Střety jako náhodně nebo navázat do příběhu?

[fingerzz]

S jednou skupinou co jsem odehrával tak se stěžovali, že ty střety neměli nic společného s příběhem. Trvalo mi to se nad tím zamyslet a zkusit příště nějakým způsobem navázat. Je lepší navázat ty střety nebo nechát že jsou náhodně?

[Jerson]

Mohl bys napsat dva až tři příklady takových náhodných střetůy až si udělám představu?

Každopádně odpověď je jednoduchá - poslouchej co říkají tví hráči a hru přizpůsobuj hlavně jejich přáním a představám (aniž bys šel proti těm svým).
Tedy pokud hráči říkají, že nechtějí náhodné střety - předpokládám boje - tak je pravděpodobné, že je jejich hraní příliš nebaví a chtěli by, aby když už nějaký střet přijde, tak aby dával smysl ve spojení s ostatním dějem, místo aby šlo o náhodnou potyčku, která jim jen vyčerpá zdroje.

Pokud jim chceš dávat do cesty i setkání, které nemají nic společného s jejich cílem / úkolem / příběhem / záměrem (třeba proto, že ne vše ve vašem světě se má točit okolo postav hráčů, ale svět má být přiměřeně uvěřitelný), dávej jim setkání y která je nenutí k boji, a o kterých se můžou rozhodnout, zda s nimi budou interagovat.

[ilgir]

ZZ mají "sanboxovou" mechaniku generování střetů. Pokud hrajete kampaň s nějakým propracovaným příběhem (nebo přímo railroad), tak se nedivím, že některým hráčům generované střety připadají nepatřičné. Ovšem příprava in-story střetů pro tebe bude znamenat další nálož práce. Prober to s hráči otevřeně, výsledkem bude asi jedna z těchto možností.
1. Hráči projeví pochopení a akceptují náhodné střety
2. Zjistíš, že ti práce navíc nevadí a rád to pro hráče uděláš
3. Shodnete se na kompromisu - mixu náhodných a in-story střetů

[ilgir]

Jo, pak je tu ještě možnost, že vygenerovaný střet do příběhu zapojíš operativně, ale to vyžaduje méně scénaristický a více improvizační přístup k příběhu.

[Markus]

Jerson: Právě že v Zapovězenkách většina náhodných setkání nebývá psaná jako přímočarý boj. Jsou to spíš takové náhodné incidenty nebo situace, většinou s nějakým rozhodnutím.

Je pravda, že s příběhem nemají nic společného. Ale to je účel! Ta hra má sandboxovou mentalitu spíš než příběhovou. Náhodná setkání tam nejsou od toho, aby rozvíjela příběh, ale naopak aby ho narušovala, rozvíjela dojem živoucího světa, kde se kolem hráčů děje víc věcí nezávisle na sobě a nezávisle na jejich příběhu.

Jedna možnost je snažit se náhodné setkání zakomponovat do aktuálního příběhu: třeba když hráči přicházejí k nové osadě, tak to setkání improvizovaně napojit na některou z osobností nebo frakcí v té osadě, čímž se ten děj trochu zkomplikuje, zpestří a zároveň to způsobí, že hráči už do té osady budou přicházet s nějakými informacemi a vtahem k ní.

Druhá možnost je využít náhodné setkání k upozornění na nějakou novou lokaci nebo zápletku, kterou hráči ještě nenavštívili a neví o ní. Jdou z místa A na místo B, aby vyřešili problém C, ale náhodné setkání je upozorní na existenci místa X, kde je k dispozici problém Y.

No a třetí, zcela regulérní a podle mě asi nejčastější možnost je vnímat náhodné setkání jako zcela soběstačnou, izolovanou situaci „ze světa“. Někoho poznáte, někomu pomůžete, možná si s něčím zabojujete. Je to šance prohloubit dojem ze světa, získat nějakou novou odměnu, nebo naopak ztratit v náhodném boji nějaké cenné zdroje, které pak později budou chybět.

Všechny tři možnosti se dají použít, ale podle mě hlavní rada je, že ty sám ta náhodná setkání nesmíš vnímat (a prezentovat) jako zbytečnou výplň, ale jako plnohodnotnou součást hry. Musí obstát samo o sobě, být něčím zajímavé. Musíš je prezentovat tak, aby hráče zaujaly a bylo v nich co dělat, i kdyby šlo o desetiminutovou scénku s jediným rozhodnutím. Musíš se k nim vztahovat jako ze zcela plnohodnotnému hernímu obsahu a nesmíš je „šidit“ (například tím, že nějak zašumluješ vyhodnocení nebo urychlíš souboj). Protože pokud to jako vypravěč vědomě šidíš nebo to chceš mít rychle z krku, tak je to samozřejmě hrozně znát na kvalitě (vyzkoušeno za vás). Naopak když se to snažíš udělat zajímavé, tak to bude zajímavé a hráči to ocení.

[Markus]

Jo a zapomněl jsem hlavní trik: Měj náhodná setkání „nahozená“ předem, naházej je až na sezení. Přesněji řečeno: doma si předem urči pořadí třeba prvních tří náhodných setkání, která nastanou. To udělej poctivě, náhodně, ale zapiš si to a pak prostě víš, co se stane jako první, co jako druhé, co jako třetí.

Během sezení pak poctivě podle pravidel házej na to, kdy nastane náhodné setkání. A když nastane, použij to první, co máš na seznamu.

Tohle ti totiž dá možnost si to náhodné setkání víc předem promyslet, být na něj připravený, mít třeba aspoň zhruba promyšlené, jak může souviset s tvým příběhem nebo s místy, kam hráči putujou. Je to rozhodně lepší než snažit se to operativně celé přečíst a pochopit během hry.

[Selhan]

Přidám jen pro zvážení, co za úlohu ty náhodné střety mohou zastávat:
- v rámci herní mechaniky vyčerpávají zdroje
- tím zároveň dělají z cestování nebezpečnou a náročnou věc, jak má ve fikci být
- žánrově posouvají hru spíš k nějaké pikaresce nebo roadmovie, kde protagonisti potkávají epizodické věci a pak jdou dál
- někdy slouží jako háčky na další průzkum a na nadhazování více možností, aby hra působila víc sandboxově a ne jako "sledujte šipky tudy" (případně když ne jako háčky na průzkum, tak aspoň na ukázání světa)

Vše se dá změnit, ale je podle mého dobré vědět, coje na tom napojené.

[sirien]

Je pravda, že s příběhem nemají nic společného. Ale to je účel! Ta hra má sandboxovou mentalitu spíš než příběhovou.

Prohlašovánim bugu za feature bug neopravíš

Kromě toho sandbox není antiteze příběhovosti. ...a mnozí by argumentovali i že opilé plácání se do náhodných stran podle toho co zrovna padne v tabulce bez vztahu k ostatnímu hernímu dění ani neni sandbox.


Jinak teda na problém "moji hráči neoceňují tenhle typ obsahu" dát jako radu "musíš tenhle typ obsahu hrát pořádně a naplno" - to chce hodně velkej evangelickej zápal. Jakože představ si že bys scénáristovi co si stěžuje na to že diváci v první sérii neoceňovali fillery odpověděl, že je v druhý sezoně musí dělat víc pravidelně a dát jim poctivej prostor včetně dvoudílů.


fingerrz: co řiká Markus jsou z části užitečné puzzle. V podstatě:
- pokud to střetnutí jde do toho příběhu nějak snadno navázat, tak to udělej
- ...a pokud ne tak ho odehraj jen jako výplňovku - klidně střihni rovnou na nějakou "podstatu věci" a jakmile se zdá být rozhodnutá tak to utni a vrať se k hernímu obsahu který se vztahuje k příběhu který hráče zajímá.

Popravdě, vůbec bych se nebál s tím klidně pracovat i nějak jinak - třeba pokud padne nějakej encounter co se ti zrovna nehodí, tak ho můžeš passnout a "dát si ho bokem" - a pak ho buď zapojit když se to hodí, nebo až budeš mít takhle odložené tři tak je spojit do nové zápletky (kterou tam můžeš vložit přímo nebo v podobě nějakého dalšího random encounteru - který ale už bude mnohem ucelenější a ne jen random ztráta času během hraní jiné zápletky) - ten obsah se pořád dostane do hry a splní svojí inspirační úlohu, ale bude to herně konstruktivní místo toho aby ti to pořád rozbíjelo dění.

[Jerson]

Encountery v ZZ znám, tak mě právě zajímalo, zda jde o ty vypsané, nebo nějaké jiné, náhodné a spíše bojové.

Jinak hráče chápu - pokud někam cestují se záměrem, tak otvírání nových linek vedoucích jinam jim (z jejich pohledu) nedává víc možností, ale rozmělňuje děj a nutí je volit a rozhodovat se, kam dál, vytváří dojem ušlé příležitosti, nebo prostě jen zabírá herní čas, který by chtěli věnovat své agendě. A pokud ještě navíc setkání na nic nenavazují a nijak se nerozvíjí, je to prostě ztracený čas.

[Selhan]

Tak je to stejně ztracený čas jako je pro někoho odehrávat taktický souboj a pro jiného roleplayovat dialog mezi postavami u táboráku.

[MarkyParky]

... a nutí je volit a rozhodovat se, kam dál,...

Ó, jaké zlo, co by na to řekl Sid Meier?

[Virtas]

Tam, kde jeden vidí rozmělnění, jinej vidí příležitost.

[York]

Prohlašovánim bugu za feature bug neopravíš

Bug je něco, co nefunguje tak, jak to bylo zamýšleno. Náhodný setkání plněj přesně tu funkci, kterou mají plnit, a dělaj to dobře, takže bug to určitě není.

Samozřejmě pokud chceš hrát něco jinýho, než sis koupil, tak si to budeš muset nějak ohnout. Tomu se ale neříká bugfix, ale hack.

[Jerson]

Tak je to stejně ztracený čas jako je pro někoho odehrávat taktický souboj a pro jiného roleplayovat dialog mezi postavami u táboráku.

Ó, jaké zlo, co by na to řekl Sid Meier?

Tam, kde jeden vidí rozmělnění, jinej vidí příležitost.

Pokud to nebylo zřejmé, psal jsem to z pohledu hráčů, kteří nechtějí mít náhodná setkání nesouvisející s hlavním dějem. Setkal jsem se s tím několikrát, a vypsal jsem důvody, proč jim obvykle taková setkání vadí.
A nejsem si jist, zda hráči implicitně souhlasili s takovým stylem hraní jen proto, že hrajou ZZ - a zda vůbec věděli, že ve hře tento typ setkání bude, případně hlavně tento typ.

Tím vším chci říct, že zmíněné protiargumenty a navrhovaná řešení, jak náhodná setkání vylepšit, se velmi snadno můžou minout účinkem, pokud budou ignorovat to, co hráči chtějí, případně co jim vadí. A než se pouštět do nějakých vylepšení, tak bych doporučoval si názor hráčů vyslechnout a vzít ho v potaz.

[York]

A nejsem si jist, zda hráči implicitně souhlasili s takovým stylem hraní jen proto, že hrajou ZZ - a zda vůbec věděli.

Tohle nedá smysl. To je jako kdybys řekl, že si nejseš jistej, jestli někdo, kdo chce zatlouct hřebík, implicitně souhlasil se šroubováním ve chvíli, kdy si na to vzal šroubovák.