Počasí v RPG hrách

[Markus]

Nižší šance na setkání je ovšem velmi dobrý postřeh!

[Ota]

Při venčení psa mě ještě napadlo:
- déšť může ztížit stopování
- některé orientační body naopak mohou být vidět jen za deště (fantasy hornina reagující na déšť / postavy musí čekat na pořádný liják, jinak symbol boha Slejvaaka, označující vstup do jeho svatyně, nenajdou)

[Jerson]

Auta bych z toho nevyčleňoval, možnost nehody v dešti rapidně narůstá, nemluvě o sněhu, náledí nebo mlze, která je pro pěšího možná lehce otravná,, ale v autě může zabíjet.
I když - kolik tabulek počasí obsahuje mlhu?

Pokud jde o následky, tak v prvé řadě vezmu kartičku, na kterou napíšu "promočený" a položím ji před hráče. Popisuju čvachtající boty, což nepůsobí moc reprezentativně, když nic jiného.
Tak vodu tekoucí do očí při pozorování a míření, která vadí. Povolené tětivy bych ve fantasy řešil určitě, než by si postavy pořídily voděodolné.
Ale hlavně reznutí všeho ocelového, co není kryté barvou a není nerezové, případně zelenání měděných a bronzových věcí. Věci klouzající z rukou. Zima - nemusí jít přímo o nachlazení, ale člověk si jen tak neodpočine. Kdykoliv chtějí vyjít do silnějšího deště, tak test na morálku / vůli a při selhání dávat menší postihy na všechno.
Knihy, zejména magické, v dešti? Kouzelníci je asi nepotřebujou při kouzlení, ale při studiu ano. A knihy v mokru navlhnou.

[Herald pravdy]

Dlouhodobý déšť:
- Zima. Furt prší, člověk je furt v mokrým oblečení, nemá kde se zahřát, nemá kam si sednout/lehnout, těžko se rozdělává oheň.
- Mizernej terén. Bahno, klouzající svah, kaluže, rozvodněný potoky a řeky.

Nárazová silná bouřka, ideálně i s větrem:
- Létající tlustý větve, padající stromy (obecně hrozba zranění), utržený svahy.
- Mizerná viditelnost, takže je velká šance, že se postavy ztratí.

A myslím si, že spousta z těchto efektů nemusí být vyjádřená mechanicky, že stačí dostatečně efektivně popisovat.

Místo "tak jdete celej den v silným dešti" popisovat "jdete, krok za krokem, občas vám podklouzne noha, každou chvíli si z musíte z očí vytírat vodu, protože jinak nevidíte. Vlastně netušíte, jak dlouho už jste na cestě, přijde vám to jako celé hodiny. A Frantovi zase podjela noha a musel před sebe strčit ruce, aby nešel rypákem přímo do bahna. Takhle má od bahna jenom kolena a ruce až po lokty." Jasně, hráči se budou tvářit, že chtějí tohle "nudné cestování" přeskočit k těm zajímavým činnostem. O to spíš je potřeba v tom "nudném cestování" ještě chvíli vydržet.

[Markus]

Přijde mi, že nakonec se hodně toho – nebo aspoň to nejzásadnější – točí kolem promočení a nemožnosti uschnout.

Tím se vlastně moc neliší slejvák od toho, že spadnete do řeky.

Další efekt, který znám ze hry: Jdeme celý den v dešti, večer dorazíme do dungeonu. Rozhodujeme se, že půjdeme rovnou dovnitř a AKCE!

Když pominu, že tady se nabízejí nějaké postihy za únavu (ale konkrétní mechanickou implementaci teď neřešme), proč je vlastně po celodenní cestě v dešti blbý nápad lézt unavenej a promočenej do dungeonu?

[Jocho]

Když pominu, že tady se nabízejí nějaké postihy za únavu (ale konkrétní mechanickou implementaci teď neřešme), proč je vlastně po celodenní cestě v dešti blbý nápad lézt unavenej a promočenej do dungeonu?

Pretože si unavený a premočený, predsa!

Klesá ti pozornosť. Reflexy sú v čudu, schované veci ostávajú schované.
Máš nižšiu odolnosť na stresové situácie, pretože myseľ je zdeptaná negatívnym zážitkom z cestovania a myseľ ovplyvňujúce kúzla ti tak prejdú do hlavy ako nôž maslom.
Nevládzeš niesť toľko nákladu. Mokré veci sú obvykle ťažšie (aj násobne).
Nedá sa len tak zakrádať. Všetko mokré vrzgá alebo čvachtá (Ross by vedel rozprávať. https://www.youtube.com/watch?v=QXG6NvBRcrI). Niektorí ľudia nedokážu kýchať potichu. Fúkanie či poťahovanie nosa detto.
Máš vlhký spotrebný materiál. Pochodne, kresadlá, laná, tetivy, šípy a šípky, kriedy, pergameny, všetko môže byť mokré tak, že sa to používaním buď okamžite zničí alebo prinajlepšom len nefunguje dobre/vôbec, kým to nevyschne.

[Ecthelion]

Když pominu, že tady se nabízejí nějaké postihy za únavu (ale konkrétní mechanickou implementaci teď neřešme), proč je vlastně po celodenní cestě v dešti blbý nápad lézt unavenej a promočenej do dungeonu?

Jsi unavený, rozmrzelý a je ti mizerně. V zimě a mokru se může rozvinout hypotermie (v první fázi se třeseš jako osika a začneš být dezorientovaný), pokud máš mokré nohy v botách, tak už po 13 hodinách se ti může vyvinout trench foot, přijdeš o cit v nich a v extrémních případech můžeš přijít o nohy. Můžeš nastydnout nebo si uhnat horečku, což dál zhoršuje tvoji orientaci, vnímání okolí a motoriku.

Pokud jsi měl na sobě brnění, rezne prakticky okamžitě a spoje se ti mohou zaseknout. Kroužky košile začnou reznout k sobě. Mokrá kožená pochva může při schnutí způsobit, že budeš mít problémy tasit meč (jak se kůže začne stahovat při schnutí). Meč ti může vyklouznout z mokrých rukou/rukavic. Mokré tětivy a lučiště se budou chovat divně a můžou být k nepotřebě. Nemáš si čím svítit, protože všechno je mokré, troud navlhnul a pochodně nehoří. Kašleš, kýcháš a čvachtáš, takže tě slyší všechny potvory v okolí. Můžeš uklouznout na čemkoli (zkoušeli jste někdy zvenku s mokrou podrážkou vejít na leštěný kámen? je to jako kluziště), cokoli se ti může smeknout. Všechno, co jsi měl s sebou je mokré. Část zásob bude rozmočená, provazy navhlé (ztrácí elasticitu a únosnost, můžou se přetrhnout).

[Markus]

Díky, díky a díky! Hodně toho může vypadat samozřejmě, ale je super mít to vypsané, protože to člověka třeba nutně nenapadne.

Třeba já mám vždycky tendenci zaměřovat se na únavu, ale jak vás čtu, dochází mi, že ignoruju následky vlhkosti na předměty, jejich klouzání, nehořlavost atd...

Implementaci neřešíme, ale podle Ecthelionova postu to vypadá na postih při práci s prakticky úplně každým předmětem.

A potom tohle mě zajímá:

Ale hlavně reznutí všeho ocelového, co není kryté barvou a není nerezové, případně zelenání měděných a bronzových věcí.

Pokud jsi měl na sobě brnění, rezne prakticky okamžitě a spoje se ti mohou zaseknout. Kroužky košile začnou reznout k sobě.

Jakože hned? Po odpoledni stráveném v dešti má kroužkovka okamžitě horší "výkon"? Meč taky?

Respektive předpokládám, že odpověď bude spíš něco ve smyslu: Po odpoledni stráveném v dešti to musíš okamžitě osušit a naolejovat, a když to neuděláš, bude zle.

Co to znamená prakticky? Nechám hráče prolézt ten dungeon v mokré kroužkovce, ale po vylezení z dungeonu budu řešit, že ji mají poškozenou?

EDIT: A řekněte mi prosím někdo podrobněji, co se v dešti stane s tětivou. Je možné mít ji nějak schovanou? Asi jo, ale to pak zase nemám napnutý a připravený luk. Kolik času na dešti tětivu zničí?

[Passingby]

Další efekt, který znám ze hry: Jdeme celý den v dešti, večer dorazíme do dungeonu. Rozhodujeme se, že půjdeme rovnou dovnitř a AKCE!

Když pominu, že tady se nabízejí nějaké postihy za únavu (ale konkrétní mechanickou implementaci teď neřešme), proč je vlastně po celodenní cestě v dešti blbý nápad lézt unavenej a promočenej do dungeonu?

Doplním ten Ecthelionův hezký rozbor praktickou zkušeností. (A btw, v podzemí většinou bývá stabilní teplota iirc cca 7°C, což není mnoho, zvlášť když je člověk promočený).

Kdysi dávno na školním výletě na střední jsme měli domluvený koncert v jeskyni (spojený s výletem). Trochu nevyšlo počasí a šli jsme tam aspoň hodinu v docela dobrým dešti (jak dlouho přesně si už fakt nepamatuju). Protože déšť nikdo nečekal, mělo deštník jenom pár lidí a nepromokavý oblečení taky neměl skoro nikdo (nebo to bylo naopak – deštník nemělo jenom pár lidí, kterým mladická čest nedovolila tvářit se, že je to problém? Už fakt nevím.). Došli jsme k jeskyni (zrušit by to přece byla škoda) a nějak jsme to tam tu hodinu nebo dvě v těch 7°C odstáli (a průběžně se odbíhali "ohřát" ven, kde sice ještě pořád pršelo, ale aspoň tam bylo o pár stupňů víc). Težko říct, jestli bylo lepší zůstat v těch mokrých hadrech, nebo se vysvléct do půli těla. Některým (i když nárazově asi všem) to nastartovalo solidní třes, kterýho se zbavili, až jsme byli v teple. Zpátky jsme jeli potupně mikrobusem, který se naštěstí podařilo narychlo objednat, a klepali jsme se ještě druhý den. Ani si nepamatuju, jestli z toho byl někdo nemocnej.

Never-fucking-ever again. (a to byla fakt cca jenom jedna až dvě hodiny, bez fyzické námahy)

Zase na druhou stranu, jestli je to fantasy, kde bojovníci pobíhají celý den po městě i po lese v plátovkách ať je léto nebo zima, nijak se nezapotí a nikomu to nepřijde divný (myslím měšťany, stráže atd.), plátovka nebo jakýkoliv brnění se dá sebrat z mrtvoly a hned používat atd. tak proč ne.

[York]

Markus: Zrovna včera jsem o počasí psal do pravidel


Počasí

Podobně jako na náhodná setkání se hází také na počasí. Snažte se to ve hře zohlednit: když se blíží bouřka, dává smysl postavit stan, v dešti vlhnou tětivy luků, takže není od věci je sundat, v mlze nebo ve sněhové vánici je hůř vidět, zamračená noc je mnohem temnější než když je jasno, čerstvě napadaný sníh zakryje staré stopy, zato v něm budou lépe vidět nové a podobně.

[Markus]

Yorku, to je pěkné, ale nevím, jestli napsat "Myslete na počasí" skutečně nahrazuje podrobné vysvětlení toho, co se může dít. Mně třeba pomáhá vidět to tady všechno rozepsané.

[York]

Proto tam taky mám konkrétní příklady, co to může znamenat. Samozřejmě vytěžím tohle téma a ještě to trochu rozšířím. Psal jsem to před tím, než vzniklo.

[Antharon]

Ono v hexcrawle, ked sa skupina zobudi a na stany bubnuje vytrvaly dazd, mozno to je aj vhodna prilezitost dat si den na oddych. zbalit tabor v takomto pocasi znamena, ze postavy este nez budu na ceste kompletne premoknu, rovnako ako ich zasoby, s mnozstvom jedla sa mozu rovno rozlucit, zelezne veci zacnu korodovat, drevo napuci, koza nasiakne, zabalene celty zacnu plesniviet. Vsetci su nevrli a premrznuti na kost. Navyse, cesta rozbahnenymi chodnikmi je pomala a unavna. Urazia za den 5-10km a aj to vymenou za hromadu potencialnych problemov.

Na druhu stranu ak ostanu v tabore. Mozu sa konecne prespat, uvarit si dobre jedlo, ak budu udrzovat ohen, tak im vlastne ani nevadi, ze budu mat vlhke drevo a mozu si po navrate z lovu a zberu ususit oblecenie, mozno ho dokonca aj oprat. Ak je teda dazd kratkodoby, je mozne, ze bude lepsie nikam nechodit a spravit si sanitarny den. Najest sa, oddychnut si a vymenit depresivne plahocenie dazdom za takuto malu vzpruhu moralky.

[Ecthelion]

Jakože hned? Po odpoledni stráveném v dešti má kroužkovka okamžitě horší "výkon"? Meč taky?

Respektive předpokládám, že odpověď bude spíš něco ve smyslu: Po odpoledni stráveném v dešti to musíš okamžitě osušit a naolejovat, a když to neuděláš, bude zle.

Nedělám železárny, takže nemám přímou zkušenost (třeba mě lidi doplní), ale podle všeho je to velký problém udržet bez rzi. Když po boji nebo dešti zbraně a brnění vyčistíš, nezačne reznout, jak je necháš mokré, objeví se ti červená rez okolo 24-72 hodin po namočení a musíš ji zbrousit a sundat (což znamená zmenšení meče o trochu a tím oslabení struktury zase o trochu).

I was at a medieval re-enactment once where I accidentally put a gauntlet in the boot of my car when it was wet (it was early in the morning and I didn’t notice the dew on it). In the space of 24 hours it rusted so badly that the mail on it became a single mass of red-orange gunk. I had to replace it.

Note to re-enactors - no matter how tired you are after driving back from a big event, unpack on the same day.

Meče se ostřily ocílkou, pískem a speciálními kameny, pak leštily hadry a chránily tukem. Kroužkovka se hodila do barelu s pískem a kutálela, aby se z toho dostala rez. Obecně se leštěním a ošetřováním zbrojí strávilo dost času. Proto se taky nenosila na cestování, ale jen na akci. Jinak byla zabalená v torně nebo v zavazadle. Harald Hadrada byl zabit v roce 1066 během bitvy u Stamfordského mostu, protože nechal svoji kroužkovku (byla pojmenována "Emma" mimochodem) na lodi, aby se pak nemusela ošetřovat po vystavení mořské vodě a povětří (nečekal bitvu, měl se jen sejít s měšťany Yorku/Jorvíku).

Pro zajímavost video od Tod's Workshop, co se stane když s mečem v pochvě přebrodíš řeku a prší ti na něj celou noc (video).

EDIT: A řekněte mi prosím někdo podrobněji, co se v dešti stane s tětivou. Je možné mít ji nějak schovanou? Asi jo, ale to pak zase nemám napnutý a připravený luk. Kolik času na dešti tětivu zničí?

To samé, co s provazem. Vlhkostí ztratí na pružnosti a tím na nosnosti. Když ji pořádně natáhneš, může prasknout (velice snadno, na natažení středověkého luku potřebuješ velkou sílu, dodne se pozná podle kostry, kdo byl ve středověku lučištník - jejich kostra (levá ruka) je deformovaná) a i když nepraskne, dostřel je značně snížený (prostě není dost pružná, nepošle šíp tak daleko). Tětivu z luku můžeš vypnout a sundat, často se schovávala na tělo (ale když zmokneš skrz na skrz, jsi v háji tak jak tak) nebo do naolejovaného plátna. Tětivu ze samostřílu nemůžeš sundat (na delší dobu), musí být pod napětím. To se řešilo používáním tzv. "bastard tětiv", kterými se nestřílelo, ale jen se dávaly do lučiště samostřílu, aby se udrželo napětí. Před střelbou se musely vypnout a dát se tam suché tětivy.

Slavná je legenda od Kresčaku, kde údajně Janovanům (žoldnéři se samostříly na francouzské straně) zvlhly tětivy jejich samostřílů při rychlé bouřce a tak nedostřelili na anglické pozice, zatímco Angličané vypli tětivy svých luků a schovali je, takže mohli decimovat francouzské pozice na maximální dostřel svých luků. To údajně je tam důležité, ta historka je trochu podezřelá. Ale ilustruje to trochu situaci.

[York]

Co to znamená prakticky? Nechám hráče prolézt ten dungeon v mokré kroužkovce, ale po vylezení z dungeonu budu řešit, že ji mají poškozenou?

Kroužkovka začne reznout po několika dnech strávenejch venku v trávě, stačí na to rosa. Je to ale jen tenounká povrchová vrstva, na kvalitě se to neprojeví. Když to takhle budeš dělat rok, tak už to asi vliv mít začne - což vzhledem k ceně zbrojí je dost dobrej důvod, proč se o ni starat. Rezavá zbroj má taky sociální efekt, ale to postavy nutně trápit nemusí.

Zásadní problém to je, když tu zbroj rezavou mít nechceš. Dostávat rez z každýho jednotlivýho kroužku je pěknej oser.