Co jsou storygames?

[Selhan]

Blades in the Dark nejsou storygame, to má víc gamey mechanik než leckterý oldschool.

[MarkyParky]

Storygame a gamismus nejsou v opozici.

[Selhan]

Deja vu s tím, že konzervatismus nemůže být neoliberální. Jazyk je podle mě trochu složitější.

[Corny]

To že má hra hodně mechanik nemá nic společného s tím, jestli je to "story" game.

[Markus]

Selhane, na co reaguješ?

[sirien]

Ať reaguje na cokoliv, tak používá slova která neznamenají to, co si myslí, že znamenají.

[York]

Storygame a gamismus nejsou v opozici.

Ono to dokonce možná dokonce bez gamismu nejde, ne? Příběhový hraní bez gamismu je freeform.

[Selhan]

Na tebe, Marskusi, s tím, že centrální hrou storygamové sekce jsou BitD.

Corny, nepsal jsem, že ta hra má hodně mechanik, psal jsem, že má hodně gamey mechanik.

[Corny]

Tak pak je možná na místě nejprve definovat, co si pod "gamey" vlastně představuješ

Každopádně opravím se, byť to je v zásadě z tvé strany úplně irelevantní slovíčkaření, ale ať ti tedy vyhovím...

ehm ehm...

To že má hra hodně gamey mechanik nemá nic společného s tím, jestli je to "story" game.

[sirien]

Selhan: define "gamey", u toho bych začal. Jakkoliv nesdílim Markyho obsesi exaktností, tak jsem spíš na straně toho že je dobré mít v termínech pořádek a podobně vágní termity pod kterými se dá představit kdeco na vcelku široké škále nejsou zrovna konstruktivní základ vzájemného porozumnění. (EDIT: ha, ninja'd. whatever. /EDIT)

BitD jsou komplexní systém.
BitD jsou cca middle-crunch systém - i když jejich samotné FitD jádro je spíš light a ten crunch je spíš pak okolo.
Nic z toho (přímo) nesouvisí se storygameovostí

Storygames jsou hry jejichž mechaniky generují jeden příběh nebo velmi úzký typ příběhu (MW, NC/MlwM).
Je pravda, že tyto hry bývají rules-light, ale není to pro ně nutně definující (spíš žádná z nich nebyla nikdy tak zábavná aby stála za větší rozpracování - popř. to jejich autoři ani neuměli, ono si přiznejme že to nejsou zrovna designové výstavky, spíš takové dneska už naštěstí muzejní panoptikum divno-experimentálek...)

Blades je žánrový (žánr-generující) systém - což je minimálně o řád, popravdě spíš doslova o dva nebo tři řády obecnější výstup (kdesi v meziprostoru budou nějaké přechodové blbosti typu Poison'D které sice jako negenerují konkrétní příběh, ale... ale.) Tzn. na škále storygameovosti jsou spíš na opačné straně spektra, byť asi bezpečně daleko extrému.

Tzn. ne, Blades nemají se "storygame" kategorií nic společnýho, ale míra jejich "gamey"ovitosti, ať už tím nejspíš myslíš cokoliv, s tím nemá nic moc co dělat. V jakém vztahu to je k čemukoliv co kde napsal Markus bych musel asi nejdřív vidět co vlastně kde přesně napsal.


(vůbec nechápu, proč to řešíme v tomhle tématu, ale whatever asi)

[Markus]

Tak předně: já slovo "storygame" nevymyslel, já ho jen vesele používám, reklamovat prosím jinde.

Každopádně chápu „storygame“ jako víceméně synonymum k tomu, čemu se dřív říkalo „indie“. Divná skupina je charakterizovaná především tím, že není mainstream a dělá věci jinak než "tradiční hry". Mám dojem, že se ustoupilo od „indie“ a přešlo na „storygame“ kvůli tomu, že definice vydavatelským modelem („nezávislé hry“) byla ještě víc matoucí a hlavně přestávala dávat smysl ve chvíli, kdy někteří indie vydavatelé (zdravíme Evil Hat) jsou dnes větší než vydavatelé tradičních RPG (zdravíme Onyx Path).

Každopádně zatímco tradiční hry mají tradiční designovou filozofii, která se dá shrnout asi jako „pravidla řeší hlavně schopnosti postav, zbytek si pořeší vypravěč“ a do příběhu moc nekecají, tak indies/storygames se většinou cíleně zaměřují na konkrétní typ příběhu a snaží se ho modelovat mechanikami, které do příběhu aktivně kecají, pomáhají ho strukturovat, určují pravomoci toho, kdo vnáší do hry dějové prvky atd.

Storygame je třeba všechno od Lumpleyho – to je vlajkový autor indie/storygame scény – a přeneseně teda komplet PbtA. Forged in the Dark se s tím asi taky sveze. Já bych mezi storygame klidně hodil i komplet Evil Hat, ostatně Fate byl taky vlajková loď indie scény. I když zrovna Fate je jedna z mála her, na kterou ochotně nalepím štempl „indie“, zatímco se „storygame“ váhám (takže to nejsou úplná synonyma), protože to je univerzální a nemá to konkrétní žánr/typ příběhu. Ale pro mě za mě může Fate bejt klidně storygame.

Kupodivu se tradičně za indie/storygame nepovažují takové ty příběhové věci, které jim předcházely (Unknown Armies, GUMSHOE, obecně cokoli od Robina Lawsw), což tam tím cíleným žánrovým designem vlastně taky spadá, ale tak nějak historicky se to zařadilo k mainstreamu, protože to vydávala normální nakladatelství a ne indiečkáři.

Jak říkám, já ty termíny nevymyslel, já je jen spokojeně používám a vůbec mi to nevadí.

EDIT: Ten termín "story games" se podle mě odvodil od fóra storygames.com či jakou to mělo adresu, kde se tehdy řešila indiečka.

[MarkyParky]

Jů, nemáme dořešenou definition war kolem termínu oldschool, pojďme si odpočinout u jiné definition war.

Jediné, s čím s Markusem souhlasím, je, že PbtA jsou storygames. Ale důvody mám úplně jinde

[Corny]

Tak tady se ale "neválčí" ohledně toho termínu O_o Jen je fajn mít ujasněné, co pod tím autor předmětných tvrzení myslel, než se o tom s ním budeme bavit. To je kapánek něco jiného...

[Markus]

Tohle je fajn článek: What is a storygame?

I’m going to focus on what makes them distinctive from traditional tabletop RPGs, rather than how or if they’re different from improv drama, freeform collaborative storytelling (One Word Story), or narrative-y card games (Gloom, Once Upon A Time). None of these features are ubiquitous in storygames; some of them are even unusual, but still more likely to appear in storygames than traditional tabletop.


Weakened, atomised and distributed GM authority.

An emphasis on collaborative creativity throughout play.

Low level of required preparation.

No Myth.

Player success detached from player-character success.

Non-immersionist (or, in IF terms, not aiming at maximal mimesis).

Knowledge separation between player and PC;

PC – PC conflict.

Simple rules. Usually.

Little emphasis on simulationist mechanics.

No dice, or dice in a greatly reduced role.

Low focus on combat.

Failure-driven narrative.

No power curve.

A focus on political and social themes.

A focus on the interpersonal.

A focus on the intrapersonal.

A heavy emphasis on player safety.

Designed for single-session play.

Experimental and indie.

Informed by movies and TV

[Markus]

A jinak teda je to dost mlhavá množina, což bude některé frustrovat, protože mají rádi přesné definice (jedna z mála věcí, na které se Marky se Sirienem shodnou ). Není to totiž žádná přesná klasifikace ani designová analýza, je to spíš označení konkrétní kultury hraní. A kultury jsou z definice blbě definovatelná věc.