Víno

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24589
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 4. 10. 2018, 22:07

XXII. a XXIII.
Veltlínské zelené a Raritní bedýnka
Aneb dosud největší akce v dějiných MDK - výjezdní zasedání ve Mlýně v Pošumaví, ve stínu nejvyšší hory protektorátního území, ktrou jsme ostrým pochodem na sv. Václava zdolali, i když kaple poblíž je sv. Antonína a nikoliv Vaškova.

XXII.
Veltlínské zelené

Veltlínské zelené - pro nedostatek času a minimální oblibu odrůdy nebyl připraven referátek, a navíc infromace na wikipedii jsou dostatečné.

1. Trváníček-Kořínek, Kabinet 2017, Hnanice-Fládnická - 1 hlas.

2. Vinařství Šabata, PS 2017, Přítluky-Přítlucká hora - 0 hlasů.

3. Tetur, jakostní 2016, Velké Bílovice - Nová hora - 0 hlasů.

4. Volařík, Kabinet 2016, Perná-Věstonsko - 2 hlasy.

5. Milan Sůkal, PS 2016, Prušánky-Podkovné - 4 hlasy, vítěz degustace.

6. Volařík, PS 2016, Perná-Věstonsko - 2 hlasy.

7. Allram 2015, Kampstal - 82 b. (mimo hlasování)
Návštěva z nedalekého Rakouska, pobočné údolí Wachau. Minerální, přsto lehčí až téměř perlivé, pepř nakládaný v oleji. Typický veltlín.

8. Rixinger 2016 Terrasen, Wachau - 83 b. (mimo hlasování)
A pak přímo Wachau, u veltlínů nesmí chybět, ale nejslabší ze tří představitelů zatím na MDK zařazených - příliš mladé. Vysoký pepř, ostrá, přísná struktura, velmi mladé, pálivá dochuť. Určitě se zlepší.

9. Znovín Znojmo, PS 2008, Slup-Kacperky - 2 hlasy.
Tuto perličku žel nebylo možno zařadit na závěr, neb byla dost suchá, což jí trochu ublížilo.

10. Oranžové - ZD Sedlec, mzv 2015, Sedlec-Nad Nesytem - 0 hlasů.

11. Nikolsburg, PS 2016, Sedlec-Kotel - 3 hlasy, stříbrná medaile.

12. ZD Sedlec, VzB 2015, Sedlec-Nad Nesytem - 2 hlasy.

Co na tu degustaci říct, celkově převládalo spíše nenadšení, ač byla přítomna solidní vína, tak se příliš zízraky nekonaly. A na rozdíl od Vlašáků nebyl ani přítomen pocit, že vyzrání a lepší příprava by pomohla. Jak nás bylo méně, tak to umožnilo vína zájemců přechutnat i s odstupem času. Podle metodiky Petra Lipového vyhrál Znovín 2008 - došel jako jediný (nepočítáme-li bobule) hned na degustaci. Sůkalovi slouží ke cti, že se ani za 36 hodin po otevření výrazně nezhoršil. Naopak oranžové víno se více otevřelo a bylo pardání, stále pitelné. Většina vín (včetně stríbrného Nikolsburgu) pak skončila v sociálním cuvée...

XXIII.
Raritní bedýnka

0. Abrau-Durso brut (Rusko, Černomořská oblast) - 0 hlasů, 82 b.
Lechce citrusová tělnatá chuť, ale bez přítomnosti chlebovinky/těstových tónů, což dává tušit nějakou zběsilost s kvasinkami. Za 130 Kč na voucher to ušlo, o něco lepší než Bohemka, ale žádný zázrak, byť hlavní účel splnilo - lze si odškrtnout Rusko jako zmei, jež MDK skrze její víno navštívilo, neb i legendární Igriskoe se už pro náš trh vyrábí výhradně v Německu...takže je to rarita. Problém ale je, že o víně nejde moc zjistit...

Znovínská partie:
1. Semillion, mzv 2013, Stošíkovice - U tří dubů - 2 hlasy.

2. Modrý Janek, mzv 2014, Satov - Na vinici - 0 hlasů.

3. Irsai Oliver, PS 2013, Havraníky - Staré vinice - 7 hlasů, vítěz degustace.

4. Chenin Blanc, mzv 2012, Havraníky - Staré vinice - 4 hlasy, stříbrná medaile.
Za mne toto víno překonalo i rovněž výborný Irsai, protože bylo méně násilně aromatické a o to rafinovanější, perfektně zralé, přesto ještě s vitalitou. Mé víno měsíce září, počítáme-li pouze tuzemské kusy.

5. Veritas, VzH 2013, Tasovice - Staré vinohrady - 0 hlasů.

6. Bianca, mzv 2015, Jevišovka - Rebry - 0 hlasů.

Srovnávací zkouška:

7. Auxerrois, PS 2017, VSV Karlštejn, Karlštejn - Vrše - 0 hlasů

8. Chardonnay, jakostní 2015, Strachotice - Dívčí vrch - 0 hlasů
Ano, TA šardonka, co mne v lednu šokovala vítězstvím na MDK, propadla se o cca 7 bodů do stále ještě lehké ovocitosti, ale těžké hořké nepříjemnosti.

9. Auxerrois, 2014 Mosel, Lucembursko - 87 b., 2 hlasy.
Uuuu, mírně oxidativní víno, kde ve vůni vytváří první dojem vanilkové tóny ze sudu podtržené též v chuti projeveným mléčným, přesněji jogurtovým, karamelem. v dochuti pak bitter lemon. Oxidativnost dodává parádní texturu a bohatost chuti, která je podpořena počínající nazrálostí. Celkově mimořádně elegantní až opulentní víno.

10. Auxerrois, Spatlese, Pfalz 2004 - 81 b., 1 hlas
Přísně, ostře suché, což až potlačovalo přirozneou mineralitu. Nenuceně zralé víno, až na tu suchost (které pro leckoho není překážkou) výborné, pitlené víno.

Lze asi snadno vytušit, že poslendí 4 vína měla z vinařského hlediska posoudit, zda/jak moc jsou si údajně geneticky identické odůrdy Chardonnay a Auxerrois podobné ve sklěničce. 5 ze 7 zkoumajících bezpečně určilo vzorek č. 8/X2 jako něco jiného. a to byl dost vleký rozdíl mezi jednotlivými Auxerrois (mladé, oxidativní, zralé).

Vína mimo téma:

Těmto vínum předcházela návštěva z německa, jejich tamní láhev nazvaná Spatlese, z Lidlu za 60 Kč a byla dobrá, sice sladká, ale ryzlinkově příjemná...

Frankovka Rosé mzv 2017, Vinařství Bočko Pro úplnost - padly dvě lahve.

Zweigeltrebe rosé mzv 2016, ZD Němčičky

Rulandské bílé PS 2016, Vinařství Pavlica, Zaječí - Pod Novou horou

Rulandské šedé - barrique VzH 2016, Vinařství Zbyněk Osička


Země navštívené MDK skrze jejich vína:
Naposledy upravil(a) Vallun dne 5. 10. 2018, 23:50, celkem upraveno 1 x.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 15460
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 5. 10. 2018, 22:03

1) Z Mikulova získaná knížka https://knihy.abz.cz/prodej/tradicni-vi ... gK6bfD_BwE mi upřesňuje pár nepřesností, které jsem uvedl. Pojednává o období 16. – 19. století zejména, neb na starší dobu má jen minimum údajů (a uvádí, co našel až po Římany).

Například stran té odrůdové skladby; když překonáme houštinu starých místních názvů, skrývají se za ním některé odrůdy, které byste čekali, ale také některé, které jste možná zapomněli – třeba veltlín červený, elbing, trolínské. K mému překvapení ten sauvignon, který doputoval mnohem dřív, než bych předpokládal; a portugal. To nemá s komunismem ani s průmyslovou revolucí nic společného; daleko dříve. Naopak chybí ne až tak tradiční neuburg.

2) Vallune, dvě odrůdy na červené, to neustojíš. Světově je milovníků červeného zřejmě víc, než bílého; země, kde by neměli vůbec žádné červené, neexistuje, a to ani na severu (naopak existuje plno míst, kde je bílé rarita). Po různých dohadech na tohle téma někdy v době vstupu do EU se ukázalo, že u nás je to asi 1:1, a převaha tuzemského nákupu bílého – asi 2:1 nebo 3:1, mezi lety kolísá – je vyrovnána tím, že plno lidí kupuje raději cizí červené (Faskal, Sosáček, excelentní ukázka). Je tomu tak nejen kvůli poměru cena/výkon, kde Morava úplně neexceluje, ale taky díky tomu, že je ještě docela jasná hranice mezi pravými pinoťáky jako já, pro které by v zásadě jiné červené nemuselo existovat, a caberneťáky a spol., jejichž preference odrůdy jsou daleko méně vyhraněné, a pinot je pro ně “rozhodně málo červený.“ Což tak je; ona je to opravdu zvláštní záležitost, už tím, že to roste bez problémů všude, kde vypěstujete bílé. (Mimochodem, taky myslím, že existuje zvláštní sekta merloťáků, opět ne úplně kompatibilní s ostatními - utkvěla mi hodně myšlenka mé známé, která jinak miluje Bordeuax, že „ten Pomerol Petrus není nic moc“).

Tuzemský trh i na tohle v posledních deseti letech reagoval, tady koukám na skladbu na vinicích https://www.wineofczechrepublic.cz/nase ... fakta.html která je posunutá k červeným ještě víc, a to díky růžovkám. Výsledkem jsou ty pokusy o místní cabernety, merloty, cabernet moravia, pak různé ty technologické rubinety a neronety, dornfelder a vůbec leccos, a někteří dostávají ceny a vzbuzují poprask, například zase ten Valihrach. Já v tom nejedu, takže moc nevím; dopadl bych asi jako s tou Tarapacou. Shora jsem pravil, že cabernet franc ani carmenere to zřejmě na Moravě nerozsvítí, ale to asi nikoho nepřekvapí. Mám slabost třeba pro dornfelder. S tradicí nemá nic společného, je to moderní úlet, ale docela zábavný.

Neumím to rozhodnout, ale poměr 3:1, třeba, nasvědčuje, že asi čtyři vína z 16 se blíží realitě. S jednou „opravdu červenou“ frankovkou Morava nevydrží, a po dostudování literatury a zvážení dalších okolností uznávám, že portugal je fakt tradiční a je to na Moravě lavina. A různé veselé burčákové akce, nebo martinské by bez portugalu možná nevznikly. Vavřinec to samé; za mne je rozhodně lepší; lze z něj udělat skoro opravdové víno tak za 82. A je nejtradičnější ze všeho, neb jsme ho možná vynalezli, pokud ne Rakušani (to je jako štrúdl).
A to jsme ještě nerozkecali andré a zweigeltrebe, což jsou na Moravě docela významné odrůdy. Které absolutně nechápu. Jak šťastní jsme v Čechách, když tohle nemusíme řešit!

3) Stran těch levných odrůd – myslím, že se mýlíš. Ve Francii se podporují v místních odrůdách i ty levné, třeba aligoté; čistě aligoťácká apelace Bouzeron dostává lautr stejné dotace, jako jejich sousedi s chardonnay. Podobně chenin blanc, beurot, mellon de Bourgogne a kdovíco ještě; ve spoustě míst žádné grand cru nevyroste, nicméně místní i turisti si přesto levnější a jednodušší víno rádi dají. A furt to nemusí být nutně stolní čili krabičákový level.

Na výrobu flašky portugalu je třeba méně času, dá to méně práce, jsou nižší náklady než u pinotu, výsledek je „rozumně levný“ mezi 100 – 200 Kč, vinař to snadno prodá a turista, který se o víno nezajímá a třeba nemá prachy, to rád koupí, aby měl ten dojem „svérázu Moravy.“ Že vinní geekové, hipsteři a šamani nehýkají nadšením a chtěli by něco daleko vznešenějšího, to je jejich problém – ne všichni vinaři to zvládnou. A vínoprodukce už vůbec ne. Už jsem mockrát dumal nad různými „rychlopinoty“ z Vinium Velké Pavlovice a podobně, zda by nebylo lepší to vzdát rovnou a spáchat místo toho láhev portugalu, kvalitativní výsledek je dost podobný. Vypít k jídlu a rychle utéct, než se to rozsype.
Vinařství má mnoho kvalitativních pater a to nejnižší rozumné je u mne právě někde u martinského portugalu za 110 Kč. V bílých je to podobné – sylván, muškát, v Čechách ten Müller. U všech jsou nižší náklady, než u nějakého barikovaného kolosu.
A kdyby alespoň takto, bylo by dobře; ale u nás následují ještě opravdové kvalitativní suterény se „sudovou pálavou“ za 60 Kč, sestávající hlavně z glycerolu, nebo Původní sklepmistr, sestávající z bůhvíčeho, a pak jsou ještě italské krabice, což je konečný stav vesmíru.

Kupodivu, objevil jsem, že zřejmě měli spodní patro kvality už ve středověku díky tomu heunisch. Neb mělo kolosální plodnost a byla to snadná cesta, jak splnit desátkovou povinnost.

3) Všiml jsem si, že jsme recenzovali toho samého šedého barikovaného Zbyňka Osičku, lišíme se asi o čtyři body, což je normálka. Taky z toho cítím to moje kyselejší nastavení (jsem kyselejší, než ty, ale zase mnohem méně kyselý, než třeba Jižní svah nebo Petr Lipový; to je třeba vidět u těch vlašáků a veltlínů, nebo i autentistů, kde jásám mnohem méně, než oni).

4) Ministerstvo nemůže něco zakazovat nebo přikazovat, to souhlasím a je to dobře, ale ministerstvo rozděluje dotace, pokud to správně chápu. Dotovat VOC a zbytek spíš ne – nebo méně – by bylo netušené zemětřesení, jehož důsledky nejsem s to dohlédnout (trochu mne děsí vize bagrů, které zase ničí ten nově zasázený neronet a malverínu a nahrazuje se to tradičním portugalem).

5) Novošlechtění má jednu blbou vadu, že odrůdy PŘIDÁVÁ. Pokud je celkem shoda, že je jich nesmyslně moc, tak to není moc dobrý recept.
VOC naopak celkem spontánně odrůdy OMEZILO. Nadávky, že to omezilo málo nebo blbě, se mi zdají v tuto chvíli vedlejší problém. Cesta k Francii byla možná zahájena a připadá mi v zásadě jako jedině možná.

6) Možná je už čas na to začít razit označení „pinot noir/gris/blanc“, a přestat blbnout s tím rulandským. Už to stejně půlka vinařů označuje tak a jinde onak. Mít láhev srozumitelnou pro Japonce je dobro.

7) A když jsem se zase tak rozkecal – on to asi stejně nikdo krom Valluna nečte – tak tady https://www.hledamvino.cz/prehlidka-vin ... e-v8-brne/ zjišťuji, že Moraváci zase kreativně tvoří vlastní pojem Grand cru. Což nemá být „namachrované značkové víno z naší firmy, čumte“, tedy něco na způsob kabelky od Hermesu, ale „strašně namachrovaná poloha pro víno, které při troše snahy a štěstí zmákne každý neznačkový Čenda, co šel okolo.“
V Burgundsku mnohokrát ověřeno, že to přesně takto funguje, a kupodivu, párkrát se mi to stalo i na Moravě. Konkrétně ten Helesný díl, skvělý pinot od Škrobáka, načež o pár let později úplně jiný ročník a jiný vinař, ale tatáž poloha, podobné víno a stejné nadšení (Tomáš Krist, kterého jinak moc nemusím). Stejná hra – Bořetice, Terasy, jednak od Jedličky a Nováka, jednak od Stapletona a Springera. Nenapadá mne efektnější důkaz, že pijete fakt zajímavý terroir, nikoli nějaký technologický výmysl vinaře.
Tohle je přesně něco, co by soudruzi z V8 zřejmě slyšeli neradi. Grand cru vinice jsou ty, co máme my, a je jedno, co na nich zrovna pěstujeme (nějaké Cuvée… no toto…). Zdá se, že pokud se nechá pojem Grand cru zatím ležet ladem, jak jsem navrhoval, tak se ho někdo zmocní a redefinuje si ho k obrazu svému a zmatenost nad našimi víny vzroste.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24589
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 6. 10. 2018, 00:47

Ta knížka vypadá fajn, asi si jí taky pořídím, akorát jsme zvědav, kdo je autor reps. z čeho čerpá. Neuburg tu prakticky určitě byl a zřejmě dost.

Portugal je tradiční odrůda, s komunismem ale má společného to, že byl výrazně podporován, neb docela spolehlivě a dost rodí...

Co ustojím a neustojím je komplikovaná otázka. Minsiterstvo momentálně neustojí nic, jeho možnost něco výrazněji ovlivnit je minimální, protože vinaři jsou vlivní lobisté a byť pan senáztor Hajda zemřel, tak jim to na průraznosti neic neuralo. Ať už zákazy nebo směřováním dotací je jen minimální šance cokoliv ovlivnit. Pokud to ale budeme vnímat nikoliv z pozice možnosti něco rposadit, ale z hlediska "správnosti", tak si mylsím,že to ustojím. Pokud existují regiony prakticky bez bílého, je jen logické, aby existoval region prakticky bez červeného:) Ale tady je primárně potřeba si říct, čeho vlastně chceme dosáhnout tou regulací, co má být jejím cílem? Rozumně fungující vinařství máme už teď, většina vinařů dobře prospěruje, nějaké medaile i ve světě sebere a pít se to dá. Pokud ale chceš směřovat ke světovosti a zaujmout nějaké relevantní místo, tedy zkrátka, aby české/moravské víno byl pojem, aby třeba Robert Parker zavedl do svých přehledů Čechy a Moravu jako sledované regiony, tak to chce cílový stav výrazně odlišný, menší než 15 odrůd. Ale samozřejmě je pak otázkou, jak mc cpřímou cestou k tomu dojít. Vzhledem k tomu,že jakékoliv podstatnější změny jsou z říáe snů, tak uvažuji o podle mne ideálním výsledku.

Ten odkaz na wineofČR je založen na 7 let starých údajích, už tady byly zmíněny údaje o z roku 2015 a snažím se ulovit 2017.... červená stále pomalu klesají... Takže já si dovedu představit Pinot a FRankovku jako jeidné červené. Nikomu nezakazuji pěstovat protugal na burčák (ten mám hodně rád, jak jsem psal), nebo na svatomartinské, ale nepdoporval byhc to. Svatomartinské bych nepodporval vů§bec, mimochodem. Stále to považuji za prznění vína. Jsem pro navýšení dotací tak, aby slušní vinaři nemuseli z důvodů cashflow páchat svatomartinské hokuspokusy, odvádí to pzoornost potřebnou pro produkci kvalitních vín...

Když srovnám Svatovavřinecké a Portugaly, tak jsem určitě pil zajímavější Portugaly... :think: Takže pokud bys mne hodně nutil, tak ten Portugal, z historických důvodů snad...ale pořád jsem přesvědčen, že dvě stačí. Což je odpověď i na ty dva křížence Fr a Sv...kdysi jsem cenil jejich roséček, ale prozřel jsem a původní Frankovka je prostě lepší, zjeména skrze to zrání.

Aligoté pro mne není levná,a le plnohodnotná odrůda, dává vinikající vína a za její vytlačení Chardonnay může filoxera...

DEsátková povinnost nebyl jeidný důvod - bylo potřeba i víno na čištění vody a pod.

Jo, že jsme se u Osmičky potkali jsem už varoval. S tou kyselostí nevím, některé autentisty mohu snad víc, než Ty - třeba právě Jaru Osičku, ten má fakt parádní kousky, i když ta jeho filipika proti sladkým vínům, po níž se zjevně opičí čejkovický Kočařík...

Obrázek

Ministerstov sice rozděluje dotace, ale ty plány musí (de facto nikoliv de iure) schválit vlivní vinařští bossové ze Svazu, Cechu a kdo ví odkud ještě, a ti nemají žádná omezení ze strany státu rádi...

Souhlasil bych s tou cestou přes VOC, jenže to bys musel ta VOCka narovnat....na tom, že je ordůr moc se shodneme my dva, ale už třeba většina lidí v MDK říká, že pestrost je spíš dobře:/ Pokud novošlěchtění vytvoří stejné víno, které akorát nepotřebuje tolik chemie, tak by to bylo fajn, ale to se zatím neděje, to víno je přeci jen jiné...a zase, co když bude globální klimatická změna pokračovat? nebo přijde nějaká další filoxera...

S pinoty nelze nesouhlasit. Jen tu srozumitelnsot pro Japonce nevidím úplně jako nezbytnou, jen trochu slušný vinař prodá všechno docela dobře, až tak,že sehnat jen trochu zralé lahve skoro nejde.

No, zaseta samozvaná V 8...oni to vztahují ke kvalitě tratí, ale tu hodnotí jen mezi těmi, kde mají členové monopol... vzhledem k tomu,že jsme tu kolekci už degustovlai na MDK, tak podle mne by ani jedna z tratí Grand Cru certifikaci nedostala...Ale podobné nápady jsou jedne z důvodů, proč jsem doufal, že projde mylšenka zavést tuto klasifikaci oficiálně.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Faskal
Příspěvky: 7378
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Neurotargeting lab Bergen

Re: Víno

Příspěvek od Faskal » 6. 10. 2018, 08:41

Tady někdo kontroluje, jestli to čtu, co?
Snažím se, ale nestíhám.

Přiznám se, že u mně se bije při výběru víc věcí.
Mám nejoblíbenější vína mezi bílými, ale mezi červenými mám rád ten typ, co se ani tak nepije, jako nakrájí na nudličky a uždibuje, to mi v bílé variantě nedají.
Pak je tady jev, co jsem vypozoroval a vy mi ho můžete potvrdit nebo vyvrátit - když jsem postaven před polici neznámých vín, tak si radši vezmu červené, protože při náhodném vzorkování častěji narážím na špatné bílé než špatné červené, i když bílé mám obecně radši. Chcete-li jinými slovy, bílé má větší rozptyl.

Norsko, ej Norsko. Mají tady funkčně prohibici na všechno, co je alkoholičtější než pivo a takové věci je možno koupit jenom v jednom řetězci státem kontrolovaného podniku. Nechci pronášet sousloví "deformace trhu", ale ej. Norové si pochvalují, že když není možné víno koupit v kde jaké sámošce, ale jenom ve specializovaném obchodě, tak bude větší výběr. No, flašek tam měli hodně, ale neříkal bych tomu výběr. Tak nějak jsem to zběžně prošel všechno a brzy jsem určil klíč, podle kterého vybírali vína - musí mít zajímavou etiketu nebo jméno. Byly tam odrůdy populární (chardonnay na všechny možné způsoby), ale nějak mi nepřišlo, že by tam měli zajímavá vína, aspoň ne v trochu příčetné cenové hladině (to je ještě jiný problém).

Osobně nejsem moc snob na víno, ale přesto jsem úpěl, když jsem viděl, jak ale lautr všechna vína mají šroubovací, a pár v podobě krabičáků, někde mám i fotku. Do toho jsem měl stížený výběr, protože jsem do vína nechtěl vrazit o moc víc než 120 korun (norských, takže cca krát 2,5 na naše).

Nakonec ale měli v rohu ukrytou, zaprášenou radost, co dokonce splňovala kritéria, v létě jsem přednášel o genetice vína a v jednom grafu jsem našel, že čtvrté něco (rozlohou vinic?) víno na světě je Tempranillo ze Španělska, tak jsem na něj byl zvědavý. Hutné červené, šest let uleželé, z toho dva roky v dubovém sudu a skoro nešlo pokousat. Přesně takové, jak mám rád.
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: [AW] {PbP} Záporáci - Tharagavverug, [CMWGE] {PbP} The Glass-Maker's Dragon - Miramie Mesmer - vědma snů.

Argonantus
.
Příspěvky: 15460
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 6. 10. 2018, 09:04

Vallun píše:
6. 10. 2018, 00:47
Ta knížka vypadá fajn, asi si jí taky pořídím, akorát jsme zvědav, kdo je autor reps. z čeho čerpá.
Nějaký Pavel Pokorný z regionálního muzea v Mikulově. Na konci má stránkový seznam literatury, co se dá tak sehnat.
Jinak některé informace jsou evidentně oprané ze starších knih, neb tam je třeba najednou sarý seznam mnoha vinařských oblastí (Mutěnicko, Brněnsko a tak podobně). Ale v zásadě bych řekl, že dost ví, o čem tlachá.
Primárně potřeba si říct, čeho vlastně chceme dosáhnout tou regulací, co má být jejím cílem? Rozumně fungující vinařství máme už teď, většina vinařů dobře prospěruje, nějaké medaile i ve světě sebere a pít se to dá. Pokud ale chceš směřovat ke světovosti a zaujmout nějaké relevantní místo, tedy zkrátka, aby české/moravské víno byl pojem, aby třeba Robert Parker zavedl do svých přehledů Čechy a Moravu jako sledované regiony, tak to chce cílový stav výrazně odlišný, menší než 15 odrůd.


Tohle je zase kardinální otázka na mnoho stran.
Víceméně to vymezuje ten Morava report; sklenice je na jedné straně poloplná (všechno funguje, vinaři vydělávají, Morava žije z turismu, sláva nazdar), ale na druhé straně furt trochu poloprázdná; i to Alsasko, které se jeví být samotným Francouzům trochu problematické, je v lecčems jasně vepředu.
Vlastně to jsou ty "marketingové vady", které tu už padly mockrát. Naráží na to ten byznis i ten standardní turismus.

1. Morava je furt strašně složitá a nesrozumitelná. Moc odrůd, většinou naprosto marginálních, doplňují ještě záplavy fantazijních názvů cuvée; a ti autentisti, ti to fakt moc nevylepšili. Turista by si to třeba rád koupil, ale bojí se, ježto nepochopil, co to je a stydí se zeptat (a není debil, umí anglicky, ryzlink by asi poznal i v zčeštěné verzi). Přesně tyhle dávné pocity znám z Francie (která na tom taky není ideálně).
Na vínu jsou podstatné zejména čtyři informace - odrůda, místo původu, výrobce, ročník; a ty mají být největším písmem a v čele, bez ostatních už se dá přežít. Tohle pochopil Američan i Australan; o jejich vínu sice víš houby a nemáš ho napité, ale orientuješ se slušně i naslepo.

2. Ty informace tam většinou - ne vždy - jsou, ale ani pak nejsou vždycky pravda. Prakticky všechny největší firmy švindlují s původem do té míry, že nejenže nedrží tratě nebo oblasti, ale rovnou ani země. A tratě - i když deklarované - nedrží opravdu kdekdo. "Přidali jsme tam trochu jiné trati, protože toho bylo málo", standardní povzdech. Když si představím stejnou větu v Burgundsku, třeba "přidali jsme do toho la Tache trochu AOC Vosne Romanée, stejně je to hned vedle", zřejmě by následovala krutá a nemilosrdná poprava a tři dny státního smutku.

Co hůře, ony se nedrží dokonce ani odrůdy. Jako, ony se nemusí držet laboratorně sterilně ani v tom slavném burgundsku, ale má to naprosto přesná pravidla, co a s čím a jak moc se smí míchat. A každý vinař navíc přesně ví, že švindlováním si naprosto nepomůže, klesne mu kvalita a je zle.

3. Efektu "je toho málo" napomáhají sami vinaři tím, že mají to šílené množství odrůd. Je toho zcela běžně méně než Romanée Conti, a bohužel nelze čekat, že se po tom světoví šamani a hospody budou pídit stejně intenzivně. Prostě to nechají plavat.

Tohle IMHO ministerstvo podporovat může a má - regulací zákonem, jeho hlídáním, a dotacemi.

Potom je skupina problémů, týkající se té špičky. Tady má ministerstvo prostoru méně, snad možná těmi dotacemi.
IMHO je přirozené mít v místě nějaká ta běžná vína pro turistu (80 bodů), vyšší level pro fajnšmekry (85 bodů, 500 Kč), ale taky ještě vyšší level, Grand vin, 90 bodů a třeba za 1000 Kč. Je to něco, o čem se hovoří, o čem se píše, a co dělá reklamu tomu ostatnímu. K tomu se dostanu skrz tu degustaci V8.
Asi nebudeme mít nikdy 95 bodů, v cenách nad 5000 kč, což potom nutí lítat lidi přes půl zeměkoule - má to jen několik oblastí na světě. Ale 90+ by snad šlo.

4. Celý systém místního bodování a soutěží je přehlídka sebeklamů. Vymysleli jsme si speciální disciplíny, které nikdo jiný neprovozuje, a v těch jsme vyhráli. Svět to ale pohříchu zase až tak nezajímá. ten jede svoje standardizované disciplíny. Vyhrát mistrovství světa ve fotbalu a v kolové prostě není to samé.

5. Nový fenomén, který jsem zaznamenal, je určitá míra rezignace; těch nejstandardnějších a nejsvětovějších vín paradoxně ubylo. Alespoň stran toho pinotu mi to připadá zřejmé. Staří machři odešli ze scény, mladí se to nenaučili, protože je to strašně těžké; být mistrem v kolové je jednodušší.

Pak je třetí rovina, údržba kulturní krajiny. Tradiční svéráz, a další zelené eurokecy. V zásadě si myslím, že to je důležité a má to cenu, má to totiž obrovské externí dopady, třeba na ten turismus. Pokud někdo zkurví panoráma Prahy, vyvolá v konečném součtu celonárodní ekonomickou katastrofu, kterou mu zaplatí všichni okolo - díky nepřítomnosti Japonských turistů, co Prahu už nenajdou v seznamu UNESCO. Podobně, stavba krabicovitého velkoskladu na Pálavě může vyhnat netušené množství turistů, s příslušnými následky pro celý kraj.
V tomto směru jsou ty navazující tlachy o starých odrůdách, historii, již svatá Ludmila aj Metúd s Cyrilom, docela důležité a nepodceňoval bych je. A to je důvod, proč se zabývat sylvánem nebo portugalem.
Dá se udělat vinařský kraj čistě bez tradice úplně nově, jako to zmákli ti Američani nebo Australani, ale pak je třeba ještě drtivěji ohromit kvalitou... a určitým množstvím. To se mi nezdá reálné.
Reálné je to Alsasko, ve stínu velikánů, ale přece osobité a zajímavé, kvete po svém, v osobité kráse, a vypadne z něho třeba Clos St Hune.
červená stále pomalu klesají...
Někdo řekl přesně, že jsou to vlny nadšení a zklamání; teď jsme zase v té vlně zklamání. Ale ani na samém dnu zklamání to IMHO neklesne pod 25%.
Když srovnám Svatovavřinecké a Portugaly, tak jsem určitě pil zajímavější Portugaly...
Já to mám přesně obráceně.
Aligoté pro mne není levná,a le plnohodnotná odrůda, dává vinikající vína a za její vytlačení Chardonnay může filoxera...
No, ne. Je to slušná odrůda, co se při správné péči občas k něčemu vzepne, ale proti chardonnay nemá šanci a oni dobře ví, proč chardonnay drtivě převažuje i v místech, kde je aligoté povolené. To je podobný poměr sil jako pinot versus gamay. Je dokonce možné, že v kraji Beaujolais drží gamay víc předpisy, než nějaká racionální úvaha. J tam pár špičkových oblastí, ale nikdo netuší, co by se stalo, kdyby na nich rostl pinot.
třeba právě Jaru Osičku, ten má fakt parádní kousky
nějak jsme minuli bájné Osičkovo chardonnay, prostě ho neměl. Jinak s tou kyselostí autentistů - to je prostě tak, prakticky všichni mně známí jdou do kysela, někdy zajímavě, někdy přijatelně a někdy už moc.
Pokud novošlěchtění vytvoří stejné víno, které akorát nepotřebuje tolik chemie, tak by to bylo fajn
IMHO jsou to propagační kecy v kleci. Víno po staletí někde pěstované nevyžaduje žádnou chemii, ježto tam staletí rostlo bez ní. Nové víno bude maximálně stejné jako to předchozí, jen s "výhodou", že ho nikdo nezná, takže jsme u té další kolové.
Jen tu srozumitelnost pro Japonce nevidím úplně jako nezbytnou
Já jakožto globální turista ano. Tohle je právě síla MacDonaldu - možná je debilní, ale víte, co dostanete a nebojíte se neznámého experimentu. Co je vám platné, že místní hospoda vedle ve skutečnosti je desetkrát lepší a zajímavější, když se navenek prezentuje nesrozumitelnými čínskými nápisy a kusy z nějakého zvířete, roztrhané na cáry. Bojím se a nevlezu tam.
Pokud najdu někde nápisy jako "pinot noir" nebo "riesling", pak vím, do čeho jdu, která hra se hraje. Nekupuju totálního zajímce v pytli. Označit to samé víno jako "ruland modrý" je tak trochu naschvál (zkráceno RM). Nemám důvod předpokládat, že se světově proslulé víno zrovna tady označuje jinak.
No, zaseta samozvaná V 8...oni to vztahují ke kvalitě tratí, ale tu hodnotí jen mezi těmi, kde mají členové monopol...

Zasklil a nedocenil jsem vaši docela zásadní MDK akci, která přesně tuhle bednu zkoumala podrobně.
https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 86#p521086
To je k debatě k těm moravským devadesátkám docela zásadní přínos. Dopadáte přesně jako já - kdeže nějaké Grand cru, jsme tak o pět bodů níže.
EDIT - speciálně ta debata u Pálavy, které jsi dal 83, je pozoruhodná https://mojelahve.cz/vino/palava-velky- ... ?_fid=a085 neb tam jsou zřejmě i naprosto cizí anonymní hodnotitelé, a kromě jednoho totálního šílence známky mezi 85 a 89. Skvělé víno; možná je hájitelné, že je to 90 bodů, ale "nejlepší víno na světě", to jsme fakt jako někde úplně jinde. A ten dodatek o tom, jak to nedrželo, je děsivý, viz dále.

Speciálně Sonberk, do hodiny vylézá kyselina - to je jako docela debakl, a myslím, že učená komise se musela zbláíznit.
Potvrzuji, že Sonberky tohle zřejmě dělají častěji, stalo se mi přesně to samé , tuším s tramínem, řada stříbrný Sonberk, ročník jsem zapomněl. Čekal jsem, že tato nejdražší láhev - už nevím v jaké domácí sérii - nebude nejlepší, a že ji zřejmě domácí tramíny porazí, ale překvapilo mne, že byla suverénně nejhorší ze všech, bez rozdílu odrůd, vpravdě typická hypermarketová obluda, začne někde slibně na 82 bodech a pokračuje opačným směrem dolů pod 80 a pod 75 a kdovíkám, záleží, jak dlouho to vydržíte. Za takový "vývoj v láhvi" pěkně děkuju. A co je na tom stříbrného, to taky netuším (možná, že to není nejlepší...?)
vzhledem k tomu,že jsme tu kolekci už degustovlai na MDK, tak podle mne by ani jedna z tratí Grand Cru certifikaci nedostala...Ale podobné nápady jsou jedne z důvodů, proč jsem doufal, že projde myšlenka zavést tuto klasifikaci oficiálně.
Přesně. Obávám se, že plán "nechat to zatím plavat" není reálný, neb jinak se objeví nápisy na lahvích "super grand cru exclusive" nebo co.

Jinak k těm MDK, krom tramínů - pro mne zajímavá akce - mne zaujal i Tomův archiv, kde jste narazili na docela zásadní a ctihodný moravský pinot od Tetura. Už nad ním kdysi jásal Jižní svah v těch systematických pinotových akcích, a je pro mne signál, že Modré hory zřejmě mohou vést i do Bílovic (to Osičkovo chardonnay napovídá něčemu podobnému). Žábou na prameni je opět jen nechuť a neumění vinařů, kteří tam blbnou s Irsai Oliverem a kdečím celkem obyčejným.

Jo, a prosil bych zkontrolovat editovaný seznam MDK na začátku, nějak mi to početně nevychází, zřejmě jsem nějakou akci vynechal. S ohledem na vaši vytrvalost a rozsah to už začíná mít docela badatelskou hodnotu.

EDIT Faskal:
No, je fajn, když to člověk nepíše jen jako dialog, ale nutí ho to brát ohled na někoho dalšího, kdo by to případně četl.

Mám dojem, že mi jdeš přesně do rány; neb ses ocitl v Norsku poloze globalizovaného turisty, který hledá něco přijatelného a každá srozumitelná informace je mu užitečná.
Taky potvrzuješ diagnózu na těžkotonážní červená; to je zřejmé již z causy Tarapaca. Tempranillo je místní španělská varianta cabernet sauvignonu; gemneticky asi jinde, ale technicky je to přesně podobná hutná těžkotonážní záležitost, přesně takové víno, po kterém nemá cenu se na Moravě moc ptát.

EDIT Mikrosvín, neodpustím si z historie této debaty
na MDK příznivě hodnocená tramín https://mojelahve.cz/vino/tramin-cerven ... ?_fid=c6b2
je nástupce přesně tohoto https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 56#p271556
z příběhu Jak jsem neposlechl Johna Salviho - a měl na můj vývoj zásadní vliv, totiž, že mne tahle technologická namachrovaná Morava docela sere.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24589
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 6. 10. 2018, 10:51

Faskal:
mezi červenými mám rád ten typ, co se ani tak nepije, jako nakrájí na nudličky a uždibuje, to mi v bílé variantě nedají.
Najdeš taky, jestli máme souladnou představu, co tím myslíš, ale v jiných cenových kategoriích nebo v jinak šílených provedeních... některá oranžová vína od Veverky z Čejkovic bych zkusil, nebo ten oranžový Vlašák ze Slovenska, degustovaný na akci Petra Lipového jako č. 14, a dle Argova popisu i Osičkův Tramín...
když jsem postaven před polici neznámých vín, tak si radši vezmu červené, protože při náhodném vzorkování častěji narážím na špatné bílé než špatné červené,
Určitě nepotvrdím. Tipnul bych si, že všechna červená skrze taniny působí pro Tebe červeněji, schovají v taninehc případné vady. Jinak z tuzemské porudkce narazíš určitě mnohem spíš na nedobrá červená - jen to chce mít trochu napito opravdu dobrých, abys poznal, jak moc strašná jsou;) Jeslti máš torchu času a peněz, odchyť si úvod do červených by RareWine...

Norské ceny za cokoliv jsou fakt příšerné, ale jsi tam zjevně na dýl, což trochu relativizuje tu radu s RareWine:) BTW: Norové mají i vlasntí vinice, to se dá sehnat? za kolik?

Argo:
sklenice je na jedné straně poloplná (všechno funguje, vinaři vydělávají, Morava žije z turismu, sláva nazdar), ale na druhé straně furt trochu poloprázdná;
Jo, ale od 90. let se to v průměru hoodně zvedá a ekonomika je přeci jen základ. Jediná vada je, že někteří mimořádní vinaři stárnou:/
Vlastně to jsou ty "marketingové vady", které tu už padly mockrát.
+1
Na vínu jsou podstatné zejména čtyři informace - odrůda, místo původu, výrobce, ročník;
ano, pro turistu je pak výrobce nejméně důležitý (na Moravě, stejně ho nezná), ale pořadí těch ostatních bude individuální...(úvaha nad rámec)
Ty informace tam většinou - ne vždy - jsou, ale ani pak nejsou vždycky pravda. Prakticky všechny největší firmy švindlují s původem do té míry
jak už jsem psal, bejvávalo...SZPI a UKZUZ to umí kontrolovat, dělá to a poté, co jsme vyhráli soud s Templáři, tak pochopili, že i ty sankce mohou přijít a není moc obrany...stav se fakt dost zlepšil.
Když si představím stejnou větu v Burgundsku,...
ale má to naprosto přesná pravidla, co a s čím a jak moc se smí míchat
bacha, de iure jde přidat stejných 15 % čehokoliv jiného...jen se to tam děje asi méně. Ono je to tak, že ve vlastním Burgundsku máš vysazeny Pinot, Chardonnay, Gamay a Aligoté...Gamay do Chardonany nepřidáš, aniž bys z toho neměl roséčko:) Aligoté do Pinotu se prý trošinku občas dává v AOCčkách, když chceš nahnat trošinku svěžest...
Efektu "je toho málo" napomáhají sami vinaři tím, že mají to šílené množství odrůd. Je toho zcela běžně méně než Romanée Conti, a bohužel nelze čekat, že se po tom světoví šamani a hospody budou pídit stejně intenzivně. Prostě to nechají plavat.
+1
Tohle IMHO ministerstvo podporovat může a má - regulací zákonem, jeho hlídáním, a dotacemi.
Souhlas, ale nemá na to fakticky sílu...už Jurečka byl členem nejslabší strany v koalici a pod tlakem (zpravidla oranžových) svazových bossů, ale ten to uměl vyvážit - postavit proti sobě Agrární komoru a Asociaci soukromých zemědělců třeba, u vinařů pak Nitraye proti Valihrachovi...a nehcal si poradit (jen instinktivně věřil spíš mladším lidem, než zkušeným kmetům...:/) Milek a Toman pak jsou už jasní lobisté, nikoliv ministři v pravém smyslu slova...byť všichni tři se vcelku vyznají odborně.
vyšší level pro fajnšmekry (85 bodů, 500 Kč),
Upřímně, tohle je už pro mne ne zcela akceptovatelný poměr cena výkon:( raději budu trochu riskovat a pořídím si víno v relaci 84-88 bodů do 300 Kč. 500 za láhev mi přijde hlavně pocitově už moc. Dám to, když vím, že pujde opravdu o špičku - jak vinaře, tak roku...třeba Fabiq 2011 by prošel...(ta 15ka byla velmi dobré, ale přeci jen brzo) za Scarabea bych to dal určitě, ale on stojí 300 Kč...:) A ten je zrovna 90...To je pro mne i reakce na Japonského turistu - jeho zájem zuvyšuje cenu, kterou musím za lahev zaplatit já...
Asi nebudeme mít nikdy 95 bodů,
časem budeme, na tohle ale potřebuješ spoustu času, víc než jednu generaci, ale třeba v superslaďácích nebo těch Tramínech byhcom tam dojít mohli...my dva se ale toho nedožijeme:/
Celý systém místního bodování a soutěží je přehlídka sebeklamů. Vymysleli jsme si speciální disciplíny, které nikdo jiný neprovozuje, a v těch jsme vyhráli. Svět to ale pohříchu zase až tak nezajímá. ten jede svoje standardizované disciplíny. Vyhrát mistrovství světa ve fotbalu a v kolové prostě není to samé.
+1!

S tou rezignacé na světové disciplíny bych to neviděl tak zle...výměry spíše rostou a spíš dochází ke generační výměně, přičemž mladí jsou skromnější a čekají, než vyrazí do světa pro medaile...a nebo nemají takový PR. Pinot od Libušky Vrbové dostal velkou zlatou ve Vídni, ale páč to nepeče se Salonem a dalšími bosíky, tak se o tom ani nepíše...(snad, jejich stárnky momentálěn nefachají... a moje němčina...)
Pak je třetí rovina, údržba kulturní krajiny.
+1

Vlna zklamání u červeného? nevím, výžměry klesají pořád pdobně pomalu od roku 2004 :)

Převaha Chardonnay nad Aligoté je ale do značné míry dána tradicí a marketingovou známostí, ty vzorky, co předvedl Petr na speciálce ve stejné ceně Chardonnay porážely.
Víno po staletí někde pěstované nevyžaduje žádnou chemii, ježto tam staletí rostlo bez ní.
jenže taky čelilo omezenějším hrozbám, dneska vypadá zemědělství jinak a snáze cestují nejen lidé, ale i nákazy...
myslím, že učená komise se musela zbláíznit.
To ne, já to pdorobněji rozepisoval u letošního Zaječí (Ch 2015 od Kapličky), ale to víno bylo uděláno právě na tu jedno jedinou výstavu, navíc z tradičního pohledu podvádělo - bylo suché de iure (5 a něco cukru, pokud si pamatuji, tak dokonce 6,6 g/l), ale de facto cukr dost pomohl vyhladit a nastavit tak, aby bylo nejlepší v daný moment. To je z hlediska vinařské tehcnologie povedený kousek, ale měla by za to být jen nějaká malá medaile v pomocné disciplíně, o víně to neříká nic. Já takovéhle tehcnikálie bez životnosti a osobitosti nesnáším.

Tetur - on je jeden z prvních, co začali využivat k prodeji mojelahve.cz, takže fakticky kamarád otce spoluzakladatele Toma...má dobrá vína, ale jediné dvě zjevné vady na MDK byly právě u Tetura:)
je pro mne signál, že Modré hory zřejmě mohou vést i do Bílovic
tohle je u Tebe skoro umanutost:) pedologicky ne. Pravé Modré hory jsou imho spíš údolím Trkmanky, než těmi kopci:)
kteří tam blbnou s Irsai Oliverem a kdečím celkem obyčejným.
Irsa Oliver vyhrál 23. MDK, viz konečně doplnění zápis nahoře na stránce:)

Vypadly Ti Raritní odrůdy, č. XIX
S ohledem na vaši vytrvalost a rozsah
jo, taky mne překvpailo, že to zatím docela běží...témata máme rozplánována až do března příštího roku a pokud je možnos, tak se do toho vlamují mimořádné akce:)
Tempranillo je místní španělská varianta cabernet sauvignonu; gemneticky asi jinde, ale technicky je to přesně podobná hutná těžkotonážní záležitost,
stejně taninová, ale s jinačí strukturou kyselinky...u nás prakticky nevyroste, mladé a nezralé má kysleinu přímo obludnou, dobře vyzrálé naopak o něco měkčí než CSko:) Ale barvou a taniny je to totéž, kor do cuvéček:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24589
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 6. 10. 2018, 11:38

speciálně ta debata u Pálavy, které jsi dal 83, je pozoruhodná neb tam jsou zřejmě i naprosto cizí anonymní hodnotitelé, a kromě jednoho totálního šílence známky mezi 85 a 89. Skvělé víno; možná je hájitelné, že je to 90 bodů, ale "nejlepší víno na světě", to jsme fakt jako někde úplně jinde. A ten dodatek o tom, jak to nedrželo, je děsivý, viz dále.
Ještě k tomuhle - na mojelahve.cz jsou 3 tzv. odlehlá pozorování:
q dal 100 b. a napsal: „Nejlepší suchá Pálava.“ Z troho se při vší úctě dozvíme leda prd.
Morava-Wachau dal taky 100 b. a napsal: "„Pálava od Sonberku vyhrála cenu za absolutně nejlepší aromatické bílé na světě, a to podle prestižního časopisu Decanter. Tuto Pálavu jsem v tomto roce ochutnal celkem tři krát a zbývá jen konstatovat, že Decanter se asi nemýlí.

Od svého "rodičovského" muškátu dědí snad každá Pálava vůni hrozna, ale zde se příslovečné "dítě" vydalo do světa. Vůně exotického ovoce a koření tvoří víno neuvěřitelně krásné, zajímavé. Nabízí se klišé "podmanivé".

Chuť je pozoruhodně bohatá, až neobvykle výrazná. To je mezi aromatickými víny raritou, a zřejmě důvodem, proč Sonberk Pálava byla vyhlášena za nejlepší aromatické víno světa.

Je to poprvé v historii, co české nebo moravské víno získalo tak významné uznání.

Bohužel Pálava od Sonberku má ještě jednu vlastnost: je kvůli nízké produkci vyprodána. Zbývá jen čekat na příští ročník.“
K hodnotě tohoto příspěvku lze jen podotknout, že tři podtržené výroky jsou nepravdy...

No a pak mých 83 b., za nimiž si nadále stojím a pokud jde o suché aromatické víno, tak dám jednoznačně přednost třeba Mopru ze Žernosek...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24589
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 7. 10. 2018, 16:08

https://mojelahve.cz/vino/rulandske-mod ... ?_fid=4ce7

Ta 80 Kč z Globusu docela slušná volba, a za pár let bude ješt ěo čárku, dvě lepší...:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 15460
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 8. 10. 2018, 17:44

Čistě jako okoljdoucí vínošaman nižšího levelu jsem dorazil na wikipedii, heslo https://cs.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%A2teau_Margaux a zjišťuji zde jisté zmatečnosti.
Díky dávnému královskému privilegiu je jedinou usedlostí v celé oblasti, jež nese přesně stejné jméno jako víno vyráběné na jejích pozemcích
- Aby byla věta správně, musela by znít „je jediným vínem které nese stejné jméno jako celá oblast.“ A pak by asi musela následovat složité vysvětlení – že apelace čili AOC se jmenuje taky Margaux. Kromě Chateau Margaux vlastního tu jsou i další chateaux, třeba Chateau Rauzan Segla. Jinde bývají jména odlišná – třeba Chateau Latour roste v apelaci Pauillac.

To je celkem ptákovina, ale dál je to horší. Pro přesnost máznu celou historii Margaux, jak tam visí (jen čísla odstavců pro přehlednost jsem přidal)
1) Místo bylo známé již ve 12. století pod jménem La Mothe de Margaux. V té době zde však ještě nebyly žádné vinice. V roce 1152 se Eleonora Akvitánská provdala za pozdějšího anglického krále Jindřicha Plantageneta, čímž se Akvitánie dostala až do roku 1453, kdy skončila stoletá válka pod anglickou nadvládu. Období anglického panování bylo pro bordeauxská vína skutečným požehnáním, neboť se jim tak otevřela přímá cesta na anglický trh. Syn Jindřicha a Eleanory Richard zvaný Lví srdce povýšil zdejší červené víno, jež Angličané nazývali klaret, na svůj každodenní nápoj.

2) La Mothe de Margaux přecházelo z jedněch šlechtických rukou do druhých, až se v 16. století dostalo do majetku rodu Lestonnakových. Tehdy se začalo v Margaux blýskat na nové časy. Pierre de Lestonnac v letech 1572 až 1582 majetek zcela přebudoval, přičemž jasnozřivě odhadl budoucí vývoj v oblasti poloostrova Médoc a mnohá obilná pole přeměnil na vinice. V roce 1700 činila rozloha pozemků náležejících k usedlosti stejně jako dnes 265 ha. Pozemky určené pro vinice zabíraly 78 ha a tento stav se dodnes prakticky nezměnil.

3) Na samém počátku 18. století získal zdejší pozemky markýz de la Colonilla. V roce 1810 pověřil nejvýznamnějšího bordeauxského neoklasického architekta Louise Combese,[2] aby nevelkou usedlost, jež tam tehdy stála, přestavěl na zámek hodný zdejšího vína (do Anglie se odtud totiž dodával nejvíce vybarvený bordeauxský klaret). Přestavba se uskutečnila v letech 1810 až 1816 s rychlostí, jež zaručila dokonalou jednotnost celku. Výsledkem byl mistrovský architektonický výtvor, čtvercový palác v neopalladiánském stylu s monumentálním vchodem se čtyřmi sloupy. Zámek, který zdobí i etiketu vína Château Margaux, Je obklopen parkem a vede k němu dlouhá alej platanů.

4) Stejnou pozornost jako vlastnímu château věnoval Louis Combes i uspořádání a výstavbě zemědělských budov. Na jedné straně zámku vybudoval obdélníkový dvůr vinařství s obrovským sklepem, kolem něhož soustředil všechny potřebné provozy.

5) Rozkvět, který nastal v 18. století, přervala Francouzská revoluce. Majitel panství Elie du Barry, hrabě z Hargincourtu, skončil v době jakobínského teroru na popravišti a revolucionáři Château Margaux s jeho vinicemi, lesy, polnostmi a mlýny nejprve znárodnili a poté rozprodali v dražbě.

6) Další pohroma přišla v 19. století. Zdejší vinice, dávaly víno takové kvality, že je Thomas Jefferson, pozdější prezident USA, umístil na první místo svého seznamu nejlepších francouzských vín, což oficiální Bordeauxská klasifikace vín z roku 1855 provedená u příležitosti Světové výstavy v Paříži potvrdila zařazením Château Margaux do kategorie premier cru. Na konci století však francouzské vinice napadla nejprve plíseň a poté mšička révokaz a nevyhnuly se ani Médoku. Následky byly katastrofální.

7) V letech 1930 až 1977 se usedlost dostala do vlastnictví rodiny Ginestetových, s nimiž přišly blahodárné zásahy: scelování vinohradů, obnova stáčení do láhví ve vinařství a v neposlední řadě zlepšení technologie výroby.

8) V roce 1977 pak vinařství zakoupil André Mentzelopulos, význačný obchodník z řeckého Patrasu (Pátra), který (poté co vydělal obrovské jmění) dostal nápad koupit si tento francouzský vinařský skvost, což byl v té době dost neobvyklý krok. Než André Mentzelopoulos v roce 1980 zemřel, což se stalo téměř přesně tři roky na to, v předvečer výroby jeho prvního ročníkového vína, měl dostatek času vdechnout Château Margaux nového ducha, myšlenky, díky jimž se usedlost stala vzorem pro ostatní médocká vinařství. V jeho díle dnes pokračuje dcera Corinne, jíž Château Margaux vděčí za obnovu svého vynikajícího postavení.


- První odstavec na konci o Richardovi Lví srdce citation needed, je v totálním rozporu se zjištěním, že ve 12. století tu ještě vůbec žádné vinice nebyly (a věřil bych tomu; viz heslo Haut Brion, kde je řeč o počátcích v 15. století). Autor hesla má zjevně problém se stoletími a smotal různé Plantagenety.

- Třetí odstavec hovoří o 18. století, ale praví, že zámek byl stavěn 1810 (a následně 1816). Buď je blbě datum (a šlo ve skutečnosti o 1710), nebo je blbě století – nikoli 18. ale 19 – a pak je to taky blbě zařazeno, patří to až za francouzskou revoluci a Jeffersona.
- V témže třetím odstavci je závorka (do Anglie se odtud totiž dodával nejvíce vybarvený bordeauxský klaret), což je prakticky nesrozumitelné, neb „klaret“ tomu nikdo jiný neříká včetně nás; a co je „nejvíce vybarvený klaret“ vůbec netuším. Logické opozitum „nevybarvený klaret“ mne vede do houštin úvah.

- V pátém odstavci vypuká francouzská revoluce, která měla podle všeho vypuknout před výstavbou zámku

- Další pohroma přišla v šestém odstavci, který je prý v 19. století, ale začne Jeffersonem, který patří do století předchozího. A Jefferson je naprosto klíčová epizoda pro celé Bordeaux a vinný svět, protože zpopularizoval zdejší víno pro Američany a pro kdekoho. Margaux měl v oblibě speciálně. Bájné nejstarší lahve Margaux- což jsou možná nejstarší světově sledované vintage vína vůbec – se často vztahují tak či onak k Jeffersonovi (vlastnil je, doporučil je, chválil je a tak).
- Další významná událost, kdovíproč narvaná do téhož odstavce k Jeffersonovi, je klasifikace z r. 1855, týkající se opět nejen Margaux, ale celého Bordeaux a potažmo následně zbytku světa, neb nápad od té doby opisuje kdekdo (o příspěvek výše řešíme, zda to má dorazit na Moravu).
- Třetí významná událost je fyloxera, opět pro celou Francii, kterou šestý odstavec kdovíproč začal. Neb, jak správně praví wikipedista, se stala až na konci 19. století, tedy kurevsky daleko od Jeffersona a dost daleko od klasifikace 1855.

- Sedmý odstavec mluví o „obnově stáčení do lahví ve vinařství“ – coby neznalec Bordeaux moc nechápu, ono se snad Margaux někdy stáčelo někde jinde? Jak jako?

- Osmý odstavec nám sděluje, že rok 1980 je tři roky po roce 1977, což by blbej neřekl. Informace, že koupit si celé vinařství bylo tehdy neobvyklé, vyvolává otázky – nemám to tak prozkoumané, možná citation needed.

Na druhou stranu je to bomba proti konkurečnímu článku https://cs.wikipedia.org/wiki/Burgundsk%C3%A9_v%C3%ADno který sice postrádá chyby, ale postrádá i leccos dalšího.

Zkoumám dál. Tohle https://cs.wikipedia.org/wiki/Vina%C5%9 ... ve_Francii je docela dobrý článek pro lamy, alespoň na tuto úroveň by bylo fajn se dostat.
Jinak heslo vinařství a na to navazující baterie hesel sem kdovíproč vůbec neodkazuje.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24589
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 8. 10. 2018, 18:03

Ne, že bych se chtěl byť vzdáleně měřit s Tvými znalostmi Francie, ale
je jediným vínem které nese stejné jméno jako celá oblast.“
Chatteau Grillet - víno a apelace, viognier...a navíc božské...:)
Jinak telegraficky:
Sauternes má víno už na konci 11. století...
- klaret jsme už řešili...angličani tak roapvdu nazývají červneé víno z bordeaux, údajně kvůli jiskře a čistotě, ale mate to velice velmi.
- 1810 se určitě žádný zámek nestavěl, na to nikdo neměl...
- fyloxera je promenlivě, od poloviny 189. století dále hodně zhruba z jihu na sever (ve Francii) někde se ale vracela...
- lahvování - možná se zakládaly obecní průmyslové lahvovací linky? :think:
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 15460
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 9. 10. 2018, 15:46

Něco úplně jiného - starší pojednání, jak je to s těmi trojhvězdovými vinaři v Burgundsku
https://www.decanter.com/features/addit ... dy-247156/
ukazuje že i tam je docela značný vývoj a pokrok, bez ohledu na to, co si myslí pan Krist.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24589
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 10. 10. 2018, 18:49

Země navštívené MDK skrze jejich vína:

ČR a Slovensko jsou domácí hřiště - neb patří na mojelahve.cz, ale bez zahraničního sorvnávání to nejde...

Německo,
Francie,
Itálie,
Španělsko,

USA
Jihoafrická republika
Řecko
Gruzie
Bulharsko

Spojené království
Rusko,
Lucembursko
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 15460
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 11. 10. 2018, 14:07

Velká víněnková degustace, Rare wine č. 9, září 2018
Již tradiční akce, silně reportovaná znalci vyššího levelu, http://www.vineval.cz/Articles/0272 nebo tady https://www.jizni-svah.cz/2014/10/stars ... -wine.html
My jsme tu ale byli poprvé. Je to něco jako „výroční den u otevřeného baru Rare wine,“ tedy asi nejfantastičtějšího ráje pro zmlsaného vinaře. Bylo tu celkem 37 starých lahví z celého světa, nejmladší měla ročník 2003 a nejstarší hrůzných 1945, o obou bude řeč. Dává to také statisticky docela zajímavý obraz o „váze“ jednotlivých světových oblastí ve starých vínech a taky o aktuálním zájmu veřejnosti:
- Austrálie 2x
- Bordeaux 5x
- Burgundsko 7x
- Jiné Francie – Alsasko, Cahors, Jura, Landuedoc, Loira a Rhona 9x dohromady
- Piemnot 3x
- Toskánsko 4x
- Španělsko (Duero) 2x
- Jižní afrika, Libanon, Německo (Mosela), Kalifornie po 1
Čili – Burgundsko a Bordeaux stále ještě vyčnívají a mají největší publikum, ale konkurence se najde leckde a je pozoruhodná. A červená stará vína jasně převažují nad bílými.

Přidávám i pořadí, v jakém jsme to ochutnávali, neb to asi mělo vliv na efekt, a také oblast, napovídající, o jaké víno jde. A také informaci o ceně vzorku ve „víněnkách,“ což napovídá úplným laikům jako já, kolik tak může stát celá láhev. A reportáž píšu záměrně před čtením Vinevalu, kde asi bude souběžný a daleko odbornější popis.
Akce probíhala rozdělena do horního patra – bílá vína a dolního – červená.

1) Hermitage Blanc, J.L.Chave, 1999, Rhona, cena 11 – láhev, kterou prý podle pana Kuneše nemáme minout, a po několikerém jásání zdálky na jiných degustacích mne velmi zajímala. Neb bílá Rhona, to je vážná věc, a Hermitage od tohoto vinaře speciálně.
Vůně velkolepá, jiná než u Chardonnay, více jižního ovoce a koření, barva nádherně zlatá, chuť vznosně mohutná. Ideální pro vinaře, co milují velkolepou jednolitou strukturu – třeba Grand Cru Montrachety. Ale je to kyselejší, svěžejší a ještě vznosnější. Montrachet je starobylý a mohutný římský most, tohle je vysoká elegantní moderní architektura – jiný druh kolosálnosti. Objektivně asi nejlepší bílé víno na degustaci, snad tak 92, nicméně moje srdce je u těch daleko komplikovanějších starých budov se spoustou vychytávek.

2) Blanc tradition, Chateau d ´Arlay, 1999, Jura, cena 2 – tady jsme o mnoho pater níže, jak nasvědčuje cena; obyčejné selské víno, které si Jurský vinař vezme večer ke stolu. Modří už tuší – je to savagnin, čili bílý tramín, čili brynšt, Argonantovo víno. Tramínové efekty skoro nejsou, sladké to tedy také rozhodně není, ale je v tom lehká a svěží vůně jarní louky, dobře se to pije a vůbec, ten sedlák se nemá špatně. 85.

3) Yattarna Chardonnay, Penfolds, 2001, Austrálie, cena 7 – vážně míněné chardonnay z opačného konce světa a asi od úplně nejslavnějšího australského vinařství. Impozatní. Mírně toastovitá vůně, odpovídá již vyššímu věku vína, přesto struktura jako hrom, málem srovnatelná s tou Rhonou na začátku, ale ježto je to chardonnay, je taková vlídnější a kulatější. Složitých ozdob ovšem mnohem méně, než v Burgundsku. Opět jsem na rozpacích, jak hodnotit – objektivně skvělé víno, 91, ale nemusel bych ho mít.

4) Chassagne Montrachet „les Caillerets“ 1 Cru, Michel Colin, 1996, Burgundsko, cena 4 – typově velmi blízká konkurence zásadnějšího chardonnay z Burgundska, zajímavé srovnání. Nicméně tady vyhrává Austrálie o parník, neb Chassagne zjevně zbloudilo z minulé degustace a je již ve stádiu rozpadu, ve vůni se zjevují houby a jiné divné věci. Víno pro vinné úchyly, já jsem ještě schopen si ho užít, ale na M. je to už moc a za hranou. 84+3, přísný znalec by dal určitě méně.

5) Vosne Romanée 1Cru les Beaux Monts, Jean Grivot, 2000, Burgundsko, cena 6 – červené jsme začali také zostra, neb poloha i vinař mne dlouhodobě nesmírně zajímají.
Grivot je muž, o kterém se hovoří, neb ho prodávají Premier wines i Alifea coby svoje parádní a notoricky nejdražší číslo. Další informace o něm jsou o dost méně nadšené, třeba Burghoundovo hodnocení (takéž Premier wines) nijak nepřesahuje konkurenci s rozumnějšími cenami, a občas jsem také zaznamenal povzdech „Grivotovo víno se bohužel nerozvinulo ani po dlouhé době ve sklenici“ http://www.rarewine.cz/degustace-archiv-detail-67 Načež zjišťuji, že Coates dal vinařovi tři hvězdy a zařadil ho tím na vrchol pomyslného vinařského nebe někam vedle Leroy a spol.
Les Beaux Monts je také zajímavá vinice – vlastně pokračování Echezeaux směrem nahoru.

Takže po tom všem ochutnáváme, a hned vůně je přímo skvostná, vznosná, třešňově elegantní, prostě Vosne v nejlepším lesku; víno má pevnou strukturu, vyšší kyselina perfektně schovaná dovnitř, spousty jemností, a postupně se rozvíjí, zlepšuje se a dokonale mne dostává. 93, a k tomu u mne efekty navíc za oblíbený styl, takže vlastně subjektivně úplný vítěz degustace. Grivot si to tedy u mne hodně vylepšil. Pozitivní je, že se to dá v Praze nejspíš i sehnat. Namítnout lze dost příšernou cenu lahve, 3600 Kč, co taky čekat v této konstelaci. A také, že o nějakém starém víně nemůže být řeči, chutí bylo přímo zánovní.

6) Gevrey Chambertin AOC, Rossignol Trapet, 2003, Burgundsko, 2 – víno, které je ve všem přízemnější a obyčejnější, než předchozí; vlastně takový teoretický střed Burgundska – jedna z největších apelací na dolním konci možností, AOC bez trati. Něco, co chtěl zřejmě dosáhnout Karel IV. svojí misí, a zatím bohužel spíše nedosáhl. K tomu vinař notoricky známý, slavný a dle Coatese dvojhvězdový. Víno, které bych doporučil otestovat každému zájemci o pinoty – tak nějak, přátelé. Všeho méně, než v předchozím případě, ale je to tam – vůně, struktura, efekty lesního ovoce. A zlepšuje se to. Proti předchozí katedrále solidní trojlodní měšťanský kostel. 90.

7) Chateau Beucastel, Chateauneuf du Pape, Chateau Beaucastel, 1993, Rhona, 4 – z jižních těžkotonážnějších záležitostí moje asi úplně nejoblíbenější. Pijí to, jak známo, báječná ženská a báječný chlap, a mají báječný život, a je to přesně tak. Beaucastel je navíc možná nejslavnější vinařství v oblasti, a výsledek vypadá podle toho. Jedno z mála vín vedle burgundského, kde bych se nechal ukecat k nějakému utrácení. A rozhodně doporučuji ke zkoumáním všech milovníků těžších středomořských vín. Počínaje elegantní těžší vůní přes mohutnou chuť, paráda. 93, jeden z vrcholů degustace. Stran stáří a rozpadu – opět se nic takového nekoná, předpokládám, že to víno je teď teprve ideálně zralé.

8) Barolo Riserva, Giacomo Borgogno, 1964, Piemonte, 10 – a nyní opravdu staré víno. Předcházela mu důležitá poznámka procházejícího Petra Lipového, že ze dvou přítomných modelů Barola – ten druhý bylo „Montfaleto“ 1986 – bude tento bezpečně zachovalejší, neb jde o skvělého vinaře a ročník. A podle poznámek sousedů, kteří testovali i druhý model, to bylo přesně tak. V delším běhu času může vyhrát lepší ročník a vinař, takže výrazně starší víno – zde dokonce o 20 let – je ve skutečnosti lépe zachovalé.
Barolo udělalo podobný dojem jako napoprvé; těžká cukrkandlová vůně, barva již nahnědlá se světlými okraji, stav, kdy už víno mohlo být původně červené i bílé, nějak se to setkává; chuť perfektně navazuje, starý cukrářský obchod z toho roku 1964 a možná i dříve. Nevím, kdo pravil, že „mám vždy respekt k něčemu staršímu, než jsem sám,“ přesně tohle je hlavní dojem. Rozhodně velký efekt a nezapomenutelný zážitek, 89+4.

9) Chateau Boyd Cantenac, 3eme cru classé, Margaux, 1982, Bordeaux, 4. Zde je třeba zdůraznit, že jsem nejhorší znalec Bordeaux na světě. Znalost mám minimální, spíš se tomu vyhýbám, 3eme cru classé je tak maximální hranice, kam jsem došel. Vůbec to nechápu, připadá mi to většinou jedno jako druhé, mám šanci něco poznat, když je to nalité vedle sebe ve sklenici, a nějak mi to nikdy nechce přelézt 90 bodů, což je u mne doposud rekordní hranice. A paradoxně se mi jeví Bordeuax strašně citlivé na ročníky, mnohem víc, než jednodruhové Burgundsko.
Tady z toho neleze kyselina, víno je velmi energické, zachovalé, tak nějak rozjásané, řítí se vpřed na vlnách legendárního ročníku 1982. Zaznamenávám i jakousi příjemnou měkkost, která je prý pro Margaux typická, někomu vadí, ale někdo ji naopak doceňuje, za mne je to určitě dobré. Jo, asi je to zatím úplně nejlepší potkané Bordeaux v mém životě. Takže to musí být 91. Pokud to křížově kontroluji s úplně jinými oblastmi večera, pak to docela sedí – nemá šanci na Grivota ani na Chateauneuf, zato těsně porazí Chambertin AOC. Milovníci cabernet sauvignonu by měli logicky jásat daleko víc, než já.

10) Cabernet Sauvignon, Newton Vineyard, 1991, USA, 5.
Navazující srovnatelný borec z USA, zřejmě podobná cenová hladina, podle víněnek. Okamžitě mi naskakuje causa Tarapaca, https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 60#p509460 tak přesně to dopadá – připadá mi to jednodušší záležitost, než předchozí víno, i když struktura jasná a přesvědčivá, tak za 87.

11) Canon la Gaffelerie, Premier Grand cru classé, St. Emilion, 1995, Bordeaux, 4
. Vše, co bylo řečeno u 9), zvláště podtrhnout, protože jsem spíše nepřítel merlotu a pokud nerozumím levému břehu, pak na pravém jsem úplně ztracený. Navíc klasifikace St. Emilionu je nejzmatenější ze všech, záplavy vznosných titulů obvykle moc neváží. Nápovědou je cena ve víněnkách, v reálu 2200 Kč, neb láhev je k mání. Co k tomu říci – takový merlot, začne slušně, ale pak se tak nějak zhoršuje, je stále nudnější a časem z něho leze kyselina, 85 na začátku a pak stále méně.

12) Cahors „le Cedre“, Du Cedre, 1996, Cahors, 3. Pro mne totální premiéra této ne až tak provařené oblasti. Nechávám se poučit, že tamní víno je postaveno na malbecu, kterého je ve směsích obvykle většina, nebo je to malbec čistý. Tuhle odrůdu Francouzi kdysi skoro zavrhli, vyskytuje se běžně v Chile, a je mi velice sympatická; spojuje to lepší z cabernetu (struktura) i z merlotu (jemnost). V oboru těžkotážnějších hutných vín velice zdařilé, pokud neznáte a potkáte, tak rozhodně vyzkoušejte. S tímhle je radost trávit večer. 90.

13) Pommard „Clos de Epeneaux“, Comte Armand, 1990, 15. Nejnamachrovanější Pommard na světě. Neb mezi dvěma parcelami Epenots, větší a menší, obě beztak v řízení o Grand cru, se nachází ještě malinký flíček tohoto Epenotu ze všech Epenotů Nejepenotovatějšího, vychytávka této jediné firmy. Následkem davů, šílejících po Pommardu všeobecně, to samozřejmě katapultuje cenu za hranice všedních dnů, jedno z nejdražších vín na degustaci.
Vychytávku zjevně plánoval mistr Kuneš jako největší frajeřinu z Burgundska a já ji plánoval jako soukromý vrchol večera, proto odloženo až takto pozdě.

Nuže, k žádnému vrcholu zde nedošlo; vzhledem ke značnému očekávání by bylo možno dokonce hovořit o propadáku večera. Jasně z toho lezla kyselina, takový celkem nic moc Pommard, 90 pokud zavřu obě oči a mluvím jako nadšený příznivec této apelace (poslední hodnocený měl 93), pokud bych měl být objektivní, tak spíš tak nějak 87, někde kolem toho amerického CS číslo 10. Jinak tomuto Pommardovi ujíždějí skoro všechny ostatní ochutnané červené exempláře v degustaci, v některých případech dokonce někam úplně do neznáma.
Dojem zřejmě konsenzuální, neb asi v polovině akce, kdy jsme odcházeli, v láhvi zbývaly dobré tři čtvrtiny, v testu „jak dlouho vydrží na stole“ zjevně propadalo, zejména třeba ve srovnání s vedle stojícím Grivotem č. 5, kde bylo už dost na dně.

14) Chateau Beychevelle, 4eme Cru Classé, St. Julien, 1945. Cena chybí, neb to byla pozornost podniku, láhev jaksi mimo soutěž, otevřená coby vrcholná show někdy v polovině večera, kdy se sešlo hodně lidí. Zrovna tohle víno známe dost slušně, neb naši známí, co milují Bordeux, nás v něm vzdělali. A potkali jsme i jeden působivý prastarý exemplář v Rare wine (1959). Lze poznamenat, že relativně skromné označení 4eme cru classé trochu mate, protože zrovna tohle víno je hodně slavné a oblíbené, zaručeně známější, než třeba položka č. 9.
K lahvi je třeba poznamenat, že jak tam tak stála v průběhu večera, prošel tam týpek, shledal, že je na rozdíl od ostatních zavřená, a pak pravil pochybovačně – „to je ale ošklivá láhev, i na ročník 1945.“ Od té doby vím, že někde v paralelním vesmíru jsou zřejmě regály plné ročníků 1945, které lze vzájemně bez problémů porovnávat.
Sportovně je ovšem třeba dodat, že láhev měla evidentně nižší hladinu, což bývá u starého vína varovný příznak. Když mistr Kuneš láhev otevíral, musel svést s prastarým, dosti prosáklým a na samé hraně životnosti a dost poškozeným špuntem vítěznou bitvu.

Výsledek rozhodně nemá cenu srovnávat s nějakými standardními víny, neb tady převažovaly jasně efekty za stáří, víno bylo už jasně na sestupu, ale rozhodně žádná katastrofa. Srovnávat má cenu s Barolem č. 8, a viděl bych to na výsledek 86+4. Tedy určitě také něco, na co má cenu vzpomínat, v tuto chvíli moje třetí nejstarší láhev bez rozdílu odrůd a oblastí.

15) Chateau Lynch Bages, 5eme cru classé, Pauillac, 1990, 18. Koho mate hrůzná cena – třeba takováto https://vinoteka.dios.cz/bordeaux-pauil ... 0.2.10.php a vedle toho celkem skromné 5eme cru classé, potom je vysvětlením opět fantastický ročník a hlavně hodnocení mistra Parkera, rozbíjecící v prach tradiční klasifikaci, vizte a žasněte https://www.dittonwinetraders.co.uk/blo ... t%20parker Takže jinak řečeno, nad touto věcí milovníci Bordeuax - v čele se světovým papežem vína - opravdu šílejí. Pro nás náhrada za nezdařený Pommard, pokus o něco výjimečného i v absolutním hodnocení. A také pokus o sebevzdělání.

Takže, jaké to tedy je. Je to hutné, jako Cahors a jako Chateauneuf du Pape, těžkotonážní nájezd čokoládových tónů se starým dřevem, pracovna Lorda Petera Wimseyho, a vůně je dokonale doplněna totožnou chutí. O nějakém stárnutí opět není řeč, pro staré Bordeaux toto ještě není žádný věk. Snad jen, že mladé by to bylo nejspíš totálně nepoživatelné coby taninová bomba. Opravdu skvělé víno, které mi snad úplně nejpřesněji ze všeho zapadá do obrazu „Parkers wine.“ A u nemilovníka Bordeux, jímž jsem já, to dopadá podobně jako ten Grivot č. 5 a Beaucastel č. 7, 93 bodů, tedy těsně pod legendární úrovní. Což je ale i u mě pekelně hodně za Bordeaux, viz výše. Kdybych si měl z těch shodných hodnocení 93 subjektivně vybrat, co vyvolá větší radost, pak bych určitě volil Grivota, který je komplikovanější, i ten Beaucastel, který je tak nějak veselejší. Ale jsem si skoro jist, že znalci Bordeaux to budou mít srovnané jinak.
A to je celé.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24589
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 12. 10. 2018, 16:47

Blbá otázka, ale fakt nevím...kolik stojí víněnka?

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 15460
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 12. 10. 2018, 16:53

Stála padesát kaček.
Takže třeba ten Lynch Bages 900 kačen jen za napití. Cenu celé lahve jsem odkazoval.
Ovšem my jsme z toho pořizovali ještě "dělené" vzorky pro dva lidi (tedy každý zhruba 2,5 cl), takže celá akce nakonec vyšla podstatně levnějši, než obvykle. Ono by jinak 14 vzorků bylo docela hodně.

Netuším, zda fotky postuješ z RW, nebo zda jsi tam byl taky. Pokud ano, paralelní názor je vždycky dobro.

Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů