Filosofie, morálka a Zimbardo

[LokiB]

LokiB:
Whataboutismus při obviňování socialismu ti brání si uvědomit, že důležité nejsou - ismy, ale důsledky jejich aplikace.

Socialismus je jen o málo mladší než libertariasmus a tedy logicky úplně stejně nemůže znát odpovědi na otázky životního prostředí, které jsou o 80 let mladší.

A s čím tenhle tvůj příspěvek vůbec souvisí?
Nepsal jsem, že socialismus má znát nějaké odpovědi, ale že je stejně nešetrný jako kapitalismus. Takže důsledek jeho aplikace je stejný, nebo třeba v Číně horší.

Jakože se tu může psát že kapitalismus ničí životní prostředí, ale když se napíše, že socialismus ničí životní prostředí, tak to vadí?

Ta nekritická snaha bránit socialismus za každou cenu je v téhle diskusi otravná.

[LokiB]

Která hypotéza týkající se humanocentrického uvažování byla vědecky vyvrácena? Resp. jak bylo humanocentrické uvažování vědecky vyvráceno?

Dneska už máme docela obstojně dokázané, že jsme jenom chytřejší opice, které sice měly to štěstí, že si osvojily schopnost předávat si a zaznamenávat zkušenost a sdílet příběhy o tom, kdo jsme "my" a kdo jsou "oni", kteréž to dvě schopnosti nám dovolily sdružovat se do velkých skupin, podmanit si jiné druhy a úspěšně se přemnožit.

Napsal jsi to dlouze, ale neodpověděl jsi na to, kterou hypotézu humanocentrismu věda vyvrátila.
Popsal jsi poznatky a hypotézy či teorie (ne všechny jsou dokázané, tak jak tvrdě píšeš).

Ale neodpověděl jsi na otázku, která předchozí vědecká humanocentrická hypotéza tím byla tedy vyvrácena.
Pravděpodobně máš na mysli nějakou konkrétní vědeckou hypotézu, která říká, že člověk je jedinečný tvor na Zemi a je předurčen já vládnout.
Já takovou vědeckou hypotézu neznám, že by bývala existovala, proto se tě na ní ptám. Je takový problém je upřesnit?

[Cor]

Hej, to že jsem dal příklad, že "odklon ke kapitalismu od socialismu u mladé generace (*) je způsobený strachem z toho, že elity zkurví životní prostředí" není obhajoba socialismu, ale popis jevu.
Oni můžou hejtit i Čínu nebo Rusko, ale doma mají ty kapitalisty, že...

Zase - nehodnotím, jestli je to dobře nebo špatně, ale popisuju to a bádáme nad příčinami.


*(myšleno i když nezmíněno specificky, že hlavně v demokratických státech "globálního Západu" anžto jak je to jinde nemám tucha).

[LokiB]

Tak speciálně pro ten Západ platí, že:

Nemají strach z fiktivních aparátčíků, které nezažili (a tak si je neumí v dnešním kontextu představit), ale z anekdoticky reálných "zlých kapitalistů", které zažili a fiktivních "zlých kapitalistů", které nezažili, "ale mohli by zažít!" (opět, nesugeruj to mě, já ten postoj nezastávám, ale popisuju)

Tady v Evropě má půlka kontinentu nedávnou zkušenost, takže osobně trochu doufám, že to naší mladou generaci proti tomu trendu činí trochu skeptičtější. Ale uvidíme, no, popularita Konečné mi říká, že to asi neStačilo.

Patří v tvé vizi USA na Západ? Protože tam to, co popisuješ tolik vidět není.

Opravdu si myslíš, že Konečnou volí Česká mladá generace? Já jsem z průzkumů viděl něco jiného, ale tak průzkumy se zjevně můžou lišit. V těch, co jsem viděl, volili Konečnou právě ti obdivovatelé socialistických aparátčíků, nikoli mladá generace.

[Cor]

Ale neodpověděl jsi na otázku, která předchozí vědecká humanocentrická hypotéza tím byla tedy vyvrácena.
Pravděpodobně máš na mysli nějakou konkrétní vědeckou hypotézu, která říká, že člověk je jedinečný tvor na Zemi a je předurčen já vládnout.
Já takovou vědeckou hypotézu neznám, že by bývala existovala, proto se tě na ní ptám. Je takový problém je upřesnit?

Otočil sis to. Zalistuj a zjistíš, že ses ptal:

Která hypotéza týkající se humanocentrického uvažování byla vědecky vyvrácena? Resp. jak bylo humanocentrické uvažování vědecky vyvráceno?

A to je maaaaalilinko něco jiného.

[Cor]

Tak speciálně pro ten Západ platí, že:

Nemají strach z fiktivních aparátčíků, které nezažili (a tak si je neumí v dnešním kontextu představit), ale z anekdoticky reálných "zlých kapitalistů", které zažili a fiktivních "zlých kapitalistů", které nezažili, "ale mohli by zažít!" (opět, nesugeruj to mě, já ten postoj nezastávám, ale popisuju)

Tady v Evropě má půlka kontinentu nedávnou zkušenost, takže osobně trochu doufám, že to naší mladou generaci proti tomu trendu činí trochu skeptičtější. Ale uvidíme, no, popularita Konečné mi říká, že to asi neStačilo.

Patří v tvé vizi USA na Západ? Protože tam to, co popisuješ tolik vidět není.

Počkej, chceš mi říct, že všichni to levicoví woke snowflakes nejeví rysy posunu od obliby kapitalismu k oblibě nějakého druhu socialismu, popř. rovnou fašismu, komunismu nebo teda alternativně formám anarchismu?
Já se přiznám, že "svět mladých v USA" asi nemám tolik v merku jako "svět mladých v EU", ale i tak bych byl býval řekl, že skrze socky mám docela přehled, co tam jede za memy...a z nich by jeden věštil touhu po (nějaké, jakékoliv) revoluci a nakopání karikovaných boomerů ve fracích a cylindrech kamsi...

Opravdu si myslíš, že Konečnou volí Česká mladá generace? Já jsem z průzkumů viděl něco jiného, ale tak průzkumy se zjevně můžou lišit. V těch, co jsem viděl, volili Konečnou právě ti obdivovatelé socialistických aparátčíků, nikoli mladá generace.

Po delším zamyšlení...vlastně ne. Naši mladí na poslední volby dost srali a jestli nějakou stranu poslali výš, tak Motoristy.
Konečnou volila spíš +/- tvoje a starší generace, co jim nostalgie umožnila vytěsnit většinu negativ, co žití v té době obnášelo. A spoléhají, že "ted už se to určitě povede líp".
Ale to je fuk, s tématem to souvisí volně a byl to spíš nevydařený quip na závěr.

[LokiB]

Je-li tohle zásadní faktor, pak bychom ho neměli opomíjet ani při té soutěži ideologií. Znamená totiž, že onu soutěž nevyhraje nutně ideologie, která bude nejefektivnější v alokaci zdrojů nebo bude působit nejméně utrpení nebo udržet společenskou stabilitu či jaká kritéria tu v tom vlákně ještě zazněla - znamená to, že vyhraje ideologie, jejíž nedílnou součástí bude dobře šiřitelný příběh, případně ideologie, která bude nejlépe exploitovat ona kognitivní zkreslení. A ta efektivní alokace, redukce utrpení nebo stabilita nelze zcela zanedbat (bez nich to nejde), ale stačí aby byly nějak přítomné, nemusí být (lokálně) optimální.

Opravdu se domníváš, že principy "biologické evoluce" a "soutěž ideí lidské společnosti" mají fundamentálně něco společné, aby se na ně daly aplikovat podobné pohledy?

Mně to přijde jako wishful thinking ... který je dán tím, že dopředu víš, co chceš dokázat, tak sáhneš po nástroji, který ti to možná zajistí. Ale není to moc vědecké.

Na druhou stranu ty se k vědecké metodologii a metodě stavíš obecně velmi volně a přesvědčivě tvrdíš nepravdy o tom, že je něco 100 let vědecky vyvráceno. I když to není pravda, ale tobě by se líbilo, kdyby to pravda byla.
Asi se o metodologii vědy se moc nezajímáš a bereš to tak, že "když někdo tvrdí něco, co se mi líbí, tak to beru jako dokázané".

To by docela dobře vysvětlovalo jak to, že tradiční ideologie se ve veřejném prostoru stále drží, i když vědecky jsou překonané. Jednak je totiž doprovází je dobře šiřitelný "příběh" - jsou černobílé, snadno komunikovatelné, pracují s nějakými dokonalými homo idealis, místo chybujících homo sapiens ... a druhak umožňují různým skupinám lidí se s něčím identifikovat, tedy exploitovat "my a oni", což je IMHO jedno z nejsilnějších kognitivních zkreslení, co máme.

Které moderní netradiční ideologie by měly tu tradiční nahradit? Je jich víc, nebo je už jenom jedna, ta správná?
To z konce odstave platí přeci pro všechny ideologie bez rozdílu na tradiční a netradiční.
Někdo se klidně přeučí na moderní ideologie "plochozemce" a "konspirátora", protože mu to umožní se s něčím identifikovat.

Zároveň to ale znamená, že to, co jsem napsal výše Lokimu o selekci ideologií je sice point k zamyšlení, ale nemusí to být nutně absolutní pravda. Klidně to může být tak, že libertarianismus se široce neprosadil ne díky tomu, že není dost efektivní, ale díky tomu, že má prostě blbě šiřitelný příběh, který potřebuje ke svému šíření nějaké konkrétní podhoubí (které občas někde je, takže nevychcípal úplně, ale šíří se hůř než konkurence, a proto není obecně přijímán jako ideál).

Je podle tebe nutným cílem jakéhokoli světonázoru, aby se prosadil?
Je to tak, že se musí prosadit nebo zahynout a zmizet a ti kdo ho zastávali si musí vybrat něco jiného a noví zastánci už se neobjeví?

Prosazení liberatrismu je opravdu těžké (a já za něj ani tak moc nepléduju ... to je pro vás těžko pochopitelné, ale to, že v něj věřím já, neznamená, že potřebuju, aby v něj věřili i všichni ostatní).
Jestli má někdo nastavení "o sebe se starat nechci a chci, aby se o mě starali ostatní", tak mu liberatiánství nevnutí nikdo nijak.
To, že má někdo nastavení "cítím se špatně, když se společnost nestará o ty nejpotřebnější", tak mu ho nevnutí také nikdo nijak.

Ale víš co ... to na podstatě té myšlenky nic nemění.

Když jsme zpátky u ideálu ... ten rozdíl je jasný, zastánci socialismu potřebují, aby většina přijala socialismus jako ideál, protože pak ho můžou prosazovat. Nikdo nemůže prosazovat a žít socialismus sám, to nefunguje.
Narozdíl od libertariánství, které to individuálnímu člověku umožňuje. I v přeregulované společnosti se socialistickými aspekty, může lebertarián celkem spokojení žít dle svého ideálu.

Také to znamená, že pokud máme nějakou shodu na tom, že ideální stát by bylo dobré konstruovat na základě aktuálních znalostí o fungování společnosti a ne nějakých 100+ let starých idealizovaných představ, potom jednou z věcí, která je nutná pro prosazení takové představy, je nutnost spojit ho s dobrým příběhem (ve smyslu příběhem, který se bude dobře šířit). Jinak můžeš mít sebedokonalejší a sebeefektivnější design, ale první populista nebo ideolog s líbivým sloganem ho převálcuje.

Vím, že jsi to celé psal Corovi a ne mě ... takže se omlouvám, že na to reaguje. Původně mě k té reakci vybudila tato poslední část, kde jsem chtěl napsat:

Ta shoda by byla pěkná. Blbý na tom je, že ty si současně osobuješ i pravomoc rozhodovat o tom, jaké ty aktuální znalosti jsou, co říkají a co je už vyvrácené a zastaralé. No a to je ten problém. Protože to, s čím nesouhlasíš, šmahem odmávneš jako překonané a vyvrácené, zatímco to, co se ti líbí, považuješ za aktuálně přijímané, aktuálně progresivní a takřka dokázané.

takhle soutěž ideí ovšem vypadat nemůže, když se soutěžící prohlásí i za rozhodčího.

[Cor]

Která hypotéza týkající se humanocentrického uvažování byla vědecky vyvrácena? Resp. jak bylo humanocentrické uvažování vědecky vyvráceno?

A co na to odpoví každému dnes volně dostupný jazykový model se strojovým učením?

Příklady dnes překonaných, humanocentrických teorií, které se zaměřovaly na výsadní postavení člověka ve vesmíru nebo v rámci přírodního světa, zahrnují:

1. Geocentrismus: Ve starověkém Řecku a až do renesance byla rozšířena víra, že Země stojí ve středu vesmíru, zatímco ostatní nebeská tělesa, včetně Slunce, obíhají kolem ní. Tato teorie, prosazovaná Ptolemaiem, vycházela z představy, že Země a lidstvo mají ústřední roli ve vesmíru. Během 16. století ji ale vyvrátil heliocentrický model Mikuláše Koperníka, který postavil do středu Slunce.

2. Aristotelovská biologie: Aristotelova myšlenka „velkého řetězce bytí“ (scala naturae) zorganizovala živé organismy v hierarchii s člověkem na vrcholu. Tento pohled pokládal člověka za nejdokonalejšího tvora, což ovlivnilo přírodní filozofii na mnoho staletí. S rozvojem evoluční biologie a především teorií Charlese Darwina, která ukázala, že všechny druhy mají společného předka a vyvíjejí se přirozeným výběrem, byla tato hierarchická představa opuštěna.

3. Antropocentrická evoluční teorie: Před Darwinem bylo rozšířené přesvědčení, že evoluce má „cíl“ a že lidé představují její vrchol nebo konečný bod. Lamarckismus například naznačoval, že organismy se mění za účelem dosažení komplexnějších forem, kdežto Darwinův přístup ukázal, že evoluce nemá směr ani cíl, a lidé nejsou jejím „cílem“.

4. Antropocentrická klimatologie: V minulých stoletích se předpokládalo, že klima se přizpůsobuje lidským potřebám nebo že ho lidé nedokážou významně ovlivnit. Tento názor byl přehodnocen v 20. století, kdy vědci začali odhalovat vliv lidské činnosti na klima, což vedlo k současným teoriím o antropogenních klimatických změnách.

5. Antropocentrická ekologie: Tento přístup předpokládal, že přírodní ekosystémy jsou zde především k uspokojení lidských potřeb. Ekologická věda od poloviny 20. století však ukázala, že všechny organismy jsou vzájemně propojeny a že lidská činnost může mít významný dopad na celou biosféru, což vyústilo ve vznik moderní ekologie, která klade důraz na ochranu přírody bez nutného vztahu k přímému prospěchu člověka.

Tyto teorie odrážejí dřívější pohled na člověka jako střed všeho dění, což bylo postupně zpochybněno rozvojem moderní vědy.


Bonus:

Spoiler

Mezi antropocentrické teorie, které byly později vyvráceny a označeny za pavědecké nebo pseudovědecké, patří:

1. Frenologie: Frenologie vznikla na přelomu 18. a 19. století a tvrdila, že osobnostní rysy a schopnosti jednotlivce lze určit podle tvaru a velikosti částí jeho lebky. Tento pseudovědecký přístup byl antropocentrický v tom, že lidem přisuzoval speciální vlastnosti, které měly údajně vyjadřovat jejich morální a intelektuální kvality. Pozdější neurověda a psychologie však ukázaly, že mezi tvarem lebky a vlastnostmi člověka neexistuje žádný přímý vztah.


2. Antropocentrický kreacionismus: Kreacionismus v různých formách tvrdí, že lidé jsou výsledkem přímého, záměrného stvoření, často popsaného v náboženských textech. Vědecké důkazy z paleontologie, geologie a biologie (především teorie evoluce) ale ukázaly, že lidé jsou výsledkem dlouhodobého procesu přírodního výběru, nikoliv výjimečného stvoření. Mladá Země kreacionismus (který tvrdí, že Země a život na ní jsou pouze několik tisíc let staré) je dnes vědecky považován za pseudovědu.


3. Eugenika: Eugenika byla populární v první polovině 20. století a tvrdila, že lidstvo lze „zlepšit“ prostřednictvím selektivního křížení, včetně kontroly nebo eliminace některých skupin na základě domnělých „nižších“ nebo „nežádoucích“ vlastností. Tento koncept, který byl v podstatě antropocentrický a sociálně darwinistický, se ukázal jako eticky nepřijatelný a vědecky neopodstatněný, jelikož lidské vlastnosti nejsou jednoduše definovatelné a predikovatelné na základě dědičnosti.


4. Teorie antropocentrického vesmíru: Jiné varianty antropocentrismu, jako je myšlenka, že vesmír má zvláštní „nastavení“ pro lidský život (antropický princip v jeho silné formě), jsou považovány za spekulativní a mimo rámec vědecké metodiky. Současná kosmologie vychází z principu, že vesmírné procesy fungují nezávisle na lidské existenci, a silný antropický princip je mnoha vědci považován za pseudovědecký argument, protože postrádá empirické důkazy.


5. Vitalismus: Vitalismus tvrdil, že živé organismy mají zvláštní „životní sílu“ (élan vital), která je odlišuje od neživé hmoty. Tento názor byl antropocentrický, protože stavěl život (a zvláště lidský život) nad běžné fyzikální a chemické zákony. Vitalismus byl postupně vyvrácen, když biochemie a molekulární biologie ukázaly, že životní procesy jsou výsledkem chemických reakcí a fyzikálních zákonů.



Tyto teorie byly z velké části zavrženy, protože se neopíraly o důkazy získané objektivním vědeckým zkoumáním, ale o předpoklady zvýhodňující výjimečnost či nadřazenost lidstva.

[LokiB]

Hej, to že jsem dal příklad, že "odklon ke kapitalismu od socialismu u mladé generace (*) je způsobený strachem z toho, že elity zkurví životní prostředí" není obhajoba socialismu, ale popis jevu.
Oni můžou hejtit i Čínu nebo Rusko, ale doma mají ty kapitalisty, že...

Zase - nehodnotím, jestli je to dobře nebo špatně, ale popisuju to a bádáme nad příčinami.

*(myšleno i když nezmíněno specificky, že hlavně v demokratických státech "globálního Západu" anžto jak je to jinde nemám tucha).

Myslel jsi spíš odklon od kapitalismu k socialismu? nebo skutečně odklon ke kapitalismu od socialismu?
Jenom se ptám.

Anyway ... na základě čeho máš za to, že k jednomu nebo druhému dochází? A jestli k tomu dochází více či méně než v každé předchozí generaci?

A není to třeba jednodušší v tom, že hrají roli mnohem primitivnější (ve smyslu jednodušší) aspekty jako "nemůžu sehnat bydlení".
Kdybys dnes všem mladým do 30 let sehnal cenově dostupné komerční bydlení ... byl by pro ně socialismus stále ještě nějak zajímavý a měli by vůbec důvod ho řešit?
Jasně, někteří určitě, ale bavím se o masovém rozšíření, ne o filozofujících skupinkách na diskusních fórech.

[LokiB]

Která hypotéza týkající se humanocentrického uvažování byla vědecky vyvrácena? Resp. jak bylo humanocentrické uvažování vědecky vyvráceno?

A co na to odpoví každému dnes volně dostupný jazykový model se strojovým učením?

Příklady dnes překonaných, humanocentrických teorií, které se zaměřovaly na výsadní postavení člověka ve vesmíru nebo v rámci přírodního světa, zahrnují:

1. Geocentrismus: Ve starověkém Řecku a až do renesance byla rozšířena víra, že Země stojí ve středu vesmíru, zatímco ostatní nebeská tělesa, včetně Slunce, obíhají kolem ní. Tato teorie, prosazovaná Ptolemaiem, vycházela z představy, že Země a lidstvo mají ústřední roli ve vesmíru. Během 16. století ji ale vyvrátil heliocentrický model Mikuláše Koperníka, který postavil do středu Slunce.

2. Aristotelovská biologie: Aristotelova myšlenka „velkého řetězce bytí“ (scala naturae) zorganizovala živé organismy v hierarchii s člověkem na vrcholu. Tento pohled pokládal člověka za nejdokonalejšího tvora, což ovlivnilo přírodní filozofii na mnoho staletí. S rozvojem evoluční biologie a především teorií Charlese Darwina, která ukázala, že všechny druhy mají společného předka a vyvíjejí se přirozeným výběrem, byla tato hierarchická představa opuštěna.

3. Antropocentrická evoluční teorie: Před Darwinem bylo rozšířené přesvědčení, že evoluce má „cíl“ a že lidé představují její vrchol nebo konečný bod. Lamarckismus například naznačoval, že organismy se mění za účelem dosažení komplexnějších forem, kdežto Darwinův přístup ukázal, že evoluce nemá směr ani cíl, a lidé nejsou jejím „cílem“.

4. Antropocentrická klimatologie: V minulých stoletích se předpokládalo, že klima se přizpůsobuje lidským potřebám nebo že ho lidé nedokážou významně ovlivnit. Tento názor byl přehodnocen v 20. století, kdy vědci začali odhalovat vliv lidské činnosti na klima, což vedlo k současným teoriím o antropogenních klimatických změnách.

5. Antropocentrická ekologie: Tento přístup předpokládal, že přírodní ekosystémy jsou zde především k uspokojení lidských potřeb. Ekologická věda od poloviny 20. století však ukázala, že všechny organismy jsou vzájemně propojeny a že lidská činnost může mít významný dopad na celou biosféru, což vyústilo ve vznik moderní ekologie, která klade důraz na ochranu přírody bez nutného vztahu k přímému prospěchu člověka.

Tyto teorie odrážejí dřívější pohled na člověka jako střed všeho dění, což bylo postupně zpochybněno rozvojem moderní vědy.

Tak jestli myslel Marky tyto teorie ...

Zkusil sis to po GPT zkontrolovat? On dost kecá.
Najdeš něco k tématu "Antropocentrická evoluční teorie"? Mně to přijde jako výmysl GPT a na googlu nic takového nebude, ale co já vím

Podobně pak k "Antropocentrická ekologie" ... tam o nějaké takové vědecké teorii taky nenajdeš nic.

Ale jinak "nice try"

[LokiB]

Ten bod 4 si GPT krásně vycucal z prstu, aby si z tebe vystřelil
Fakt jsi věřil tomuto tvrzení? "V minulých stoletích se předpokládalo, že klima se přizpůsobuje lidským potřebám"

"Antropocentrická klimatologie" ... zero.

Uvádět Geocentrismus jako příklad "humanocentrických teorií" snad také nemůžeš myslet vážně.

[Cor]

Tady nekecá, jen kompiluje a labeluje to podle toho, jak jsem mu to vymezil promptem.
Nazval to "antrocentrická ekologie" protože se ho ptám na humanocentrické teorie. Samozřejmě, že "antropocentrická ekologie" neexistuje jako ekologický směr, protože ti, kdo se podle téhle nepsané, ale praktikované filosofie chovali vůbec o ekologii nepřemýšleli.
Je to label ex-post ne a priori.

PS: je tam bonus, co už je trošku přesnější, ale tak zapoj trochu představivosti, neodpovídá podle učebnice, ale odpovídá to na příklady historicky doloženého humanocentrického uvažování/jednání...já nevím, ale přijde mi, že se snažíš napadat formu, když vidíš, že nejde vyvrátit obsah.

[LokiB]

Takže opravdu věříš tomu, co ti GPT napsal?

"V minulých stoletích se předpokládalo, že klima se přizpůsobuje lidským potřebám"

nebo ti to přijde jako nimrání se ve formě místo obsahu?

[Cor]

Takže opravdu věříš tomu, co ti GPT napsal?

"V minulých stoletích se předpokládalo, že klima se přizpůsobuje lidským potřebám"

nebo ti to přijde jako nimrání se ve formě místo obsahu?

Jako jo. Nečtu to jako "Aha, aha všichni lidé si mysleli a bylo to nejrozšířenější mezi všemi jedinci, že když si to budou moc přát, klima se jim samo oteplí nebo ochladí" ale jako "Lidé si mysleli, že se to o sebe postará a srovnà samo a/nebo, že jejich akce stejně nebudou mít nepříznivý dopad"...

A jinak, ono když se něco nezdá, tak se to dá donutit i dohledat podrobnosti nebo dodat zdroje:

Tady jsou konkrétní historické myšlenkové směry a teorie, které naznačovaly, že klima se přizpůsobuje lidským potřebám. Každý bod je doplněn o odkaz na zdroje v češtině nebo angličtině.

1. Teorie vlivu odlesňování na klima (17.–18. století): V době osvícenství se objevila teorie, že odlesňování, zejména v Evropě a koloniální Americe, může změnit místní klima, což má pozitivní vliv na zemědělství. Tento názor sdíleli někteří evropští myslitelé i kolonisté v Novém světě, kteří věřili, že kácení lesů a obdělávání půdy může oteplit klima a podpořit úrodu. Tato teorie vycházela z pozorování, ale neměla vědecký základ, který by prokázal trvalý vliv na klima

National Institute of Environmental Health Sciences

Encyclopedia.com



2. Manifest Destiny a teorie „déšť následuje pluh“ (19. století): V 19. století v USA vznikla víra, že zemědělská činnost (především orání) přivolá do aridních oblastí více deště. Tento mýtus, často nazývaný „rain follows the plow“, se stal součástí širší ideologie Manifest Destiny, která podporovala expanzi osadníků na západ USA. Tento názor vedl k rozsáhlému osídlování Velkých plání, které mělo později za následek ekologické katastrofy, jako byla Dust Bowl ve 30. letech 20. století .

**Zdroj*an Magazine](https://www.smithsonianmag.com/history/ ... 180955555/)

US National Park Service




3. Náboženské a morální výklady klimatu (středověk až 18. století): Ve středověké a raně novověké Evropě lidé věřili, že klima a přírodní události jsou v rukou Boha a mohou se měnit podle lidského chování, často jako odměna nebo trest. V Evropě byla špatná úroda, záplavy nebo sucha často interpretována jako boží trest za hříchy společnosti. Tento názor vycházel z biblického učení a byl rozšířen především v rámci křesťanské teologie 【6†source】.

Zdroj: -annica](https://www.britannica.com/topic/divine-retribution)

Encyclopedia.com - Environmental Determinism




4. Agrární mysticismus a vitalismus (20. století): Ve 20. století, zejména díky Rudolfu Steinerovi, vznikla biodynamická metoda zemědělství, která zahrnuje víru, že půda, klima a ekosystémy jsou „živé“ a že správné spirituální naladění farmáře může příznivě ovlivnit klima a úrodu. Tento přístup vycházel z přesvědčení, že existují skryté síly přírody, které reagují na lidský přístup【7†source】【8†source】.

Zdroj: -tion](https://www.biodynamics.com/biodynamic- ... -practices)

Rudolf Steiner Archive




5. Sovětské klimatické inženýrství (20. století): V Sovětském svazu, zejména v 50. a 60. letech, se objevily ambiciózní plány na úpravu klimatu prostřednictvím velkých technických projektů, například přesměrování toků řek na zavlažování suchých oblastí. Tyto projekty vycházely z marxistického přesvědčení, že příroda je podřízena lidské vůli a že klimatické podmínky lze změnit k prospěchu společnosti. Tyto experimenty však vedly k rozsáhlým ekologickým škodám, například v oblasti Aralského jezera .

Zdroj:

[BBC News - The Abbc.com/news/world-asia-28921173)

Encyclopaedia Britannica





Tyto příklady demonstrují, jak humanocentrické myšlení o klimatu historicky vedlo k chybným předpokladům, že klimatické podmínky mohou být přizpůsobeny lidským potřebám – ať už skrze technické zásahy nebo boží vůli.

Kde vidíš něco nepravdivého nebo vymyšleného?

[LokiB]

Tak ten agrární mysticismus a vitalismus od zakladatele waldorfských škol a antroposofa Steinera bych tu nehledal. Vida, něčemu jsem se přiučil, díky.
To budu muset bláznivým kamarádům, co v jeho díle dodnes pokračují, zmínit.

Jinak jde spíše o náboženství, metafyziku, esoteriku a magii než o "vědeckou teorii" - asi do takové úrovně, jako bys řekl, že je vědecky vyvrácené, že modlitby fungují

Bod 3 - ten mi přijde úplně v kontradikci sám se sebou. Jestliže je vše v rukou boha, tvrdit, že se klima přizpůsobuje člověku přeci nedává smysl.