Glorantha, RuneQuest, HeroQuest...

[Markus]

RuneQuest patří k nejstarším a nejvlivnějším RPG hrám. Vyšel jen nedlouho po Dungeons & Dragons a na dlouhou dobu byl druhou nejoblíbenější fantasy hrou. Představoval alternativní pojetí fantasy roleplayingu a jako jeden z prvních herních produktů představil propracovaný a uvěřitelný herní svět – k tomuto účelu převzal a začal rozvíjet svět Glorantha, zasazený do doby odpovídající zhruba naší době bronzové, s velikým důrazem na náboženství a mytologii.

RuneQuest drží v historii RPG několik prvenství. Jde o první příklad skutečného dovednostního systému – systémové jádro nazvané Basic Roleplaying pak posloužilo jako základ mnoha dalších her od vydavatelství Chaosium. Je to taky první hra, která se vážněji zabývala tématikou víry, náboženství a mytologie a brala ji jako důležitou součást hry.

První edice vyšla v roce 1978, následovaná jen lehce revidovanou druhou edicí v roce 1978. Vydavatel potom licenci prodal nakladatelství Avalon a to v roce 1984 vydalo třetí edici, která opustila svět Glorantha a zasadila hru do středověké Evropy. Linie RuneQuest potom pokračovala několika dalšími edicemi, zatímco původní autoři, nespokojení s jejím ubíráním, založili vlastní herní linii Hero Wars / HeroQuest.

Svět Glorantha

Jednotlivé edice RuneQuestu
RuneQuest (1e, 2e, Classic) (1978)
RuneQuest (3e) (1984)
RuneQuest (Mongoose, MRQ) (2006)
RuneQuest II (2010)
Mythras / RuneQuest (6e) (2012)
RuneQuest: Roleplaying in Glorantha (RQG) (2018)

Další odkazy:
Rodina Hero Wars / HeroQuest / QuestWorlds
13th Age Glorantha (2018) – Doplněk pro hru 13th Age adaptující ji do světa Glorantha

Bifiho tipy a triky pro vedení RQG

[Vitus]

My ti samozřejmě RQG nevnucujeme, sem to píšeme jen pro ilustraci, jak to vnímáme my a jak funguje nám (mám podezření, že Mizymu a mne vyhovují lore-heavy herní světy - vedle RQG spolu hrajeme Star Trek, kde je otevřená Memory Alpha u hry snad už rutinou každého, hráli jsme spolu Dunu, kde hrabání se v Dunewiki pro hledání reálií Duniverse patřilo ke hře a teď se nás snaží Mizy nalákat do Pendragonu ).

To DrD2 k používání toho slovanského lore velmi dobře vede (nabádá ?) i tím, jak je napsané a postavené (předpokládám, že kromě Eduarda Štorcha a Aloise Jiráska jste všichni fanoušci nejen Sapkowského, ale taky Zdeňka Žemličky ).

To RQG je zajímavé tím, že jednak je generačně* rozvíjeno ve stejném stylu / duchu (základy světa RQG jsou asi snad i starší, než RPG) a snaží se (v tom old-school duchu, jak o tom píše Bifi) pokrýt možné simulace nejen na úrovni postav (hrdinů), ale třeba i větších celků (má v sobě zabudovány základy jak pro "braunsteiny", tak třeba i RPG na úrovni velení armád) a to včetně retrospektivního vlivu mýtických příběhů na svět postav (heroquesting) a zároveň se snaží v maximální možné míře vyhýbat jednak klasickému fantasy klišé (takže rasy jsou tam pojaty hodně odlišně), tak i přímým odkazům na "živé" historické, náboženské či kulturní reálie (proto zasazení v podstatě do období, co by odpovídalo naší době bronzové - ta už nikoho emocionálně moc nedrásá ). Na druhou stranu se nebrání dělat si srandu z fantasy i sebe sama - jednou z ras jsou kačeři (pokud by je někdo chtěl vidět v akci, tak stačí shlédnout film Howard the Duck, kde jsou rozpohybováni přesně tak, jak asi fungují v RQG) nebo kromě toho, že Lunáři jsou vlastně "zlí Římané", tak není problém občas narazit na perličky, jež si dělají legraci z moderní západní úpadkové pop-kultury právě skrz vykreslování Lunárů.

Jinými slovy, když někdo RQG přijde jako světu a hře na chuť (což se systémem BRP není úplně nejjednodušší), pak si vlastně může vybrat nepřeberné množství toho, co a jak může hrát. A určitě by šla hrát i hra zaměřené na rod (i když já bych doporučoval spíše klan).

EDIT: Myslím skutečné generace hráčů / autorů / spoluautorů / přispěvatelů. Původní autor (Greg Stafford), co to celé vlastně držel pevně v rukách (lorem) si vychoval / předal to svému následovníkovi (Jeff Richard), než umřel a vypadá to, že se rýsují další v řadě z mojí generace (Nick Brooke)...

[Markus]

RuneQuest tě nevyhnutelně bude svádět k příběhům o hrdinech nadlidské velikosti, kteří se časem začnou vypravovat na heroquesty do říše bohů a utvářet vlastní báje. Sice klade důraz na komunitu a prokreslený svět, ale ve výsledku vlastně chce, abys hrál Gilgameše nebo Odysea.

Na takové to přízemnější rodové hraní, kdy se staráš o panství, rodinu a postupně hraješ za dědice, je fakt lepší Pendragon. I kvůli tomu, že zatímco RuneQuest doporučuje tempo jedno dobrodružství = jedno roční období (což je vlastně celkem pomalé), Pengradon razí jedno sezení = jeden rok.

[Vitus]

Na takové to přízemnější rodové hraní, kdy se staráš o panství, rodinu a postupně hraješ za dědice, je fakt lepší Pendragon. I kvůli tomu, že zatímco RuneQuest doporučuje tempo jedno dobrodružství = jedno roční období (což je vlastně celkem pomalé), Pengradon razí jedno sezení = jeden rok.

Pravda, Pendragon má ve svém deníku postavy rovnou kolonku i na datum smrti .

[strucky]

Čím víc tu čtu ty vaše insighty k RQG, tím víc mě to celé fascinuje a zároveň mi to taky tím víc připadá, že je to a bite too big to swallow.

Úplně živě to už vidím. Pomalu si nakoupím/podostávám všechny ty příručky, budu to pomalým tempem roky číst a sem tam zkusíme se skupinou nějaký menší oneshot, který tomu celému světu neudělá ani zdaleka takovou justice, jakou by si zasloužil a tak z toho vyleze takový prázdný celkový dojem, protože ten svět se neprokreslí a jediné, co nám zbyde, budou hořkokyselé dojmy z BRP jako systému.

[Jezus]

To je vlastně taky jeden z důvodů, proč nerad hraji lore heavy věci. Pokud to totiž pro mě není všeobecně známý lore (což by byl třeba i ten Star Trek nebo třeba Harry Potter, ale už ne Duna), tak se musím jakoby učit něco navíc, místo toho, abych nějak pracoval, případně rozvíjel znalosti, které už mám (načtené fantasy/sci-fi, folklór, jakákoli alternativní historie).

To je jednak absolutní ztráta času (ten lore je totiž málokdy sám o sobě zajímavý), jednak ten čas ani nemám (čti mám lepší věci jak zabíjet čas). Navíc je to poměrně zbytečné - spoustu těch věcí prostě ani ve hře nevyužiju. Takže pokud si nechci vyloženě zahrát v nějakém světě, jehož jsem fanoušek (třeba SW), dává smysl si udělat svůj svět a ten tvořit a doplňovat přesně v takové míře detailů, které zrovna potřebuji, případně mě baví vymýšlet do pozadí. (Jako že třeba elfové původně uctívali draky, což je důvod, proč je nemají rádi trpaslíci, kteří zpod tyranie draků utekli, když byl svět ještě mladý).

Samozřejmě ten svět je tím barvitější a "propracovanější", čím déle v něm hraji a čím víc se tam toho při cestování postav dostalo (ode mě i od hráčů, případně dokonce jiného GMa). Ta "skutečná historie světa", že hráči využívají znalosti, které se o světě naučili, to je všechno hrozně cool a určitě část z toho může zprostředkovat nějaká "encyklopedie", zejména, když vznikla na základě skutečných her...
Ale teď bacha - já jsem například kdykoli připraven ten svět opustit a jít hrát zase něco, co nám přijde zajímavé. Ať už proto, že si budu chtít jako GM odpočinout (a můj náhradník bude chtít radši něco svého) nebo prostě budu chtít změnu. Takhle plánuji po skončení téhle druhé generace postav nabídnout k vyzkoušení Příběhy impéria (kde bude největší překážkou právě načítání lóru).

Z téhle optiky mi načítání hromady knih a hraní x let v jednom světě připadá jako příliš omezující. V momentě, kdy budu chtít hrát něco jiného, vznikne past "utopených nákladů" - už jsem do toho investoval tolik, že teď přece nepřestanu.

Nemám nic proti tomu, že vás to zrovna baví, ale mě to přijde vlastně docela zbytečné. Respektive málo "přidané hodnoty" oproti "nákladům". Na druhé straně já nikdy nepatřil mezi GMy, co by si o hrách (a světech) rádi četli. Buď hraju, nebo chystám hru, nebo pro mě neexistuje. Nesbírám příručky. Nesním a tom, že jednou snad... což chápu, je vlastně dost výjimka. Většina GMů na rpg fóru má doma víc her a příruček, které nikdy nepoužila (a nepoužije).

[Markus]

RQG má trochu potíž v tom, že ta hra má za sebou nabaleno 50 let prohlubování herního světa. Nová edice je od začátku koncipovaná jako „ultimátní“, ucelená, kompletní, teoreticky abys už nikdy nepotřeboval nic jiného. Například kniha kouzel The Red Book of Magic obsahuje všechna oficiální kouzla, a série Cults of RuneQuest má podrobně popisovat všechny významné bohy. RQG nevzniká tak, že postupně vrství další a další náhodné příručky, ale už od začátku jede „kompletní“ ediční řadu se vším všudy. Což je super (například ve srovnání s WFRP 4e, jehož totální náhodnost ve způsobu, čemu se věnují, v jakém pořadí a v jaké knížce mě nepřestává frustrovat)... ale kromě pomalého vydávání produktů to taky znamená, že dostaneš hned od prvního okamžiku full frontal load padesáti akumulovaných let herního lore.

Nicméně... Starter Set je fakt pěkný úvod do světa i pravidel. A z fanouškovkých dobrodružství je vyzdvihována kampaň Six Seasons of Sartar, ve které hráči zajímají za teenageři, kteří jsou až v průběhu hry iniciováni do tajů svého kultu a vlastně až při hře začínají poznávat svět za hranicemi svého klanu. Což je pozvolnější úvod do hry než defaultní hraní za zcestovalé polohrdiny.

Pak mám taky políčeno na kachní oneshot Yozarian Bandit Ducks, který prý taky funguje jako pěkný úvod do RuneQuestu, hlavně proto, že kachny jsou mimo většinu hlavního dění – a zároveň ukazují jednu unikátní stránku světa.

Ale ve výsledku si říkám, jestli není nejlepší sáhnout po původních dobrodružství pro stařičký RuneQuest, které vznikaly, ještě než byla většina toho lore publikovaná, takže vlastně ukazují svět hrou.

Konkrétně myslím na Snake Pipe Hollow, Griffin Mountain a Borderlands. Shodou okolností o nich zrovna chystám podrobnější text...

[Bifi]

Ale ve výsledku si říkám, jestli není nejlepší sáhnout po původních dobrodružství pro stařičký RuneQuest, které vznikaly, ještě než byla většina toho lore publikovaná, takže vlastně ukazují svět hrou.

Konkrétně myslím na Snake Pipe Hollow, Griffin Mountain a Borderlands. Shodou okolností o nich zrovna chystám podrobnější text...

To som zvedavý, lebo môj dojem zo starých dobrodružstiev - do ktorých som ale len letmo nahliadol a aj to len do zopár - bol trocha rozpačitý.

[Markus]

No já nechci vzbuzovat planá očekávání. Mám to sice doma, ale zatím jsem tím jen listoval, abych nasál, co to vlastně je, a četl k tom články. Plnohodnotné čtení a recenze budou muset přijít později (one day…)

[Markus]

Táák... podrobně o vzniku RuneQuestu, Gloranthy a jejich rané historii jsem se rozepsal tady:





Historie RPG 009: Chaosium a jeho RuneQuest – o hledání příběhovosti ve wargames a později RPG hrách (1975–1981)

Pokud byste si měli ze 70. let pamatovat jen ty nejvýznamnější nakladatele a jejich herní tituly, budou to tyhle tři: TSR a jeho (Advanced) Dungeons & Dragons představily světu úplně nový formát hry a ilustrovaly ho na žánru akční dobrodružné fantasy (Historie RPG 001 a 002). Z řady následníků vyčnívá Games Designer’s Workshop a jeho Traveller, který zavrhl zvyklosti z D&D a začal vyšlapávat úplně vlastní herní cestičku v žánru vesmírného sandboxu (Historie RPG 006). A potom je tady Chaosium.

Nakladatelství Chaosium je bezpochyby jedním z nejvlivnějších tvůrců v dějinách RPG her. Jeho RuneQuest (1978) byl dlouhou dobu druhou nejprodávanější fantasy hrou a zavedl mnohé zvyklosti, které se později staly normou, jako třeba plnohodnotný dovedností systém. Ale především Chaosium po celou dobu svojí působnosti rozvíjelo jednu celkem podstatnou stránku her – příběh.

[Vitus]

Konečně jsem našel, co jsem hledal - podle The Glorantha Sourcebook z roku 2018 (koluje šeptanda, že má vyjít nová, aktualizovaná verze, protože během práce na sérii knih Cults of Runequest došlo k upřesnění a některým změnám v reáliích, více viz https://www.chaosium.com/blogcoming-in- ... ourcebook/) Greg Stafford začal na světě Glorantha dělat od roku 1966.

[Markus]

Sourcebook mý vyjít s novou obálkou a možná pozměněnou sazbou – ale je to jen dostisk, textu bude podle všeho stejný.

Ostatně, Sourcebook je de facto nahrazen knihou Cults of RuneQuest: Mythology, která velkou část jeho textů vykrývá a nahrazuje novější verzí. Já ho úspěšně ignoruju. (Listoval jsem jím a vlastně mě moc nezaujal, je to z drtivé většiny líčení historie.)

[Bifi]

Sourcebook končí tuším v roku 1621 (Guide to Glorantha dokonca 1616), takže minimálne urobia update nedávnych udalostí na časovej osi. Vitus ale tiež našiel, že sú tam rozsiahlejšie updejty aj zo starých OOP zdrojov, aj na základe najnovšieho vývoja.

EDIT: Opravené letopočty.

[Markus]

Je někde přehled těch updatů?

[Vitus]

Bohužel k tomu zatím uvádí jen toto

"This edition contains revised, updated, and expanded content drawn from a variety of long out-of-print and rare sources."

Já si to určitě pořídím (například jsme už narazili na to, že aktuální verze Sourcebooku má konflitky v pantheonu Ernaldy ve srovnání s Cults of Runequest, takže budu zvědav, zda to taky změní / opraví nebo to nechají tak) a jak píše Bifi, taky si myslím, že to natáhnou až do roku 1626 ST.
(Bifi, v jakých letopočtech to máš ty?)

[Bifi]

Sorry, bol som hlavou uplne inde. Cisla som aktualizoval.