[HRA] Karmínová věž
Moderátoři: MarkyParky, Sarsaparillos, GM Brněnský drak
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Karmínová věž
Poslouchám Bjorna a hledím do země. Možná jsme měli nechat mluvit Finnu. Když ale slyším, že vytáčky nám tu moc nepomůžou, vezmu si slovo já.
Hrábnu si do vousů a nahmatám korál z černého železa: "Přísahal jsem, že objasním tajemství o propojení nemoci ze Starého světa a Zlomených. Cestoval jsem na zapomenutá místa a zjistil, že jich musím navštívit víc. A slyšel jsem, že Následovníci Vislaka mají stejné poslání. Jsem tu, abych svou přísahu naplnil."
Není to celá pravda a asi mě zavede na cestu, na kterou jsem se nechtěl pustit. Ale věřím, že i tady železo něco znamená.
Compel Stačí to pro spolupráci? (Srdce) Strong Hit
Action Score 6 + 2 + 0 = 8 Challenge Dice 2, 1
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
. If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
.
"Pche, železopřísežníci!," odfrkne si Vislak. "Neříkal jsem to? Říkal. Proč jste to nevyklopili hned a hrajete si na žoldáky?"
"Protože nechci říkat, komu jsem tu přísahu složil," odpovím stejně upřímně a podívám se Vislakovi dlouze do očí.
"Hm, odkud jste přišli? Od severu, nebo jihu? A chci slyšet pravdu. Víte, že lháře poznám."
"Z jihu," povím a neuhýbám pohledem.
"Tak to mi je jedno, komu jsi přísahal. Ale jste teď tady a chcete si umazat ruce? Dobře, takových není nikdy dost. Ale prvně si vás vyzkouším a až pak se budeme bavit o nějaké odměně, možná, když mě přesvědčíte. Domluveno?"
Kouknu na Bjorna a pokrčím rameny. Tuším, že se po odměně tak sápal jenom kvůli předstírání žoldáka. Ale je to vážně tak?
"Domluveno," povím nakonec. "Co bude teď?"
"Stráže vás zavedly přímo sem, co?" dovtípí se zase Vislak. "Tak si odpočiňte, najezte se a ohřejte. Jste mi k ničemu, když nebudete mít dost sil. Pak si promluvíme. A varuju vás - jste žoldáci, jak jste chtěli. Nepatříte k nám, nemáte nárok na žádnou ochranu. Jestli se tu v táboře porvete s kýmkoliv krom mojich lidí, je mi to jedno. Nemám za vás žádnou zodpovědnost."
"Domluveno," zopakuju a vylezu spolu s ostatními ze stanu.
"Tak, to by bylo," oddechnu si. "Bjorne, zůstanu chvíli tady. Musím zjistit, co jsou tihle lidi zač a co se děje. Přísaha rybářům mě stále tíží a nezapomínám, proč jsme tu. Ale když už tu jsme... Podívejte se s Finnou po táboře po těch ženských, třeba i po nějakých zásobách. Já se budu motat tu a poptám se, o co tu vlastně jde. Aspoň nebude mít Vislak podezření, že jsme se hned vypařili jak pára nad kotlíkem. Jestli teda souhlasíte..."
Je tam ta žena pořád? Rolled 99 vs. 50: HELL NO!
Major Plot Twist [95] Unexpected powers or abilities are revealed.
Na odpověď čekám marně. Finna s Bjornem hledí upřeně k protějšímu stanu, k opuštěnému kotlíku nad doutnajícím ohništěm. Neseděl u něj někdo?
"Přísežníci?!" ozve se za našimi zády skřípavý šepot.
Trhnu sebou a málem omylem kopím přetáhnu Nami po čumáku. Z temného kouta u plachty Vislakova stanu na nás kouká stará ženská tvář. Její tělo se ztrácí v šeru a splývá s plachtou, jako by na nás vykukovala ze zvlněné hladiny. Prochází stíny, stejně jako Bjorn. Ale tak děsivě sebejistě a nenápadně, že jsem to ještě v životě neviděl.
Krátce si nás všechny prohlídne, zakloní se a zmizí z dohledu. Nami krátce zavrčí a já promáchnu rukou do prázdna.
"Co mělo tohle sakra znamenat?!" zavrčím pod vousy. "Proč chtěla, abysme ji viděli? Sleduje nás? Je to Vislakův špeh, nebo někoho jiného? Sakra..."
Chvíli trvá, než si srovnám myšlenky. Pak se konečně trochu uklidním a pustím se do toho, co jsem vymyslel. "Popřemýšlím, jak ji najít, pak," dodám Bjornovi. "Něco vymyslíme, jako vždycky. Dávejte na sebe zatím pozor."
Přisednu k většímu ohni nedaleko Vislakova stanu a zopakuju, proč jsem přišel. Železo tu má sílu, dostanu trochu řídké polívky a můžu se začít vyptávat na Zlomené, nemoc a opatrně i na Vislaka. Chci tohle všechno pochopit dřív, než nás ten chlap někam pošle prolévat krev.
Gather Information Co zjistím o Následovnících Vislaka? (Rozum) Strong Hit
Action Score 5 + 2 + 0 = 7 Challenge Dice 6, 4
You discover something helpful and specific. The path you must follow or action you must take to make progress is made clear. Take +2
Zjištění sepíšu později. Bjorne, můžeš dělat cokoliv, co uznáš za vhodné. Ten předchozí plán byl jenom návrh.
Přísahám na černé železo, že vaše ženy najdu a zachráním.









Infiltrovali jsme tábor
Hrábnu si do vousů a nahmatám korál z černého železa: "Přísahal jsem, že objasním tajemství o propojení nemoci ze Starého světa a Zlomených. Cestoval jsem na zapomenutá místa a zjistil, že jich musím navštívit víc. A slyšel jsem, že Následovníci Vislaka mají stejné poslání. Jsem tu, abych svou přísahu naplnil."
Není to celá pravda a asi mě zavede na cestu, na kterou jsem se nechtěl pustit. Ale věřím, že i tady železo něco znamená.
"Pche, železopřísežníci!," odfrkne si Vislak. "Neříkal jsem to? Říkal. Proč jste to nevyklopili hned a hrajete si na žoldáky?"
"Protože nechci říkat, komu jsem tu přísahu složil," odpovím stejně upřímně a podívám se Vislakovi dlouze do očí.
"Hm, odkud jste přišli? Od severu, nebo jihu? A chci slyšet pravdu. Víte, že lháře poznám."
"Z jihu," povím a neuhýbám pohledem.
"Tak to mi je jedno, komu jsi přísahal. Ale jste teď tady a chcete si umazat ruce? Dobře, takových není nikdy dost. Ale prvně si vás vyzkouším a až pak se budeme bavit o nějaké odměně, možná, když mě přesvědčíte. Domluveno?"
Kouknu na Bjorna a pokrčím rameny. Tuším, že se po odměně tak sápal jenom kvůli předstírání žoldáka. Ale je to vážně tak?
"Domluveno," povím nakonec. "Co bude teď?"
"Stráže vás zavedly přímo sem, co?" dovtípí se zase Vislak. "Tak si odpočiňte, najezte se a ohřejte. Jste mi k ničemu, když nebudete mít dost sil. Pak si promluvíme. A varuju vás - jste žoldáci, jak jste chtěli. Nepatříte k nám, nemáte nárok na žádnou ochranu. Jestli se tu v táboře porvete s kýmkoliv krom mojich lidí, je mi to jedno. Nemám za vás žádnou zodpovědnost."
"Domluveno," zopakuju a vylezu spolu s ostatními ze stanu.
"Tak, to by bylo," oddechnu si. "Bjorne, zůstanu chvíli tady. Musím zjistit, co jsou tihle lidi zač a co se děje. Přísaha rybářům mě stále tíží a nezapomínám, proč jsme tu. Ale když už tu jsme... Podívejte se s Finnou po táboře po těch ženských, třeba i po nějakých zásobách. Já se budu motat tu a poptám se, o co tu vlastně jde. Aspoň nebude mít Vislak podezření, že jsme se hned vypařili jak pára nad kotlíkem. Jestli teda souhlasíte..."
Na odpověď čekám marně. Finna s Bjornem hledí upřeně k protějšímu stanu, k opuštěnému kotlíku nad doutnajícím ohništěm. Neseděl u něj někdo?
"Přísežníci?!" ozve se za našimi zády skřípavý šepot.
Trhnu sebou a málem omylem kopím přetáhnu Nami po čumáku. Z temného kouta u plachty Vislakova stanu na nás kouká stará ženská tvář. Její tělo se ztrácí v šeru a splývá s plachtou, jako by na nás vykukovala ze zvlněné hladiny. Prochází stíny, stejně jako Bjorn. Ale tak děsivě sebejistě a nenápadně, že jsem to ještě v životě neviděl.
Krátce si nás všechny prohlídne, zakloní se a zmizí z dohledu. Nami krátce zavrčí a já promáchnu rukou do prázdna.
"Co mělo tohle sakra znamenat?!" zavrčím pod vousy. "Proč chtěla, abysme ji viděli? Sleduje nás? Je to Vislakův špeh, nebo někoho jiného? Sakra..."
Chvíli trvá, než si srovnám myšlenky. Pak se konečně trochu uklidním a pustím se do toho, co jsem vymyslel. "Popřemýšlím, jak ji najít, pak," dodám Bjornovi. "Něco vymyslíme, jako vždycky. Dávejte na sebe zatím pozor."
Přisednu k většímu ohni nedaleko Vislakova stanu a zopakuju, proč jsem přišel. Železo tu má sílu, dostanu trochu řídké polívky a můžu se začít vyptávat na Zlomené, nemoc a opatrně i na Vislaka. Chci tohle všechno pochopit dřív, než nás ten chlap někam pošle prolévat krev.
Zjištění sepíšu později. Bjorne, můžeš dělat cokoliv, co uznáš za vhodné. Ten předchozí plán byl jenom návrh.
-
Bjorn Olafsson
- Příspěvky: 247
- Registrován: 5. 1. 2023, 12:58
Re: [HRA] Karmínová věž
Jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo. Pousměju se ve chvíli, kdy Vislak zmíní „ochranu“. Cítím se mnohem lépe a to vždycky dopadá tak, že začnu mít chuť s někým poměřit síly. Chvíli také přemýšlím, že život žoldáka a nějaká ta pořádná odměna by nebyla k zahození. Pak ale tyhle myšlenky zaženu. Dobrodružství, sláva, hrdinství, čest, přátelství. To je mnohem důležitější. A zábavnější!
Přikývnu na Tristanův návrh: „Podíváme se po nich. Zkus zjistit i o co tady jde. Vůbec se mi to nelíbí, však víš, že různé zkazky naznačují, že jde o něco víc. A že poskoci Prastarého jsou tu jen do počtu mě zrovna v klidu nenechává. A ta ženská byla vážně divná.“
...
S Finnou a Nami procházíme táborem a rozhlížíme se. Snažíme se vyhnout Prastarého přisluhovačům a zároveň něco zaslechnout, někam se vetřít, něco si přivlastnit, prostě co se namane. S Finnou to bude jistě snadnější.
Sojourn Odpočinek v táboře (Srdce) Strong Hit
Action Score 5 + 1 + 1 = 7 Challenge Dice 2, 4
You and your allies may each choose two from within the categories. If you share a bond, choose one more.
Provision: Take +2
. (máme 4
jestli mi něco neušlo); Plan: Take +2
.
Občas s někým prohodím pár slov, někde si přisedněme, s někým pokecáme nebo popijeme. Ale hlavně občas něco změní svého majitele. Zapomenuté lano? Nedopečené maso? Pálenka? Sušené byliny? Nová pokrývka? Jakmile se nikdo nedívá, tak to skončí v mém batohu, jakoby nic. Finna je v přisvojování si věcí taky zběhlá, takže se začneme předhánět v tom, kdo co ukořistí.
O hodinu později už toho máme tolik, že se za prvé divím, že nás nikdo nechytil, ale už jen taktak se s tím vším vlečeme. Kromě toho jsme však taky obhlíželi osazenstvo tábora a snažili se najít ženy rybářů. Nutno dodat, že neúspěšně. Když už jsme z obcházení tábora nažraní skoro k prasknutí, máme pár nových přátel „na život a na smrt“, jsme trochu opilí, tak se v mé hlavě zrodí plán.
„Hej příteli,“ oslovím familiérně největšího drsňáka v okolí, co se straní všech a rozhodně není ničí přítel. „Kde jsou tu nějaké ženské? Jakože volné, rozumíš? Kde by chlap jako já mohl ukojit své choutky, najít trochu rozpýlení? Nějaké navíc tu máte, ne?“ Svou otázku doplním poškrábáním se v rozkroku. Finna, co je mi v patách, vypadá, že bude zvracet.
Gather Information Vyptávání se na trochu rozptýlení (Rozum) Weak Hit
Action Score 6 + 2 + 0 = 8 Challenge Dice 8, 3
The information complicates your quest or introduces a new danger. Take +1
Muž se na mě podívá a pak se zasměje.
„Támhle, na kraji až za táborem,“ ukáže kamsi za stany, „tam mají stany otrokáři. Ale nepustí tě tam.“
„Pročpak?“ zeptám se se schválně hranou nevinností.
„Za prvý, jednu ženskou máš. Taky vypadá jako volná. Co kdybych si ji na chvíli půjčil já?“
„Jestli myslíš tu dvounohou, tak té říkají Vdova a ne bezdůvodně, dal bych ruce pryč. A jestli myslíš tu čtyřnohou...“ pokrčím významně rameny. Nami na mě hodí ztrápený psí pohled, jako by mi rozuměla.
Ask the Oracle: 50/50 Naštve ho urážka? Rolled 85 vs. 50: No
Zjevná urážka muži nedojde i když se Finna potměšile hihňá a kazí si tak reputaci.
„A za druhý, půjčujou je jen těm důležitým. Velitelům a tak. Ostatní musí zaplatit, když chtějí otroka.“
S tím muže opustíme a zamíříme obhlédnout tábor otrokářů.
Gather Information Obhlédnout tábor otrokářů (Rozum) Weak Hit
Action Score 1 + 2 + 0 = 3 Challenge Dice 1, 3
The information complicates your quest or introduces a new danger. Take +1
Tak tohle bude oříšek. Otrokáři jsou samí drsní chlapi, patrně někde ze Zahalených hor nebo Pustiny. Vousatí, ozbrojení, ostražití. Kolem své oblasti si postavili jednoduchou palisádu, kromě velkých stanů mají i postavených několik dřevěných chýší. Drží hlídky.
Action and Theme Oracle Result Action [23] Manipulate Theme [1] Risk
Pak mě upoutá velký přístřešek, vlastně skoro stodola. Plná sena, pytlů a sudů. Patrně tam není nic cenného nebo zajímavého, protože ji nikdo nehlídá. Přiléhá z venku k hlavní části plotu a k večeru nebo v noci by se tam dalo nepozorovaně dostat. Pak buď uvolnit nějaké kůly a prkna a proniknout dovnitř – nebo to celé zapálit.
„Hmmm,“ zhodnotím naše možnosti a zpovzdálí kývnu směrem k přístřešku, aby Finna věděla, nad čím přemýšlím. Je čas zkusit najít Tristana a dohodnout se, co dál.
Přikývnu na Tristanův návrh: „Podíváme se po nich. Zkus zjistit i o co tady jde. Vůbec se mi to nelíbí, však víš, že různé zkazky naznačují, že jde o něco víc. A že poskoci Prastarého jsou tu jen do počtu mě zrovna v klidu nenechává. A ta ženská byla vážně divná.“
...
S Finnou a Nami procházíme táborem a rozhlížíme se. Snažíme se vyhnout Prastarého přisluhovačům a zároveň něco zaslechnout, někam se vetřít, něco si přivlastnit, prostě co se namane. S Finnou to bude jistě snadnější.
Občas s někým prohodím pár slov, někde si přisedněme, s někým pokecáme nebo popijeme. Ale hlavně občas něco změní svého majitele. Zapomenuté lano? Nedopečené maso? Pálenka? Sušené byliny? Nová pokrývka? Jakmile se nikdo nedívá, tak to skončí v mém batohu, jakoby nic. Finna je v přisvojování si věcí taky zběhlá, takže se začneme předhánět v tom, kdo co ukořistí.
O hodinu později už toho máme tolik, že se za prvé divím, že nás nikdo nechytil, ale už jen taktak se s tím vším vlečeme. Kromě toho jsme však taky obhlíželi osazenstvo tábora a snažili se najít ženy rybářů. Nutno dodat, že neúspěšně. Když už jsme z obcházení tábora nažraní skoro k prasknutí, máme pár nových přátel „na život a na smrt“, jsme trochu opilí, tak se v mé hlavě zrodí plán.
„Hej příteli,“ oslovím familiérně největšího drsňáka v okolí, co se straní všech a rozhodně není ničí přítel. „Kde jsou tu nějaké ženské? Jakože volné, rozumíš? Kde by chlap jako já mohl ukojit své choutky, najít trochu rozpýlení? Nějaké navíc tu máte, ne?“ Svou otázku doplním poškrábáním se v rozkroku. Finna, co je mi v patách, vypadá, že bude zvracet.
Muž se na mě podívá a pak se zasměje.
„Támhle, na kraji až za táborem,“ ukáže kamsi za stany, „tam mají stany otrokáři. Ale nepustí tě tam.“
„Pročpak?“ zeptám se se schválně hranou nevinností.
„Za prvý, jednu ženskou máš. Taky vypadá jako volná. Co kdybych si ji na chvíli půjčil já?“
„Jestli myslíš tu dvounohou, tak té říkají Vdova a ne bezdůvodně, dal bych ruce pryč. A jestli myslíš tu čtyřnohou...“ pokrčím významně rameny. Nami na mě hodí ztrápený psí pohled, jako by mi rozuměla.
Zjevná urážka muži nedojde i když se Finna potměšile hihňá a kazí si tak reputaci.
„A za druhý, půjčujou je jen těm důležitým. Velitelům a tak. Ostatní musí zaplatit, když chtějí otroka.“
S tím muže opustíme a zamíříme obhlédnout tábor otrokářů.
Tak tohle bude oříšek. Otrokáři jsou samí drsní chlapi, patrně někde ze Zahalených hor nebo Pustiny. Vousatí, ozbrojení, ostražití. Kolem své oblasti si postavili jednoduchou palisádu, kromě velkých stanů mají i postavených několik dřevěných chýší. Drží hlídky.
Pak mě upoutá velký přístřešek, vlastně skoro stodola. Plná sena, pytlů a sudů. Patrně tam není nic cenného nebo zajímavého, protože ji nikdo nehlídá. Přiléhá z venku k hlavní části plotu a k večeru nebo v noci by se tam dalo nepozorovaně dostat. Pak buď uvolnit nějaké kůly a prkna a proniknout dovnitř – nebo to celé zapálit.
„Hmmm,“ zhodnotím naše možnosti a zpovzdálí kývnu směrem k přístřešku, aby Finna věděla, nad čím přemýšlím. Je čas zkusit najít Tristana a dohodnout se, co dál.
-
Bjorn Olafsson
- Příspěvky: 247
- Registrován: 5. 1. 2023, 12:58
Re: [HRA] Karmínová věž
„Běž za Tristanem a řekni mu, co jsme zjistili,“ řeknu Finně. Hodí po mě podezíravý pohled.
„Já se pokusím dostat dovnitř. Bylo by fakt hloupé něco provést, riskovat, a pak zjistit, že tam nejsou.“
Finna pokrčí rameny: „Ale jestli se do něčeho přimotáš, šít tě nebudu.“
„Vyhýbej se problémům, ano?“ šeptnu ještě za ní a pobídnu Nami, ať ji pohlídá. Obě si naštvaně odfrknout a v jeden okamžik jsou si svým způsobem podobné. Ušklíbnu se a vydám se k hlavnímu vstupu do tábořiště otrokářů.
„Stát! Co tu chceš?“ oboří se na mě jeden z hlídajících chlapů.
Napřímím se, ruce si dám panovačně v bok, jednu opřu za opaskem, druhou o sekeru.
„Jdu pro svého pána obhlédnout zboží. Chce od vás něco vzít, ale nehodlá se sem táhnout zbytečně. Takže mi uhni z cesty, nebo si to můžeme vyříkat v kruhu a pak, až se budeš v krvi válet na zemi, tě k němu dovleču a můžeš mu vysvětlit, proč jsem se zpozdil,“ řeknu nanejvýš v klidu, jako bych zrovna popisoval, co jsem měl k snídani, nebo že je hezké počasí.
Compel Zastrašit strážného (Železo) Miss
Action Score 4 + 3 + 1
= 8 Challenge Dice 10, 8
They refuse or make a demand which costs you greatly. Pay the Price.
„Což o to, pustím tě, v tom problém nevidím,“ začne, ale už z tónu cítím, že jsem si pokazil dopoledne, „každý si může prohlédnout zboží.“
„Ale já jsem Torgan Kladivo, z Pustiny. My držkou naprázdno nemeleme a slova o Kruhu jen tak nepliváme, když to nemyslíme vážně. Takže tě vyzývám, ať-si-kdo-si, uvidíme, kdo bude ležet v krvi na zemi.“
Ostatní muži z okolí zaujal lomoz a přišli se podívat. Už kolem nás udělali kruh. Finna, kdyby tu byla, by významně protočila oči, což je její variace na „já jsem ti to říkala“ a „vidíš, kdybys to zkusil po dobrém“.
Torgan vytáhne velké válečné kladivo a násadou nakreslí svou část kruhu.
Hezké, Finna bude u vytržení. Zlomeniny a pohmožděniny se nešijí...
„Já se pokusím dostat dovnitř. Bylo by fakt hloupé něco provést, riskovat, a pak zjistit, že tam nejsou.“
Finna pokrčí rameny: „Ale jestli se do něčeho přimotáš, šít tě nebudu.“
„Vyhýbej se problémům, ano?“ šeptnu ještě za ní a pobídnu Nami, ať ji pohlídá. Obě si naštvaně odfrknout a v jeden okamžik jsou si svým způsobem podobné. Ušklíbnu se a vydám se k hlavnímu vstupu do tábořiště otrokářů.
„Stát! Co tu chceš?“ oboří se na mě jeden z hlídajících chlapů.
Napřímím se, ruce si dám panovačně v bok, jednu opřu za opaskem, druhou o sekeru.
„Jdu pro svého pána obhlédnout zboží. Chce od vás něco vzít, ale nehodlá se sem táhnout zbytečně. Takže mi uhni z cesty, nebo si to můžeme vyříkat v kruhu a pak, až se budeš v krvi válet na zemi, tě k němu dovleču a můžeš mu vysvětlit, proč jsem se zpozdil,“ řeknu nanejvýš v klidu, jako bych zrovna popisoval, co jsem měl k snídani, nebo že je hezké počasí.
„Což o to, pustím tě, v tom problém nevidím,“ začne, ale už z tónu cítím, že jsem si pokazil dopoledne, „každý si může prohlédnout zboží.“
„Ale já jsem Torgan Kladivo, z Pustiny. My držkou naprázdno nemeleme a slova o Kruhu jen tak nepliváme, když to nemyslíme vážně. Takže tě vyzývám, ať-si-kdo-si, uvidíme, kdo bude ležet v krvi na zemi.“
Ostatní muži z okolí zaujal lomoz a přišli se podívat. Už kolem nás udělali kruh. Finna, kdyby tu byla, by významně protočila oči, což je její variace na „já jsem ti to říkala“ a „vidíš, kdybys to zkusil po dobrém“.
Torgan vytáhne velké válečné kladivo a násadou nakreslí svou část kruhu.
Hezké, Finna bude u vytržení. Zlomeniny a pohmožděniny se nešijí...
-
Bjorn Olafsson
- Příspěvky: 247
- Registrován: 5. 1. 2023, 12:58
Re: [HRA] Karmínová věž
Dokreslím svou část kruhu a postavím se proti němu se štítem před sebou. Sekeru držím za zády, připravený.
„Možná, že u vás držkou naprázdno nemelete, ale ty ní budeš rýt v zemi, jako to prase!“ povzbudím protivníka k prvnímu útoku. Ani se nemusím moc snažit, viditelně u nich neztrácejí čas. Ani přemýšlením, proč vlastně držím ten štít tak sakra nízko...
Naberu štítem bahno a hodím mu ho do obličeje.
Torgan si naběhne přímo do toho bahna, rozprskne se mu po obličeji. Ztratí směr i přesnost, jak se rozmáchl tím svým kladivem. Uhnu a dlouhým obloukem ho tnu přes záda sekerou. Zařve jako zraněný medvěd, více zuřivostí než bolestí. Počítám, že mu ještě nedošlo, jak je zranění vážné. Kladivem práskne do země.
Já nelením a jedním pohybem ho z otočky kopnu do kolene, až to pěkně křupne. Padne na zem a já mu botou přišlápnu obličej do bláta. Dusí se jen chvíli, pak několikrát praští rukou do země, aby se vzdal. Povolím, aby se mohl nadechnout.
Opájím se pocitem vítězství. Konečně, po takové době, konečně boj, ze kterého jsem vyšel jako vítěz a nezraněn. Dokonce ani neležím na zemi nebo nesedím někde opřený zády o zeď a nelapám po dechu. Spokojeně zařvu. Užívám si jásot přihlížejících, pochvalná zamručení nebo poplácání po rameni.
„To je Bjorn,“ zaslechnu někde mezi tím křikem, jak někdo mluví polohlasem, ale je to jako facka. „Řezník od Zlatoboru.“
Pátrám očima, kdo to byl, ale nedokážu na to přijít. Je tu moc lidí a moc povyku. Tohle se roznese a koukají z toho problémy. Alespoň si tedy nechám rychle ukázat, co otrokáři nabízejí, ať není všechna ta námaha k ničemu.
Oddechnu si, když uvidím, že mezi zajatci a otroky jsou i dvě ženy, které musí být ženy rybářů. Oblečení, popis i věk odpovídá, stejně jako stav, který se podobá ostatním z Karmínové věže. Vyrazím najít Finnu a Tristana, abych jim řekl zprávy. Dobré i špatné.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Karmínová věž
Cestou táborem od Vislakova stanu se přimotám k hloučku lidí, kteří se sklání nad mrtvým umazaným chlapem. Leží v kaluži krve s prořízlým hrdlem.
"Jak se to mohlo stát?" hořekuje vedle něj zhroucená ženská. "Sotva přiběhl, začal na mě chrlit něco o Zlatoboru a najednou byl mrtvý! Jenom jsem se na okamžik otočila! Jak se to mohlo stát? Kdo to mohl udělat?!"
Odkašlu si a rychle vyrazím pryč. Je blbost, aby to mělo něco společného s námi. Bjorn určitě není tak blbý, aby se tu vychloubal svými pochybnými úspěchy od Zlatoboru. A ta divná ženská, co na nás číhala ve stínech nám určitě nekryje záda. Nebo... ne, Tristane, prostě ne.
Ano, ta žena nám z nějakého důvodu kryla záda. Co tím sleduje?
Konečně uslyším povědomý štěkot a zamířím k němu. Nami se s jiným psem přetahuje o flák masa a Finna se svým lišáckým úsměvem vysvětluje polonahému dřevorubci, že přece o nic nejde. A z prostoru mezi stany přichází i Bjorn. Oddechnu si, čepnu je a táhnu stranou.
"Ještě, že vás tu mám. Dost jsem toho vyslechl a ne všechno je příjemné, ale aspoň to konečně do sebe všechno zapadá! Mám pocit, že s tímhle můžeme pracovat dál. Poslouchejte...:"
Sojourn: Consort: Take +2
"Seděl jsem nějakou dobu u ohně a poslouchal řeči Následovníků Vislaka. Připadají mi nečekaně normální! Žádní magoři jako uctívači Prastarého. Žádní násilníci, jaké bych čekal od tajemné armády potom, cos mi o ní říkal Bjorne ty. Naopak, je to zdá se skupina rozumných a zkušených lovců, bojovníků a léčitelů. Většinu času si vyprávěli příběhy z posledních měsíců z Útočiště i jiných koutů Železných zemí. A všechny měly dvě věci společné - Zlomené a nemoc.
Vislakovcům vážně nejde o nic moc jiného, než o hledání spojení mezi Zlomenými a nemocí. Teda aspoň těmhle běžným ne. Jestli tím sleduje sám Vislak něco víc, to ještě nevím. Ale o čem se v Rojřině stesku jenom šeptá a čemu se v Šedé řece vysmívali, je skutečně pravda - nemoc, před kterou naší předci sem do Železných zemí utekli, je tady s námi. A nevybírá si.
Nemoc kosí ve velkém obry a armádě to kazí plány. Nechápu přesně, jestli s nimi chtějí bojovat nebo spolupracovat, ale nechcou od nich nemoc chytit. A Následovníci jsou tu od toho, aby našli lék, nebo ochranu. A Vislak věří, že k tomu potřebuje lépe pochopit, co jsou Zlomení zač. Takže na ně pořádají hony, hledají jejich doupata a skrýše a sbírají stopy o tom, co se s nimi vlastně kdy stalo a jestli za to může nemoc, nebo ne. Protože podle všeho, co o nemoci víme, tak je nemilosrdná a zabíjí. Ale Zlomené jenom poznamenala a nechala žít. Takže i v téhle drastické temnotě vidí Vislak světlo. A chápu, že s prostředky a zázemím, které mu armáda poskytuje, jsou jeho Následovníci lepší, než kdyby pátrali na vlastní pěst.
Mimochodem, přijde mi, že z uctívačů Prastarého tu mají všichni spíš jenom srandu. Berou je jako sílu, která nikoho nic nestojí, protože makají prostě kvůli svému bohu. Řek bych, že je dost podceňují, my jsme viděli svoje, co dokážou. Ale nejsem blbý a nikomu jsem to nevykládal.
Zbývá zjistit, co tu vlastně chce ta armáda, ale hezky postupně. Co jste vyčmuchali vy?"
Nechám Bjorna mi všechno vyklopit a dřív, než si to srovnám, dodám rychle můj postřeh s jedním mrtvým, který chtěl vykládat o Zlatoboru. Dlouze se na sebe podíváme. Na nějaké chytré tahání rozumů z armády teď není čas.
"Tlačí nás čas," shrnu nakonec situaci. "Můžeme počkat, než se setmí, a zkusit tam přes tu stodolu vlézt. Je dobré, že se stmívá brzo a noci jsou dlouhé. Je blbé, že je tam dost lidí a dalších otroků, sotva nás nechají odvézt jenom dvě z nich. Druhá možnost je jít tam hned a zkusit ty dvě koupit. Blbý je, že bych měl jít sám, vás už viděli, a nevím, co za ně nabídnout. Dobrý je... nevím, je na tom něco dobrýho?"
Bjorne, můžeš.
-
Bjorn Olafsson
- Příspěvky: 247
- Registrován: 5. 1. 2023, 12:58
Re: [HRA] Karmínová věž
Pozorně poslouchám Tristana a dávám si jeho slova do souvislosti s tím, co už vím.

Tristan vyzvěděl další podrobnosti o armádě v táboře, které mi řekl
Chvíli přemýšlím, komu jsem vlastně dal přísahu vyzvědět o jakou armádu jde a co tu v Železných zemích pohledává. Není to hned, než mi dojde, že jsem to slíbil sám sobě. Armáda v železných zemích znamená nebezpečí, rozhození rovnováhy sil, velké potíže. Vidím už, že to není žádné tažení s cílem „sjednotit“ zemi a potlačit svobodu, která je mi drahá. Není to zkáza a nebezpečí, právě naopak. Zlomení a nemoc, proti které je tato síla jako štít, je opravdové nebezpečí.
Fulfill Your Vow Zjistil jsem, jaká armáda je v Železných zemích (Postup) Strong Hit
Action Score 8 Challenge Dice 4, 1
Your quest is complete. Mark experience.
2 XP
Z rozjímání mě vyruší Tristan. Ano, má pravdu, času je málo.
„Pochybuju, že bychom je mohli koupit. Nevím, čím se tu platí, ale my to určitě nemáme. Nemáme totiž nic. Zkusíme to udělat takhle, poslouchejte...“ začnu a k oběma spiklencům se nakloním, ať můžeme mluvit tišeji. Nami se s nevrlým zavrčením vecpe mezi nás. Sice nám nerozumí (nebo jen my jí), ale alespoň nás na chvíli rozesměje. Jestli to nevyjde, do smíchu nám nebude...
...
„Hej!“ zařvu před ležením otrokářů z uctivé vzdálenosti. „Kde je Torgan Kladivo? Chci se usmířit! Bojoval čestně a statečně...“ i když trochu krátce, ušklíbnu se.
„Řekněte mu, že tady je...“ rychle se zamyslím, jestli se představit vymyšleným jménem, nebo pravým. Obojí je špatně a navíc nevím, ke komu se co doneslo. „Tady je ten, co ho porazil! Nesu obvazy a léčivou mast. Sušené maso, uzené, medovinu. A pořádnou kořalku! Tak co, pustíte mě? Co jsme si to jsme si, no ne?“
Ask the Oracle: Likely Je Torgan ve stavu, kdy by se mohl usmířit? Rolled 18 vs. 75: Yes
Ask the Oracle: 50/50 A chce se usmířit? Rolled 51 vs. 50: No
Torgan se po chvíli opravdu objeví na palisádě. Má celý trup v obvazech a vypadá schváceně. V očích má ... nenávist? Ne tak docela.
„Táhni! Že jsi vyhrál nevadí, ale ponížil jsi mě před chlapama. A to jsi nemusel!“
„Ale no tak! Mám toho chlastu celý soudek. Pro tebe i pro ostatní chlapy. A žrádlo! To by byla škoda! Omlouvám se, vážně. Nebylo to nutné, přiznávám. Ale když jsem vyhrál, můžu něco žádat, takový je zvyk. Napij se se mnou, Torgane Kladivo!“
Compel Přemluvit Torgana, ať se se mnou a ostatníma napije (Stín) Miss
Action Score 1 + 2 + 0 = 3 Challenge Dice 6, 4
Pálím −9
➔ Strong Hit
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
. If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
.
Torgan se nadechne, aby mě poslal do háje. Pak ale lépe zaostří a ve světle pochodní vidí trochu víc. Na jednom rameni mám opravdu velký soudek. A na druhém kýtu, kterou by šlo chlapa zabít. A v obličeji ten nejlépe hraný upřímný výraz.
„Ale u všech skalních obrů, tak jo. Pojď ty sráči, napijem se!“
A tak se stalo, že mě otrokáři pustili dovnitř.
...
Jíme, pijeme, občas do jídla i pití přisypu trochu omamných bylin. Klábosíme, vyměňujeme si historky. Hrdinské, sprosté, pravdivé i vymyšlené. Večer utíká u ohně dobře.
Aid Your Ally Chlastačka u otrokářů, krytí pro přátele (Stín) Strong Hit
Action Score 6 + 2 + 0 = 8 Challenge Dice 5, 4
Tristane: You gain advantage. Take control: Make another move now (not a progress move), and add +1
. Prepare to act: Take +2
.
„Tááák,“ pronesu po dalším z řady přípitků. „Musím chcát! A zvracet!“
Za veselého smíchu a odhánění se zvednu a opilecky zamířím kamsi mezi stany.
Face Danger Vytratit se na dobu neurčitou (Stín) Strong Hit
Action Score 6 + 2 + 0 = 8 Challenge Dice 2, 3
You are successful: +1
Jako stín se vyhnu všem, kdo by mě mohli zpozorovat, a zamířím tiše k chajdě s dřevěnou mříží, kde drží ženy rybářů.
„Pst! Finno! Tristane!“ šeptám na místě, kde se máme setkat.
Chvíli přemýšlím, komu jsem vlastně dal přísahu vyzvědět o jakou armádu jde a co tu v Železných zemích pohledává. Není to hned, než mi dojde, že jsem to slíbil sám sobě. Armáda v železných zemích znamená nebezpečí, rozhození rovnováhy sil, velké potíže. Vidím už, že to není žádné tažení s cílem „sjednotit“ zemi a potlačit svobodu, která je mi drahá. Není to zkáza a nebezpečí, právě naopak. Zlomení a nemoc, proti které je tato síla jako štít, je opravdové nebezpečí.
Z rozjímání mě vyruší Tristan. Ano, má pravdu, času je málo.
„Pochybuju, že bychom je mohli koupit. Nevím, čím se tu platí, ale my to určitě nemáme. Nemáme totiž nic. Zkusíme to udělat takhle, poslouchejte...“ začnu a k oběma spiklencům se nakloním, ať můžeme mluvit tišeji. Nami se s nevrlým zavrčením vecpe mezi nás. Sice nám nerozumí (nebo jen my jí), ale alespoň nás na chvíli rozesměje. Jestli to nevyjde, do smíchu nám nebude...
...
„Hej!“ zařvu před ležením otrokářů z uctivé vzdálenosti. „Kde je Torgan Kladivo? Chci se usmířit! Bojoval čestně a statečně...“ i když trochu krátce, ušklíbnu se.
„Řekněte mu, že tady je...“ rychle se zamyslím, jestli se představit vymyšleným jménem, nebo pravým. Obojí je špatně a navíc nevím, ke komu se co doneslo. „Tady je ten, co ho porazil! Nesu obvazy a léčivou mast. Sušené maso, uzené, medovinu. A pořádnou kořalku! Tak co, pustíte mě? Co jsme si to jsme si, no ne?“
Torgan se po chvíli opravdu objeví na palisádě. Má celý trup v obvazech a vypadá schváceně. V očích má ... nenávist? Ne tak docela.
„Táhni! Že jsi vyhrál nevadí, ale ponížil jsi mě před chlapama. A to jsi nemusel!“
„Ale no tak! Mám toho chlastu celý soudek. Pro tebe i pro ostatní chlapy. A žrádlo! To by byla škoda! Omlouvám se, vážně. Nebylo to nutné, přiznávám. Ale když jsem vyhrál, můžu něco žádat, takový je zvyk. Napij se se mnou, Torgane Kladivo!“
Torgan se nadechne, aby mě poslal do háje. Pak ale lépe zaostří a ve světle pochodní vidí trochu víc. Na jednom rameni mám opravdu velký soudek. A na druhém kýtu, kterou by šlo chlapa zabít. A v obličeji ten nejlépe hraný upřímný výraz.
„Ale u všech skalních obrů, tak jo. Pojď ty sráči, napijem se!“
A tak se stalo, že mě otrokáři pustili dovnitř.
...
Jíme, pijeme, občas do jídla i pití přisypu trochu omamných bylin. Klábosíme, vyměňujeme si historky. Hrdinské, sprosté, pravdivé i vymyšlené. Večer utíká u ohně dobře.
„Tááák,“ pronesu po dalším z řady přípitků. „Musím chcát! A zvracet!“
Za veselého smíchu a odhánění se zvednu a opilecky zamířím kamsi mezi stany.
Jako stín se vyhnu všem, kdo by mě mohli zpozorovat, a zamířím tiše k chajdě s dřevěnou mříží, kde drží ženy rybářů.
„Pst! Finno! Tristane!“ šeptám na místě, kde se máme setkat.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Karmínová věž
... mezitím v hlavním táboře ...
Ještě za světla obcházím s Finnou a Nami palisádu v místech, kde je na ni zvenčí přilepená vratká stodola. Všímáme si pohybu v okolí, lidí i zvířat. Co říkal Bjorn, to sedí - nikde nikdo. Vytratíme se na jídlo, a když padne tma, vrátíme se.
Spí v ní někdo? Rolled 38 vs. 50: Yes
Až když vlezu mezi sudy a další harampádí, uslyším, jak tu někdo řeže dřevo. Pak mi dojde, že zvuk jde od hromady sena, a že je to chrápání. Mlčky na sebe s Finnou koukneme. Nechat to být a postupovat fakt potichu, nebo spáče hned zneškodnit? Nenápadní jsme chtěli být i tak, ale mít někoho v zádech...
Popadnu kopí a tiše se přikradu k senu. Skoro po tmě a skrz bordel na zemi to není žádná sranda. Dostanu se až nad tlustého chlapa. Spí na zádech, v pravé ruce otevřená lahev. Zvednu kopí nad hlavu, namířím a...
Face Danger Zlikvidujeme nenápadně spáče? (Stín) Weak Hit
Action Score 5 + 1 + 0 = 6 Challenge Dice 10, 1
You succeed, but you are dispirited or afraid: Endure Stress (1
)
... křísnu ho tupou stranou do čela. Jenom sebou cukne, hekne a přestane chrápat. Zanadávám si, přece jenom nás teď bude víc slyšet. Srdce mi bije jako na poplach a po zádech teče ledový pot, a to jsme ještě ani nevlezli k otrokářům. Měl jsem Bjornovi líp vysvětlit, jak mizerný jsem špeh.
Endure Stress Ustojím to? (Vůle) Weak Hit
Action Score 1 + 4 + 0 = 5 Challenge Dice 3, 9
You press on.
Finna na mě sykne a kývne k zemi, zadřepnu a na poslední chvíli tak zmizím z očí nějakému kolemjdoucímu. Není čas mít strach.
Přesuneme se přes seno a kolem sudů k zadní části stodoly. Není tu opravdu žádná teď nebo stěna, ale přímo otrokářská palisáda. Je v mizerném stavu, pochopitelně, tudy se útok nečeká. Přiložím ucho na prkna a chvíli poslouchám - u otrokářů je celkem klid, jen z jedné strany slyším několik hlasů vesele pokřikovat a smát se. Snad neslaví nový úlovek. Začneme tiše pracovat na prknech a věříme Nami, že nás v případě průšvihu varuje.
Face Danger Dostaneme se do tábora nepozorovaně? (Stín) Weak Hit
Action Score 5 + 1 + 1 (z pomoci od Bjorna) = 7 Challenge Dice 4, 10
You succeed, but you sacrifice resources: -1
=> Bjorne, máme 3
Jsem fakt celý zpocený, když se nám podaří uvolnit díru dost velkou na to, abych prolezl skrz i já. Kdyby to bylo jenom na Finně, byli jsme hotoví už dávno. Protáhnu se nepříjemně úzkou škvírou a doufám, že bude dost široká i pro Bjorna. Sotva jsme všichni tři za palisádou a rozkoukáváme se, začne někde nedaleko štěkat pes.
"To nás cítí až sem, sakra?" zavrčím nasraně.
"To bude Nami," sykne Finna a vidím, že tohle už zná. "Vydrž."
Sáhne do torny a vytáhne krásný flák masa. Nevím, jestli s tímhle počítala, nebo ho měla odložený pro nás na cestu. Odběhne s ním do tmy a mě zamrzí, o jakou baštu jsme přišli. Ale štěkot utichne a nahradí ho mlaskání. Zuřivě drbu Nami za ušima, aby se nepustila do štěkotu teď ona a spadne mi šutr ze srdce, když je Finna zpátky.
Zamíříme k dřevěným boudám, o kterých nám říkal Bjorn. U té nejbližší ho už vidím postávat.
"Promiň," zabručím. "Chtěli jsme být rychlejší."
Všichni se schováme do tmavého kouta a chvíli pozorujeme okolí.
Jsou tu nějaké stráže? Rolled 28 vs. 25: No
Jsou na klecích pořádné zámky? Rolled 15 vs. 75: Yes
Nikde se nikdo nehne. Ale jak pochopím od Bjorna, nemusí to tak vydržet dlouho. Přiběhnu k boudě a spíš pohmatem než očima najdu těžký zámek. Nedokázal bych ho nijak otevřít ani na poledním slunci, ale ani se o to nebudu snažit. Zámek drží ve dřevě a na to se zaměřím. Zasunu mezi prkna Finnin meč a začnu páčit.
Zvládne Finna sama uklidnit otroky? Rolled 89 vs. 75: No
Vevnitř se to začne hemžit. Finna se nakloní k mřížím a svým kouzelným hlasem sjednává klid. Nesmí nás nikdo prozradit. Ale nedaří se. Ženské začnou tiše brečet. Opřu se do meče, i kdybych si měl servat záda.
Face Danger Vylomím mříž? (Železo) Miss with a Match
Action Score 4 + 3 + 0 = 7 Challenge Dice 7, 7
-8
=> Strong Hit
You are successful: +1
Ucítím strašné rupnutí pod lopatkou, na okamžik to vzdám, ale pak dveře povolí a zámek s těžkým žuchnutím spadne na zem. Rozrazím vrata a vlítnu dovnitř. Máchnu kolem nejbližší ženské mečem, že ji mine jenom o vlásek a zaseknu ho hluboko do trámu, ke kterému je přivázaná.
"Huby držet! Můžete tu chcípnout, hned teď a hnusně pomalu, nebo držet klapačky a jít s námi! Nic jinýho není na výběr! No tak, kdo chce žít a kdo chcípnout?!"
Compel Donutím otroknyě být potichu a spolupracovat? (Železo) Weak Hit
Action Score 1 + 3 + 1 = 5 Challenge Dice 2, 7
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
. If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
. But they ask something in return. Ask the Oracle if unsure.
Nestihnu ani přemýšlet, jestli jsem to nepřehnal a neřval moc nahlas. V uších mi hučí, srdce pumpuje a ruce se třesou. Ženské jsou v mrtvolném šoku a najednou konečně zticha. Ale pak zas začnou vzlykat.
Bjorne, s dovolením ti to zas předám. Kdyby tě nenapadlo, co budou otrokyně za poslušnost chtít, vem na to Orákulum.
Ještě za světla obcházím s Finnou a Nami palisádu v místech, kde je na ni zvenčí přilepená vratká stodola. Všímáme si pohybu v okolí, lidí i zvířat. Co říkal Bjorn, to sedí - nikde nikdo. Vytratíme se na jídlo, a když padne tma, vrátíme se.
Až když vlezu mezi sudy a další harampádí, uslyším, jak tu někdo řeže dřevo. Pak mi dojde, že zvuk jde od hromady sena, a že je to chrápání. Mlčky na sebe s Finnou koukneme. Nechat to být a postupovat fakt potichu, nebo spáče hned zneškodnit? Nenápadní jsme chtěli být i tak, ale mít někoho v zádech...
Popadnu kopí a tiše se přikradu k senu. Skoro po tmě a skrz bordel na zemi to není žádná sranda. Dostanu se až nad tlustého chlapa. Spí na zádech, v pravé ruce otevřená lahev. Zvednu kopí nad hlavu, namířím a...
... křísnu ho tupou stranou do čela. Jenom sebou cukne, hekne a přestane chrápat. Zanadávám si, přece jenom nás teď bude víc slyšet. Srdce mi bije jako na poplach a po zádech teče ledový pot, a to jsme ještě ani nevlezli k otrokářům. Měl jsem Bjornovi líp vysvětlit, jak mizerný jsem špeh.
Finna na mě sykne a kývne k zemi, zadřepnu a na poslední chvíli tak zmizím z očí nějakému kolemjdoucímu. Není čas mít strach.
Přesuneme se přes seno a kolem sudů k zadní části stodoly. Není tu opravdu žádná teď nebo stěna, ale přímo otrokářská palisáda. Je v mizerném stavu, pochopitelně, tudy se útok nečeká. Přiložím ucho na prkna a chvíli poslouchám - u otrokářů je celkem klid, jen z jedné strany slyším několik hlasů vesele pokřikovat a smát se. Snad neslaví nový úlovek. Začneme tiše pracovat na prknech a věříme Nami, že nás v případě průšvihu varuje.
Jsem fakt celý zpocený, když se nám podaří uvolnit díru dost velkou na to, abych prolezl skrz i já. Kdyby to bylo jenom na Finně, byli jsme hotoví už dávno. Protáhnu se nepříjemně úzkou škvírou a doufám, že bude dost široká i pro Bjorna. Sotva jsme všichni tři za palisádou a rozkoukáváme se, začne někde nedaleko štěkat pes.
"To nás cítí až sem, sakra?" zavrčím nasraně.
"To bude Nami," sykne Finna a vidím, že tohle už zná. "Vydrž."
Sáhne do torny a vytáhne krásný flák masa. Nevím, jestli s tímhle počítala, nebo ho měla odložený pro nás na cestu. Odběhne s ním do tmy a mě zamrzí, o jakou baštu jsme přišli. Ale štěkot utichne a nahradí ho mlaskání. Zuřivě drbu Nami za ušima, aby se nepustila do štěkotu teď ona a spadne mi šutr ze srdce, když je Finna zpátky.
Zamíříme k dřevěným boudám, o kterých nám říkal Bjorn. U té nejbližší ho už vidím postávat.
"Promiň," zabručím. "Chtěli jsme být rychlejší."
Všichni se schováme do tmavého kouta a chvíli pozorujeme okolí.
Nikde se nikdo nehne. Ale jak pochopím od Bjorna, nemusí to tak vydržet dlouho. Přiběhnu k boudě a spíš pohmatem než očima najdu těžký zámek. Nedokázal bych ho nijak otevřít ani na poledním slunci, ale ani se o to nebudu snažit. Zámek drží ve dřevě a na to se zaměřím. Zasunu mezi prkna Finnin meč a začnu páčit.
Vevnitř se to začne hemžit. Finna se nakloní k mřížím a svým kouzelným hlasem sjednává klid. Nesmí nás nikdo prozradit. Ale nedaří se. Ženské začnou tiše brečet. Opřu se do meče, i kdybych si měl servat záda.
Ucítím strašné rupnutí pod lopatkou, na okamžik to vzdám, ale pak dveře povolí a zámek s těžkým žuchnutím spadne na zem. Rozrazím vrata a vlítnu dovnitř. Máchnu kolem nejbližší ženské mečem, že ji mine jenom o vlásek a zaseknu ho hluboko do trámu, ke kterému je přivázaná.
"Huby držet! Můžete tu chcípnout, hned teď a hnusně pomalu, nebo držet klapačky a jít s námi! Nic jinýho není na výběr! No tak, kdo chce žít a kdo chcípnout?!"
Nestihnu ani přemýšlet, jestli jsem to nepřehnal a neřval moc nahlas. V uších mi hučí, srdce pumpuje a ruce se třesou. Ženské jsou v mrtvolném šoku a najednou konečně zticha. Ale pak zas začnou vzlykat.
Bjorne, s dovolením ti to zas předám. Kdyby tě nenapadlo, co budou otrokyně za poslušnost chtít, vem na to Orákulum.
-
Bjorn Olafsson
- Příspěvky: 247
- Registrován: 5. 1. 2023, 12:58
Re: [HRA] Karmínová věž
Jsem docela překvapený, jak se Tristan rozohní. Však která z nich nechce utíkat, tak přece nemusí, ne?
„Klid, Tristane,“ zašeptám a položím mu ruku na rameno. Ale jeho slova nezpochybním. Alespoň je mezi otrokyněmi ticho a nehrozí, že nás prozradí.
Ask the Oracle: 50/50 Je žen hodně? Rolled 87 vs. 50: No
Ask the Oracle: Likely Je jich 5? Rolled 41 vs. 75: Yes
Přepočítám, kolik žen tady vlastně je. Naštěstí to není mnoho a mohli bychom všech pět vzít s sebou, pokud o to budou stát. Je to risk, mohou při tom zemřít. Ne pro každého je svoboda tak důležitá, aby riskoval smrt. A možná se některé nemají ani kam nebo ke komu vrátit.
Ask the Oracle: Likely Chtějí utéct všechny? Rolled 88 vs. 75: HELL NO!
„Nemůžeme utéct,“ konečně jedna z nich mezi vzlyky promluví, „nemáme teplé oblečení. Ani nemáme boty!“
V tom šeru jsme si toho nevšimli, ale mají pravdu. Už i v boudě jim musí být zima a choulí se k sobě, aby se zahřály. V tom, co mají na sobě, venku vydrží možná pár hodin, víc ne.
„A říkali, že když utečeme, tak to odnesou ostatní,“ pláče další, „oni, ..., oni říkali, co nám udělají, když někdo zkusí utéct. Za trest všem.“
„Klid, Tristane,“ zašeptám a položím mu ruku na rameno. Ale jeho slova nezpochybním. Alespoň je mezi otrokyněmi ticho a nehrozí, že nás prozradí.
Přepočítám, kolik žen tady vlastně je. Naštěstí to není mnoho a mohli bychom všech pět vzít s sebou, pokud o to budou stát. Je to risk, mohou při tom zemřít. Ne pro každého je svoboda tak důležitá, aby riskoval smrt. A možná se některé nemají ani kam nebo ke komu vrátit.
„Nemůžeme utéct,“ konečně jedna z nich mezi vzlyky promluví, „nemáme teplé oblečení. Ani nemáme boty!“
V tom šeru jsme si toho nevšimli, ale mají pravdu. Už i v boudě jim musí být zima a choulí se k sobě, aby se zahřály. V tom, co mají na sobě, venku vydrží možná pár hodin, víc ne.
„A říkali, že když utečeme, tak to odnesou ostatní,“ pláče další, „oni, ..., oni říkali, co nám udělají, když někdo zkusí utéct. Za trest všem.“
-
Bjorn Olafsson
- Příspěvky: 247
- Registrován: 5. 1. 2023, 12:58
Re: [HRA] Karmínová věž
„Ryana a Miri, je to tak,“ oslovím dvě ženy, jejichž popis sedí s tím, co říkali rybáři. Neochotně přikývnou.
„Vy dvě jdete s námi ať chcete nebo ne. Seženeme vám nějaké oblečení i boty. Zbytek ať zůstane. Řekněte strážcům, že neutekly, že jsme je unesli. Dříve než ráno to nezjistí.“
Přeseknu provazy, kterými jsou přivázané. Dám si záležet, aby byl sek čistý, aby bylo jasné, že jim někdo pomohl a nedostaly se z toho samy. Více udělat nemůžu.
Ask the Oracle: Unlikely Rozmyslí si to některá? Rolled 48 vs. 25: No
Zbytek žen se ve strachu krčí a raději zůstanou na místě, než riskovat z jejich pohledu jistou smrt. Možná, že se jim zdáme o dost horší, než otrokáři. Těžko říct. Ani Ryana a Miri nevypadají lépe, než k smrti vyděšené, ale teď není čas něco vysvětlovat.
„Vemte je ven a skryjte v táboře. Já zkusím zahladit alespoň nějaké stopy a sehnat nějaké oblečení a ty boty.“
S tím zamířím k táboráku, odkud se ozývá opilecký smích.
„Vy dvě jdete s námi ať chcete nebo ne. Seženeme vám nějaké oblečení i boty. Zbytek ať zůstane. Řekněte strážcům, že neutekly, že jsme je unesli. Dříve než ráno to nezjistí.“
Přeseknu provazy, kterými jsou přivázané. Dám si záležet, aby byl sek čistý, aby bylo jasné, že jim někdo pomohl a nedostaly se z toho samy. Více udělat nemůžu.
Zbytek žen se ve strachu krčí a raději zůstanou na místě, než riskovat z jejich pohledu jistou smrt. Možná, že se jim zdáme o dost horší, než otrokáři. Těžko říct. Ani Ryana a Miri nevypadají lépe, než k smrti vyděšené, ale teď není čas něco vysvětlovat.
„Vemte je ven a skryjte v táboře. Já zkusím zahladit alespoň nějaké stopy a sehnat nějaké oblečení a ty boty.“
S tím zamířím k táboráku, odkud se ozývá opilecký smích.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Karmínová věž
"Klid Tristane?" vrčím na Bjorna a srdce mi bije až v krku. "Kolikrát v životě jsi někomu řekl, že se má uklidnit, a on se fakt uklidnil, co?!"
Cítím, jak mi pulzuje čelo a potí se ruce. Jsem všechno jenom ne zvěd. Tady jde o hubu. Ale jak převezme kontrolu Bjorn, začínám v tom všem vidět i nějakou naději.
"Zahlaď stopy a nenechej se zabít," sykne za Bjornem Finna. "O oblečení a boty se postarám."
Pak popadne každou ženskou z jedné strany za loket a táhne je k díře, kterou jsme sem vlezli. Na mě hodí drsný pohled a pochopím, co se po mně chce. Vyrazím první, prolezu dírou ve stodole a pomáhám Ryaně a Miri za mnou. Za nimi se prosmýkne Nami a poslední je Finna. Znovu na mě tvrdě koukne: "Odpoledne jsme tu s Bjornem nakradli plnou tornu zásob. Sehnat teď potmě nějaké boty a pláště bude pro mě hračka. Ale můžu tě s nimi nechat? Nehrábne ti?"
Sklopím oči k zemi a zavrtím mlčky hlavou. Finna ještě chvíli váhá, ale pak se vytratí do tmy. Já usilovně přemýšlím, kam se teď vrtnout. Tady pořád ještě leží omráčený chlap a jsme moc blízko otrokářům. Kde je ale tady v táboře bezpečno a klid? U Následovníků, v jiné stodole, nebo až v nějakém chladném lesíku za palisádou?
Zvládne Finna něco najít sama? Rolled 43 vs. 75: Yes
Face Danger Vymyslím bezpečnou zašívárnu? (Rozum) Miss
Action Score 2 + 2 + 0 = 4 Challenge Dice 9, 6
Your progress is undermined by a dramatic and costly turn of events, Pay the Price
Pay the Price [36] The current situation worsens.
Nakonec se rozhodnu zamířit mezi ohrady s koňmi a dobytkem, které jsem viděl při příchodu. Nečekám tam teď žádný shon. A když se zanedlouho vrátí Finna s náručí plnou čehosi, povím jí můj nápad a ona přikývne. Nechám obě ženské jí na starost a já nás rychle vedu potemnělým, ale pořád hlučným táborem.
Poznají mě, Finnu, nebo otrokyně (po třetinách)? Rolled 58
Snažím se sledovat Finnu a obě ženské, hledat cestu co nejvíc v přítmí, vyhýbat se skupinkám u ohňů, poslouchat ševel ve stanech. A to všechno najednou. Přelezeme nízký plot a dostaneme se až ke koňům, když si uvědomím, že mezi čtyřnohými stíny prochází i lidi. Stihnu se jenom rozhlídnout, kam by se tak dalo skočit, ale je pozdě. Jsme přikrčení na volné ploše s plotem v zádech a zpoza koňů vystoupí statní chlapi.
"Hele, někdo nám tu přišel ukrást koně?" ukáže na nás širokou rukou chlap, co připomíná dub.
"Možná si sem přišli jenom zašpásovat," prohodí druhý, menší tlouštík, který se opírá o těžké kladivo.
"Tři na jednoho? To sotva," zabručí první. Nato vrznou panty a osvítí nás drobná lucerna. Zakryju si oči.
"Podívejme se," odslabikuje pomalu první chlap, jako by měl všechen čas světa. "Neznáme tuhle holku?
"Známe? Známe!" přikývne tlouštík a protáhne si ruce nad hlavou. "V Šedém srázu dělala vlny s tím drzým bastardem, že jo? Ale tohle není on, to není ten Bjorn, co si otevíral hubu na velitele, a co není v našem území vítaný. A tohle je teď taky naše území, že jo? Tak pověz, květinko, byl ten tvůj Bjorn blbej jako ty a vlezl, kam nemá? Kdepak ho máš?"
"A ty zůstaň hezky na místě, škarohlíde," zavrčí na mě chlap s rukama jak duby. "Hneš se a zašlapeme tě do země, pak přivážeme k našim koňům a odtáhneme až na pobřeží, tak neser!"
Zaskřípu zubama a divoce zamrkám. Cítím svojeho medvěda, kterému se tohle vůbec nelíbí. Bjorn by se s nimi pofackoval a pak ožral, ale já mám chuť je roztrhnout jak hady.
Bjorne, co zatím děláš ty?
Cítím, jak mi pulzuje čelo a potí se ruce. Jsem všechno jenom ne zvěd. Tady jde o hubu. Ale jak převezme kontrolu Bjorn, začínám v tom všem vidět i nějakou naději.
"Zahlaď stopy a nenechej se zabít," sykne za Bjornem Finna. "O oblečení a boty se postarám."
Pak popadne každou ženskou z jedné strany za loket a táhne je k díře, kterou jsme sem vlezli. Na mě hodí drsný pohled a pochopím, co se po mně chce. Vyrazím první, prolezu dírou ve stodole a pomáhám Ryaně a Miri za mnou. Za nimi se prosmýkne Nami a poslední je Finna. Znovu na mě tvrdě koukne: "Odpoledne jsme tu s Bjornem nakradli plnou tornu zásob. Sehnat teď potmě nějaké boty a pláště bude pro mě hračka. Ale můžu tě s nimi nechat? Nehrábne ti?"
Sklopím oči k zemi a zavrtím mlčky hlavou. Finna ještě chvíli váhá, ale pak se vytratí do tmy. Já usilovně přemýšlím, kam se teď vrtnout. Tady pořád ještě leží omráčený chlap a jsme moc blízko otrokářům. Kde je ale tady v táboře bezpečno a klid? U Následovníků, v jiné stodole, nebo až v nějakém chladném lesíku za palisádou?
Nakonec se rozhodnu zamířit mezi ohrady s koňmi a dobytkem, které jsem viděl při příchodu. Nečekám tam teď žádný shon. A když se zanedlouho vrátí Finna s náručí plnou čehosi, povím jí můj nápad a ona přikývne. Nechám obě ženské jí na starost a já nás rychle vedu potemnělým, ale pořád hlučným táborem.
Snažím se sledovat Finnu a obě ženské, hledat cestu co nejvíc v přítmí, vyhýbat se skupinkám u ohňů, poslouchat ševel ve stanech. A to všechno najednou. Přelezeme nízký plot a dostaneme se až ke koňům, když si uvědomím, že mezi čtyřnohými stíny prochází i lidi. Stihnu se jenom rozhlídnout, kam by se tak dalo skočit, ale je pozdě. Jsme přikrčení na volné ploše s plotem v zádech a zpoza koňů vystoupí statní chlapi.
"Hele, někdo nám tu přišel ukrást koně?" ukáže na nás širokou rukou chlap, co připomíná dub.
"Možná si sem přišli jenom zašpásovat," prohodí druhý, menší tlouštík, který se opírá o těžké kladivo.
"Tři na jednoho? To sotva," zabručí první. Nato vrznou panty a osvítí nás drobná lucerna. Zakryju si oči.
"Podívejme se," odslabikuje pomalu první chlap, jako by měl všechen čas světa. "Neznáme tuhle holku?
"Známe? Známe!" přikývne tlouštík a protáhne si ruce nad hlavou. "V Šedém srázu dělala vlny s tím drzým bastardem, že jo? Ale tohle není on, to není ten Bjorn, co si otevíral hubu na velitele, a co není v našem území vítaný. A tohle je teď taky naše území, že jo? Tak pověz, květinko, byl ten tvůj Bjorn blbej jako ty a vlezl, kam nemá? Kdepak ho máš?"
"A ty zůstaň hezky na místě, škarohlíde," zavrčí na mě chlap s rukama jak duby. "Hneš se a zašlapeme tě do země, pak přivážeme k našim koňům a odtáhneme až na pobřeží, tak neser!"
Zaskřípu zubama a divoce zamrkám. Cítím svojeho medvěda, kterému se tohle vůbec nelíbí. Bjorn by se s nimi pofackoval a pak ožral, ale já mám chuť je roztrhnout jak hady.
Bjorne, co zatím děláš ty?
-
Bjorn Olafsson
- Příspěvky: 247
- Registrován: 5. 1. 2023, 12:58
Re: [HRA] Karmínová věž
Dorazím zpět k ohni. Byl jsem pryč jen chvíli, tak snad na mě nepadne žádné podezření.
Ask the Oracle: Unlikely Podezírá mě někdo? Rolled 78 vs. 25: No
Zábava je v plném proudu, stejně jako medovina. Je čas se rychle vypařit. Nenápadně přisypu rozdrcené byliny do pití a ještě si s každým připiju a těm silnějším vnutím dvakrát. Po tomhle budou spát jako mimina a ráno jim bude tak blbě, že po nějakých otrokyních se nebudou shánět minimálně do poledne, možná i déle.
Face Danger Vylepšit otrokářům pití (Stín) Miss
Action Score 6 + 2 + 0 = 8 Challenge Dice 10, 8
Your progress is undermined by a dramatic and costly turn of events, Pay the Price
„Přátelé,“ zahraju za pár dalších minut naprostou opilost, „je čas pro mě se odebrat kajsi... do postele. Hic.“
„Máš pravdu, chutná to jak chcanky!“ dívá se podezřívavě jeden z chlapů do dřevěného poháru.
„A ty hovno piješ, vod tý doby, cos to přines!“ přidá se další a nalije mi plno, právě z přiotráveného džbánu. „Tož na zdraví!“
Zahlédnu několik podezřívavých pohledů. Široce se na ně usměju a kopnu to do sebe.
Face Danger Jak mi bude, když vypiju ten hnus? (Železo) Strong Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 4, 1
You are successful: +1
Sakra. Je to fakt hnusné, trpké, a je z toho na zvracení jen se ten sajrajt dotkne jazyka. Bylinkář ani travič ze mě nebude.
„Áááh! To píše! Nalij ještě!“ povzbudím je a za chvíli se z toho stane hecovací chlastací hra. Kdo se zašklebí co nejvíc? Kdo vydrží s kamennou tváří a nešklebit se vůbec? Kdo to vyprskne? Kdo to v těle neudrží?
Trvá to výrazně déle, než jsem chtěl, ale od půlky džbánu už mě nikdo nepodezírá. A když se propijeme na dno, už si mě nikdo nevšímá. Zvednu se a odejdu bez povšimnutí, nutno dodat, že ne zrovna přímou cestou. Vizáž drsňáka udržím až za palisádu, pak se ohnu v pase a zvracím.
Zábava je v plném proudu, stejně jako medovina. Je čas se rychle vypařit. Nenápadně přisypu rozdrcené byliny do pití a ještě si s každým připiju a těm silnějším vnutím dvakrát. Po tomhle budou spát jako mimina a ráno jim bude tak blbě, že po nějakých otrokyních se nebudou shánět minimálně do poledne, možná i déle.
„Přátelé,“ zahraju za pár dalších minut naprostou opilost, „je čas pro mě se odebrat kajsi... do postele. Hic.“
„Máš pravdu, chutná to jak chcanky!“ dívá se podezřívavě jeden z chlapů do dřevěného poháru.
„A ty hovno piješ, vod tý doby, cos to přines!“ přidá se další a nalije mi plno, právě z přiotráveného džbánu. „Tož na zdraví!“
Zahlédnu několik podezřívavých pohledů. Široce se na ně usměju a kopnu to do sebe.
Sakra. Je to fakt hnusné, trpké, a je z toho na zvracení jen se ten sajrajt dotkne jazyka. Bylinkář ani travič ze mě nebude.
„Áááh! To píše! Nalij ještě!“ povzbudím je a za chvíli se z toho stane hecovací chlastací hra. Kdo se zašklebí co nejvíc? Kdo vydrží s kamennou tváří a nešklebit se vůbec? Kdo to vyprskne? Kdo to v těle neudrží?
Trvá to výrazně déle, než jsem chtěl, ale od půlky džbánu už mě nikdo nepodezírá. A když se propijeme na dno, už si mě nikdo nevšímá. Zvednu se a odejdu bez povšimnutí, nutno dodat, že ne zrovna přímou cestou. Vizáž drsňáka udržím až za palisádu, pak se ohnu v pase a zvracím.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Karmínová věž
... mezitím v ohradě ...
Ohlídnu se přes rameno. Finna divoce těká očima sem a tam a hodnotí situaci. Ruku už má na meči, tohle pochytila holka rychle. Ale nevěřím tomu, že se s těmihle dvěma zvládneme bít. A mám strach, že i kdyby jo, nezvládneme to rychle a potichu, abysme Ryanu a Miri odsud nenápadně dostali.
Vidím ty dvě, jak se třesou skrčené u plotu. Nejspíš by se rády vrátily do klece, kdyby měly tu možnost. Nami začíná vrčet a jezdci stejně tak. Bojím se, co jim Finna poví.
"Tenhle škarohlíd se jmenuje Tristan Baldurson," zabručím a ztěžka se postavím do záře lucerny. Stisknu kopí tak pevně, že mi až v prstech zapraská. "A chci mluvit s Ericem. Tohle je mezi mnou a jím, tyhle tři s tím nemají nic společného. Doveďte mě k němu, hned," povím tvrdě a nesmlouvavě. Jezdci si vymění překvapený pohled.
Je tu Eric s nimi? Rolled 32 vs. 90: Yes
Budou dělat problémy? Rolled 30 vs. 25: No
"Podívejme se," procedí pomalu dubový chlap mezi zuby. "Máš být mrtvý. A jsi tady a chceš mluvit s velitelem? Hm."
"Chci," zopakuju znovu.
Tlouštík odepne od pasu krátký roh. "Víš, co tohle umí, když do toho fouknu, že?"
"Vím," přikývnu.
"Dobře. Půjdeš se mnou za Ericem. Drab tu zůstane s koňmi a holkami. Nic se jim nestane, když se k nim zase vrátím. Rozumíme si?"
"Rozumíme," zavrčím a podívám se Finně do očí. Zdá se, že mi věří. Snad nedělá strašnou chybu.
Procházíme mezi štíhlými vysokými stany. I ony připomínají jezdce v sedle s dlouhými kopími v rukách. Ericovi muži posedávají u ohňů mezi stany a dohadují se. Ve vzduchu visí něco těžkého. Touštík mě vede dál k největšímu stanu. Začínají na mě viset první zvědavé pohledy.
Mohutný zrzavý chlap se od ohně zvedne dřív, než mě tlouštík představí. V záři vatry se zaleskne železná maska.
Disposition [55] Wanting
"Co... co... co ty tu děláš?! Myslel jsem, že jsi mrtvý! Jaktože nejsi mrtvý?!" První slova sotva slyším, ale s každým dalším Eric víc křičí, až na konci řve. Ozvěna od masky je řezavá a nepříjemná, jako jizvy, které pod ní schovává. "Vysvětli mi to!" křičí a kopne mým směrem hořící poleno. Leknu se, že za mnou projde přímo skrz ohniště. Opravdu to udělá. Mohutnýma rukama uplácá jiskry na kůži a rázným krokem dojde až ke mně. Přijde mi tak dvakrát větší, než si ho pamatuju. "No tak! Vysvětli mi, jak je možné, že nejsi mrtvý! A že jsi tady! Najednou?! No tak, mluv!"
Naprázdno polknu.
"Já... já si myslel, že tě to dostalo. Nevěděl jsem, co s tebou je. A měl jsem strach to zjišťovat..."
"Jak vidíš, tak mě to nedostalo! Sakra, chlape, vždyť si viděl, že žiju! A řekl, že budeme hledat spolu! Tak kam jsi na ty roky zmizel?! Musel jsem v tom hledání pokračovat sám! Víš, co jsem všechno musel udělat, abych došel až tam, kde teď jsem?!"
"Tuším. A myslel jsem si, že tě právě tohle zabije, Ericu, ne ta nemoc."
"O tomhle nemluv!" zařve a odstrčí mě daleko od sebe. "Mě zajímá, kdes byl ty! Pořád jsem neslyšel to vysvětlení!"
"Mrzí mě, že jsem tu nebyl. Odpusť mi. Ale mám teď problémy a potřebuju, abys mě je nechal vyřešit. Všechno ti potom povím."
Compel Odpustí mi Eric? (Srdce) Miss
Action Score 5 + 2 + 1 = 8 Challenge Dice 8, 9
They refuse or make a demand which costs you greatly. Pay the Price.
"Ne!" křikne, až mu poskočí maska na tváři a mně zazvoní v uších. "To sem přijdeš po těch letech a budeš se vymlouvat?! Chtěl jsem vysvětlení nedostal jsem ho! A jestli musím, tak ho z tebe vymlátím!"
Jedním švihem tasí mohutný meč a zaryje ho do země.
"Ericu, ne..." vydechnu zoufale. Ale je pozdě. Eric dokončí půlkruh a ztuhne. Všichni kolem nás už drží svoje zbraně a mlčky čekají, co udělám. Nemám jinou možnost.
Zabodnu svoje kopí do země, shodím z ramen tornu a opíšu v bahně půlkruh.
Draw the Circle Jak začne duel? (Srdce) Weak Hit
Action Score 3 + 2 + 1 = 6 Challenge Dice 4, 6
You may choose one boast in exchange for +1
. Grant first strike: Your foe has initiative.
Eric je powerful warrior - formidable (dává 3
,
za 
Popadnu kopí obouruč a sklopím ho k zemi. Pořád ještě doufám, že si to Eric rozmyslí. Ale to jenom zapomínám, co pro něj znamená čest. Rozeběhne se přímo na mě, meč v obou rukách vysoko nad hlavou a míří mi přímo na krk.
Cuknu sebou, trhnu kopím nahoru a nastavím ho ráně. Meč se po něm sveze, ale Eric neztratí nic ze síly a ožene se po mně okamžitě znovu. Ustupuju podél kruhu a držím si ho kopím od těla.
Face Danger Udržím si Erica od těla? (Železo) Miss
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 10, 7
Your progress is undermined by a dramatic and costly turn of events, Pay the Price -3
Endure Harm Co to se mnou udělá? (Železo) Miss
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 9, 6
Suffer -1
. If you are at 0
, you must mark wounded or maimed (if currently unmarked) or roll on the table.
Daří se mi vykrýt prvních pár výpadů. Ale už jsem obešel celý kruh dokola a nevymyslel, co dál. Eric je naopak s každým dalším výpadem drsnější a prudší. První sekanec přes ruku jenom zabolí, ale druhý na ramenu mi málem vyrazí kopí u rukou. Zakopnu a spadnu na zem. Bodne mi nohách a prořízne kalhotu. Válím se v bahně a sotva zvládám uhýbat vířícímu meči. To mě vážně tak nenávidí? Nebo jsem ho tak strašně zklamal?
Eric křikne a sekne mi přímo na obličej. Nastavím ráně kopí. Meč o něj křísne a zůstane na pár prstů od mojeho nosu. Ze všech sil tlačím kopím nahoru a Eric se celou vahou opírá o meč.
Vidím nad sebou rozevláté rusé masky a chladně nehybnou masku, která se mě snaží zabít. A za Ericem se něco zaleskne. V temnotě nebe zahlídnu srpek měsíce. Kousek světla, které mě hnalo přes celé Železné země až sem. Pořád Měsíčnímu medvědovi něco dlužím. A nejenom jemu. Možná mám korály z černého železa od krve a bláta, ale pořád je nosím. A dnes tady nezemřu, mám ještě toho tolik co dokázat.
Turn the Tide
+ 
Secure an Advantage Vypustím ze sebe medvědí zuřivost? (Železo) Strong Hit
Action Score 3 + 3 + 3 = 9 Challenge Dice 6, 3
You gain advantage. Take control: Make another move now (not a progress move), and add +1
. Prepare to act: Take +2
. +1
(
) +1
(
)
Naposled ucítím, jak se mi zježí chlupy na zádech. Přeběhne přes ně mráz, který vytryskne z mojí huby a sebere teplo života všem okolo. Řvu jako medvědice zahnaná do kouta. Jako příliv burácející o skály za úplňku. Vidím rudě. Nemyslím, žene mě zvířecí pud.
Meč padá stranou. Stojím na nohách. Na Erica letí bláto. Zhazuju ze zad kůže. Všechno, co mě brzí, letí pryč. Řvu. Mažu si krev z rukou a ramene přes tvář. Řvu. Eric couvá. Jeho maska se třese. Oženu se po něm kopím. A znovu. A znovu. Řvu. Přes kruh proletí hořící poleno. Eric couvá. Cítím křeč v celém těle. Oženu se po něm drápy, a kopím. Skočím po něm.
Strike Probodnu Erica kopím? (Železo) Strong Hit
Action Score 4 + 3 + 2 = 9 Challenge Dice 7, 1
Inflict +1 harm. You retain initiative.
2
+1
(tah) + 2
(
) = 5
= 









Eric leží na zádech. Sedím na něm. Kopí mu trčí z ramene. Držím ho pod krkem. Řvu. Maska klouže stranou. Tahám z boty dýku. Sekám přes zbroj. Lítají kolem nás jiskry. Řvu.
Strike Rozdrásám ho? (Železo) Weak Hit
Action Score 5 + 3 + 0 = 8 Challenge Dice 7, 10
Inflict your harm and lose initiative.
2
= 









Combat Action [63] Leverage the advantage of a weapon or ability.
Eric popadne moji ruku a trhne stranou. Nemám rovnováhu. Překulím se na všechny čtyři. Eric vytrhne moje kopí. Namíří ho na mě. Řvu. Rozběhnu se na něj po čtyřech. Vrhnu se mu po nohách. Přímo proti kopí.
Clash Budu rychlejší? (Železo) Miss
Action Score 4 + 3 + 0 = 7 Challenge Dice 7, 8
-9
=> Strong Hit
You find an opening. Inflict +1
. You have initiative.
2
+1
= 









Narazím ramenem do kolen. Kopí mine. Eric zas padá na záda. Já na něj. Řvu a dýkou sekám přes břicho. Železné rukavice se mě marně snaží zastavit. Odpor povoluje.
Něco se mnou trhne. Oženu se dýkou za sebe a řvu. Dostanu ránu a proseknu něčí stehno. Někdo mě chytí za nohy a táhne. Dostanu ránu holí. Ryju hubou v blátě a zarývám prsty do země. Něco strašně těžkého na mě padá. Cítím se jako zasypaný lavinou. Nemůžu dýchat.
End the Fight Je dobojováno? (Postup) Strong Hit
Action Score 10 Challenge Dice 4, 8
This foe is no longer in the fight.
"Nechte ho! No tak!" slyším křik. Poznám Erica. Jeho hlas je chraplavý, síla a vztek je pryč. "Vyhrál, nechejte ho!" volá dál.
Sleze ze mě asi osm chlapů. Pomalu se zvedám a vytírám si bahno z očí. Proti mě stojí obrovský chlap s divokými rusými vlasy. Rovná si masku. Levou ruku má skleslou, rameno silně krvácí. Hrudní plát zdobí desítky tenkých spár. Zaklekne ke mě a chytí mě za předloktí.
"Vstaň!" zachraptí a odežene někoho, kdo se mu snaží pomoct udržet na nohou. Kleknu vedle něj.
"Utekl jsem," soukám ze sebe ztěžka. "Utekl jsem na konec Železných zemí. Měj jsem strach a nepomohl ti. Promiň mi to. A promiň, že teď potřebuju tvoji pomoc."
"Zachránil jsi mi jednou život," zachrčí Eric. "Co jsme si, to jsme si," poví a vzájemně si pomůžeme vstát.
Bjorne, pokračovat budu později.
Ohlídnu se přes rameno. Finna divoce těká očima sem a tam a hodnotí situaci. Ruku už má na meči, tohle pochytila holka rychle. Ale nevěřím tomu, že se s těmihle dvěma zvládneme bít. A mám strach, že i kdyby jo, nezvládneme to rychle a potichu, abysme Ryanu a Miri odsud nenápadně dostali.
Vidím ty dvě, jak se třesou skrčené u plotu. Nejspíš by se rády vrátily do klece, kdyby měly tu možnost. Nami začíná vrčet a jezdci stejně tak. Bojím se, co jim Finna poví.
"Tenhle škarohlíd se jmenuje Tristan Baldurson," zabručím a ztěžka se postavím do záře lucerny. Stisknu kopí tak pevně, že mi až v prstech zapraská. "A chci mluvit s Ericem. Tohle je mezi mnou a jím, tyhle tři s tím nemají nic společného. Doveďte mě k němu, hned," povím tvrdě a nesmlouvavě. Jezdci si vymění překvapený pohled.
"Podívejme se," procedí pomalu dubový chlap mezi zuby. "Máš být mrtvý. A jsi tady a chceš mluvit s velitelem? Hm."
"Chci," zopakuju znovu.
Tlouštík odepne od pasu krátký roh. "Víš, co tohle umí, když do toho fouknu, že?"
"Vím," přikývnu.
"Dobře. Půjdeš se mnou za Ericem. Drab tu zůstane s koňmi a holkami. Nic se jim nestane, když se k nim zase vrátím. Rozumíme si?"
"Rozumíme," zavrčím a podívám se Finně do očí. Zdá se, že mi věří. Snad nedělá strašnou chybu.
Procházíme mezi štíhlými vysokými stany. I ony připomínají jezdce v sedle s dlouhými kopími v rukách. Ericovi muži posedávají u ohňů mezi stany a dohadují se. Ve vzduchu visí něco těžkého. Touštík mě vede dál k největšímu stanu. Začínají na mě viset první zvědavé pohledy.
Mohutný zrzavý chlap se od ohně zvedne dřív, než mě tlouštík představí. V záři vatry se zaleskne železná maska.
"Co... co... co ty tu děláš?! Myslel jsem, že jsi mrtvý! Jaktože nejsi mrtvý?!" První slova sotva slyším, ale s každým dalším Eric víc křičí, až na konci řve. Ozvěna od masky je řezavá a nepříjemná, jako jizvy, které pod ní schovává. "Vysvětli mi to!" křičí a kopne mým směrem hořící poleno. Leknu se, že za mnou projde přímo skrz ohniště. Opravdu to udělá. Mohutnýma rukama uplácá jiskry na kůži a rázným krokem dojde až ke mně. Přijde mi tak dvakrát větší, než si ho pamatuju. "No tak! Vysvětli mi, jak je možné, že nejsi mrtvý! A že jsi tady! Najednou?! No tak, mluv!"
Naprázdno polknu.
"Já... já si myslel, že tě to dostalo. Nevěděl jsem, co s tebou je. A měl jsem strach to zjišťovat..."
"Jak vidíš, tak mě to nedostalo! Sakra, chlape, vždyť si viděl, že žiju! A řekl, že budeme hledat spolu! Tak kam jsi na ty roky zmizel?! Musel jsem v tom hledání pokračovat sám! Víš, co jsem všechno musel udělat, abych došel až tam, kde teď jsem?!"
"Tuším. A myslel jsem si, že tě právě tohle zabije, Ericu, ne ta nemoc."
"O tomhle nemluv!" zařve a odstrčí mě daleko od sebe. "Mě zajímá, kdes byl ty! Pořád jsem neslyšel to vysvětlení!"
"Mrzí mě, že jsem tu nebyl. Odpusť mi. Ale mám teď problémy a potřebuju, abys mě je nechal vyřešit. Všechno ti potom povím."
"Ne!" křikne, až mu poskočí maska na tváři a mně zazvoní v uších. "To sem přijdeš po těch letech a budeš se vymlouvat?! Chtěl jsem vysvětlení nedostal jsem ho! A jestli musím, tak ho z tebe vymlátím!"
Jedním švihem tasí mohutný meč a zaryje ho do země.
"Ericu, ne..." vydechnu zoufale. Ale je pozdě. Eric dokončí půlkruh a ztuhne. Všichni kolem nás už drží svoje zbraně a mlčky čekají, co udělám. Nemám jinou možnost.
Zabodnu svoje kopí do země, shodím z ramen tornu a opíšu v bahně půlkruh.
Eric je powerful warrior - formidable (dává 3
Popadnu kopí obouruč a sklopím ho k zemi. Pořád ještě doufám, že si to Eric rozmyslí. Ale to jenom zapomínám, co pro něj znamená čest. Rozeběhne se přímo na mě, meč v obou rukách vysoko nad hlavou a míří mi přímo na krk.
Cuknu sebou, trhnu kopím nahoru a nastavím ho ráně. Meč se po něm sveze, ale Eric neztratí nic ze síly a ožene se po mně okamžitě znovu. Ustupuju podél kruhu a držím si ho kopím od těla.
Daří se mi vykrýt prvních pár výpadů. Ale už jsem obešel celý kruh dokola a nevymyslel, co dál. Eric je naopak s každým dalším výpadem drsnější a prudší. První sekanec přes ruku jenom zabolí, ale druhý na ramenu mi málem vyrazí kopí u rukou. Zakopnu a spadnu na zem. Bodne mi nohách a prořízne kalhotu. Válím se v bahně a sotva zvládám uhýbat vířícímu meči. To mě vážně tak nenávidí? Nebo jsem ho tak strašně zklamal?
Eric křikne a sekne mi přímo na obličej. Nastavím ráně kopí. Meč o něj křísne a zůstane na pár prstů od mojeho nosu. Ze všech sil tlačím kopím nahoru a Eric se celou vahou opírá o meč.
Vidím nad sebou rozevláté rusé masky a chladně nehybnou masku, která se mě snaží zabít. A za Ericem se něco zaleskne. V temnotě nebe zahlídnu srpek měsíce. Kousek světla, které mě hnalo přes celé Železné země až sem. Pořád Měsíčnímu medvědovi něco dlužím. A nejenom jemu. Možná mám korály z černého železa od krve a bláta, ale pořád je nosím. A dnes tady nezemřu, mám ještě toho tolik co dokázat.
Turn the Tide
Naposled ucítím, jak se mi zježí chlupy na zádech. Přeběhne přes ně mráz, který vytryskne z mojí huby a sebere teplo života všem okolo. Řvu jako medvědice zahnaná do kouta. Jako příliv burácející o skály za úplňku. Vidím rudě. Nemyslím, žene mě zvířecí pud.
Meč padá stranou. Stojím na nohách. Na Erica letí bláto. Zhazuju ze zad kůže. Všechno, co mě brzí, letí pryč. Řvu. Mažu si krev z rukou a ramene přes tvář. Řvu. Eric couvá. Jeho maska se třese. Oženu se po něm kopím. A znovu. A znovu. Řvu. Přes kruh proletí hořící poleno. Eric couvá. Cítím křeč v celém těle. Oženu se po něm drápy, a kopím. Skočím po něm.
Eric leží na zádech. Sedím na něm. Kopí mu trčí z ramene. Držím ho pod krkem. Řvu. Maska klouže stranou. Tahám z boty dýku. Sekám přes zbroj. Lítají kolem nás jiskry. Řvu.
Eric popadne moji ruku a trhne stranou. Nemám rovnováhu. Překulím se na všechny čtyři. Eric vytrhne moje kopí. Namíří ho na mě. Řvu. Rozběhnu se na něj po čtyřech. Vrhnu se mu po nohách. Přímo proti kopí.
Narazím ramenem do kolen. Kopí mine. Eric zas padá na záda. Já na něj. Řvu a dýkou sekám přes břicho. Železné rukavice se mě marně snaží zastavit. Odpor povoluje.
Něco se mnou trhne. Oženu se dýkou za sebe a řvu. Dostanu ránu a proseknu něčí stehno. Někdo mě chytí za nohy a táhne. Dostanu ránu holí. Ryju hubou v blátě a zarývám prsty do země. Něco strašně těžkého na mě padá. Cítím se jako zasypaný lavinou. Nemůžu dýchat.
"Nechte ho! No tak!" slyším křik. Poznám Erica. Jeho hlas je chraplavý, síla a vztek je pryč. "Vyhrál, nechejte ho!" volá dál.
Sleze ze mě asi osm chlapů. Pomalu se zvedám a vytírám si bahno z očí. Proti mě stojí obrovský chlap s divokými rusými vlasy. Rovná si masku. Levou ruku má skleslou, rameno silně krvácí. Hrudní plát zdobí desítky tenkých spár. Zaklekne ke mě a chytí mě za předloktí.
"Vstaň!" zachraptí a odežene někoho, kdo se mu snaží pomoct udržet na nohou. Kleknu vedle něj.
"Utekl jsem," soukám ze sebe ztěžka. "Utekl jsem na konec Železných zemí. Měj jsem strach a nepomohl ti. Promiň mi to. A promiň, že teď potřebuju tvoji pomoc."
"Zachránil jsi mi jednou život," zachrčí Eric. "Co jsme si, to jsme si," poví a vzájemně si pomůžeme vstát.
Bjorne, pokračovat budu později.
-
Bjorn Olafsson
- Příspěvky: 247
- Registrován: 5. 1. 2023, 12:58
Re: [HRA] Karmínová věž
Tak jo, teď najít ostatní. Kdybych byl Tristan a Finna, kteří se snaží schovat dvě otrokyně, kam bych šel?
Gather Information Poznám, kam se schovali ostatní? (Rozum) Weak Hit
Action Score 2 + 2 + 0 = 4 Challenge Dice 3, 5
The information complicates your quest or introduces a new danger. Take +1
Objedu tábor otrokářů a rozhlížím se. Nic mě nenapadá, ale pak se odněkud vynoří plíživý stín. A jakmile se přiblíží, tak po mě štěkne.
„Nami! Kde jsou ostatní?“
Fenka zavrčí, chytí mě za nohavici.
„No však jdu s tebou! Jen mi ukaž kam! Běž!“
...
„Víš,“ začne Finna laškovně, „vlastně jsme si chtěli zašpásovat, jak říkal tvůj druh. Tři na jednoho.“
Drab se na ni nedůvěřivě zadívá: „A to ti mám věřit jakože proč? Ty dvě se třesou jako osiky strachy.“
„Tři na jednoho, neříkala jsem že všechny tři jsou v tom dobrovolně, chápeš?“
Drab přelítne zvědavým pohledem obě otrokyně. Jedna se dá do pláče. Pak se zase podívá na Finnu, která se snaží o svůdnou a provokativní pózu. Nezabírá to.
„Ech, zapomeň na to. Vlastně jsem jen chtěla, aby ses nedíval na druhou stranu...“
„Dobrý večer vespolek,“ zazubím se. „Já jsem Dargal Drtikost. Nebo také Bjorn zvaný Řezník.“
„Měl jsi ho vzít zezadu,“ zasyčí nespokojeně Finna.
„Nešlo to. Všiml by si mě.“
„Přijdou ostatní, budu řvát, nemáš šanci,“ začne Drab a sáhne po zbrani.
„Možná. Podívej se, chlapče. Já chci jen svoje děvčata. Záleží mi na nich. Možná přijdou ostatní, možná ne. Ale to už budeš po smrti. Zbytečně, řekl bych. My teď odejdeme, a je mi vcelku jedno, jestli u toho překročím tvou mrtvolu.“
„Jsi sám, my jsme dva,“ tasí Finna meč.
Compel Zastrašit Draba (Železo) Weak Hit
Action Score 4 + 3 + 1 = 8 Challenge Dice 4, 10
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
. If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
. But they ask something in return. Ask the Oracle if unsure.
Tristane, napadá tě, co by mohl chtít Drab na oplátku? Jinak to zítra vytáhnu z orákula.
Objedu tábor otrokářů a rozhlížím se. Nic mě nenapadá, ale pak se odněkud vynoří plíživý stín. A jakmile se přiblíží, tak po mě štěkne.
„Nami! Kde jsou ostatní?“
Fenka zavrčí, chytí mě za nohavici.
„No však jdu s tebou! Jen mi ukaž kam! Běž!“
...
„Víš,“ začne Finna laškovně, „vlastně jsme si chtěli zašpásovat, jak říkal tvůj druh. Tři na jednoho.“
Drab se na ni nedůvěřivě zadívá: „A to ti mám věřit jakože proč? Ty dvě se třesou jako osiky strachy.“
„Tři na jednoho, neříkala jsem že všechny tři jsou v tom dobrovolně, chápeš?“
Drab přelítne zvědavým pohledem obě otrokyně. Jedna se dá do pláče. Pak se zase podívá na Finnu, která se snaží o svůdnou a provokativní pózu. Nezabírá to.
„Ech, zapomeň na to. Vlastně jsem jen chtěla, aby ses nedíval na druhou stranu...“
„Dobrý večer vespolek,“ zazubím se. „Já jsem Dargal Drtikost. Nebo také Bjorn zvaný Řezník.“
„Měl jsi ho vzít zezadu,“ zasyčí nespokojeně Finna.
„Nešlo to. Všiml by si mě.“
„Přijdou ostatní, budu řvát, nemáš šanci,“ začne Drab a sáhne po zbrani.
„Možná. Podívej se, chlapče. Já chci jen svoje děvčata. Záleží mi na nich. Možná přijdou ostatní, možná ne. Ale to už budeš po smrti. Zbytečně, řekl bych. My teď odejdeme, a je mi vcelku jedno, jestli u toho překročím tvou mrtvolu.“
„Jsi sám, my jsme dva,“ tasí Finna meč.
Tristane, napadá tě, co by mohl chtít Drab na oplátku? Jinak to zítra vytáhnu z orákula.
-
Orákulum
- Příspěvky: 130
- Registrován: 25. 8. 2022, 18:17
Re: [HRA] Karmínová věž
Bjorne,
Drab ustoupí stranou, zbraň nepouští z ruky. Levačkou při tom sáhne za pás a utrhne z řemenu krátký roh.
"Nenechám se zabít," poví rozvážně, "ale nenechám vás jenom tak vypadnout, když nevím, jestli je Doul v pořádku a ten váš Tristan pod dohledem. Vem si ty svoje děvčata a vypadněte. Dám vám krátký náskok. A pak zatroubím a zjistím, jestli vás budeme pronásledovat, nebo ne. Bez koní nemáte šanci a ty vám nedám."
Bjorne, Draba zastrašíš a nechá vás všechny odejít, ale chce obratem zatroubit na poplach. Co uděláš?
Drab ustoupí stranou, zbraň nepouští z ruky. Levačkou při tom sáhne za pás a utrhne z řemenu krátký roh.
"Nenechám se zabít," poví rozvážně, "ale nenechám vás jenom tak vypadnout, když nevím, jestli je Doul v pořádku a ten váš Tristan pod dohledem. Vem si ty svoje děvčata a vypadněte. Dám vám krátký náskok. A pak zatroubím a zjistím, jestli vás budeme pronásledovat, nebo ne. Bez koní nemáte šanci a ty vám nedám."
Bjorne, Draba zastrašíš a nechá vás všechny odejít, ale chce obratem zatroubit na poplach. Co uděláš?
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Karmínová věž
... mezitím u Erica ...
Cestou do stanu nás doprovází křik a několik statných chlapů. Cítím, jak se na mě dívají. Že jsem porazil jejich velitele je teď zajímá míň, než jak jsem ho porazil. Když se za námi zavře vchod a já ucítím teplo vnitřního ohniště, je to taky první věc, na kterou se mě Eric zeptá. Ne na to, proč jsem tu, nebo co chci, ale jak jsem tohle přežil.
Dlouho mlčím a přemýšlím. Mezitím dostaneme horkou vodu a nějaké látky, tak si umýváme bahno a krev. Eric má hlubokou ránu v rameni, ale myslím, že jsem trefil místo, kde už jednu měl. Já mám od jeho meče několik sekanců, ale že má nabroušenou zbraň, není to nijak hnusné, spíš jenom otravné.
Pomalu ze sebe zase děláme lidi. I když Eric prohrál, je s tímhle hotový podstatně dřív, než já.
"Pamatuješ na Měsíčního medvěda, o kterém jsem ti vyprávěl," vezmu to celkem napřímo. Eric mlčky přikývne. "Když jsem pátral po léku v mojem Kruhu, přidal jsem se k věcem, které se Medvědovi nelíbily. Věci vzaly rychlý spád, bylo v tom hodně krve, řevu, jeden dlouhý zmatený útěk a pak lavina, která to všechno pohřbila. Myslel jsem, že jsou všichni mrtví a Medvěd se pokusí dodělat, co začal. Bál jsem se, že jde po mně a utekl tak daleko, jak to šlo. Začal jsem nový život a zapomněl. Teda... kecám, promiň. Nezapomněl, jen jsem měl strach s tím něco dělat."
Ericovi povolí ramena a posadí se do hlubokého předklonu. Přes masku nic nevidím, ale tuším, co se mu honí ve tváři. "To jsme na tom podobně," poví potom, "hodně krve a řevu, hodně zmatku, a teď jsem tady. Co ten Medvěd, pořád ti jde po krku?"
"Ne," zakroutím hlavou, "našli jsme společnou řeč. Co tvoje nemoc?"
"Pořád vypadám jako kus hovna. Tu masku nenosím na parádu."
"Proto jezdíš krajem a hledáš s Následovníky Vislaka tajemství Zlomených a nemoci ze Starého světa? Pořád hledáš lék?"
Eric mlčí a jen lehce zakroutí hlavou. "Ne, je v tom mnohem víc. Ale o tom nechci mluvit. Vyhrál jsi duel, řekni mi, co po mně chceš."
"Budeš v pořádku?" zeptám se. "Přežiješ tuhle prohru?"
"Nemusíš se tolik bát. Nejsem velitel proto, že jsem nejsilnější. I když myslím, že jsem. Je to v hlavě, zkušenostech. Pár jezdců teď bude pochybovat, pár možná něco zkusí, ale jedna prohra mě nebude stát místo ani život."
Rozhodnu se to vyklopit: "Udělal jsem rozhodnutí, která mě život stát můžou. Nejenom mě. Vypálil jsem Karmínovou věž. Pobil hodně uctívačů Prastarého. A přišel osvobodit dvě otrokyně, které jsme sem přivedli. Potřebuju koně a volnou cestu z tábora."
Udělá Eric to, co chci, nebo radši riskuje ztrátu cti? Rolled 48 vs. 90: Yes
Jaký je jeho názor na uctívače? (Skvělý až Nenávistný)? Rolled 76 vs. 50: No => Dost špatný
"Patolízalové Prastarého jsou mi trnem v oku," poví odměřeně. "Kdyby bylo po mojem, rozehnal bych je po lesích. Ale nejsem tady ten, kdo rozhoduje. Mám jenom pár desítek jezdců a úkoly. Musím je tu tolerovat, ale nemusím jim pomáhat. Jestli ti jdou po krku, máš mít toho koně."
"Ehm, aspoň tři koně, Ericu. Je nás celkem pět."
"Kdybys mě neporazil... dostaneš tři koně."
"Než odjedu," zkusím kout železo, dokud je žhavé, "vysvětli mi, co se tady vlastně děje. Proč jsi byl s jezdci na východě v Šedém srázu? Co jsi hledal u trollů? Kdo má tohle všechno na svědomí? Nechci bloudit světem s pocitem, že zahnání Prastarého nemělo žádný smysl. Nechci se s tebou někde znovu potkat s nožema v rukách, bez kruhu a beze cti. Chci pochopit, kam mě Měsíční medvěd vede."
Compel Přesvedčím Erica, aby mi tohle všechno vysvětlil? (Rozum) Miss
Action Score 2 + 2 + 1 = 5 Challenge Dice 6, 8
They refuse or make a demand which costs you greatly. Pay the Price.
Cítím, co mi Eric poví ještě dřív, než dokončím myšlenku. Dívá se mi dlouze do očí, ani na okamžik neuhne, nezapochybuje. Co chci, nedostanu.
"Ne," poví pak prostě. "Nemůžu ti to říct. A možná ani nechci, sám nevím. Dlouho jsme se neviděli. Nechápu pořád, co se s tebou stalo a ty nevíš nic o mně. A jestli se musíš na tohle všechno ptát, nechápeš vůbec nic o tom, co se tady děje. Slož železnou přísahu, že vstupuješ do mých služeb, staň se jedním z nás a povím ti to, co ví všichni ostatní. Nebo jdi za Vislakem a uvaž se přísahou k němu. Uctívačům se vyhni obloukem, ti prevíti za to nestojí. Ale bez přísahy pro tebe neudělám nic víc, než o co sis už řekl."
Vstanu, odložím krví nasáklé hadry a začnu se oblíkat do kůží.
"Chápu, v pořádku," povím mu. "Vím, kde tě najdu. Budeš příště hned zase kreslit kruh, nebo mi dáš třeba i možnost tu přísahu složit? Uvidíme se ještě někdy jako přátelé?"
Test Your Bond Jsme vlastně ještě přátelé? (Srdce) Miss with a Match
Action Score 2 + 2 + 0 = 4 Challenge Dice 9, 9
Clear the bond and Pay the Price: It's stressful -2
Major Plot Twist [90] Two seemingly unrelated situations are shown to be connected.
"Byli jsme přátelé, Tristane. Ale je to dávno, možná to byl nějaký minulý život. Jestli se někdy vrátíš, budu s tebou jednat jako s každým jiným, kdo se uchází o místo v mojem oddíle. Nic víc, nic míň. Ale nemyslím si, že se vrátíš. Zlomení a nemoc jsou jenom jedním krokem na dlouhé cestě, trollové dalším. A před námi je toho ještě hodně a věz, že jedním z kroků na té cestě je i Měsíční medvěd. Radši se sem nevracej, protože by se ti to vůbec nemuselo líbit. Víc ti nemůžu říct, jdi."
Endure Stress Jak to ustojím? (Srdce) Weak Hit
Action Score 4 + 2 + 0 = 6 Challenge Dice 8, 2
You press on.
Tiše zaskřípu zubama a oddechnu si. Napřáhnu k němu pravici, ale nedostanu jeho zpátky. Tiše vylezu ze stanu. V doprovodu tlouštíka Doula míříme k ohradám s koňmi. V zádech mám desítky naštvaných, nevěřícných i vystrašených pohledů. Mezi těmihle bych nikdy nedokázal být.
Snažím se uklidnit dech a přestat se bát o Měsíčního medvěda. Přestat se bát o Finnu a Miri a Ryanu a Nami. Přestat se bát, jestli se odsud dostaneme živí. A nebát se o osud Erica. Důležitější je strach, jestli je v pořádku Bjorn.
Bjorne, můžeš.
Cestou do stanu nás doprovází křik a několik statných chlapů. Cítím, jak se na mě dívají. Že jsem porazil jejich velitele je teď zajímá míň, než jak jsem ho porazil. Když se za námi zavře vchod a já ucítím teplo vnitřního ohniště, je to taky první věc, na kterou se mě Eric zeptá. Ne na to, proč jsem tu, nebo co chci, ale jak jsem tohle přežil.
Dlouho mlčím a přemýšlím. Mezitím dostaneme horkou vodu a nějaké látky, tak si umýváme bahno a krev. Eric má hlubokou ránu v rameni, ale myslím, že jsem trefil místo, kde už jednu měl. Já mám od jeho meče několik sekanců, ale že má nabroušenou zbraň, není to nijak hnusné, spíš jenom otravné.
Pomalu ze sebe zase děláme lidi. I když Eric prohrál, je s tímhle hotový podstatně dřív, než já.
"Pamatuješ na Měsíčního medvěda, o kterém jsem ti vyprávěl," vezmu to celkem napřímo. Eric mlčky přikývne. "Když jsem pátral po léku v mojem Kruhu, přidal jsem se k věcem, které se Medvědovi nelíbily. Věci vzaly rychlý spád, bylo v tom hodně krve, řevu, jeden dlouhý zmatený útěk a pak lavina, která to všechno pohřbila. Myslel jsem, že jsou všichni mrtví a Medvěd se pokusí dodělat, co začal. Bál jsem se, že jde po mně a utekl tak daleko, jak to šlo. Začal jsem nový život a zapomněl. Teda... kecám, promiň. Nezapomněl, jen jsem měl strach s tím něco dělat."
Ericovi povolí ramena a posadí se do hlubokého předklonu. Přes masku nic nevidím, ale tuším, co se mu honí ve tváři. "To jsme na tom podobně," poví potom, "hodně krve a řevu, hodně zmatku, a teď jsem tady. Co ten Medvěd, pořád ti jde po krku?"
"Ne," zakroutím hlavou, "našli jsme společnou řeč. Co tvoje nemoc?"
"Pořád vypadám jako kus hovna. Tu masku nenosím na parádu."
"Proto jezdíš krajem a hledáš s Následovníky Vislaka tajemství Zlomených a nemoci ze Starého světa? Pořád hledáš lék?"
Eric mlčí a jen lehce zakroutí hlavou. "Ne, je v tom mnohem víc. Ale o tom nechci mluvit. Vyhrál jsi duel, řekni mi, co po mně chceš."
"Budeš v pořádku?" zeptám se. "Přežiješ tuhle prohru?"
"Nemusíš se tolik bát. Nejsem velitel proto, že jsem nejsilnější. I když myslím, že jsem. Je to v hlavě, zkušenostech. Pár jezdců teď bude pochybovat, pár možná něco zkusí, ale jedna prohra mě nebude stát místo ani život."
Rozhodnu se to vyklopit: "Udělal jsem rozhodnutí, která mě život stát můžou. Nejenom mě. Vypálil jsem Karmínovou věž. Pobil hodně uctívačů Prastarého. A přišel osvobodit dvě otrokyně, které jsme sem přivedli. Potřebuju koně a volnou cestu z tábora."
"Patolízalové Prastarého jsou mi trnem v oku," poví odměřeně. "Kdyby bylo po mojem, rozehnal bych je po lesích. Ale nejsem tady ten, kdo rozhoduje. Mám jenom pár desítek jezdců a úkoly. Musím je tu tolerovat, ale nemusím jim pomáhat. Jestli ti jdou po krku, máš mít toho koně."
"Ehm, aspoň tři koně, Ericu. Je nás celkem pět."
"Kdybys mě neporazil... dostaneš tři koně."
"Než odjedu," zkusím kout železo, dokud je žhavé, "vysvětli mi, co se tady vlastně děje. Proč jsi byl s jezdci na východě v Šedém srázu? Co jsi hledal u trollů? Kdo má tohle všechno na svědomí? Nechci bloudit světem s pocitem, že zahnání Prastarého nemělo žádný smysl. Nechci se s tebou někde znovu potkat s nožema v rukách, bez kruhu a beze cti. Chci pochopit, kam mě Měsíční medvěd vede."
Cítím, co mi Eric poví ještě dřív, než dokončím myšlenku. Dívá se mi dlouze do očí, ani na okamžik neuhne, nezapochybuje. Co chci, nedostanu.
"Ne," poví pak prostě. "Nemůžu ti to říct. A možná ani nechci, sám nevím. Dlouho jsme se neviděli. Nechápu pořád, co se s tebou stalo a ty nevíš nic o mně. A jestli se musíš na tohle všechno ptát, nechápeš vůbec nic o tom, co se tady děje. Slož železnou přísahu, že vstupuješ do mých služeb, staň se jedním z nás a povím ti to, co ví všichni ostatní. Nebo jdi za Vislakem a uvaž se přísahou k němu. Uctívačům se vyhni obloukem, ti prevíti za to nestojí. Ale bez přísahy pro tebe neudělám nic víc, než o co sis už řekl."
Vstanu, odložím krví nasáklé hadry a začnu se oblíkat do kůží.
"Chápu, v pořádku," povím mu. "Vím, kde tě najdu. Budeš příště hned zase kreslit kruh, nebo mi dáš třeba i možnost tu přísahu složit? Uvidíme se ještě někdy jako přátelé?"
"Byli jsme přátelé, Tristane. Ale je to dávno, možná to byl nějaký minulý život. Jestli se někdy vrátíš, budu s tebou jednat jako s každým jiným, kdo se uchází o místo v mojem oddíle. Nic víc, nic míň. Ale nemyslím si, že se vrátíš. Zlomení a nemoc jsou jenom jedním krokem na dlouhé cestě, trollové dalším. A před námi je toho ještě hodně a věz, že jedním z kroků na té cestě je i Měsíční medvěd. Radši se sem nevracej, protože by se ti to vůbec nemuselo líbit. Víc ti nemůžu říct, jdi."
Tiše zaskřípu zubama a oddechnu si. Napřáhnu k němu pravici, ale nedostanu jeho zpátky. Tiše vylezu ze stanu. V doprovodu tlouštíka Doula míříme k ohradám s koňmi. V zádech mám desítky naštvaných, nevěřícných i vystrašených pohledů. Mezi těmihle bych nikdy nedokázal být.
Snažím se uklidnit dech a přestat se bát o Měsíčního medvěda. Přestat se bát o Finnu a Miri a Ryanu a Nami. Přestat se bát, jestli se odsud dostaneme živí. A nebát se o osud Erica. Důležitější je strach, jestli je v pořádku Bjorn.
Bjorne, můžeš.