Víno

[Vallun]

Uff ten žebříček nejdrazších je divoký...týká se jen "nové produkce"... dYquem 1811 se prodává za cca 125 000 Eur...jen čekám, až mi někdo nabídne protihodnotou flašku dle mého výběru:)

Oba dva rizlinky jsou ale výběr z cibéb a to Kuneš varoval, že je naopak FAKT drahé...

Nejlepší možná jména a velké ročníky byl záměr degustace....Burgundsko je v jen nadprůmerných ročnících o 2/3 dražsí...

Life time pořadí? O tom jsem přemýšlel...a nevim...potřeboval bych jej mít vedle toho tokaje... Tokaj je pro mbe exotictější a tím zajímavý...ale asi máš pravdu...dostalo by se to minimálně na jeho level...nicméně Ch. Pijon Lalande nebude třeba o moc dál...a to je to červen směska:) a to Chablis z nedávna taktéž...

[Argonantus]

Jasně, ty historické šílenosti typu D Yquem 1811, které má být snad úplně nejdražší ze všeho, nebo Margaux z 18. století, nebo sto let staré Romanée Conti jsou samozřejmě ještě úplně jinde.
Na tom Burgundsku nedávno někdo pravil, že tam prodali asi padesátiletou flašku Romanée Conti za 250.000 a paní ho opravila, že to bylo za půl milionu. Tam už vypuká čiré šílenství.

Nicméně, na webu rare wine na prodej je vidět, co jsem měl na mysli původně; je tam k vidění Richebourg 1993 a hned pod ním J.J.Prüm, mám dojem, že zrovna z té vaší ochutnávky. Oba jsou to svého druhu vrcholy oblastí a v jistém smyslu i vinařského světa vůbec, a rozdíl v ceně je přesto dost drastický. Prüm je šíleně drahý, ale přece jen, člověk si umí představit, že by podlehl. Pár lahví v této ceně už jsem v životě koupil. . Richebourg je poněkud větší problém.

Jinak mám dojem, že z té ochutnávky jsou tam k mání celkem tři exponáty, Prüm je z nich nejdražší.

[Vallun]

Z této ochutnávky je k dispozici dokonce snad 5 položek - rekord i dle RK:)

Abych koupil láhev za 2 100 az 4 900, jako byly ve stredu bych musel mít důvod...nicméně osobně by mi to udélalo určitě větší radost než láhev šampaňského, která je cca za stejné peníze:)

Ad Richebourg - neznám, ale Rarewine má ještě jednu dražší položku: Ch. Haut Brion, Graves 1er Cru Classe

Ten znovínský blanc de noir jsi ještě nezkoušel, co?

[Argonantus]

Bubliny jsem všeobecně nezkoušel. Z předmětu setrvale propadám.

[Vallun]

Tak je to ale předmět, kde repetitio mater studiorum platí dvojnásob;)

Ale chápu, ne vše lze obsáhnout Trochu mne mrzí, že ten srpen jsou poslední dvě bílé položky v tomto roce

[Argonantus]

Ad Richebourg - neznám, ale Rarewine má ještě jednu dražší položku: Ch. Haut Brion, Graves 1er Cru Classe

Z pěti 1 Cru classé Bordeaux levého břehu se začnou dít věci, když se trefí ještě ročník. To je rozdíl mezi Mouton Rothschild a tím Haut Brionem v nabídce, jinak jsou oba "jedničky", tedy červená obdoba bílého Yquem, úplný vrchol, a jejich běžná cena bývá podobná.
K této lahvi Haut Brionu konrétně někdo uváděl, že tomu dal Parker 100 bodů. Dál už to nejde.
Jinak rozdíly mezi ročníky jsou vidět i jinde v nabídce, kde jsou k vidění ta samá Bordeaux jiný rok. Může to dělat 5 i 10 bodů rozdílu, tedy hodně.

No a stran Richebourgu, to jsme v Burgundsku, apelace Vosne Romanée, Grand cru. Někde kousek dál jsem dával odkaz na Lipového, co to ochutnal a napsal o tom. Jinak u mne položka 30 legendárních vín, záznam jen zájemcům. Ročník exempláře je špičkový, vinař velmi dobrý, ale ne legendární; ten legendární je k vidění v tom seznamu nejdražších vín. No comment.
Dodám, že i tady http://www.1er.cz/cote-de-nuits?page=6 Richebourgem všechno tak nějak končí - vedle Saint Vivant, což je vlastní brácha o parcelu vedle.

Ať tak, nebo onak, je to pokračování toho záznamu o světových superlegendách, patří k tomu ryzlink od Prümma nebo Egona Müllera. Ceny se liší různými detaily, ale rozhodně je to vrchol všeho.
A proplížit se do této společnosti není snadné a podaří se to jen s velkým štěstím, aby to navíc ještě nezruinovalo rozpočet.

[Vallun]

Jako ochutnat víno, které má 100 b. dle RP by bylo zajímavé, ale i jediný degustační vzorek by stál moře peněz - přes tři tisíce hádám. To jseme ochoten dát za celou degustaci, výjimečně. Na jediný vzorek je to na mne moc.... Nehledě k tomu,že nevím, zda by bylo méně děsivé, kdyby mi chutnal nebo naopak:)

Jako ano, ta nabídka moselských hvězd byla perfektně zpracovaná od Rosti Kuneše - za 2 400 ochutnat úplnou špičku a ještě v dobrých ročnících...

[Argonantus]

O Haut Brionu víc je třeba tady http://www.vineval.cz/Articles/0204
jinak u Petera Maye co objevila Midewiwin https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 11#p497311 taky skončili Haut Brionem a zjistili, že to je fakt dobrá věc.
Sleduji se zájmem tuhle lahev na webu už delší dobu a zatím si svého majitele nenašla - fakt je to hodně. Zřejmě podobný problém, jako byla podobně mysteriózní láhev La Tache.
Zřejmě na to jdou lidi podobně jako já, zkoušejí se proplížit k podobně úžasné věci někudy okolo, což kupodivu občas vyjde. Ty spousty hvězdiček u různých Cos d Estournelů s podobně tam asi nebudou pro srandu, Kuneš drtivou většinu těch vín vyzkoušel a je to zjevně jeho úplně nejoblíbenější záležitost.

Jinak rozhodující je individuální chuťové nastavení, protože jsem si skoro jist (ač jsem nezkoušel), že u mne skončí i Haut Brion nějak tak o pět bodů níže, než Lipovému nebo Kunešovi, neřku-li Parkerovi, což je jasný fanda Bordeaux. Nad podařeným červeným Burgundskem u mne nikdo ničím nevyhraje.

Rozhodně se vyplatí zkoumat napřed vaši orientaci na určitý typ vína, než se vrhnete do podobných velmi drahých a riskantních dobrodružství.

[Vallun]

Pokud se bavíme o červených, tak racionálně bych taky byl rád, kdyby mi chutnal nejvíce pinot...ale to Ch. Pichon Lalande mne fakt překvapilo:/

Kdyz odečtu superslaďáky, tak pak ale preferuji moselské ryzlinky, chablis a nebo ty tramíny:) A bíle stále drtivě vede...

[Argonantus]

Znám víc lidí, co po putování Burgundskem a Bordeaux nakonec zjistili, že je pro ně to pravé ta Rhona a Austrálie, čili Syrah.
Mezi Burgundskem a Bordeaux se taky lidi přesouvají oběma směry.
U bílého to může být podobné.
Možná zkus tu bílou Rhonu - znalci jásají taky.

U mne zatím jasně vítězí Burgundsko pravé čili Cote d´Or i v bílém, tedy Chardonnay. Ryzlink některé věci neporazil už zatraceně dlouho.

Mimochodem, ještě znovu koukám na ten seznam z global wines, a nevím jak ti dva ryzlinkáři z Mosely, ale všichni čtyři výrobci pinotů v seznamu, totiž Jayer, DRC, Roumier a Leroy, jsou biodynamičtí šílenci, kterým by Grygar a spol. z fleku rozdali bludné balvany.

EDIT: Po této milionářské smyčce asi oceníte tuhle moc pěknou historku Jižního svahu
http://www.jizni-svah.cz/2010/02/histor ... fitem.html
aneb jak lze být snadno za blbce a proč se nedrat k moc drahým lahvím, když ještě netušíte, která bije

[Vallun]

Já myslím, že alespoň z části jedou v biodynamice všichni...u těch premiových řad. Minimálně Eco Friendly certifikaci mají

[Vallun]

Nejspíš jen pro Arga, ale ceny zajímavé - výprodej burgundského

[Argonantus]

Fakt že jo. Některé ceny se dnes už málo vidí - Meursault a Pommard okolo tisícovky, třeba.
A Meursault Charmes, to je dost těžká váha, jen to chce trefit nějaký štěpný ročník. Většinou jsou poměrně kravské.

EDIT: Vlastně je to úplně jednoduché.
hranice vína, které je pro mne zajímavé, je dána uvedením místa původu.
Víno homeless je špatně a nevěřím mu.

[Vallun]

Vino Prošek iz Visu je dobro, ale draho...

I když přemýšlím, jestli se dá sehnat české likérové víno v ceně 270 Kč za 0,7 litru, spíš ne.

Jinak v Chorvatsku je fakt vše dražší...u vína spíše o 50 než o 30 % proti minulé sezoně...

[Argonantus]

Vinařství Pod Sedlem.
Na počátku byla informace, že pod Sedlem v Českém středohoří zkouší někdo pěstovat víno. Což samozřejmě vyvolává zvědavost; sopky a víno jsou slibná kombinace http://www.jizni-svah.cz/2017/04/frank- ... -myty.html je zajímavé, že Jižní svah si ještě neuvědomil, že u nás v Čechách je vína na sopkách hodně, a že jsou zrovna na potvoru nejzajímavější ze všeho. Nad tratí Pod Lovošem jsem tu jásal už mnohokrát, zmíněn byl i Třebívlicemi vlastněný Házmburk https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 05#p486905 .
Následně jsem objevil vinařství Pod Sedlem v Průvodci nejlepšími víny, což nahrávalo tomu, že věc je vážnější, než vypadá. Nicméně atomární množství vína bránilo tomu, abych někde potkal byť jen jedinou láhev.
No, a to se změnilo tuhle sobotu, kdy ho nakoupila naše paní vinotéčnice a tím nás vyhnala ke zkoumání otázky podrobněji. Vedlo to k vyhledání pana majitele s nepravděpodobným jménem Dionýz Hutár (jisté vysvětlení je částečně slovenský původ). A ten nás docela velkoryse pohostil improvizovanou ochutnávkou.

Povídání mimo během ochutnávky ještě zvyšuje zájem – dělá to prakticky přesně tak, jak bych si přál, aby to dělal; nemá dost peněz na řízené kvašení (hurá!), zasahuje, jen když mu víno někam utíká a děje se s ním nějaká špatnost. Autentista při tom není, nějaké kyselé orgie ho neberou, víno pečlivě filtruje, aby bylo čisté. Měl 0,4 hektaru, teď se rozšířil zhruba na hektar, dělá 6000 lahví všeho celkem (tedy přesně jako Romanée Conti), a to s posilou kupovaných hroznů, viz dále. I adjustáž v hubených německých pistolích s bizarními nálepkami, které vypadají, jako by je navrhl architekt (a navrhl je architekt) vypadá skvěle.

Müller Thurgau, 2015. No, teda. Už mne zastihla nepřipraveného párkrát láhev ze Žernosek, ale tohle je vpravdě impozantní záležitost, výrazností chuti srovnatelná s muškátem, k tomu říznější základ kyseliny, nakonec to má i nějaké tělo. Absolutně nesrovnatelné s čímkoli moravským, naopak srovnatelné s těmi Žernoseckými výtvory – lehké víno za rozumné peníze, 82 bodů, co chtít více. Mistr nám dal ochutnat i jiný ročník a nebyli jsme schopni poznat, co to je. Opravdu Müller, jako ho neznáte.
Sattel 2015. Obava z interspecifické potvory se nenaplnila, je to cuvée. Vzniklo jako jedno z prvních vín někdy po roce 2008, a to v urychleném sklízení před vosami, kdy se hrozny nedopatřením smíchaly, a tradice se drží už řadu let. Takže to zavinily vosy, že je to muškát, müller a ryzlink, divná kombinace. V této podobě odcestovalo víno někam mezi Chorvaty jako kuriozita a tam okamžitě vyhrálo zlatou. Přesně tuším, proč – víno má díky ryzlinku strukturu a kyselinu, ve Středomoří totálně nedosažitelnou, a muškát tomu dává výraznou vůni a takový líbivý štych. V téže kategorii lehkých vín za rozumné peníze na domácí popíjení bych dal asi 84 bodů a rozhodně spokojenost.
Dornfelder 2015. Bizar bazar, Dornfelder ze sopky. Mám pro tuhle německou cthulhu šílenost docela slabost, a v téže lehké kategorii veselých červených se rozhodně neztratí. 80. Verze a barrique (!?) podobný výsledek.

Pinot gris, 2015 - v Třebívlicích jsem na tomhle místě pravil, že konečně přejdeme k vínu, tak se toho budu držet. Mnohem těžší kus, suchý, mohutný, 85, tohle už je pomalu třeba brát vážně. V Třebívlicích při opakované návštěvě jejich pinot gris byl jasně nejlepší z celé současné produkce, nicméně tento je jasně lepší, neb z něho neleze kyselina, a ještě je levnější. Sedlo totálně vyhrává nad Třebívlicemi na celé čáře.
Chardonnay, 2015. Nad konkurenčním výtvorem ze Žernosek mi vytanula strašlivá slova Johna Salviho „touto odrůdou se dále nezabývejte,“ tady bohužel nezbývá, než to zopakovat. Vínu evidentně nic neschází, je čistě udělané, nepadá ani na kyselou, ani na sladkou stranu, nicméně mu chybí to hlavní – jakýkoli chuťový dojem, myšlenka, pocit; to, co má i to nejpitomější bílé burgundské. 78. Nečekal bych, že Müller někdy porazí Chardonnay, ale tady to tak je úplně jasně.

Pinot noir, 2014. Po vysvětlení, že toho má na sopce málo, a nastavuje to z tratě Slaný – Ovčáry, můj zájem roste nade vše očekávání (ano, to je zdroj nejlepších žernoseckých výtvorů). A ještě to úplně všechno dělá a barrique, přesně jak se má. A je to dobré. Zprvu tenké a průhledné, barva velmi nízká, ale chuťový vjem roste. Bodově je to asi za 83, ale na druhou stranu je to víno, se kterým jsem dokonale spokojený, užiju si ho i víc, než ten šedák. Pokud keře zestárnou a pokud se to nechá ležet, možná to dokáže i víc. A cena okolo 10 euro, tohle chci, maximální množství (=což ve zdejší praxi znamená 6 lahví, víc vám majitel nedá).

Pinot noir, 2014, klaret. Perlička na závěr. Majitel hrdě pravil, že to je klaret dělaný "tak, jak se dělat má“. Rozhodně úplně jiná barva – intenzivně žlutá, jako u starého chardonnay nebo tramínu, kdeže jsou ty narůžovělé průhledné potvory. Chuť – neuvěřitelně plná, intenzivní. Přemýšlím, jak to bodovat – 87, nebo možná ještě víc? Podobná čára napříč čehokoli obvyklého, jako Clos de Vougeot blanc, tohle je sice něco hodně jiného, ale podobné vzpoury mám rád. Kvalitou vína zcela mimořádná věc, jasný vítěz. Přesný protipól toho chardonnay; skoro jakoby se tu mělo dělat velké bílé hlavně z červeného a ne jinak. Sopka má prostě vlastní pravidla. Jediná piha na kráse - rozhodně bych tohle nedával do šroubovací láhve. Zrovna tohle bych jinak zkoušel na chvíli zapomenout ve sklepě.

Zkrátka, je to dost zjevení. Pan Kupsa by se možná měl do budoucna obávat o svoje postavení nejlepšího českého vinaře.