Systém Monad Echo: Broken Tales, Valraven atd.

[Markus]

Monad Echo je systém pro příběhově orientované hraní soustředěné okolo výrazných protagonistů. Postavy jsou definované především „deskriptory“ a „dary“. Deskriptory jsou krátké popisné fráze, které můžou přinášet mechanické výhody i nevýhody, dary jsou speciální schopnosti s konkrétními účinky. Při vyhodnocování se hází poolem kostek, přičemž hráči si můžou určit, kolik kostek přesně použijí – ale pokud padne byť jediná jednička, akce se nepodaří. Do toho se zapojují vlivy darů, různé výhody a nevýhody i metaherní měna „Soma“, umožňující usnadnit si hody aktivováním pozitivních stránek deskriptorů. Výsledkem je vyhodnocovací systém s prostorem k „narativnímu“ taktizování. Postavy se zlepšují do šířky víc než do výšky – místo aby jim narůstaly číselné hodnoty, rozšiřuje se jejich záběr schopností.

Stojí na něm tyto hry:

Valraven (2021) - Příběhově orientovaná hra za skupinu žoldáků v drsném pseudostředověku
Broken Tales (2022) – Temně pohádková hra, ve které si hrdinové a záporáci prohodili role
----- Existuje Český překlad Quick Startu / Rychlého startu

[Markus]

Broken Tales je nová, původem italská hra. Na Ze Stolu mají recenzi.




Broken Tales (2022)

Český překlady Quick Startu / Rychlého startu

Broken Tales je hra, která reinterpretuje tradiční pohádky z pokřivené, temnější perspektivy. Hráči se v Evropě 18. století stanou členy Řádu, tajné skupiny, která na příkaz papeže vyšetřuje nadpřirozené nebo mystické události. Středobodem herního prostředí je překroucení tradičních rolí – tradiční záporáci z pohádek v něm vystupují v roli hrdinů, zatímco z hrdinů se stali noví zlouni. Jelikož každá hráčská postava bývala zlou a všechno si pamatuje, je důležitou součástí hry i vypořádávání se s vlastní minulostí a vnitřními démony.

Hra je postavená na vyprávěcím systému MONAD Echo. Hráči si vytvářejí postavy na základě tradičních archetypů z pohádek (Baba Jaga, kapitán Hook, Peter Pan...). Každý archetyp má podrobný popis, určité přednosti a slabiny. Některé schopnosti fungují vždy (např. vlk si pamatuje pach každého, koho kdy potkal), jiné fungují při splnění určitých podmínek. Při nejistých akcích se hází kostkami, přičemž hází vždy jen hráč, snaží se překonat určenou obtížnost a libovolně si volí počet kostek – vtip je v tom, že pokud padne byť jediná jednička, akce se nepodaří. Metaherní měna Soma umožňuje hráčům dokupovat si dodatečné úspěchy.

Základní příručka nabízí i 16 připravených scénářů, které představují překroucené verze známých pohádek a skládají se do uceleného příběhu.

[smrq]

Ech, já jsem z popisu a recenze nadšený. A zrovinka to má slevičku na drivethrurpg. Asi si to koupím, prolistuju... Snad mě nepopadne rapl a chuť překládat.

[Markus]

Aspoň můžu mít dojem, že občas nějaká ta anotace skutečně někoho upozorní na něco zajímavého.

[smrq]

Už jsem si to koupil. Vizuálně je to velká paráda. Hrozně mě bere, že v jedné knížce jsou jednoduchá pravidla a rovnou i celá kampaň. A navíc přepracované pohádky... Hoď kamenem, kdo sis při čtení Červené Karkulky, Otesánka anebo Perníkové chaloupky dětem před spaním neřekl, že to je nechutný, krvavý horror!

[smrq]

A možná ještě dodám, že to má zdarma Quickstart:
https://www.drivethrurpg.com/product/35 ... kstart-ENG

[Markus]

Pro přehlednost ještě zmínka v hlavní diskuzi. Smrq přeložil úvodní Rychlý start. Má to parádní grafiku. Viz diskuze k překladu:

Rozbité příběhy – Pravidla pro rychlý start

[Markus]

„Nová“ hra od autora Broken Tales. „Nová“ v uvozovkách, protože je ve skutečnosti starší než Broken Tales, akorát byla jen italsky a nově vyšel anglický překlad. Tak jako tradičně v případu těchhle evropských „narativních her“ hýří celá hra celkem svéráznou terminologií, výstředními pravidly a akutním nedostatkem článků na internetu, takže to nějak pobrat a napsat o tom něco konkrétního a srozumitelného pro mě není snadné. Prosím znalejší o případnou opravu.



Valraven (2021) - Příběhově orientovaná hra za skupinu žoldáků v drsném pseudostředověku

Valraven s podtitulem Le Cronache del Sangue e del Ferro (nebo The Chronicles of Blood and Iron) je hra v žánru temné fantasy, vydaná původně italsky v roce 2021, v anglickém překladu v roce 2025. Odehrává se na drsném pseudostředověkém kontinentu Valraven, kde proti sobě válčí mocná říše se znepřátelenou republikou, obě strany podporuje ústřední církev, z východu se hrnou záhadní nájezdníci a lidé se slabou vůli propadají svodům démonů. Hráči se stanou skupinou žoldáků, kteří se podle potřeby připojují k jednotlivým frakcím, ale především píšou „krví a železem“ vlastní osud.

Hra je postavená na příběhově orientovaném systému Monad Echo. Postavy jsou číselně definované pěti základními vlastnostmi, hráči si pro ně dále volí archetypy zvané „role“ (např. kapitán, učenec, čarodějnice apod.), s nimiž se pojí další charakteristiky, především „deskriptory“ a „dary“. Deskriptory jsou krátké popisné fráze, které můžou přinášet mechanické výhody i nevýhody, dary jsou speciální schopnosti s konkrétními účinky. Při vyhodnocování se hází poolem kostek, přičemž hra používá tři různé typy kostek s lehce odlišnými účinky a rozlišuje tři stupně úspěchu (čistý úspěch, úspěch s komplikací, úspěch s další výhodou). Zajímavé je, že hráči si můžou určit, kolik kostek přesně použijí – ale pokud padne byť jediná jednička, akce se nepodaří. Když se k tomu přičte i metaherní měna „Soma“, umožňující získávat výhody aktivováním pozitivních stránek deskriptorů, vzniká sofistikovaný vyhodnocovací systém s prostorem k „narativnímu“ taktizování. Každá postava má taky ukazatel „cesty do zatracení“, vyjadřující její nevyhnutelné propadání šílenství a násilnostem.

Druhou rovinu hry tvoří správa žoldácké kumpanie. Různé subsystémy umožňují její tvorbu, zacházení s různými hodnostmi a typy vojáků, generování podpůrných nehráčských postav a vyhodnocování bojů celých jednotek. K dispozici jsou dva herní režimy – jednoduché mise a souvislé kampaně –, přičemž při hraní souvislých kampaní je hra strukturovaná do sledu ročních období, která skupinu postupně přesouvají mezi různým druhy situací, od válečných bojišť až po dvorské intriky nebo plnění osobních ambicí.

Původní verzi představuje italská základní příručka (2021). Anglická základní příručka (2025) je z velké části jen jejím překladem, nově do sebe ale začleňuje i některé další bonusy a rozšíření z italské verze. Hra má menší linii několika mála rozšíření v italštině i angličtině, ne vždy shodných.

[Selhan]

Teda Valraven jsem nečetl, ale italský design rozhodně nemám spojený s "narativnimi hrami". Většinou to je trad jak hrad.

[Markus]

„Trad jak hrad“ je krásná fráze.

To slovo „narativní“ cituju z toho, co u té hře píšou přímou její autoři. S tou Evropou... je to takový povrchní pocit nastřádaný tím, jak píšu anotace různých překladových her. Ale přijde mi, že kdykoli je to nějaká italská nebo francouzská hra (hlavně tyhle dvě země), tak je to stylově podobné, takové „artové“ – ve smyslu „tohle není hra, ale umění“. Takže to většinou má nějaký gritty setting, velice drsný a plný dospěláckých prvků, velice oduševnělý, seriózní. A do toho to bude mít „příběhové“ mechaniky, které jsou vlastně dost crunchy – všelijaké aspekty a abstrahované ukazatele a herní ekonomika metaměn a různé sledování různých ukazatelů psychického vývoje a co já vím ještě. (Mimochodem, Jeden prsten je italská hra.)

Jak říkám, je to hodně povrchní pozorování vycházející z toho, s jakým hrami přijdu do styku, abych jim psal anotace (zpravidla překlady z Kickstarteru). Ale už jsem jich viděl dost na to, aby se mi začalo zdát, že konkrétně Francouzi a Italové mají svéráznou RPG tradici.

[Selhan]

Italové a francouzi rozhodně mají svérázné RPG tradice, a poslední dobou mě docela zajímají. Italové mi ovšem, přes všechno povídání o "narativních hrách", přijdou uvízlí v nultých letech a jejich systémy, které jsem doposud potkal, byly stat+skill+feat s nějakým podivným, originálním, ne nutně moc funkčním dicepoolem a základní metaměnou "zaplať a zlepši si hod". Hádám tam vliv odkojení na storytelleru. Což tedy, jistě, je vlastně narativní systém, v určitém smyslu.

Avšak koukl jsem teda na ten Monad Echo a ten zrovna opravdu dělá něco trochu jiného, protože dává podivný dicepool na základ Fateu. Oproti Fate tedy máš předpřipravené charaktery a hráči si nemusí vymýlšet aspekty, což může být pro leckoho výhoda.

[smrq]

A je tam věc, kterou máš (aspoň si to myslím) rád: ST tam vůbec nehází kostkou.
A když postava něco umí a ono to není moc těžké, zvládne to automaticky bez hodu. Konkrétně v Rozbitých příbězích se hází fakt celkem málo a většinou to hráčům vyjde aspoň na úspěch s komplikací.
KDoleček by mohl poreferovat víc, hrál v BT celou kampaň.