[OSEnauti] Hot Springs Island

[MaMaHaJ]

martin-sobr-cover-for-jacob.jpg

Vulkanický ostrov plný vřídel, tajemných sil, dekadentních elfích ruin, podivných elementálů, zlata a nebezpečí se otevírá mezisférickým cestovatelům - OSEnautům. Pojďte se podívat na ostrov plný divů a trochu pošťouchnout "sud se střelným prachem."


Důležité info:

OSEnautské výpravy se odehrávají ve stejném světě, v jakém probíhá ještě jedna (hlavní) kampaň. Může se tedy stát, že OSEnauti narazí na stopy po jiných dobrodruzích a naopak. Klidně se podívejte na zápisy z naší hlavní kampaně - můžou to být prostě historky co jste zaslechli někde u piva. Zároveň si ale myslím, že nejvíc si užijete průzkum ostrova naslepo, ale je to samozřejmě na vás.

Hrajeme s nějakými domácími úpravami, které víceméně vychází z Markusova Xyntilánu - viz přiložený dokument.

HOT springs island hack.pdf

OSEnauti co přichází na ostrov z jiných světů se na něm octnou díky skupince parních impů, kteří dobrodruhy přenesou na náhodnou lokaci na ostrově, a pak je zase mohou na jejich přání, se všemi dobytými poklady, vrátit zpátky do sfér. Impové dobrodruhy sledují a baví se tím, že mezi sebou uzavírají sázky jak dlouho to bude OSEnauty bavit.

Zatím je ostrov přístupný všem úrovním, uvidíme, jestli to bude potřeba nějak upravovat.

Je možné si vytvořit novou postavu která začíná se 2000 xp podle přiloženého dokumentu. Taková postava bude trosečníkem, náhodným dobrodruhem, nebo uprchlým "zaměstnancem" společnosti Martel.

Družiníci ani obchody zatím nejsou k dispozici, ale bude je možné určitě "odemknout."


Průzkum a pohyb po ostrově

HSI je hexcrawl. Na každém hexu jsou 3 lokace.

Den je rozdělený na 6 hlídek po 4 hodinách. (6:00-10:00, 10:00-14:00 atd...) Každá akce v rámci explorace ostrova stojí jednu hlídku, všude je neprostupná džungle, obtížný terén, takže pohyb je prostě obtížný. Standardně je možné dělat tři následující akce: prozkoumávat danou lokaci, podrobněji zkoumat hex na kterém se družina nachází a najít tak další zajímavá místa, nebo se přesunout na sousední hex.

Mapy:

Základní mapa:

Spoiler

hot_springs_island_map_18x24x150dpi.jpg

Hezčí a podrobnější mapa, kterou jsem snad dostatečně zcenzuroval... Podivné šmouhy radši moc nezkoumejte:

Spoiler

hot springs mapa.png

(Snad jsem nic důležitého nezapomněl, budu sem doplňovat další informace.)

[MaMaHaJ]

Frakce na ostrově

Svarku a jeho fuegonauti, sídlí v hlavním vulkánu
Ogři, sídlí někde na severu ostrova
Společnost Martel, sídlí na sousedním ostrově, mají tam přístavní město, posílají lodě do krabí zátoky na západě
Goa, ještěřani, sídlí neznámo kde
Avra, ještěřani, pohybují se hlavně v ruinách elfího města



Odhalená místa na ostrově

mapa pro OSEnauty.png

HS 09
Alabastrové schody, veliké vodopády s hodně tůněmi



HS 10
Vypařující se vodopády
Tlusťochova jeskyně
Zřícenina věže

HS 15
Menší vulkán, dosud neprozkoumáno...



HS 16
Socha hydry, doposud neprozkoumáno...
Zikkurat, táboří tam skupina zaměstnanců společnosti Martel
Kamenná kiva, malá jeskyně s oltářem, zjevně rituálního charakteru

HS 17
Socha obsidiánové hydry, co sedí na bronzové kouli
Zeď pokrytá prastarým reliéfem a obrostlá liánami


HS 18
Lávová řeka, gejzíry, velká lávová řeka, na některých místech má tak dva metry, na některých třeba dvacet nebo i víc

Kus džungle obklopený ze všech stran lávou, doposud neprozkoumáno...

HS 19
Ruiny elfího města, prý spousta zlata...



HS 20
Veliké vodopády
Podivné kamenné skořápky do kterých se dá vlézt a něco v nich asi dělat, pokud umíte elfsky...
Bublající bahnisko s nebezpečnými gejzíry a spoustou rostlin

HS 21
Kamenná zeď obrostlá mechovými nápisy, zjevně nějaká prastará záležitost...

Kamenné vejce, obří vajíčko, kolem rostou chodící keříky

HS 22
Jeskyně se světelnými krystaly, končí závalem
Červí tunel, tunel co vede hluboko pod zem a končí nějakou ohromnou jeskyní plnou světélkujících obřích červů
Rozpadlá hlava, obličej vytesaný ve skále, poté co ho OSEnauti osvítili, byli prokleti kletbou chamtivosti

[MaMaHaJ]

První výprava je tedy vyhlášená na středu 11.10. cca od 19:00. (Případně jsem schopný hrát i v úterý, kdyby se to někomu hodilo výrazně víc.)

Hra je otevřená všem úrovním (zatím,) ačkoliv by ideálně neměli mít dobrodruzi mezi sebou zas tak velké rozdíly v levelech. Kapacita 3-5 hráčů.

Budeme hrát přes discord + owlbear, pozvánky pak pošlu do SZ, tak kdo bude mít zájem, přihlaste se asi zde...

[MarkyParky]

Potvrzuji zájem i termín.

Ideálně bych šel s Víkanem Klamzanem (lvl 2 kouzelník).

[Kolumbus]

Potvrzuji tedy i zde, bude paladinka Gwendolyne level 3 s opicí Žofkou v pirátském oblečku

[MaMaHaJ]

První OSEnautská výprava na Ostrov vřídel

Kolem tří OSEnautů (alchymista Jorwik, paladinka Gwendolyne a kouzelník Klamzan) se během ejjich mezisférických poutí najednou vynořil podivný oblak mlhy, který je zcela obklopil a zahltil. Slyšeli pouze chichotání, a když se po pár vteřinách mlha rozplynula, ukázalo se, že se OSEnauti octli uprostřed neznámé džungle. Podle světla bylo brzy ráno, ale už cítili vedro a dusno, po zádech jim stékal pot, nad hlavami se jim proháněli lemuři atd. Z dálky bylo slyšet hučení vodopádu.
OSEnauti ještě zaslechli podivné chichotání a všimli si, jak se kolem nich prohání cáry mlhy. Z mlhy se ozývaly hlasy, které se pokoušely šeptat, ale moc jim to nešlo. „Hm, hehe, uvidíme, jak dlouho vydržej…“ „No, podle mě moc dlouho ne, zas tak drsně nevypadaj…“ Když na hlasy OSEnauti zavolali, mlha se rozplynula.

„Je mi to jasné, přátelé,“ prohlásila Klamzan. „Stali jsme se obětí vtípku nějakých kouzelných bytostí a teď se tady musíme pohybovat v této džungli jako v aréně pro jejich pobavení, dokud nás nepustí zpátky.“ Jorwikovi se to moc nezamlouvalo a navrhl, že by měli raději zkusit nějaký portál nebo čaroděje, aby se dostali zase zpátky domů.

RÁNO (6:00 – 10:00)
HS: 21:01

OSEnauti se rozhodli vydat se na průzkum, aby alespoň zjistili, kde přesně jsou. Došli k řece, poměrně mohutné, a zjistili, že voda je pitná. Při dalším průzkumu našli OSEnauti starobylé ruiny – čedičová zeď, (asi šestimetrová), která obepínala kolem dokola malý kopeček. Na několika místech byla prolomená, a z vnější strany ji celou pokrýval mech, který ovšem rostl ve zvláštních tvarech – tvořil piktogramy a různé znaky. Jorwik zkusil trochu oškrábat, ale zeď pod mechem vypadala úplně stejně jako jinde, a nápisům nikdo nerozuměl. Rozhodli se tedy alespoň prozkoumat co se skrývá za obvodovými zdmi. Kruh za zdí byl plný keříků, lián, a rozvalených kamenů, ale po dlouhém hledání OSEnauti narazili pod jedním kamenem na malou skrýš – a v ní našli dřevěnou flétnu vyřezávanou symboly opeřených hadů. Klamzan na ní zkusil zahrát melodii alá „uspávač hadů“ a všechny možné rostliny v okruhu 20 stop začaly okamžitě rozkvétat. Víc ponurá melodie rostliny nijak neovlivnila.

Flétna květů
Hladká dřevěná flétna s motivy okřídlených hadů. Kdokoliv na ní zahraje alespoň trochu složitější melodii, způsobí, že všechny rostliny v okruhu 20 stop začnou kvést.

POLEDNE (10:00 – 14:00)
HS: 21:03

OSEnauti strávili v ruinách docela dost času, ale vyrušilo je blížící se skřehotání ptáků. (Podle všeho dost velkých ptáků.) Rychle se tedy schovali v křoví a pozorovali, jak na kopeček, kde před chvílí stáli přiletělo pět oranžovo-červených supů, někteří z nich vypadali trochu poraněně. Supi se zjevně nechystali k odchodu, ale družiny si nevšimli. OSEnauti je tedy nechali být a odporoučeli se pryč do džungle. Došli se podívat na kraj vodopádu a spatřili, že padá mezi útesy dolů do dalšího údolí, ale pak že se řeka vlévá do moře. Také zahlédli, že ostrovu dominují dva vulkány – jeden větší a jeden menší.

Screenshot 2023-10-11 195933.png

Pokračovali v cestě údolím na sever, šplhali po čedičových skalách a prosekávali si cestu džunglí, a už z dálky spatřili, jak na jednom místě z korun stromů trčí veliká skála připomínající vejce, mohla mít klidně 90 metrů. Když k ní došli, zjistili, že celé kamenné vejce je vyřezávané jako kdyby ho pokrývaly šupiny o velikosti lidské dlaně. Odhadli, že se určitě jedná o dračí vejce, a že kdyby možná rozdělali dost velký oheň, tak se drak vylíhne, ale že to asi není moudré pokoušet. Kolem vejce rostly zvláštní keříky, které se sem tam pohybovali za pomocí svých kořenových nožiček.

Screenshot 2023-10-11 201710.png

Jelikož už OSEnauti byli na ostrově nějakou chvíli, rozhodli se naobědvat. Klamzan se podělil o svůj sendvič s paladinkou, a vše vypadalo velmi idylicky, ale od jídla družinu vyrušily hrubé hlasy. „Hej, amigos, dělejte. Jelex říkala, že se máme sejít u toho vejce, tak sebou pohněte, vy pendejos, ať na nás nečeká!“

Družina se bleskově schovala a pozorovala, jak se z podrostu vynořili čtyři mloci / ještěřani, zbarvení do červena nebo oranžova, sálalo z nich teplo, nesli zlatá kopí a spoustu zlatých náušnic a náramků. Byli to čtyři salamandři! Vidina pokladu všechny zlákala, a tak Klamzan vytáhl svou knihou kouzel a seslal na skupinku kouzlo spánek. Kouzlo tak tak zaúčinkovalo, a dva salamandři se zíváním stočili do klubíčka a usnuli. Ostatní dva se tvářili trochu zmateně, ale než stačili své druhy budit, Klamzan vystrčil hlavu z křoví a začal hodně nahlas deklamovat: „Achich, jsem já to hlupák, měl jsem očarovat všechny, teď je nebudu moc okrást, jak jen to udělám, to mě určitě dostihnou a potrestají…“ atd. Salamandři se okamžitě rozběhli za kouzelníkem s křikem: „Pendejo, my ti ukážeme!“ a Klamzan je mistrně odvedl do džungle pryč od zbytku družiny. (Ještě si stačili domluvit kde se sejdou.)

Screenshot 2023-10-11 202245.png

Palandinka Gwendolyne a alchymista Jorwik na nic nečekali a zamířili ke spícím salamandrům. Paladnika začala sbírat zlatá kopí a Jorwik mezitím spící salamandry podřezal a začal z nich strhávat a odřezávat náušnice a piercingy. (Čehož si paladinka všimla a nebyla z toho úplně nadšená, ale co už mohla dělat.) Během lootění se ale objevil ještě jeden salamandr, (respektive salamandřice, ale není to jak poznat) tentokrát s bílými šupinami a s jekotem se na družinu vrhla. „Vy prašivý smrtelníci, co jste to provedli, já vám ukážu, rozcupuju vás na kousky!“ Jenže Jorwikův luk a Gwendolynino vržené kopí stačilo na to, aby jí oba dva dobrodruzi udolali. Nějaké šperky získali i z ní. (I s kopími dohromady za 2500 zlatých.)

Odpoledne (14:00 – 18:00)
HS 16:03

Na smluveném místě se potkali s Klamzanem a pokračovali dále na sever. Přešli čedičové skály a otevřelo se před nimi další údolí – uprostřed protékala řeka, a svahy byly jaksi terasovité, jako kdyby tady snad někdo kdysi krajinu nějak udržoval. Všimli si, že z džungle vystupují nějaké stavby, u řeky zahlédli sochu nějaké nestvůry, (musí být hodně velká, když je vidět tak daleko,) a o kousek dál špičku nějaké větší stavby, snad zikkuratu. Od zikkuratu se kouřilo, zjevně tam má někdo rozdělaný oheň. Slunce se už ale chýlilo k západu, a tak se OSEnauti rozhodli utábořit – našli menší jeskyni, puklinu ve skále, která se otevřela do kruhovité místnosti s oltářem a kamennými lavicemi. Oltář byl pokrytý geometrickými tvary a různými šachtami sem proudilo sluneční světlo, ale nic dalšího zde nenašli. Rozhodli se tedy utábořit – paladinka si chtěla nahrabat listí místo matrace, ale uslyšela zvenku podivné bzučení a radši se na to vykašlala. Noc proběhla bez potíží.

Ráno se Klamzan pokusil kozlem rozluštit nápis na oltáři, ale nebyl magický, a tak nic nezjistil. Družina ovšem znovu zaslechla podivné chichotání a spatřila cáry mlhy… „Hele, hele, koukej na ně, pořád tady ještě jsou…“ Tentokrát na oslovení mlha zareagovala, a z cárů se zformovalo několik podivných impů tvořených párou. Parní impové se různě pochechtávali, pošťuchovali, atd, a nakonec OSEnautům vysvětlili, že mezi sebou uzavřeli sázku, jak dlouho tady na ostrově vydrží. OSEnauti se prý můžou kdykoliv vrátit domů, ale jelikož je asi zajímá zlato a poklady, tak by to mohli zvážit, je jich tady spoustu… „Jo, a kde?“ zajímali se dobrodruzi. „No, tak spousta pokladů je na jihozápadě, pak na západě, pak nahoře ve vulkánu, pak vlastně na východě taky… Jo a na jihu! Přijďte na jih, bude zábava!“ chechtali se parní impové. OSEnauti se nakonec rozhodli vrátit, jelikož měli málo zásob a rádi by si uložili svoje zlato. Někteří impové začali slavit vyhranou sázku, jiní si zoufali a nadávali. Ale dobrodruzi se s nimi domluvili, že se rádi přijdou podívat na ostrov znovu – impové mezi sebou prostě uzavřou novou sázku a zase OSEnauty přemístí. (Komunikace probíhá za pomocí parní perly, kterou družina dostala.) „Akorát teda… když vás sem přemístíme zpátky, tak není úplně jasný, kde na ostrově se octnete, no…“ vysvětlil družině ještě imp, než OSEnauty zase obklopil oblak páry a přemístili se nazpět do svých sfér.

Screenshot 2023-10-11 210624.png

XP:
2500 za zlato (833 na osobu)
625 za nestvůry (208 na osobu)
150 xp za exploraci. (Každá odhalená lokace = 50 xp na osobu.)
Dohromady tedy za první výpravu každý obdržel 1191 xp.

hot springs mapa OSE.png

[MaMaHaJ]

Druhá OSEnautská výprava


Na druhou výpravy vyrazili OSEnauti záhy po té první, ve stejném složení. Octli se v jiném úseku džungle, ale ne tak daleko od místa, kde začínali předtím, opět bylo ráno.

Ráno (6:00 – 10:00)
HS 22:01

Při průzkumu okolí narazili OSEnauti na jeskyni vedoucí do nitra skal. U vchodu rostly tři stromy s šedivými listy a jakoby papírovou kůrou. Jeskyně, respektive spíš dlouhý tunel, zjevně kdysi vytvořený lávou nebo vulkanickou činností, se ukázal osvětlená krystaly, ze kterých vycházely paprsky, které se občas míhaly a pohybovaly jako kdyby dovnitř dopadalo sluneční světlo skrze nějaké šachty. Krystaly se daly ulámat a svítili i nadále, umístěné do lucerny, nebo do očnice lebky (jak to udělal Klamzan) svítí jako lucerna / baterka na 120 stop. Tunel končil závalem, před kterým se pohybovala stříbřitá koule levitující ve vzduchu obklopená vodou. Byl to vodní elementál. Zdálo se, že se snaží dostat se skrze zával, paladinka Gwendolyne se mu pokusila pomoci odvalit nějaké kameny, ale to elementála z nějakého důvodu naštvalo a zaútočil na ní. Málem se mu paladinku podařilo utopit / rozřezat koncentrovanými proudy vody, ale nakonec byl udolán a rozplynul se do kaluže vody. Zával by se možná odvalit dal, ale zabralo by to třeba týdny… takže OSEnauti nechali zával být a šli zase pryč.

Screenshot 2023-10-12 211029.png

Svítící krystal
Svítí na 120 stop jako lucerna, pokud je zasazený nějak napevno. Ale pouze ve dne!

Poledne (10:00 – 14:00)
HS 22:02

Během dalšího průzkumu našli dobrodruzi holý kopeček, ve kterém zela díra obklopená kapradím a červenými květy ve tvaru trumpet. Díra ústila do tunelu, který se mírně svažoval směrem pod zem. Narozdíl od předchozího tunelu tenhle vypadal spíš jako kdyby ho něco vyhrabalo. OSEnauti šli tunelem asi čtvrt míle pod zem, (tentokrát žádné krystaly na stěnách) a zjistili, že tunel ústí do veliké jeskyně, tak veliké, že ani neviděli její konec. (Ale tušili, že do ní ústí několik dalších podobných tunelů.) Ve světle krystalů zahlédli OSEnauti vodní hladinu podzemního jezera, ale také míhající se těla obřích červů (1–5 metrů,) ze kterých vycházelo slabé fialové světlo. Nechali červy na pokoji a vrátili se na povrch. Cestou ale narazili, (zrovna když se museli škrábat trochu do svahu,) na nějaký sliz, který tam předtím nebyl! Ukázalo se, že jim cestu přehradil slizový elementál – i ten měl nějakou prchlivou povahu, a na družinu po chvíli zaútočil. Málem oblepil paladinku, ale i toho se podařilo udolat.

Screenshot 2023-10-11 220731.png

Paladinka Gwendolyne si došla vypít léčivý lektvar, a jelikož tušila, že bude mít nějaký vedlejší účinek, udělala to stranou od družiny. Po vypití z ní vystřelila magická střela a zabila nevinného papouška. RIP.

Odpoledne (14:00-18:00)
HS 22:03

Družina ještě systematicky pročesávala okolí, ale narazila pouze na jednu zajímavou věc, a totiž kamennou tvář vytesanou do útesu, ošlehanou větrem a deštěm. Snad se kdysi usmívala. Rozbili pod ní tábor, a se zapadajícím světlem zaslechli z okolní džungle podivné zvuky. Něco jako: „woop woop woop.“ Zjevně nějaká skupina zvířat. Usoudili, že by jim proti divokým tvorům mohl pomoci oheň, tak ho rozdělali. Zvířecí zvuky nakonec zmizely v dálce, ale jakmile kamennou tvář osvítili paprsky ohně, OSEnauty najednou přepadla strašná chamtivost a touha získat co nejvíc zlata. Dokonce je začalo i napadat, jestli před nimi náhodou jejich kolegové nějaké zlato neschovávají! (U Jorwika to nebylo tak moc poznat, ale paladinka je touto kletbou poznamenaná, a Klamzan už trpí nějakou jinou kletbou tak se mu to nepříjemně zkombinovalo.)

Kletba kamenné hlavy
Prokletý dobrodruh touží získat co nejvíce zlata, pokud k tomu má příležitost bude okrádat ostatní a nedokáže s tímto pocitem nic dělat, dokud omylem neztratí minci, drahokam, nebo něco cenného.

(Dohodli jsme se, že hráči můžou buď hodem kostkou určit kolik tak výprav bude trvat, než něco ztratí a kletba se zlomí, nebo si prostě počkají na nějaký narativní moment. Každopádně si to hlídají oni.)

Screenshot 2023-10-11 222339.png

Večer (18:00-22:00)
HS 18:01

Vzhledem k náhlé touze získat co nejvíce zlata se OSEnauti vypravili hledat další poklady na sever, i přesto, že už zapadalo slunce. Přelezli čedičové skály a spatřili, jak se po svazích vulkánu rozlévá lávová řeka, která jim hradí cestu. Když sestoupili blíž, cítili, jak jim pod nohama duní země, a jak čas od času vyrazí ze země nějaký gejzír nebo oblaka páry. Cestou se k nim znovu připojili parní impové, a paladinka Gwendolyne s jedním z nich uzavřela sázku – nabídla mu flašku kořalky, za to, že určitě potkají ještě ohnivého elementála. Imp souhlasil a nabídnul v sázku 50 zlatých. Štěstí paladince přálo, protože při obhlížení řeky ze skal skutečně spatřili ohnivého elementála – ale ještě i lávového, jak spolu zápasí. Parní imp tedy musel vysolit 50 zlatých, ale Gwendolyne s ním načala lahev kořalky, aby nebyl tak smutný. V dálce ještě OSEnauti zahlédli, že lávové řeky obklopují kus neporušené džungle. Aby se k ní dostali, museli by ale překonat lávovou řeku – na některých místech širokou i 200 stop, na jiných třeba jen 6.

To už se ale OSEnauti rozhodli povolat parní impy a vrátit se do svých sfér.

Screenshot 2023-10-12 211017.png

XP:

250 xp za monstra (83 xp na osobu)
200 xp na osobu za exploraci

= 283 xp na osobu

[tynian]

Ostrov vřídel? Já myslel, že to je ostrov horkých pružin...

[Kolumbus]

Zatím to vypadá jako ostrov plný elementálů, ale i ještěráků se spoustou pokladů, a co teprv asi budou mít doma v doupěti ...

[MaMaHaJ]

Třetí OSEnautská výprava


Účastníci: Jorwik, alchymista, Alastair, mystický bard, Xara, trpasličí asasinka/klerička

Ráno
HS17 - 1

OSEnauti se za pomocí parní perly přenesli na Ostrov Vřídel. Parní impové je teleportovali kousek od místa, kde se objevili minule. Po rychlém rozkoukání dobrodruzi zjistili, že se nachází v terasovitém údolí a kousek od nich stojí ohromná socha obsidiánové hydry. Když se k ní opatrně přiblížili, zjistili, že někde u sochy pramení řeka, ačkoliv se nezdálo, že by pramen vytékal přímo ze sochy, a že socha sedí na veliké bronzové kouli, dokonale hladké. OSEnauti sochu podobně prohlédli, Jorwik zjistil, že z ní sálá mocná magie, ale nic víc, ani žádné poklady, nenašli. Alastair narazil na stopy nějakých podivných dvounohých ptáků, a asi po hodině obhlížení sochy se začalo údolím ozývat charakteristické: woop woop woop. OSEnauti na nic nečekali a schovali se v křoví, mohli tak sledovat, jak se z podrostu vynořili čtyři asi metrový ptáci s dvěma nohama a bílým peřím. Nedokázali zjevně plně létat, ale pohybovali se dlouhými skoky. Vylezli na hydru a začali z ní vyřvávat, máchat u toho křídly a čepýřit se. Zvuk se hezky rozléhal, zjevně to bylo dobré místo kde dávat najevo kdo je tady pánem.

Jorwika začali ptáci štvát, tak je začal voláním a mácháním zahánět. Do toho někdo začal napodobovat jejich wup wup wup, což se ale ptákům zjevně nelíbilo – ve svém teritoriu měli vetřelce, a vrhli se na OSEnauty. Jeden byl zamotán bolem, a zbytek po krátké výměně úderů zobáky a meči, uspal Alastair spánkem. Ptáci skončili pobiti, a OSEnauti si sebrali jejich zobáky a peří jako trofeje. (Třeba půjdou někde prodat?) Ještě vylezli na hydru, aby se ujistili, že tam nejsou schované žádné poklady a trochu se rozhlédli. Na severu se zdálo, že džungle skrývá nějaké ruiny stavby.

Screenshot 2023-10-24 193716.png

Poledne
HS17 – 2

OSEnauti tedy pokračovali na sever. Po nějaké době skutečně narazili na trosky čedičové zdi, celou zarostlou liánami. U jejího úpatí rostly i nějaké masožravky, nebo rostliny, které tedy tak aspoň vypadaly. Samotné liány měly zvláštní chomáčkovité fialové květy. Zdálo se, že se pod nimi skrývá nějaký reliéf. Alastair se už chtěl natáhnout a odhrnout liány stranou, ale Xara ho zarazila – nejprve otestovala hodem kamenem, jestli se náhodou liány nepohnou a nebudou je chtít sežrat. To se nestalo, ale ze zasažených chomáčků se sypal podivný žlutý pyl. OSEnauti se tedy schovali v křoví a začali liány pozorovat – jak na ně reagují místní zvířata? Z toho by snad mohli usoudit, jak nebezpečné jsou… Po chvíli se objevila nějaká tropická myška a začala zeď opatrně očichávat… Ale chňapla po ní masožravka a sežrala jí. Po nějaké době začalo být jasné, že ptáci a lemuři, kteří se proháněli dobrodruhům nad hlavami, se liánám opravdu vyhýbají. OSEnauti tedy nechali zarostlá místa být a zeď obešli z druhé strany – táhla se několik desítek metrů skrz džungli, zjevně kdysi musela být součástí nějaké větší, nyní už zcela zničené struktury. Na druhé straně našli několik míst, kde šel nějaký reliéf trochu víc přečíst a rozeznat. Bard Alastair vyluštil hieroglyfy prastarého jazyka, a vytvořil překladový klíč, který nyní mohou používat i další družiny. (Pokud tedy nějak dostanou od Alastaira kopii?) Podařilo se rozluštit několik vět: „Život z rostlin“ a „Život z bolesti.“ Ale to bylo vše. Hieroglyfy obklopovaly různé hadí figurální motivy. Viz obrázek.

Screenshot 2023-10-24 202112.png

Odpoledne
HS10 – 1

Družina pokračovala dál na sever, začali stoupat po svazích vulkánu. Po příkré skalní stěně padal dolů mohutný vodopád, který dole mizel v ohromných oblacích páry, místo toho, aby tvořil nějaké jezero nebo řeku. Alastair se chtěl podívat, jestli se za vodopádem neukrývá poklad a zjistil, že skála, na kterou voda dopadá je nesmírně horká a voda se tedy rovnou vypařuje. Jít hlouběji do oblaků páry by znamenalo riskovat popáleniny, tak se bard raději stáhl.

Když vyšplhali OSEnauti nahoru, otevřelo se pod nimi další údolí vklíněné mezi svahy ohromného vulkánu. Zaslechli nějaké zvuky boje a vydali se je prozkoumat – kousek od nich zápolil se dvěma obřími krysami ohnivý imp, červený, s křidýlky, sálalo z něj teplo. „Vy potvory, tohle vám připadá fér, dvě na jednoho,“ mumlal si imp pro sebe. Xara mu tedy pomohla střelou z praku a jednu krysu zabila. Druhou imp dorazil a otočil se na trpaslici. „Hééj, co to děláš, tohle byl můj souboj….“ Xara mu vysvětlila, že se mu jen snažila pomoct a vyrovnat šance, na což imp reagoval pozitivně. OSEnauti se postupně vyptávali na různé věci (hlavně na to, kde získají nějaké poklady,) a dozvěděli se následující.

Ostrovu vládne Svarku a jeho Fuegonauti – salamandři a další ohnivý impové (kterým se říká combustarinos.) Dozvídáme se tedy o jedné z hlavních frakcí na ostrově!
Na tomhle hexu bydlí v jeskyni salamandr Tlusťoch, který občas pořádá nějaké bitky pro zábavu, grilovačky, a tak podobně. (Tam imp teď míří.)
Kousek odsud jsou ještě nějaké ruiny staré věže, a dole na jihu jsou ruiny elfího města. Ale o tom imp nic moc neví, málokdy opouští vulkán nebo sféru ohně.

Družina poděkovala a rozhodla se prozkoumat zříceniny věže.

Večer a noc…
HS10 – 2

K věži se prodrali až k večeru, byla to čedičová ruina stojící na mýtině uprostřed džungle, zarostlá podobnými liánami, jaké viděli dnes odpoledne u zdi s reliéfem. Po opatrném průzkumu zjistili, že věž je bohužel prázdná, skoro to vypadalo, jako kdyby ji někdo už velmi podrobně prohledal. OSEnauti se zde rozhodli přespat. Xara, držíc první hlídku, si v průběhu noci všimla, že na krajích mýtiny se pohybují nějaké stíny, velmi veliké stíny. Džunglí se plížil nejméně tucet jakýchsi ogrů s oštěpy, suknicemi, a obsidiánovými ozdobami. Vypadalo to, že se blíží k věži. Xara na nic nečekala, všechny tiše vzbudila a OSEnauti uprchli do tmy. Do rána přečkali někde ve vývratu, ale setkání s ogry se úspěšně vyhnuli.

Ráno
HS9 – 1

Družina pokračovala dále na západ. Brzy se před nimi otevřel výhled na oceán a po své pravé straně mohli vidět ohromné vodopády, které se postupně rozlévaly do různých tůní a bělostných sedimentů. Když k nim opatrně sešli, aby je trochu prozkoumali, ukázalo se, že se jedná o nějaké horké vulkanické prameny, které zde vytváří takové alabastrové schody, hezké, ale zlato žádné. Když v tom zaslechli OSEnauti jakýsi hlas volající: „Ach přátelé, přece se nemusíme uchylovat k násilí! Můžeme být kamarádi.“ Brzy našli kamenného impa, jak se brání proti dvěma obřím krysám. (Krysy měly dneska na impy spadeno, zjevně.) Krysy byly rychle zahnány a OSEnauti se dali s impem do řeči. Představil se jako Kamínek a byl velmi přátelský. Když se ho dobrodruzi zeptali na zlato, začal podrobně popisovat všechyn možné zlaté žíly, které pod zemí za svůj život viděl, jednu po druhé, dopodrobna, bez přestávky. Nakonec se ale podařilo ho trochu přerušit a vyptat se ho už trochu konkrétněji na zlaťáky. Dalo to nějakou práci, ale nakonec z impa vylezlo, že spoustu pokladů se dá najít v elfím městě na jihu, a že tam dobrodruhy rád zavede.

Odpoledne
HS15 – 1

Družina tedy procházela přes různé skály a cestičky na hřebenech, vedena impem. Trvalo to až do večera, než se dostali k městu, cestou jen v dálce zahlédli nějaký sloup ohně – podle Kamínka nejspíš ohnivý elementál.

Večer
HS19 – 1

Z kraje útesu si mohli OSEnauti podrobně prohlédnout ruiny elfího města. Bělostné hradby byly na některých místech popadané, budovy u moře zaplavené vodou, a některé části zarostlé liánami. Ohromné sochy, kroutící se minarety, mohutné kupole… Oči z toho přecházeli. Všímaví pozorovatelé postřehli, že některé detaily staveb atd působí poněkud dekadentně. Přesto se OSEnauti rozhodli zamířit dolů, v doprovodu žvatlajícího Kamínka, který stále vyjmenovával různé zajímavosti.

Obrázek ve spoileru, jelikož je lehce NSFW.

Spoiler

Screenshot 2023-10-24 213631.png

První zachovalejší budova, která byla nejblíž tomu místu na hradbách, kam OSEnauti slezli, byla věž s minaretem ve tvaru velryby. Vevnitř našli částečně rozpadlý dřevěný nábytek, ale i nějaké dřevěné piedestaly – a na nich občas pár zachovalých předmětů, hlavně oblečení a knihy. (Vypadlo to tu trochu jako v muzeu.) Zeď lemovaly také tři zrcadla.

OSEnauti zde nalezli:

Magickou knihu: esp, lightning bolt, read languages, water breathing, floating disc
Druhou magickou knihu: dispel magic, ventriloquism, wall of stone, mirror image, wall of fire

Rukavice zvýšené citlivosti

Spoiler

Průhledné bělostné rukavice. Nositel cítí všechny hmatové vjemy s desetinásobnou intenzitou. Pokud někdo ovládá nějaké zlodějské dovednosti, může rukavice použít k tomu, aby v nich byl úspěšnější. Nositel si může počítat zlodějské dovednosti jako kdyby byly o1 level vyšší.[/spoler]

Bělostný kabátec

Spoiler

Úzký, elegantní kabátec, který se nikdy nezašpiní. Je zcela bílý, až na červené ornamenty na mažetách. Nejde rozepnout/sundat, kdo si ho oblékne, musí ho ze sebe buď nějak servat a zničit ho, a nebo podstoupit druhou možnost – pokaždé, když na kabát dopadne krev, objeví se na něm nové rudé geometrické vyšívání. Když je kabát celý rudý, lze bez problémů sundat. (Na to je potřeba krev cca 10 humanoidů.)

A pak ještě pár drobností – Jorwik si našel klobouk s pérem. Během hledání ovšem vyšlehly ze zrcadel magické záblesky, a OSEnauti cítili, jak je ovanulo mocné kouzlo! Účinek mělo ale jen na Alastaira – na místo krásného zlatovlasého barda tu najednou stála krásná zlatovlasá bardka!

Alastair se s tím bude muset ještě nějak vyrovnat, a pro uklidněnou si přibrala ještě nějaké další nemagické elfí knihy. Družina pokračovala v průzkumu, v druhém patře našla akorát schody mířící nahoru, které byly v jednu chvíli přehrazeny stříbrnou pavučinou. Kamínek na naléhání svých „přátel“ vykročil kupředu, zamotal se, a za chvíli se na pavučině zmaterializovalo několik pavouků (velkých asi dvacet čísel,) kteří ho úplně obmotali svou stříbrnou nití. Konečně nastalo blažené ticho, jelikož skrz pavučinu pronikalo jen tlumené mumlání. Najednou ale pavučina zapulzovala, a celý kokon kamsi zmizel!
Ztráta Kamínka družinu povzbudila a začali se pavouků postupně zbavovat. Těm se málem podařilo zamotat do sítě Alastairu, ale ta se úspěšně vysekala zpět a pavouci byli pobyti, nebo zahnáni na útěk. (Nebo možná zase zlikvidováni kouzlem spánek? Už si nevybavuju…) Družina se prosekala ještě trochu víš a házením kamenů vylákala ještě pár dalších pavouků, kteří byli rychle pobyti. Nakonec jich zabili OSEnauti celkem devět – pavouci mají stříbrná tělíčka a na zadečku jakési organické krystaly (červené, modré, fialové,) ve kterých šplouchá jakási kapalina.

Pavoučí krystaly
Pokud si je necháte identifikovat, můžete si přečíst oba spoilery. Pokud chcete experimentovat, prosím nejprve jen první spoiler, a ten druhý otevřete až po 1k12+2 použitích. (Hoďte si po prvním napití a pak si to prosím nějak hlídejte.)

Spoiler

Tekutina v krystalech chutná sladce, a po jejím vypití může osoba na 1k4 hodin využívat schopnosti astrální projekce – může vyslat svoje astrální tělo kamkoliv, procházet zdmi atd. Astrální tělo je neviditelné, krom monster, které existují na dvou úrovních bytí současně (např fázoví pavouci), a nemůže s ničím fyzickým interagovat. Zatímco postava astrálně projikuje, je v bezvědomí a nevnímá svoje okolí. Astrální tělo se pohybuje stejnou rychlostí jako fyzické. Pokud se chce postava vrátit, musí s astrálním tělem doputovat zpět ke svému fyzickému tělu. Po vypršení účinku se vrátí automaticky.

Spoiler

Ups. Postava se přesouvá do astrální sféry celá, kompletně, s celým svým fyzickým tělem a veškerým vybavením. Za 1k6 dní se z ní stane ohavná nestvůra, která zplodí další várku astrálních pavoučků. Každopádně postavu čeká hrozivá a bolestivá smrt.

Nahoře našli OSEnauti jen dost poničenou a opuštěnou půdu. V harampádí tam ale ještě vyhrabali sošky dvou malých opiček se zvětšeným uchem.

Opičky

Spoiler

Pár dřevěných opiček, které se vejdou akorát do ruky. Každá má jedno ucho větší než druhé, jedna vypadá, jakože se směje, druhá, jakože zívá. Když něco pošeptáte opičce do ucha, druhá vaše slova přesně (a nahlas) zopakuje ve starém elfském dialektu. Fungují až 1 míli od sebe.

Večer

OSEnauti se rozhodli utábořit zde v ruině. Zapadalo slunce, ale západ trval nějak moc dlouho. Zdálo se jim to divné, a když vykoukli ven, spatřili slunce těsně nad obzorem, zarudlé nebe, ale slunce jako kdyby zamrzlo a nechtělo se pohnout z místa. Nad ruinami města zbarvených do ruda se rozléhalo naprosté ticho. V tomhle zvláštním šeru OSEnauti strávili několik hodin, než se konečně slunce uvolilo zapadnout a nastala tma. Jowrwik zrovna držel hlídku, když si všiml, že do věže vchází vyraženými dveřmi jakýsi zubatý a drápatý stín. Za chvíli byly stíny tři, a plížily se dovnitř. Nebylo kam utíkat, tak Jorwik probudil svoje druhy a nachystali se k boji. Alastair vytáhla svoje věčné světlo a v jeho záři OSEnauti spatřili tři ohavné postavy, jako kdyby tvořené černým kouřem, nebo stíny. Došlo k boji, kde ale OSEnauti vítězně přetrvali a stíny rozsekali svými (nemagickými!) meči.
Ráno se OSEnauti rozhodli město už dál neprozkoumávat, a raději sbalili kouzelná zrcadla s tím, že je prodají, přivolali parní impy a vrátili se domů.

Screenshot 2023-10-24 225044.png

XP:
1500 zl (magická zrcadla) 1000 stříbrných (pavoučci) Zobák ptáka co dělá wup wup wup Elfí knihy Krystaly se zvláštní tekutinou uvnitř (8) XP: 350 na osobu za průzkum 533 (za zlato) + 350 xp (za průzkum) + 133 (monstra) Předměty: Sošky opiček, kabátec co se do něj vsakuje krev, rukavice hmatu Dvě magické knihy 1016 XP na osobu

EDIT:

A ještě úryvek z elfí knihy pro Alastaira - celkově se tam píšou takové podobné věci. (Je to spíš pro ilustraci.)

Spoiler

Screenshot 2023-10-26 201819.png

[MaMaHaJ]

Čtvrtá OSEnautská výprava na Ostrov horkých pružin

Účastníci:
(za OSEnauty) – Trpasličí klerička / assasinka Xara, pán šelem Ravi
(za místňáky) – zloděj Alejandro

Tentokrát parní impové teleportovali OSEnautské dobrodruhy přímo před zikkurat. Ukázalo se, že u něj kempuje ještě další skupinka dobrodruhů – viz (…) Na hlídce byl zrovna Alejandro, mladý mrštný muž s mušketou, který se dal s OSEnauty do řeči. Vyměnili si spousta historek a informací o ostrově, OSEnauti se dozvěděli o různých frakcích, které tu žijí.

Svarku a jeho Fuegonati (salamandři a ohniví impové, kterým se přezdívá combustarinos)

Ogři, kteří žijí v severní části ostrova (Alejandro tedy pořádně mluvil jen s jedním, který se jmenuje Orrin, a je moc fajn)

Společnost Martel, jejíž lodě kotví v krabí zátoce na západě – Alejandro a jeho druzi jsou ocejchováni magickými cejchy a musí pro společnost hledat zlato, občas se můžou nechat odvézt do města a tam peníze utratit (dostávají směnky za zlato)

Dva kmeny ještěřanů – Goa, které jsou hodně militaristické a asketické, a Avra, které jsou brutální a evil.

HS - 17
Xara si vzpomněla, že jí ohnivý imp vyprávěl o nějakém Tlusťochovi, který pořádá párty a arénu, či co. Toho Alejandro znal, a nabídl OSEnautům, že je seznámí. „Bylo by ovšem dobré nalovit nějaká prasata, abychom přinesli nějaké dary, vepřové vždycky ocení,“ vysvětloval. Družina se tedy vydala na lov, Ravi se svou pumou brzy narazil na stopy po praseti, které dobrodruzi rychle ulovili s pomocí mistrného hodu bolem. Zatímco porcovali prase, pach krve přilákal různé drobné zvířectvo a jednu obří stonožku. Ravi jí nabídnul nějaké vnitřnosti a podařilo se mu jí ochočit. „Á, zdroj výživy,“ libovala si stonožka, když jí Ravi nasliboval další jídlo. (Stonožka je černá.)
Pak vyrazili na sever, za Tlusťochem.

HS – 10

Alejandro ukázal OSEnautům skrytou cestu mezi skalami a „zadní vrátka“ k Tlusťochovi – hrubě opracovaný tunel vedoucí hluboko do čedičové skály. Dobrodruzi zapálili pochodně a postupovali kupředu, míjeli obrovské kosti (nejspíš patřící ogrům) a staré zrezivělé okovy.

Screenshot 2023-11-12 225937.png

Nakonec se dostali už velmi blízko k salamandřímu doupěti – uvítal je ale hrozivý, bolestivý skřek odrážející se o kamenné stěny tunelu.

(8)
Dobrodruzi vyslali na průzkum Raviho stonožku, která narazila na skupinku salamandrů, kteří se pokoušeli usnout ve skalních výklencích. (Kolem nic opřené zlatá kopí, cca 12.) Stonožka zkoumala dál jak se jen odvážila, a všimla si, že křik vychází z malé páchnoucí (pro stonožku vonící) chodbičky. Pak ale křik ustal, a družina vyrazila kupředu.

(6)
Dobrodruzi tiše obešli usínající salamandry a pokračovali dále. Nahlédli do úzké chodbičky odkud vycházel křik a zjistili, že ústí do nějaké odpadní jámy, všude zbytky jídla atd. Kdyby se tam ale chtěli dostat, museli by se pár metrů spustit po laně nebo sešplhat.

(1)
Stonožka ještě trochu prozkoumávala, (nahlédla do vedlejší místnosti kde se u hořícího krbu v klubíčku choulilo několik salamandrů) a družina se přesunula do velkého sálu, který byl už osvětlený různými ohni a loučemi. V sále se válelo spoustu rozbitých lavic a stolů, už dávno ztrouchnivělých. Na zem někdo namaloval červenou barvou hexagony a v nich se prali a přetahovali dva parní impové. Když se k nim družina přiblížila, začali se radovat. „Á, to jsou ty vosenauti, to je vždycky zábava vás sledovat,“ a připojili se k ostatním neviditelným parním impům, kteří družina (pravděpodobně) sledují a uzavírají na ní různé sázky. Ve stínech ještě dobrodruzi zahlédli nějakou zlato bustu.

Vstříc družině vyrazila skupinka salamandrů. „Hej, co to tady děláte?“ vyptávali se podezíravě, ale jakmile zjistili, že družina nese prase, vše se změnilo. Zůstávali ale poměrně nepřátelští, dokud je Alejandro nepřesvědčil, aby je dovedli za Tlusťochem. Dva salamandři tedy otevřeli velké kamenné dveře na severu.

(3)
Za nimi se nacházela plně vybavená kuchyň s velikým kotlem a spoustou polic s různými ingrediencemi – červi v tequile, nakládané ruce, oči, kýty, bylinky, alkoholy… Momentálně tam ale žádný Tlusťoch nebyl, zato tam poletovala skupinka obřích netopýrů. „Už jsou tady zase ti netopýři,“ volali salamandři. „Rychle do nich!“ Ravi se procpal kupředu a oslovil netopýry jejich řečí. Co tady dělají? „Hehe, zase jim tady nasereme a pak uletíme tím průduchem co je nahoře,“ smáli se netopýři. Ravi je tedy nechal posrat jednoho nebohého salamandra a naoko je zaháněl. Z vedlejší místnosti (4) kde má nejspíš svoje doupě, se vyvalil ohromný tlustý salamandr ověšený šperky, prsteny a náušnicemi. Byl to Tlusťoch, právě se probudil. Když zjistil, že dobrodruzi nesou prase, hned si ho hodil na gril a nabídl jim za něj 500 zlatých.

„Víte, musím nabrat trochu váhy zase,“ vysvětloval. „Svarku pořádá velikou párty, to se děje každej novej měsíc, a než se vyškrábu nahoru do vulkánu, tak to je nejmíň půl kila. Já mám hrozně rychlej metabolizmus.“

Družina se ho chvíli vyptávala. Ty podivné výkřiky prý byly nejspíš od nějakého impa, v odpadní jámě žije nějaká nestvůra, která je občas žere. Tlusťoch poskytl ještě nějaká info o Svarkovi atd, a dobrodruzi si s ním domluvili práci – že vyženou netopýry. Tlusťoch se nápadu chytl a nabídnul jim, že jim vyplatí odměnu za každé netopýří tělo, budou dobří do polévky. (To se Ravimu nelíbilo, chtěl je jen vyhnat.) Družina na oko souhlasila a vyrazila si po svých – měli tak možnost v klidu doprozkoumat většinu doupěte, protože přece „hledáme netopýry.“

(2)
Prozkoumali ještě několik širokých tunelů, kde našli spousta ogřích kostí, zbytky okovů, a taky různé matrace a deky upletené z něčeho, co vypadalo jako vlasy prokvetlé nitkami ryzího stříbra. Vlasy se už ale trochu rozpadaly, zjevně tu hnily nějakou dobu. Na stěnách byly všude zvláštní nápisy, Alejandro je vyluštil – jsou to jména, všechna jako Ug, Og, Tog, Svarog, atd… Prostě zde zjevně byli ogři.

Družina se také spojila s netopýry, (předtím se s nimi Ravi domluvil, že na ně počkají) u ústí průduchu. (Na mapě modré.) Není to žádný složitý jeskynní systém, ale nad doupětem salamandrů se nachází šachta, která ústí v kuchyni a tady, a tam mají netopýři svoje hnízdo. Můžou odtamtud létat i ven. Netopýři taky družině prozradili, že nestvůra v odpadní jámě je nějaký divný ogr.

(9)
Dobrodruzi ještě narazili na veliké kovové dveře ověšené zlatými řetězy a zámky, ve kterých svítil rudý krystal. Kondenzovala se na nich voda, kov byl chladný na dotek. Alejandro se je pokusil vypáčit, ale neúspěšně, zevnitř se ozvaly vyděšené výkřiky. „Ne, nechte toho, netrapte mě!“ Tichým a opatrným rozhovorem dobrodruzi zjistili, že je za dveřmi uvězněná vodní víla (nereida) jménem Meena. Předtím prý byla ve Svarkově harému a sem jí dal proto, aby mu chladila jeho zásoby alkoholu – za dveřmi se totiž nachází Svarkova alkoholová steš. Meena byla hodně nervózní a vystrašená, kdykoliv totiž někdo zadá špatný kód na dveřích, dostává elektrické rány a salamandři sem občas chodí jí schválně trápit a šikanovat.

I přestože byl rozhovor veden potichu, salamandři, kteří se zrovna vedle začínali probouzet, si všimli, že dobrodruzi okouní někde kde nemají. „Hej, zmizte od těch dveří,“ syčeli na ně. Družina se tedy spakovala, Meeně slíbili, že jí ještě zkusí vysvobodit později, když to půjde, a vrátili se nazpět.

HS – 17

Vrátili se do zikkuratu, rozdělili se s Alejandrem o lup, a OSEnauti se rozhodli, že se nebudou prozatím vracet zpátky do sfér, ale že tu pár dní počkají a zkusí salamandří hnízdo nějak vyloupit – dalo by se možná nějak spojit s ogry, nebo udělat nějakou záškodnickou akci zatímco bude Tlusťoch pryč na párty. Uvidíme.


LOOT: 500 zl
XP na osobu:
166 xp za poklady
200 xp za hezké ošálení salamandrů
40 xp za vyřešení netopýrů.
Celkem = 406 xp na osobu.


Druhého dne ještě rychle (a už bez Alejandra) prozkoumali hex směrem na jih – HS 20. Cestou někde mezi skalami potkali dvě obří krysy, které napadlo hejno podivných brouků (vypadali jako skarabové trochu), kteří krysy úplně rozcupovali, OSEnauti je nechali na pokoji. Našli také vodopády, podivná kamenná vajíčka, do kterých se dalo vlézt, ale když jste to udělali, stěna se za vámi zaklapla, všude se objevovaly podivné runy, a po chvíli se dveře zase otevřely, a bahnisko zarostlé různými rostlinami a plné mrtvých zvířat. Tam potkali obří krysu, která je zahnala, že to je prý její loviště a prozradila, že v bahnisku jsou nebezpečné gejzíry, které zabíjí spoustu zvířat.

Xara a Ravi tedy dostávají ještě 200xp za průzkum. (Včetně Tlusťuchovy kuchyně.)


Jinak tedy můžeme předpokládat, že během přespávání v zikkuratu proběhla nějaká výměna historek atd - Ravi si například půjčil bestiář a přečetl si informace o obřích stonožkách. Takže OSEnauti můžou mít (až se Xara a Ravi zase vrátí) přístup k informacím co mají místňáci a obráceně - v praxi to znamená, že můžete pracovat s věcmi co si přečtete v zápisech druhé skupiny, pokud si je teda čtete. (viewtopic.php?t=17588)

Screenshot 2023-11-07 222258.png

[Kolumbus]

Super hra, i když úplně bez boje. Ale získána spousta informací a zformován plán na pořádný heist

[MaMaHaJ]

Salamandři a mejdan ve vulkánu

Xara a Ravi zůstávali v táboře u zikkuratu. Dohodli se s místními dobrodruhy, že za poplatek 15 % z jejich lootu můžou základnu využívat. Ke dvojici se připojil ještě alchymista Jorwik, který strávil dopoledne vařením různých jedů.
Xara a Ravi mezitím vyrazili na lov, aby pak mohli salamandrům donést nějaké prasečí maso. Brzy našli stopy prasátek a ulovili velkou bachyni, selátka ovšem utekla. Cestou zpět do tábora zaslechli na lesní cestě ženský křik a volání salamandrů – vyběhla jim do cesty žena se zrzavými vlasy a zelené róbě, kterou pronásledovalo pět dalších salamandrů. Ravi se postavil salamandrům do cesty a ptal se, o co jde. „Je to čarodějnice,“ volali salamandři. „Musíme jí zabít a sežrat!“ Kouleli u toho očima a z úst jim odkapávala (a vypařovala se) pěna – podle všeho byli pod vlivem… něčeho. Alkoholu, jiných látek, kouzla…? Těžko říct. Každopádně byli velmi agresivní a nedali si nic vymluvit, a tak se s nimi družina pustila do boje.

Jeden ze salamandrů (modrý) se chystal kouzlit, ale Xara se k němu připlížila zezadu a zabila ho svým palcátem. Ravi se svojí pumou mezitím zdolali dalšího salamandra. Když to viděl zbytek, dal se na útěk – puma se je ještě snažila dohonit, ale salamandři se začali hrozivě rozpalovat a jejich žár pumu popálil. Hodili po družině ještě svá zlatá kopí a prchli do džungle. OSEnauti posbírali šperky ze zabitých salamandrů (což byla solidní sumička) a zlatá kopí a vyrazili společně s Gretchen (sorry, popletl jsem jména a myslel si že to je Gretel, což by byla v angličtině Mařenka, uděláme drobný retcon) na zpět do zikkuratu.
Gretchen vysvětlila, že je hydromancer – mágině, která se specializuje na vodní magii a hledá zde na ostrově různé zdroje elementální vodní magie. Xara jí prozradila o vězněné vodní víle (s tou se Mařenka ráda setká) a dohodli se, že je čarodějka může doprovázet jako doprovod a určitě se tak dozví skrze průzkum nějaké nové informace. (Její předchozí družinu sežrali nějací krystaloidní ještěři, co vylezli ze země…)

Vzhledem k tomu, že Gretchen umí elfsky, OSEnauti s ní navštívili podivná vejce na hexu HS-20 na kterých se objevovaly elfí nápisy. Grechen si vlezla dovnitř a odhalila jak vejce fungují – musíte v nich sedět a meditovat, dokud se zevnitř úplně nerozsvítí. V meditaci vás ale ruší iluze vašich různých strachů. OSEnauti strávili zbytek odpoledne meditací ve vejcích ¬– Jorwik viděl sám sebe jak vybuchuje ve své laboratoři,Raviho děsily vize jeho umírajících zvířecích mazlíčků, a co děsilo Xaru si už nepamatuju… Každopádně, ačkoliv to některým trvalo déle než ostatním, všichni OSEnauti postupně dokázali meditovat tak dlouho, až rozsvítili každý jedno vajíčko – dosáhli blaženého pocitu osvícení a objevila se jim v ruce levitující svítící koule. Svítí jako pochodeň, a OSEnaut jí může ovládat telepaticky – nic neváží, ale nejde předat nikomu jinému. Jde schovat pod oblečení, a nemůže se od nositele vzdalovat. Jednotlivé koule mají různé barvy.

OSEnauti si uskladnili zlatá kopí v zikkuratu a vyrazili s uloveným prasetem za Tlusťochem do Salamandří kuchyně. Na horské cestě která vede k zadnímu vchodu narazili na patrolu – dva salamandry a tři combustarinos. Salamandři je po krátkém přemlouvání zavedli za Tlusťochem a ukázalo se, že v jeho kuchyni je namačkáno spousta salamandrů – možná klidně i dva tucty, vážně se baví, šoupou nohama, a dívají se do země. U ohně před krbem leželi tři zabití salamandři, podle jejich ran je někdo zabil nějakou drtivou zbraní. Tlusťoch právě pronášel přípitek: „A na naše padlý druhy nikdy nezapomeneme!“

Když OSEnauti vstoupili dovnitř, náhle dva salamadři vzadu vykřikli: „To jsou voni! To jsou ty co nás přepadli!“ Došlo k vyjednávání, kdy se OSEnauti snažili ze situace vymluvit. Dozvěděli se, že salamandry co zde sídlí nedávno přepadli ogři, a momentálně se koná pohřeb za padlé druhy. Tlusťoch zabavil ulovené prase co OSEnauti přinesli jako dar s tím, že se bude určitě hodit na pohřeb – musí to zvládnout rychle, protože brzy začíná párty ve vulkánu. OSEnauti se nakonec vymluvili, že se smrtí salamandrů nemají nic společného, a že ti ostatní určitě kecají – Tlusťoch jim to spíš nevěřil, ale zdálo se, že mu to až tolik nevadí a zaúkoloval OSEnauty, aby ještě před tím, než společně vyrazí na párty do vulkánu, zkontrolovali okolí Kuchyně a zjistili, jestli tu ogři ještě nečíhají.

To OSEnauti učinili, prozkoumali malé horské údolíčko, kde našli stopy (čerstvé) nejméně tuctu ogrů – je tedy jasné, že se zdržují ještě někde v okolí. Taky potkali dva červené supy, se kterými se dal Ravi do řeči a dozvěděl se od nich různé nepříjemné věci. (Hlavně že supi můžou posypat svou oběť oranžovým pylem, a pak se v zasaženém tvorovi vylíhnou jejich larvy, rozežerou ho zevnitř, a supi sežerou mršinu.)

OSEnauti se vrátili nazpět a společně s Tlusťochem vyrazili na párty do vulkánu. Cestou, na svazích vulkánu, minuli plácek z obsidiánových dlaždic obklopený čtyřmi ohromnými zlatými sochami, které leštilo množství ohnivých impů. Do samotného vulkánu vedou veliké schody, po stranách osvícené hořícími braziery, jejichž plameny s přicházející tmou postupně získaly modrou barvu a vzaly na sebe tvar tančících nahých nereid.

Do doupěte, ze kterého vládne Svarku, se vstupuje ohromnou branou vysoko ve svahu vulkánu. Uvnitř se rozléhá obsidiánová konstrukce, platforma/náměstí a tři věže - dvě špičaté a elegantní, a jedna která vypadá mnohem víc hrubě postavená a nezdobená.

Když OSEnauti dorazili, byl uvnitř vulkánu ohromný shon - nejméně stovky salamandrů a combustarinos se tu přišli zúčastnit párty. Celé sídlo je neskutečně opulentní, všude je zlaté nádobí, misky, kožešiny, koberce, vodní dýmky, hromady pečeného masa, (Tlusťoch griluje), a dokonce i vodopád alkoholu, stékající z jedné z věží dolů do kádí, odkud si ho salamandři dle libosti nabírají. Dělo se toho spoustu, tedy ve stručnosti, co se plus minus stalo:

Párty odstartovali salamandři, kteří začali rytmicky bušit svými kopími o zem. Ze zlatých hrotů pak vyšlehly plameny, které naplnili celý vulkanický sál a velkolepě explodovali nad hlavami všem přítomných.
OSEnauti potkali na párty pár dalších lidí - piráty pod vedením kapitánky Zmije. Také narazili na jednu nereidu, kterou salamandři a combustarinos drželi vězněnou v nějakém kovovém kruhu (kde se později zápasilo), a rozehříváním kovových tyčí ji různě trápili a mučili.
Mnozí ohniví impové v jednu chvíli vyletěli do vzduchu a pustili se do jakési zvláštní hry - vzájemně se prali a přetahovali o různé zlaté šperky a emblémy co měli na sobě. Nakonec samotný Svarku, ohromný ifrít s bradkou, rohy, a vypracovanou muskulaturou, z balkónu pogratuloval vítězi zápasu a pak přijímal do řad Fuegonatů spoustu ohnivých impů. "V tomto nevlídném a studeném světě jsme nalezli svůj domov, moji věrní Fuegonauti," hřímal Svarku. "A já vám slibuju že to tak zůstane, a že nás čekají ještě světlejší a rozžhavenější zítřky než doposud." "Sláva, sláva..." volali Fuegonauti.
OSEnauti se šli podívat do prostřední věže, kde našli trůní sál. Kolem prázdného trůnu (Svarku zrovna řečnil na balkoně) se válelo několik znuděných nereid se zlatými obojky a různí salmanadři. OSEnautům se podařilo salamandry odlákat a Gretchen, jakožto čarodějka specializující se na vodní magii, se s nereidami dala do řeči. Jsou tady vězněné - rády by pryč, na ostrově jsou ještě někde jejich další sestry, které by jim mohly pomoc.
Následně dostali dobrodruzi pozvání k samotnému Svarkovi. Ten je přivítal, VELMI se zajímal o to, že OSEnauti přichází z jiných sfér, a nabídnul jim, že by pro něj mohli pracovat, ať se prý staví, že něco domluví... Daroval jim, jen tak, jako kdyby to pro něj nebyl problém, nějaké zlaté šperky a vyměnil si se Xarou náušnici za prsten. Po krátkém rozhovoru Svarku OSEnauty propustil, že se mají bavit.
S přibývajícím množstvím vypitého alkoholu se OSEnauti rozhodli ukrást nějaké zlaté nádobí. To se jim podařilo bez větších problémů.
Ještě jim to ale nebylo málo, tak úplně ke konci párty sledovali párek salamandrů, kteří se odebrali ven, mezi rozeklané skály na úbočí vulkánu, aby měli trochu soukromí... Družina je přepadla, nemilosrdně povraždila, a sebrala jim jejich zlaté šperky. Těla shodili ze skály.


LOOT:
3 x zlaté kopí (300 zl jedno)
4000 zl ve špercích

Sulfo’s Dirty Journal A small notebook of drawings. It mostly contains crude pictures of salamanders in suggestive poses and piles of gooey eggs, but occasionally notes Fuegonaut patrol schedules and locations.

200 zl – pohár
300 zl – prsten
100 zl – náušnice
Zlaté nádobí za 500 zl
2000 zlatých ve špercích

[MaMaHaJ]

Poslední OSEnautská výprava

Začínáme na hexu u zikkuratu, kam OSEnauty z jiných sfér přenesli parní impové. Výpravy se účastní:

Ravi, pán šelem
Erik Fík, hobit zloděj
Jorwik, barbar alchymista
Gwendolyne, paladinka / klerička
Alejandro, zloděj
Volund, mág a kovář

Alejandro je místní dobrodruh, stejně jako nově příchozí Volund, kovář a mág, který zde na ostrově ztroskotal a šťastnou shodou náhod zrovna narazil na tuhle partu dobrodruhů.

Dobrodruzi se rozhodnout otrávit a vykrást salamandry u Tlusťocha, což je plán, který už se nějakou dobu kuje. Aby si připravili vhodnou půdu, jdou nejprve lovit kance, jelikož salamandrům velmi chutnají.

Na hexu HS-17 Ravi našel kančí stopy, ale i stopy nějaké větší skupiny ogrů. Dobrodruzi se s ogry už párkrát potkali, ale vždy jenom zdálky. Od Alejandra, a od různých dalších zdrojů, ale věděli, že ogři a salamandři se nemají v lásce. Bylo by tedy možné se s ogry nějak domluvit, aby pomohli dobrodruhům proti salamandrům? Ravi vyslal na průzkum svého netopýra a ukázalo se, že víc jak tucet ogrů – třímetrových humanoidů s kůží v barvě temného bahna, táboří u malého lávového jezírka. Někteří z ogrů byli ověšení obsidiánovými ozdobami a kostmi různých zvířat. Netopýr ještě zjistil, že několik ogrů hlídkuje ve větvích stromů okolo
tábořiště – tihle jsou hodně hubení, svalnatí, a ozbrojení obsidiánovými sekerami.

Screenshot 2024-01-18 201721.png

OSEnauti se rozhodli ogry nechat být a raději se vypravili lovit prasata. Ulovili jednoho většího kance a jedno selátko, ale boj, který probíhal kousek od ogřího tábořiště, byl dost hlasitý – přesunuli se tedy ještě před setměním kousek dál a tam se utábořili.
Nad ránem k nim ale přišla nečekaná návštěva – jeden ogří šaman, v doprovodu tří vyhublých, kostnatých ogrů se strašidelnými pohledy. Šaman zlomil jednu z ptačích kostí, které nosí kolem krku, a představil se lidskou řečí jako Torrok. „Copak tady na ostrově pohledáváte, dobrodruzi…“ Gwendolyne se s ním jala vyjednávat – že se OSEnauti chystají přepadnout salamandry, a že můžou spojit síly. Po vyhlazení salamandrů si můžou jejich jeskyně ogři nechat. „Á, tak vy nám je takhle šlechetně přenecháte, to je úžasné,“ prohlásil ironicky Torrok, ale s nabídkou spolupráce souhlasil. „My, z klanu Noční sekery, si tam půjdeme vyřídit nějaké svoje záležitosti. Udělejte jakýkoliv plán, který máte připravený, a my tam vpadneme na váš signál.“

Screenshot 2024-01-18 201224.png

Ogři odešli a OSEnauti získali cenné spojence. Ráno druhý den ještě Ravi nějakou dobu hledal zvířata, narazil na ptáky co dělají wup wup, dal se s nimi ochočit, ale ukázalo se, že nejsou zas tak chytří a učenliví, jako spíš nenažraní, tak je Ravi raději nechal být. OSEnauti se přesunuli na hex HS-10, kde ještě do večera hledali černé stonožky – nakonec nějaké našli mezi skalami, a získali tak další dávky stonožčího jedu. (Z minula mají nějaké dávky už.) Před setměním se setkali s ogry a ještě doladili detaily plánu.
Večer OSEnauti navštívili salamandří kuchyni. Tam se dělo spoustu věcí. Kousek od vchodu hlídkovala velká skupinka combustarinos, ohnivých impů, od kterých se dobrodruzi dozvěděli, že se stal průšvih – během párty ve vulkánu sem Svarku poslal nějaké salamandry pro další zásoby chlastu ze svého trezoru, ale pár salamandrů z něj ukradlo různé pití a tajně ho vypili. Tlusťoch jim teď dává co proto, protože kdyby se to Svarku dozvěděl, byl by to průšvih. „A my teď ten chlast hlídáme, takže zmizte,“ rozloučili se s dobrodruhy combustarinos.

Cestou za Tlusťochem museli dobrodruzi uplatit ještě jednu skupinku salamandrů selátkem, aby je nechali projít. Tlusťoch ve své kuchyni mlátil, společně se svými nohsledy, nějaké další salamandry, ze kterých táhnul chlast, a kteří se marně snažili bránit a utéct. Dobrodruzi sledovali, jak Tlusťoch vypráskal své neposlušné poddané. „Povídám, že tady bude pořádek, tohle už se nestane!“
Po nějaké době se situace trochu uklidnila, a OSEnauti Tlusťochovi přinesli prase na guláš. Dostali za něj zaplaceno (zmlácení salamandři jim museli dát nějaké šperky od sebe) a Tlusťoch jim ještě dovysvětlil situaci. „Jó, kdyby se cokoliv dalšího z toho trezoru ztratilo, Svarku by byl vzteky bez sebe… A teď běže, musím vařit.“

Z předchozích výprav se OSEnauti dozvěděli, že přímo do kuchyně vede úzký průduch, který ústí někde jinde v jeskyni, a který občas používají obří netopýři, když chtějí dělat různé neplechy. Hobit Erik Fík se tímhle průduchem proplížil a obratně otrávil stonožčím jedem kotel s gulášem, který Tlusťoch uvařil. Část salamandrů se najedla (část měla smůlu) a po chvíli začali skutečně trochu malátnět, jak jim tuhly končetiny, a spoustu se jich stulila do klubíčka kolem kotle a začala odpočívat. (Usnout ale nemohli, jelikož jed sice postupně paralyzuje, ale oči naopak nechává úplně otevřené.) Na Tlusťocha jed účinek neměl, a na některé salamandry taky ne.

OSEnauti v tuhle chvíli dali signál ogrům – do jeskyní tedy vtrhlo 6 ogřích válečníků, 4 ogří bersekři, a 7 ogřích šamanů. První obranná linie (combustarinos) byla za vlažné podpory OSEnautů rychle proražena a uprostřed jeskyní se rozmohla veliká bitka mezi ogry a salamandry. Tlusťoch dokonce vylezl ze své jeskyně, aby vetřelce zahnal. Salamandři házeli svá zlatá kopí, chrlili oheň, a šíleně se rozpalovali – ogři je mlátili svými obsidiánovými sekerami, a především čtveřice vrčících, běsnících válečníků, rozsévala zkázu. Šamani zlomili několik dalších kostí, které s sebou nesli, a podstatná část salamandrů se s řevem a kvílením dala na ústup, zjevně zahnaná kouzlem. Dva šamani se oddělili od bitky, a zmizeli kamsi v temných tunelech…
OSEnauti se nějakou dobu nezapojovali, ale jakmile padnul první ogří válečník, začalo být jasné, že ogři se hodlají stáhnout do bezpečí. Paladinka Gwendoylne použila svoji speciální schopnost z hradu Xyntilián a vypustila ohromný páchnoucí mrak, který zmátl a zparalyzoval velkou část bojujících. Ostatní OSEnauti začali střílet a útočit na salamandry. Ogři se tedy postupně stáhli, ale salamandři byli zahnáni na ústup směrem do Tlusťochovi kuchyně, kde se salamandři zavřeli a zjevně chystali zabarikádovat. Do toho je OSEnauti zkoušeli očarovat magickými rolničkami, ale Salamandři odolali a stahovali se i tak. (Ale nuceni zpívat koledy.)

Gwendolyne je ovšem nenechala, posilněna všemožnými kouzly a ledovou aurou ze své ledové vánoční zbroje vtrhla do kuchyně a začala rubat kolem sebe – snažila se hlavně zabít Tlusťocha, což se jí málem povedlo, ale málem taky přišla o život, tak se raději stáhla. Erik Fík pak zatřásl magickým těžítkem a vyvolal v okruhu sto stop magickou sněhovou bouři. To salmanadry drželo v šachu – sice proběhlo pár pokusů vypravit se z kuchyně ven (v sevřené skupince, aby se vzájemně co nejvíc hřáli,) ale hobit se jim vždycky ztratil ve vánici, a salamandři ho neměli jak najít.

Více méně patová situace – ale nebylo času nazbyt, bylo jasné, že salamandři, kteří utekli se dost možná vrátí s posilami. OSEnauti tedy posbírali zlatá kopí a šperky mnoha zabitých salamandrů, a přesunuli se ke dveřím do Svarkova alkoholového trezoru – ohromné železné dveře krylo spousta zlatých řetězů a zámků, a magické runy.

Mág Volund ovšem dokáže přikázat dveřím a portálům aby se na krátký čas otevřeli – a to se mu také podařilo! Zježily se mu všechny chlupy na těle, přitiskl se ke dveřím… A podivné chuchvalce stříbrných dredů, které se povalovaly všude po jeskyni, a které se mu nějak dostaly do vlasů a do oblečení, se začaly svíjet a pomáhat mu v otevírání – dveře se rozletěli, OSEnauti se nahrnuli dovnitř.

V místnosti bylo neskutečné množství luxusního alkoholu, zlaté a démantové lahve, ohnivá vína, lávová whisky, atd. Také tam byla vězněna nereida Meena, která držela vše v chladu a v pohodě – už jí z vězení skoro hrabalo a stěží mohla uvěřit, že bude vysvobozena. OSEnauti, vybaveni hned dvěma pytli beztíže, zvládli celý trezor v podstatě vybílit a odešli Meenu doprovodit k nejbližšímu zdroji vody – k jezírku a řece dolů v džungli.

Screenshot 2024-01-19 000909.png

OSEnauti si odnesli naprosto neskutečné bohatství. U zikkuratu, poté co si rozdělili kořist s Alejandrem, je obklopil oblak páry, a parní impové je přenesli domů.

„No teda,“ mumlali si impové. „To bylo teda něco… Svarku bude zuřit, to bude průser… Heleďte, nezlobte se, srandy jsem si užili dost, ale teď bude asi na nějakou dobu lepší, abyste se drželi vod vostrova zpátky, jestli nám rozumíte. Máler, z toho kouká malér… A škoda, bůhví, jestli nám Tlusťoch dál bude moct ukazovat ty souboje, achjo…“

Tímto tedy zůstává Ostrov vřídel pro OSEnauty (možná napořád, možná jen na nějakou dobu) uzavřen.

LOOT:
1050 zl za prase
1500 za zlatou bystu
25 x 300 za zlatá kopí (7 500)
15 000 za salamandří šperky
63 120 zlatých v LUXUSNÍM INTERDIMENZIONÁLNÍM CHLASTU

OSEnauti mají ještě slíbeno speciální požehnání od Meeny a pár zajímavých flašek interdimenzionálního chlastu jako odměnu – dodám, slibuju.

Taky sepíšu nějaký komentář k téhle veleúspěšné akci, možná se to nezdá, ale všechno na čem ta akce stála (tajný tunel, ogří skupina v okolí, rvoucí se salamandři) vzniklo velmi organicky – fakt krásná shoda náhod a emergent content. Taky se dost vyplatilo, že OSEnauti se několik sezení pečlivě věnovali lince se salamandry, a nakonec se jim povedl tenhle epický heist.

(V průměru si OSEnautští návštěvníci odnesli 3000 zlatých za sezení… Ty minulá moc pokladů nepřinesla, ale tohle bylo něco přes 90 tisíc… Což je… dost… Ale fakt jsem nepočítal s vaky beztíže! High level OSE is high level.)

[Kolumbus]

Bylo to super, hlavně mě těší, že se vše nakonec dobře završilo ... Jinak hlavní devizou byl Bag of Holding, který má 100 slotů I když v té bandě bychom to asi odtahali i bez něj, prostě vše, co se dá koupit, pryč, a naládovat se chlastem A vánoční dárek v podobě koberce taky dost pomohl ...