Alice is Missing

[Markus]

Anotace v Databázi RPG

Alice Briarwood, dívka z malého města Silent Falls, se ztratila a je na jejích přátelích a známých, aby ji našli.

Mimo procesních pokynů se hra odehrává v tichosti, prostřednictvím textu. Pátrající postavy se ve fikci nikdy nepotkají, a tak spolu komunikují zprávami. Náhodný výběr z karet stop a nápověd a možnost dotvářet vztahy mezi postavami nabízí znovuhratelnost, ale autoři nedoporučují hrát Alice is Missing ve stejné skupině víckrát.

Ke hře jsou potřeba pravidla a karty postav, podezřelých, lokací, stop a nápověd. Autoři také jako podpůrný materiál vytvořili plakáty pohřešovaných osob pro několik variant Alice (slouží jen jako dokreslení a varianty jsou pro potřeby reprezentativnosti) a soundtrack ke hře, který zároveň slouží jako časomíra.

Hra se snaží být imerzivním, emocionálním zážitkem, a proto obsahuje rady, jak se svými hráči nastavit dostatečně komfortní situaci.

[ilgir]

Já jsem to tedy hrál jen jednou, ale přišlo mi to jako komorní LARP, kde zábava je postavená na budování atmosféry* a improvizaci, když musíte rychle reagovat na vstupy ostatních.

*hutné a tísnivé, pokud se to rozhodnete hrát vážně. Dokážu si to představit ale i jako parodii prošpikovanou vtipnými hláškami.

[Elenistar]

Alice

Mám za sebou velmi silný zážitek a zprostředkovala mi ho právě tato hra. Rád bych se vám ho pokusil popsat, ačkoli vím, že to bude těžké. Budu reagovat i na diskuzi, která tu byla a budu se pokoušet vyvracet některé představy. Nějaké to spoilování tam bude.

Sešli jsme se v pěti a nikdo z nás to nehrál. Všechny bych popsal za zkušené a některé velmi zkušené hráče RPG. Všichni se dobře známe a roky spolu hrajeme různé hry a považujeme se za přátele. Ke stolu jsme si sedli asi v 9 večer a začali vysvětlovat základní pravidla a průběh. Cca po půl hodině jsme si rozdali postavy a začali vytvářet svět. Tedy popisovat motivace a vztahy našich postav, pět důležitých NPC jakožto podezřelých a taky pět lokací. Tenhle „world building“ nám zabral víc jak dvě hodiny. Nelituji jediné minuty. Podařilo se nám podle mě vytvořit plastické a uvěřitelné postavy, jak nás tak samotné Alice (té jsme vybrali jeden z deseti možných obrázků). V rámci této přípravy si každý hráč ještě na svůj telefon tajně namluví poslední hlasovou zprávu Alici od jeho postavy.

Přesně o půlnoci jsme zapnuli stopky. Na Youtube existuje odpočet s jednoduchou animací, ale především s podmanivým soundtrackem, který je skvěle poskládaný tak, aby hra postupně gradovala a měnila se nálada. Určitě je třeba to hrát s tím, skvěle to podtrhne zážitek. V okamžiku, kdy se spustil odpočet nikdo z nás už nepromluvil jediné slovo a veškerá komunikace byla herní a pomocí telefonů. Buď jsme si psali na veřejném chatu nebo jsme měli každý s každým soukromý. Psali jsme si přes Discord a změnili si tam jména, aby se nám zobrazovala jména postav. To nám hodně usnadnilo orientaci. Jeden z hráčů vykopl úvodní zprávu, což bývá zpravidla ten moderátor. Zde jenom poznámka – moderátor je jeden z plnohodnotných hráčů a vlastně jsme ho ani tak nevnímali. Byla to postava jako každá jiná. Během těch 90 minut si tedy píšete zprávy. Každá postava má svoje informace, motivace a to jí napovídá jak hrát a co psát. Navíc každý hráč má před sebou dvě různé karty lícem dolů, kde na rubu jsou čísla jako 20, 70 nebo 50. A to označuje v kolikáté minutě podle těch stopek ji má otočit to ji přidá nějaký podnět a posune to příběh o kus dál. Pozn. Každé číslo má tři varianty, a proto i když to budete hrát znovu tak nejenže vytvoříte ty hlavní postavy jinak, ale i samotný příběh se bude odvíjet různě i kvůli rozličným časovým kartám. Například nám se v půlce hry vypnul proud, tak jsem šel zhasnout. To ale nastane jen v jedné třetině her. Podněty z karet postupně gradují až do času 10 minut před koncem. To se otáčí poslední karta, která se v průběhu hry dostane před jednoho z hráčů a ten se jako první dozví, jak to s Alicí dopadne. I zde jsou tři různá finále a tedy do poslední chvíle nebudete vědět jak to dopadne i v opakovaném hraní. Po uplynutí 90 minut by měli všichni přestat psát a stále ještě nemluvit. Teď je čas na veřejné přehrání všech hlasových zpráv. To byl jeden z nejsilnějších okamžiků. V tento moment jste téměř zapomněli, co jste před tou dlouhou dobou namlouvali.

Potom teprve můžeme začít mluvit a sdílet naše pocity. Přiznám se, že v tuto chvíli jsme měli všichni na krajíčku (5 chlapů, věkový průměr 40 let). Dále jsme další 4 hodiny rozebírali naše dojmy.

Čím je za mě tato hra zajímavá?
• Po celou dobu hraní všichni hráči hrají. Jsou zapojení. Na rozdíl od jiných her, kde chtě nechtě dáváte prostor ostatním a disciplinovaně vyčkáváte, tady jste permanentně v akci a nezastavíte se. Těch 90 minut uteklo jako voda.
• To psaní zpráv a naprosté ticho napomáhá vážné atmosféře, kdy nepadají fórky mimo hru a navíc stydlivější hráči jsou pod menším stresem.
• Temné a realistické téma pomáhá k vytvoření silného zážitku.
• Každý hráč zažije svůj vlastní unikátní příběh, protože velká část jeho hry se odehrává v jeho soukromých konverzacích, které tři hráči u stolu nevidí. Během závěrečného zhodnocení jsme si dlouho povídali o tom, co se dělo mezi ostatními postavami.
• Postavy se podle pravidel nikdy nesmí setkat. Veškerá konverzace tedy probíhá pomocí zpráv. Vždy to musíte nějak popsat tak, proč jste se nepotkali i když jste byli ve stejné lokaci.
• Jak jsem psal, každá časová karta je tam třikrát, ale navíc některé události vyžadují ještě hod mincí. Kamarád, co to hrál už pětkrát si nestěžoval, že by to bylo repetitivní.



Co jsem se dočetl na RPFforu v diskuzi a nesouhlasím s tím.
• Jerson a Markus psal, že si myslí, že v téhle hře nemůže nic ovlivnit. Pravděpodobně vychází z jedné recenze, nicméně za mě opak je pravdou. Karty vám jen hodně obecně napovídají, co máte udělat, ale příběh píšete vy. Popisovali jsme, kam se naše postavy vydávají, co tam nachází a co se jí děje. Spíš jsem to vnímal tak, že ty karty jsou předem hozené kostky na nějaké skill checky. Pořád je to náhoda, jen se to naházelo dopředu, ale je to tajné, takže v tomhle nevidím moc rozdíl.
• Jezus psal, že když nemůžu prohrát není to hra. Nevím, co tím myslel, ale nám Alice zemřela. To se stane v jedné třetině her. Cítili jsme se zničeně. Jako bychom prohráli. Zemřela naše oblíbená postava, kterou jsme chtěli všichni zoufale zachránit. Ten strach a obavy tam byly hmatatelné celou dobu.
• Ten facilitator, jak to píšete je plnohodnotná postava. Kartičky jsme si hlídali všichni svoje. Takže za mě je to hra bez gamemastera.
• Nicméně si uvědomuji, že většina těchto názorů vznikla z odhadů a jedné recenze a pisatelé to zpravidla nehráli.


Rozhodně to vřele doporučuji. Zahrát znovu to určitě chci. Ale ne hned. Rád bych si ten zážitek nechal uležet, možná trochu pozapomenout. Pevně věřím, že příběh bude jiný, protože těch proměnných tam je hodně.

[Markus]

Díky za pěkný report!

Mám jeden doplňující dotaz:

Jezus psal, že když nemůžu prohrát není to hra. Nevím, co tím myslel, ale nám Alice zemřela.

Vyplývalo to nějak z toho, co jste udělali? Nebo jinak – mohli jste tohle nějak ovlivnit, a kdybyste hráli jinak, nemusela by umřít? Nebo je to v zásadě jen náhodný prompt, který jste si shodou okolností vytáhli?

Nesoudím, snažím se pochopit.

[Elenistar]

Dobrá otázka. V textu to naznačuji. To jestli Alice přežije závisí na kartě v závěru 10 minut před koncem. Ty jsou tři. V jedné z nich zemře. Takže je to dílo náhody. Tohle jsme nemohli ovlivnit.

[Antharon]

Díky za pěkný report!

Mám jeden doplňující dotaz:

Jezus psal, že když nemůžu prohrát není to hra. Nevím, co tím myslel, ale nám Alice zemřela.

Vyplývalo to nějak z toho, co jste udělali? Nebo jinak – mohli jste tohle nějak ovlivnit, a kdybyste hráli jinak, nemusela by umřít? Nebo je to v zásadě jen náhodný prompt, který jste si shodou okolností vytáhli?

Nesoudím, snažím se pochopit.

Je to náhodné a rozhodnuté už pred hrou pomocou karty. Technicky to však rovnako dobre mohlo byť náhodne generované v ten moment a výsledok by bol rovnaký. Hra hráčov neodmeňuje za dobré hranie zmenou príbehu ale imerziou a zážitkom.

[Markus]

K tomu asi mířila ta poznámka o tom, že to vlastně není hra – pokud nic neovlivňuješ, chybí tomu ta herní složka. Hra předpokládá, že se snažíš v něčem uspět a ovlivňuješ výsledek. Alice mi zní spíš jako improvizační cvičení nebo společné tvoření, vyprávění.

Že „nemůžeš prohrát“ neznamená, že to nemůže dopadnout blbě. Může. Ale jelikož jsi vlastně ani nehrál, tak jsi neprohrál.

[Elenistar]

To je uz filosoficka debata co uz je hra a co uz neni. Je clovece nezlob se hra? kdyz tam nic neovlivnujes a jen hazes kostkou?

Nicmene ja hral hru. To mi Markusi nevezmes. Nepotrebuji te o nicem presvedcovat. Nicmene si myslim ze ti rozumim, jen s tebou nesouhlasim.

[Antharon]

K tomu asi mířila ta poznámka o tom, že to vlastně není hra – pokud nic neovlivňuješ, chybí tomu ta herní složka. Hra předpokládá, že se snažíš v něčem uspět a ovlivňuješ výsledek. Alice mi zní spíš jako improvizační cvičení nebo společné tvoření, vyprávění.

Že „nemůžeš prohrát“ neznamená, že to nemůže dopadnout blbě. Může. Ale jelikož jsi vlastně ani nehrál, tak jsi neprohrál.

Definitivne je to hra. Je tam hromada contentu, ktory ovplyvnit mozes. Su tam tusim eventy, ktore ti umoznuju zvolit miesto cinu alebo vraha. Prinasas do hry dovody, preco su miesta podozrive ako vyzeraju, kto je ten divny typek a podobne, osvetlujes vztahy medzi postavami.

Jasne je tu zhruba kazdych desat minut karta ktora urci nejaky fakt. Ale takto funguju aj random encountre v OSR a nikto netvrdi, ze to nie je hra.

Samotny system tejto hry je velmi volny a nema komplexne mechaniky, to vsak nevadi, lebo, ako by si povedal, je to rpg a nie wargame. S privretymi ocami by sa dala tato hra zaradit medzi jeepform larpy, urcite je to tranzitivny zaner.

Navyse hra sa to s kartickami, takze to musi byt hra!

[York]

To je uz filosoficka debata co uz je hra a co uz neni. Je clovece nezlob se hra? kdyz tam nic neovlivnujes a jen hazes kostkou?

Ovlivňuješ, kterou figurkou pohneš.

[Antharon]

To je uz filosoficka debata co uz je hra a co uz neni. Je clovece nezlob se hra? kdyz tam nic neovlivnujes a jen hazes kostkou?

Ovlivňuješ, kterou figurkou pohneš.

Tak potom monopoly.

[ilgir]

V češtině označujeme jako hru cokoli na ose piškvorky - DrD - divadlo, tak je to holt těžké. V angličtině mají aspoň póly "game" a "play", tak já bych řekl, že Alice je z 20 % game a z 20 % play. Je to podobné komorním LARPům.

[Antharon]

Z definície nie je hrou ani väčšina rpg.

[York]

Tak potom monopoly.

Jestli se to hraje podobně jako Dostihy a sázky, tak tam je hráčskejch rozhodnutí docela dost.

Každopádně ať neutíkám od ducha otázky:

Kdyby se hrálo Člověče, nezlob se, a každej hráč měl jen jednu figurku, byla by to ještě hra?

Z hlediska toho, čím se zabývá game theory, by to hra nebyla. Hráči nemůžou nic ovlivnit, takže se nedá mluvit o výherní strategii.

Z pohledu "děti si hrajou" by to asi hra byla.

[MaMaHaJ]

@Markus Bylo "Gunther must die" hra?

[Antharon]

Tak potom monopoly.

Jestli se to hraje podobně jako Dostihy a sázky, tak tam je hráčskejch rozhodnutí docela dost.

Každopádně ať neutíkám od ducha otázky:

Kdyby se hrálo Člověče, nezlob se, a každej hráč měl jen jednu figurku, byla by to ještě hra?

Z hlediska toho, čím se zabývá game theory, by to hra nebyla. Hráči nemůžou nic ovlivnit, takže se nedá mluvit o výherní strategii.

Z pohledu "děti si hrajou" by to asi hra byla.

Monopoly je hra vytvorena na to aby deti drzali hubu aspon par hodin. Jedina legitimna strategia je jednoducha procedura "ak sa da, nakupuj", dostihy a sazky su tusim iba reskin. Ak v tej hre vidis strategicku hlbku je to smutne.