Systémy popisující hrdinu jen aspekty
-
reflame
- Příspěvky: 156
- Registrován: 11. 10. 2019, 20:45
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Jersone, tohle Tvé vysvětlení je pro mě zlomovým bodem, od kterého si myslím, že pro mě Omega je použitelná. (Píšu to sem, protože se to přímo týká úvodního příspěvku vlákna).
Mám ještě řadu dotazů a nejasností, ale budu potřebovat delší čas, abych je zformuloval. A taky abych odpověděl na podnětné věci, co jste Ty i další psali výše. Zatím díky.
Mám ještě řadu dotazů a nejasností, ale budu potřebovat delší čas, abych je zformuloval. A taky abych odpověděl na podnětné věci, co jste Ty i další psali výše. Zatím díky.
-
Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 24324
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Počkám, až to zpracuješ, a můžeme pokračovat 
hraju: Ω Projekt Omega
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19064
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Tak, mám konečně chvilku, takže to zkusím ještě jednou, od začátku.
Popisy
Jersone, máš hrozně moc pravdu, když tvrdíš, že popisy a vyjádření absolutní skutečnosti pomocí slov a pojmů jsou intuitivnější, než popisy vyjádřené číselnými veličinami.
* To první je věc, kterou se lidská mysl učí přirozeně už ve vyšších prvních měsících života a dokonce to formu její uvažování.
* To druhé je umělá konstrukce, kterou se učíme někdy na prvním stupni základní školy.
Děláš ale ve svých úvahách chybu, že tohle zjištění přenášíš i na jiné aspekty lidského uvažování - zejména pak následující dva:
Hodnocení a srovnávání
Uvažuješ (nebo mi to tak alespoň přijde), že to samé platí i pro hodnocení a srovnávání. Že když je intuitivnější věci popsat slovem, že je zároveň intuitivnější je i hodnotit či srovnávat s pomocí slov.
Nic není vzdálenějšího pravdě.
Hodnocení a srovnávání je featura, kterou (nejen) lidský mozek získává ještě dříve, než porozumí prvním slovům. Schopnost zaujmout místo v sociální hierarchii, porozumět pozici v potravním řetězci, odhadnout sílu soupeře nebo vybrat lepší kořist je vlastní velkému množství zvířat - a různými sofistikovanými experimenty je dokázané, že třeba malé děti (jako kojenci) jsou schopné ji používat dříve než porozumí prvním slovům.
A co víc, tahle schopnost se rozvíjí nezávisle/paralelně k porozumění slovům. Dítě nepotřebuje slova k tomu, aby poznalo, kdo je rychlejší běžěc - stačí mu vidět, kdo proběhne cílovou pásku jako první. Dítě nepotřebuje slova k tomu, aby poznalo, kdo je autoritou v kolektivu. Stačí mu pozorovat, kdo koho poslouchá a to i tehdy, když nerozumí použitému jazyku - pozná to z intonace, výrazu, postavení těla.
Srovnávání je (mimo jiné) první matematická operace, kterou si děcka osvojí a to ještě předtím, než vůbec pochopí, co jsou to čísla (a mimochodem zároveň je to první matematická operace, kterou si osvojilo lidstvo jako takové a umožnila vznik obchodu s komoditami o různých hodnotách ještě předtím, než bylo vynalezeno sčítání).
A ve chvíli, kdy se děcka konečně naučí hodnotu čísly vyjadřovat (nějaká ta cca první třída základky), tak srovnávání číselných hodnot je první věc, na které se to vysvětluje, pže ho tou dobou už intuitivně chápou. Na rozdíl od srovnávání slovních pojmů, které vyžaduje jistou míru porozumění jazyka a schopnost si hodnoty s pojmy asociovat - a přichází až o několik let později.
Takže když necháš šestileté dítě rozhodnout, kdo koho přepere - zda chlapík se sílou 5 chlapíka se silou 8, nebo zda policajt přepere zloděje, tak v tom prvním případě to dítě intuitivně rozhodnout dokáže (a vůbec mu nevadí, že ta veličina vlastně nereprezentuje schopnost se prát - důležité ale je, že se má čeho chytit a má co srovnat), zatímco v druhém případě ti v lepším případě odpoví, že policajt přepere zloděje (protože tak je to ve společnosti správně), v horším bude úplně bezradné.
TL;DR tohoto bodu:
Popsání postav skrze pojmy "policajt" a "zloděj" je rozhodně intuitivnější, než jejich popsání přes sílu 5 a 8. Ale ve vyhodnocení, kdo koho přepere, tenhle druh intuice nijak nepomáhá. A naopak rozhodnout, že "5 je víc než 8" je intuitivnější, než rozhodnout, že "policajt je víc než zloděj" a to i ve chvíli, kdy dítě vůbec nemá představu, co se vlastně pod tím pojmem "síla" skrývá.
Zábavnost
Druhý aspekt, který už vezmu jen v krátkosti, je úvaha, kterou z tebe cítím - že protože zacházení se slovními pojmy je intuitivnější, zároveň je i lepším prostředkem pro hru = zábavnější.
Tady už nebude mé odmítnutí absolutní - samozřejmě, že pro někoho tak může být.
Ale namítám alespoň částečně, že pro nemalou část děcek bude mnohem zábavnější právě skrze hru objevovat a uchopovat nové, méně intuitivní a složitější principy, než využívat těch, co zná. Takže pokud sedmileté děcko pochopí na parametrech "síla, obratnost, odolnost" princip veličin a jejich hodnot, tak se klidně může stát, že následně pro něj bude mnohem zábavnější převádět všechno na tenhle koncept, i když je to složité a nepřesné, než používat sice intuitivní proces, který pro něj ale nepředstavuje výzvu.
K tomu dodám, že od určitého věku (a tady už si to cucám z prstu, ne z paměti, ale myslím že někdy tak od puberty - případně mě někdo doplňte) naopak začne být porozumění pojmům a jazyku na takové úrovni, že se situace může úplně otočit - ale nebude to kvůli tomu, že by slova byla víc intuitivní, ale bude to právě díky tomu, že si děcko začne uvědomovat jejich hloubku a výzva, a tedy zábavnost, se opět dostaví.
Popisy
Jersone, máš hrozně moc pravdu, když tvrdíš, že popisy a vyjádření absolutní skutečnosti pomocí slov a pojmů jsou intuitivnější, než popisy vyjádřené číselnými veličinami.
* To první je věc, kterou se lidská mysl učí přirozeně už ve vyšších prvních měsících života a dokonce to formu její uvažování.
* To druhé je umělá konstrukce, kterou se učíme někdy na prvním stupni základní školy.
Děláš ale ve svých úvahách chybu, že tohle zjištění přenášíš i na jiné aspekty lidského uvažování - zejména pak následující dva:
Hodnocení a srovnávání
Uvažuješ (nebo mi to tak alespoň přijde), že to samé platí i pro hodnocení a srovnávání. Že když je intuitivnější věci popsat slovem, že je zároveň intuitivnější je i hodnotit či srovnávat s pomocí slov.
Nic není vzdálenějšího pravdě.
Hodnocení a srovnávání je featura, kterou (nejen) lidský mozek získává ještě dříve, než porozumí prvním slovům. Schopnost zaujmout místo v sociální hierarchii, porozumět pozici v potravním řetězci, odhadnout sílu soupeře nebo vybrat lepší kořist je vlastní velkému množství zvířat - a různými sofistikovanými experimenty je dokázané, že třeba malé děti (jako kojenci) jsou schopné ji používat dříve než porozumí prvním slovům.
A co víc, tahle schopnost se rozvíjí nezávisle/paralelně k porozumění slovům. Dítě nepotřebuje slova k tomu, aby poznalo, kdo je rychlejší běžěc - stačí mu vidět, kdo proběhne cílovou pásku jako první. Dítě nepotřebuje slova k tomu, aby poznalo, kdo je autoritou v kolektivu. Stačí mu pozorovat, kdo koho poslouchá a to i tehdy, když nerozumí použitému jazyku - pozná to z intonace, výrazu, postavení těla.
Srovnávání je (mimo jiné) první matematická operace, kterou si děcka osvojí a to ještě předtím, než vůbec pochopí, co jsou to čísla (a mimochodem zároveň je to první matematická operace, kterou si osvojilo lidstvo jako takové a umožnila vznik obchodu s komoditami o různých hodnotách ještě předtím, než bylo vynalezeno sčítání).
A ve chvíli, kdy se děcka konečně naučí hodnotu čísly vyjadřovat (nějaká ta cca první třída základky), tak srovnávání číselných hodnot je první věc, na které se to vysvětluje, pže ho tou dobou už intuitivně chápou. Na rozdíl od srovnávání slovních pojmů, které vyžaduje jistou míru porozumění jazyka a schopnost si hodnoty s pojmy asociovat - a přichází až o několik let později.
Takže když necháš šestileté dítě rozhodnout, kdo koho přepere - zda chlapík se sílou 5 chlapíka se silou 8, nebo zda policajt přepere zloděje, tak v tom prvním případě to dítě intuitivně rozhodnout dokáže (a vůbec mu nevadí, že ta veličina vlastně nereprezentuje schopnost se prát - důležité ale je, že se má čeho chytit a má co srovnat), zatímco v druhém případě ti v lepším případě odpoví, že policajt přepere zloděje (protože tak je to ve společnosti správně), v horším bude úplně bezradné.
TL;DR tohoto bodu:
Popsání postav skrze pojmy "policajt" a "zloděj" je rozhodně intuitivnější, než jejich popsání přes sílu 5 a 8. Ale ve vyhodnocení, kdo koho přepere, tenhle druh intuice nijak nepomáhá. A naopak rozhodnout, že "5 je víc než 8" je intuitivnější, než rozhodnout, že "policajt je víc než zloděj" a to i ve chvíli, kdy dítě vůbec nemá představu, co se vlastně pod tím pojmem "síla" skrývá.
Zábavnost
Druhý aspekt, který už vezmu jen v krátkosti, je úvaha, kterou z tebe cítím - že protože zacházení se slovními pojmy je intuitivnější, zároveň je i lepším prostředkem pro hru = zábavnější.
Tady už nebude mé odmítnutí absolutní - samozřejmě, že pro někoho tak může být.
Ale namítám alespoň částečně, že pro nemalou část děcek bude mnohem zábavnější právě skrze hru objevovat a uchopovat nové, méně intuitivní a složitější principy, než využívat těch, co zná. Takže pokud sedmileté děcko pochopí na parametrech "síla, obratnost, odolnost" princip veličin a jejich hodnot, tak se klidně může stát, že následně pro něj bude mnohem zábavnější převádět všechno na tenhle koncept, i když je to složité a nepřesné, než používat sice intuitivní proces, který pro něj ale nepředstavuje výzvu.
K tomu dodám, že od určitého věku (a tady už si to cucám z prstu, ne z paměti, ale myslím že někdy tak od puberty - případně mě někdo doplňte) naopak začne být porozumění pojmům a jazyku na takové úrovni, že se situace může úplně otočit - ale nebude to kvůli tomu, že by slova byla víc intuitivní, ale bude to právě díky tomu, že si děcko začne uvědomovat jejich hloubku a výzva, a tedy zábavnost, se opět dostaví.
-
Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 24324
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Jenže o tohle mi nešlo. Já tvrdím, že v reálném životě nemáš možnost jednoduše srovnat schopnosti dvou lidí podle nějakého čísla a jednoznačně rozhodnout, který se na danou, poměrně komplexní věc, hodí víc. Že to můžeš srovnávat jen pro různé uměle vytvořené situace, třeba sportovní disciplíny. A že třeba výsledky střelby z malorážky na 50 metrů říkají jen to, kdo dokáže nastřílet nějaký počet bodů malorážkou na 50 metrů, ale už to vůbec nic neříká tom, kdo spolehlivěji zastřelí amerického prezidenta.MarkyParky píše: ↑6. 1. 2021, 07:57Hodnocení a srovnávání
Uvažuješ (nebo mi to tak alespoň přijde), že to samé platí i pro hodnocení a srovnávání. Že když je intuitivnější věci popsat slovem, že je zároveň intuitivnější je i hodnotit či srovnávat s pomocí slov.
Stejně tak můžeš dvěma žákům přiřadit číselné hodnocení z matematiky, jednomu dáš za 1, druhému dáš za 2, ale neříká to, že si ten první bude umět lépe spočítat (ne)výhodnost půjčky než ten druhý. Ostatně debata o tom, že by bylo lepší zrušit ve škole tohle číselné hodnocení, protože o ničem nevypovídá, se u nás vede už dvacet let.
Takže rozhodně nechci rozporovat, že člověk lépe srovnává čísla než slova. Já rozporuju to, že by měl reálnou zkušenost s porovnáváním lidských schopností pomocí čísel. To je věc, kterou si někteří odnesou ze základní školy a z hraní RPG, ale v praxi nefunguje. A osobně chci takovou možnost porovnání odstranit i ze (svých) RPG sezení, protože je to silně metaherní mechanika. Je to podobné, jako když hraješ Fallout a vidíš pravděpodobnost zásahu do hlavy a do těla, ve srovnání s tím, když hraješ staré UFO.
Myslíš tím třeba to, že malé děti nebo zvířata jsou schopná odhadnout své fyzické možnosti ve srovnání se soupeřem a podle toho buď jít do fyzické konfrontace, nebo se jí vyhnout?Hodnocení a srovnávání je featura, kterou (nejen) lidský mozek získává ještě dříve, než porozumí prvním slovům. Schopnost zaujmout místo v sociální hierarchii, porozumět pozici v potravním řetězci, odhadnout sílu soupeře nebo vybrat lepší kořist je vlastní velkému množství zvířat - a různými sofistikovanými experimenty je dokázané, že třeba malé děti (jako kojenci) jsou schopné ji používat dříve než porozumí prvním slovům.
Protipříkladů je totiž celá řada, jeden hezký třeba tady (1:14)
To že lidé i další tvorové dokážou zhodnotit své schopnosti ve srovnání s ostatními neznamená, že to dokážou udělat vždy dobře. A to jde o srovnání fyzičky, která se vizuálně projevuje asi nejvíc. Když by se porovnávaly duševní nebo jiné schopnosti, bude dopředu ještě méně jasné, jak na tom kdo je. Pokud bys namítal, že tohle jsou specifické situace a specifičtí lidé - ano. Přesně jako postavy v RPG.
Právě. A teď píšeš, že se to pozná až po testu - v RPG by tomu odpovídala situace, kdy si dva či více hráčů hodí, srovnají své výsledky a zjistí, kdo uspěl víc (což v některých RPG moc dobře nejde, ale to teď pomiňme).A co víc, tahle schopnost se rozvíjí nezávisle/paralelně k porozumění slovům. Dítě nepotřebuje slova k tomu, aby poznalo, kdo je rychlejší běžěc - stačí mu vidět, kdo proběhne cílovou pásku jako první. Dítě nepotřebuje slova k tomu, aby poznalo, kdo je autoritou v kolektivu. Stačí mu pozorovat, kdo koho poslouchá a to i tehdy, když nerozumí použitému jazyku - pozná to z intonace, výrazu, postavení těla.
Asi se nebudeme dohadovat, kdo z nás dvou by byl lepší navigátor nebo pilot, tam jasně vedeš. Ale když bychom chtěli porovnat své šance na úspěch v letecké bojové hře, jak bys to udělal dopředu? Myslím, že bychom to stejně museli vyzkoušet. A několikrát, aby se odfiltroval vliv náhody. A vymyslet nějaké hodnocení - bude mít větší váhu počet sestřelených letadel, nebo počet vlastních setřelení? Zatímco v hypotetickém RPG by oba hráči koukli do deníků postav a jeden by řekl "já mám Letecký simulátor na 4" a druhý "já mám Počítačové hry na 8, a když po pavouku dovedností přejdu na Letecké hry, tak mám 6, takže jsem lepší". Nebo ne?
Tady už operuješ se srováváním číselných hodnot, aniž bys vyřešil přidělování číselných hodnot.A ve chvíli, kdy se děcka konečně naučí hodnotu čísly vyjadřovat (nějaká ta cca první třída základky), tak srovnávání číselných hodnot je první věc, na které se to vysvětluje, pže ho tou dobou už intuitivně chápou. Na rozdíl od srovnávání slovních pojmů, které vyžaduje jistou míru porozumění jazyka a schopnost si hodnoty s pojmy asociovat - a přichází až o několik let později.
Takže když necháš šestileté dítě rozhodnout, kdo koho přepere - zda chlapík se sílou 5 chlapíka se silou 8, nebo zda policajt přepere zloděje, tak v tom prvním případě to dítě intuitivně rozhodnout dokáže (a vůbec mu nevadí, že ta veličina vlastně nereprezentuje schopnost se prát - důležité ale je, že se má čeho chytit a má co srovnat), zatímco v druhém případě ti v lepším případě odpoví, že policajt přepere zloděje (protože tak je to ve společnosti správně), v horším bude úplně bezradné.
Protože pokud si myslíš, že to dokážeš, podívej se prosím na tohle video nebo tohle video a řekni mi, jakou hodnotu relevantních parametrů mají policisté a jaké má muž s mačetou. Sám si urči, jaké parametry to budou - úročné číslo, síla, obratnost, morálka, bojovnost, útok a obrana zbraně ... je to na tobě.
A dokážeš určit, kdo by koho přepral, když by došlo na přímou konfrontaci (bez štítů v prvním videu a bez taseru v druhé videu), kdo by vyhrál? Nebo kdo by měl větší šanci, a o kolik?
Protože já si myslím, že ta čísla přiřadit nedokážeš, a pokud ano, tak deset lidí přiřadí jiná čísla (navíc budou za důležité považovat jiné parametry).
Zábavnost
Taky ne. Moje úvaha je, že zacházení se slovy dává mnohem méně pozornosti na mechaniku hry a nevyžaduje převedení slov na čísla, porovnání čísel pomocí mechaniky a převod číselného výsledku zpět na slova, protože to je méně zábavné. Dokonce tvrdím, že je to tak málo zábavné, že hráči ta čísla na slova a zpět často vůbec nepřevádí, speciálně při boji. Někteří (koukám na Yorka) říkají, že ani není nutné tyhle převody dělat a že můžou operovat jen s čísly. Na což odpovídám, že pak se z RPG stává deskovka. A pokud se tak děje mimo boj, je to i nezábavná deskovka, a můžeme navázat mnoha debatami o tom, že "vyjednávní se neháže, to se musí roleplayovat, jinak by to byla nuda". A pokud myslíš, že mě v tomto přesvědčíš, že operace s čísly jsou v RPG zábavnější než operace bez čísel, nebo že se hráči při hraní s čísly baví, tak říkám "ano, pokud RPG hru převedeme na wargamingové nebo deskovkové hraní, jinak nikoliv." Jako argument bych uvedl, že deskovou či vargamingovou bojovou hru můžeš v pohodě odehrát jen s pomocí čísel, bez slovních popisů. RPG jako celek jen s pomocí čísel odehrát nemůžeš, protože tak to nebude RPG, ale jen s pomocí slov bez čísel ji odehrát můžeš (v případě Omegy bez čísel na straně hráčů, GM s nějakými čísly operuje). A protože za "lepší" RPG považuju to, ve kterém hráči obrací pozornost na mechaniku co nejméně, a převody čísel na slova a zpět považuju za extrémně neituitivní (protože to v reálném životě nikdo nedělá a i v RPG to dělá dost problémy), tak bezčíselné RPG mi vychází jako lepší.Druhý aspekt, který už vezmu jen v krátkosti, je úvaha, kterou z tebe cítím - že protože zacházení se slovními pojmy je intuitivnější, zároveň je i lepším prostředkem pro hru = zábavnější.
Jinak se nejedná o "unáhlený" závěr, ale myšlenku, že hráč RPG by se měl co nejméně otravovat mechnikami, a že i GM by měl mít těch mechanik co nejméně, mám někdy od toku 1996, kdy jsem si přečetl tenhle nápad v článku Vládi Chvátila. Jen jsem dlouho nevěděl, jak toho dosáhnout, aniž bych zároveň nepřetížil GMma výpočty, nebo nevyhodil celou "objektivní" mechaniku vyhodnocování vlivu schopností postav. Prosté přiřazení slov číslům a nějaké odměny za jeho dodržování mi nikdy nefungovalo, a jak jsem si všiml, nefunguje ani jiným lidem (třeba ve Fate), leda při velké (sebe)disciplíně hráčů. A já hledal přístup, který bude fungovat na jakékoliv hráče od začátku.
Vedle tohoto názoru si myslím, že mnoho hráčů (včetně hráčů RPG) vlastně nechce hrát RPG, ale spíše taktickou bojovou hru, možná tak s lehkou RPG vložkou. A že právě pro tyto hráče vznikají hry jako Descent nebo Gloomhaven, které těmto taktikům dávají možnost vyjádřit svou potřebu optimalizave postavy, taktiky individuání i skupinové a touhy vítězit, což jsou zrovna atributy, které RPG až tak dobře nenaplňují, tedy nejsou k tomu určeny, i když právě z takových her byly odvozené. A protože mám rád efektivitu, tak v RPG nechci dělat to, co jiné druhy her zvládají lépe - třeba simulace fyziky, graficky úchvatné scény, nebo taktické boje - a (ve svých RPG) se chci soustředit na to, co RPG dělá nejlépe a co naopak nezvládají ani deskovky, ani PC hry.
A je to opravdu výzva? Protože na mnoha hráčích RPG vidím, že jejich hlavním cílem je vytvořit číselně optimalizovanou postavu, případně postavu s nejvyšším DPS (damage per second - v RPG spíše "per round"), takže celou komplexitu postavy směřují k maximalizaci jediného čísla. Což mě zase vede k názoru, že když dám lidem čísla a řeknu jim, že vyšší čísla jsou jednoznačně lepší než nižší, tak všechny více či méně nutím tahle čísla maximalizovat, dokonce i ty, kteří o to moc nestojí. Zejména pokud mají ve skupině někoho, kdo se tou číselnou optimalizací nechá strhnout, nebo pokud ji GM začne brát jako výzvu. A vzhledem k běžnému mixu hráčů si myslím, že jeden takový hráč se vyskytuje ve většině herních skupin, což více či méně deformuje hru všem. Takže se už dlouho snažím tuhle číselnou optimalizaci potlačit a zrušit to přímé spojení mezi vyšší číslo - jednoznačně lepší . Nicméně v Omeze jsem to zkoušel 11 let a pořád to nebylo ono, hráči si pořád stěžovali, že ten kdo je číselně lepší se může dostat do většího maléru, což jim přišlo nerealistické a hlavně herně nezábavné, a jiné řešení jsem nedokázal vymyslet, až mě konečně napadlo ta čísla prostě vyhodit.Takže pokud sedmileté děcko pochopí na parametrech "síla, obratnost, odolnost" princip veličin a jejich hodnot, tak se klidně může stát, že následně pro něj bude mnohem zábavnější převádět všechno na tenhle koncept, i když je to složité a nepřesné, než používat sice intuitivní proces, který pro něj ale nepředstavuje výzvu.
To máš pravdu, ale spíše se bojím, že pokud se děti naučí soutředit na čísla, tak si tenhle postoj odnesou až do dospělosti, a odmítnou ho změnit, nejen v hrách. Takže potom z toho vznikají různé požadavky manažerů na KPI, optimalizaci nákladů, čárkování za rozdané pokuty a jiné využití čísel, která považuju za vyloženě škodlivá pro fungování dané skupiny. A tím spíše je považuju za škodlivá při hře, která nemá být o co nejlepších číslech, ale přitom o nich je. Maxování HP, útoku, DMG, levelů, celkově power gaming až munchkinování jako příklad za všechny.K tomu dodám, že od určitého věku (a tady už si to cucám z prstu, ne z paměti, ale myslím že někdy tak od puberty - případně mě někdo doplňte) naopak začne být porozumění pojmům a jazyku na takové úrovni, že se situace může úplně otočit - ale nebude to kvůli tomu, že by slova byla víc intuitivní, ale bude to právě díky tomu, že si děcko začne uvědomovat jejich hloubku a výzva, a tedy zábavnost, se opět dostaví.
TL;DR: Čísla jsou podle mě dobrý pomocník, ale špatný pán, a v mnoha RPG ovládla hru natolik, že diktují její podobu. A to já nechci.
hraju: Ω Projekt Omega
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19064
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Jerson:
Omlouvám se, že teď nemám čas na větší reakci. Zase za pár dní. Jen z rychlíku - dva body.
1) K backgrounu:
Naše nedorozumění stále pramení z toho, že zaměňuješ příčinu a důsledek.
Pořád se vymezuješ proti tezi, že čísla jsou předpoklad, něco daného (nebo naučeného) - a porovnávání prostředek, jak s nimi pracovat. Ale to tu netvrdím - a dokonce tě upozorňuji na to, že to je naopak.
Porovnávání je ten přepoklad, to co je dané. A čísla jsou prostředek, kterým se to (také) dá dělat, jsou-li k dispozici. Zatímco tvé "aspekty" z definice nejsou.
Lidský mozek intuitivně porovnává. Když se naučí význam čísel, začne intuitivně srovnávat i je. To, jestli to má nebo nemá odraz v realitě je v danou chvíli úplně mimoběžné, protože hráče zajímá výsledek ve hře, nikoliv modelování reality.
EDIT: Mimochodem celý fail crunchy simulacionistických systémů z přelomu tisíciletí je založen na úplně stejném omylu, jen uchopeném z druhé strany - že je nutné dosáhnout dokonalého souladu čísel a reality. Ukázalo se, že není.
2) Ke tvé snaze psát hru, která čísla nepotřebuje.
Tady naopak s tebou souhlasím bez větších námitek. To, co děláš je zajímavá a chvályhodná věc, sleduju to dlouhodobě se zájmem a s cílem, který si kladeš, problém fakt nemám - ty dávají smysl
Ale upozorňuji tě na to, že k jeho dosažení IMHO vycházíš z nesprávných předpokladů ohledně toho, co je a není intuitivní. Což ti může zkomplikovat jak úvahy nad designem, tak hlavně proces vysvětlování té hry cílové skupině.
Omlouvám se, že teď nemám čas na větší reakci. Zase za pár dní. Jen z rychlíku - dva body.
1) K backgrounu:
Naše nedorozumění stále pramení z toho, že zaměňuješ příčinu a důsledek.
Pořád se vymezuješ proti tezi, že čísla jsou předpoklad, něco daného (nebo naučeného) - a porovnávání prostředek, jak s nimi pracovat. Ale to tu netvrdím - a dokonce tě upozorňuji na to, že to je naopak.
Porovnávání je ten přepoklad, to co je dané. A čísla jsou prostředek, kterým se to (také) dá dělat, jsou-li k dispozici. Zatímco tvé "aspekty" z definice nejsou.
Lidský mozek intuitivně porovnává. Když se naučí význam čísel, začne intuitivně srovnávat i je. To, jestli to má nebo nemá odraz v realitě je v danou chvíli úplně mimoběžné, protože hráče zajímá výsledek ve hře, nikoliv modelování reality.
EDIT: Mimochodem celý fail crunchy simulacionistických systémů z přelomu tisíciletí je založen na úplně stejném omylu, jen uchopeném z druhé strany - že je nutné dosáhnout dokonalého souladu čísel a reality. Ukázalo se, že není.
2) Ke tvé snaze psát hru, která čísla nepotřebuje.
Tady naopak s tebou souhlasím bez větších námitek. To, co děláš je zajímavá a chvályhodná věc, sleduju to dlouhodobě se zájmem a s cílem, který si kladeš, problém fakt nemám - ty dávají smysl
Ale upozorňuji tě na to, že k jeho dosažení IMHO vycházíš z nesprávných předpokladů ohledně toho, co je a není intuitivní. Což ti může zkomplikovat jak úvahy nad designem, tak hlavně proces vysvětlování té hry cílové skupině.
-
Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 24324
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Jenže čísla v RPG neslouží primárně k porovnání postav mezi sebou, ale k určení nějakého výsledku činnosti, případně pravděpodobnosti určitého výsledku. Dokonce i když se nějakým způsobem poměřují čísla postavy s protivníkem, tak se to děje většinou až v kombinaci s náhodným prvkem, tedy hodem, a často hráč čísla protivníků ani nezná.MarkyParky píše: ↑6. 1. 2021, 14:16 Naše nedorozumění stále pramení z toho, že zaměňuješ příčinu a důsledek.
Pořád se vymezuješ proti tezi, že čísla jsou předpoklad, něco daného (nebo naučeného) - a porovnávání prostředek, jak s nimi pracovat. Ale to tu netvrdím - a dokonce tě upozorňuji na to, že to je naopak.
Porovnávání je ten přepoklad, to co je dané. A čísla jsou prostředek, kterým se to (také) dá dělat, jsou-li k dispozici. Zatímco tvé "aspekty" z definice nejsou.
Nicméně když dojde na situaci, ve které se před nějakou činností rozhoduje, která z postav se o ni pokusí, tak hráči provedou přímé srovnání čísel, protože mají tu možnost. Mimo tyhle situace se ale čísla postav neporovnávají přímo.
Ano, porovnává to, co vidí a vnímá přímo, třeba co je větší, co je tmavší, co je hlasitější nebo co víc smrdí. Reálnému mozku do toho háže vidle hromada dalších vlivů, takže vůbec není snadné objektivně porovnat, co je skutečně větší, vyšší nebo hlasitější. Porovnání schopností jednotlivých jedinců ještě před jejich ukázáním je pak něco, co lidský mozek neprovádí, a už vůbec ne intuitivně. A když náhodou ano, tak to rozhodně není na lineární stupnici typu "ty máš sedm a já devět, takže mám víc", ale spíše "ty jsi vyšší, ale já jsem mrštnější, navíc to tu znám o pár hodin déle, a sám sobě věřím, zatímco o tvém stavu nevím vůbec nic, tak ho podcením, a navíc mám silnou motivaci dokázat svou pravdu, takže do toho půjdu ...Lidský mozek intuitivně porovnává.
A když jde o hodnocení vlastních schopností vůči ostatním, a udělá se nějaký průzkum, tak dostaneš Dunningův–Krugerův efekt (který jistě znáš), kdy se lidé vůči ostatním podceňují nebo přeceňují, ale prakticky jen velmi malá část lidí dokáže své schopnosti vůči ostatním dokáže posoudit objektivně.
Takže pokud chceš argumentovat tím, že lidský mozek kde co porovnává, tak k tomu dodávám, že porovnává subjektivně a velmi často špatně, a že skutečně umí srovnat schopnosti až po výkonu. A to to ještě nedělá objektivně, ale když vyhraje, tak si většina lidí řekne "jsem v tomto schopnější", zatímco když prohraje, tak si řekne "on měl lepší výchozí pozici / víc štěstí v náhodných vlivech / podváděl." O tom, jak blbě lidé odhadují schopnosti ostatních, proč je odhadují tak blbě, a jak se naučit je odhadovat alespoň trochu správně, byly sepsány stohy prací.
Takže za sebe nevidím vůbec žádný důvod, proč hráčům dávat do ruky nějakou objektivní a absolutní možnost srovnání svých schopností, tedy číselné hodnocení. Tedy když pominu, že to i tak dávám, protože když vím, že mám deset aspektů a z toho tři vhodné na plížení, tak asi budu lepší než někdo, kdo má jen jeden aspekt, jedno k čemu určený.
Výchozí bod mé úvahy je, že čísla v RPG u postav k ničemu nepotřebuju, a že jednání postav deformují kvůli metaherním znalostem. A kdybych neměl názory na RPG zatížené názory, že RPG systém musí obsahovat číselné hodnocení pravděpodobností úspěchu, možná bych dokázal vytvořit elegantnější systém a dokázal bych to už před lety.
A jak jsem psal - postupně jsem se setkával s názory, že dobré RPG musí obsahovat radové modifikátory, levely, životy, útočnosti zbraní a další číselné parametry, které jsem postupně škrtal, případně narážel na dobré hry, které se bez nich obejdou, takže u čísel schopností to vidím jen jako další numerický parametr, který nepotřebuju. Přesněji o kterém si myslím, že bez něj bude moje hra lepší, protože bude méně komplikovaná a bude využívat méně subsystémů.
Nevím, jak mě chceš přesvědčit, že tahle moje úvaha je omyl.
Tady narazíme na to, že úplně jinak používáme slovo intuitivní. Já říkám, že lidé nejsou zvyklí popisovat svět okolo sebe čísly, ale slovy. Slova jsou intuitivní. Intuitivně řeknu "Marky je chytrý" a nikoliv "Makry má inteligenci 15". To že srovnání čísel je jednodušší než srovnávání slovních reprezentací čísel je pravda, ale ve své hře nechci hráčů dávat žádnou jednoduchou možnost srovnání schopností jejich postav, ať navzájem, nebo s nějakou překážkou, protože tuhle možnost v realitě taky nemají. A protože chci, aby ve hře uvažovali pokud možno tak, jak by uvažovaly jejich postavy, a nikoliv metaherně v číslech.Ale upozorňuji tě na to, že k jeho dosažení IMHO vycházíš z nesprávných předpokladů ohledně toho, co je a není intuitivní. Což ti může zkomplikovat jak úvahy nad designem, tak hlavně proces vysvětlování té hry cílové skupině.
Nemůžu úplně zabránit tomu, aby si někdo slovní aspekty své postavy převáděl na čísla a následně počítal pravděpodobnosti, ale chci tenhle mechanismus skrýt, aby hráčům automaticky nenaskakoval, kdykoliv o svých postavách začnou přemýšlet. A v případě, že by chtěl porovnat své schopnosti s někým jiným, aby mu nestačila jednoduchá otázka typu "Kolik máte Plížení?" Nebo "Kolik kdo máte hápéček?"
Na druhou stranu musím říct, že se mi to daří, i když se mi to potvrzuje spíše opačným způsobem - když mi hráč CPH řekne, že mu Omega nevyhovuje, protože si bez čísel nedokáže představit, jak a v čem je jeho postava dobrá. To mě pak mrzí, že jsem před lety neúmyslně přispěl jeho myšlenkové deformaci.
hraju: Ω Projekt Omega
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19064
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Opět dvě jen rychlé noticky:
Největší klasika všech klasik a základ mainstreamových RPG jsou:
* Porovnávám svoji dovednost (opravenou o hod) s cílovým číslem a
* Porovnávám svůj útok (opravený o hod) s obranou nepřítele.
Jestli tohle není porovnávání, tak nevím co je.
Dále - k tvým námitkám, že mozek při tom porovnávání dělá spoustu chyb a generuje nesprávné výsledky ... jasně že dělá. Ale pořád je to intuitivní.
A překvapivě dokonce ty chyby dělá i když pracuje s čísly. A zejména pokud je přítomen náhodný faktor (jako třeba hod kostkou). Vsadím se, že když bys postavil perfektně vybalancovaný scénář v combat-as-sport DnD4E a hráči prohráli, tak ti budou tvrdit, že jim to nepadalo, zatímco při vítězství budou tvrdit, že měli skvělou taktiku.
Myšlenka, že čísla v RPG tyhle chyby rozhodování nějak potlačují, a tím, že jim dáš nečíselnou mechaniku je do hry vrátíš nedává smysl.
Ehm...Jerson píše:Jenže čísla v RPG neslouží primárně k porovnání postav mezi sebou, ale k určení nějakého výsledku činnosti,...
Největší klasika všech klasik a základ mainstreamových RPG jsou:
* Porovnávám svoji dovednost (opravenou o hod) s cílovým číslem a
* Porovnávám svůj útok (opravený o hod) s obranou nepřítele.
Jestli tohle není porovnávání, tak nevím co je.
Dále - k tvým námitkám, že mozek při tom porovnávání dělá spoustu chyb a generuje nesprávné výsledky ... jasně že dělá. Ale pořád je to intuitivní.
A překvapivě dokonce ty chyby dělá i když pracuje s čísly. A zejména pokud je přítomen náhodný faktor (jako třeba hod kostkou). Vsadím se, že když bys postavil perfektně vybalancovaný scénář v combat-as-sport DnD4E a hráči prohráli, tak ti budou tvrdit, že jim to nepadalo, zatímco při vítězství budou tvrdit, že měli skvělou taktiku.
Myšlenka, že čísla v RPG tyhle chyby rozhodování nějak potlačují, a tím, že jim dáš nečíselnou mechaniku je do hry vrátíš nedává smysl.
-
Black Adder
- Příspěvky: 151
- Registrován: 3. 2. 2018, 16:35
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Ještě si dovolím přidat pár poznámek, kdybych náhodou zněl agresivněji, určitě to tak nemyslím, jen se snažím diskutovat, pomocí špatně zvolených slov.
Taky bych si nikterak nedovolil zrazovat tě od tvorby Omegy a ač to není hra pro mě, určitě v tom pokračuj. Nicméně si také myslím, že některé věci bereš ze špatné strany.
)
Nezískávám ty čísla z hodnocení, ale z tvorby. A pro mě a určitě ještě několik dalších to bude zábava, dokonce čím víc charakteristik tím lépe.
Jestli to někoho nebaví a chce hrát jinak, OK, ale to neznamená, že bych já hrál špatně. I kdyby mě 100 let kazily špatně stavěné RPG hry, ale já se u toho bavil, je to dobře.
Napadlo tě, že někoho může bavit RPG s lehkým taktickým bojem a při boji se to do té polodeskovky přepne?
Naprosto tě nechci přesvědčit o ničem, jen bych rád, abys přestal tvrdit, že je to horší hraní nebo snad nezábavné. Protože každého baví něco jiného.
). Tohle spíš MarkyPho příspěvky potvrzuje. Ty týpci měli intuitivně skvělí odhad, který v přírodě a u dětí funguje, jen evoluce nepočítala s tréningem boxu či boje obecně.
A k videům: je vidět, že nemáš žádné zkušenosti s bojem a možná ani právem či medicínou (bez urážky). V první řadě jde o zfetované pitomy (ano vím to, na jisté teoretické průpravě jsme zrovna tyhle videa probírali). Zastavit takového člověka je velice obtížné (a věř, že vím o čem mluvím), zvlášť v situaci kdy mu nesmíš ublížit. Pakliže nemáš vyloženě trénované profíky, ale jen pochůzkáře s docela malým ÚČ a OČ
, pak to je problém.
Jinak těm týpkům padlo zastrašení (WFRP), díky fetu na ně neměly vliv kritické zásahy a vzrostla jim síla a odolnost (dle látky kterou požili), ti pochůzkáři žádným vysokým WS neoplývají a navíc neměli žádnou zbraň kterou by ho mohli zneškodnit (zranit nesmí). Dokud jich nebylo dost či neměli Taser - pak šel hošan k zemi. V Emerice, zvlášť v Texasu, by je první polda odprásk.
Ale opět na systému nezáleží, já to líp odehraju v číselném.
Taky bych si nikterak nedovolil zrazovat tě od tvorby Omegy a ač to není hra pro mě, určitě v tom pokračuj. Nicméně si také myslím, že některé věci bereš ze špatné strany.
Podobných příkladů dáváš víc, ale já nejsem bookmaker abych potřeboval hodnotit reálné lidi, to je úplně irelevantní. Statistiky postav nezískáváš na základě reálného pozorování (v tom hodnocení ostatních s tebou souhlasím), ale ty tu postavu vytváříš "z hora". Např.: síla 8 (z 10) je o tom, že jsem vzal 8 hrstí síly a naplácal ji na postavičku a ta je teď o dost svalnatější. Já jsem ji stvořil. Jako hráč na ten svět koukám ... jako lidi na matrix na monitoru (nic lepšího mě nenapadloJerson píše: ↑6. 1. 2021, 10:52 Jenže o tohle mi nešlo. Já tvrdím, že v reálném životě nemáš možnost jednoduše srovnat schopnosti dvou lidí podle nějakého čísla a jednoznačně rozhodnout, který se na danou, poměrně komplexní věc, hodí víc. Že to můžeš srovnávat jen pro různé uměle vytvořené situace, třeba sportovní disciplíny. A že třeba výsledky střelby z malorážky na 50 metrů říkají jen to, kdo dokáže nastřílet nějaký počet bodů malorážkou na 50 metrů, ale už to vůbec nic neříká tom, kdo spolehlivěji zastřelí amerického prezidenta.
Nezískávám ty čísla z hodnocení, ale z tvorby. A pro mě a určitě ještě několik dalších to bude zábava, dokonce čím víc charakteristik tím lépe.
Jestli to někoho nebaví a chce hrát jinak, OK, ale to neznamená, že bych já hrál špatně. I kdyby mě 100 let kazily špatně stavěné RPG hry, ale já se u toho bavil, je to dobře.
Tady mi přijde, že hrozně vycházíš ze svých zkušeností, což mě u tvého, jinak docela odborného přístupu dost překvapuje. Znám, ze svého hraní (ale myslím si, že jich je víc, ale to si nedovolím tvrdit) lidi, kteří nemají s převody problém. Díky těm číslům vznikají super popisy bojů, včetně těch neúspěšných, které by si hráči podle mě, tak snadno na sebe nevymysleli.Taky ne. Moje úvaha je, že zacházení se slovy dává mnohem méně pozornosti na mechaniku hry a nevyžaduje převedení slov na čísla, porovnání čísel pomocí mechaniky a převod číselného výsledku zpět na slova, protože to je méně zábavné. Dokonce tvrdím, že je to tak málo zábavné, že hráči ta čísla na slova a zpět často vůbec nepřevádí, speciálně při boji. Někteří (koukám na Yorka) říkají, že ani není nutné tyhle převody dělat a že můžou operovat jen s čísly. Na což odpovídám, že pak se z RPG stává deskovka. A pokud se tak děje mimo boj, je to i nezábavná deskovka, a můžeme navázat mnoha debatami o tom, že "vyjednávní se neháže, to se musí roleplayovat, jinak by to byla nuda". A pokud myslíš, že mě v tomto přesvědčíš, že operace s čísly jsou v RPG zábavnější než operace bez čísel, nebo že se hráči při hraní s čísly baví, tak říkám "ano, pokud RPG hru převedeme na wargamingové nebo deskovkové hraní, jinak nikoliv."
Napadlo tě, že někoho může bavit RPG s lehkým taktickým bojem a při boji se to do té polodeskovky přepne?
Naprosto tě nechci přesvědčit o ničem, jen bych rád, abys přestal tvrdit, že je to horší hraní nebo snad nezábavné. Protože každého baví něco jiného.
Promiň, ale tady jsi úplně mimo (a kvůli tomuhle jsem se dokopal k psaníProtipříkladů je totiž celá řada, jeden hezký třeba tady (1:14)
Opět zcela mimo. Nejsem bookmaker takže ti nic nepřiřadím. V RPG taková situace nastat může a bude-li GM vše popisovat co nejlépe zvládne se to s čísli i bez nich. Samozřejmě, že v DxD systému to skoro nepůjde, ale v Deadlandech (SW je jeho primitivnější verze, proto DL) to půjde a WFRP by to taky zvládlo.Tady už operuješ se srováváním číselných hodnot, aniž bys vyřešil přidělování číselných hodnot.
Protože pokud si myslíš, že to dokážeš, podívej se prosím na tohle video nebo tohle video a řekni mi, jakou hodnotu relevantních parametrů mají policisté a jaké má muž s mačetou. Sám si urči, jaké parametry to budou - úročné číslo, síla, obratnost, morálka, bojovnost, útok a obrana zbraně ... je to na tobě.
A dokážeš určit, kdo by koho přepral, když by došlo na přímou konfrontaci (bez štítů v prvním videu a bez taseru v druhé videu), kdo by vyhrál? Nebo kdo by měl větší šanci, a o kolik?
A k videům: je vidět, že nemáš žádné zkušenosti s bojem a možná ani právem či medicínou (bez urážky). V první řadě jde o zfetované pitomy (ano vím to, na jisté teoretické průpravě jsme zrovna tyhle videa probírali). Zastavit takového člověka je velice obtížné (a věř, že vím o čem mluvím), zvlášť v situaci kdy mu nesmíš ublížit. Pakliže nemáš vyloženě trénované profíky, ale jen pochůzkáře s docela malým ÚČ a OČ
Jinak těm týpkům padlo zastrašení (WFRP), díky fetu na ně neměly vliv kritické zásahy a vzrostla jim síla a odolnost (dle látky kterou požili), ti pochůzkáři žádným vysokým WS neoplývají a navíc neměli žádnou zbraň kterou by ho mohli zneškodnit (zranit nesmí). Dokud jich nebylo dost či neměli Taser - pak šel hošan k zemi. V Emerice, zvlášť v Texasu, by je první polda odprásk.
Ale opět na systému nezáleží, já to líp odehraju v číselném.
-
Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15683
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Hostivař
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
To musí bejt tvejma hráčema d-: , u nás tenhle scénář končí tím, že když vyhrajeme, tak se často drbe taktika (co se povedlo, ale i co ne) a když prohrajeme, tak se drbe taktika a protestuje, že to určitě nebylo vyvážené.MarkyParky píše: ↑6. 1. 2021, 20:48A překvapivě dokonce ty chyby dělá i když pracuje s čísly. A zejména pokud je přítomen náhodný faktor (jako třeba hod kostkou). Vsadím se, že když bys postavil perfektně vybalancovaný scénář v combat-as-sport DnD4E a hráči prohráli, tak ti budou tvrdit, že jim to nepadalo, zatímco při vítězství budou tvrdit, že měli skvělou taktiku.
Na kostky si stěžujeme spíš v úplně evidentních momentech typu "od začátku hry mi ještě nepadlo nad 10 na dvacítce" nebo "takže třetí kolo v řadě stojím".
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
-
Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 24324
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Marky, celou dobu mluvím o porovnávání postav, které hráči provádí předtím, že se jejich postavy pustí do akce, a že je to pro mě nežádoucí chování. Ale dobře, můžeme se bavit o porovnávání jako mechanice pro rozhodování vývoje situací.MarkyParky píše: ↑6. 1. 2021, 20:48 Největší klasika všech klasik a základ mainstreamových RPG jsou:
* Porovnávám svoji dovednost (opravenou o hod) s cílovým číslem a
* Porovnávám svůj útok (opravený o hod) s obranou nepřítele.
Jestli tohle není porovnávání, tak nevím co je.
Máš pravdu v tom, že tohle porovnávání čísel je u mnoha RPG základní mechanika. Mám k tomu dvě výhrady.
1) v některých hrách hráči neznají cílová čísla a/nebo obrany nepřítele, takže veškeré porovnávání a vyhodnocování je na GMmovi.
2) Je to jen jedna část vyhodnocovací mechaniky.
První námitku sám smáznu tím, že takoví hráči můžou hrát otevřenou hru.
Druhá je pro mě naprosto zásadní.
I když se bude hrát otevřená hra, a cílové čísle bude generováno automaticky (buď pevně jako v AW, nebo se podhazuje hodnota schopnosti), tak výsledek hodu určí jen to, jak snaha postavy dopadla. Jenže už nijak nepomáhá s určením, co konkrétně se stalo.
Pokud se hraje jen taktický, nejlépe figurkový boj, nebo se hraje nějaká desková verze RPG, kde výsledek akce znamená "zásah/minutí" nebo vytažení karty s popisem výsledku, je to v pohodě a skutečně jde o jednoduchý způsob řešení. I o "intuitivní".
Nicméně RPG jako takové se hrají jinak. Hráč by měl popsat, co jeho postava provádí nebo co chce provést, čeho chce dosáhnout, pak se provede test, a pak hráč nebo GM popíše, co se skutečně stalo. Případně se napřed popíšou dva či více výsledků, a hod mezi nimi rozhodne. Ale někdo musí říct ten finální popis, co se stalo. A to na základě jednoho či dvou čísel a jejich porovnání není vůbec intuitivní. Taky proto to mnoho začínajících hráčů nechává na GMmovi, nebo to má za úkol přímo z pravidel, protože to hráči ani popsat nedokážou. A jakž takž jednoduché je to u akcí typu "chci odemknout zámek - odemkl jsi/nepovedlo se ti to". U složitějších akcí typu "chci se nenápadně dostat k pokladnici - hod - (ne)povedlo se ti to" už výsledné číslo o dané situaci nic neříká, a když má někdo číselný výsledek převést do slov, tak nad tím musí docela dost přemýšlet. Není to věc, kterou bych označil za "intuitivní".
Nedává ti smysl, protože jsem psal o situaci, kdy se hráči rozhodují, kdo z nich půjde na nenápadný průzkum:Myšlenka, že čísla v RPG tyhle chyby rozhodování nějak potlačují, a tím, že jim dáš nečíselnou mechaniku je do hry vrátíš nedává smysl.
- GMme, Co se na to použije?
- Nenápadnost.
- Jakou máte kdo Nenápadnost? Moje je 12.
- Já jsem out, mám 8.
- Já mám 14.
- Já mám 15.
- Tak jo, na průzkum jdeš ty.
Na Black Adlerabudu reagovat už jen stručně.
Nikdy nepíšu, že ti kdo se rádi zabývají čísly hrajou špatně - jen že tyhle slovně číselné - převody, které se u RPG považují za žádoucí, jsou neintuitivní a noví hráči je dost často špatně chápou. Někteří je nechápou natolik, že vůbec nejsou schopní hrát, prostě si pod "po hodu mám celkem 15" nedovedou představit nic, co by mohli popsat. A to ani když ví, že potřebovali hodit 5+ nebo 14+, někdy ten rozdíl význam má, někdy nemá.Black Adder píše: ↑6. 1. 2021, 23:32 Jestli to někoho nebaví a chce hrát jinak, OK, ale to neznamená, že bych já hrál špatně.
Stávající hráči se u čísel z velké části baví, což je pochopitelné, protože Survior bias - ti, kteří se u číselných operací nebavili se nikdy nestali hráči. Řeším to dlouho, a nemám dojem, že by to polevovalo.
Rozhodně nevycházím jen ze svých zkušeností, naopak si všímám lidí, kteří nezačali hrát, nebo přestali hrát, a snažím se analyzovat proč. Hráči, kteří se tyhle převody naučí, s nimi nemají problém. To nebudu rozporovat. Mě jde o ty ostatní.
Řečnická otázka, předpokládám. Napadlo tě někdy, co když někoho nebaví přepínat do deskovkového boje, nebo číselných popisů, kolik takových hráčů je a kde jsou?Black Adder píše: ↑6. 1. 2021, 23:32 Napadlo tě, že někoho může bavit RPG s lehkým taktickým bojem a při boji se to do té polodeskovky přepne?
Slyšel jsi někdy hráče DnD říkat "V naší skupině mám jednoho hráče (jednu holku), která vždycky jen řekne co chce dělat, hodí kostkama a nechá GMma / svého kluka / ostatní, aby řekl, co se stalo?" Když jsem si dělal před lety malý průzkum, tak mi vyšlo, že zkušenost s takovým hráčem má asi 95% jedinců, kteří svůj názor napsali. Delší zkušenost mají, když je do dobrý kamarád jiného hráče, nebo hezký holka (což už spíše vtipné komentáře). Ale klidně bych udělal závěr, že ve většině skupin se někdo takový najde. GMmové pak píšou "musím svým hráčům i po dvou letech hraní připomínat, jak se počítá útok, a když dva měsíce nehrajeme, tak to zapomenou, a už mě to nebaví." Jasně, hráči zapomínají ledacos, ale tyhle mé poznatky rozhodně nejsou žádná výjimka, pokud jde o skupiny jako celek. I když často jde jen o jednoho či dva hráče ve skupině - protože víc takových skupina obvykle neutáhne.
Nechci říkat, že hraní s číselnými parametry nemůže být zábavné. Ale taky vidím, že přináší řadu větších či menších problémů i u stávajících hráčů, natož pak u lidí, kteří ani neprošli sítem kompatibility (a taky proto je ve stolních RPG pořád převaha mužů, zatímco v textových RPG obrovská převaha žen. Přisuzuju to tomu, že ženy obecně méně chtějí operovat s čísly a preferují popisy a stolní RPG jim tak moc nevyhovují.)
Zatím nemám data na to, abych tohle mohl tvrdit, a asi je ani mít nebudu, protože nevím jak je získat. Jen tvrdím, že v současné době nemají hráči na výběr jiné než jednodušší nebo složitější systémy operující s čísly postav. Někteří to (už 30 let) řeší tak, že mechaniky po většinu hry ignorují, a "řeší hru popisy" nebo "soustředí se na příběh a ne na boje (hody kostkou)." Nicméně je to spíše nouzové řešení, kdy mají systém, jehož mechaniky nepoužívají.Black Adder píše: ↑6. 1. 2021, 23:32 Naprosto tě nechci přesvědčit o ničem, jen bych rád, abys přestal tvrdit, že je to horší hraní nebo snad nezábavné.
Jinak zkušenosti s bojem mám (cvičným, ne opravdovým). A vím, jak moc má vliv morálka, odvaha, odhodlání, strach, změněné vnímání, ochota zranit a zabít ... přesně ty věci, které mnoho RPG řešících podrobné boje prakticky vůbec nereflektuje, protože se soustředí jen na fyzické parametry bojujících a jejich zbraně. A pokud tyhle věci do soubojového systému promítá, tak se boje spíše natahují a jejich časová náročnost neúměrně roste. Mimochodem, ty boje a operace s čísly byly pro řadu hráčů tak nudné, že vznikly i systémy, které po třetím kole boj považují boj za rozhodnutý. A minioni s jedním HP, a různé další zrychlující pravidla. Ostatně i ty wargamingové hry se někdy hrajou jen na pár kol a mají různé mechaniky rozhodující, kdo vyhrál na body, a podobně.
Takže jo, ty taktické házecí číselné boje můžou být pro některé hráče zábavné samy o sobě, ale za nějakou velkou devizu RPG je tedy nepovažuju. A oblíbené jsou podle mě hlavně proto, že mainstramová RPG už 40 let nabízí primárně právě takové boje.
hraju: Ω Projekt Omega
-
Log 1=0
- Příspěvky: 2919
- Registrován: 20. 7. 2017, 14:06
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
To ti nikdo nebere, a rozhodně s tebou bude spousta lidí včetně Markyho souhlasit (a někdo třeba ne, ale nejde se zavděčit všem).
Marky namítá, že toto chování je vcelku přirozené.
Tahle námitka je vcelku mimo, podle mě.
Každé RPG, co není totální freeform, od Omegy po DnD 4E, ti vytváří situace, kdy mechanika má nějaký výsledek a někdo u stolu (jestli je to hráč postavy nebo vypravěč je víc věc dohody než čeho jiného) to interpretuje. Výstup Omegy dává této interpretaci větší oporu, ale zároveň má na něj větší nároky (každý vstup a výstup je součástí popisu a tedy i této interpretace). Tj, Omega je stavěná na to, abys se stejným množstvím práce dostal lepší popisy. Ato je cool a schvaluju ti to.
Ale s intuitivností to nemá co dělat.
Jiné systémy jsou stavěné třeba na to, aby při stejném množství interpretace dostali co nejvíc pocitu hry. A ty je tu soustavně kritizuješ, a na to máš právo, ale není to kritika nějaké intuitivnosti, je to kritika toho, že nedělají to, co ty po nich chceš.
A já tě v tom ve skutečnosti podporuji. Pokud někdo nenajde systém, který by mu vyhovoval, protože tento jaksi neexistuje, tak je to extrémní škoda. Jen mám dost výhrady k tomu, jak tuto svou "misi" pojímáš. Určitě je fajn, pokud získáš pro RPG lidi (nebo spíš víc lidí), co hrají vyprávěcí hry. Ale stejně jako hry, co mají blíže k deskovkám a wargamingu přetáhly jen malý zlomek hráčů těchto her, taky ty taky získáš jen malou část. Protože ti lidi většinou nechtějí hrát RPG, chtějí hrát vyprávěcí hry, stejně jako deskovkáři chtějí hrát deskovky, awargamisti chtějí hrát wargaming. A část lidí chce hrát RPG a deskovky, vyprávěcí hry a wargame jsou jim prostě ukradené.
Proto mi vůbec nedává smysl lovit RPG hráče systémem v krajní poloze RPG škály. Sice ulovíš nějaké opomenuté lidi, ale minimálně stejně tolik musíš zákonitě minout. Nějaké vymýšlení "intuitivních" her nemá cenu. Cenu má pokrýt celé spektrum a propagovat se rozmanitostí.
Ostatně, to, že existují hráči, které mechaniky nezajímají, neříká, že mechaniky jsou složité nebo neintuitivní, ale že mu buďto nesedí, nebo ho nezajímají zcela obecně. Pro první část je nějaký kompromis lepší než antiteze, a ti druzí nejsou něco, co se má řešit při game designu, protože se jedná o záležitost ryze sociální.
Genderové stereotypy, kde bychom bez nich byli?
Btw. je li v RPG pořád převaha mužů a v textových RPG obrovská převaha žen, tak mají RPG pořád problém, ale textové RPG mají obrovský problém.
You are lords. We are slaves. But slaves of our lords are mightier than lords of your slaves.
***
Chcete nové lidi v RPG? Zabraňte jim potkat Jersona. Nováčci, kteří potkají Jersona, mají vždy mnoho problémů začít hrát. Ti co ho nepotkají, takové problémy nemají.
***
Chcete nové lidi v RPG? Zabraňte jim potkat Jersona. Nováčci, kteří potkají Jersona, mají vždy mnoho problémů začít hrát. Ti co ho nepotkají, takové problémy nemají.
-
Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 24324
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Jo, a lišíme se v tom, co to znamená "přirozené". Zatímco Marky říká "když dáš lidem čísla pro popis vlastností, je přirozené, že je začnou srovnávat", já říkám "není přirozené lidem dávat čísla pro popis vlastností".
Je to podobná debata, jak zda je přirozené hodnotit lidi pomocí známek. Někdo to může brát jako nepřirozené, protože se to dělá jen ve škole, zatímco jiný to bude brát jako přirozené, protože se to ve škole dělá už 250 let.
Já se na to dívám z pohledu všech lidí, tedy včetně těch, kteří RPG neznají. Nic víc v tom asi není třeba hledat.
Ano, máš pravdu v tom, že po RPG chci, aby dávaly co nejvíc toho RP pocitu, protože na dodávání G(ame) pocitů existují jiné druhy her, které to dělají mnohem lépe.Jerson píše: ↑7. 1. 2021, 10:50 Každé RPG, co není totální freeform, od Omegy po DnD 4E, ti vytváří situace, kdy mechanika má nějaký výsledek a někdo u stolu (jestli je to hráč postavy nebo vypravěč je víc věc dohody než čeho jiného) to interpretuje. Výstup Omegy dává této interpretaci větší oporu, ale zároveň má na něj větší nároky (každý vstup a výstup je součástí popisu a tedy i této interpretace). Tj, Omega je stavěná na to, abys se stejným množstvím práce dostal lepší popisy. Ato je cool a schvaluju ti to.
Ale s intuitivností to nemá co dělat.
Jiné systémy jsou stavěné třeba na to, aby při stejném množství interpretace dostali co nejvíc pocitu hry. A ty je tu soustavně kritizuješ, a na to máš právo, ale není to kritika nějaké intuitivnosti, je to kritika toho, že nedělají to, co ty po nich chceš.
Určitě je fajn, pokud získáš pro RPG lidi (nebo spíš víc lidí), co hrají vyprávěcí hry. Ale stejně jako hry, co mají blíže k deskovkám a wargamingu přetáhly jen malý zlomek hráčů těchto her, taky ty taky získáš jen malou část. Protože ti lidi většinou nechtějí hrát RPG, chtějí hrát vyprávěcí hry, stejně jako deskovkáři chtějí hrát deskovky, a wargamisti chtějí hrát wargaming. A část lidí chce hrát RPG a deskovky, vyprávěcí hry a wargame jsou jim prostě ukradené.
A proč jsme se zase dostali k vyprávěcím hrám? Vždyť Omega je normální RPG, jen se skrytými čísly. Pořád je v něm dost silný G prvek, podobně silný jako třeba ve Fate nebo AW, jen není na první pohled vidět, protože ho cíleně skrývám. A myslím si, že je to poloha, ve které chce hrát docela dost hráčů RPG - že nechtějí řešit mechaniky, ale chtějí, aby mechaniky byly pořád přítomné na pozadí a běžely pod povrchem, aby výsledek nezáležel jen na rozhodnutí jednoho člověka, ani více lidí, ale aby se projevily schopnosti postav (odlišné od schopností hráčů). Takže cílím právě na tyhle hráče.
To že nezaujmu hráče RPG, kteří chtějí do mechanik vidět a zabývat se jimi mi nevadí, protože tihle hráči najdou mnoho jiných RPG, které tohle dělají, s DnD v čele.
A "intuitivní" v tomto případě znamená, že když normální lidé vypráví o tom, co dělají jejich oblíbení hrdinové, nebo co by dělali oni v kůži těch hrdinů, tak to vypráví pomocí slov, bez čísel. To co potřebuju je systém, který jejich slova vezme, vyhodnotí a vrátí výsledek zase ve formě popisů. (Což si myslím, že je účel každého RPG systému). Kdybych měl k dispozici nějaký program, který by dokázal slova převádět na čísla, ta nějak vyhodnotit a opět je převést na popisy, které by pak poskytl hráčům, tak bych ho použil. Ale takový systém nemám, v RPG ho zastupuje GM, a samotné slovní popisy se mechanikou vyhodnocují dost složitě a "neobjektivně". Takže jsou v zásadě dvě možnosti - buď ten převod slov do mechaniky provedou samotní hráči, nebo ho bude provádět GM. Protože nechci GMma přetěžovat, tak tenhle převod chci nechat na hráčích. A protože si myslím, že převod do formalizovaných čísel hráče vytrhává z ponoření do hry víc než převod a využití formalizovaných slov, chci vyhodit čísla (z uvažování hráčů) a nechat jen slova. Ideálně v podobě, kdy míra jejich formalizace bude co nejmenší.
Jen bych připomněl, že se o tom bavíme v tématu založeném hráčem, který se chce číslům co nejvíc vyhnout. Nebo přesněji který chce minimalistický systém, který bude co nejméně zavazet při vyprávění.
Máš lepší vysvětlení, proč o tolik víc kluků hraje wargamingové hry, a proč o tolik víc holek hraje textová RPG, a proč je jejich počet víceméně vyrovnaný v larpech?Genderové stereotypy, kde bychom bez nich byli?
Textová RPG mají řadu problémů, ale nemám kapacitu na to, abych jejich problémy sám analyzoval a snažil se nějakým způsobem najít a ukázat možná řešení, hlavně proto, že styl hry je ještě více rozkouskovanější než u stolních RPG. Ty se hrajou ve skupinách čtyř až sedmi lidí, zatímco textovky se nejčastěji řeší po dvojicích. A ve chvíli, kdy nějakou spoluhráčku naučím tvořit zajímavá textová RPG, tak o ni přijdu, protože drtivá většina spoluhráček nesplňuje její nově nastavenou laťku, čímž dotyčná trácí zájem o hraní, nebo hraje s velmi omezenou skupinou lidí, takže se jakékoliv postupy v téhle komunitě prosazují mnohem pomaleji.
Proti tomu je to ve stolních hrách o řád jednodušší, i když pořád je to hodně náročné, protože jdu proti čtyřicetileté tradici ve světě a názoru tisíců či desetitisíců hráčů u nás. A taky proto, že je to relativně nový nápad, o kterém já musím přesvědčit své spoluhráče (což by nebylo tak těžké), ale oni pak musí přesvědčit zase své spoluhráče. A většinou stačí jeden odmítač ve skupině, aby tenhle nápad aspektového hodnocení ani nevyzkoušeli, protože argument "nechci se učit něco nového, co když to nebude tak jednoduché, jak tvrdíš" platí univerzálně.
Nicméně - slýchal jsem ho před dvaceti lety, když jsem šířil CPH bez HPček, levelů, cílových čísel, se stupňovaným výsledkem ... a podívej se, kde jsou RPG dneska. Pořád to sice není mainstream, ale za tu dobu se podobných RPG objevilo a rozšířilo docela dost. Dokonce v této původní baště DnD.
hraju: Ω Projekt Omega
-
Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15683
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Hostivař
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Ale to na dodávání čistého RP pocitu taky, ne? Běžné RPG v tomhle těžko může konkurovat třeba (komorním) larpům, pravidlové RPG freeformu, atd.
(Vyzkoušel jsem z toho všechno, imho se to nedá moc srovnávat. I v pravidlových RPG typicky mívám nejlepší RP pocity v momentech, kdy se všichni na pravidla vykašlou.)
A bokem, ale jako fanda G pocitů v RPG musím říct, že deskovky nebo wargames jsou dost špatné v dodávání těch G pocitů, které mě ve hrách baví. Ne že bych byl nějaký velký deskovkář, ale to je právě proto, že pokusů už pár bylo, ale deskovky mě málokdy tímhle směrem uspokojí tak, jak to dovedou RPG.
V tomhle směru mi čísla a (formalizovaná nebo formálně používaná) slova přijdou dost srovnatelná. Pokud si jen popisuju, co moje postava dělá, tak "síla 5" a "síla značná" vyjdou úplně nastejno.
Co mě vytrhává, jsou mechaniky. Pokud musím přemýšlet nad tím, jestli jsem "sílu značnou" už použil, jestli je dobrý moment ji použít, jestli není výhodnější použít "znalosti kraje", jestli musím popis nějak upravovat podle toho, co chci použít nebo co jsem použil... tak je vlastně úplně jedno, že tam čísla nejsou.
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
-
Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 24324
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
Nevím ve kterém larpu bych si mohl vyzkoušet hrát třeba akčního hrdinu, nebo vyšetřovatele paranormálních jevů, a zažít to jako dlouhodobou kampaň. Tohle už pro jě jsou dvě kategorie, které se překrývají jen částečně, a má smysl vylepšovat každou ve svém vlastním rámci. Ale třeba když by mělo jít o jednorázovou hru se silnými pocity osamění a zrady v nějakém ústavu, tak si myslím, že to by bylo celkem zbytečné pojímat jako RPG, protože larp by to zvládl lépe. Asi. Tady mi chybí zkušenost. Navíc larpy jsou pro mě mnohem méně dostupné než RPG, což se o možnostech hraní taktické deskovky versus taktického RPG nedá říct.
A opravdu to jsou ty Game pocity, které ti deskovky nedodávají, nebo potřebuješ právě ten roleplaying? Protože mám zkušenost - jak vlastní, tak přenesenou - že lidi s velkými zkušenostmi s RPG občas hru bez RP složky neuspokojí, i když jim roleplaying v deskovce snižuje šance na výhru. Ale ať to tak je nebo není, je to záležitost, kterou jsem neřešil. V deskovce je pro mě zásadní rozdíl, že je v ní definovaná výhra i prohra, a o i u těch kooperativních, zatímco v RPG nikoliv.A bokem, ale jako fanda G pocitů v RPG musím říct, že deskovky nebo wargames jsou dost špatné v dodávání těch G pocitů, které mě ve hrách baví. Ne že bych byl nějaký velký deskovkář, ale to je právě proto, že pokusů už pár bylo, ale deskovky mě málokdy tímhle směrem uspokojí tak, jak to dovedou RPG.
A když ten formální popis je "Síla 5" a nebo "zuřivost, box, špinavé triky, škrcení, mohutný", pořád to bude podobné? Protože u aspektů typu Omegy není jedno číslo nahrazeno jedním slovem, ale rostoucí číslo je nahrazeno větším počtem slov, která lze kombinovat, a to v různých situacích různě. Přiřazení slov číslům jsem zkoušel do doby někdy před pěti lety, relativně dlouho, dělal jsem si průzkumy, jak lidé jednotlivá slova a čísla přiřazují, zkoušel jsem k tomu hráče motivovat, ale prostě mi to nefungovalo. Možná 15 let marných pokusů, než jsem uznal, že tímto způsobem to prostě nedám, že dokud hráči za slovy uvidí čísla, tak je pro ně snazší používat čísla.V tomhle směru mi čísla a (formalizovaná nebo formálně používaná) slova přijdou dost srovnatelná. Pokud si jen popisuju, co moje postava dělá, tak "síla 5" a "síla značná" vyjdou úplně nastejno.
A když si nemusíš vybírat, zda použiješ "sílu" nebo "znalosti kraje", protože můžeš použít obojí, a když nejsi omezen tím, že jsi sílu už použil, protože ji můžeš použít znovu, jen ti mechanika připomíná, že už jsi poněkud unavený, a když popis má vyplývat právě z toho, co použiješ, a použiješ to, co sedí do popisu, je to pořád stejné?Co mě vytrhává, jsou mechaniky. Pokud musím přemýšlet nad tím, jestli jsem "sílu značnou" už použil, jestli je dobrý moment ji použít, jestli není výhodnější použít "znalosti kraje", jestli musím popis nějak upravovat podle toho, co chci použít nebo co jsem použil... tak je vlastně úplně jedno, že tam čísla nejsou.
Když o tom mluvíš, tak u aspektů vidím jasnou výhodu v tom, že lze využít víc "Schopností", když to v dané situaci dává smysl, zatímco u číselných schopností je hráč omezen obvykle na jednu vlastnost a jednu dovednost, a je jedno, zda má nula nebo deset dalších, o něco nižších dovedností, které by mu měly dát nějakou výhodu. Prostě si musí vybrat jednu, kterou použije, obvykle tu nejvyšší, a tím to hasne. Občas se to řeší tak, že jiné dovednosti můžou odstranit nějaké vedlejší postihy, nebo za provedení speciální akce dát malý bonus, ale hráče to moc neuspokojuje.
"
Když jsem třeba četl Call of Ctuhlu, tak v popisu dobrodružství se pravidelně píše "vyšetřovatel může použít Zastrašování, Výřečnost, Psychologie nebo Přesvědčování". A je jedno, zda mám všechno na 80%, nebo jednu schopnost na 80% a zbytek na 10%, liší se jen to jak to zahraju. Ale přitom si řada hráčů myslí, že člověk, který je dobrý psycholog, a zároveň umí dobře zastrašovat, a zároveň umí v případě potřeby vyhrožovat, by mohl dosáhnout lepších výsledků než člověk, který umí jen jedno z toho.
hraju: Ω Projekt Omega
-
Log 1=0
- Příspěvky: 2919
- Registrován: 20. 7. 2017, 14:06
Re: Systémy popisující hrdinu jen aspekty
To je argument ve stylu, že sorbet je lepši než zmrzlina, protože na dodání chuti mléčných krémů je lepší jogurt. Můžeš to tak mít, ale těžko to můžeš jakkoli zobecnit.
Protože tu argumentuješ textovými RPG a jejich hráči. A nejen. Že je Omega RPG nikde nerozporuji.
A ty si stěžuješ na pojem "vyprávěcí hry"? Jo, máš pravdu, a teď zanalyzuj, co je přirozené pro hraní hry.
You are lords. We are slaves. But slaves of our lords are mightier than lords of your slaves.
***
Chcete nové lidi v RPG? Zabraňte jim potkat Jersona. Nováčci, kteří potkají Jersona, mají vždy mnoho problémů začít hrát. Ti co ho nepotkají, takové problémy nemají.
***
Chcete nové lidi v RPG? Zabraňte jim potkat Jersona. Nováčci, kteří potkají Jersona, mají vždy mnoho problémů začít hrát. Ti co ho nepotkají, takové problémy nemají.



