Filmy - recenze, doporučení, varování

[Argonantus]

Marky:

teď ses vřítil do těch nejzásadnějších filmů jak králík do závěje. Mimochodem, stojí za srovnání s tvojí předchozí výpravou k "nejlepším filmům", kde tyhle věci Akademie bez zájmu míjela. Jak jsou dnes známé ty tehdejší nejlepší filmy a jak jsou dnes známé ty nejlepší trikové filmy; rozdíl je poučný.

Tak jdu na to

Indiana Jones and the Temple of Doom (1984)
Zatímco prvnímu Indimu bych dal směle pět hvězd, dvojka, jak už to u sequelů bývá, začíná trochu kulhat.

rozhodně. Druhý film je nejslabší ze série ve všem, je to tak třiapůl, možná čtyři. Většinu vad jsi trefil, ale ona je první už ta neosobní indická zápletka, která musí nutně kulhat s tou vysloveně biblickou zápletkou prvního dílu s ryze biblickou scénou na konci.

Partnerka je navíc uječená hysterická klišoidní damsel in distress, takže “chemie” s Indym je jednak dost na sílu a druhak je to takový ten prvoplánově ha-ha-ha hrozněstereotypní pohled na vztah může a ženy

Rozhodně. Už k velké diskusi je rozhodnutí dát jinou partnerku než Marion; podle mne za to může vliv dvou nejjasnějších vzorů Indyho, Conana a Jamese Bonda, v obou případech tehdy už dost omšelý (viz dále).
Jinak holka se sice nehodí k Indymu, ale líbila se panu režisérovi až tak, že si ji vzal (netuším, zda před filmem nebo po něm). IMHO je to hlavní důvod, proč tam je.

prohlásím za pouhé kulisy pro hláškování a akci (což jak je vidět z diskuse spousta lidí tak vnímá),

bohužel tady asi nejvíc; první díl měl právě ten biblický rozměr (tak nějak bojují židi s nacisty o civilizaci), který to posouval hodně jinam a dál.

přijdou důlní vozíky a čelist jde dolů ještě dnes.

člověk si to pamatuje, ale smysl to moc nedávalo. V jedničce nám vnutili hodně šíleností, ale stále jsme měli dojem, že by to snad při dobré vůli mohla být starodávná hrobka. Chrám s důlními vozíky? Fakt jako?

Alien (1979)
Opět viděno hrozně dávno, považoval jsem za skvělý horor i scifi a čekal, co z toho bude po letech.

Ten film má podle mě hned několik rovin, z nichž většina obstála test časem na výbornou, ale dvě vůbec.

Na výbornou obstála atmosféra filmu, tempo, budování napětí a estetika. Žádný z moderních pseudopokračování, prequelů, sequelů a kdoví co se teď se značkou Alien dělá, nesahá svému předchůdci ani po kotníky.

Trojka a dvojka.
Jsou jiné (musí být jiné, vetřelcem už překvapit nelze), ale podobně mocné efektem.

Ten film je AAAčkovou verzí žánru Bčková vyvražďovačka.

Tohle je právě ten revoluční posun; donedávna pohrdaná béčková témata natočená áčkově; to je revoluce Spielberga, jeho kamarádů a žáků. Terminátor, Predátor, Indy, vlastně už Čelisti jsou to samé.
Jádro ohromujícího dojmu - neřešíme trpící lid v Bolívii, ale strašidla v dungeonu, žraloka, robota a tak podobně.

Postavy se nechovají debilně (a ta jediná co ano, pro to má ve scénář dobrý důvod, který je vysvětlen)

,
Chovají se naprosto debilně, tvrdil tehdy Karel Pacner, kosmický komentátor. Měl pravdu, předsedo. Jenže to je prokletí mnoha hororů - když hrdinka nepůjde do toho sklepa, strašidlo vůbec nepotká.
Je třeba si uvědomit ten paradox, že publikum bylo tehdy výrazně vzdělanější v kosmonautech, naopak v počítačích zcela tápalo (viz tvé další postřehy).

Ripleyová je na začátku v kalhotkách a tričku. Jsou tam záběry zezadu, jak se předklání a z kalhotek kouká půl zadku. Jsou tam záběry zespoda na hrudník, kde jsou pod tričkem vidět obrysy ztvrdlých bradavek. Ona se u toho bojí, potí, dýchá, snaží se obléct do skafandru, jen kousek od ní se ukrývá alien. Tohle jde na hranu sexploitation žáru,

Tohle je skrytá podstatná linka filmu; zabití té předchozí kosmonautky (už nevím jak se jmenuje) podezřele připomíná znásilnění; taktéž ten podivný orální sex té larvy, co vyletí z vajíčka; prostě tak to dopadne, když to maluje Giger.

Na druhou stranu, zaznamenat je třeba ten drastický kontrast, jak je naše damsell in distress skoro nahá, ale přesto nakonec jako jediná zmlátí vetřelce, na čemž její mužští kolegové jaksi selhali. Ripley je jedna z prvních postmoderních princezen, co se zachrání sama a věříme jí to.

Zaprvé triky s loutkami. Já vím že jsme před E.T.em, takže nám ještě nespadla čelist z promakané animatroniky a jen dva roky po prvních hvězdných válkách,

Přesně tak, právě se vynalézá, protože se o příšerách zrovna začalo točit navážno. Do té doby to byl gumovej příšer Eda Wooda.
Je třeba si uvědomit, jak výrazné skoky jsou třeba ii od těch Hvězdných válek, které byly poněkud plechové a plastové, kdežto tady jsme čuměli fakt dost vyteleně. Nikdy ani zdaleka jsme neviděli do té chvíle tak realistické scifi. Vrátanie Blízkých setkání, film, který do těchto dob ke zkoumání patří taky, třeba tím, jak došel někam na půl cesty k těmhle zjevením.

King kong byl ještě o chlup horší,

Propastně horší, nejen triky. To je proti vetřelci totální salát.

No a druhá věc je zobrazení technologií. Narážíme tu na klasický problém děl ze zlatého věku kosmonautiky. Autor přecenil schopnost lidí dobývat vesmír a zároveň podcenil možnosti rozvoje počítačů.

Tohle platí o 100% tehdejších filmů, knih, vědců, komentátorů, prostě všech. To není vina filmu, to je tehdejší sedmdesátkový svět, kde umíme doletět na Měsíc, ale počítač je velký jako místnost (Jáchyme, hoď ho do stroje), o nějakém šílenci někde v kalifornské garáži nikdo nic netuší a tím méně předpokládá, že to bude daleko důležitější než kosmonautika.

nízké jednotky let později zvládnou domácí osobní počítače jako Atari a Comodore.

Nízké jednotky let jsou tehdy rovny staletím. Za nízké jednotky let se objeví cyberpunk, Neuromancer, a kdovíco ještě; v době Vetřelce to všechno ještě ani nemůže být, protože to není téma. Asi jako nemůže být mezihvězdný let ve středověku, neb by ses rozbil o ty křišťálové sféry.
Ježto se na ten svět pamatuju, tak ti můžu ten drastický duševní kotrmelec zprostředkovat. Tehdejší divák neměl šanci, pokud nebyl programátor vysokého levelu.

Aliens (1986)

Táááák. Vetřelci podruhé, ve větším počtu.

Všechny výtky, co jsem psal k minulému dílu tady neplatí. A všechny klady, které jsem u něj popsal, nadále zůstávají v platnosti.

Technicky rozhodně. Právě proto, že proběhly ty "nízké jednotky" let, svět se během té doby strašlivě změnil, postmoderna už měla ty prvotní vzory za sebou.

Žánr se trochu změnil - není to hororová vyvražďovačka, je to crossover mezi hororem a válečným filmem.

No, dokonce možná kompozitní výrobek, jako Titanic; ty dvě složky tam jsou vedle sebe a jsou obě strašně podstatné. Takže jak to na první pohled vypadá až neuvěřitelně stejně (včetně finální scény!), tak je to hodně jiný film. Takto se mají správně dělat dvojky; aby to bylo něco fakt nového.

A almost-sexploitation závěr nahrazuje nejprve komorní mateřské drama beze slov a následně boss-fight ve stylu godzilla vs vysokozdvižný vozík

Přesně. Naše damsell in distress zůstává nekonečně drsná, jakkoli je z ní pseudomaminka a stará se o děťátko holátko.

Taky čestná výjimka, jak lze dělat zcela dospělý příběh s dětmi; musíte ale neváhat s těmi dětmi pěkně zametat, stejně jako s dospělými. Tohle právě Spielberg v téže době nedával, takže dětský sidekick byl fakt úplně zbytečný a spíš kazil efekt (dávný flame jinde).

Celkově - dvojka je pro mě po tomhle shlédnutí zařazená jako nejlepší Aliení film (ale nedává na ní smysl koukat samostatně, bez jedničky).

Dvojka působí na první nakoukání naivně, neškodně a méně vážně než jednička, ale lety tiše roste, přesně jako ten první Indiana Jones, a zastiňuje všechno kolem. Za mne vážný kandidát na nejlepší akční film všech dob.

[Jerson]

přesně jako ten první Indiana Jones, a zastiňuje všechno kolem. Za mne vážný kandidát na nejlepší akční film všech dob.

Osobně tenhle titul uděluju Poslední křížové výpravě, s čekám, až k ní Marky dojde. Léty (a opakovaným sledováním) mi dochází, kolik skvělé akce dokázali do filmu nacpat.

[MarkyParky]

Poslední křížové výpravě, s čekám, až k ní Marky dojde

No, kdybych jel čistě podle klíče Oskar za nejlepší speciální/vizuální efekty, tak nedojdu, trojka dostala Oskara jen za střih zvukových efektů a na vizuální efekty nebyla ani nominovaná.

Ale v zásadě asi proč ne, jestli bude nějaký čas a prostoj vhodný ke koukání na film. (Podobně s těmi třetími vetřelci.)

Určitě ale nepojedu IV a V. Ty jsem viděl po vydání a přišlo mi to jako čisté dojení značky a nehodné extra pozornosti. (Podobně s těmi dalšími vetřelci.)


Jen to je až rok 1989, teď si chci douklidit ten přelom sedmdesátek a osmdesátek, kdy Oskary dostávaly velké filmové série na přeskáčku a já na to nechtěl koukat na přeskáčku. Takže jdu na ty StarWars a to mi chvíli zabere. Zjistil jsem, že existuje fanouškovský projekt 4K77/4K80/4K83, který je defakto scan původního 35mm filmu.

[Argonantus]

Jerson píše:
Poslední křížové výpravě, s čekám, až k ní Marky dojde

No, kdybych jel čistě podle klíče Oskar za nejlepší speciální/vizuální efekty, tak nedojdu, trojka dostala Oskara jen za střih zvukových efektů a na vizuální efekty nebyla ani nominovaná.

Aha, aha. Já na tenhle film čekal ukázněně taky, vida zdrcující tempo, které Marky nasadil (průlet filmy, které trikově změnily filmový průmysl z "tohle je takový trik," model třeba Souboj titánů, na "jak tohle, proboha, udělali?" což jsou zrovna Jonesové a Vetřelci, všichni bez výjimky.)

Osobně tenhle titul uděluju Poslední křížové výpravě, s čekám, až k ní Marky dojde. Léty (a opakovaným sledováním) mi dochází, kolik skvělé akce dokázali do filmu nacpat.

s tímhle souhlasím, v Poslední výpravě je toho zase strašná spousta, nicméně Vetřelci mají tu akci daleko hrdinštější, a to než skoro cokoli. To, jak se Ripleyová na konci filmu vrací přímo do hnízda, je prostě dechberoucí záležitost a na tohle nemají ani všichni Jonesové dohromady.

Poslední výpravě to ale může být jedno, protože je trochu jinak nastavená, zase velmi jemná sranda s dalšími dimenzemi navíc, které dodal Sean Conery (možná jeho úplně největší role, snad vedle Muže, který chtěl být králem). Není to nejlepší akční film, ale je v mém absolutním toptenu of ever, na velkolepém čtvrtém místě
viewtopic.php?p=529295#p529295

což se nezdařilo žádnému z Vetřelců, ani Ztracené arše, jakkoli je pokládám za naprosto skvělé až zásadní.
S třetím místem to mám hodně natěsno, málem remíza, a kdybyste se ptali, co vlastně rozhodlo, tak je to zase hlavní hrdinka, kterou v Poslední výpravě vyřešili snadno a rychle a možná ne dokonale.

A tohle nadšení sdílíme nejen s Jersonem, ale v těch toptenech mělo tenhle film víc lidí, myslím že například Log.

Když se vrátím k trikům, které jsou jádrem Markyho výletu, pak by mne samozřejmě zajímal ještě můj film číslo 2, totiž Terminátor, a film číslo 5, čili Blade Runner, i když ty jsou možná trikově malinko jednodušší. Vizuálně to bylo ovšem stejně totálně ohromující záležitost, výprava do světa totálně jinde, do těch okamžiků ve filmu nevídaná.

[Wolfus]

Na Chrame skazy mi vadi (nie som si isty, ci sa v ramci mojej priznanej nekritickosti voci Indiana Jonesovi da slovo vadi pouzit), ze si nie som uplne isty, pre ake publikum bol vlastne natoceny. Pre deti je prilis drasticky, pre dospelych trochu detinsky.

[Log 1=0]

Marky tohle mi nedělej, nejdřív x týdnů nic, a pak tempo, že nestíhám reagovat.

Nejprve Chrám zkázy. Nedávno jsem zjistil zajímavý fakt ohledně úmyslu tvůrců: Chtěli vzít nějaké staré (čti: rasistické a sexistické, i v jejich vlastním vnímání) prvky ze seriálů a filmů, které je k IJ inspirovaly, a zparodovat je tím, že je přeženou do absurdna. Problém je, že ty prvky už byly dost absurdní, takže tu parodii nešlo odlišit od přímého zobrazení. Což mělo dva nšťastné důsledky. Zaprvé to působí neúmyslně rasisticky a sexisticky... už vidím různé rozhodně-zcela-apolitické chytráky, jak se zlobí, že na to vůbec poukazuju, ach jo, ale i kdybych nad tím mávl rukou, tak je tu druhý nešťastný důsledek: Ono to není moc vtipné. Což je blbé. Scéna u večeře se dá skousnout, protože je akorát divná a netrvá dlouho, ale u The Love Interest to vede k tomu, že je po celý film nesnesitelně otravná, uječená kráva, u které nikdo nechápe, proč ji indy nenechal v Šanghaji, a všichni by byli raději, kdyby to udělal. Protože ten film jen kazí.

Přehnanost trochu vadí i u hlavního záporáka. Ne tak moc, pořád je docela zábavně děsivý, ale ta přepálenost mu brání zahrát na tu nejlepší strunu, takže se nechytá nejen na padouchy z jedničky, ale ve výsledku není lepším padouchem než nevýrazný, ale vlastně uvěřitelný padouch z trojky. A záporačka ze čtyřky ho taky v pohodě strčí do kapsy. Takže až pětka pana indického velekněze, oblečeného jako azték, zachránila před nálepkou nejhoršího padoucha série.

Co se týče Prcka, nebo jak se tomu klukovi říkalo, tak když jsem to viděl jako kluk, tak nejspíš fungoval, jak měl, jako identification target a měl jsem ho docela rád. Ale když jsem to viděl jako dospělý a tohle zmizelo, tak byl zbytečný. Ne otravný, ale zbytečný. Nevadil mi, ale kdyby tam nebyl, tak už by mi vůbec nechyběl.

Samozřejmě většina věcí, co dělala jedničku tak geniální, tu je pořád, takže to pořád není špatný film, ale popravdě mě ty věci vadí tolik, že považuju dvojku za horší čtyřky, kde spousta té geniality doslova zmizela.

[Log 1=0]

I když pravda, že k Vetřelci a Vetřelcům toho zase tolik nemám.

Snad kromě faktu, že jednu z nejlepších sci-fi hrdinek jsme dostali tak, že se postavy napsaly bez ohledu na gender a ten jim byl přidělen až na základě toho, koho obsadili do role. Což vypovídá dost o psaní ženských postav v (nejen) tehdejším Hollywoodu.

Obecně genderová témata jsou strašně silná, a zároveň si nejsem jistý, nakolik byly záměr. Ale i kdyby nebyl, tak fakt, že monstrum, které činí jeden vlastně čistě ženský strach (možná několik strachů, které jsou primárně nebo čistě ženské) - totiž být znásilněna a zemřít při porodu takto vzniklého dítěte - a udělá ho genderově neutrálním, pravidelně útočí na top nejděsivějších filmových tvorů, má pořád svou váhu. Pravda, že to není jediná věc, kterou xenomorf dělá.

Ve Vetřelcích je to téma mateřství už očividně záměrné, a také funguje perfektně, jako motor pro akční hrdinku i nepřátelské monstrum.

Samozřejmě by nic z toho nemohlo fungovat, kdyby to nebylo oboje prostě perfektně udělané. A ono je.

[MarkyParky]

Marky tohle mi nedělej, nejdřív x týdnů nic, a pak tempo, že nestíhám reagovat.

Nojo, já se pasivní zábavě jako jsou filmy věnuju jen když mě k tomu donutí okolnosti a nemůžu dělat nic aktivního. A tím pádem funguju dávkově.

Jinak s tím hodnocením záměru u Indiho a toho, že se nevyvedl, bych asi i souhlasil, ale klíčové je, že se prostě nevyvedl.
A taky děkuju Argonantovi, že mi potvrzuje + doplňuje dojmy a že teda s hodnocením nejsem letadlo.

Also, tu máš další:
Star Wars (1977)
Než začnu hodnotit, tak moje osobní historie s tímhle fenoménem.

Ep IV jsem poprvé viděl nějak těsně po revoluci, v kině, přesně už to asi nadatovat nedokážu. Táta mě na to vzal, že je to ta slavná nejlepší sci-fi všech dob a že ji konečně uvidíme. Já v té době propadal hard-scifi, začínal jsem číst Assimova, Clarka, komixy ze zadních stran abíček.

Takže když po plátně začali pobíhat jawové a nemotorný humanoidní droid, řešila s princezna a rytíři, vytáhl se světelný meč a kantýna plná bizardních loutek, byl jsem samozřejmě těžce zklamaný, na jaký blábol se to vlastně dívám. Na dojmu moc nepřidal fakt, že v úvodních titulkách bylo napsáno Episode IV., takže člověk měl pocit, že by měl všechny ty postavy, o kterých se tam mluví, už znát z jiných dílů a nevěděl jsem, že koukáme na "první díl", kde nám všechny opravdu představují. Takže dojem bída, StarWars jsem odsoudil a zavrhl.

Zbylé dva díly originální jsem pak po částech letmo shlédl na nějakých německých televizích, pouštěných pirátsky do společné antény v paneláku ze satelitu (taková devadesátková proto-kabelovka), aniž bych jim nějak zásadně rozuměl, stylem "když tam bojují kosmické lodě koukám, když tam jsou ewoci, ignoruji", opět bez většího zájmu.

Pak jsem potkal Dračí doupě + počítačové hry, skrze které mi do života vstoupila fantastika, začal jsem si doplňovát vzdělání, zhltal Tolkiena, viděl Nekonečný příběh, sledoval Xenu, .... a někdy na konci devadesátek se začaly objevovat informace, že se točí pre-quely + vyšla speciální edice a StarWars znovu zaplnily veřejný prostor .. a tehdy jsme mívali s kámoši takový zvyk, že když šel do kin film z nějaké série (třeba Golden Eye, další StarTrek nebo Alien 4), pořádali jsme VHSkové maratony s předchozími díly, abychom se nabriefovali a znali kontext. No, tak tam jsem řekl, že teda té ptákovině dám ještě jednu šanci, už jsem věděl, že je to víc fantasy ve vesmíru než scifi ... no a samozřejmě mě to komplet vzalo a fenoménu jsem plně propadl.

Od té doby jsem to viděl bambiliónkrát. Ono, upřímě, Hvězdným válkám se nedá moc vyhnout. V televizi je to nejméně 1x do roka, každou chvíli na to jsou někde nějaké odkazy, reference, memy, před pár lety proběhla kiny Epizoda VII, kterou leckdo pochopil jako kopii/pseudoreboot Ep IV a tím pádem se Nová naděje dostala znovu na přetřes a probírala pomalu záběr po záběru ... zkrátka měl jsem před puštěním pocit, že ten film znám jak své boty a budou to pro mě 2 hodiny nudy.

Řekl jsem si tedy, že si seženu původní verzi z roku 1977 a budu se soustředit hlavně na ten trikový aspekt, případně že to pojmu jako poslech Williamsova soundtracku s obrazem (protože ten soundrack je skvělý a považuju ho za nejlepší filmový soundtrack ever, když nepočítám muzikály).

No, musím říct, že ve skutečnosti mě až trochu zaskočilo, jak dobrý je to film a že jsem si ho celkem užil, přestože ho znám.

Ne, že by se znovu nedostavil ten pocit údivu nad tím, že když se po bombastickém intru s kosmickými loděmi objeví jawové a Vader řeší princeznu, lidi neopustili kinosál . Ale cca někde od západu dvojhvězdy dál jsem už byl zpátky ve StarWars pozitivní náladě a fakt mě to bavilo až do konce.

Asi nebudu trávit čas analýzou samotného příběhu, jednak to všichni znáte, a potom o tom byly napsány stohy od povolanějších. Shrnu to tím, že je to jednoduchý, čitelný, ale silný a dobře seskladaný příběh o princezně a naivním vidlákovi, který svým příkladem napraví nenapravitelného prospěcháře. Soustředím se tedy na věci, které přijdou zajímavé měl.

Zaprvé, verze z roku 1977 je trochu jiný film než StarWars EpIV, které známe dneska v podobě speciální edice. Krom toho, že nemá v úvodních titulcích napsáno Episode IV (takže nezmate neznalého diváka) a Han vystřelí první (k čemuž se ještě dostanu), je hlavně mnohem rychlejší (reálně to ve stopáži dělá rozdíl jen 4 minuty, ale to množství dílčích vložených záběrů fakt ten film hodně rozmělní) a hlavně se víc soustředí na hrdiny (protože na diváka nevalí cingrlátka balastu, které "oživují pozadí").
A to jsou pro mě jednoznačně benefity, které činí původní film lepším.

Zadruhé Han Solo. Nejde jen o to, že na Greeda vystřelí jako první. Chybí i scéna s Žábou Huttem, která ve skutečnosti rozmělnila tlak, ve kterém jako postava je - a tím je celý jeho příběhový oblouk mnohem vzepětější, důraznější a jeho proměna na konci dává smysl (zatímco ve special edition působí to jeho okecávání neúčasti na útoku na Hvězdu smrti jako póza, která má cíl a tím pádem vlastně spoiluje, ve verzi z roku 1977 není důvod mu nevěřit, že nepoletí a byl epizodickou postavou, takže jeho pomoc Lukovi na poslední chvíli je fakt překvapení).

Za třetí triky. Nevím proč, ale z nějakého důvodu jsem měl původní StarWars uložené v hlavě jako lacinou panákovou show s trapnými modely, debilními loutkami a levnou zpětnou projekcí a uvěřil jsem Lucasově propagandě, že až devadesátkové CGI dokázalo tyhle chyby napravit a udělalo ten film trikově kvalitním. No, tak nic není vzdálenějšího pravdě, je to přesně naopak.

Triky jsou naprostá špička praktické filmařiny. Podobně jako v Jonesovi, i tady ze sebe ILM vydává to nejlepší a odvádí skvělou práci. Jsou to věci co už známe - mate painting na rozšiřování scén, modely, loutky, masky, triky s úhly kamer, zpomalované výbuchy, manuální dokreslování blasterových střel okénko za okénkem, zpětné projekce a maskování, skládání na optických kopírkách. Ale přichází dvě nové technologie, které způsobí, že to všechno funguje hrozně organicky a dobře do sebe zapadá.

Stejně jako u vetřelců se použil trik se synchronizovaným blikáním světel, aby divák získal dojem, že všechny objekty jsou na jednom místě a osvětluje je stejný zdroj, ve StarWars je tahle synchronizace ještě o krok dál. Fígl spočívá v tom, že kameru neovládá manuálně kameraman, ale vede ji robotická ruka řízená počítačem po předem spočítané trajektorii. Tím je možné opakovaně projet s kamerou tutéž trasu vícekrát nebo třeba nasimulovat rozdíl vzdáleností či velkostí tím, že pro objekt v popředí a objekt v pozadí kamera projede sice jiné trajektorie, ale přesně vykalkulované pro výsledný dojem. A to je zásadní inovace, která zcela odstraní problémy s úhly a perspektivou, které jsem občas zmiňoval u dřívějších filmů.

Druhá věc je, že pro některé ruční dokreslovačky (zejména světelné meče) se použil fígl, kdy se na scéně pohyboval lesklý předmět, který zároveň odrážel světlo (takže to pak vypadalo, že meče opravdu svou září osvětlují okolí) a zároveň sám odleskem vyznačil na filmovém pásu svojí polohu (takže ruční dokreslení bylo na správném místě a pod správném úhlem a vypadá to fakt přirozeně).

A pak spousta drobných nápadů, které jsou ideou jednoduché, ale udělají hrozně moc (třeba speeder měl několik verzí - opravdu se vynášející statickou (která visela na jeřábu mimo záběr) a dynamickou (která měla kola, ale ta byla zakrytá zrcadly, takže odrážela písek kolem a hrany zrcadel se ztrácely v prachu z jízdy), což spolu se zvukem vytvořilo dojem, že fakt létá. Nebo třeba pseudo-šachy na milénium falkonu jsou stopmotion animace natočená zvlášť a přidaná optickou kopírkou ... ale z vynucené průhlednosti a trhanosti se udělala feature a fakt to vypadá jako nějaká holografická hra a ne znouzecnost filmové techniky.

Tady ještě jedno zpřesnění - při popisu vetřelců jsem napsal, že StarWars je předběhly ohledně wireframe animací generovaných počítačem. Zkoumal jsem to víc a ve skutečnosti je to takhle:
- StarWars opravdu byly dřív s nějakým wireframe obsahem generovaným počítačem, ale animace je pre-render a do snímků je dodávaná v postprodukci + navazuje na ní klasická ruční práce animátorů. A tahle technika nebyla ve StarWars novinka, první tohle udělal FutureWorld o rok dřív.
- Vetřelci mají obrazovky snímané v reálném čase, kde opravdu animace běží během natáčení, žádná postprodukce, a byly v tom první.

Všechno se to na obrazovce střídá rychlými střihy, takže divák si nestíhá všímat nedokonalostí a chyb (zatímco u Speciální edice jsou třeba v kantýně nebo při závěrečné bitvě střihy o chlup pomalejší, aby si divák mohl všechna ta "vylepšení" prohlédnout, a tak je čas si všimnout nekonzistencí mezi původním materiálem a dodělávaným CGI).

Samozřejmě, není to dokonalé a jsou tam chvíle, kdy člověk vidí, že je to trik.
- je tam záběr se speedrem přijíždějícím do Mos Eisly, který je zjevně klíčováný a speeder kvůli tomu má kolem sebe červenou auru.
- přestřelky blastery nebo turbolasery nemohly použít tu fintu s lesklým předmětem, takže tam ty úhly haprují docela dost (a myslím, že to je jeden ze zdrojů memů o neschopnosti Stormtrooperů zamířit, krom plot imunity hrdinů teda)
- rychle se zavírající dveře na Hvězdě smrti jsou hrozně papundeklové a klepou se, takže k nim moc nesedí těžký zvuk zavírání
- u detailů Hvězdy v závěrečné bitvě je hrozně vidět, že je to model, před který jsou klíčované modely stíhaček a v případě zásahů "inkoustové" výbuchy
- záběr "vletu" do kaňonu je opakovaný třikrát jeden a ten samý
a asi by se našly i další, ale to jsem už úspěšně zapomněl.

Tyhle všechny chyby mě vlastně ruší mnohem míň než sterilní CGI ze Speciální edice a jim navzdory jsem si film mnohem víc užil.

TL;DR: Jestli někdy budete cítit potřebu si Epizodu IV z jakéhokoliv důvodu pustit, vykašlete se na Disney+ nebo sledování televize a zapátrejte v temných koutech internetu po klíčovém slově 4K77. Uděláte mnohem líp (a doufám, že za tuhle radu nedostanu za uši, že nabádám k pirátství ).

[MarkyParky]

Vlastně ještě jedna poznámka (spoilerová, ale tohle snad znají všichni, tak to nebudu dávat do spoilerů).

Při sledování jsem si mnohem víc všiml, že některé repliky úplně nesedí s kánonem.

Nejsem si jist, jak to má Speciální edice a jestli tam taky došlo k úpravám a je to zjemněné nebo mi to paměť jen smazala nebo je to jen jiným tempem střihu a vizuálním overloadem Speciální edice, ale třeba to, jak je Luke zakoukaný do Leiy a že Han Solo vystupuje jako jeho sok v kombinaci s hláškami o tom, že Vader zabil Lukova otce, rozhodně není forshadowing a stavění základů pro budoucí odhalení o předurčené rodině, ale jako prosté informace o skutečném stavu věcí.

Internety to potvrzují, obě dvě "skvrny velikosti mexického dolaru" vznikly až při natáčení Ep. V a VI. A ve verzi 77 to teda subjektivně trčí, když to lore znáte.

[Argonantus]

O Star Wars tu máme téma, kde jsem už napsal kdeco a vy taky.

Viděl jsem to na videu 1983 v té původní verzi (jiná zřejmě ještě nebyla), a můj zážitek byl podobně katastrofální jako Markyho, bylo mi to inzerováno jako scifii a ukázalo se, že je to "modernizovaná pohádka", což byl zrovna žánr, který tu narozdíl od všeho jmenovaného k vidění byl a já ho srdečně nenáviděl (smyčka "jak utopit doktora Mráčka"). Takže pašovat na videokazetě z bájného Západu tohle byl problém; jako scifi mne to uráželo skrze Jerson skóre, jako pohádka to moc nefungovalo taky (=plastiková levná čínská napodobenina Pána prstenů).


Stran triků - viděno vedle Vetřelce, současně, a jako totální debakl taky. Stíhačky, co dělají kravál ve vesmíru. Plastikoví - nebo plechoví - stormtroopeři. C3P0. Nejsou to reálné postavy v reálném světě, ale divadlo s oživlými hračkami, mozek nějakou "reálnost" vůbec ani nezačne řešit.
Podobně strašný dojem zanechal skoro současně viděný Souboj titánů. Vedle těch Indy a Alien sérií to byla úplná minela.

Po strašně moc letech a strašně moc indoktrinacích jsem tomu uznal, že co se týče tématu, je to samozřejmě integrální součást postmoderní revoluce, ježto místo "závažných" témat najednou pohádka s čarodějníkem a stíhačkami. Bylo to v pravý čas na pravém místě, bylo to to, co publikum vidět fakt chtělo. Já měl smůlu, protože zrovna tohle mi nechybělo vůbec.
Dnes jsem ochoten vzít na milost epizody V a VIII jako koukatelné filmy, místy zajímavé. Epizoda IV mne dost otravuje dodnes.

[MarkyParky]

Prvni verze na VHS byla z roku 1985 a byly v ní už nějaké minor předělávky (titulek Epiwode IV, odlišná úvodní honička, jiná technologie pro hvězdná pozadí).

Ale je samozrjem možné, že kolovaly nějaké analogové kinoripy, ty by obsahovaly původní verzi.

[LokiB]

Ze Star Wars jsem jako první díl viděl Impérium vrací úder v roce 1987 ... díky tomu, že tatínek kamaráda ze základy dělal "v televizi" a měl odněkud na VHSce německou kopii a při oslavě synových narozenin, kde nás pozval právě "na Kavky", nám to tam pustil. Jako německy jsem nerozuměl ani slovo ... a nevěděl jsem ani, že to je "druhý díl trilogie".

Ve srovnání s Arabelou, Kočičím princem a Odyseus a hvězdy v naší televizi a kinech to bylo ... jiné. Zejména svou militantností, superschopnostmi a technikou. Triky nebyly nutně "lepší" (třeba ve srovnání s Návštěvníky), ovšem byly na plátně stále a točilo se to kolem nich.

Tohle uvedení do světa SW měla za následek, že jsem pak Epizodu IV., viděnou o dost později, měl za slabší a vlastně mi to vzpomínky na SW nějak trochu kazilo. Co se filmařiny týče. Fantaskní příběh z Galaxie far far away zůstával super. A pro mě vlastně filmy byly hlavně o těch příbězích.

Syrovější verze 77, když jsem si to později srovnával, je pocitově na zážitek lepší. Že to Lucas měl potřebu časem "vylepšovat" chápu, ale lepší filmy z toho tím neudělal.

[Eleshar_Vermillion]

Pravda, že to není jediná věc, kterou xenomorf dělá.

Mno... nevím. Prvotní xenomorf útočí takřka výhradně bodce na ocase a vystřelováním vnitřní čelisti, tedy ostentativně penetrativním způsobem. I ta tryskající kyselina může jít tímhle směrem.

[Argonantus]

Kate. Rozervanost až na kost.
Na jedné straně precizní provedení, včetně japonských reálií (manga jak sviňa), dost úžasný herecký výkon (Mary Elizabeth Winstead není o nic slabší než matka zakladatelka Anne Parillaud nebo Charlize Theron, a to tedy ovšem…), dost úžasná minimalistická nálada, až tak nějak jako Terminátorovitá, jenže, jenže…
je to opravdu strašlivě nepůvodní, už jsme to celé viděli asi stokrát. Luc Besson ze schématu sympatických zabijáků in distress vlastně tak úplně nevykročil (Brutální Nikita, Leon, Kurýr, Anna). Je to skvělý akční film, ale pro ty, co nikdy akční film neviděli, a to je asi dost těžké zajistit.

[Antharon]

Kate mam rad, je to presne ten bessonovsky typ filmu, nedostanes od neho nic co ta prekvapi, ale vdaka tomu je to cozy