[HRA] 8. patro - Kluzká bažina

[MarkyParky]

Kluzká bažina


Mapa:

[Hiro]

"Těší mne, že jsme našli společné paradigma, Yorku," usměji se na krále. "Pro tuto chvíli si buďme užiteční a dál se uvidí, jak dobře se mi bude dařit. Mohu tě však ujistit, že nemám ani v nejmenším potřebu tě podrazit či jinak zradit. Co by na tom bylo zábavného, že?"

Podrbu se ve vousech a pomalu, krůček po krůčku, začnu opouštět obklíčení hydřích krků.

"S Halasterem je těžké pořízení, ale podaří-li se mi objevit oba-víme-co, donesu to osobně do tvých rukou. Přeci jen jsem toho názoru, že jakákoliv spolupráce by měla být dobrovolná a na základě oboustranného souhlasu. Sami teď jdeme hezky příkladem, což?

A těm přízračným nagám se také podívám na zoubky. Smrt i nesmrtelnost jsou pouhé iluze, jistě s nimi půjde něco udělat. Dokonce už mám i nápad, hodila by se mi ale tvá rada. Respektive takto - v trpasličím muzeu kus cesty od bažiny jsem se dozvěděl něco o juantijské hadí holi, která kdysi bývala dle mého názoru pro nagy významná. Domnívám se, že by mohla být užitečným nástrojem pro jejich vypoklonkování, ovšem hůl není kompletní. Mám tu náčrtek jednoho dílu a pokud bys věděl, zda se zde nachází něco podobného, mohl bys mé vyhánění nag značně urychlit."

PJ, poví mi York něco o ztracené části hadí hole krále Melaira?

Nechám sláda zapřemýšlet a v mezičase zformuluji otázku k jedné malinké téměř bezvýznamné komplikaci.

"Jistě máš nějaké zvyklosti s dobrodruhy a ostatními kolemjdoucími, které bych pro dobro naší spolupráce nerad narušoval. Víceméně mi stačí, že nejsem sežrán. Každopádně se musím zeptat - tví žabáci mě pochopitelně chtějí chytit a odvést k tobě jako ukázku jejich schopností. Což o to, nemám problém si s tebou opět popovídat a sehrát cokoliv je potřeba, jen máme myslím oba i lepší věci na práci. Momentálně zadržují mého pomocníka, který by byl velmi užitečný v případě, že by se snad s přízračnými nagami nedalo rozumně domluvit. Myslíš, že bychom našli schůdný způsob, který by neohrozil tvé postavení a autoritu, jakým bych mohl u tvých lidí dostat určitou volnost pro sebe a zejména mého společníka?"

Odhad osoby: Hiro:2D6+3 → 8(2 +3 + 3)#CHA
- Co by přimělo Yorka k tomu, aby žabáci pustili Ká Ó a nechali nás alespoň trochu na pokoji?

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

slád se zamyslí a odpoví. "Tuhle cetku jsem viděl u Torbita. Nemyslím si, že ví, k čemu slouží. Torbita najdeš v chrámu, střeží ho jako oko v hlavě. Ne, že by byl kněz, nebo tak něco. Je to zabiják. Ale myslím, že nebýt mě, on by byl králem Černého jazyka. A když nemůže vládnout vesnici, vládne alespoň chrámu. "

Odmlčí se a pak, jako by to snad bylo potřeba vysvětlit, dodá:

"Mě to nevadí. Alespoň se tím zabaví a neotravuje mne svými pokusy mne nahradit. Nevím ale, jestli ji od něj získáš. Torbit je dobrý zabiják."

Když přijde řeč na osvobození strážce a volnost pro tebe, odpoví ti prostě. "Do vesnice se teď vrátíme spolu a ty před žabáky odpřísáhneš, že tvůj život propadl mě - a teď mi sloužíš, abys ho získal zpět. Ano, myslím, že to by mohlo stačit. Nikdo z nich se neodváží protivit se mé vůli, nebo sáhnout na něco, co mi patří, hehehehe."

Ze zlovolné uchechtnutí na konci jeho věty, tě až zamrazilo.

Co uděláš dál?

[Hiro]

"To je úplně úžasné, jak jsou zde v Podhůří všichni ochotní spolupracovat," usměji se. "Slečna Hárie, velekněžka T'rissa, Skella z Klanu Železného oka, a teď i král York Y’blorkflug. Se všemi se lze krásně domluvit k oboustranné spokojenosti. Kdybyste se dohodli vzájemně mezi sebou stejně hezky jako se mnou, měli byste nad Halasterem jasně navrch. A to by teprve bylo zajímavé, co říkáš, králi?"

Spokojeně si protáhnu mírně napjaté tělo a kývnu na Booa, aby se ke mně přidal. Nepřijde mi rozumné nechávat ho tu samotného s hydrou, chudák ještěrka by z toho mohla mít hned vícenásobný bolehlav.

'Takže nás zas čeká to tvoje oblíbené hraní rolí, co?' zeptá se Boo kysele.
'Přesně tak, kamaráde. Roli submisivních otroků jsme si již vyzkoušeli s Balwírou a jejími kamarádkami, takže to pro nás bohužel není příliš inovativní. Ty ale s námi nezacházeli jako s majetkem a tedy náš i tak teď čeká nová zajímavá zkušenost.'
'Jasně, no. Takže co, dementní zviřátko, nějaká kočka nebo veverka, nebo něco jiného?'
'Buď kým chceš, příteli. Zapoj fantazii, užij si to. Ale hlavně se usmívej. Mávej a usmívej se.'

Sám se zeširoka usměji na Yorka, ještě jednou se lehce ukloním a pokynu mu směrem k vesnici.

"Můžeme vyrazit, můj králi. Budu rád, když mi cestou prozradíš něco málo o těch přízračných nagách. Přinejmenším jejich poloha by mi pomohla, abych se jim mohl věnovat co nejdříve."

PJ, udělám, co král chce. Můžeš nás přesunout do vesnice a odehrát co je potřeba, klidně si to tam popíšu, jen mne zajímají ty informace o nagách, které mi York bude ochotný sdělit.

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

král ropušáků telepaticky rozkáže hydře, aby se stáhla pod hladinu a vykročí s tebou k vesnici širokým průchodem na jihozápadě jeskyně. Cestou prohodí ještě několik slov o přízračných nagách.

"Před naším příchodem nagy v těchto jeskyních bojovali s juanty. Jak už to bývá, když se had s hadem pere, ropucha se směje," uchechtne se krátce, "pro kmen Černého jazyka pod mým vedením nebylo těžké počkat si na konec té velké bitvy a pak zabrat Kluzkou bažinu pro sebe. Žel, nagy se ukázaly být větším oříškem, než jsem si myslel. Stáhly se do jeskyní na jihozápadě a s pomocí nějakých čarovných rituálů si zotročují skoro každého, kdo tam vstoupí.

Jistě - je to ubohé, že k zotročení potřebují rituálu. Podívej se na mě - ze mě jde taková hrůza, že zotročuji lidi pouhým rozhovorem, bez čar a kouzel.

Ale je to tak a naneštěstí pro mne, tihle zotročení slouží nagám jako fanatičtí strážci a služebníci."

Víc to toho neřekne a tak společně dorazíte do vesnice ve stejnou chvíli, kdy se úzkou chodbou z východu vrací nespokojení ropušáci.

"Jste banda NESCHOPNÝCH IDIOTŮ, neschopná chytit a zotročit jednoho STARÉHO BARBARA!" oboří se na ropušáky a ti se okamžitě začnou podlézavě krčit a omluvně hledět do země.

"Měli jste jeden jediný úkol - hlídat u otráveného provazu a zatímco se kdokoliv, kdo přijde z vyšších pater, chytí do pasti, nahlásit jeho přítomnost. A nezvládli jste ani TO! Můžete mi to nějak vysvětlit?"

Zraky většiny rybáků se začnou obracet k trojice, která měla hlídku. Quagmira s Quaffodunem nelení a strčí před sebe mladého a nezkušeného Buhmbu.

"Já, puane králi, omlouvuám se, ale ty intsrukce, co jsme dostuali byly vuadné."

Smrtící slad se zastaví a nevěřícně na mladého pohlédne. "BYLY CO?"

"Byly v- v- v- vuadné," znejistí Buhmba a rozhlédne se po ostatních. Přibližně třetina ropušáků se chytá za hlavu, další třetina odvrací zrak a dělá, jako by tam nebyli, ale najdou se i tací, kteří pohledem a gesty mladého ropušáka povzbuzují, aby pokračoval - nejspíš s vědomím, že pokud to mladík odskáče jako obětní beránek, jejich král se vyvzteká ... a oni tak ujdou trestu.

"Pojď sem, mladičký, jak se jmenuješ? Vysvětli mi, co na těch instrukcích vlastně bylo vadného ...." nasadí přehrávaně vlídný tón Jurk a ukáže prstem směrem k sobě.

"Buhmba opartně vykročí několik kroků a když už stojí před králem, začne velmi tichým a opatrným hlasem vysvětlovat."

"No, byli jsme na hlídce tři. A v rozkazu bylo, že tři z nás se mají nenápadně vrátit do vesnice, zatímco zbytek ...."

Pronikavý pohled sláda, plný nenávisti a zloby provrtá ropušáka takovým způsobem, že nedokáže dokončit větu.

"Jaký zbytek? Byli jste na hlídce tři a tři jste se měli vrátit. Kde je tam nějaký zbytek...?"

"No právě, ale v tom rozkazu ten zbytek... prostě, mě to nějak zmátlo a myslel jsem, že bude lepší ...."

"TAK TY SIS MYSLEL, ŽE BUDE NĚCO LEPŠÍ NEŽ MŮJ ROZKAZ?" rozařve se najednou král. "Takže ty jsi mladý myslitel. Tak víš co? Já ti dám příležitost přemýšlet!" A v ten okamžik sekne svým drápem po mladém žabákovi.

Ten instinktivně zvedne ruku a nastaví ji do rány. Sládovy drápy projedou kůží a ropušák sykne bolesí, rána ale není hluboká - král Yurk zjevně nechtěl mladíka zabít.

Bhumba zprvu nevěří svým očím, že ho král nezabil na místě. Nevěřícně hledí na svou ruku, ze které odkapává krev a na tváři se mu objeví úleva. Tu však obratem vystřídá pohled plný hrůzy. Okraje rány totiž začnou velmi rychle hnědnou a černat, jak tkáň na jeho ruce zachvacuje nekróza.

"Vidíš? Teď máš o čem přemýšlet," promluví znovu král. "Máš na vybranou. Můžeš hned teď někoho požádat, ať ti ruku usekne. Zcela jistě se tím toho odporného zranění zbavíš.

Můžeš také doufat, že máš houževnatý organismus, který smrt, co jsem ti zasel do ruky, zastaví. Možná ti odumře pár coulů tkáně, ale zůstane ti zcela funkční končetina. Možná ti uhnije a odumře celá ruka, ale přežiješ. A možná tě čeká pomalá, krutá a bolestivá smrt, jak si hniloba nekrotického zranění bude pomalu, kousek po kousku, brát celé tvoje tělo."

Slád se odmlčí, aby si mladý ropušák mohl plně uvědomit hrůzu zjištěného, aby obratem přiložil ještě víc utrpení.

"Ať se rozhodneš tak nebo tak, povinností, které máš vůči mě a kmeni, tě nezbavuji. Budeš povinen dál, ve stavu v jakém budeš, povinen plnit všechny své povinnosti a účastnit se s ostatními úkolů, které vám zadám."

Zvedne hlavu a promluví ke všem žabákům: "A vy ses tím budete muset nějak vypořádat. Protože pokud příště nějaký úkol zase nesplníte, zdravotní stav tohoto myslitele nebude přijatelnou omluvou pro vaše selhání - a přijde-li selhání, potrestám VŠECHNY!"

S krutým úsměvem ve tváři se vrátí k Bhumbovi a zakončí svůj výstup:

"Nakonec pro tebe mám třetí možnost, o které můžeš přemýšlet. Můžeš to celé ukončit rychle a ... téměř .... bezbolestně. Moje hydra se o to postará. Má pět hlav, zvládne ti jediným útokem rozpoltit lebku, přervat hrdlo, vyrvat srdce, přerazit páteř a pátou hlavou dodělat to, co některá z předchozích nevzládne, takže budeš mít jistotu, že nebudeš trpět ... dlouho. Tahle nabídka má ale omezenou platnost. Moje hydra má ráda čerstvé maso .... a pokud budeš otálet a hniloba příliš postoupí, může se pak stát, že už nebude mít zájem."

Bhumbovi podklesnou nohy a posadí se na zem. Bezeslova zírá na zčernalé okraje rány na své levé ruce a pravou opatrně přikládá, jako by si chtěl změřit, jak rychle se nekróza šíří.

Král York už mu přestane věnovat pozornost a otočí se k tobě, Hiro: "Inu, máme nějakou dohodu. Teď jsi názorně viděl, jak to dopadá s těmi, co neudělají to, co po nich žádám. Takže ...," zvedne znovu hlavu a promluví ke všem ropušákům.

"Zatímco vy jako celý kmen jste nebyli schopni chytit jednoho starce, já jsem se o to postaral. Zajmul jsem ho a jeho život teď patří mě. On si ale chce svůj život odsloužit. A teď, před očima vás všech, stvrdí toto své rozhodnutí slavnostní přísahou."

Skloní se zpět k tobě a vyzve tě: "Máš slovo, Hade-Hiro."

Co uděláš dál?

[Hiro]

'Tak tímhle spojenectvím ses vážně překonal,' pomyslí mi Boo, když král dokončí výčet tří Bhumbových možností.
'A co jsem měl podle tebe dělat? Nechat nás sežrat?'
'Nechat sebe sežrat a dát mi tak čas na útěk.'
'Neříkals náhodou, že mě potřebuješ k tomu, abych tě poslal domů?'
'Jo, do pekla. Jenže to už tady vlastně máme.'

Zakroutím hlavou. Bhumba to zvládne, je mladý a jeho tělo ledasco snese. A vůbec - čím víc tkáně mu odumře, tím lépe se bude skrývat v blátě. Ještě to dotáhne na špičkového průzkumníka.

Z úvahy mne vytrhne tázavý Yorkův jízlivý pohled a napjaté očekávání nějaké reakce.

"Cože? Pardon, byl jsem myšlenkami jinde. Ne... nejsem žádný had, králi," vysvětlím s úsměvem. "Půjdu na ty přízračné hady přece."
"Nemluv ke mně, ale k nim!" sykne na mne slád. Skoro jako ve škole.

"Vlastně ano, omlouvám se. Tedy, abych mé rozhodnutí objasnil: Díky pozornosti a ochotné pomoci hlídkařů Bhumby, Quaffoduna a Quagmiry jsem se vypravil na audienci ke králi a dorazili jsme společně až k vesnici. Zde jsem se rozhodl, poněkud unáhleně, uznávám, pokračovat v cestě vzduchem. Ovšem vlivem špatných povětrnostních podmínek a podceněné přípravy jsme nechali vesnici hluboko pod sebou a přistáli nedaleko hydřího doupěte. Zde moudrý král York rozhodl se v poslední chvíli ušetřit můj život a já jsem mu jím tedy zavázán. Tento závazek nabídl jsem splatit vypuzením proradných přízračných nag z bažiny. A ačkoliv mé čestné slovo barbara nevyváží slova trpaslíka, slavnostně zde přísahám, že tento závazek nesplatím, dokud se s nagami nevypořádám."

Mezi žabáky to zakváká. Podívám se pro jistotu na krále, ale jestli s mým proslovem nějak nesouhlasí, vytmaví mi to až později. Využiji proto situace, kdy je celá vesnice pohromadě, a rychle dodám důraznou výzvu.

"Pro svůj králem požehnaný úkol potřebuji zpět mého věrného pomocníka, kterého vidím tam vzadu omotaného lekníny. Okamžitě ho, prosím, odstrojte a nechejte konat svou povinnost! A komu by snad byl příkladem a chtěl se přidat po mém boku ke slavné výpravě proti nagám, je vřele vítán."

Několik žabáků naprázdno nafoukne své tváře, ale když York neprotestuje a naopak na ně upře svůj přísný pohled, neodváží se ani kváknout a opatrně svými kopími zbaví strážce svázání. Ten, aniž by věnoval svým nedávným věznitelům jakoukoliv pozornost, mechanicky vyrazí přímo ke mně.

"Děkuji, je mi ctí s vámi spolupracovat. Nyní mne prosím omluvte, něco jsem slíbil a hodlám to dodržet. Ovšem, jak se u nás říká, nejprve uvolnění a až potom práce. Smím vás někoho pozvat na čaj?"


Vesničané, nevěřícně kroutící hlavami, mi věnují jen pohrdavé pohledy a postupně se začnou rozcházet za svými povinnostmi. Jen Bhumba, plně se soustředíc na svou ruku, zůstane sedět opodál. Jakmile si všimne, že k němu kráčím, pokusí se utéct, ale jsem rychlejší a podržím si ho u sebe.

"Ničeho se neboj, příteli. Jistě tuto drobnou nepříjemnost zvládneš dle moudra, že co tě nezabije, to tě posílí. A abychom dodali tvému tělu trochu energie, dej si se mnou šálek čaje. Trvám na tom."
"Juá bych radši šíp do hlavy," pronese smutně mladý hlídkař.
"Nesmysl," povzbudím ho s poplácáním po rameni. "Ten ti akorát pohmoždí mozek a udělá z tebe imbecila. Když už, tak šipku ze silné kuše, tou by to bylo jisté. Ale nebavme se o hloupostech a udělej mi kousek místa."

Rozložím si na trochu té pevné země vařič, tykev a váčky s čajem.

"Muáš kuši?" ozve se za mými zády.
"Nemám. Co bych dělal s kuší?" opáčím.
"Střelil mě do hluavy," ozve se Bhumba a strčí mi svou černající ránu pod nos. "Lepší, než tuohle."
"Prosímtě, ty naděláš. Udělej mi kousek místa, nevidím na dávkování a přetáhnu ideální teplotu."
"Ideální teplota je být tuhej."
"S tebou to nebude snadné, co?" dodám s povzdechem. "A dávej pozor, šlapeš mi v těch nejlepších vzorcích!"

Meditace: Hiro:2D6+2 → 9(3 +4 + 2)#INT

'Uhni, blboune,' zaslechnu myšlenku Booa, který ze své oblíbené polohy na Ká Óčkově rameni seskočí na zem a poposkočí k žabákovi.
"Jueva!" lekne se Bhumba a kousek uskočí.
'Zůstaň!' pomyslí si do éteru Boo a upře na žabáka svá tři očka. Drzých plamínků si nestihnu všimnout.

"Mám skvělý nuápad!" pronese monotónně žabák své oči upírající do prázdna. "Bude to rychlé."
Udělá dva vrávoravé kroky až těsně ke Ká Óčku a hluboce se u něj předkloní: "Zmuáčkni mi hlavu!" rozkáže.
"Boo!" obořím se na jasného původce téhle neplechy.
'No co, no co?' opáčí ďáblík a stočí svůj teď už nevinný pohled ke mně. Ztuhlost v žabákově těle povolí.
'Chtěl jsem mu to usnadnit. Sám na to odvahu nikdy nenajde.'
'Ach ty tvé metody,' neubráním se smíchu. 'Ale děkuji ti, alespoň jsem mohl napočítat správný výluh.'

Pomoc: Hiro:2D6+2 → 10(4 +4 + 2)#INT
- Mám 11 => Získám 6 MAGů, nejsem UNAVENÝ.


Jakmile dopijeme a sbalím si svých pět švestek, protáhnu si záda a podrbu se na hlavě.

"Vzhůru za našim závazkem. Bhumbo, kudy se nejrychleji dostaneme k chrámu? Respektive k Torbitovi?"

PJ, vyrážíme do chrámu a k Torbitovi dle instrukcí, které tam dostaneme. Jak to tam vypadá?

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

ropušáci, kteří se pořád nemohou vzpamatovat z rychlého sledu událostí, ti ukáží k jednomu průchodu směrem na jihozápad. "Torbit je v Ssethově chrámu."

Upřesni, prosím, zda jdeš jen s Booem a Ká-Óčkem, nebo zda budete brát i Bhumbu - v tuhle chvíli žádné konkrétní povinnosti nemá.

Chodba není dlouhá a otevře se do rozsáhleného zatopeného dómu, v jehož středu vidíš stát druhou stranu chrámu, který už jsi jednou spatřil. Pokračujete ke vstupu, který je z jižní strany.

L08-007.jpg

Zprávy se mezi ropušáky nejspíš šíří rychle, protože žabáci, kteří předtím postávali mezi sloupy před chrámem, nyní čekají uvnitř. Místo nich jsou pod schody jen tři obrovské přerostlé žáby.

Chrám se zjevně pomalu propadá do bažiny, protože kdysi byla jeho podlaha nejspíš vysoko nad vodou, teď je ale zalitá tenkou vrstvou kalné vody, až vyvýšená část zcela vzadu je opravdu celá nad vodou. Stejně jako všechno v okolí, i vnitřek chrámu je osvícen všudypřítomnými poletujícími světluškami.

Po obou stranách chrámu je rozmístěno mnoho sloupů a chrám zdobí podivné sochy hadovitých stvoření humanoidního vzhledu. Nad zadními schody mezi dvěma takovýmito sochami stojí žabák s krátkým mečem, o jednu ze soch má opřenou kuši a sleduje tě zákeřným pohledem svých velkých rudých očí.

Co uděláš?

[Hiro]

Bhumbu beru s sebou.

"Ahoj!" zvolám od dveří k rudookému žabákovi. "Jmenuji se Hiro, toto je Boo a Ká Ó, Bhumbu jistě znáš. Rád tě poznávám, Torbite, již jsem o tobě něco málo slyšel. Nevadí, když půjdeme dále?"

Na odpověď nečekám a zvolna pokračuji do chrámu.

"Máte to tu vskutku hezky zařízené," prohlásím, zatímco si prohlížím interiér, "ovšem to není důvod, proč jsem přišel. Tady mladý Bhumba neudržel svá horlivá ústa před králem Yorkem na uzdě a následkem toho se mu přihodila taková menší nepříjemnost."

Chytím vyplašeného žabáka za ramena a šoupnu ho před sebe.

"Co jsem prošel širý svět, byly chrámy vždy místem, kde se dostalo pomoci strádajícím, nemocné a raněné nevyjímaje. Tak mne napadlo, že bych se tě mohl zeptat, zda by se tu někdo o Bhumbu nedokázal postarat. Ovšem je-li to vůbec v souladu s pravidly, že? Nevím, zda máš od krále dovoleno pomáhat těm, které potrestal. A určitě bychom nechtěli dělat nic, co by se Yorkovi nelíbilo, že ano?"

PJ?

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

Torbit sáhne pro kuši, kterou měl položenou u jedné ze soch a začne ji natahovat.

"Ale jistě že se o Bhumbu postuarám. A nemusíš mít obuavy, cizinče, co jsem slyšel, král Yurk sám Bhumbovi tuakovýhle druh pomoci doporučil juako jednu z možností, tuakže se nemusíš buát, že by vyvolal jeho nevuoli. Byť přiznuávám, že mě potěšilo, když jste duali přednost mé pevné ruce před hluavami jeho hyder."

Pozvedne kuši a zamíří před vás. "Ale chuápu, všuak ne naduarmo jsem nejlepším zuabijákem kmene. Tuak pojď Bhumbo, ať to muáš za sebou. Kruál chce, abys trpěl, já budu milosrdnější...."

Bhumba si povzdechne a zatímco pomalu vykročí smrti vstříc, ještě rezignovaně pronese. "Aha, tak tuakhle jsi to myslel. Vluastně ti děkuju, Torbit je skvělý zuabiják a z jeho rukou to bude jistý a rychlý kuonec. Rozhuodně lepší, než aby Jen jsem chvíli získual dojem že víš o něčem ..., ale to už je teď vluastně jedno. Tuak ať to mám za sebou."

Necháš Torbita dopřát Bhumbovi milosrdnou smrt? Nebo zkusíš do situace nějak zasáhnout?

Co uděláš?

[Hiro]

"Ká Ó!" lusknu prsty a strážce se postaví před rezignovaného žabáka.

"Takto jsem to nemyslel, Torbite, ale chápu tě, jen mám dnes nějaké dlouhé vedení. Odpusť starému muži. Bhumba je silný mladík a jistě se brzy vyléčí a já ti chtěl dát možnost ho v tom podpořit. V zájmu zlepšení vztahů krále a chrámu, pochopitelně."

Pokročilá magie mámení: Hiro:2D6+2 → 9(6 +1 + 2)#MAG
- Dosah DOSTŘEL, Seslání OKAMŽIK, Trvání CHVÍLI
- Sugesce: Soucit
- Chci, aby Torbid nezastřelil Bhumbu

[Halaster Černoplášť]

Hiro,
Torbit skloní svou kuši, a jak se předkloní, když ji opírá, všimneš si, že na krku má podivný přívěšek - chybějící kus hadí hole.

“Dobrá čuaroději, když ti jeho život stojí za to, zkoušet na mě čuáry a kouzlua, tak ať je po tvém. Muáte mé slitovuání. Tuaké se ale stuanu poslem špuatné zpruávy. V tomhle chruámu není žuádného léčitele - je zuasvědcen Ssethovi, bohu úklad a nástrah, patronovi vražd, jedů a pastí. Zde lék na jeho zruanění nenuajdete.”

Pak ještě hlasem, ve kterém se mísí pochopení a soucit, s nelibostí k tomu, žes ho očaroval, dodá: “A prosím, už zde nečuaruj. Jsem huaklivý na kouzlua ve své blízkosti. Popruavdě - myslím si, že tvé kouzlo suamotné by mě nejspíš nepřimělo jeho život ušetřit. Ale když už jsi zmínil vztahy s kruálem Yorkem - vluastně by mě i potěšilo, kdyby tenhle nerozvuážný mluadík přežil v plné síle. Trochu mi připomínuá mne, když jsem byl mluadý. Vězte tedy, že vuaší cestě za jeho zuáchranou nebudu kluást do cesty žuádných překážek.”

Co uděláš dál?

[Hiro]

"Kouzla a čáry? Tak to se omlouvám, nebylo to úmyslné. Bohužel mám už svůj věk a čas od času mi něco takto nechtěně unikne."

Pokrčím rameny a poplácám Bhumbu po rameni.

"Zkusme mu tedy léčení sehnat jinde. Ale když už jsme tady - nedá se zde nějak získat Ssethovo požehnání? Zde v kobkách se dá něco podobného sehnat skoro na každém rohu a při řešení nag by se nám nástrahy, jedy a pasti určitě hodily. Popřípadě by bylo hezké mít alespoň nějaký milý suvenýr; co třeba ten neprakticky velký kus čehosi, který máš na krku? Směnil bych ho za hezký náhrdelník se zubem, a že jsi vstřícně popřál Bhumbovi vše nejlepší, přidám k tomu i příspěvek chrámu a jeho hodnostářům v hodnotě 1-CENNOST."

PJ?

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

Torbit se podívá na přívěšek, který ho tíží na krku, přehlédne na dálku nabízený náhrdelník se zubem a zakváká.

“Uano, uano, klidně můžeme provést tuakový obchod… stejně je to jen cetka, co jsem nalezl v bažinách... ”

Podá kus hole namotaný na špagátu jednomu z ropušáků a pošle ho provést výměnu.

Získal jsi poslední chybějící kus juantské hadí hole.

Co uděláš dál?

[Hiro]

"Děkuji ti, Torbite, s tímto se mi jistě bude jednat s přízračnými nagami daleko lépe," prohlásím a mírně se ukloním.

Přeberu si cetku na špagátu a lehce obřadně si ji také pověsím na krk. Na oplátku stejně slavnostně pověsím okolo blanitých rukou žabáka můj přívěsek se zubem, do dlaní mu naskládám slíbené mince a nechám ho předat vše tomuto podivnému rudookému knězi ze Ssethova chrámu.

"Přeji příjemný den vám všem. Až se mi podaří vyřešit problém s nagami, nezapomenu se před kmenem Černého jazyka zmínit, jak ochotné pomoci se mi zde dostalo."

Pomalu vycouvám ven před chrám.
"Bhumbo, pojď sem, chlapče! Musím teď na chvíli odejít a bude lepší dopřát ti odpočinek na rekonvalescenci. Doporučuji pohledat nějaké kvalitní zdroje živin. Jistě zde najdeš masožravé kvítí s předtrávenými bílkovinami a snad se tu najde i kousek bahenního špenátu bohatého na železo. Drž se, statečný hlídkaři, přijdu se na tebe brzy podívat!"

Po těchto slovech se rozhlédnu okolo chrámu a pokusím se v mihotavé záři světlušek zorientovat, kam dále.

PJ, chci se vydat přímo na jihozápad, kde by měly být ty nagy. Pokud nějaká cesta vede přímo od chrámu, půjdu rovnou za nosem; jinak se vrátím zpět na západ k východu do vyššího patra a zkusím to od tama na jih.

Jakmile narazím na klidné místo, kde budu mimo dosah všech žabáků, pokusím se smontovat hadí hůl dohromady a pořádně si ji prohlédnout. Je něčím zajímavá?

[Halaster Černoplášť]

Hiro,

ropušák si povzdychne a rezignovaně se otočí zpět k vesnici. Voda se kolem jeho nohou vlní, jak se šourá se svěšenou hlavou a nenamáhá se zvednout svá blánovitá chodidla nad hladinu.

Ty se vydáš do světluškovitého šera na jih od chrámu - podlouhlý dóm pokračuje na jihozápad a krom obrovského skalnatého sloupu, který ho v jednom místě rozděluje, nic nenasvědčuje tomu, že by měl brzy skončit. V dáli na jihozápadě vidíš matné orbysy další napůl potopené stavby.

Těsně před skalnatým sloupem ale odbočuje na východ malá jeskyně a vní je dokonce jeden kámen tak omletý vodou, že se na něj dá vlézt a být chvíli na suchu. Z jeskyně pokračuje úzký tunel dál na východ, není tu ale ani známky po ropušácích a tak vyndáš zbylé části hole a pustíš se do spojování. CHVÍLI ti trvá, než dáš všechny díly dohromady.

Ve chvíli, kdy přiložíš poslední kus, ucítíš v holi zvláštní napětí a záškuby. Jako by se ti chtěla vysmeknout z ruky. Chvíli se jí snažíš udržet, ale cítíš, že s ní nejsi sladěn a nepůjde to - odhodíš ji proto na zem.

L08-008.jpg

Ve chvíli, kdy dopadne, promění se v klubko jedovatých hadů, kteří se začnou svíjet a motat jeden přes druhého. Vypadají zmatěne, rozvzekleně a hladově.

Hůl ti propůjčuje pomoc, kterou bys dostal, kdybys měl hraničářský tah HVOZD (ale pouze tu, nepropůjčuje ti žádnou sílu Hvozdu a nedává ti žádné omezení).

Pokud se s ní sladíš, budeš moct nosit hůl i složenou a po ruce. Pokud ji odhodíš na zem, promění se v “pomoc” - klubko pěti hadů, a ty hoď+MAGy.

TREFA:
10+: Drž 3
7-9: Drž 2
Držení můžeš vyměnit za:
Dají ti něco, co mají, řekni si co
Poslouží ti jako oči a uši
Budou za tebe bojovat
Udělají jednoduchou věc, kterou jim řekneš, že mají udělat
POTÍŽE
Při 6- přijdou, drž 1 a oni drží 2 na tebe, PJ je může využít za obdobné možnosti, které musíš udělat ty pro ně.

Pokud se hůl pokusí složit někdo, kdo s ní není sladěný, vytrhne se mu, dopadne na zem sama a promění se v hady, jako by hodil 6-.

To se právě teď stalo - máš tedy na hady jedno držení a hadi na tebe dvě. Rovnou jedno jejich držení spálím - byli příliš dlouho v podobě hole a teď jsou hladoví, potřebují nasytit.

Až budou spálena všechna držení, hadi se promění opět v pět oddělených kusů hole.

Co uděláš dál?

[Hiro]

Když se hůl promění v klubko hadů, sáhnu instinktivně po trojzubci. Mám radost - ještě pořád jsem víc námořník než čaroděj. Ká Ó rázně vykročí dopředu, Booova očka se rozzáří.

"Ale no tak, přátelé, uklidníme se," zvolám vesele. "Máme další kamarády do skupiny a to se vyplatí, ne? Čím více společníků, tím větší zábava večer u táboráku. No tak, hadíci mají očividně chuť na něco dobrého, tak jim to dopřejeme. Chceme je tu mezi námi hezky přivítat, že ano?"

Boo se protáhne na Ká Óčkově rameni a jeho očka změní barvu. Mihotavé světlo všudypřítomných světlušek kolem nás se zachvěje a zastaví svůj příjemně chaotický pohyb. Na okamžik se svět zastaví, jako by zamrzl v čase. Vzápětí k zemi spadnou desítky vyhasínajících světélek, jejichž místo téměř okamžitě zaplní přeživší poletující broučci.

'Tak tady mají to přivítání,' pomyslí mi Boo.
'Myslíš, že hadíci jedí světlušky?'
'Začnou.'
'Nebude jim to stačit.'
'Musí.'
'Vzpomenu si na to, až zase dostaneš chuť na nějakou magickou bytost.'
'Nehrozí, lízal jsem přece krystal.'

V hlavě se mi rozsvítí. Není to světluška, spíš něco kulatého a lesklého, těžko to popsat. Každopádně mi dojde, že díky našim plným žaludkům mám v torně přebytečné jídlo, o které bych se mohl podělit. Když už držím ten trojzubec, podám si s ním tornu a vyšťourám menší balíček, který posunu k hadům.

"Můžete si vybrat, přátelé. Ale žádné prudké pohyby, ano? Nechceme si vzájemně ublížit."

Plním jejich držení, dávám jim jídlo.

Nechám hady vypořádat se s hladem a podrbu se za uchem. Bude to teď vskutku výzva, umístit všechny díly hole pod skleněné kopule a vysvobodit tak nebohou kurátorku z prokletí. Zároveň mne zamrzí, že neovládám hadí řeč. Ve škole nás učili téměř všechny jazyky světa, ale po nějakém dávném incidentu s jedním mladým čarodějem je hadí jazyk již po tisíciletí na seznamu zakázané látky.

"Inu, tak zkusíme alespoň přátelské gesto," povím trochu pro sebe a odložím trojzubec. Vezmu do rukou poloprázdnou tornu a nastavím ji zmítajícímu se klubku. "No tak, nechcete dovnitř? Hadi mají přece rádi tmavé bezpečné prostory, tak toto může být vaše přechodná nora, co vy na to?"

PJ, pálím držení na jednoduchou věc - aby vlezli dovnitř. Co hadi na to? Vlezou-li a nebudou teď hned pálit své druhé držení, poberu si své věci a budu pokračovat k té zmíněné struktuře dál na jihozápadě.