Alice is Missing

[Markus]

Anotace v Databázi RPG

Alice Briarwood, dívka z malého města Silent Falls, se ztratila a je na jejích přátelích a známých, aby ji našli.

Mimo procesních pokynů se hra odehrává v tichosti, prostřednictvím textu. Pátrající postavy se ve fikci nikdy nepotkají, a tak spolu komunikují zprávami. Náhodný výběr z karet stop a nápověd a možnost dotvářet vztahy mezi postavami nabízí znovuhratelnost, ale autoři nedoporučují hrát Alice is Missing ve stejné skupině víckrát.

Ke hře jsou potřeba pravidla a karty postav, podezřelých, lokací, stop a nápověd. Autoři také jako podpůrný materiál vytvořili plakáty pohřešovaných osob pro několik variant Alice (slouží jen jako dokreslení a varianty jsou pro potřeby reprezentativnosti) a soundtrack ke hře, který zároveň slouží jako časomíra.

Hra se snaží být imerzivním, emocionálním zážitkem, a proto obsahuje rady, jak se svými hráči nastavit dostatečně komfortní situaci.

[Antharon]

Tak potom monopoly.

Jestli se to hraje podobně jako Dostihy a sázky, tak tam je hráčskejch rozhodnutí docela dost.

Každopádně ať neutíkám od ducha otázky:

Kdyby se hrálo Člověče, nezlob se, a každej hráč měl jen jednu figurku, byla by to ještě hra?

Z hlediska toho, čím se zabývá game theory, by to hra nebyla. Hráči nemůžou nic ovlivnit, takže se nedá mluvit o výherní strategii.

Z pohledu "děti si hrajou" by to asi hra byla.

Da sa tvoje draci doupe vyhrat? Mas definovane ako hra skonci? Lebo potom by sme sa mohli hadat, ze nie je hrou.

[Antharon]

No dobre, uz to tu nebudem dalej trollovat, ale zamyslite sa nad tym, ci je nudne tu teraz kopat do nejakej hry len preto, ze nepatri do vasho oblubeneho zanru. Ja si tiez radsej zahram uplne iny typ hry. Ale Alice som uz moderoval mozno aj viac ako patkrat a vzdy som skoncil so spokojnou skupinou. Je to pekny podareny produkt, a kym si ho nezahrate, tak by ste si tento trash talk mohli obaja odpustit.

[Markus]

@Markus Bylo "Gunther must die" hra?

To bylo normální RPGčko, ne? Dostali jsme nějaký úkol, šli jsme ho vyřešit, volili jsme strategii, nějak jsme se zachovali (ne zrovna chytře), vyžrali jsme si z toho plynoucí následky...

Já tohle nemyslel jako nějaký hejtování Alice, ale přijde mi to prostě jako zajímavý příklad, nad kterým se zamýšlet nad formami a fungováním... ehm... her.

I když "hra" je skutečně moc široký a zavádějící termín, protože čeština má i hraní divadla nebo hraní na kytaru. Z hlediska RPG je možná užitečnější mluvit o volbách a následcích? Hráči v průběhu hry dělají nějaké volby a z těch voleb vyplývají následky. Pravidla jsou tam pak od toho, aby pomáhala moderovat, jaké přesně následky z těch voleb mají vyplynout.

Pokud přerušíš kauzalitu mezi volbami a následky, takže následky nastávají bez ohledu na to, jaké volby jim předcházely (to se pak tomu vlastně asi nedá říkat "následky"), tak už je to... asi jiná forma zábavy, ne? Nějaké divadelní dokreslování něčeho, co je předem dané?

Ačkoli to se asi moc neliší třeba od hraní adventure paths v Pathfinderu, tak radši mlčím. Byť ten má herně pořešený aspoň ten souboj.

EDIT:

ci je nudne tu teraz kopat do nejakej hry len preto,odpustit.

Nikdo do ničeho nekope, normálně se bavíme.

[York]

Jedina legitimna strategia je jednoducha procedura "ak sa da, nakupuj".

Existence optimální výherní strategie neznamená, že to není hra. Naopak právě heldáním optimálních výherních strategií se game theory zabývá.

Ak v tej hre vidis strategicku hlbku je to smutne.

To, že to není moc dobrá hra, taky neznamená, že to není hra

Da sa tvoje draci doupe vyhrat? Mas definovane ako hra skonci? Lebo potom by sme sa mohli hadat, ze nie je hrou.

Nedá a z pohledu game theory to taky jako celek není hra. Což ale neznamená, že tam nejsou silný herní prvky, a že se na to nedá game theory aplikovat. Každej boj je třeba zcela určitě hra a u zbytku záleží na tom, co si hráči průběžně určujou jako svoje cíle. U každýho z nich se pak dá mluvit o optimální strategii k jeho dosažení.

Tohle, mimochodem, funguje i u čistě vyprávěcí hry, kde není jediná mechanika. Jen se to pak blbě modeluje matematicky. Příklad třeba "chci skřety ukecat, aby nám vrátili zajatce" (a rozhovor se musí odehrát, nevyhodnocuje se žádnou mechanikou).

Ohledně tý Alice is Missing - nehrál jsem to, takže vycházím jen z toho, co bylo řečno: Pokud se předem určí, jestli Alice přežije nebo ne, a cílem hráčů je, aby Alice přežila, tak mi to fakt nepřijde jako hra (ve smyslu toho, čím se zabývá game theory). Otázka samozřejmě je, jestli si hráči stanovujou ještě jiný cíle, který skutečně můžou ovlivnit.

[Passingby]

(Čemu říkají "hra" matematici, je pro jakoukoliv diskuzi o hrách irelevantní. Stačí se podívat, čemu říkají "graf" )

[Jerson]

• Jerson a Markus psal, že si myslí, že v téhle hře nemůže nic ovlivnit.

Abych to upřesnil, nepsal jsem "hráči nemůžou nic ovlivnit", ale "hráči nemůžou nic zásadního ovlivnit", čímž jsem myslel hlavně to, zda Alice přežije,, nebo zemře.

Zbytek mého souhlasu s Markusem se týkal podobnosti s textovými hrami, které jsem hrál a za hry je považuju, byť ne ve smyslu Game.

[Elenistar]

Ohledně tý Alice is Missing - nehrál jsem to, takže vycházím jen z toho, co bylo řečno: Pokud se předem určí, jestli Alice přežije nebo ne, a cílem hráčů je, aby Alice přežila, tak mi to fakt nepřijde jako hra (ve smyslu toho, čím se zabývá game theory). Otázka samozřejmě je, jestli si hráči stanovujou ještě jiný cíle, který skutečně můžou ovlivnit.

Tak to mám pro tebe dobrou zprávu. Protože zachránit Alici, která může být už předem mrtvá je cílem postav, nikoli hráčů.

[Markus]

No a... co je teda cílem hráčům?

Kromě obligátního „užít si společnou zábavu“ nebo „vychutnat si příběh“? Jaké si třeba můžeš v té hře určovat cíle a co můžeš udělat pro to, abys jich dosáhl?

Opět zdůrazňuju, že to nemyslím jako hejt, ale snažím se tě návodnými otázkami dovést k nějakému hlubšímu rozboru té hry.

[York]

(Čemu říkají "hra" matematici, je pro jakoukoliv diskuzi o hrách irelevantní. Stačí se podívat, čemu říkají "graf" )

Já si naopak myslím, že game theory je pro zkoumání a rozebírání her docela užitečná, jen je potřeba brát v úvahu i to, čím se nezabývá.

Z hlediska designu je například docela podstatný, že "dobrá hra" je taková, která nemá příliš zjevnou a jednoznačnou výherní strategii. Viz ty Monopoly - jakmile všichni hráči objevěj optimální strategii, přestane to bejt zábava. Z tohohle pohledu jsou hry postavený na roleplayingu (tj. bez mechanickýho vyhodnocování) vlastně by definition "dobrý hry", protože u nich nikdy není výherní strategie zjevná a jednoznačná. Důvod pro to je ale jinenj než u "dobrejch" mechanickejch her - zatímco ty mechanický musej pře hráče předkládat smysluplný a ne jednoznačně výhodný volby, ty roleplayingový těžej z toho, že hráč nemá k dispozici informace, na základě kterejch by šlo hru matematicky analyzovat (tj. "vygejmit"). Živí hráči jsou prostě příliš komplexní na to, aby se dali popsat matematicky.

[MarkyParky]

Dostihy a Sázky nejsou jen reskin, je tam navíc mechanika "sázek", kdy rozkládáš rizika při projíždění koňů skoupených protihráčem, což je dost gamey složka.


Alice je komorák, ne RPGčko, ale já LARPy hrávám celkem rád, takže toto vymezení není argumentem proti zařazení mezi hry. Nicméně na ose game/play je rozhodně víc v pozici play než game, vlastně mi v paměti žádný z game prvků neutkvěl, je samé play-prvky.

EDIT: Ale to je zas semantika, pže když jsem to hrál já, tak navíc někteří hráči v zápalu hry zapomněli na některá pravidla, takže "Vím, kde je Alice" zahráli asi o 10 minut dřív, a dost se hnali za tím Alici zachránit a hru tak vyhrát, což mělo za následek to, že mojí a ještě jedné postavě začaly karty generovat WTF momenty... Což lze použít jak pro argument, že to hra je (hráli proti pravidlům, a tím ji rozbili), tak jako argument pro to, že není (začali ji brát jako hru, ve které jde o vítězství, a tím ji rozbili).

[Elenistar]

No a... co je teda cílem hráčům?

Kromě obligátního „užít si společnou zábavu“ nebo „vychutnat si příběh“? Jaké si třeba můžeš v té hře určovat cíle a co můžeš udělat pro to, abys jich dosáhl?

Opět zdůrazňuju, že to nemyslím jako hejt, ale snažím se tě návodnými otázkami dovést k nějakému hlubšímu rozboru té hry.

Obávám se, že jsi mi položil těžkou otázku. Navíc dost možná to bude mít každá skupinka jinak. Nebo to nebudou mít ani definované. Ale pokusím se alespoň v rychlosti zkusit, jak jsem to měl já.

Mým cílem bylo se na hodinu a půl co nejvíc přiblížit myšlení a prožívání emocí do 16 letého kluka, kterému se ztratila blízká osoba. Snažil jsem se o co nejpřirozenější a nejvěrnější konverzace, aby postava Evana působila na ostatní věrohodně.

Dalším cílem bylo ve fázi vytváření světa vymyslet uvěřitelné emoce a postavy tak, aby celek nepůsobil jako komedie nebo klišé. Mým cílem bylo se maximálně přenést do hry, abych jednal a přemýšlel jako ten puberťák, který má své problémy.

Tak jako tak, děkuji za otázku a já se nad tím ještě zamyslím. Také děkuji, že jsi tady jeden z mála, co řeší téma, které je v názvu. Tedy hru Alice is Missing.

[Selhan]

Je sázení se co padne na kostce opravdu "game"?

[Antharon]

Je sázení se co padne na kostce opravdu "game"?

Vo wargamingovej komunite ludia veria strategii, ze ak ti padla sestka na d6, statisticky by dalsia nemala a mas si ju vymenit aby sa... Nabila?

V dnd 5e komunite maju ludia dice jaily kam uvaznia d20 na ktorych padla jednicka.

Myslim si ze v tom skutocne vidia strategiu

[MarkyParky]

Je sázení se co padne na kostce opravdu "game"?

Jestli ne, je potřeba asi najít nějaký jiný název pro gamblery.

EDIT: Ale IMHO to regulérně game je:

Riziko, které pro hráče vyplývá ze soupeřových koní postavených do dostihů nebo do hlavního dostihu, lze snížit sázením. Před hodem položí hráč libovolné množství peněz na jednoho či více soupeřových koní, ovšem pouze na ta pole, která jsou obsazena minimálně třemi dostihy nebo hlavním dostihem. Sázky platí jen pro jeden hod. V případě, že po tomto hodu hráč skutečně zastaví na některém z koní na něhož vsadil, vyplatí mu majitel koně desetinásobek vsazené částky. I když hráč sázku vyhraje, musí zaplatit majiteli koně zisk z počtu dostihů. Nevstoupí-li na sázkou označené pole, získává sázku majitel koně. Sázek na koně se smí účastnit pouze ten hráč, který sám vlastní aspoň 1 koně s minimálně třemi dostihy.

Nejde jen o to, co padne na kostce, ale volíš i výši sázky a rozhoduješ se, zda jen snižuješ riziko nebo dokonce zkusíš otočit hráčovu vlastní stáj proti němu.

[kandelabr]

Ahoj, tady jeden z účastníků hry s Elenistarem.
Pod jeho dojmy se podepisuju. Byl to opravdu jedinečný zážitek, pro mě osobně zdaleka nejsilnější, jakým jsem kdy při hraní nějakého RPG prožil.
Mám rád příběhy obecně a k RPG jsem se po dračákovém pravěku vrátil po velké pauze (vyplněné deskovkama) a přestože si rád zahraju i klasičtší RPG ve stylu OSE (nebo třeba Vampire, Mothership, atd.) nejvíc mě baví "storytelling" RPG, čili ty hry, kde hlavně jde o příběh a pravidla poskytují jen nějaký rámec, které ten příběh definují a pohání dopředu. Nehraju hry, kvůli tomu, abych vyhrál, respektive výhra se pro mě nerovná tomu, že se mně (nebo mojí postavě) daří dobře, ale v tom, že jsem kvalitně strávil čas.

Tím neříkám, že chtít vyhrát není relevantní nebo důležité, jen to není důležité pro mě. Každý hráč má ten důvod proč hraje nastavený jinak a setkal jsem se s opravdu širokým spektrem různých hráčů a důvody proč kdo hraje a co mu to přináší jsou velmi rozdílné a velmi pestré.

Čili do jisté míry chápu to, že se někomu hra jako je Alice může zdát nezajímavá, prostě mu nepřináší to, co od hraní čeká. A je to tak naprosto v pořádku.

Osobně jsem tušil, že se mi hra bude líbit, líbil se mi ten nápad i temné téma, ale přesto mě překvapilo, jak intenzivní zkušenost to byla, jak moc mě to vtáhlo a jak moc se té hře podařilo mě emocionálně zainteresovat. Takhle to žádná jiná hra zatím nedokázala.
Čili v tomhle směru to pro mě byla absolutní výhra.
To, že se osud Alice určí náhodou losováním karty za nic špatného nepovažuju, vlastně naopak. Postavy se vždy snaží udělat vše pro to, aby Alici našly. Kdyby si hráči svým umem dokázali ovlivnit výsledek, stala by se z toho kooperativní deskovka, což samozřejmě nemusí být nutně špatně (kooperativní deskovky hraju často), ale ubralo by to na intenzitě zážitku a dopadu.

Navíc takhle "predeterminované" prompty jsou ve storytellingových hrách časté (v The Zone víte, že všechny postavy až na jednu zemřou a do středu zony se nedostanou. V Ten Candles umřou všichni. Ve Fiascu se postavám polovina jejich skill-checků nepodaří, atd.) Prostě jsou to jen nástroje, které pohánějí děj a o ten jde.

Myslím, že můžu mluvit i za Elenistara, když řeknu, že nám jde o to podělit se o naši zkušenost a ukázat, jak pestrý RPG svět může být a jak rozdílné zážitky může přinášet. A třeba by to mohlo někoho zaujmout a inspirovat k tomu, aby nahlídl víc i mimo svoji vyšlapanou cestičku. Může zjistit, že tohle pro něj není a bude se držet svého. Nebo se mu může taky otevřít úplně nový svět.
Rozhodně stojí dle mého za to znát jaké jsou vlastně možnosti.