Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

[Sosacek]

Jenom pokud si myslis, ze kazda politika je neoliberalni.

[LokiB]

Macrona je možné kritizovat za mnohé, ale každý ví a chápe, že socialismus ve Francii je neudržitelný. A daněma superbohatých to nezachrání, to už ví také každý.
jen ti nejzatrvzelejší socfašos by stále tento stav prohlubovali a ještě vyhnali ty bohaté, protože egalité na prvním místě....

[ShadoWWW]

Já jsem si dřív dividendy nechával vyplácet v korunách, protože už od první republiky platilo, že Češi a ČNB dávají přednost nízké inflaci. Rakouská škola nás naučila, že nízká inflace a vysoké úroky jsou zodpovědnější přístup k životu než velké dluhy splácené vysokou inflací. I komunisti se báli na tuto mantru sáhnout a raději volili měnové reformy a zplundrovaný stát.

Ale Babiš mě naučil, že za jeho vlády člověk musí otočit. Jasně, inflace je záležitostí ČNB, ne vlády. Ale nevěřím, že ČNB za současné konstelace dokáže porazit trhy. Trhy už teď moc Česku nevěří. Sice díky Fialově vládě máme lepší rating než Francie, ale i tak si půjčujeme za větší procento, na desetiletém benchmarku za 4,73 % p.a. Krásně je to vidět v obsluze státního dluhu – v roce 2024 to bylo 68 mld, letos už je v plánu 110 mld (reálně možná ještě víc).

Pro srovnání (výnosy na 10Y trzích, rating S&P/Moody's):
Švýcarsko 0,36 % AAA Aaa
Německo (referenční) 3,13 % AAA Aaa
Rakousko 3,33 % AA+ Aa1
Slovensko 3,78 % A A3
Francie 3,92 % A+ Aa3 (negativní)
Česko 4,73 % AA− Aa3
Maďarsko 5,41 % BBB− Baa2
Polsko 5,66 % A− A2

Krásně je z toho vidět, jak Slovensko těží z Eura. Polsko je sice hodně zadlužené, ale rating se mu zlepšuje a doufá, že vynaložené dluhy z posledních let se vrátí z nově vybudované infrastruktury. Maďarsko, to je cesta Orbána a docela bych si vsadil, že i naše inspirace v příštích 4 letech (ne nadarmo je u nás Orbánova šedá eminence Bartha).

Proto jsem letos přenastavil všechna vyplácení dividend (tj. už na minulý rok) na Eura a nechávám si všechno posílat v Eurech. Investuji dlouhodobě a nechci, aby mi peníze z investic v následujících letech znehodnotil Babiš s Barthou.

[York]

Pokud ale probíhají platby mezi různými bankami, tak se na konci dne sečte rozdíl a ten musí "dlužná" banka té "věřitelské" doplatit. Dříve fyzicky zlatem (a interval byl z praktických důvodů týdenní), později "účetně" zlatem (nebo bankovkami zlatem krytými) u národní banky (z hromádky na hromádku ve stejném trezoru, prakticky v účetní knize národní banky).

Nemůžu říct s jistotou, že to tak není, ale zní mi to podezřele jako pravidlo pro frakční rezervy. Banka může půjčovat neomezeně, ale při tom pravidelnym zúčtování musí mít odpovídající část na účtu*. Nevím o tom, že by se to týkalo i normálních plateb mezi účtama u různejch bank.

* A pokud nemá, pokryje to krátkodobou půjčkou od centrální banky. Na tyhle půjčky (a pouze na ně) se právě vztahuje úroková sazba, kterou stanovuje centrální banka. A tohle je taky důvod, proč povinnost frakčních rezerv nebrání bance půjčovat libovolně mnoho peněz (který nemá).

No a když si lidé vybírají fyzicky peníze, tak ti zmenšují ty tvoje rezervy.

To ano. Ale za prvé to není problém, protože chybějící rezervy banka pokryje půjčkou od centrální banky. A za druhý pokud tenhle problém mají všechny banky v Rusku, tak ho má Putin a ten, na rozdíl od jednotlivejch bank, může mávnutím ruky pravidla změnit.

Ale těch skutečných peněz máš třeba jen 5 % toho, co drží účetně lidi na účtech. A pokud o to přijdeš, dojde ti likvidita - nejen že už nemůžeš vyplácet lidem peníze fyzicky, ty nemůžeš dělat to vyrovnání na konci dne (tzv. clearing). Jsi nesolventní - de facto krachuješ (může tě podržet centrální banka, ale jen omezeně).

Ne tak docela. Povinný rezervy problém nejsou, viz předchozí dva důvody. Problém je, že ti dojdou fyzický bankovky, který si lidi chtěj vybrat, tudíž jim je nemůžeš vydat. Ale opět - když je to na celostátní úrovni, tak to stát (Putin) může vyřešit prostě tím, že vytiskne víc bankovek. Inflaci to nezpůsobí, protože o stejnou hodnotu se sníží částky na účtech lidí, který si ty peníze vybrali, tj. celkovej počet rublů v oběhu (na účtech + bankovky) se nezmění.

[Jezus]

Nemůžu říct s jistotou, že to tak není, ale zní mi to podezřele jako pravidlo pro frakční rezervy.

Jo, to by mělo být ono (bankovnictví částečných/frakčních rezerv).

Banka může půjčovat neomezeně, ale při tom pravidelnym zúčtování musí mít odpovídající část na účtu*. Nevím o tom, že by se to týkalo i normálních plateb mezi účtama u různejch bank.

Čeho jiného by se to týkalo (než rozdílu těch plateb)? Samozřejmě banky si mohou (krátkodobě) půjčovat i mezi sebou, ale se to chová jinak - něco to stojí a přenáší to riziko na věřitelskou banku.

• A pokud nemá, pokryje to krátkodobou půjčkou od centrální banky. Na tyhle půjčky (a pouze na ně) se právě vztahuje úroková sazba, kterou stanovuje centrální banka. A tohle je taky důvod, proč povinnost frakčních rezerv nebrání bance půjčovat libovolně mnoho peněz (který nemá).

Ano. Krátkodobě to tak velký problém není, jen to něco stojí.

Navíc centrální banka jim nemůže půjčovat do nekonečna, pokud celou tu hru na bankovnictví už teda jen nepředstírá. (Je to tedy jen krátkodobé řešení).

EDIT: Ale ano, to co komerčním bankám primárně brání půjčovat nekonečno peněz není problém likvidity, to jsi mě opravil správně.

A za druhý pokud tenhle problém mají všechny banky v Rusku, tak ho má Putin a ten, na rozdíl od jednotlivejch bank, může mávnutím ruky pravidla změnit.

Jasně. Může třeba zabavit vklady. Znovu - bavíme se o tom, že systém nějak funguje. Argumentovat, že systém lze změnit je o ničem. Ano, Putin může - a podle toho jak to udělá, to bude mít důsledky. Třeba další devalvaci měny, ještě větší zahraniční nedůvěru (obchody se zahraničními subjekty) etc.

Mimochodem fakt, že Putin "mávnutím ruky" může změnit pravidla hry, je ten důvod, proč lidé v první řadě ty peníze vůbec vybírají. důvěra v nezávislost bankovního systému se tomu říká.

Ale opět - když je to na celostátní úrovni, tak to stát (Putin) může vyřešit prostě tím, že vytiskne víc bankovek. Inflaci to nezpůsobí, protože o stejnou hodnotu se sníží částky na účtech lidí, který si ty peníze vybrali, tj. celkovej počet rublů v oběhu (na účtech + bankovky) se nezmění.

Tohle je jak neintuitivní, tak zcela zásadní.

Zkusím to stručně, když tak později detailněji:

Celkový počet rublů v celkovém účetnictví bankse nemění, ano. V oběhu je najednou celá ta nově natištěná hotovost, kterou centrální banka té komerční půjčila. Peněžní zásoba najednou vzrostla.

Je to proto, že fyzické peníze se chovají jinak, než ty na účtech.

Typicky máš peníze na spořáku. Držíš je a bereš úroky. Ve skutečnosti velká část z nich existuje jen účetně u té komerční banky (zjednodušeně tam přepisuje peníze z půjčky, kterou dala firmě, která ti vyplácí výplatu). Když je ale lidi vyberou - a centrální banka je vytiskne, aby je mohli vybrat - najednou je komerční banka dluží té centrální a ty je fyzicky máš. Opustili uzavřené účetnictví jedné komerční banky, kde vlastně suma sumárum neexistovaly (kvůli tomu úvěru té firmě), a ocitili se v široké ekonomice (účetnictví centrální banky).

Ten původní úvěr firmy stále existuje, ale už vůči němu neleží vklady střadatelů, které ho účetně "nulují". Už obíhají reálné peníze v ulicích, co opustily tu jednu banku. Najednou je v oběhu víc peněz.

Nebo jinak - pokud bys ty peníze jen vybral a zašil do matrace, pak to není ještě tak zlé. Zásoba sice technicky vzrostla, ale protože se peníze nehýbou, rychlost oběhu dokonce klesla. Jediným dopadem by bylo, že komerční banka promítne cenu své půjčky u centrální banky do půjček firmám.

Jenže ty typicky uděláš opak - protože peníze v matraci nenesou úrok a je velká inflace (jinak bys ze strachu nedělal run), ty začneš ty peníze utrácet "dokud mají cenu". Pumpuješ je do ekonomiky, rychlost oběhu peněz vzrůstá (oproti stavu, kdy se na spořáku moc nehýbou). Zboží zdražuje.

No a na závěr - když jsou peníze fyzicky v rukou občanů, není nad nimi kontrola centrální banky. Co udělá centrální banka, když potřebuje snížit inflaci? Zvedne úrokové sazby. Proč? Protože si pak firmy méně půjčují = méně utrácejí. Ale zároveň utrácejí méně i lidé a naopak spoří, protože spořáky vynášejí. Odkládají nákupy. To zchladí ekonomiku, inflace klesne.

Ale pokud peníze na účtech držet nechtějí a vlastně vysokým výnosem (díky těm vysokým sazbám) nemohou bojovat s inflací, co udělají? Začnou kupovat věci, čímž inflaci ještě podpoří. Pokud peníze nejsou v bankách, centrální banka nad nimi ztrácí svou moc. Putin nad nimi ztrácí svou moc - viz hlavní důvod, proč je lidi vůbec vybírají.

[York]

Čeho jiného by se to týkalo (než rozdílu těch plateb)?

Půjček.

Hypotetickej příklad: Od banky si 10 lidí vzalo hypotéku na milión. Banka musí držet 10% jako rezervu, tj. musí mít milión (obvykle to jsou vklady lidí a firem na účet v bance). Když si někdo další vezme hypotéku na milión, banka přestala splňovat požadavek na frakční rezervy, protože teď tam musí mít 1,1 miliónu.

Jasně. Může třeba zabavit vklady. Znovu - bavíme se o tom, že systém nějak funguje. Argumentovat, že systém lze změnit je o ničem. Ano, Putin může - a podle toho jak to udělá, to bude mít důsledky. Třeba další devalvaci měny, ještě větší zahraniční nedůvěru (obchody se zahraničními subjekty) etc.

Ano, ale v tomhle případě stačí, když sníží procento pro povinný frakční rezervy.

Mimochodem fakt, že Putin "mávnutím ruky" může změnit pravidla hry, je ten důvod, proč lidé v první řadě ty peníze vůbec vybírají. důvěra v nezávislost bankovního systému se tomu říká.

Good point.

Když je ale lidi vyberou - a centrální banka je vytiskne, aby je mohli vybrat - najednou je komerční banka dluží té centrální a ty je fyzicky máš.

Proč by je komerční banka měla dlužit centrální? To nedává smysl. Jsou to peníze Volodi, kterej si je dřív uložil do banky, ta ho pro něj držela (ve formě částky na účtu) a teď mu je zase vyplatí (sníží částku na účtu, vydá bankovky). S centrální bankou to má společný jen to, že ta zodpovídá za tisknutí bankovek. Komerční banka ty peníze má - jsou na Voloďově účtu, jen je nemá v hotovosti.

Už existují reálné peníze v ulicích, co opustily tu jednu banku. Najednou je v oběhu víc peněz.

Není. Voloďa mohl zaplatit kartou, teď může zaplatit bankovkou. Pořád má stejnou částku, kterou může utratit.

Jenže ty typicky uděláš opak - protože peníze v matraci nenesou úrok a je velká inflace (jinak bys ze strachu nedělal run), ty začneš ty peníze utrácet "dokud mají cenu". Pumpuješ je do ekonomiky, rychlost oběhu peněz vzrůstá (oproti stavu, kdy se na spořáku moc nehýbou). Zboží zdražuje.

Ano, tohle opravdu mít vliv může. Ale to přece mohl Voloďa udělat i bez toho, aby si ty peníze fyzicky vybral. Mohl prostě zaplatit kartou nebo převodem.

Kromě toho když Voloďa začne utrácet, tak to sice zvýší inflaci (zvýší se velocity of money), ale zároveň to podpoří ekonomiku.

[ShadoWWW]

Bankovnictví už je nějaký ten pátek můj denní chleba, tak přidám svých pět centů.

Hlavní nedorozumění mezi vámi dvěma, Jezusi a Yorku, pramení z toho, že jeden mluví o voze, druhý o koze.

Bankovní peníze nejsou jedna společná hromada. Jsou to dva striktně oddělené okruhy peněz:

1) Peníze centrální banky (rezervy a oběživo), tedy účty komerčních bank u ČNB a oběživo. Používají je jen banky mezi sebou (a hotovost pak veřejnost).

2) Bankovní depozita (M1/M2), tedy pohledávky klientů u komerčních bank. To jsou peníze, kterými platí veřejnost.

Když mluvíte o penězích, York obvykle myslí okruh 2, Jezus okruh 1 a pak je zaměňuje. Odsud plyne většina sporu.

[ShadoWWW]

Ale konkrétně k Jezusovi

Když si lidé vyberou hotovost, peněžní zásoba vzroste.

Nejzávažnější omyl v celé debatě. Výběr hotovosti je pouhá konverze uvnitř M1: depozitum klesne o X, oběživo vzroste o X, M1 i M2 se nemění. (Pravdu má York.)

Co se skutečně mění: banka odepíše hotovost ze svého zůstatku u ČNB nebo sníží svou úložku v repo operacích. Změní se struktura měnové báze a bilance ČNB, nikoli široké peníze. Rozdíl mezi měnovou bází (M0) a peněžní zásobou (M2) je zde klíčový a ty je Jezusi je sléváš dohromady.

Vklady střadatelů účetně nulují úvěr firmě, a když odejdou, přestane to platit.

Účetně nesmysl. Úvěr je aktivum, vklad pasivum; nic se nenuluje, bilance se nezkracuje. Při výběru se jen vymění jedno pasivum za jiné (vklad na úvěr od ČNB nebo pokles aktiva vůči ČNB). Bilanční suma zůstává stejná.

Pak zaměňuješ nelikviduju a insolvenci.

Dojde ti likvidita => jsi nesolventní => krachuješ.

To jsou dvě různé věci. Insolvence = záporný vlastní kapitál / aktiva < pasiva. Nelikvidita = časový nesoulad při plné solventnosti. Celý institut věřitele poslední instance (půjčovat neomezeně, proti dobrému zajištění, za sankční sazbu) existuje právě proto, že solventní banka nemá padnout kvůli likviditě. Naopak banka může být měsíce zcela likvidní a přitom dávno insolventní.

Zúčtování rozdílu na konci dne.

Historicky (clearingové domy do r. 1914) ano. V ČR dnes ne. CERTIS, provozovaný ČNB, pracuje na brutto principu: každá položka se vypořádává jednotlivě a neodvolatelně na účtech platebního styku u ČNB, žádné čisté saldo na konci dne se nepočítá. Banka musí mít krytí průběžně; nekryté platby čekají ve frontě, ČNB debetní zůstatek nepřipouští. Nettingem se vypořádávají jen některé systémy (kartová schémata).

Máš jen 5 % skutečných peněz.

V ČR je PMR 4 % (od 2. 1. 2025, dříve 2 % od roku 1999) — současná sazba 2 % se zvyšuje na 4 % ze základu pro výpočet PMR s výjimkou závazků z repo operací.  Ale to je irelevantní číslo. Reálná likviditní pozice českých bank je řádově vyšší: sektor je ve vysokém strukturálním přebytku likvidity  a ČNB likviditu při repo operacích stahuje,  protože ji banky nemají kam dát. České banky jsou čistými věřiteli ČNB, ne dlužníky. Navíc platí LCR (krytí 30denního stresového odlivu likvidními aktivy) a NSFR.

ČNB nemůže půjčovat do nekonečna.

Závěr správný, důvod špatný. Ve vlastní měně ČNB technicky nemůže dojít koruna. Limity jsou tři: způsobilý kolaterál (u ČNB SPP, poukázky ČNB, státní dluhopisy a HZL, s haircutem 2 % u poukázek, 4 % u SD a 6–42 % u HZL), solventnost protistrany (nouzová likviditní pomoc jen solventní bance) a mandát (cenová stabilita, kurz).

Ztráta kontroly nad hotovostí.

Tady máš Jezusi věcně pravdu (držitel bankovek je mimo úrokový transmisní kanál), ale efekt přeceňuješ. Oběživo je řádově jen zlomek M2, transmise běží přes celý úvěrový a depozitní trh. A především: kauzalita je opačná. Nejde o to, že výběr hotovosti způsobí inflaci; jde o to, že propad poptávky po penězích (útěk od měny) se projeví současně jako run i jako inflace. Hotovost je symptom, ne příčina.

[ShadoWWW]

A konkrétně k Yorkovi

Zásadně se Yorku pleteš v mechanice PMR.

Deset hypoték po miliónu, banka musí držet 10 %, tedy milión.

Ne. Rezervní požadavek se nepočítá z úvěrů (aktiv), ale z primárních závazků (pasiv). Základnou v ČR jsou závazky se splatností do dvou let včetně ve formě vkladů a přijatých úvěrů, emitovaných neobchodovatelných cenných papírů a ostatních dluhových cenných papírů, snížené o závazky vůči ostatním povinným osobám. Poskytnutí hypotéky rezervní požadavek nezvyšuje kvůli úvěru samotnému, ale kvůli vkladu, který tím vznikne. A jen dokud ten vklad v bance zůstane.

Navíc požadavek neplatí v každém okamžiku: je důležité, aby předepsanou hladinu splňoval měsíční průměr zůstatku na účtu.

Sazbu ČNB nesou jen půjčky od centrální banky.

Přesně obráceně, než jak to v ČR funguje. Hlavní měnověpolitickou operací ČNB je stahovací repo: ČNB si půjčuje od bank a platí jim 2T repo sazbu. Sazby k 6. 8. 2026: 2T repo 3,75 %, lombardní 4,75 %, diskontní 2,75 %.  Lombardní sazba je zápůjční facilita (strop), diskontní depozitní (dno). Transmise nejde přes objem půjček od ČNB, ale přes arbitráž na peněžním trhu => PRIBOR => klientské sazby. A od 5. 10. 2023 ČNB PMR neúročí,  což z nich dělá kvazidaň, nikoli nástroj politiky. Sama ČNB uvádí, že PMR už delší dobu nejsou nástrojem měnové politiky, ale plní úlohu likviditního polštáře pro zabezpečení hladkého průběhu mezibankovního platebního styku.

Banka může půjčovat neomezeně.

Ne. Že rezervy nejsou tou brzdou, je pravda a je to i oficiální pozice ČNB: stahování likvidity z peněžního trhu v žádném případě nevede k omezování úvěrových aktivit komerčních bank. Skutečné limity jsou:
[] Kapitál (CRR/CRD): CET1 vůči rizikově váženým aktivům + kombinovaná kapitálová rezerva (konzervační, proticyklická, O-SII) + pákový poměr 3 %. Tohle je ta hlavní brzda.
[*]Likvidita: LCR, NSFR.
[]Makroobezřetnostní limity ČNB: LTV/DTI/DSTI, právně závazné od novely zákona o ČNB (2021).
[*]Ekonomika: poptávka po úvěru a existence bonitních dlužníků, cena marginálního financování vs. výnos úvěru.

Voloďa mohl utratit i kartou, takže run nic nemění.

Mechanicky ano, ekonomicky ne. Hotovost navíc uniká z dosahu: kapitálových kontrol, zmrazení účtů, záporných sazeb i sledování. A pro banku není jedno, jestli má stabilní vklad, nebo musí prodávat aktiva. Run vyvolá tzv. fire sales a úvěrovou kontrakci i při konstantním M2.

Stačí, když Putin sníží PMR.

Sníží tím rezervní požadavek, ale nevytvoří tím bankovky a hlavně nevyrobí důvěru. To, co CBR skutečně udělala v únoru 2022, byl skok sazby na 20 %, kapitálové kontroly a limit na výběr hotové cizí měny. Tedy pravý opak „mávnutí rukou”.

[ShadoWWW]

Kdybych to měl jednoduše shrnout tak:

Výběr hotovosti nezvyšuje peněžní zásobu (zde má pravdu York).

Rezervy nejsou brzdou úvěrování (zde má pravdu York, ale nakonec to uznal i Jezus ve svém EDITu).

Komerční banka nedluží centrální bance za vydanou hotovost (zde má pravdu York v základním případě, kdy banka platí ze svých vlastních rezerv; Jezus má pravdu jen ve zvláštním případě, kdy banka rezervy nemá a musí si je půjčit).

Rychlost oběhu peněz a útěk od měny žene inflaci (zde má pravdu Jezus v závěru, ale jeho kauzální řetězec je špatně — inflaci nezpůsobí výběr hotovosti, ale propad poptávky po penězích, jehož je run jen symptomem).

Nedůvěra v nezávislost bankovního systému je prvotní příčinou runu (zde má pravdu Jezus a York to správně uznal).

Mechanika povinných minimálních rezerv (zde má blíž k pravdě Jezus; York to má obráceně: rezervní požadavek se počítá z primárních závazků, tedy vkladů, nikoli z poskytnutých úvěrů, a plní se jako průměr za udržovací období, ne v každém okamžiku).

Sazba centrální banky se týká jen půjček od centrální banky (zde se York plete; v ČR je hlavní operací naopak stahovací repo, kde ČNB platí bankám, a transmise jde přes peněžní trh a PRIBOR do všech sazeb).

Argument „stát může kdykoli změnit pravidla” je slabý (zde má pravdu Jezus: možnost změnit pravidla je sama o sobě tou příčinou, proč lidé peníze vybírají).

Utrácení podpoří ekonomiku (zde se York plete v kontextu, o kterém je řeč: v nabídkově omezené, sankcionované ekonomice se dodatečná poptávka promítne prakticky celá do cen, nikoli do reálného výstupu).

Dvě věci, které nezazněly a měly by:

Pojištění vkladů: V ČR Garanční systém finančního trhu, 100 000 Eur na klienta a banku, výplata do 7 pracovních dnů. To je primární obrana proti runu: likvidita od ČNB je až druhá linie. Celá debata se točí kolem runů, aniž by kdokoli zmínil hlavní institut, který jim brání.

Řešení krize: Krachující banka dnes nejde do konkurzu, ale do režimu řešení krize (zákon č. 374/2015 Sb., směrnice BRRD): odpis a konverze závazků (bail-in), požadavek MREL, převod na překlenovací instituci. „Banka krachuje” je tedy z roku 2007, ne 2026.

Uf. Nakonec docela dlouhé (a i pro mě docela náročné to zpracovat aspoň takto). Ale doufám, že to vyjasňuje některé poměrně zásadní věci a rozpory.

[Argonantus]

Diky za vyklad. Prave ze tusim, ze tyhle veci jsou drobet slozitejsi, tak se nerad poustim do nejakych zaveru.
Souvislost runu na banku a aktualni firepower statu je jeste daleko komplikovanejsi, je v tom nekolik dulezitych meziclanku.

[York]

ShadoWWW: Cením si snahy nás vzdělat, bohůmžel ale nemluvíš jazykem mojeho kmene, takže rozumím sotva každýmu druhýmu slovu.

[ShadoWWW]

York: Chápu. Snažil jsem se, aby to nebylo příliš obecné (což by vedlo k nejasnostem výkladu) ani příliš dlouhé (už tak je to dlouhé). Ty detaily jsou totiž důležité. Ale jo, chce to znát asi aspoň základy makroekonomiky.

Argo: Tam se ze své pozice vůbec nesnažím zabrušovat. Zkusíš to vyložit ze své odborné pozice? Docela by mě to zajímalo.

[York]

ShadoWWW: Koncepty znám, ale u těch zkratek bych musel googlit, co znamenaj.

Docela by mě zajímalo, jak se od toho liší fungování Federal Reserve v USA. Protože odborníci, který poslouchám, samozřejmě mluvěj o Fedu, ne o ČNB

[ShadoWWW]

York: Jednoduše řečeno: Tvůj „mýtus frakčních rezerv" je v USA ještě mrtvější než v ČR: Fed rezervní požadavek formálně zrušil a banky přesto drží biliony dolarů rezerv dobrovolně.

Větší detaily sem postnu večer, jak bude víc času (některé budu muset dohledat). Protože těch rozdílů je víc.