1994
Dungeon provozovaný jako atrakce pro dobrodruhy
Jeskyně rovnováhy je dungeon pro Dračí doupě (1990) o cca 24 místnostech s méně obvyklou zápletkou i uspořádáním. Hrdinové vyráží po zakoupení lístků do jeskyně v podobě turistické atrakce, která slibuje těm nejschopnějším nalezení ukrytého pokladu. Hráči pak během hraní řeší zejména hádanky týkající zjišťování se toho, na jakém principu jeskyně vlastně funguje.
Jeskyně obdržela 6. místo v soutěži O spár zlatého draka '92. Vyšlo v Dechu draka 1994/5.
Určeno po hru
Kategorie produktu
Autoři
Vydavatel
Je obsaženo v těchto produktech
| Průměrné hodnocení | Název | Vydáno | Kategorie | Jazyk | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| |
Dech Draka 1994/5 | 1994 | Páté číslo časopisu Dech Draka z října 1994 | |
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Funhouse
Tohle má svoje kouzlo i dneska. MarkyParky to ve své recenzi vyjádřil velmi výstižně. Hra na jedno odpoledne, hráči si to pamatují i po 20+ letech a do docela velkých detailů jako jména některých příšer nebo závěrečný trik s mincemi ...
Dokážu si to představit jako one-shot v nějakém B/X klonu, nebo v nějaké minimalistické hře.
Obstojně parodická jednohubka
Převážně nevážně laděné dobrodružství s celkem vtipnými hádankami, přiměřeně nostalgické. Jeho premisa je založená na tom, že vezme nějakou věc z originálního dračího doupěte a najde k ní podle nějakého kritéria opak, takže místo léčivého lektvaru najdete jed a krom moudré sovy obývá podzemí také její blbá příbuzná. Kritéria nejsou příliš konzistentní a ekologie dungeonu má uvěřitelnost na bodu mrazu, ale celé to jede na vlně poněkud geekovského rule-of-cool. Ta je na svou dobu a s ohledem na téma poměrně slušně zpracovaná, okořeněna několika hádankami, které jsou založené na tom, že se doslovně řídíte jejich textem, a celkově to při hraní odsýpá a funguje.
Dobrodružství je navíc v podstatě bezsystémové, obsahuje jen jména nestvůr a hrubý popis, a protože staré edice DrD sdílely základ nestvůr s DnD Basic, je téměř bez konverze okamžitě hratelné i v jakémkoliv retroklonu DnD. Jediné, co s tímhle přístupem nefunguje, je závěrečná nestvůra, o které autor neřekne víc, než její jméno a že "je hnusný". Tam nezbývá, než nestvůru pro závěrečný boss-fight kompletně dodělat, pokud nechcete finální boj jen odvyprávět.
Dvojjaká je absence jakéhokoliv prostředí, které by podzemí dalo texturu, jsou to prostě holé chodby a většinově prázdné místnosti. Tenkrát to byl dobový standard, dneska už je to málo, byť motiv "atrakce pro dobrodruhy" to trochu zachraňuje, zejména díky tomu, že tu a tam hráči narazí na drobnou připomínku toho, že se dungeon nebere vážně - například na stěně pověšený disclaimer o tom, že na výrobu kostlivců nebylo použito skutečných mrtvých.
Pozitivum také je rozsah textu, dungeon vystačí na jedno kratší sezení a jeho popis se vejde na 5 stran přehledně vysázeného a rozumně uspořádaného textu, a přestože dneska jsme těch opravdu kvalitních modulů zvyklí na víc, tohle je v záplavě dobového balastu světlá výjimka a je to bez větší námahy hratelné z listu.
Celkově tedy přiměřeně vtipný kousek, který za pomoci notné dávky nostalgie a trochy geekovského dračákovského humoru odolal zubu času. Jestli vám staré Dračí doupě neříká vůbec nic, možná si jednu hvězdičku uberte, ale pokud na něj máte vzpomínky, ty čtyři si to zaslouží, protože je to nejspíš vyvolá.