Filmy - recenze, doporučení, varování

[Wolfus]

Mne trvalo dosť dlho, kým som pochopil scénu so zamilovanou študentkou, pretože na príšernej VHS kópii, ktorú som mal ako prvú, nebol nápis na jej viečkach čitateľný

[Log 1=0]

Já se těšil, až se Marky dostane k věcem, co jsem viděl, a budu k nim moct něco říct. A je to konečně tady, a já vlastně nemám co dodat. Ten film je vlastně geniální. Nesnaží se přepsat kinematografii, ale v tom, o co se snaží, jede na 100% a je to vidět.

Jediná chyba je, že po všech Indyho eskapádách se hlavní děj rozřeší sám bez něj. Vlastně největší přínos hlavního hrdiny je, že zachránil svoji holku, mocný artefakt se o sebe umí postarat sám. Ale ruku na srdce, ta scéna je tak drsná, že v tu chvíli si to nejspíš neuvědomíte, protože myslíte najiné věci.

[Log 1=0]

Mne trvalo dosť dlho, kým som pochopil scénu so zamilovanou študentkou, pretože na príšernej VHS kópii, ktorú som mal ako prvú, nebol nápis na jej viečkach čitateľný

U té jsem si dodatečně uvědomil, že ona vlastně nemůže vědět o těch věcech, co Indiana Jones dělá, a my si myslíme, že jsou hrozně cool. Ale je fakt, že pořád vypadá jako Harrison Ford, a to věřím, že může stačit.

[tochalius]

Jediná chyba je, že po všech Indyho eskapádách se hlavní děj rozřeší sám bez něj. Vlastně největší přínos hlavního hrdiny je, že zachránil svoji holku, mocný artefakt se o sebe umí postarat sám.

Kdyby se Indy do ničeho nepletl, nejen že by to s Archou dopadlo stejně, navíc by zemřelo méně lidí!

[Wolfus]

Keby sa do toho neplietol, tak by pravdepodobne nackovia archu do konca vojny nestihli najst.

[Jerson]

Kdyby se Indy do ničeho nepletl, nejen že by to s Archou dopadlo stejně, navíc by zemřelo méně lidí!

Bez Indyho by Archa zůstala na opuštěném ostrově, a nejspíše by nevznikla myšlenka na seriál Skladiště 13

[Jezus]

Všichni jsme viděli Big bang theory... Ale já se ptám: "No a?"

Ten film má být o hrdinném rekovi, co všechno zachrání? To přece není Bond.

Indiana Johnes je dobrodružný archeolog ("Tahle rituální soška patří do muzea!") a namáčí se do spousty trablů - podívejte se hned na první scénu a bude vám to jasné.

A celý film je o tom, jaké eskapády při tom zažívá a řeší. A jeho hlavní motivací je spíš odhalit nějaké tajemství (a dostat holku - v tomto pořadí), než bojovat proti nacistům. To mu spíš tak nějak vyplyne, je to příležitost ukázat charakter... ale zase typicky pro něj, se tam spíš tak jako motá a dílem náhody, dílem vlastního umu tak tak vyvázne.

(Navíc tohleto: po všech eskapádách jsou padouši mrtví, jinak jsme na tom prakticky stejně jako před tím... je trope starší než Poklad na Stříbrném jezeře. Indi ho jen dotáhl do dokonalosti v tom, že činy jeho postavy nemají na výsledek vliv ).

[Argonantus]

Toje efekt, co resili v big bang theory; Indy je zbytecny.
Ninjaed by jezus.

Jinak je spravny archeolog neposkodi svym jednanim historii.

Jinak Indy kinematografii vlastne prepsal. Jako jeden z nekolika.

[MarkyParky]

Indiana Jones and the Temple of Doom (1984)

Zatímco prvnímu Indimu bych dal směle pět hvězd, dvojka, jak už to u sequelů bývá, začíná trochu kulhat. Naštěstí ne moc, je to takové pidipajdání, rozhodně je to pořád funkční film poskytující očekávaný zážitek, ale věci už do sebe nezapadají tak dobře.

Šťastné náhodičky začínají být už viditelně WTF (ztroskotat s letadlem na správném místě pro další zápletku), čínská Čechovova puška zapomene vystřelit (ona slouží jako intro pro partnerku, ale to funguje míň než intro antagonisty jako v jedničce). Partnerka je navíc uječená hysterická klišoidní damsel in distress, takže “chemie” s Indym je jednak dost na sílu a druhak je to takový ten prvoplánově ha-ha-ha hrozněstereotypní pohled na vztah může a ženy (byť na bladerunerovské nebo bondovské znásilnění naštěstí nedojde). Obdobně dětský sidekick, to už je taky provařený koncept, zkrátka svěžest atmosféry jedničky je pryč a základní setup vypadá spíš jako přehlídka kliše, aniž by si ta kliše nějak bral na paškál.

Ale navzdory výhradám, pořád to je funkční zážitek a nadprůměrný film. A pokud nad těmhle aspekty mávnu rukou, případně to prohlásím za pouhé kulisy pro hláškování a akci (což jak je vidět z diskuse spousta lidí tak vnímá), divácké nadšení se stane srovnatelné s prvním dílem. A oprávněně, je na co koukat a je tam spousta nápadů a momentů, které se staly oprávněně kultovními.

Když přejdu pak k hodnocení triků, tak jsem samozřejmě zpátky u naprosté špičky. Od úvodní bitky a honičky, přes letadlo, indické “exteriéry”, až po obřady, včetně spouštění do lávy nebo vytržení srdce z těla jsou to sice techniky co známe, ale perfektně provedené. A pak, když už je divák spokojený, co dostal, přijdou důlní vozíky a čelist jde dolů ještě dnes. Tohle natočit bez CGI a zároveň bez nějakých postřehnutelných vad je za mě naprosto obdivuhodné. Samozřejmě lví podíl na nepostřehnutelnosti vad bude mít tempo, není čas si všímat chyb, pokud jsou. Ale ony vlastně moc nejsou. Jerson score té honičky je samozřejmě jiná kategorie - rovná nula nula nic. Dráha nedává žádný smysl, překážky na ní taky ne. Ale to má taky logiku. My se nekoukáme na honičku v dole. My se koukáme na jízdu na rollercoasteru, o které jsme vždycky snili.

Takže po tomhle zážitku s radostí filmařům odpustí, že ve scéně následující, u výjezdu z tunelu, nějak nevyšly úhly matepaintingu a poprvé vizuálně zahlédne nějaký nedokonalý trik. Ale je to jen na chvíli, protože hned na to přijde zas visutý most, který opět je pastvou pro oči a tam je mate-painting opět k nepoznání.

TL;DR: Technický super film, dílčí nápady, hlášky a scény taky skvělé, jen to celkové provázání ve srovnání s jedničkou trošičku pajdá a ji tedy hodnotím o chlup výše, navzdory méně dokonalým trikům.

[MarkyParky]

Alien (1979)
Opět viděno hrozně dávno, považoval jsem za skvělý horor i scifi a čekal, co z toho bude po letech.

Ten film má podle mě hned několik rovin, z nichž většina obstála test časem na výbornou, ale dvě vůbec.

Na výbornou obstála atmosféra filmu, tempo, budování napětí a estetika. Žádný z moderních pseudopokračování, prequelů, sequelů a kdoví co se teď se značkou Alien dělá, nesahá svému předchůdci ani po kotníky. Dokonce i použité klišé o zlém korporátu a odpovědném hrdinovi (tady hrdince), který od začátku upozorňoval na to, že je se věci mají dělat jinak, známé z katastrofických filmů, tady má originální twist,

Spoiler

protože korporát nezpůsobí katastrofu nedbalostí, ale se smrtí celé posádky od začátku počítá.

Ten film je AAAčkovou verzí žánru Bčková vyvražďovačka. Postavy se nechovají debilně (a ta jediná co ano, pro to má ve scénář dobrý důvod, který je vysvětlen), ale přesto umírají jedna po druhé, protože postavit se alienovi není v silách posádky obyčejného frachťáku. A pak závěrečný souboj:

Spoiler

Ripleyová je na začátku v kalhotkách a tričku. Jsou tam záběry zezadu, jak se předklání a z kalhotek kouká půl zadku. Jsou tam záběry zespoda na hrudník, kde jsou pod tričkem vidět obrysy ztvrdlých bradavek. Ona se u toho bojí, potí, dýchá, snaží se obléct do skafandru, jen kousek od ní se ukrývá alien.

Tohle jde na hranu sexploitation žáru, ale přitom to dává smysl, má to atmosféru a působí to na mix divákových pudů i dneska. Možná právě kvůli tomu, že to tam je, ale zároveň je tam toho tak málo a je to až na úplném konci, jakoby v rozehrávce epilogu, která se tak zvrtne, to prostě působí a funguje. Estetika vetřelců nebo vetřelčí planety a k tomu kontrast vyobrazení špinavé korporátní lodi taky nezastaraly a fungují mi lépe, než velkolepí CGI následovníci (u kritiky následovníků neřeším dvojku, té se budu věnovat samostatně).

Co teda testem času neprošlo?

Zaprvé triky s loutkami. Já vím že jsme před E.T.em, takže nám ještě nespadla čelist z promakané animatroniky a jen dva roky po prvních hvězdných válkách, které spoustu nedokonalostí loutek maskují roztomilostí (až debilizací), takže tehdy asi mohl ten občas animatronický, občas stopmotion a o občas “táhneme přes kamerou nehybnou loutku” vetřelec působit bombasticky, ale tohle už dneska neobstojí, působí to rušivě a bořilo mi to suspension of disbeliev. Jak se mám bát pařátu protahovanéno mezi nějakými přístroji, když jeho pohyby připomínají bezpečně mrtvý kuřecí pařátek na špagátu? Jak mám hrdince věřit, že škvaří nebezpečného živého nepřítele vypuštěním páry, když kvůli stopmotion animaci jeho FPS klesne na 15? A nezachrání to ani fakt, že v téhle scéně se ve skutečnosti schovává jeden dost sofistikovaný trik, a to že vůbec máte stopmotion v páře (protože pára je natočená sólo a přidaná optickým sloučením, ono moc nejde natáčet klasický stopmotion v páře ), jenže ta kostrbatost animace prostě dojem shodí. King kong byl ještě o chlup horší, tady je toho alespoň jako šafránu, jinak se napětí buduje hlavně tím, co divák nevidí, případně různými detaily ... a to to trochu zachraňuje. Na druhou stranu musím uznat, že jedna loutková scéna, byla fakt super - a to rvačka s androidem. Tam to nebylo poznat.

No a druhá věc je zobrazení technologií. Narážíme tu na klasický problém děl ze zlatého věku kosmonautiky. Autor přecenil schopnost lidí dobývat vesmír a zároveň podcenil možnosti rozvoje počítačů. Matka, jako centrální lodní počítač, vypadá vyloženě trapně (hlavně třeba ve srovnání s HALem vyobrazeným v Odyseye o 10+ let dříve), snaha udělat realistické výpisy a zobrazení dat na obrazovkách narazila na neschopnost představit si, jak taková budoucí prezentace dát může vypadat (obrazovka s běžícími jedničkami a nulami je technoblábol i v tom roce 1979, vždyť to už mají první lidé doma osobní počítače a ví, jak vypadá prezentace dat).

A pak tu máme jeden z prvních pokusů o CGI - naváděcí obrazovky, reliéfy terénu při přistání a pod... Podle všeho natáčeli skutečné CRT monitory na kterých běžel skutečný obsah - do jaké míry to bylo počítané v reálném čase nebo předpočítané a pouštěné na smyčce se mi zjistit nepodařilo. Není to první počítačem renderovaný obsah ve filmu (StarWars a plány hvězdy smrti byly o dva roky dřív, a i ty nebyly úplně první), ale zmiňuju to, protože to je první výskyt, o kterém se tu bavíme. Tyhle obrázky už nejsou technobláboly, naopak, dávají perfektní smysl. Jen je u nich zase nedomyšlené to, že kvalita grafiky je srovnatelná s tím, co o nízké jednotky let později zvládnou domácí osobní počítače jako Atari a Comodore. Takže představa, že takhle budou vypadat technologie za 100+ let prostě opět rozbíjí uvěřitelnost. A viděno dnešníma očima už to posouvá žánr celého filmu ze sci-fi do nějakého retrofutusimu ala Fallout, což si ale o dost míň rozumí s tím vážně míněným hororem.

Každopádně, věnoval jsem tomu docela dost textu, ale v závěru musím říct, že ty prvky, které zub času nerozžvýkal, jsou fakt excelentní a tyhle dvě občasná “vyrušení z imerze” se dají ustát a zbytek filmu rozhodně stojí za shlédnutí i po letech a nemá moc konkurenci (zejména ne mezi svými novodobými následovníky).

[MarkyParky]

Aliens (1986)

Táááák. Vetřelci podruhé, ve větším počtu.

Všechny výtky, co jsem psal k minulému dílu tady neplatí. A všechny klady, které jsem u něj popsal, nadále zůstávají v platnosti.

Žánr se trochu změnil - není to hororová vyvražďovačka, je to crossover mezi hororem a válečným filmem. Ale věci to není vůbec na škodu, dovoluje to představit vetřelce v jiné perspektivě. Cvičení mariňáci narozdíl od posádky frachťáku najednou jsou pro jednotlivé kusy protivníkem a celé se to spíš točí okolo toho, jak ustát přesilu (což je oblíbený motiv válečných filmů). A almost-sexploitation závěr nahrazuje nejprve komorní mateřské drama beze slov a následně boss-fight ve stylu godzilla vs vysokozdvižný vozík (který je pojatý s naprostou vážností, skvěle forshadowovaný a mistrně natočený, že na to prostě koukáte, a teprve zpětně vám dojde, jak bizarně to zní, když to zkusíte někomu shrnout do jedné věty. Ten se prostě musí vidět.)

Vetřelci tentokrát nejsou loutky, ale divně kráčící/tančící lidé v šikovně ušitých kostýmech a je to obrovské plus, vypadá to plynule a famózně zároveň. Loutky se používají jen na detaily a točí se v reálném čase. Jediná velká loutka je hlavní boss, natáčená v reálném čase a ovládaná osmi vodiči. Při finálním bossfightu si to ta loutka rozdává se skutečným exoskeletonem, postaveným 1:1.

No a nakonec filmaři přišli s jedním super trikem, jak zamaskovat typické neduhy skládání obrazů. Skoro ve všech trikových scénách neustále něco bliká. A filmaři každou ze skládaných vrstev při natáčení synchronizovaně oblikali a ještě si u toho dávali záležet na úhlech, takže po složení vznikl pro diváka dojem, že všechny vrstvy obrazu osvětluje jedno a to samé světlo. A to hodně pomůže je vnímat jako celek a ne jako vrstvy.

Tohle všechno znamená obrovské zlepšení proti prvnímu dílu.

Co se týká zobrazovaných technologií, tam filmaři udělali jeden poměrně chytrý krok. Nezobrazují ji, nad rámec nějakého promítání plánů na velkoplošné obrazovky, případně přenosy z body-cams, motion scannery a readouty vitálních funkcí. A hrozně to pomůže atmosféře, protože najednou člověka neruší archaicky vypadající technobláboly a opravdu si může myslet, že se dívá na scifi.

Jediná místa, kde mi triky přišly slabší, byly:
- průlety lodi atmosférou ... (model před umělým kouřem a bylo to poznat) a
- scéna kde Ripley a Newt čekají na Bishopa a kolem vše vybuchuje. I tady byl pokus pomoct si synchronizovaným blikáním (výbuchy, varovná světla), ale scéna podle mě je příliš světlá + pozadí je příliš daleko, a ten efekt se tedy neprojevil tak silně a je poznat, co je skutečná Ripley/Newt a co model přidávaný optickou kopírkou na pozadí. Ale to jsou fakt detaily.


Celkově - dvojka je pro mě po tomhle shlédnutí zařazená jako nejlepší Aliení film (ale nedává na ní smysl koukat samostatně, bez jedničky).

[MarkyParky]

No, a teď jdu po všech čertech shánět původní verzi Star Wars, protože na všech streamovacích platformách je remaster s digitálním Jabbou a Hanem, co střílí až jako reakce.

[Passingby]

A pak tu máme jeden z prvních pokusů o CGI - naváděcí obrazovky, reliéfy terénu při přistání a pod... Podle všeho natáčeli skutečné CRT monitory na kterých běžel skutečný obsah - do jaké míry to bylo počítané v reálném čase nebo předpočítané a pouštěné na smyčce se mi zjistit nepodařilo. Není to první počítačem renderovaný obsah ve filmu (StarWars a plány hvězdy smrti byly o dva roky dřív, a i ty nebyly úplně první), ale zmiňuju to, protože to je první výskyt, o kterém se tu bavíme. Tyhle obrázky už nejsou technobláboly, naopak, dávají perfektní smysl. Jen je u nich zase nedomyšlené to, že kvalita grafiky je srovnatelná s tím, co o nízké jednotky let později zvládnou domácí osobní počítače jako Atari a Comodore. Takže představa, že takhle budou vypadat technologie za 100+ let prostě opět rozbíjí uvěřitelnost. A viděno dnešníma očima už to posouvá žánr celého filmu ze sci-fi do nějakého retrofutusimu ala Fallout, což si ale o dost míň rozumí s tím vážně míněným hororem.

Nostromo byla myslím stará kraksna na hraně vyřazení, takže tomu odpovídaly i ty technologie, co tam byly k dispozici

Už je to pár let, co jsem to viděl, tak jsem si to musel připomenout, a třeba úvodní část ALIEN 1979 Nostromo computer test screens vypadá jako něco z analogového počítače nebo osciloskopu zobrazené přes masku (nebo analogově smíchané s dalším obrazem). Spíš než "předpočítané" to v té době mohlo být třeba jako takové "stop motion", kdy složitý a postupně počítaný obraz zobrazovali na "pomalý" monitor, fotili snímek po snímku a potom to přehráli rychle, takže to vypadá realtime. Tzn. místo v rastrovém framebufferu v RAM se obraz skládal přímo "na monitoru" díky vrstvě s dlouhou fluorescencí. Ale to jenom hádám.

Pro grafiku se v té době myslím musely používat hlavně vektorové terminály, protože paměť v kapacitách potřebných na rozumné rastrové zobrazení by byla brutálně drahá.
Tektronix 4054A with Option 30+31 Color Dynamic Vector Graphics Demo
(tohle vypadá na pěkný demo, jak takový terminál vypadal a hlavně jak rychle vykresloval )

EDIT Že bych kecal? V tom vektorovým demu mají i pár animací.

[MarkyParky]

Nostromo byla myslím stará kraksna na hraně vyřazení, takže tomu odpovídaly i ty technologie, co tam byly k dispozici

Jsem si jist, že ani stará kraksna, která je v roce 2122 na hraně vyřazení by pro prezentaci dat nepoužívala grafické čipy z roku 1985, resp. jsem přesvědčen, že takové vykopávky by k dispozici nejspíš vůbec nebyly, nanejvýš v nějakém hodně dobře financovaném muzeu, ale ne na starém frachťáku

Ne, tohle je za mě fakt ústřel a dělat to neměli. Ale asi to bylo populární, protože konečně ty počítače kreslily alespoň něco.

"stop motion", kdy složitý a postupně počítaný obraz zobrazovali na "pomalý" monitor, fotili snímek po snímku a potom to přehráli rychle, takže to vypadá realtime. Tzn. místo v rastrovém framebufferu v RAM se obraz skládal přímo "na monitoru" díky vrstvě s dlouhou fluorescencí. Ale to jenom hádám.

Hele, já fakt nevím, ale věřil bych tomu, že to už fakt mohlo při natáčení běžet v reálném čase.

Pro srovnání:
Comodore 64 vychází v roce 1982, Atari 800XL v roce 1983.

Oba dva tyhle kompy zvládaly obdobně složitou grafiku v reálném čase (Flight Simulator 1+2, Escape from Fractalus, Elite) a barevně. A byly to domácí počítače do každé rodiny za pár šlupek. Takže moc nevidím důvod, proč by Hollywoodské studio nemohlo mít k dispozici hi-end profi HW, který by totéž zvládl, o tři roky dřív.

[LokiB]

Zajímavé na prezentovaném úhlu pohledu je to srovnání, kdy při sledování Vetřelců vidím, že "je to vidět jako trik", ale vůbec mi to nevadí. Neprahnu po tom, aby to "vypadalo jako ve skutečnosti", když všechno bouchá. V mnoha případech (Bladerunner a úvodní scéna je dobrý příklad) jsem naopak rád, že vidím, že je to trik ... a že to primárně navozuje atmosféru a nesnaží se mě to oblbnout tím, že koukám na "skutečnost".
Ale chápu, že s tímto přístupem budu v menšině