Rule of cool

[Jerson]

Kdo nezná Rule of cool nezná, toto pravidlo zhruba říká:
Pokud hráče napadne velmi zajímavý a cool nápad na řešení situace, který nelze vyhodnotit pomocí pravidel, Vypravěč tuto akci vyhodnotí jako skvělý úspěch, aniž by použil mechaniky.

Slyšel jsem ho rozebraný od několika youtuberů s názory pro i proti. Osobně k němu mám řadu výhrad jako Vypravěč, a nejsem si jistý, zda jsem se s ním setkal jako hráč, ale asi bych ho odmítal také, i v případě, že bych měl být ten úspěšný hráč.

Jak se k němu stavíte vy?

[Lorwyn]

Pokud na to systém mechaniku opravdu nemá, pokud ta akce zapadá do žánru a pokud povolení nezpůsobí kolaps hraného systému, pak ano. Jinak ne.

Docela často ten systém mechaniku má, ale pro jiné povolání nebo schovanou v nějakém skillu - pak není moc fér to jen tak někomu povolit. Jindy zase nahlášená akce vůbec nezapadá do žánru (například se jdeme probíjet roklí s pomocí mečů a kouzel - snažit se banditům třeba odříznout říčku co vtéká do jejich kotliny, zbavit je tak pitné vody a donutit "odejít ven z dungu" kterým je ta členitá kotlina, to je pro hru vyloženě destruktivní). A věci co by sice fungovaly, ale pokud je nechám projít, tak můžu vyhodit nějaký skill nebo kouzlo které to mají umět, to se taky nehodí uznat.

Další věc je, že i věci které přímo v pravidlech nejsou se v případě mnoha systémů dají začlenit - dát jim (pokud se to hodí do scény) nějakou obtížnost, skill check, spálit bod osudu...něco. Pokud tedy nápad hráčů nespočívá v tom, že pomocí něčeho hodně samozřejmě zvládnutelného vyřeší něco velmi náročného.

[York]

Rule of Cool může znamenat dvě věci (teda tři, když přidám ještě tvoji extrémní definici):

1) Hraní v žánru, kterej je sám o sobě na Rule of Cool postavenej. Tady asi není co dodat.

2) Tendence přimhouřit oko při posuzování akcí ve standardním settingu, když to je cool. Tohle běžně používám, ale neznamená to, že záměr může bejt úplnej nesmysl, ani že to je automaticky "skvělý úspěch" (whatever that means). Je to prostě uvažování ve smyslu "nejsem si jistej, jestli by tohle reálně fungovalo, ale je to cool, takže v naší hře to fungovat bude".

[MarkyParky]

Tak já teda znám Rule of Cool jako termín pro neco úplně jiného.

Rule of cool, které znám já, zní:
"Nemusíš se namáhat se zdůvodňováním logiky na pozadí, pokud je akce natolik frenetická, efektní a cool, že diváci (u nás teda hráči) jsou jí usnesení a nemají čas/důvod se nad logikou věcí zamýšlet."

A není to jen RPG věc, je to termín z popkultury obecně.

Ale koukám na internety, a ono to vypadá, že fakt oba významy existují vedle sebe, resp. ten co předkládá Jerson je asi nějaká užší a specifická aplikace/přenesení toho obecného principu právě na GMovské rozhodování a mechaniku.

EDIT: Yorkův 2) to ale vystihuje myslím přesněji než Jerson ova otázka.

[Jerson]

Zrovna dneska jsem slyšel ještě další definici (v RPG), takže možná to není ustálený termín.

Každopádně jsem to slyšel pro akce typu "vyskočím drakovi na hřbet a zarazím mu meč pod temeno" prováděné v DnD, které má figurky na ploše a žádné akce "šplhání po zádech nestvůry" nezná, a stejně tak nezná útoky na zranitelná místa nestvůr, které vedou k okamžité likvidaci.
(Nebo možná ty mechaniky existují, jen je dotyčný GM neznal.)

[Corny]

Za mě...
1) Pokud jde o akce typu "viz Jersonův příklad s lezením po zádech", to za "Rule of cool" nepovažuju, to je prostě limitace systému, která ale nedává moc smyslu, tj. akce, které by ta postava smysluplně mohla provést jí prostě nechám provést a analogicky či jinak to nějak s ostatními vyhodnotíme. Stejně tak když hráč někoho pod stolem střelí brokovnicí, tak se prostě nebudu vůbec bavit o nějaké iniciativě nebo hodech na zranění atd., jestli ta hra zná překvapivé zranění atd., protože... well... fiction first.

2) Pokud je to akce, kdy bych jinak házel na úspěch, consequence atd., ale věc, kterou postava dělá, je nějak "víc cool než obvykle" (obecně doufám, že všechno, co budou hráči dělat, bude "cool" ), tak docela běžně zvážím, zda hráči pak nedat nějakou výhodu (třeba v Blades větší potenci) nebo narovinu neřeknu, že si házet nemusí a uspělo to (obdobně pokud vymyslí nějaký hodně dobrou akci, která sedí jak zadek na hrnec nebo se všichni shodnou, že to byl fakt super nápad apod.). Bavím se o tom otevřeně s hráči, že to tak udělám a nemusí házet.

[Rillae]

Zrovna dneska jsem slyšel ještě další definici (v RPG), takže možná to není ustálený termín.

Každopádně jsem to slyšel pro akce typu "vyskočím drakovi na hřbet a zarazím mu meč pod temeno" prováděné v DnD, které má figurky na ploše a žádné akce "šplhání po zádech nestvůry" nezná, a stejně tak nezná útoky na zranitelná místa nestvůr, které vedou k okamžité likvidaci.
(Nebo možná ty mechaniky existují, jen je dotyčný GM neznal.)

1) skok drakovi na záda... prostej ability check
2) okamžitá likvidace útokem na zranitelný místo, tady bych vyžadovala crit hit

[Jiron]

Snaha definovat "cool" nehledě na prostředí a vyznění hry je přinejmenším bláhové.

[Pieta]

Podle mě je RoC logickým vyústěním některých jiných celkem běžných principů. Třeba že co chceš ve hře vidět, musí pro hráče mít smysl do hry dávat. Nebo že selhání zajímavé akce mrzí mnohem víc, než úspěch v nezajímavé, protože se s tím hráč musí vymýšlet a investovat do toho.

Viz ten klasický příklad:
Hráč A: Vezmu do ruky dýku, protože ta na to bude šikovnější. Až orel proletí kolem, skočím mu na záda, chytím ho jednou rukou kolem krku a pak ho dýkou v druhé ruce bodnu do oka.
GM: OK, tak si hoď na atletiku, jestli jsi skočil, pokud ne, dostaneš fall damage. Pak si hoď na útok s postihem, protože jsi v nešikovné pozici. A pokud uspěješ, dej mu damage dýky.
Hráč B: Útočím.
GM: OK, hoď si na útok, a pokud uspěješ, dej mu damage svojí nejlepší zbraně.
Tohle zopakuješ tak třikrát, a pak už ti hráč A nikdy nenavrhne nic zajímavého.

RoC je tah přesně opačným směrem. Ukazuje hráčům, že v téhle hře má smysl navrhovat zajímavé věci, a dokonce že může mít větší šanci uspět, když to bude dělat.

Dá se to přehnat? Dá. Dá se to používat v momentě, kdy o to někdo u stolu nestojí? Dá. Ale to nejsou problémy RoC, ale shody v herní skupince.

[LokiB]

Pieta: proč by hráč A už nikdy nenavrhl nic zajímavého? Tato promisa je zcela závadějící a navíc nepravdivá.
Leda by Hráč A byl fouňa, který potřebuje neustálé potvrzování své výjimečnosti, která ho nadřazuje všem ostatním.

Chyba je totiž už v smaotném uvažování, že deklarovaná akce: "vezmu do ruky dýku, vyskočím na orla (draka, cokoli) a bodnu ho do oka" je v rámci RPG hry nějak cool. Není to cool ani popisem, ani samotnou akcí. Cool může vypadat třeba ve filmu nebo v knize.

To pak můžeš v té hře úplně zrušit pravidla pro boj a nechat všechny popisovat, jak cool akcema zabíjejí každého oponenta, protože je to přeci cool.

[Pieta]

Pieta: proč by hráč A už nikdy nenavrhl nic zajímavého? Tato promisa je zcela závadějící a navíc nepravdivá.

Protože mu vypravěč jasně demonstroval, že pokud do popisu přidá víc než jen nutné mechanické minimum, bude to brané jako důvod, proč má mít menší šanci na úspěch, menší efekt, nebo (jako v našem případě) obojí současně. Takže to přestane dělat, protože by byl sám proti sobě.

Chyba je totiž už v smaotném uvažování, že deklarovaná akce: "vezmu do ruky dýku, vyskočím na orla (draka, cokoli) a bodnu ho do oka" je v rámci RPG hry nějak cool. Není to cool ani popisem, ani samotnou akcí. Cool může vypadat třeba ve filmu nebo v knize.

Tak si to přejmenuj třeba na Rule of říct v boji víc, než jenom na koho přesně útočím, to na původním argumentu myslím nic moc zásadního nezmění.
Vždycky je samozřejmě možnost ve skupince, která považuje bodání orlů do očí za cool, nehrát. O tom to ladění očekávání a hledání společných chutí tak nějak je, ne?

To pak můžeš v té hře úplně zrušit pravidla pro boj a nechat všechny popisovat, jak cool akcema zabíjejí každého oponenta, protože je to přeci cool.

Na tohle s dovolením zareaguju citátem. Už nevím přesně, kdo to řekl, ale podle mě to výborně vystihl:

Dá se to přehnat? Dá. Dá se to používat v momentě, kdy o to někdo u stolu nestojí? Dá. Ale to nejsou problémy RoC, ale shody v herní skupince.

[LokiB]

Tak si to přejmenuj třeba na Rule of říct v boji víc, než jenom na koho přesně útočím, to na původním argumentu myslím nic moc zásadního nezmění.
Vždycky je samozřejmě možnost ve skupince, která považuje bodání orlů do očí za cool, nehrát. O tom to ladění očekávání a hledání společných chutí tak nějak je, ne?

Jenže o tom Rule of cool není. To co popisuješ ty, svádí k munchkinovskému postupu, kdy se hráč domáhá "lepšího výsledku než který uvažují pravidla v rámci dané mechaniky, například boje" a zdůvodňuje to, že dal přeci cool popis.

Rule of cool typicky (podle mého výkladu), umožňuje něco navíc, oproti standardním mechanikám dané hry, právě proto, že je daný nápad nebo popis od hráče opravdu výjimečně "cool".
Běžné popisy jsou běžné herní popisy, které je fajn při hře používat, ale nemají za cíl "tím získat nějakou výhodu".

Klasický souboj třeba v DnD opravdu nezíská nic navíc, když bude hráč popisovat geraltovské piruety postavy (standardního bojovníka) typu "zaútočím na něj zespodu neodrazitelnou fintou, při které na poslední chvíli stočím špičku meče do místa, kam to nečeká, odrazím se od něj, a zatočím se, že na mě nestihne zaútočit a jsem z jeho dosahu"
A bude si nárokovat automatický zásah, nejlépe pak smrtící, ale kdyby ne, tak aspoň bez možnosti reakce nepřítele na vzdálení se od něj.

Ano, často může být RPG boj nudným sledem hodů kostkou a popisy pomáhají větší zábavnosti. Jsou-li však brány jakožto automatický argument pro výhody nad rámec systému, hře to neprospívá.

[Corny]

Well, za mě Rule of říct v boji víc, než jenom na koho přesně útočím s Rule of Cool nijak moc nesouvisí. Taky by se to dalo popsat Rule of zakecávej svoje akce za nadbytečný popisovací fluff v naději, že si tím vysloužíš výhodu. Popisovat akce poutavě je fajn a určitě je ta hra pak zajímavější, ale to neznamená, že by to mělo být nějak odměňováno. Navíc každý hrajeme jinak a i relativně stroze jde popsat cool nápady a scény. Není nic špatného na tom, pokud někdo prostě nijak rozsáhle nepopisuje, nemluví za svou postavu v prvním rodě, nedělá hlasy atd. A pokud to v té hře chci a vadí mi, že to tam není, tak bych si o tom s hráči měl spíš popovídat, případně jim jít příkladem.

A obdobně samozřejmě by nemělo být širší popisování ani postihováno. Pokud někdo řekne, že útočí na nepřítele, a druhý dělá zjevně totéž, jen prostě popisuje jak tasí se zuřivým výrazem na tváři svůj meč a se záští na jazyku seká na soupeřovu hruď, tak by GM samozřejmě neměl být dick a nějak nesmyslně ho za to vytrestat (ostatně nevím ani proč by to někdo dělal). Něco jiné je ale "je potrestán za to, že zajímavě popisuje své akce" a "GM přiměřeně ohodnotil obtížnost akce na základě situace ve fikci, kterou hráč popsal". Pokud se někdo poutavým popisem akce zakecá do fikčního kouta, protože se například v zájmu "poutavosti" rozhodl popsat jinak jednoduchou akci tak, že z ní udělal akci náročnější (místo aby se soupeřem šermoval na podlaze, tak se rozhodl houpat při tom jednou rukou na lustru a recitovat přitom pomstichtivý monolog), tak je zcela fér, pokud bude mít ta akce přiměřeně vyšší rizika. Pokud je součástí naší vzájemné dohody u stolu, že já jako GM budu spravedlivě a nezaujatě prezentovat a reprezentovat fikci a aplikovat na ni pravidla, pak zkrátka nesu odpovědnost i za to, že fikce tě přiměřeně kousne, pokud si to zasloužíš.

[Pieta]

Jenže o tom Rule of cool není. To co popisuješ ty, svádí k munchkinovskému postupu, kdy se hráč domáhá "lepšího výsledku než který uvažují pravidla v rámci dané mechaniky, například boje" a zdůvodňuje to, že dal přeci cool popis.

Což je naprosto v pořádku, když o takovou hru hráči stojí.

Něco jiné je ale "je potrestán za to, že zajímavě popisuje své akce" a "GM přiměřeně ohodnotil obtížnost akce na základě situace ve fikci, kterou hráč popsal".

Něco jiného to je v případě, že tvoje a vypravěčovy představy o tom, co je rozumné, přiměřené, realistické atd jsou stejné. Pokud nejsou, tak často to dost splývá, protože jakýkoliv extra popis je minové pole, kde nikdy nevíš, jaká zmínka vyvolá u vypravěče dojem, že by ti zrovna tuhle akci měl ztížit, protože jsi ji evidentně popsal jako náročnější nebo riskantnější, než je "standard".

Pokud je součástí naší vzájemné dohody u stolu, že já jako GM budu spravedlivě a nezaujatě prezentovat a reprezentovat fikci a aplikovat na ni pravidla, pak zkrátka nesu odpovědnost i za to, že fikce tě přiměřeně kousne, pokud si to zasloužíš.

Já si myslím, že "nepopsal jsi to správně, takže si zasloužíš horší mechanickou pozici" je právě ten moralizující přístup, od kterého lidi rádi utíkají k RoC, který nesoudí morální a jiné zásluhy hráčů, ale prostě říká, že když chceme ve hře zajímavé věci, tak je tam dáme.

Kromě toho, nezaujatý GM u stolu je jasný recept k nudné hře, já mám radši vypravěče, kteří jsou hrou zaujatí. :P

[York]

Jenže o tom Rule of cool není. To co popisuješ ty, svádí k munchkinovskému postupu, kdy se hráč domáhá "lepšího výsledku než který uvažují pravidla v rámci dané mechaniky, například boje" a zdůvodňuje to, že dal přeci cool popis.

Já si naopak myslím, že přesně o tom Rule of Cool je a ano, přesně k tomuhle při hraní podle DnD vede. Pieta přesně popsal důvody - když budeš chtít cool akce vyhodnocovat striktně podle pravidel, nevyhnutelně si tím značně uškodíš a dost často si při tom dáš na hubu. Z toho plyne, že pokud mají být cool i mechanicky, musí být nutně výhodnější než "podle pravidel".

Z toho mimo jiné plyne, že pokud chceš při hraní DnD používat Rule of Cool, měl by ses důkladně ujistit, že hraješ s hráčema, který se dokážou oprostit od muchkinismu a powergamingu.