Víno

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 8730
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal » 5. 12. 2017, 18:02

Buď své tvrzení o Chardonnay podložíš nějakým argumentem nebo si budeme muset dát duel za úsvitu, jinak to asi nerozhodneme.

...

Pak vyšel další článek. Ten už je opravdu sekvenování nové generace, hledají jednonukleotidové variace (SNP) v genomu a jejich spojení s vlastnostmi. Je to docela nuda a složité, hezky jim to vychází na nezajímavé vlastnosti (různé velikosti semen, stopky, ...) a opět potvrzují existenci rozdělení révy na dvě hlavní větve, na tu na víno, a tu na rozinky, kopíruje to dvě z cest, které popsal jeden z mých prvních vstupů. Zatím jsem nenarazil na žádný článek, který by se věnoval té třetí, "východní" větvi, protože do Číny a tím směrem evidentně přišlo víno také brzy, ale nevidím články, které by se mu nějak víc věnovaly.

Na tomto článku je nicméně zajímavé, že se věnují i "muškátovému aromatu/chuti (flavor)". Sice nejsou schopní podle svých dat (SNP) s velkou jistotou predikovat z DNA, jestli je daná odrůda "muškát" nebo "ne-muškát" (podle Vallunovy logiky použité na ten minulý velký graf je tedy tento výzkum bezcenný), ale výsledky podporují předchozí výsledky.
Jak jsem už psal, a teď mám i citaci, "muškátové aroma" je záležitost jednoho genu, jmenuje se DXS. Je to transkripční faktor - sedá si na úseky DNA a říká buňce, aby daný gen aktivovaly. Tento faktor konkrétně sedá na geny nezbytné pro syntézu monoterpenoidů (především linalool, geraniol, nerol, citronellol and α-terpineol), které jsou za toto aroma zodpovědné.

V praxi to znamená, že je strašně jednoduché, aby jakékoli víno získalo vlastnost "muškát" a zjevně se to v evoluci stalo víckrát (a víckrát jsme to pak vyselektovali), v tom případě je velmi ošemetné škatulkovat víno podle této charakteristiky, protože to vůbec nemusí znamenat, že podobně chutnající vína jsou si příbuzná. Je to podobně ošemetné jako prohlásit, že jsou dvě vína příbuzné jenom proto, že mají stejnou barvu bobulí, to je geneticky podobná záležitost (tzv. monogenní, koukněte na pinoty, které se liší hlavně barvou bobulí, jinak jsou si ale strašně podobné).

Zdroj, opět volně dostupný: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5539807/

A už bude asi jenom jeden 8)
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.

Argonantus
.
Příspěvky: 17114
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 5. 12. 2017, 19:40

Zatím mlčím, zavalen přemírou dojmů. Než něco plácnu.

Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 8730
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal » 6. 12. 2017, 10:22

Doplnění k minulému článku, nějak jsem ten muškát smáznul rychle.
Jakékoli víno zřejmě "muškát" být nemůže, platí různé mezigenové vztahy (nechci psát dominance a recesivita, to je něco jiného) v kombinaci s "vlivem prostředí" (což je zde třeba způsob zpracování), pokud je třeba víno hutné a těžké, je možné, že se v něm toto aroma ztratí, případně v kombinaci s jinými chutěmi vám nebude připadat jako muškát.

Tato vlastnost je otázka míry - všechna vína mají látky, které definují muškát, muškáty jich ale mají výrazně víc. Mutace ovlivňuje tuto míru, a takový typ mutace je extrémně pravděpodobný, protože může vzniknout mnoha způsoby, na mnoha místech v genomu.

Trochu k metodice, SNP jsou jednonukleotidové variace. Někdy můžou být přímo zodpovědné za nějaký znak, většinou ale ne. Jedná se o změnu, která leží v genu nebo jeho blízkosti a dědí se zároveň s ním. Pokud najdete tuto záměnu v kombinaci s nějakým projevem, tak sledování této změny předpovídá daný projev, i když samotná záměna s daným projevem nijak nesouvisí.

Kdybych měl SNP a tuto metodiku ilustrovat na politice, tak si představte, že máte výpis z jednání politiků, ale nejste schopní určit, kdo daný výrok pronesl. Proženete databázi počítačem a hledáte nějaký opakující se vzor. Vypadne vám, že s velkou pravděpodobností výskyt slov "x a falešný" je jeden politik (říkejme mu Vašek, jméno je čistě náhodně vybráno), "vy jste mě teda zklamal, pane x" (třeba Tom) je druhý, "pos-ly-šte, pa-ne x" třetí (Milouš), "políbit prsten" jsou nově politici jistého volného uskupení (D-blok), ... Když tato slova najdete v projevu, jste s velkou pravděpodobností schopni přiřadit výskyt k politikovi. Neznamená to nezbytně, že výskyt daného výroku znamená daného řečníka, ale je to pravděpodobné, obzvlášť, když pro každého z řečníků máte víc znaků a najdete je zároveň. Pokud jsou výskyty statisticky signifikantní, můžete podle nich na dané hladině pravděpodobnosti řečníky určit.
Přitom není v principu "logický" důvod, aby byly tyto znaky spojovány s danou politickou stranou, protože to nijak nesouvisí s jejich programem, ale přesto je to užitečný nástroj.

Jeden z důvodů, proč se tomuto článku nepodařilo najít SNP definující muškát, je ten, že muškáty vznikly nezávisle na sobě a protože SNP neodráží funkci, není důvod, aby různě vzniklé muškáty měly stejné SNP. V příkladu s politiky je to, jako byste měli klíčové výrazy jednotlivých politiků a snažili se podle nich určit, kteří jsou ve straně spolu. Je nepravděpodobné, že se vám to podaří, protože není korelace mezi sledovaným znakem a nadřazenou kategorií. Má smysl jenom opačný přístup - sledovat výroky v rámci strany a pak u jednotlivců hledat, jestli se u nich vyskytují.

Co našli, je výskyt různých SNP na různých pocizích kolem genu DXS, ale nepodařilo se jim najít žádné SNP, které by mělo dostatečně vypovídající hodnotu pro rozlišení. Jeden z důvodů může být, že víno neochutnávali/neměřili koncentraci monoterpenoidů, pouze si z databáze vín vytáhli ty, které měli v anotaci "muškátové aroma". Pokud jde toto aroma snadno přebít, nebude takové v databázi anotované jako "muškát" a počítač nedostane přesná data.
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.

Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 8730
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal » 6. 12. 2017, 11:53

... Vallune, když jsme to nakousli, a dokud mám v záložkách otevřené víno, jaký že je ten bezpečně, protokolárně a ověřeně zjištěný původ Müller-Thurgau?
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29092
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 6. 12. 2017, 11:56

Takže, jestli tomu rozumím, muškát není skupina odrůd, ale spíš vlasntost, která má u různých vín nezávisle na jejich příbuznosti míru intenzity, kterou buď zaznamenáme, nebo nikoliv?

Odrůdu vyšlechtil Prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau, v roce 1882 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu v Německu, kde tehdy vyučoval botaniku. Zde v rámci své šlechtitelské činnosti vypěstoval v roce 1882 křížením odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská (Madeleine Royale) asi 150 semenáčů, které s sebou později přinesl do Wädenswilu ve Švýcarsku, kam se přestěhoval. Tam v roce 1891 zaujal jeho technika H. Schellenberga semenáč č. 58, který, byl dále selektován a stal se základem odrůdy.

Tohle se navíc několikrát zopakovalo...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 8730
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal » 6. 12. 2017, 13:00

Ano, nad muškáty je z hlediska klasifikace odrážející jejich původ bezpečnější uvažovat ne jako o skupině odrůd, ale o vlastnosti, která může snadno vzniknout nezávisle. Wikipedie píše, že variet muškátů je přes dvě stě. Jo, většina, minimálně z těch hlavních odrůd, bude v jednom rodokmenu, ale nemusí to být automaticky pravda.

S citací souhlasím, to je nicméně relativně moderní zjištění, potvrzené genetickým testováním. Když se dívám na historii této odrůdy, tak byly dlouho dohady, s čím že se ten ryzlink zkřížil. Ostatně česká wikipedie pokračuje po tvém odstavci dvěma dalšíma, které ilustrují, že tradiční představy o původu různých druhů vína se už často zakývaly právě po analýzách s pomocí DNA:
Švýcarské synonymum odrůdy je Riesling-Silvaner, dlouho se totiž předpokládalo, že jde o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené, tedy Silvaner. Například i v Německu a ve Slovinsku používané synonymum Rivaner se opírá o tuto domněnku.

Později, po dvou předchozích, také mylných verzích, které určovaly za rodičovské odrůdy Ryzlink rýnský klon Gm 88 x Ryzlink rýnský klon Gm 64 (1994), respektive Ryzlink rýnský x Chasselas de Courtiller (1997), dokázal kolektiv pracovníků IfR Geilweilerhof v Siebeldingenu (Německo, 2000) genovou analýzou, že se ve skutečnosti jedná o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská (Madeleine Royale).
Jinak zábavné zjištění, Alexandrijský muškát zřejmě není "muškátové pravíno" (i když je dost starý), ale je potomek "muškátu s malými bobulemi", jak zjistili ve článku, co jsem nějak přehlédl.
https://link.springer.com/article/10.10 ... 010-1411-9

Musím ovšem konstatovat, že tento článek se naopak kloní k tomu, že všechny muškáty jsou z jedné rodiny. Jejich metodika má ovšem poměrně malou rozlišovací schopnost. No, otázku nechám otevřenou, dokud to někdo nerozsekne.
‘Muscat of Alexandria’, one of the founders of the Muscat family, surprisingly resulted from the cross ‘Muscat blanc à petits grains x Axina de tres bias’. This new pedigree is supported by the profile at 61/63 SSR loci and, if it is true, ‘Muscat blanc à petits grains’ remains the only known founder of the Muscat family carrying the typical aroma.
Edit:
A wikipedie zase tvrdí, že většina muškátů jsou nepříbuzné (nepříbuzné blízce) s výjimkou těch dvou rodin nahoře* s tím, že pak citují knihu, která nejspíš vychází z té reference nahoře, a tvrdí, že je to teda rodina jedna. Tak se v tom vyznejte.
Of the more than 200 grape varieties sharing "Muscat" (or one of its synonyms) in their name, the majority are not closely related to each other. The exception are the members of the Muscat blanc à Petits Grains and Muscat of Alexandria families.
*Muškát s malými bobulemi a Alexandrijský muškát
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29092
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 6. 12. 2017, 14:52

Argo, tak to Jadot nevyhrál prý:

Obrázek
2 x Rossignol Trapet a jendou Drouhin 1983 !

EDIT: Pravokořenné víno - pokud vím, je to naprostá vzácnost...

Muller Thurgau - ano, genetika potvrdila, že má pan profesor pravdu v tom, co říkal...:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 8730
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal » 6. 12. 2017, 15:14

I když je pozornost čtenářů bezpochyby dávno vyčerpána, potřebuji si uklidit v záložkách, tak největší bomba na konec,
ještě je tady jeden článek, který nedávno vyšel s vinnou tématikou. Americko-kanadsko-francouzsko-italsko-izraelsko-dánsko-gruzijský tým v prestižním časopise PNAS tvrdí, že má přímý doklad o doposud nejstarším známém nálezu vína, jak ho známe. Jedná se o keramiku se zbytky vína nalezenou v Gruzii, z doby cca 6000-5800 př.n.l. (Upozorňuji, že mé předchozí údaje jsou před současností, tak pro porovnání s předchozími čísly sem ještě přidejte cca 2000)


Vykopávky jsou z následujících míst, na spodních dvou nalezištích byl potvrzen výskyt vína:
Obrázek
Map of Shulaveri-Shomutepe Culture sites and other sites mentioned in the text (A) and the early Neolithic settlements of Shulaveris Gora (B) and Gadachrili Gora (C) showing the locations of the analyzed jar sherd samples that were positive for tartaric acid/tartrate. Site names: Arukhlo (1), Shulaveris Gora (2), Gadachrili Gora (3), Dangreuli Gora (4), Imeris Gora (5), Khramis Didi-Gora (6), Shomutepe (7), Haci Elamxali Tepe (8), Göytepe (9), Mentesh Tepe (10), Chokh (11), Aratashen (12), Aknashen (13), Masis Blur (14), Areni-1 (15), Kül Tepe (16), Hajji Firuz Tepe (17), Nevali Çori (18), Göbekli Tepe (19), Gudau River (20), Pichori (21), and Anaklia (22). GRAPE, Gadachrili Gora Regional Archaeological Project Expedition; NMG, National Museum of Georgia; R, river. Red lines indicate excavated areas and squares.

Mají spoustu fragmentů keramiky, tvrdí, že je to dokonalý způsob, jak uchovat materiál pro chemickou analýzu, porézní keramika nasaje materiál, uvězní ji uvnitř neomezeně dlouho, dokud je nevyhrabe nějaký archeochemik. Fragmentů našli mraky, největší nádoby byly až na 300 litrů, takže žádné troškaření. Některé byly zdobeny něčím, co vypadá jako znázornění hroznů, viz obrázek A:
Obrázek

Čte se to jako pohádka a to vědcování je na úchvatné úrovni, také bych chtěl tolik hraček na hraní. Pomocí různých hi-tech chromatografií a hmotnostních spektrometrií zkoumají organické látky přítomné ve střepech keramiky. Především hledají kyselinu vinnou a její soli, vinany. A také je nachází, spolu s kyselinou jablečnou, citronovou a jantarovou, které jsou v hroznech a ve víně, ale ne v hlíně, ze které střepy vyhrabali, jak si ověřili. Datování odpovídá 6000-5800 př.n.l.

Pokud jde o archeobotaniku, nepodařilo se najít takhle stará zrníčka z hroznů, nejstarší jsou tak 1800 př.n.l. Na daných místech se ale našel prastarý pyl révy, ale ne moderní, teď už na místech vykopávek nejsou vhodné podmínky a pyl révy se nepřenáší větrem na daleko. Na místech nálezu pylu se nalezly struktury zřejmě odpovídající květům (a škrobovým zrnům a kůře) a předpokládá se, že víno rostlo přímo na místech naleziště (koukněte nahoru na nákresy) nebo bezprostředně poblíž. Pyl se nalézá i na střepech, spolu s mrtvolkami octomilek (přitahovaných alkoholem a cukrem).

Ve vzorcích nebyly nalezeny příměsi běžné ve starověku a z jiného naleziště o půl tisíciletí mladšího, tedy "míza" (pryskyřice) z borovice nebo řečíku terebintového (příbuzný pistáciím). Autoři píší, že tyto látky byly přidávány proto, že slouží jako antioxidanty a brání zoctovatění, a také mohou potlačit nelibé chutě, pokud se víno příliš nepovede. " The tradition continues today only in Greece as retsina." Máte nějaké zkušenosti s retsinou? Viz wiki. (Nesouvisející poznámka, měl jsem možnost nedávno ochutnat řecké červené Dionysos Imiglykos, kdyby mi řekli, že je to portské, tak jim to budu věřit.)

Není známo, jakým způsobem byly uchovávány nalezené nádoby, ale ty trochu novější byly nalezeny tak, že byly (původně) částečně nebo zcela zahrabané v zemi, po způsobu, jakým se v Gruzii dělá tradiční víno dodnes. Také zmiňují, že nedávno se našly doklady výroby vína z doby 4000 let př.n.l. v Arménii, což je podle autorů doba, ze které jsme o vinařství neměli doklady a byla záhada, jak a jestli probíhalo. Podle autorů byla výroba vína geniální: měli "plaster floor", jestli to správně chápu podle citovaného dokumentu, tak měli podlahu zarovnanou pomocí jílu tak, že se svažovala k podzemním nádobám, hrozny na podlaze (podlaha je podle obrázku špatné slovo, je to takový komplex nádob) rozmačkali a šťáva stekla do nádoby.
"The technology was ingenious: humans had laid out plaster floors for pressing the grapes and running the unfiltered juice into underground jars."
Kolem centrální nádoby, kam tekla hrubá šťáva, měli další nádoby, kde zřejmě probíhalo samotné (a nebo druhé, "secondary") kvašení. Je to kdyžtak na straně 10., ale to odbíhám.

Původní dokument uvádí úchvatné detaily o výrobě piva v předdynastickém egyptě.

Zmiňují, že sice dokládají zatím nejstarší známé doklady o výrobě vína, ale doposud je neprozkoumaná široká hornatá oblast hraničící se severní částí úrodného půlměsíce, kde se můžou skrývat další překvapení. Také píší, že se zaměřili na období neolitu, za kterého už se znalo hrnčířství, ale před-hrnčířské období (až k 10 000 př.n.l.) je známé trvalými osadami a počátky zemědělství a je pravděpodobné, že se víno používalo už tehdy. Prý jsou známé osady na jih a západ odtamtud, ale ve zkoumané části Gruzie doposud objeveny nebyly.

Ještě nutno připomenout, že jsem zmiňoval ještě starší výskyt vína v Číně, ale tam byl technologický postup jiný a bobule vína nebyly jediný výchozí materiál pro výrobu alkoholu. A eventuálně zřejmě převzali révu z blízkého či středního východu, detaily ale nemám a nevím, jak věda pokročila v této otázce.

Snad poznámka, s přihlédnutím k prvnímu článku z mé nové rešerše je třeba prohlásit, že není možné označit jednu konkrétní lokalitu za místo vzniku vína, protože domestikace probíhala velmi pomalu a zjevně na větší ploše, takže jde o celou okolní oblast (možná hlavně od Gruzie na jih; v novém článku to označují za jih Kavkazu).

Článek je volně dostupný: http://www.pnas.org/content/114/48/E10309.long
McGovern P, Jalabadze M, Batiuk S, Callahan MP, Smith KE, Hall GR, Kvavadze E, Maghradze D, Rusishvili N, Bouby L, Failla O, Cola G, Mariani L, Boaretto E, Bacilieri R, This P, Wales N, Lordkipanidze D. Early Neolithic wine of Georgia in the South Caucasus. Proc Natl Acad Sci U S A. 2017 Nov 28;114(48):E10309-E10318. doi: 10.1073/pnas.1714728114.

Nadšenci si můžou stáhnout i supplement, na straně 17 máte dokonce něco, o čem si autoři myslí, že by mohl být neolitický vinař.
http://www.pnas.org/content/suppl/2017/ ... 4.sapp.pdf
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29092
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 6. 12. 2017, 15:54

Čte se to jako pohádka a to vědcování je na úchvatné úrovni, také bych chtěl tolik hraček na hraní.
Naprosto Ti rozumím...mám svou práci rád, ale moci si bočas zabádat a za výzkumničit by bylo fajn:)

Zkušenosti s retsinou? Minimální, ale mám - já mám hodně rád borovice, takže mi to nevadí, ale víno to úplně není...posouvá to dojem dost jinam. Spíš jako taková zvláštnost...

Ano, základní likérová vína ze středomoří jsou si docela podobná, z nich vyčnívá trochu Marsalla chutí vlašských oříšků, ale jinak je to dost podobné...portské se ale samozřejmě projeví, když přidáš věk - likérová vína zrají krásně snad všechna, ale ta největší se odkryjí - vyzrají prostě ještě o kus dál. Na jaře bude v RareWine speciální degustace, místo jsem měl rezervováno atuomaticky, což mne dost polichotilo...:)

Náhodou - výskyt síry se tam neřeší?
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 8730
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal » 6. 12. 2017, 16:35

Ne, neřeší.

Ehm, myslíš ten poslední článek? Ne, v žádném článku, co jsem tady citoval, se síra neřeší. Jestli dělají vykopávky a analyzují střepy, tak tam by stejně žádnou síru podle mě nenašli, protože oxidy síry jsou malé a jejich koncentrace se za tu dobu vyrovná s okolím a nic nenajdeš. A nikde jsem nečetl, jak se chovají v řádu tisíců let organické látky v přítomnosti síry a nenarazil jsem na žádný protokol, kterým by to někdo zkoumal. Nicméně já nejsem organický chemik.
Možná kdyby se analyzovaly nějaké věci z hrobek (pyramidy), ale spíš taky ne.
Co by se mohlo najít, jsou nějaké zdroje síry. Ale na to je podle mě v té době na těch místech poměrně brzo.

To mi připomíná, díval jsem se znovu na ten článek s Čínským vínem, jestli s tím věda nějak nepohnula, ale nemám v databázi citací žádnou relevantní studii.
Ale je tam odkaz na recept na egyptské bylinné víno z roku 3150 př.n.l., mňam! Až se trochu zregenerujete (já mezitím jdu intenzivněji pracovat), tak poreferuju. Studii si tady odložím:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19365069
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29092
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 12. 12. 2017, 22:33

11. setkání MDK - Bedýnka V8

Obrázek

Zatím největší počin v dějinám MDK (který ale bude, minimálně cenově překonán hned v lednu, neb Chardonnay bude "autorská" degustace, držte mi palce...) inspirovaný tématem Pálava (9. MDK), kde jsme se bavili o Pálavě od Sonberku za 1 077 Kč láhev, což je pro nás neakceptovatelně moc, ale v bedničce za 2 777 Kč spolu se sedmi dalšími víny (zavíňovací vzorek jsem přidal navíc) jsme se rozhodli to vyzkoušet...

0. Charles Sealsfield brut; Znovín Znojmo 2013 Rulandské modré (195 Kč) - 85 b., 4 hlasy - mojelahve.cz
Ostřejší, fakt dobré, lehce ovocité, jemně nazrálejší, krásné víno. Bratríček demi secu, jímž jsme MDK před rokem otvírali, je podobný stejně super, jen vzhledem k suchosti přeci jen ostřejší. Pinotu noir cukr rozhodně neublíží (byť jej k excelentním výsledkům samozřejmě nepotřebuje), zdůrazní jemnost a hravost tohoto vína a mne bavilo o chlup více, ale tohle bylo taky hodně dobré, za cenu bohemky řádově lepší víno. Problém je,že variantu brut už Znovín nemá v nabídce, takže není k dispozici analitika.

1. Cuvée Viktoria; Krásná Hora 2015 50% Ch; 25% RB; 25% RŠ (270 Kč) - 84 b., 3 hlasy - mojelahve.cz
BIO; 13 % vol; 7,8 g/l kyseliny; 0,3 g/l cukr; trať: Krásná hora, Starý Poddvorov; 12 mes sud
Ostřejší citruosivtá vůně, v chuti patrný sud, sladké dřevo s vanilkou, vcelku vyvážené, harmonické klasické burgundské víno s patrným, ale nikoliv vystupujícícm sudem, pitelné, řekl bych, že je poznat solidní ročník, za pár let bude rozhodně lepší. Nejvíc mne překvpailo, že dost lidí barikované víno neznalo.

2. Ryzlink Vlašský; Vin. Volařík 2016 Kabinetní (195 Kč) - 82 b., 1 hlas - mojelahve.cz
13,5 % vol; 6,9 g/l kyseliny; 3,6 g/l cukr; trať: Zimní vrch, Dolní Dunajovice
Voňavé, až divoce šťavnaté, hravé, mladé kyselejší, lehce vystupující grepovité tóny v dochuti. Velcie solidně udělané víno k jídlu, líbivější, ale nějak nic moc navíc, "zjednodušený vlašák". Ale lehkost a hravost určitě potěšila.

3. Ryzlink Rýnský; Nové Vinařství 2016, Pozdní sběr (209 Kč) - 84 b., 4 hlasy - mojelahve.cz
12 % vol; 8,4 g/l kyseliny; 7,8 g/l cukr; trať: Langewarte, Nový Přerov
Mladé, ve vůni a trochu v chuti mateřidouška, stopy medu, velký ptoenciál, krásná textura, dlouhá dochuť, v níž jsou ale stopy alkoholu.

4. Ryzlink Rýnský; Kolby 2015, Pozdní sběr (265 Kč) - 85 b., 3 hlasy - mojelahve.cz
13 % vol; 8,4 g/l kyseliny; 8,9 g/l cukr
Krásná barva i vůně, stopy citrusů, grepovitá dochuť, poctivý ryzlink s náběhem oceli, hodně solidní potenciál.

5. Pálava; Sonberk 2015, VOC (1 077 Kč) - 83 b., 2 hlasy - mojelahve.cz
Nejlepší suché aromatické víno světa, dle Decanter WWA 2017 (97 b.); 14,5 % vol; 5,6 g/l kyseliny; 6,6 g/l cukr
Ta Pálava...anýzově ostrá, mocný primární aromatika, rychleji odchází, ve vůni alkohol a grep, mohutná struktura, ale silně potlačená odrůdovost. Harmonie a zaoblenost Pálavy ustoupila ostřejším, přísným liniím - skoro byhc se odvážil tvrdit, že to víno bylo uděláno tak, aby zaujalo západní porotce spíš, než domácí konzumenty. Navíc víno ve skleničce nevydrželo a o po nějakých 40 minutách se propadlo do kysela.

6. Pinot Blanc Maidenburg; Reisten 2015, Pozdní sběr (230 Kč) - 81 b., 3 hlasy - mojelahve.cz
13 % vol; 6,8 g/l kyseliny; 14,5 g/l cukr; trať: U Božích muk, Pavlov
Cukřík, potlačená kyselinka, až do sametového plocha, v dochuti vystupuje hořčinka.

7. Cuvée Bernety; Krásná Hora 2015, 50 % CS; 50 % Merlot (200 Kč) - 80 b., 0 hlasů - mojelahve.cz
BIO, natur (bez filtrace a číření); 12,5 % vol; trať: Krásná hora, Starý Poddvorov
Rybíz, alkohol, trošku taninu, dubovitá dochuť, ale bez kouřma, strojovitější dojem, lehčí, velmi pitelné.

8. Ryzlink Rýnský; Víno Marcinčák 2015, Slámové (550 Kč) - 87 b., mimo hlasování- mojelahvce.cz
BIO; 8,5 % vol; 7,5 g/l kyseliny; 258 g/l cukr; bezcukerný extrakt 51 g/l, trať: Janův vrch, Novosedly
Lipový med, mateřidouška, jitrocelový syrup, vyvážená, patrná odrůdová textura. Příjemné, lehce nadprůměrný superslaďák, ale ve srovnání - ani na toho karchera nemá - jako dobrý, ale nic extra.

Na téhle degustaci bylo nejtěžší vymyslet pořadí lahví - bedýnka není dělaná na podobný způsob konzumace. Ale myslím, že v rámci možností jsme to nevymysleli nejhůře. Nejvíc to odneslo červené víno - mezi sobě rovnými by zaujalo lehkostí a přístupností, ale tady - v celkově nadprůměrné konkurenci bylo, přísně řečeno, plytké.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29092
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 17. 12. 2017, 23:14

Před Silvestrem přijde vhod:

Malý test levných sektů

Nicméně v obeznalé skupině na fcb se naznačuje, že údajný autor akorát dostal zaplaceno za použití svého jména...

Pokud by někdo chtěl doporučení, tak za mne jasně Charles Sealsfield:)

V předchozím odstavci máte recenzi na variantu brut - 85 b. od 4 hodnotitělů je solidní výkon...Demi sec zde
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29092
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 21. 12. 2017, 00:05

Rokappchen nebrat - obyč, nevyýrazná, nepříjemná průmyslovka...nestojí za ty peníze...horší ne Bohemka...

pokud trváte na sektu do 100 Kč, tak je lepší volbou Monte Christo nebo Linderhoff :)

Já byhc dal dvojnásobek za Sealsfielda, který je o 4 třídy víš:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 17114
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 21. 12. 2017, 09:58

Tak levým okem registruji početné události, totiž Faskalovo bádání, lavinu Chambertinů (celkem tři hodně velkolepé ochutnávky - ta naše, Rare wine a Vineval) a Vallunovo poslední MDK, kde mi trochu uniká, co bylo spojující ideou akce (V8?).

V zásadě nemám, co bych řekl, oponovat nemám čemu, neb jsem u toho nebyl a nevím víc, než autoři.
A nejlepší aromatické víno světa je tramín z Lovoše, to je celkem jasné.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29092
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 21. 12. 2017, 10:32

V8 - je to bednička nejlepších vín od sdružení vinařů V8 (samozvaně nejlepších na Moravě...) - http://www.sonberk.cz/cs/9-nejlepsich-8-z-v8

cenově ucházející cesta, jak se dostat k té Pálavě s údajně 95 bo 97 b....

Tramín nevím, dza řadí do aktegorie aromatických vín, není to jen aromatické víno....což ale Pálava taky ne...navíc ona ani nebyla tak dcoela suchá, prostě víáno dělané na vítězství u konkrétní poroty...není špatné, ale těch 85 bodů, co dstala je lichotivých. Morp žernosecký je o kus lepší bez debat:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů