresu – ústřední mechanika, která emuluje gradující napětí. Právě stres je nejvýraznější změnou nové edice. Postavy nově mají hodnotu „odhodlání“ (Resolve), která může mírnit jeho následky. Stres přidává k hodu kostky navíc, čímž zvyšuje šanci na úspěch, ale pokud na nich padne jednička, postava si musí hodit na „stresovou reakci“ – například začne být roztěkaná, propadne tunelovému vidění nebo ztratí schopnost opakovat hody. Dramatické herní události můžou odděleně od toho vyvolat „hod na paniku“, jehož následky jsou horší, od zamrznutí přes útěk až po bojové běsnění nebo katatonický stav. Přepracovaný systém tak lépe rozlišuje mezi hromadícími se mírnými účinky stresu a náhlými projevy paniky.

Výrazně přepracovaný „režim nenápadnosti“, tedy subsystém pro prozkoumávání nebezpečných oblastí, objevování skrytých nepřátel a používání detektorů pohybu, který v této verzi dostal jasnější proceduru. Lehce přepracovaný soubojový systém stále využívá karty iniciativy, jednání rozdělené na kola, rozlišuje plné akce (útok, vydání rozkazu…) a rychlé akce (přezbrojení, pohyb…), má komplexní pravidla pro různé vlastnosti zbraní a zbrojí, vyčerpávání munice, granáty a zápalné projektily apod. Postavy mají relativně málo bodů zdraví a při ztrátě všech dostávají kritická zranění se specifickými účinky. Xenomorfové a jiní tvorové mají speciální útoky, obvykle vybírané náhodně, od nebezpečných pohybů po okamžitě smrtící údery. Přepracovány byly detaily jako konkrétní fungování zbrojí, granátů nebo omračujících zbraní. Novinkou jsou volitelná pravidla pro hraní s figurkami a nástroje pro hromadné boje proti velkému počtu xenomorfů.

Hře zůstává důraz na survival a nebezpečné prostředí. Počítají se ukazatele zásob vzduchu, munice a baterií, jednodušší pravidla řeší hlad a žízeň. Hra má pravidla pro vakuum, dekompresi, ozáření, oheň a podobná nebezpečí, nově taky pro pohyb v nulové gravitaci. Nechybí ani (upravená) pravidla pro vozidla nebo boj v kosmických lodích, při kterém jednotlivé postavy obsluhují různé lodní systémy.

Pravidla opět vyšla v jedné základní příručce (2025), která je obsahem velice podobná základní příručce původní edice (2019). Rozšiřuje například nástroje na generování scénářů a přidává vybavení, kosmická plavidla a lokace z filmu Alien: Romulus (2024). Nově obsahuje popis pohraničního sektoru Tartarus jako připraveného prostředí pro hru. Mimo základních pravidel je opět k dispozici i úvodní sada Starter Set (2025) a pro hru vycházejí další doplňky, především připravené scénáře (včetně aktualizovaných verzí doplňků z původní hry).

[smrq]

Já myslím, že to máš dobře a klidně to tak může být. Jediný rozdíl, co jsem zaregistroval je že v evolved edici už autoři nepoužívají spojení filmový scénář, ale filmové dobrodružství. Ale to je drobnost.