Bezpečnostní a inkluzivní nástroje ve hře

[Jerson]

Zažili jste někdy použití "zastavovací karty"? Tím myslím postup, kdy na stole mezi hráči leží "X-karta" (může to být i míček nebo něco podobného), a když nějaký hráč začne mít pocit, že je mu herní situace osobně nepříjemná a nechtěl by tím směrem dál pokračovat, tak si tuto kartu vezme, čímž dá ostatním najevo, že by měli brzdit.

Myšlenka je taková, že někteří hráči nejsou schopni říct, že se cítí nepříjemně, ale vzít si ze stolu kartu je pro znatelně jednodušší.

Pokud nemáte zkušenost z vlastní hry, bral bych k zkušenost z první ruky, tedy že tuto mechaniku úspěšně použil hráč, kterého znáte.

Proč se ptám.
V minulosti jsem tuto mechaniku doporučoval, ale pak jsem zjistil, že vlastně nevím o nikom, kdo by ji používal a komu by fungovala.

[Quentin]

My kartu na stole máme; nepoužívá se na zastavování obsahu ve hře, s tím nikdo problém nemá, ale na příliš prudné vtipy. Prakticky je to stopka na šikanu. Používá se třeba, když někdo někomu zesměšňuje postavu. Je to takový friendly running gag, ale vlastně asi trochu funguje.

[Jerson]

A můžeš mi o tom napsat víc? Jak často se používá, jak moc se znáte, kdy a proč jste ji zavedli?

[Quentin]

Známe se dost, většina jsme roky kamarádi. Kartu jsme zavedli, když si jeden hráč postěžoval, že mu ponižujeme postavu (nalepil se na něj running gag, že je mladý a ve všem nezkušený). Od té doby je na stole, přestože už hrajeme úplně jinou kampaň a používá se většinu času jako úsměvná stopka na moc rozjeté tabletalkové vtipy.

Ale je hezké, že tam je, protože už je z ní taky hrozný running gag, že kdyby se náhodou nějaká nechtěná šikana udála, tak se po ní dá velice snadno sáhnout, protože už je úplně destigmatizovaná

[KDolecek]

Používám lines & veils před začátkem (skoro) všech svých her, což potřebu pro X-card snižuje, protože to samo o sobě filtruje dost obsahu, ale i tak ji spíš zařazuji, než ne. Nestalo se mi, že bych já jako hráč měl potřebu ji využít, nebo ji využil někdo z mých hráčů, ale je to pro ne přesně ten nástroj, který raději stokrát představím zbytečně, než abych ho jednou neměl až bude potřeba.
Žádné další nástroje nepoužívám, i když jsem o nich četl.

[Selhan]

Nezažil jsem její použití - sám ji ani nepoužívám úplně doslova jako kartu s velkým X, spíš se jen vždy snažím vysvětlit ten koncept - ale řekl bych, že to je na tom taky důležité. Možná nejdůležitější. To, že se tohle u stolu vůbec probere, že jako gamemaster dám najevo, že je ok mát k něčemu výhrady, že jsem ochotný tu hru podle toho upravit, že se čeká nějaká ohleduplnost. Že na tu kartu pak nikdo reálně neukáže podle mě ještě neznamená, že je k ničemu.

[Pieta]

Nezažil jsem, ale zažil jsem situace, kdy být na stole, jsem si 95% jistý, že bych po ní sáhnul, místo toho jsem dost zápasil s tím, jak to nějak slušně a ohleduplně stolu sdělit.

[MarkyParky]

Zažil jsem jednou na larpu použití "rudého stop" kvůli fyzickému zranění (to asi ale není náš případ) a jednou kvůli tomu, že odehrávaná celkem hutná scéna nebyla jedné účastnici příjemná (aniž by vysvětlila, co je jí vlastně nepříjemné - což celkem chápu, že se v tom nechtěla babrat s cizíma lidma a spíš to potřebovala jít někam rozdýchat a připomenout si, že to je jen hra).

Zažil jsem u sebe na larpu (Projekt Systém) scénu, ve které mi bylo psychicky tak blbě z toho, do čeho mojí postavu zatlačila NPCčka, že jsem se málem pozvracel. A jediný důvod, proč jsem "rudé stop" neřekl byl, že to byla PvE scéna, kde jsem byl jen já a NPCčka (jeden z těch závěrečných výslechů) a že jsem věděl, že to tak nějak trochu řízené, jsou nastavené nějaké hranice a pro případ trablů profi psycholog za rohem. Kdyby mě do stejného rozpoložení dostal spoluhráč v PvP scéně, u kterého nevím, jak má nastavené hranice, nebo to bylo na Larpu kde nebylo takové zázemí pro případnou pomoc, tak to zastavuji určitě.

Zažil jsem (už poměrně dávno) u stolního RPG situaci, ve které se psychicky zhroutila hráčka, protože jí herní událost probleedovala do životní situace ... a neměla jak to zastavit, i když zpětně jsem si uvědomil, že metaherních signálů a náznaků kolem sebe sypala dost. Nějaká X karta nebo formální stopka prostě chyběla. Je teda pravda, že to bylo v době, kdy se o takových věcech nemluvilo vůbec a v dračáku v pravidlech byla aktuální doporučení pro vedení hry vytvářet konflikty mezi postavami v družině skrze tajné informace, takže vyloženě poukázka na pr***er.


IMHO není úplně nutné, aby stopka měla podobu karty - a dokonce si myslím, že to je kontraproduktivní, protože ta karta pak může ležet někde na stole mimo dosah toho hráče / být skopnutá pod stůl / whatever. Důležité IMHO je, aby v případě, že se očekávají citlivá témata (a zejména pak s lidmi, které neznám) bylo povědomí o tom, že možnost dát stopku existuje - a za mě je lepší stopka verbální, tak jak je to zvykem na těch larpech.

Zároveň jsem si vědom, že pravidelně zapomínám v rámci social contractu tohle zmínit - zejména u nevážných her, kde to neočekávám. Ale i vtom už jsem si naběhl - třeba v Dungeon of Mad Mage, které jsem považoval za pulpový DnD megadungeon, který neobsahuje nějak zásadně triggerovací témata, mě takhle zaskočil třeba "bdsm salón" na jednom z pater a trochu jsem doufal, že hráč, kterého semlel, se dyžtak dokáže ozvat sám, pokud mu to bude nepříjemné (resp. mám pocit, že jsem se ho pak ptal bokem). Což asi nebylo úplně OK, zpětným pohledem.

[Lorwyn]

Marky +1

Plus bych ještě ráda dodala, že je dobrý si uvědomovat že triggery jsou často velice nevinné věci. Jasně, X karta může sloužit i pro mnoho jiných potíží ve hře, než zrovna trigger (a je to super) ale často potkávám názor, že takové mechaniky patří k "vážným hrám" a že když je to odlehčená hra, tak že potřeba nebudou...a houby. Třeba věci, které vyvolají úzkostnou reakci ve mě daleko častěji potkám ve sranda settingu.

A mít možnost nějaké stop mechaniky (ať už je to rudá stop na larpu, nebo X karta) je super. Můžu prostě jasně dát najevo, že to neni dobrý bez jakýhokoliv vysvětlování nebo složitostí.

Dělat hru pro veřejnost, určitě bych to použila (na naše hry mám něco jinýho, ale to by bylo na dýl).

[Corny]

Je fajn ten názor slyšet i od lidí, kteří třeba o sobě ví, že by něco takového mohli úspěšně využít. Já se třeba snažím být docela otevřený té idei, protože byť já sám si nedovedu představit situaci, kdy bych něco takového použil a obecně si myslím, že v našem herním prostředí to moc široké použití nemá, tak nemůžu mluvit za ostatní, třeba za lidi, co mají nějaké jiné životní zkušenosti či jinou psychiku. A do nich se nedokážu adekvátně vžít a vyloučit, že pro ně může nastat i během relativně neškodné hry moment, který pro ně prostě není příjemný až tak, že tu hru potřebují utnout, a zároveň pro ně není na místě to prostě říct. Tak je zajímavé mít nějakou zkušenost i od někoho, kdo je na tom třeba jinak.

[Jerson]

Osobně bych občas nějaké takové možnosti využil, nebo bych byl rád, když by je měli mí spoluhráči, jen zatím moc úspěšných použití nenalézám.

[KDolecek]

Myslím, že bys měl prostě víc úspěchu, kdyby ses zeptal v nějaké mezinárodní skupině. V ČR pořád dost lidí dává oči v sloup, jakmile zmíním bezpečnost při hře a automatická odpověď je "mně nic nevadí, se přece nějak domluvíme při hře". To není prostředí, kde by tyhle nástroje zažívaly nějaké široké využití.

[Jerson]

To by zase znamenalo, že když se zeptám Američanů, dostanu řešení použitelné v jejich kulturním okruhu.
Když by mi šlo o obecné použití, tam by to dávalo smysl, ale teď se ptám v prvé řadě proto, abych věděl, zda tuhle metodu doporučovat nováčkům a méně zkušeným hráčům v Česku. Zda to má smysl a zda funguje tak snadno, jak to zní.
Protože pokud má podmínku, třeba že je k ní třeba určité kulturní zázemí, které je u nás neobvyklé, tak spíše budu radit jiné metody, o kterých vím, že nějak fungují.

[KDolecek]

No rozhodně to není všespásný nástroj, který funguje sám o sobě. Nejlépe to teď pojmenoval Marky na d20 "je to záchranná brzda, za kterou dotyčný většinou zatáhne až ve chvíli, kdy už se průser stal". Samozřejmě, že se může stát, že to někdo použije jakmile vycítí, že to tam směřuje, ale spíš bude tiše a doufat, že to tam nedojde.
Vidím užitečnost ve fyzickém předmětu, i kdybych měl každému hráči dát vlastní červenou kartičku. Já žiju život bez velkých traumat, ale dostal jsem se jednou do situace (neRPG, herní situace), kdy jsem ze sebe stěží vypravil, že teď nejsem schopný o tom mluvit. Kartičku, na kterou můžu poklepat zatímco mi hučí v uších bych uvítal.

Jako GM mluvím o tom, co hráči nechtějí ve hře mít, co tam chtějí mít. Snažím se během hry průběžně sledovat jak se skupina tváří (to obecně, jestli se lidé baví, jak se jim to pozdává), takže i zkouším vnímat nějaké známky nepohody a případně se optat. Stop kartička je prostě jedna věc navíc.

[Vitus]

Osobně bych občas nějaké takové možnosti využil, nebo bych byl rád, když by je měli mí spoluhráči, jen zatím moc úspěšných použití nenalézám.

Já si myslím, že tohle by mělo nastat v momentě, kdy se domlouvá nějaká hráčská skupina, co se moc nezná a při definici toho, co se bude hrát, bude zřejmé, že by se hra mohla dostat na hranu (například u té kampaně, co Jerson vede za německé týmy v rámci Omegy by mohl být někdo, koho by se některá témata mohla dotýkat, chtěl by si to ale zkusit zahrát, jenže nebude umět odhadnout předem, kde vlastně pro něj ta hranice je) nebo pokud se vezme nový hráč do stávající skupiny "z venku", aby se když tak mohl ozvat (pokud je to kamarád jednoho ze stávajících hráčů, tak většinou si ho podle mé zkušenosti ten stávající vezme tak nějak "pod křídla" a funguje jako "červená karta" za něj).

Na druhou stranu jsou asi hry, u kterých něco podobného moc řešit není třeba ani mezi zcela se neznajícími hráči (například mne napadá Star Trek Adventures, jejichž nastavení je od začátku v podstatě "family friendly", možná s výjikou kampaně za Klingony).