Realismus DrD II
Moderátoři: Bouchi, Pieta, Charles
-
reflame
- Příspěvky: 156
- Registrován: 11. 10. 2019, 20:45
Re: Matematika DrDII
Děkuju. Ale možná mám málo fantazie: jak dosáhnout toho, aby fikce měla velký vliv? Já nedosáhnu (odhadem) ani 50% podílu fikce. Ještě nevím, kdy hraní obnovíme, ale mám převážně nezkušené hráče, kteří si hlavně "chtějí bouchnout". Takže ta odpovědnost za charakter hry leží na mně.Sarsaparillos píše: ↑10. 5. 2024, 11:27 V téhle rovnici je jedna klíčová proměnná a to je právě fikce. A jako proměnná má významnou váhu, nedělá 20% výsledku, ale 80%. A já mám pocit, že tuhle významnost přehlížíš a redukuješ vyhodnocování jen na část rovnice popsanou pravidly.
Možná bych se měl přiznat k tomu (možná jsem to už někde zmiňoval), že zatím jsem hrál stylem "hoď 2k6" a pokud hodíš lehký nadprůměr, tak ti dopřeju výsledek, který odhaduji (vzhledem ke všem nejrůznějším okolnostem) pokládám za lehký nadprůměr. Třeba: "Štír tě nezranil a ty jsi ho jen lehce škrábl." Nepočítali jsme žádné zdroj, životy, hranice, vlastnosti atd. Myslel jsem si, že jsem schopen takto hru vést, ale - už si nemyslím, že je to dobré. Tak je otázka, jestli nejdu z extrému do extrému, když silně zvažuju, že bych přešel na systém DrD II hraný tím způsobem, jak ho chápu. Prostě, budu se v tom muset někde najít, jak daleko chci, aby naše hra byla od toho, jak jsi to hezky řekl: "Hlásím útok, hlásím další útok."
- - -
A jak je to s tou fikcí? Zeptám se Tě na konkrétním příkladu:
Řekněme, že člověk šermíř, trpasličí bojovník a kroll hraničář (s obří sekerou a vlkem) narazí v opuštěném dolu na dva obří štíry. Nejsou moc pohybliví, ale mají s extra tvrdý krunýř. Tak kroll řekne: "Pořádně bouchnu do toho vpravo, abych mu prorazil krunýř, aby bylo po něm
Začnu otázkou, která se netýká podílu fikce / mechanika:
- Mně připadá, že podle pravidel o vyčerpání proti vyřazovací akci bych mu měl říct: "Když ho rovnou zkusíš takhle zabít, doplatíš na to. Měl bys ho nejdřív zahnat do nějakého nevýhodného postavení." Ale tady se právě projevuje moje nepochopení, jak hrát DrD II, že?
- Mohl bych toto pochopení získat něčím, co se dá najít na webu? Třeba zdařilý popis konkrétní hry?
- Jak byste na toto rozhodnutí hráč reagovali vy?
- Je OK říct, že při úspěchu (když se štír nevyčerpá) štírovi mu nakřápnul krunýř, což jej vede k defenzívnějšímu chování, které reprezentujeme zvýšením Ohrožení? A pokud se štír vyčerpá, je OK to fikčně popsat tak, že je zraněný, což jeho pohyby oslabuje? Anebo jak byste to fikčně popsali Vy?
- Nebo řeknete, že dva identičtí štíři neumožňují zdaleka tolik fikčních zajímavostí, jako tři skřeti, plus další s lukem a ještě šaman s vrrkkem - takže když do hry umístím dva štíry, tak ubíjím roli fikce a tím i zábavnost hry?
- Je moje odpovědnost tam rozmístit tak mnoho jevů, které se dají nějak fikčně využít, aby ta fikce převážila. Třeba je možné štíra nalákat na úzkou lávku, kde bude nepohyblivý. Nebo ho nalákat pod nějaký stroj, který ho bouchne silněji, než nějaký člověk. Nebo na hromádku uhlí, který potom vrženou pochodní zapálíme... Takhle to je?
- Nebo jak ten souboj tedy odehrát podle ducha DrD II, který klade důraz na fikci? To se dělá tak, že se hráči a Vypravěč zaměří na barvitý popis jednotlivých akcí a následků, plus na prožitky svých postav - a tu mechaniku chápou spíš jako něco, co jim dává podněty k tomuto "fikčního vyžití"? (Na rozdíl od předchozí odrážky tohle nepředpokládá, že zajímavé fikční nápady se promítnou do šancí na vítězství, a proto se mně zdá méně pravděpodobné, že tohle je doporučeníhodný styl - ovšem ono se to s předchozí odrážkou vlastně nevylučuje.)
A mýlím se, že tím "mým" způsobem, který tu pořád prosazuju, ta hra bude pěkně fungovat, akorát nedostatečným důrazem na fikci ztratí část svého kouzla. (A pokud ne, tak v čem prosím nebude fungovat?) Konec konců, hry jako Proroctví, Dorn, Mage-Knight atd. atd. dokáží být velmi vzrušující samy o sobě. A pokud v DrD II kladu velmi přehnaný důraz na mechaniku, tak to je vlastně (zhruba; věřím, že pochopíš, jak to myslím) jako hrát Proroctví nádherně okořeněné trochou fikce, v níž hráči využijí svoji možnost zkusit úplně cokoli."
-
reflame
- Příspěvky: 156
- Registrován: 11. 10. 2019, 20:45
Re: Matematika DrDII
Kdyby se Jan Hus po upálení změnil ve třímetrového lva, tak by nebylo realistické, aby ho přemohlo dítě s klacíkem, ale dvacet kopiníků by mělo slušnou šanci, i když asi ne beze ztrát.Sarsaparillos píše: ↑10. 5. 2024, 11:27 V DrD II se hrdinové prosekávají do hrobky skrz kostlivce, zatímco vzadu oživlou strážnou sochu zkouší čaroděj roztavit fireballem. Co je na tomhle realistického?
Tím chci říct, že když do našeho skutečného světa přidáme některé jevy, jako např. netvory, tak pořád platí nějaké přírodní zákony. Něco je realistické, něco není. Nejspíš to platí i pro magii: Pokud oživlou sochu sotva přemůže dvojice mocných kouzelníků, pak není realistické, aby ji kouzly přemohl jeden kouzelnický učeň (leda že by geniálně odhalil nějakou její slabinu).
Takhle chápu slovo "realistický". A i kdyby hráči byli superhrdinové (tj. kdyby se hrálo super-heroickým stylem), tak prostě jsou násobně silnější, obratnější atd. než běžný člověk, ale přírodní zákony nepřestávají platit.
Takhle já rozumím pojmu "realistický výsledek".
-
reflame
- Příspěvky: 156
- Registrován: 11. 10. 2019, 20:45
Re: Matematika DrDII
Chtěl bych reagovat na to, co jsi napsal o asymetrii v pravidlech - postavy vs. nestvůry:
Promiň Jersone, jestli Tě cituju nepřesně (ten příklad o skřetech je již můj), ale napsal jsem co si z Tvé poznámky odnáším.
A navíc je v DrD II rozdíl v mechanice mezi hráči a bytostmi o dost menší, než třeba v Omeze. Takže vůbec nerozumím tomu, proč by tato asymetrie měla bránit realistickému vyhodnocení.
A je snad to co píšeš, hodně odlišný přístup, než když v realistickém systému (já nevím jaký příklad uvést, snad možná DrD+) PJ svými nestvůrami provádí takové akce, aby to bylo přínosné pro děj a zajímavý vývoj situace? Neříkám že ne, jen přemýšlím. No, je to hodně zajímavá poznámka. Ale je to o tolik odlišné od toho, když PJ švindluje výsledek souboje, aby podpořil, zábavu, děj a zajímavý vývoj situace?
Nebo... Aha! Sudba vyjadřuje "povolené švindlování", že? Tj. říká Vypravěči, jak moc smí dělat to, co by se (kdyby to nedělal podle mechanik) nazvalo švindlováním? (Jinými slovy: dává mu zdroj, který smí legálně používat k zajímavému vývoji děje .) Wow, to je pro mě velmi velmi podnětná myšlenka. Díky! Tohle mě vůbec nenapadlo
Možná proto, že tenhle druh "švindlování" byl pro mě tak samozřejmý, že jsem ani nepotřeboval pravidlový systém mechanik.
Ale připadá mně, že to vůbec nevyvrací moji domněnku, že kdyby Vypravěč zacházel se Sudbou optimálně, tak není těžké (viz můj "pětibodový argument" tj. první půlka tohoto, a pak tamtéž třetí odstavec od konce) dosáhnou realistického porovnání sil. A to i v jiném zápolení, než je boj. Nejspíš mně už brzo otevřete oči
, že tohle není v DrD II to důležité, oč bych měl usilovat - ale zatím nevidím, proč by to neměl velmi realisticky fungovat. Stejně jako ten můj nápad dát +3 většímu oddílu proti menšímu - vzrušuje mě myšlenka, že se v mém dobrodružství (i v tom nejbližším) moje oddíly budou realisticky utkávat a do toho bude vstupovat roleplaying a fantazie, která není podchycena pravidly.
Jenže já se vždy pro něco nadchnu "tohle jistě bude fungovat", a pak zjistím, jak moc to má chyb. Asi bych si tímto způsobem měl nasimulovat alespoň jednu bitvu (ve které budu hrát za oba hráče, případně s pomocí chatbota), a třeba uvidím, že to nefunguje... Do té doby asi nemá cenu tady tvrdit, že věřím, že to bude fungovat
Já vlastně nevím. Jedna věc je, že mně připadá nereálné, aby mírně pokročilí hrdinové byli supermani (tím narážím na to, jak tady už zaznělo, možná i víckrát, že v DrD II jsou v centru pozornosti hrdinové). Jak jinak to mám hrát? Pokud nemám chtít, aby vyhodnocení bylo realistické, tak jaká je vlastně alternativa? Hrát DrD II tak, aby výsledky byly do značné míry náhodné a někdy téměř nesmyslné? Jinými slovy smířit se s tím, že mechanika hráče někdy hodně zvýhodní a někdy hodně znevýhodní oproti realistickému výsledku?
To znamená, že mám uznat, že to hru zas tak moc nezkazí, a díky tomu přestat řešit, zda lze DrD II hrát realisticky? Protože (a to uznávám a měl bych si to připomínat) zábava je v něčem jiném? Joj, to je zajímavý nápad, budu o něm přemýšlet
Tohle mně prosím doporučujete? Nebo co vlastně?
Nějak se pořád míjíme. Naprosto. Pořád nechápu, proč by můj "pětibodový argument" (jak už jsem zmínil, myslím tím první půlku tohoto postu) neměl pěkně fungovat. Budu muset přestat prokrastinovat a rozchodit Skype, abych využil Erevanovu nabídku, že mně to vysvětlí po Skypu.
Pavel
Tahle asymetrie mně vadila na DrD II i systému Omega, ale pak mně Jerson vysvětlil, že to, že jsou nepřátelé hráčů popsáni jinou mechanikou, ještě nebrání tomu, aby dostali odpovídající sílu. Třeba že pět slabých skřetů asi přemůže tři hrdiny začátečníky (3. úroveň), ale už ne tři mírně pokročilé (6. úroveň).Sarsaparillos píše: ↑10. 5. 2024, 11:27 Ta asymetrie je významná už jenom v tom, že každá strana konfliktu má jiné nástroje (proměnné, jinou rovnici), jak počítá výsledek. A v tomhle se blbě něco simuluje.
Promiň Jersone, jestli Tě cituju nepřesně (ten příklad o skřetech je již můj), ale napsal jsem co si z Tvé poznámky odnáším.
A navíc je v DrD II rozdíl v mechanice mezi hráči a bytostmi o dost menší, než třeba v Omeze. Takže vůbec nerozumím tomu, proč by tato asymetrie měla bránit realistickému vyhodnocení.
EDIT: Ještě doplním čtyři odstavce:Sarsaparillos píše: ↑10. 5. 2024, 11:27 Průvodce totiž se Sudbou zpravidla zachází jinak, než na základě matematické optimalizace. Já ji používal podle toho, co bylo přínosné pro děj a příběh, co přinášelo zajímavý vývoj situace. A troufám si tvrdit, že takhle to funguje líp, než jako model.
A je snad to co píšeš, hodně odlišný přístup, než když v realistickém systému (já nevím jaký příklad uvést, snad možná DrD+) PJ svými nestvůrami provádí takové akce, aby to bylo přínosné pro děj a zajímavý vývoj situace? Neříkám že ne, jen přemýšlím. No, je to hodně zajímavá poznámka. Ale je to o tolik odlišné od toho, když PJ švindluje výsledek souboje, aby podpořil, zábavu, děj a zajímavý vývoj situace?
Nebo... Aha! Sudba vyjadřuje "povolené švindlování", že? Tj. říká Vypravěči, jak moc smí dělat to, co by se (kdyby to nedělal podle mechanik) nazvalo švindlováním? (Jinými slovy: dává mu zdroj, který smí legálně používat k zajímavému vývoji děje .) Wow, to je pro mě velmi velmi podnětná myšlenka. Díky! Tohle mě vůbec nenapadlo
Ale připadá mně, že to vůbec nevyvrací moji domněnku, že kdyby Vypravěč zacházel se Sudbou optimálně, tak není těžké (viz můj "pětibodový argument" tj. první půlka tohoto, a pak tamtéž třetí odstavec od konce) dosáhnou realistického porovnání sil. A to i v jiném zápolení, než je boj. Nejspíš mně už brzo otevřete oči
Jenže já se vždy pro něco nadchnu "tohle jistě bude fungovat", a pak zjistím, jak moc to má chyb. Asi bych si tímto způsobem měl nasimulovat alespoň jednu bitvu (ve které budu hrát za oba hráče, případně s pomocí chatbota), a třeba uvidím, že to nefunguje... Do té doby asi nemá cenu tady tvrdit, že věřím, že to bude fungovat
Tak to je hodně podnětná otázkaSarsaparillos píše: ↑10. 5. 2024, 11:27 Jenom bych podotknul, že jsem ještě nepochopil, proč vlastně od pravidel čekáš realistické vyhodnocování co si od toho pojmu vlastně slibuješ.
To znamená, že mám uznat, že to hru zas tak moc nezkazí, a díky tomu přestat řešit, zda lze DrD II hrát realisticky? Protože (a to uznávám a měl bych si to připomínat) zábava je v něčem jiném? Joj, to je zajímavý nápad, budu o něm přemýšlet
Tohle mně prosím doporučujete? Nebo co vlastně?
Nějak se pořád míjíme. Naprosto. Pořád nechápu, proč by můj "pětibodový argument" (jak už jsem zmínil, myslím tím první půlku tohoto postu) neměl pěkně fungovat. Budu muset přestat prokrastinovat a rozchodit Skype, abych využil Erevanovu nabídku, že mně to vysvětlí po Skypu.
Pavel
-
reflame
- Příspěvky: 156
- Registrován: 11. 10. 2019, 20:45
Re: Matematika DrDII
Díky všem za podnětné myšlenky. Teď si dám možná od RPG fóra chvíli půst a budu o tom přemýšlet.
-
Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 24319
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
Re: Matematika DrDII
Pro tohle máme jiné vhodné slovo - uvěřitelný.reflame píše: ↑11. 5. 2024, 13:06Kdyby se Jan Hus po upálení změnil ve třímetrového lva, tak by nebylo realistické, aby ho přemohlo dítě s klacíkem, ale dvacet kopiníků by mělo slušnou šanci, i když asi ne beze ztrát.
Tím chci říct, že když do našeho skutečného světa přidáme některé jevy, jako např. netvory, tak pořád platí nějaké přírodní zákony. Něco je realistické, něco není. Nejspíš to platí i pro magii: Pokud oživlou sochu sotva přemůže dvojice mocných kouzelníků, pak není realistické, aby ji kouzly přemohl jeden kouzelnický učeň (leda že by geniálně odhalil nějakou její slabinu).
Takhle chápu slovo "realistický". A i kdyby hráči byli superhrdinové (tj. kdyby se hrálo super-heroickým stylem), tak prostě jsou násobně silnější, obratnější atd. než běžný člověk, ale přírodní zákony nepřestávají platit.
Takhle já rozumím pojmu "realistický výsledek".
Fiktivní světy a fiktivní prostředí obecně - ať už jde o RPG, videohry, romány, komiks, filmy - můžou mít a mívají vlastní sady pravidel odlišné od reálného světa, ale přitom fungující ve svém vlastním rámci. Uvěřitelný svět je důležitý proto, aby o něm hráč / divák / čtenář mohl uvažovat o mimo rámec právě probíhající situace, aby si mohl konstruovat nějaká očekávání a předpoklady, a nebyl odkázán jen na cizí vysvětlení a vyhodnocení.
Mezi realističností a uvěřitelností je určitá korelace, ale ne příliš velká. Nerealistické věci můžou být v pohodě uvěřitelné, a naopak ráda realistických (přesněji reálných situací je lidmi považována za neuvěřitelné, občas natolik, že popírají fakta.
Čímž chci říct, abys v RPG nehledal realističnost (protože té prakticky žádné RPG nedosahuje, a už vůbec ne DrD+), ale když už, tak aby ses soustředil na uvěřitelnost. A klidně jen v rámci své vlastní herní skupiny, protože to co by přišlo neuvěřitelné třeba mně může být pro vás úplně v pohodě.
hraju: Ω Projekt Omega
-
Sarsaparillos
- Příspěvky: 1274
- Registrován: 27. 8. 2011, 10:15
Re: Matematika DrDII
@reflame Zkusím na něco z tvých posledních příspěvků poodpovídat, kde to vidím jako přínosné. Celkově mám ale pocit, že čím dál lépe vysvětluješ, co vlastně vnímáš jako tu problematickou realističnost. A já v tom vlastně nevidím problém - pokud se touhle optikou chceš na jakékoliv RPG dívat a hrát ho, asi proč ne.
A celkově z toho vychází, že fikce ovlivňuje mechaniky a naopak. Úzká lávka nemá žádné "staty" ani jiná čísla, ale štír na ní nebude třeba moct používat roszáhlé akce. A když ho na ni postavy vytlačí, bude mít asi vyšší ohrožení. A při "bušení" do štíra je důležité, jestli má postava rapír, sekeru nebo kyj. Účinnost těch zbraní proti extra tvrdému krunýři není mechanicky nijak podchycená, ale na průběh hry a šanci na vítězství by měla mít vliv. A aby ten vliv měla, musí se to holt popsat, pravidla ti na to odpověď nedají. A tak vzniká těch 80% významnosti fikce.
Mimochodem, mechanika říká, že když chceš někomu uškodit a nezpůsobit trvalý následek, znamená to v řeči pravidel zvýšení ohrožení. Obří štír může postavu zatlačit do kouta, vyrazit jí z ruky zbraň, pevně stisknout v klepetech, odhodit ocasem do horkého uhlí a kdo ví co všechno. Mechanicky je to furt ten samý efekt, ale fikčně úplně jiné situace, na které pak postava (ne)může dělat různé další akce. V DrD II nestačí říct "buším do něj" ani "buším do něj a zvyšuju mu ohrožení", resp. nemůže u toho hra skončit i po vyhodnocení kostkami. Pro hru potřebuju vědět, co se děje a jak situace vypadá, jak se zvýšené ohrožení projevuje apod.
Tyhle mechanicky nepodchycené významné rozdíly ovlivňují možnost dopředu matematicky optimalizovat postup, protože těch možností, co se může stát, je prostě příliš moc.
Je tohle přesnější popis principu, který se snažím vysvětlit?
Jestli chceš ještě realističnost řešit, ukaž konkrétní herní situaci, kde ti realističnost ve tvém vnímání selhává a můžeme se bavit o tom, jestli je to problém pravidel, problém jejich aplikace nebo něco jiného (nebo jestli to vůbec není problém a jen ti výsledek nevyhovuje).
A celkově si myslím, že jestli do toho ten čas investovat chceš, prostě si DrD II zahraj (s někým, kdo ho bude hrát s tebou, ne s hráči, kteří si paralelně budou hrát něco jiného) a můžeme se tu pak bavit, co funguje a co ne. Ale v teoretickém rozboru pravidel bez konkrétních situací a příkladů jsme asi dosáhli maxima.
Děkuju. Ale možná mám málo fantazie: jak dosáhnout toho, aby fikce měla velký vliv?
DrD II potřebuje popisy. Jak vypadá prostředí, kde se scéna odehrává, co dělají postavy, čeho chtějí ve svých akcích dosáhnout. Čím víc se toho popíše, tím lépe to funguje a naopak. Něco průběžně, něco před hodem kostkami, něco po vyhodnocení. Ale je to prostě ukecaná hra.A jak je to s tou fikcí? Zeptám se Tě na konkrétním příkladu:
Tady není žádné nepochopení, máš to napsané správně, jen s tím rozdílem, že správně je tam podmínka: "Když ho rovnou zkusíš takhle zabít, můžeš na to doplatit." Pravidla DrD II skutečně říkají, že pokud se někdo pokusí o vyřazovací akci "příliš brzy", hrozí mu mechanické nepříjemnosti. A je potřeba hráčům tohle pravidlo vysvětlit tak, aby pro ně bylo srozumitelné a pokud na vyřazovací akci přesto hráč trvá i s tím vysvětleným rizikem, je to v pořádku.Mně připadá, že podle pravidel o vyčerpání proti vyřazovací akci bych mu měl říct: "Když ho rovnou zkusíš takhle zabít, doplatíš na to. Měl bys ho nejdřív zahnat do nějakého nevýhodného postavení."
Tu hru hrajete společně. Takže bych na tebe akorát apeloval, abys nehledal pravidla sám, ale dohodl se dopředu s ostatními na tom, co hrát chcete a co ne. Nemá smysl, abys ztrácel obrovské množství času studiem a modelováním DrD II, diskuzemi na RPGf a pak to ne-hrál tak, jak popisuješ výše (a hráči to ne-hráli úplně stejně). Jestli si vážně myslíš, že hráči nechtějí žádné mechaniky používat, vem si nějaký ještě jednodušší systém než DrD II, který ti dá alespoň nějaké základní nástroje pro vedení hry a zbytek nechá převážně tak, jak jste zvyklí.Tak a teď k fikci: Hráči budou v pokušení hrát stylem "hlásím útok", "hlásím další útok". Anebo spíš, jak znám ty své, řeknou "pořádně do něj bouchnu" a nechají na mně, jak si poradím s mechanikami (a jestli nějaké vůbec budu používat).
Tahle odrážka se hemží hezkými nápady (lávka, stroj, uhlí), takže přemýšlíš správně. Osobně mi vyhovuje kooperativní styl hry, tj. tu odpovědnost za rozmístění jevů nemáš pouze ty, mají ji všichni u stolu. I hráči si mohou popisovat prvky prostředí (ale tohle je něco, co DrD II podporuje jen trochu a ne nejlépe, takže to není univerzálně použitelná rada). Každopádně všechno, co pak píšeš dál, jsou důležité prvky fikce, které mohou zásadně změnit pravidla hry, a žádný z nich nemá explicitní vyjádření v mechanice.Je moje odpovědnost tam rozmístit tak mnoho jevů, které se dají nějak fikčně využít, aby ta fikce převážila.
Důraz na fikci ano, důraz na prožitky postav ne (resp. prožitky postav se mohou popisovat libovolně, hře to neškodí, ale funguje zcela dobře i bez toho).Nebo jak ten souboj tedy odehrát podle ducha DrD II, který klade důraz na fikci? To se dělá tak, že se hráči a Vypravěč zaměří na barvitý popis jednotlivých akcí a následků, plus na prožitky svých postav
A celkově z toho vychází, že fikce ovlivňuje mechaniky a naopak. Úzká lávka nemá žádné "staty" ani jiná čísla, ale štír na ní nebude třeba moct používat roszáhlé akce. A když ho na ni postavy vytlačí, bude mít asi vyšší ohrožení. A při "bušení" do štíra je důležité, jestli má postava rapír, sekeru nebo kyj. Účinnost těch zbraní proti extra tvrdému krunýři není mechanicky nijak podchycená, ale na průběh hry a šanci na vítězství by měla mít vliv. A aby ten vliv měla, musí se to holt popsat, pravidla ti na to odpověď nedají. A tak vzniká těch 80% významnosti fikce.
Mimochodem, mechanika říká, že když chceš někomu uškodit a nezpůsobit trvalý následek, znamená to v řeči pravidel zvýšení ohrožení. Obří štír může postavu zatlačit do kouta, vyrazit jí z ruky zbraň, pevně stisknout v klepetech, odhodit ocasem do horkého uhlí a kdo ví co všechno. Mechanicky je to furt ten samý efekt, ale fikčně úplně jiné situace, na které pak postava (ne)může dělat různé další akce. V DrD II nestačí říct "buším do něj" ani "buším do něj a zvyšuju mu ohrožení", resp. nemůže u toho hra skončit i po vyhodnocení kostkami. Pro hru potřebuju vědět, co se děje a jak situace vypadá, jak se zvýšené ohrožení projevuje apod.
Tyhle mechanicky nepodchycené významné rozdíly ovlivňují možnost dopředu matematicky optimalizovat postup, protože těch možností, co se může stát, je prostě příliš moc.
Je tohle přesnější popis principu, který se snažím vysvětlit?
Tohle chápu. Jenže DrD II ti tohle pojetí realismu nedá obsahem příručky, ale hrou a konkrétní aplikací pravidel. Když ta oživlá socha bude kamenná, tak dva kouzelníci (dle pravidel) zvládnou výrazně méně, než jeden druid (dle pravidel), i kdyby to by, učeň. Jinak viz Jerson, uvěřitelnost je i podle mě důležitější hledisko než realistické výsledky. A obojí je méně důležité, než zábavné výsledky.Tím chci říct, že když do našeho skutečného světa přidáme některé jevy, jako např. netvory, tak pořád platí nějaké přírodní zákony. Něco je realistické, něco není. Nejspíš to platí i pro magii: Pokud oživlou sochu sotva přemůže dvojice mocných kouzelníků, pak není realistické, aby ji kouzly přemohl jeden kouzelnický učeň (leda že by geniálně odhalil nějakou její slabinu).
Na DrD+ není realistického vůbec nic. A protože ho občas v tomhle kontextu používáš, mám dlouhodobě problém pochopit, co tou realističností přesně myslíš.A je snad to co píšeš, hodně odlišný přístup, než když v realistickém systému (já nevím jaký příklad uvést, snad možná DrD+)
Tohle je podle mě úplně zcestná myšlenka. DrD II ti nikde neříká, že PJ má matematicky optimalizovat hru, používat podle toho mechanické nástroje a cokoliv jiného je švindlování. A tohle snad neříká žádné RPG, které jsem kdy četl. Naopak DrD II tě navádí, abys Sudbu používal s ohledem na zajímavý vývoj děje, ne poražení hráčských postav. Nazývat to "švindlováním" je podle mě nepochopení toho, jak ta pravidla fungují a k čemu jsou určená. A ano, samozřejmě, je zcela v pořádku a přesně dle litery i ducha pravidel, když Sudbu používáš tak jak uznáš za vhodné, s ohledem na různé faktory, a není žádný jeden předepsaný způsob a žádné švindlování (švindlování je například to, když si do konfliktu vezmeš Sudby násobně více, než kolik můžeš, nebo když ji spotřebováváš nad úrovní hranic NPC).Ale je to o tolik odlišné od toho, když PJ švindluje výsledek souboje, aby podpořil, zábavu, děj a zajímavý vývoj situace?
Doporučuji ti tohle: Přestaň řešit realističnost pravidel. Podle mě jsi tu napsal mnohem významnější problémy, které je potřeba vyřešit (očekávání tvých hráčů, tvůj dosavadní styl vedení hry,...). A diskuzi vlastně nijak nepomáhá, když se dokola točíme na tom, jestli DrD II je nebo není realistická hra, když ty ten pojem podle mě pořád trochu posouváš a divně demonstruješ a já ho chápu taky trochu jinak.Tohle mně prosím doporučujete? Nebo co vlastně?
Jestli chceš ještě realističnost řešit, ukaž konkrétní herní situaci, kde ti realističnost ve tvém vnímání selhává a můžeme se bavit o tom, jestli je to problém pravidel, problém jejich aplikace nebo něco jiného (nebo jestli to vůbec není problém a jen ti výsledek nevyhovuje).
A celkově si myslím, že jestli do toho ten čas investovat chceš, prostě si DrD II zahraj (s někým, kdo ho bude hrát s tebou, ne s hráči, kteří si paralelně budou hrát něco jiného) a můžeme se tu pak bavit, co funguje a co ne. Ale v teoretickém rozboru pravidel bez konkrétních situací a příkladů jsme asi dosáhli maxima.
-
Fafrin
- Příspěvky: 2429
- Registrován: 4. 3. 2010, 22:15
- Bydliště: Olomouc
Re: Matematika početného oddílu proti několika menším
Jdu pozdě, ale tady musím reagovat hned.reflame píše: ↑12. 4. 2024, 17:09Výborně. Pokud se snažím ukázat, kde mně současný systém mechanik připadá silně problémový, tak navrhuji tyto dva scénáře:
c) 8 slabších lučištníků proti jednomu legendárnímu NPC lučištníkovi. Myslím si, že legenda jasně vyhraje, chápeme-li jeho protivníky jako oddíl, a jasně prohraje, chápeme-li je jako 8 NPC. (Ledaže by rozdíl v jejich ch-ce a ZS byl nastaven příliš nízko nebo příliš vysoko, ale i pak bude rozdíl ve výsledku imho obrovský.)
Legendární NPC Lučištník (Charakteristika 5) imho vyhraje jak proti 8 běžným lučištníkům (Charakteristika asi 2), ať jsou v oddílu či nikoliv.
Rychle, plošně zdarma, velmi přesně zdarma z luku - v případě potřeby, nadání na luk, velmi/ukrutně mocně zdarma ze zběhlosti, pádná rána a čau. Ani se moc nezapotí. Legendární lučištník zabíjí první střelou. (A když se prvních pár vyčerpá, tak zbytek už ne.)
Pokud se teda bavíme o boji na širé rovné pláni, kde stojí jednotlivec a proti němu řada.
Proti oddílu mu to možná půjde o trošku lépe, ale výsledek by měl být stejný.
(Obdobně si Bojovník na 15 úrovni podá Bojovníka na 5 úrovni. Bude to trvat asi několik výměn, ale výhoda ze ZS, vyššího počtu zdrojů a úspor zdrojů na různých místech by se měla projevit. A nebo budeš mít krásný příběh o tom, jak mladý a talentovaný se štěstím a důvtipem porazil namyšleného veterána. DrDII ti má pomáhat vyrábět příběhy, příběhy mohou být překvapivé. Pokud předem víš, jak to má dopadnou, piš knihu.)
(A stejně tak bych řekl že 8 vs. medvěd by mělo dopadnout obdobně bez ohledu na to, jestli mám 8 jako hrstku nebo jako jednotlivce. Předpokládám teda hru v prostředí, pokud je to širá rovná pláň v cirku, tak to asi může výsledky změnit. Pokud je medvěd drsňák, a nemají na něj to správné vybavení a výcvik, tak jich část vyděsí, část zmrzačí a zbytek zdrhne. Pokud jsou dobře organizovaní a mají vhodné luky či oštěpy a síť a umí spolupracovat, tak by s ním měli udělat krátkej proces. Ale v obou případech mi příjde, že s tím můžou dost zamíchat kostky - a tedy nastavení charakteristiky. Sudba to až tak IMHO neovlivní. Když už máš jednu stranu na hranici, tak padá. Medvěd celkem v pohodě zvládně nějaké hromadné akce a proti jednotlivcům si IMHO zaslouží ZS Oživlá hora.)
Jinak platí, že v DrDII je přečíslení a rychlost jednání v rámci ekonomiky akcí prostě velmi silná věc.
Pokud proti sobě mám počty 30 vs. 50 a není zvláštní důvod, abych je řešil jednotlivě, mám je řešit hromadně. Pokud je zvláštní důvod jednu stranu řešit jednotlivě (separátní velení, účast a rozptýlení hráčských postav po bojišti, váznam postavení v terénu) měl bych řešit jednotlivě obě strany, pokud jsou velikostně srovnatelné a je to zvládnutelné. (Pokud mám dvě hrstky statečných obránců a hordu obléhatelů, tak to asi zvládnutelné na hrstky není.)
Pokud nemají mít obránci proti hordě šanci, nehraju ji jako oddíl, ale jako prostředí, nebo to neházím vůbec, ale jdu rovnou do popisu Hrdinské smrti. Pokud mám důvod to hrát (třeba nejde o to, jestli vyhrajem, ale o to jak dlouho přežijeme, jestli se podaří něco dokončit nebo někoho zachránit či někomu utéct), tak to hraju. Hrstka by kromě zvláštních případů neměla mít vůbec šanci ovlivnit Hordu, takže cajk. Pokud jsem přesvědčen, že to je situace, kdy pár hrstek může hordu porazit (Elitní paladinové podporovaní několika kněžími ve výhodném postavení proti hordě nemrtvých), tak to hraju, ale akce Paladinů ani kněží asi nejsou sto Hordu vyřadit nebo mu zvednout ohrožení, ale pouze snižují počty nepřátel (po dobu několika kol, zřejmě); teprve až počet útočníků redukují do počtu Houfu (nebo několika houfů) začnou být asi schopni houfům zvedat ohroření.)
DrDII je hra na hrdiny, není to a nemá být simulátor bitev či reálných soubojů. Míru realističnosti a uvěřitelnosti si do něj máte vložit kolem stolu samy tím, co považujete za možné, nemožné a náročné akce. Pokud chci hrát sword and sorcery, kde skupina nabušených barbarů s velkými meči s nimi točí nad hlavou a postupně stoupají na horu padlých nepřítel, kteří se hrnou ze všech stran, systém mi to umožní. Pokud mi to nepřijde uvěřitelné, tak by měli velice brzo skapat, poté co jim z přečíslení brzo začnu dávat proaktivní protiakce jako Náročné či nemožné.
Jinak ano, Systém DrDII nepřidává celou sudbu do souboje za každého účastníka. Je to proto, aby byly souboje kratší a další účastník by měl svou sílu projevit také v akcích navíc. Významní účastníci, kteří mají přinést celou Sudbu mají mít Triumfální příchod. "Zlý" průvodce (nebo schopný hráč - Velitel) si dokáže v souboji generovat novou Sudbu pomocí tvorby výhod.
[Jinak mám pocit, že větší oddíl má proti menšímu sadu mechanických výhod, jako to, že nemusí při obraně přijít o akci, což by se třeba i při tom 3 hrstky proti houfu mělo dobře uplatnit, ale nemám u sebe pravidla, a nechci se seknout. Nebo třeba to, že menší oddíl si proti většímu oddílu vyčerpání násobí rozdílem velikosti...]
[Kdyby každá bytost přinášela do souboje plnou sudbu, rozeberu asi většinu družin na nízké úrovni přečíslením tak o dva až tři lidi. Srsly. Což jako je realitické, ale nebude to moc hrdinské. A taky budou ty souboje trvat děsně dlouho.]
Mezi přidáním ZS a bonusem k hodu je zásadní rozdíl v tom, že Bonus (či Malus) neodpovídá filosofii toho, jak jsou mechaniky DrD 2 postaveny. Pokud otevřeš vrátka pro bonusy, velice brzo se ti můžou věci rozsypat. Kombinace kostek a rozsahu charakteristik (0 až 6) je nastavena tak, aby vždy byla teoretická a možná (vyšší procenta) možnost úspěchu či neúspěchu. Když přidáš Bonusy/Malusy, tak to může zmizet a i to, co je označené za Možné by mělo být vlastně automatické či nemožné.
Naposledy upravil(a) Fafrin dne 15. 5. 2024, 02:58, celkem upraveno 1 x.
DrD 1.x od roku 1996, od 1997 jako PJ. Bývalý ORG, občasný LARPař. DrDII since beginning.
-
Fafrin
- Příspěvky: 2429
- Registrován: 4. 3. 2010, 22:15
- Bydliště: Olomouc
Re: Matematika DrDII
Mastičkář je Magické povolání. (A taky lovecké pasti, nouzové nástrahy, léčení a další mechaniky jsou napsány tak, aby byly kompatibilní s pravidly pro magii a podporovali magičnost světa.)reflame píše: ↑14. 4. 2024, 13:18Například jelikož můj svět nemá magii, budu mít 4 základní povolání (bez Zaříkávače), tedy 6 pokročilých, ale například pokročilé povolání "Mastičkář + Lovec" i "Mastičkář + Bojovník" budu muset hodně předělat. Tak jsem trochu šoupal některými dovednostmi sem a tam, abych měl pocit, že nikdo nemá málo. Už to mám více méně hotové.
No jestli mně řeknete, že pro nemagický svět se nehodí DrD II, tak budu zklamaný![]()
DrD II jde určitě hrát i v nemagickém světě, ale i tak nemusíš zcela zahazovat Zaříkávače a Mastičkáře. Lze z je seškrtat (s nějakou znalostí mechanik a souvyslosti pravidel) na nemagické verze (Učenec - pouze znalosti) či částečně vlepit (vyjednávání) do kejklíře. Může to dost posunout balanc zachovaných povolání (Kejklíř se stane ještě větším univerzálem.)
Při vyškrtnutí magie bude potřeba předělat asi skoro všechna pokročilá povolání, protože i ten hraničář tam má "Boj proti netvorům" a pokud netvoři nejsou, nebo jsou to jediné bytosti nad schopnosti základních povolání, dost to mění dynamiku mezi pokročilími povoláními. (Taky nevím, co vlastně bude dělat kombinace Bojovník + Učenec.)
Samozřejmě, podvozková mechanika (multilevel, charakteristika 0 až 6, hod 2k6, manévry..) je univerzální a dá se v tom hrát leccost. Někde jsou tu viděl hack na wierd wild west, určitě by se to dalo hacknout na Hvězdné války, kromě zmíněného Barbara Conana na tom určitě jde odehrát i John Carter na Marsu nebo Indiana Jones nebo Zeměplocha a nebál bych se v tom asi střihnout i nějakou kampaň ve stylu "Band of Brothers". I Cthulhu by se v tom dal střihnout, ale asi to bude tlačit do trošku jiného prožitku, než systém, kterej je na na šílenství a setkání s neuchopitelným děsem nastavenej.
Ale je to dělaný na nějaké prostředí a způsob hry a pokud v tom spustíš něco jiného, musíš očekávat, že úvodní nastavení nemusí být úplně správné, něco bude přesílené a bude potřeba to řešit.
Oddíly nejsou Jádro systému ani vzdáleně. Mechanické jádro je hod, manévry, tři vlastnosti a zdroje, rozsah charakteristik, zkouška na devítku a to je tak asi všechno. I obsah ras a povolání už je jistá nadstavba, kterou právě třeba při tvorbě jiného svě ta je třeba proškrtat nebo hacknout.
Ale už třeba to, jak mají Herní postavy zdroje a jak mají Sudbu CP/NPC je součástí hrdinského nastavení systému. Nebo jak je nastaveno léčení jizev, odpočinek a obnovování zdrojů je součást hrdinského a magického systému.
Jako, to že to že má postava koně a lze ho interperetovat jako předmět, prostou bytost nebo pomocníka s poutem není bug, ale feature. Zvušuje to postupně hrdinskost oře a jeho význam v příběhu a tedy to, jak moc významě a "aktivně" může zasahovat do příběhu.
Obdobně to, že jestli armádu hraju jako Hordu nebo jako jednotlivé oddíly bloumající krajinou a vykonávající akce, kde každá jednotka má svoje vybavení, zástavu, morálku a motivace a podle toho třeba v bitvě koná je feature, která ti umožňuje zahrát různé příběhy. Pokud bojuji proti "nameles horde" fakt nemá cenu ji drobit na oddíly a pokud chci aby byla drsná, nastavím ji odpovídajícím způsobem ZS a odpovídajícím způsobem ji hraju, s využitím všech pozičních skulin a krajových a volitelných pravidel. (A přidám si nějaké NPC velitelů a podpor a dobývacích strojů, abych to třeba trochu opepřil.) Pokud nechci aby byla drsná a abych tu bitvu hrál dvě sezení, tak to postavím jinak a hlavně to jinak hraju.
(Použít "Pomalu" ať hrdinové naběhnou na naše kopí je hloupost. Pokud mám iniciativu před útočníkama a bráním, pouřiju i niciativu k tomu, abych si připravil pozice a sevřel pozice a vyrobil Výhodu/snížil ohrožení. Nabíhající hrdiny pak nabodnu na připravená kopí z obrany.)
Pokud Válečník zaútočil na oddíl, který nemohl ohrozit a neuspěl v hodu, tak nikoho nepobil, ale dostal na budku. Pokud by v hodu uspěl, tak možná někoho pobil nebo zranil, podle situace. (Pokud se oddíl vyčerpá, tak spíše pouze zranil.)
(Charakteristika 3 u bytostí už značí většinou poměrně vyšší drsnost. U skřetích vojáků se v závislosti na vybavení a ZS může jednat klidně už o docela ostřílené veterány, nebo alespoň velmi dobře vybrané nejdrsnější nové hochy.)
(Pokud chceš testovat dvě řady panáků proti sobě, tak to odpovídá tomu, že obě strany používají největší smysluplnou velikost.)
Pokud chceš počet zdrojů bytostí vyrovnat počtům zdrojů hrdinů, tak upozorním, že startovací Hrdina na 3 úrovni má k dispozici nějakých 60 zdrojů i s jizvama a to nepočítám možnosti vytváření výhod, sudbu a pouto pomocníků, zdroje ze ZS a jizvení vybavení nebo Suroviny, Obrazce a Rituální předměty. Jestli se chceš vydat takovýmhle grytty stylem, tak doporučuju spíš Předělat hráčské postavy na Bytosti alá Bestiář. Ale vůbec nevím, co to pak bude generovat.
(3-5 Nováčků na 3. úrovni odpovídající diverzifikovanou tlupou skřetů s Ch 2 celkem rozpráším. Která strana má prostor na přípravu? Dva skřeti s ch 2., pokud nebudou přepadeni můžou dát družině nováčků klidně zabrat. Taktika, práce s prostorem, ZS, vybavením. Nebo děláte všechny hrdiny 3-0-0 co se startovních povolání týče?)
DrD 1.x od roku 1996, od 1997 jako PJ. Bývalý ORG, občasný LARPař. DrDII since beginning.
-
Fafrin
- Příspěvky: 2429
- Registrován: 4. 3. 2010, 22:15
- Bydliště: Olomouc
Re: Matematika DrDII
Při řízení lodí nebo skrývání nebo pochodu nebo třeba přípravě tábořiště nedává smysl aby větší oddíl měl bonus. Proto systém s bonusem nebude fungovat.
Pokud hraju střet skrývání a hledání (předpokládám že kapitolu o hledání ukrytého teda máš načtenou...), tak charakter přírody a počasí nezohledňuju primárně mechanicky, ale tím, jestli je skrývání možné a taky říkám jaké skrývání a kde je možné. Charakter počasí a okolí má tak vliv na možnost/náročnost/nemožnost skrávýní nebo třeba i hledání. Protože DrD II je hra o zdrojích a ne o bonusech, tak to právě znázorňuju náročností nebo výhodou, abych zdroje šetřil či utrácel.
V tom se má ta šance projevit, aby ti fungoval cyklus zdrojů.
Pokud je všimnout si klauna s rolničkemi zjevně automatické, tak se nehází. Stejně jako se nehází, když se pokusíš plavat v lávě. Pokud je vlhká anglická mlha co by se dala krájet, může být ukrytí se klidně automatické. Ostatní je někde mezi tím, ale ení potřeba to škálovat nějakámi bonusy k hodu. Pokud jsem dobrej, plýžení se mi asi povede, pokud tak možná ne. Pokud se nepovede, můžu a nemusím se vyčerpat a podle toho se bude příběh odvíjet nějak dál. Jsem tady, abych viděl ,jak se bude odvíjet příběh.
Pokud budeš hrát, že pestrobarevný kašpar s rolničkami se může někde nenápadně proplížit, systém umožní, aby se proplížil. Ale to je v pořádku, tys říkal, že může. Soulad s realitou (společnou představou realističnosti u stolu) ti systém neudělá. To si musíš zajistit sám, že ti z toho nebudou padat věci, kterým nevěříš, protože jsi dovolil, aby se mohli stát.
ad Schizofrenie
DrD II umí realisticky vyřešit leccos. Ale hlídání realističnosti je na tobě. Ty se musíš rozhodnout, jestli chceš hráty gritty dark, Baldurs Gate, Zeměplochu nebo One Piece. Systém má nějaké základní nastavení a v extrémech bude skřípat.
Složitější systémy jsou často oblíbené právě proto, že tuhle zodpovědnost ze hráčů u stolu snímají a berou si ji na sebe. Mechanika v DrD2 není nic exaktního. Podívej se na tabulku naložení v DrD 2 a pak mi řekni, že to je exaktní mechanika. (Pokud nemůžeš tabulku naložení najít, tak je to obrázek s třema panáčkama.) 1 zdroj můžu získat zjizvením dřevěného štítu, lana, pláště i železné zbroje. Bez ohledu na jejich cenu či materiál. Všechny železné věci jsou stejně zničitelné. Všechny dřevěné věci jsou stejně zničitelné! Fakt to není žádná exaktní systém, co by počítal v coulech, mazích, kouzelných slotech, procentech nápadnosti, 6+ vlastnostech, řešil výšku, nosnost, hmotnost, hitpointy, dojezd, body únavy, dosvit a výdrž různých zdrojů světla, pozicování na bojové mapě a vyplývající zóny kontroly a útoky z příležitosti nebo které rasy jak dobře vidí ve tmě s o kolik procent mají lepší čich než jiné rasy.
Oproti tomu mechanika Mám/nemá na to dovednost, je/není vyhrazená - chci si zaplatit/vyčepat bonus? (přesně) a hodím a porovnám se soupeřem/9 fakt není zásadně jiná poloha než to předchozí přemýšlení co je a není možné/uvěřitelné. Celou dobu mechanického rozhodování bych totiž neměl ztrácet z mysli fikční stránku a pokud hlásím vyřazení, musím říkat jaké (omráčení vs. zabití vs. těžké zranění vs. svázání vs. zahnání vs. ...) pokud hlásím změnu ohrožení, musím popisovat jak a myslet na to, aby výsledné ohrožení lícovalo k fikční situaci.
A musím umět plynule přecházet od vyprávění ke zkouškám a k různým druhám střetů. Situace by neměla probíhat tak, že půl hodiny s někým vyjednávám a pak dojde na tasení mečů a najdnou je to STOP, hoďte si iniciativu. Sudba měla být na stole ve chvíli, kdy bylo jasné, že to bude na delší konflikt - byť vyjednávací a házet se mělo v moment, kdy přestali být věci automatické. (Nebo se aspoň mělo točit kostkama ohrožení podle toho, jak se dařili argumenty.)
DrD 1.x od roku 1996, od 1997 jako PJ. Bývalý ORG, občasný LARPař. DrDII since beginning.
-
Fafrin
- Příspěvky: 2429
- Registrován: 4. 3. 2010, 22:15
- Bydliště: Olomouc
Re: Matematika DrDII
Průstřel šípem by měla být až Jizva. Prostý úbytek zdrojů jsou zranění, ze kterých se dá "vyspat" - únava, nataženiny, naraženiny, odřeniny, zhmožděniny, povrchové rány. Aspoň u Hrdinů - hráčských postav.
Co se týče poměru zdrojů z Jizev, tak to není nastaveno tak, že malé Jizvy jsou zvýhodněné, ale že velké Jizvy jsou znevýhodněné.
Když už si člověk musí dát velkou Jizvu (nebo když ji dostane udělenou) tak už je to vážná situace, fakt teče do bot a byde dlouho trvat se z toho vzpamatovat.
Více malých Jizev má také tu výhodu pro hru, že to přináší do hry více postihů, se kterými je potřeba se různě vypořádávat a brát je v potaz (viz to lego výše) místo toho, aby to třeba úplně postavu zazdilo, protože to celou oblast dovedností nemožnou.
Rozhodně je lepší si dát dvakrát malou jizvu, než jednu velkou, systém to podporuje a má se to tak hrát. (Je lepší si dát Jizvu 3 a nechat si volně nějaké zdroje, než si vyčerpat všechny zdroje a příště, že bude člověk jeden potřebovat nemít kde brát.) Tohle systém celkem unese. Je třeba dbát na interpretaci těch jizev a nedělat si jizvy "mám zlomený prst A jako 1 jizvu a teď si zlomím prst B na stejné ruce jako taky jedničkovou jizvu, takže mě to nějak víc neomezí"; to je trošku proti smyslu hry.
0) Předpokládám, že teda hraju konflikt, je rozdaná iniciativa, ohroženi u každého a sudba je na stole a jako PH mám představu o situaci a pohnutkách štírů.A jak je to s tou fikcí? Zeptám se Tě na konkrétním příkladu:
Řekněme, že člověk šermíř, trpasličí bojovník a kroll hraničář (s obří sekerou a vlkem) narazí v opuštěném dolu na dva obří štíry. Nejsou moc pohybliví, ale mají s extra tvrdý krunýř. Tak kroll řekne: "Pořádně bouchnu do toho vpravo, abych mu prorazil krunýř, aby bylo po něm." Co bych vlastně měl dělat?
1) Se zastavím, jestli nahlášená akce vůbec může mít požadovaný výsledek (tedy lze krunýř prorazit a štíra tak zabít - protže kdyby to byl třeba iluze, nebo železnej krunýř, tak by to mohlo být nemožené a vyhodnotím to jako nemožnou/neúspěšnou akci [tohle trošku závisí na stylu otevřenosti hry])
2) Hlásím protiakci za štíra, třeba že když se napřáhne tak popoběhnu , seknu ho ocasem a cukne a mine mě.
[Předpokládám jednoduchou hru, kde nejsou reakce na reakce.]
3) Bojovní se rozhoduje o přesně(ze sekery si ho vezme), následně štír se rozhoduje o přesně
4) Berou se do ruky kostky a házíme 2k6+ + Hraničář (? nejsou netvor, asi jo, záleží na představě u stolu) vs. 2k6+ + Charakteristika štír.
5) Z tvého přístupu zde mám pocit, že chceš hrát drsně, takže... štír platil přesně a uspěl. Hlásím zvýšení ohrožení...
6) Hráč si říká, že se kvůli zvýšení ohrožení nebude čerpat, bo by si ho stejně zvýšil. Hlásím přirozené lstivě z dlouhého ocasu (přirozená dlouhá lstivá zbraň) a zvyšuju Bojovníkovy ohrožení o 2 - na 4.
7) Bodnutí štírem navíc přenáší jed - ten je kontaktní a rychlý, nebudem čekat do konce kola a vyhodnotíme hned. Postava bojovníka již vyčerpala svou akci, takže pokud chce zkusit jedu odolat, musí si zaplatit Obranu z těla.
8 ) Hráč platí a hází výzvu na odolání Jedu. Mastičkáře nemá, takže s 0. Nehodí. Jed je velmi Mocný. Může se vyčerpat za 6 (Ohrožení 4+2) nebo byt vyřazen paralyzujícím jedem. Hráč se čerpá. Zvýšení ohrožení na 5, 3 zdroje a jedna jizva (1, Napuchlá ruka, náročnost) + slabý účinek - paralizovaná ruka (postih).
9 ) S ohrožení 5 Hraničář asi řve bolestí, je dezorientovaný, sekera mu vypadla z ruky a má v očích slzy.
10 ) Hraje další štír a mlsně se vrhá na vlka, který nemá boj s Netvory...
[Pokud bych měl zvážit variantu, kdy v bodu 5 vyhrál hráč, tak protože mám krutnýř (2) tak se čerpám asi za 1 Sudbu + zvyšuju ohrožení štírovy o 1 na 3 - sekera se svezla po krunýři a štír přišel o jednu z osmi nožiček <- tady je asymetrie hrdinů vůči NPC. Kroll si zvyšuje ohrožení, bo hlásil vyřazovací akci moc brzo. Sekera se mu zasekla a je překvapenej. Následuje druhý štír, který se vrhá na Krolla současně klepetem i bodce. Kroll si musí platit obranu nebo spoléhat, že mu někdo přiskočí na pomoc.]
Pokud si hráči budou ztěžovat, že to měli vědět předem, co jim hrozí, tak jim můžeš říct, že nic neodhadovali (Hraničářské znalosti) a že maj používat svoje schopnosti, než se vrhnou do boje.
Můžeš to hráči říct. Nebo nemusíš, záleží jak moc drsnou hru z hlediska znalosti pravidel a otevřenosti chcete hrát. Dá se to hrát, jak jsem předvedl výše, bez okolků dát hráči a postavě neuvážené jednání sežrat. Třeba si to zapamatuje pro příště a bude to aspoň silný zážitek. (A budou mít menší pocit, že je vedeš za ručičku a nemusí řešit víc, než do čeho bouchnout.) Nebo budou mít pocit, že to není fér takhle. To je potřeba si vyjasnit na nultém sezení, jak otevřená ta hra bude. Kolik z toho, co neví postavy, ale mohli by vědět hráči, aby mohli lépe utvářet příběh svých postav. To že hrozí jed se dá hráči hlásit před hodem rozhodnutí o přesně (3), před hodem (4), před vyčerpáním (6); co hrozí z jedu s dá hlásit před neb po rozhodnutí hráče o obraně. Všechno viz Volitelné pravidlo : Uzavřená hra v části Vedení hry http://drd2srd.d20.cz/zakladni-prirucka ... avrena-hra
- Mně připadá, že podle pravidel o vyčerpání proti vyřazovací akci bych mu měl říct: "Když ho rovnou zkusíš takhle zabít, doplatíš na to. Měl bys ho nejdřív zahnat do nějakého nevýhodného postavení." Ale tady se právě projevuje moje nepochopení, jak hrát DrD II, že?
- Mohl bych toto pochopení získat něčím, co se dá najít na webu? Třeba zdařilý popis konkrétní hry?
- Jak byste na toto rozhodnutí hráč reagovali vy?
Oba popisy vyčerpání mi přijdou v pohodě. Nakřápnutí krunýře by mohlo vést k interpretaci, že už chrání méně, na což pozor.
Dva jedovati štíři s přirozenými zbraněmi v jeskyni kde se můžou scovat do škvíry kam na něj dobrodruzi jednoduše nemůžou zajistí fikční zajímavosti až až. Ale samozřejmě, na rozdíl od skřetů se s nima nedá vyjednávat nebo hrát kostky, no.
Hráče, který bude podruhé hlásit "pořádně do něj bouchu" bych se ptal na doplňující otázky jako "čeho tím chceš dosáhnout" nebo "co se s ním má stát"? Přičemž mě nezajímá mechanický popis (abych ho vyřadil, abych mu zvýšil ohrožení), ale fikční - "aby pořádně křupnul", "abych ho rozseknul vejůl", "abych ho odehnal od svého psa...". Nechával bych hráčům taky možnost popsat si výsledky v případě úspěchů, aby se naučili situaci popisovat a přinášet do fikce vlastní představy.
Ano, má se hrát s prostředím. Ale ty nepřemýšlej, jak můžou využít hráči prostředí, to je jejich práce. Ty přemýšlej, jak se tvýš štíři bojí ohne, kde mají skulinu do které zalezou a kde vyběhnou po trámu a skočí někomu do xichtu nebo za krk, nebo komu prostřihnou do kalhot díru nebo přetrhnou tkaničky aby se jim hůře utíkalo. Plň prostředí věcmi. A když bude chtít někdo do prostředí něco přidat a dává smysl, aby to tam bylo, říkej ANO.
Role fikce nemusí znamenat, že má někdo dle fikce mechanické výhody, ale hlavně že scéna je dynamická a věci se dějí a mění - jako ve filmu. Aby proti sobě nestály řada dobrodruhů a monster a nestřídali se v tom, kdo zrovna provádí bojovou animaci, jako ve Wowku. Mechanika je tu od toho, aby vzala fikci, proštěrchala a vyplyvla výsledek zpátky do fikce. Sekera se může zaseknout v trámu, po kterém šplhá štír. Vlk nemusí na štira na trámu dosáhnout. Nebo může sekera přeseknout trám a spadne kus stropu, který rozmáčkne štíra.
Proroctví, Dorn a Magekinght ti nikdy takovýto popis situace a nečekanou proměnu scény nemohou nabídnout. Proto hrajeme RPG.
K příkladu se sochou a učněm, ten je myslím dobrý. Pokud učeň ví nebo má sakra štěstí, má šanci? Pak budeme házet kostkami.
Pokud učeň nemá šanci, tak kostkami házet nebudeme a popíšeme asi rovnou, jak to dopadlo.
Pokud nechceme hráčům říkat, že učeň nemá šanci a zajímá nás, jestli se nechají sežrat, nebo dokážou utéct, můžeme hrát uzavřenou hru. Nechám na tobě, jestli je na jejich nemožné akce necháš házet a pak jen oznámíš, že se to nepovedlo, nebo je necháš nemožnou akci nahlásit a pak popíšeš neúspěch, aniž bys je nechal hodit.
Upozorňuju, že tenhle uzavřenej systém hry je drsnej a není to výchozí styl. Ale hra ho v pohodě přežije, ale je potřeba se dobře naučit k tomu hru se složitějšíma věcma jako je Ukrývání a odhalování a Následné akce prostředí apod.
A sám třeba taky občas provést bytostí nemožnou akci a dbát na to, aby bojující obří štíři nebyly perfektní sehraná bojová jednotka, která zná všechny slabiny a znalosti soupeře, ale aby to byla divoká zvířata jednající instinktivně.
Ano sudbu lze chápat jako "Povolené švindlování" obecně Zdroje (kohokoliv) v DrDII lze brát také jako ukazatel "jak moc můžu kecat do příběhu". Je třeba říct, že PH musí být zodpovědný, protože když bude chtít, může si vyrobit zdrojů kolik chce. Je potřeba nezapomínat na to, že ta hra není o souboji Hráči vs. PH (jako třeba Dorn) ale že má být o společném vyprávění příběhů. Já třeba i když hraju drsnou a uzavřenou hru, tak zase nemá v hlavě záměr, jak to má celé dopadnout a skončit. To je v ruhou hráčů, jaké věci budou činit a jestli Ledovou královnu zabijí, odklejí nebo ji odevzdají vevodství a budou vládnout po jejím boku (protože ledoví koničci jsou moc roztomilí a nechcou o ně přijít.)
Pokud chápu, čemu říkáš "realistické vyhodnocování", tak je to "ze systému padají výsledky, které odpovídají mojí představě, co je je možné a pravděpodobné". To klidně může DrDII dělat. Akorát musíš do mechaniky pustit jen rozhodnutí, která považujež za realistická a možná. Nerealsitickými a nemožnými věcmi není potřeba se mechanikou zdržovat a stačí je odvyprávět ve fikci.
@Sarsapillos - Mocné zbraně jsou proti zbrojím lepší; čerpání může skutečně něco stát. (Zejména u velmi mocně, nebo když má někdo ZS Pádná rána) Nicméně tady je třeba dobré říct, že akce rapírem proti takovému štírovy prostě může být Náročná nebo nemožná. Protože prostě není vlastně moc reálné mu nějakým párátkem vůbec ublížit.
DrD 1.x od roku 1996, od 1997 jako PJ. Bývalý ORG, občasný LARPař. DrDII since beginning.