Filmy - recenze, doporučení, varování

[MarkyParky]

Co přesně nyní myslíš tím "nadpřirozeným". Popravdě si fakt nic takového nevybavuju, a to jsem to viděl nedávno.

Hm, kouknul jsem na tu scénu podruhé a asi se dají zavřít obě oči a to varování, že terminátorové jdou po synovi, vyložit tak nějak genericky a načasování útěku vzít jako šťastnou náhodu.

Furt mi to přijde slabé.

To mě moc nedrásá ... spojení s prvním dílem pro mě u tohoto dílu nebylo důležité. Ano, je to sekvel, ano, je tam spojitost ... a současně je tohle typ filmu, kde není třeba to spojení brát doslovně.
Oni by tu jedničku zpětně taky předělali, aby to sedělo k Dvojce ... kdyby měli dost peněz.
(jako JRRT předělal celkem zásadně Hobita, aby mu seděl k LOTRovi).

Jestli ti tohle kazí zážitek z toho filmu, tak to jen potvrzuje, že jsi fakt hnidopich a ne filmový fanoušek. pokrčení ramen

Došlo kontextové okno a reaguješ jen na poslední příspěvek?

[MarkyParky]

Jurrasic Park (1993)

Tentokrát začnu odzadu - od triků. Protože tohle je první Oskarové plnohodnotné CGI.

Ve skutečnosti ho ve filmu není zase tolik, rozhodně to ne nejsou full digital orgie, jako to známe dneska. A drtivou většinu filmu tvoří klasická filmařina a klasické triky - hlavně hodně loutek a animatroniky.

Klíčová je ale jedna nová věc. Namísto toho, aby CGI vygenerovalo prvky navíc, které se následně optickými kopírkami vložily do filmu, tady na to šli trikoví tvůrci obráceně. Natočený film nejprve nascanovali, poté do něj digitálně zasadili dinosaury a výsledek pak zase vyexportovali na filmový pás. Při zasazování dinosaurů pak jako zdroj měli pozice světel, dráhy kamery, typy čoček, zkrátka všechno, co bylo potřeba, aby to na sebe sedělo. No a když už to měli zdigitalizované a mohli nad tím pracovat bezeztrátově, tak rovnou použili digitální skládání obrazu i pro klasické prvky, jako miniatury, mate painting, všechny bluescreeny, které navíc byly synchronizované a pod. A zároveň při tom aplikovali filtry, které sjednotily filmové zrno, barevnost.

Výsledkem je, že Terminátor 2 nebo The Abbys vedle toho vypadají spíš jako techdema reflection mappingu, zatímco Jurrasic park najednou vypadá naprosto přirozeně.

Je to prostě jiná kategorie filmu, posunulo to řádově filmařství k digitálu a Oskar za triky je naprosto zasloužený. Až si říkám, jestli má vlastně od teď smysl koukat na další filmy kvůli vývoji triků.... protože tady bylo překonáno uncanny valley a přestává být poznat, co je vlastně trik.


No a po vychválení technologické části pojďme k filmu samotnému. A tady, chtě nechtě, musím od sebe roztrhnout dramaturgii a scénář.

• Dramaturgie je totiž taky naprosto super - tempo filmu, to jak přechází z jednoho filmového zážitku na druhý, jak graduje a dávkuje napětí, tomu se nedá moc vytknout.
• A pak se to potká se scénářem a tam to celé padne na hubu. Takovou příšernost už jsem neviděl v téhle sérii dlouho. Naprosto ploché a kýčovité charaktery a zápletka hraničící s parodií na katastrofický film. Rozhodnutí postav na úrovni Bčkových slasherů.
  Technobláboly nedávající smysl v každém druhém rozhovoru, zejména pak postava "matematika" Iana Malcolma, který celou dobu jen deklamuje naprosto prázdné fráze o chaosu, Bohu a přírodě, které by neuspěly ani té nejvíc hardcore (tedy nejmíň faktograficky náročné) ezo-přednášce (ne vážně - ve srovnání s dialogy s Malcolmem je většina dnešního AI slopu v podstatě narvaná idejemi a plná hodnotných informací).

Ono se trochu nabízí srovnání s Dnem nezávislosti, který přijde o tři roky později. Jenže ten se bral mnohem méně vážně a fungoval částečné jako karikatura sama sebe. A s ohledem na téma ufounů a USA patriotizmu to dávalo smysl. Tady ale tentýž přístup nefunguje, a ta semletá a přestylizovaná klišé zlaté éry katastrofických filmů působí vedle dinosaurů prostě jako kardinální WTF.

Konečně máme úžasnou technologii schopnou zobrazit bez chybičky věci, které nikdy nikdo neviděl. A nápad, co s ní natočit. Pojďme do toho nacpat co nejdebilnější zápletku a postavy, jak to jen půjde.

[Passingby]

• A pak se to potká se scénářem a tam to celé padne na hubu. Takovou příšernost už jsem neviděl v téhle sérii dlouho. Naprosto ploché a kýčovité charaktery a zápletka hraničící s parodií na katastrofický film. Rozhodnutí postav na úrovni Bčkových slasherů.
  Technobláboly nedávající smysl v každém druhém rozhovoru, zejména pak postava "matematika" Iana Malcolma, který celou dobu jen deklamuje naprosto prázdné fráze o chaosu, Bohu a přírodě, které by neuspěly ani té nejvíc hardcore (tedy nejmíň faktograficky náročné) ezo-přednášce (ne vážně - ve srovnání s dialogy s Malcolmem je většina dnešního AI slopu v podstatě narvaná idejemi a plná hodnotných informací).

A četl jsi tu předlohu (já ne)? Bylo by zajímavý zjistit, jestli to byla "invence" scénáristy, nebo jestli je naopak film (protentokrát) věrný předloze.

[Eleshar_Vermillion]

Coyote vs. Acme
Vždycky jsem měl rád původní animáky s Vildou Kojotem a nějak jsem sedostal na toto. Šel jsem na to s mírnými očekáváními a jako na dětský film, věda, že nejsem cílovka. Ale ve skutečnosti jsem se dost mýlil. Domnívám se, že cílovka ve skutečnosti vlastně jsem, protože je to další mileniálský doják nostalgie. Každopádně za mě selhání. Premisa Kojota Vildy je, že se snaží chytit Ptáka Uličníka (Road Runnera), a... to ve filmu v podstatě skoro není. To, co se na plakátech tváří jako dětský film s postavami z Looney Tunes, je ve skutečnosti justiční drama, které pro podle mě jako příliš nosný formát pro dětské publikum nefunguje. Málo Vildy Kojota, skoro vůbec žádný Pták Uličník, prakticky žádná jejich interakce. Nejzajímavější byl moment, kdy se Acme snažilo Ptáka Uličníka taky polapit, bohužel tento námět ve filmu nepřesáhl 5 minut.
Za mě tak 2 hvězdičky z 5.

[MarkyParky]

Passingby: Nečetl. Internety píšou, že charaktery jsou úplně jiné a zápletka taky.

Forrest Gump (1994)
Film samotný už jsem komentoval v rámci sériové Best picture, k trikům jen dodám, že Oskar byl IMHo za to, že nejsou vůbec vidět.

Je to ten efekt, co jsem zmiňoval výše, uncanny valley bylo technologicky překonáno, a pokud na trik neupozorní něco zásadně nemožného, tak ho prostě nevidíte a není co hodnotit.

Babe (1995)
Roztomilé prasátko neskončí na pekáči, protože

Spoiler

nahání ovce domluvou.

Na to, že to je film pro děti, je to docela síla. A emoce a etické problémy chovu zvířat se na diváka valí sice zabalené do roztomilých kulis, ale o to důrazněji.

Zvlášť první půlka je tím našlapaná a myslím, že parental advisory je zvlášť u malých dětí nutnost. Rating 9+ není náhoda nebo přehnaná opatrnost. A i tak si myslím, že to má slušný potenciál vyrábět, alespoň nějaký čas po shlědnutí, malé vegánky.

Druhá půlka v tomhle trochu poleví, jednak už má prasátko víc spojenců a víc zvířátek akceptuje popření fatalistického konzervatismu. A druhak už se příběh víc stačí na příběh starého muže, který našel v něčem smysl a stojí si za tím, takže hrozba se posunula od "prasátko skončí na pekáči" k "dědula se ztrapní". A to je výrazně lehčí nota a dovolí zapomenout na předchozí mikrotraumátka.

Trikově je to po technologické stránce bomba. Film kombinuje cvičená živá zvířata, animatronické loutky a digitální huby, a to často v jediné scéně. Ve scénách s ovcemi dokonce cíleně používá Cheerleader effect, takže ve stádě živých ovcí jsou třeba dvě animatronické, ale člověku jako členky skupiny vůbec nepřijdou ošklivé/nepřirozené. A digitálně animované huby jsou tak akorát minimální zásah, aby to vypadalo věrohodně a nerušil.

Vlastně jediná věc, která je vadou na kráse je jistá míra pokrytectví, kdy pro natočení filmů s tak silně vypíchnutou problematikou animal wellfare potřebujete na plac dostat přes 500 drezurovaných zvířat (a dalších 400+ "normálních"). Ale to je asi trochu hnidopišství.. A pokud to je cena, kterou se muselo zaplatit za to, aby si víc dětí uvědomilo, co znamená pro psí rodinu dostat malé roztomilé štěňátko nebo že se šunka nerodí v supermarketech, tak asi vlastně dobrý.

Každopádně doporučuji, pokud jste neviděli.

[MarkyParky]

Rýmička, takže jedéééém ....

Independence day (1996)

Mimozemšťané chtějí zničit lidstvo, to se (pod vedením USA) sjednotí a lstí vyhraje. Náhodou zrovna na Den nezávislosti.

Když jsem na tenhle film šel v devadesátkách, byl jsem neskutečné zklamaný. Očekával jsem velkolepou scifárnu, moderní remake Války světů a dostal jsem (svýma tehdejšíma očima) americkou patriotickou slátaninu s mizerným zobrazením v podstatě všeho, co jsem o světě tenkrát věděl - tedy zejména počítačových technologií a ufounů.

Časem jsem ho začal brát na milost jako letní blockbuster, který sám sebe nebere vážně, a proto dává smysl jako oddechová zábava. A s tím mi zůstal uložen kdesi v dutinách paměti.

Takže když jsem ho teď po letech viděl, zíral jsem s otevřenou pusou a říkal jsi, že tohle je klenot, který se musí zachovat pro budoucí generace. To, že se film nebere vážně, jsem si jen namlouval. On se bere naprosto vážně a naprosto bezchybně zachycuje dobovou esenci pozdních devadesátek, atmosféru doby, kdy byl svět ještě v pořádku. Že reálně nebyl, je věc jiná, ale ta iluze, která byla ve veřejném prostoru, ta je zachycená naprosto věrně.

Celý svět se sjednotí proti hrozbě z venku. Američané s Rusy, Arabové s Židy, černoši s bělochy, prostitutky barová tanečnice s první dámou, všichni jsme stejní lidé stojící svorně bok po boku (a pod neomylným vedením světového policajta USA) a MY společně ho ubráníme před NIMI, přicházejícími z vesmíru s jedinou motivací - vyhladit nás.

Globální oteplování je ještě daleko, planeta se dá zachránit tříděním plechovek, z druhoválečného ex-trenéra přestavěného na práškovací letadlo se přeškolíte na F-18 za jednu přednášku a je naprosto normální, že táta od rodiny bez mrknutí oka nechá svou dceru, které zrovna umřela matka, samotnou na základně, protože je přeci Americký prezident a musí osobně letět na sebevražednou misi.

A pak jsou tu ty technologie a ufouni. Oblast 51 byla v té době ještě tajná, ale veřejné tajemství a události v Roswellu byly nedílnou součástí repertoáru dobových konspirací. Virus se dá napsat za pár hodin, na jeho upload do mothershipu stačí vzít na palubu létajícího stroje Maca a když konečně probíhá, krásně to vidíme na progressbaru. A na protiútoku se po celém tom světě se domluvíme morseovkou, protože ufouni, kteří mají jinak dokonale zmapované lidské komunikační sítě, na tohle nějak nedokážou přejít, asi nemají dost velké antény na dlouhé vlny nebo co.

Prostě - na mě dýchla taková nostalgie, že jsem ochoten tomu filmu prominout v podstatě všechno, od scénáře, přes herecké výkony až po finálové CGI.


Co se triků týká, film má dvě části a symbolizuje tím přerod kinematografických technik

• první část je praktická filmařina - velké modely, mate painting, vysorychlostní kamera nad výbuchy, bluescreeny ... ale jak už to známe z Jurského parku, skládáno pěkně digitálně, vyhlazeno, sladěno. Téhle části se nedá technicky nic vytknout a IMHO je to právě tahle míra zobrazené destrukce natočené klasickými technikami, která získala filmu Oskara.
• no a druhá část jsou CGI vzdušné souboje a to je (až na honičku v kaňonu) katastrofa. Tvůrci se rozhodli nám dopřát velkou leteckou bitvu překonávající počtem účastníků Endor ... a založili tak nepěknou tradici umělých neosobních CGI megabitek, na které filmový průmysl trpí dodnes.

Každopádně, až se někdy budete hóóóóóóódně nudit, tak si to pusťte s otevřenou myslí a nechte na sebe ty devadesátky dýchnout. Tak naivní jsme tenkrát byli i my, i když jsme se třeba USA patriotismu docela smáli.


Titanic (1997)
Už jsem tu rozebíral i s triky, znova na to koukat nebudu.

[LokiB]

Hm, kouknul jsem na tu scénu podruhé a asi se dají zavřít obě oči a to varování, že terminátorové jdou po synovi, vyložit tak nějak genericky a načasování útěku vzít jako šťastnou náhodu.

Kdyby tě to moc neobtěžovalo a dal jsi minutáž té scény, kterou myslíš. Třeba jsem ji zaspal nebo přeskočil.

[Rillae]

Hm, kouknul jsem na tu scénu podruhé a asi se dají zavřít obě oči a to varování, že terminátorové jdou po synovi, vyložit tak nějak genericky a načasování útěku vzít jako šťastnou náhodu.

Kdyby tě to moc neobtěžovalo a dal jsi minutáž té scény, kterou myslíš. Třeba jsem ji zaspal nebo přeskočil.

Tipuju že je to tahle scéna
Ale v theatrical release ji neuvidíš, je to z extended cut (možná proto si ji nevybavuješ)

[LokiB]

Kdyby tě to moc neobtěžovalo a dal jsi minutáž té scény, kterou myslíš. Třeba jsem ji zaspal nebo přeskočil.

Tipuju že je to tahle scéna
Ale v theatrical release ji neuvidíš, je to z extended cut (možná proto si ji nevybavuješ)

Aha, tím se to vysvětluje. Tuhle scénu jsem nikdy za těch 34 let včetně prvního shlédnutí v kině neviděl
Tak ta je fakt cheesy a radost by mi při shlédnutí neudělala.

[MarkyParky]

Jo, to je ona.
Jestli v původní nebyla, dává větší smysl, že tenkrát mi to nezkazila

[Vallun]

Independence day (1996)

Mimozemšťané chtějí zničit lidstvo, to se (pod vedením USA) sjednotí a lstí vyhraje. Náhodou zrovna na Den nezávislosti.

Když jsem na tenhle film šel v devadesátkách, byl jsem neskutečné zklamaný. Očekával jsem velkolepou scifárnu, moderní remake Války světů a dostal jsem (svýma tehdejšíma očima) americkou patriotickou slátaninu s mizerným zobrazením v podstatě všeho, co jsem o světě tenkrát věděl - tedy zejména počítačových technologií a ufounů.

Náhodou je to taková hezká atmosférická americká pohádka...

Už jsem tady psal, že až po letech jsem zaznamenal, že šefem výzkumu mimozemských technologií je Lt. Data...

[Argonantus]

Marky:
Koukám, že pokračuješ v Důležitých filmech ™, kterými víceméně kinematografie v postmoderním věku začala znovu a jinak. Indiana Jones, Vetřelec, Star Wars, jasná páka. Povzdechnu, že k dalšímu vývoji chybí v sérii Terminátor (I) a Blade Runner (též I), a možná i Věc (I), a možná i Burtonův Batman (I), bez nichž je pochopení dalšího vývoje Hollywoodské a potažmo světové kinematografie těžko zvládnutelné (opět se zlomyslnou radostí konstatuji, že ani jeden z nich nedostala Oscara, na druhou stranu to, co Oscara tehdy dostalo, už dnes málokoho zajímá). Nehledě na to, že i technicky jsou tyhle filmy docela zásadní v překonávání té „těsně předdigitální“ fáze.

Ale dejme tomu, že předdigitální fázi jsme překonali a jsme na začátku devadesátek, tak potom sem patří zajisté dvojice Terminátor II a Jurský park.

Terminator – Jugment day, negramotem v české distribuci přeloženo jako „Den zúčtování,“ ač jde jasně o Soudný den, navzdory své slávě, nákladům (opět „nejdražší film of ever“) a dost nepřehádatelným akčním kvalitám je pouhá Dvojka, tedy dojení dalších peněz z původní myšlenky, právě jako třeba Návrat Sedmi statečných nebo Čelisti II. Vše bylo vymyšleno a řečeno v jedničce, plnohodnotné postmoderní variaci evangelia, kde je o lidech vše podstatné (za mne Terminátor překonává všechny v této zásadní sérii citované filmy, a vlastně vůbec skoro všechny filmy).
Terminátor Dvojka musel vzniknout na základě úplného přeházení úvodního paradigmatu, totiž že Arnie je najednou hodnej, a je to zároveň také její největší neštěstí, neb tím nastala ona obávaná Domestikace strašidla do dětské hračky (nejjasněji patrno ve scéně, kde terminátor stojí na jedné noze). Film obsahuje nádherné scény (ty houpačky, finále nemocnice), ale přesto je zjevně kompozičně značně rozlítanější než původní skvost, vysoustruhovaný z jediného kusu oceli a takové kompaktnosti, že se tomu v historii jen málokdo přiblížil (Rozpolcený nebo Logan, zaujalo mne nedávno). Zkrátka, Terminátor II je pětihvězda, lze si ho užít, ale jakmile ho zkoušíme poměřovat originálem, je to jak Montmartre proti Mont Blancu.

No a Jurský park. Nepamatuji se, kdo tu někde nahodil otázku, zda se někomu vůbec může nelíbit Jurský park. No, třeba mně. Já jsem totiž četl tu knížku i viděl film, a dokonce oboje v tom správném okamžiku, kdy to dorazilo v oblaku do té doby neslýchaného hype (to slovo se mimochodem někde tam objevilo), neb to byl zase nejdražší film (ještě dražší než Terminátor II), a donutilo mne to napsat první recenzi na film v životě.

Kniha jest úplně perfektní summou doby, dalším manifestem postmoderny. Do té chvíle vládli setrvačností hrdí a geniální inženýři a vědci zlatého věku scifi, kteří v pravý čas utáhnou ten správný šroubek a tím zachrání plán (nebo rovnou svět). Mimochodem, přeříkávám centrální zápletku Návštěvníků, jen o deset let starších.
Crichton se těmto všeovládajícím géniům vysmívá, hlásá příchod chaosu, živelnosti, přirozeného vývoje, přesně jako většina soudobých myslitelů. Stvoření umělého dinosaura jest mu aktem směšné pýchy, která má paradoxně velmi blízko k tomu Terminátorovi a je to vlastně prastarý Golem v nové reiteraci; něco, čemu věda navzdory svému chvástání vůbec nerozumí a ví o tom datla, takže to nemůže vést k jinému než ke katastrofě. Mimochodem, dnes v době AI je téma zase na stole.
Crichton je Verne 20. století, stojí na ramenou daleko znalejších obrů (Umberto Eco, Friedrich August Hayek, Michel Foucault), spisovatelsky je to druholevelák akční, takže kniha samozřejmě trpí jistými omezeními a není to nejlepší kniha ve vesmíru, ale asi je to nejlepší Crichtonova kniha (pakliže není ještě lepší Koule, která ve filmu dopadla ještě rozpačitěji).

V každém případě, film knihu očesal jak vánoční stromeček, kolosální téma krátil a řezal kontext jak vzteklý, takže Malcolmovy promluvy visí ve vzduchu stejně ztraceně jako pointa Jména růže, vykřikovaná Seanem Connerym během požáru (ještě mocnější předloha zprasená ještě drastičtěji, nikdy jsem ten film neměl rád). Máme místo toho roztomilého dědečka, který se shledá s vnoučátky, a nesežerou ho malí procompsognathové jako v originále (působivá scéna ukradena a přesunuta do druhého dílu, sežrán je Peter Stormare). Pars pro toto, přesně takto se má film ke knize. Jako jo, je to barevný vybuchuie to a jsou tam dinosauři, v patnácti super, ale dospělý shledá, že je to prázdné jako Topolánek. A další milion odvozenin a remaků to dnes pohřbil přesně stejným způsobem, jako se stalo žralokům po dávných Čelistech; hrozba, že tě sežere dinosaurus je dnes totální béčko a nic jiného, ale za to už film nemůže.

[LokiB]

Zajímavý pohled ... je to trochu jiný žánr, ale Terminátor 2 svou jedničku ve vícero ohledech přesahuje. A není to jen rozpočtem.
Hodnocení na CSFD je odpovídající - 91 % pro dvojku, 87 % pro jedničku. Rozhodně to není pouhé dojení peněz, jak příběhově scénářem, tak trikově, tak výkonem herců i režií.
Myslet si o tom může každý co chce, může proti vyšší kvalitě dvojky protestovat, ale to je tak všechno, co s tím může dělat.
Srovnání se Sedmi statečnými je mimo.

[Argonantus]

Jde mi o princip, málokterá dvojka je lepší než jednička, tak nějak z podstaty věci.

Některé dvojky přesvědčily o tom, že dávají smysl a měly vzniknout, Terminátor je tento případ.

[Jezus]

Já mám Terminátora dvojku radši, protože je to super akční film a hezké "vytěžení" toho nápadu, Armie je boží, je to vtipné etc. prostě devadesátky rulez...

Nicméně jedničce nelze upřít, že je to prostě hlubší film. Ať už poselstvím, pointou s tím časovým paradoxem, případně až hororovým člověk vs. stroj, kdy terminátor opravdu funguje jako těžko porazitelná nelidská stvůra... "Umělecká stránka" je tam taky víc zastoupena skrze způsob vyprávění, ty vize atd.

Na dvojku se líp kouká, je zábavnější. V tom určitě jedničku překonala a jsem za ni rád (bez ní by mi možná zapadla i ta jednička :-/)

Do té chvíle vládli setrvačností hrdí a geniální inženýři a vědci zlatého věku scifi, kteří v pravý čas utáhnou ten správný šroubek a tím zachrání plán (nebo rovnou svět). Mimochodem, přeříkávám centrální zápletku Návštěvníků, jen o deset let starších.

Přeříkáváš, ale připadá mi (tak jak to podáváš), že jsi ji nepochopil. Návštěvníci jsou naopak parodií na výše popsané "geniální inženýry a vědce" (a vůbec technooptimismus) včetně právě závěrečné scény, kdy "správný šroubek" není utažen geniálním inženýrem, nýbrž je tam šoupnut dřevěný špalíček (tedy je to zbastleno) obyčejným instalatérem. Svět tím není zachráněn, protože celou dobu o nic nešlo.