[HRA] Karmínová věž

[Tristan Baldurson]

Naposled na dlouhou dobu koukám na Bjorna a přijde mi, že něco není v pořádku. Nikdy jsem mu přímo neslíbil, že s ním do Divoké vody půjdu, ale ani jsem to jasně neodmítl. A po tom všem, co se stalo s Ryanou, cítím, že bych teď spíš měl být po jeho boku, než ho nechat být.

Shodím z ramen liščí kůži, kterou jsem jen před nedávnem propojil se silou měsíce. Chvíli ji žmoulám a vzpomínám na den, kdy jsem ji získal. Bude mi chybět, ale bezpečí přítele je důležitější.

"Vem si ji," podám ji Bjornovi, "vem si ji a nos. Je spojená s moudrostí Měsíčního medvěda, a když se budeš soustředit, pomůže ti rozhodnout se v těžkých chvílích. A nedělej, že ji nemůžeš přijmout, můžeš. Já nosím svojeho medvěda v sobě, to mi už nikdo neodpáře. A bude se mi líp spát, když budu vědět, že dohlíží i na tebe. Nebo se snad chceš kvůli tomu porvat?"

Nakonec se tomu zasmějeme, potřeseme si pravicí a já si jdu sbalit svoje věci. Doufám, že jednou se Bjornem porvu, a že to nebude stejné, jako s Ericem.

Bjorne, dostáváš kůži zvláštní lišky, poloprůhledné a s děsivým řevem; při tazích na dává +1

Příběh Tristana bude pokračovat v Cestě měsíčním světlem.

[Bjorn Olafsson]

Posezení z Tristanem na mole mi pomohlo urovnat si myšlenky. Zalituji, že mi nezbyla žádná pálenka, teď by se náramně hodila. Každého z nás táhnou přísahy jiným směrem a čas na odpočinek je omezený. Každý z nás musí udělat to, co musí udělat. A nedivil bych se, kdyby nás osud spíše dříve než později zase svedl dohromady.

„Vlastně možná dobře děláš, sám nevím, co mě doma čeká. Mnoho štěstí Tristane, na tvých cestách. A až se zase vynoří nějaká potvora jako ten Prastarý, půjdeme jí dát společně přes tlamu, no ne?“ poplácám ho po rameni, schválně tak, aby málem sletěl do vody. Nerad se loučím. Sám se až podezřele často zapletu do průseru, ale já mám teď Finnu a Nami. Dají na mě pozor. Doufám, že na Tristana dá pozor ten Měsíční medvěd, ale ruku do ohně bych za to nedal.

Když mi Tristan podá svou liščí kůži, nevím co říct. Asi by bylo opravdu nejsnazší se poprat, jak navrhl. Ale cítím, že je to pro něj velmi důležité gesto. Vážně přikývnu.
„Díky příteli. Dej na sebe pozor,“ potřesu si s ním rukou a pak odejde. Sám se chystám odejít, ale až ráno.

Bjorn odchází ráno z Bílé Vody