Víno

[Vallun]

Argo - Michlovský no... jinak stanovený limit na cukr u skoroaurentickych vín je dost velká pitomost. Jinak 66 síry je už docela dost mezi námi...

A vůbec..tahle hodnocení budu brát vážněji, až mne pozvou do poroty:)

Pana Sklenicku jsem zatim spíš ignoroval a evidentne o moc neprisel...dalsí posedlík kyselinou...

K Nezávislým vinařům ze Skleničkova odkazu by šlo říct leccos, ale přeci jen jedna poznámka:
Lahvujeme svá vína ve svém vlastním sklepě. Máme vlastní vinařství a plníme v něm jen a pouze naše vlastní vína.
- Pravidlo hloupé a především účelové...rázem nám nevyhoví pánové Bíza a Škrobák, protože sdílejí linku na lahvování sektu...a celá řada menších vinařů, kteří zatím nemají na vlastní technologii lahvování...

[Vallun]

Kvíz o burgundských vínech - ingliš

Já dal 59 %.

PL Domaine x Maison

[Argonantus]

Kvíz - byl jsem prý blízko, jak moc, to se nedozvím, neb jsem jim neposlal mail. Tuším, že pes je zakopaný v poslední otázce, které přesně nerozumím.

Maison versus Domaine - zajímavé pojednání, přesně jsem to neuměl, jen zhruba pro účely toho testu (negociant versus "normální vinař"), ale v Burgundsku je to pro účely laika celkem jedno, na kvalitu to má neprokazatelný vliv (úplně nejlepší víno v tuto chvíli bylo zrovna z koupených hroznů a ještě dost neznámý negociant).

Dává smysl snad jen to, že pokud malý vinař sedí na konkrétní apelaci, třeba v Pommardu, tak má těch vín nejvíc a nejlépe je zná a má cenu je od něho kupovat. A dokonce cenou často výrazně podleze konkurenci, zejména pak hodně známé "velkonegocianty" typu Drouhin, co dělají snad všechny apelace.
Nemám vůbec nic proti kupování hroznů, jen jsem rád, když mi přesně řeknou, odkud ty hrozny jsou, což v Burgundsku dodržují nejvíc ze všeho a na Moravě minimálně.

Nezávislí vinaři - no, souhlasím se Skleničkou a dalšími komentátory, že označení nevypovídá nic a o ničem. Mají vlastní hrozny, ale možná taky ne, a kde to lahvují, to by mi bylo srdečně jedno, viz výše. Podstatná je otázka, kde to vyrostlo. A jakože všechno v lahvi, pokud tam přidali něco od vedle, což dělají masově.

[Vallun]

2. září 2017 Den otevřených sklepů Žernoseky a okolí (Žalhostice, Třebívlice, Lovosice)

Informací poskrovnu, první ročník...9:00, sraz ve Velkých Žernosekách...

[Vallun]

Včerejší minidegustace

Femme Fatale - z nabídky Soare Sekt, takže o víně nejde skoro nic zjistit ani na láhvi ano na webu:( Že jde o charmat a cuvée odrůd Chardonnay a Pinot noir jsme poznal sám a víc se nedovíte...
Ale nebyl špatný - poté co zrál u nás ve sklípku asi 6 let:) Lehčí, aromatické, ale už nazrálé, fajn pití - 83 b.

Sheurebe 2014 od Maňáka - 80 b., láhev zakoupena přímo od pana vinaře na Mělnickém koštu zejména kvůli odrůdě, jež mi tehdy v "portfoliu" chyběla - vyšlechtěna 1916 RR x Sylvánské zelené

Ryzlink rýnský 2013 od Moravína - 78 b., Moravíno má pověst dobrého poměru cena/kvalita, tato láhev jí neuškodila, ale ani příliš nepozvedla, do druhého dne navíc prakticky zcela mrtvé víno.

Ryzlink rýnský 2009 ze Zaječí - 90 b., předpokládaná hvězda večera jí opravdu byla, ryzlink na vrcholu sil se skvostným poměrem primárních, sekundárních a terciálních tónů. Původně byl zamýšlen do duelu s RV 2009 od Znovínu, duel se neuskutečnil a dobře tomu tak. Obě vína jsou těžké váhy svou kvalitou. Vyhrál by Rýňák, protože je o trochu harmoničtější - cukr je více skryt a perzistence je o něco elegantnější, ale vlastně by to byla škoda, obě dvě vína si zasloužila být králem večera:)

Škoda jen, že Vinařství Zaječí je už prakticky jen nálepkou ovládanou Soare Sektem, jedno z mála, které umělo kvalitní Chardonnay:(

Ještě byl v plánu botritický Pechor - Sylvánské zelené z mocného ročníku 2015, na něj se však nedostalo...

EDIT:

Martina Réblová a její seriál o sladkých vínech

[Argonantus]

Plno nových zjištění. Ale nějak nevím, co z toho má cenu metat sem.
Možná jediné, což je rozpolcenost až na kost - velmi znalé návštěvě se z podniku Pod Sedlem nejvíc líbil ryzlink, nicméně pro Valluna neblahá poznámka - proto, že je nejsušší.

Naopak dobrá zpráva, že Žernoseky 2014 pinot drží i po třech dnech v otevřené lahvi. Pochyboval jsem neprávem a odvolávám, co jsem odvolal.

78 b., Moravíno má pověst dobrého poměru cena/kvalita, tato láhev jí neuškodila, ale ani příliš nepozvedla, do druhého dne navíc prakticky zcela mrtvé víno.

+1.
Jen podporuje moji značnou skepsi k Moravínu, kde je nastaveno úplně všechno tak, aby mne to maximálně vyděsilo, počínaje názvem, evokujícím monstrózní koncern (což tak není), přes negociantství (na Moravě obvykle patent na problémy).
A to vše navzdory snad třem hvězdám v Průvodci, pokud se nepletu. Reklamní Waterloo - jak vyhnat zákazníka už zdálky, aby se bál něco zkoumat.

Stran Znovínu proběhla děsivá poznámka o nedávné degustaci, kde série vín chutnala naprosto stejně, a to bez rozdílu odrůd.
Nebyl jsem u toho, ale zdroj je dost důvěryhodný.

[Vallun]

Nebyla to degustace řady Robinia?

O te jsem slyšel cosi podobného. Jeden akát vládne všem...

Pod Sedlem s trochou štěstí ochutnám na tom zářijovém putování po sklepech... tak dám vědět.

Nejsušší ryzlink mi zní stejně jako nejrychlejší pickup... ale proti gustu...

Moravíno hájí vehementně ten Šotka....a jen on, což je podezřelé...ale jak jsem napsal - určitě nezklamalo a já jsem přísný hidnotitel. Sám bych ho ale nekoupil...tohle byl dřívější dárek jednoho z účastníků degustace. Tentokrát přinesl polosladké gruzinské červené...bez uvedení ročníku:/ asi skončí v marinádě....to víno, ne kamarád.

Sem nebo do pm klidně metni vše:)

[Vallun]

Předsevzetí - poslední letošní bedýnka, co myslíte?:)

[Argonantus]

To je od Skleničky?

[Vallun]

Ne! Z Aukra...z Chebu:)

[Vallun]

Hehe, tak jen co tady napíšu, že se Skleničkovi vyhýbám, tak zjistím,že s ním diskutuji na facebooku:)

Co taky viděl:

[Vallun]

Rozhovor s majitelem vinařství Gothberg
- biovína jsou většinou nepitelná stále, resp. v poměru cena výkon brutálně zaostávají za konkurencí..
- samotný pojem biovíno je trochu nesmysl. Když to tak vezmu, tak lze rozlišovat následující stupně:
Intenzivní zemědělství - jako u nás za totality - snaha o maximalizaci výnosu za každou cenu, spousta hnojení, velkoobjemové odrůdy - v EU už nemožné. Ze současných případů mne napadá leda Moldávie.
Běžné zemědělství - v EU už i tohle znamená dodržovat cross-complience, tedy nějaký základní level ochrany přírody:) U nás cca 20 % vinic.
Integrovaná produkce - velká většina vinic v EU, znamená to přísnější standardy ochrany přírody, zejména redukci používání chemie. U nás v tomto režimu jede většina vinic.
Bioprodukce - ještě trochu přísnější a hlavně certifikovaně šetrné zacházení s přírodou. Většina vinařů by u nás by mohla certifikaci získat, ale nepotřebují ji. A trochu to komplikuje situace, když jednou za čas je nějaký postřik třeba. Grygar před bioprodukcí varuje, že prý je rizikovější než běžná - není! podléhá naprosto stejným kritériím a kontrolám jako běžná produkce, navíc ta složka bio je hodnocena z hlediska možných rizik, takže kontroly tam budou asi častější... Obdobně tomu bude i v západní EU (Bulharsko s tím má dost problémy...)
Biodynamická vína - to je to zakopávání kravího rohu v severním cípu vinice za prvního jarního úplňku, Grygar to přímo nesnáší, ale aplikuje to cca 8 z 10 top světových vinařství.... Prakticky to ale taky znamená, že proti mšičkám se neaplikuje chemie ale mezi řádky vína se vysadí třezalka a růže - a světe div se, je to levnější, efektivnější a hezčejší... Takže to na "stará" kolena začali dělat i takoví nepřátelé francouzských nesmyslů jako pan Kraus nebo Michlovský:) Tuhle certifikaci není jednoduché získat, ale vyplatí se to, za všechna jména - madam Leroy, u nás pak třeba Vinné sklepy Kutná Hora.

Tím chci říct, že biovíno je trochu zbytečná kategorie a cenově - za dvě stovky dostanete láhev, která je slabší, než víno za 80 kč ze samošky...

Vybírají si tedy Češi víno pořád hlavně podle ceny?
To stále platí. Až 90 procent lidí není ochotno zaplatit za moravské víno víc než dvě stovky.

No, taky moc nevidím důvod dávat za moravská vína víc, než 250 Kč - za tu cenu umím sehnat naprosto perfektní kousky...a ta dražší byla většina slabší a to i nemálo...
U Znovínu mam několik variant vína z nádherných let 2009 a 2010, takže krásně nazrálá do dvou set korun...

To jste vyvázli se štěstím.
Ale ne, všechny naše viniční tratě jsou tradiční a prověřené časem. Naši předci sázeli tam, kde se hrozny nepoškodí. Když jsou dodržené hranice původních viničních tratí, tak nejsou škody nijak zásadní.

Velká pravda...
To,že předkové neměli iPod neznamená, že to byli blbci. Měli víc času na přírodu a rozuměli jí...

EDIT: z jiného článku:

Už nechtějí klasickou řízenou degustaci, nechtějí vědět o technologických postupech a poslouchat odborné řeči. O víně není potřeba tolik mluvit, spíš si ho užívat. Řízených degustací už totiž zažili desítky. Přezrálé mango a posekanou louku už ve víně našli všichni. (směje se) Co je zajímavé, tak už tolik nechtějí ani prostředí sklepa. Nechtějí se dívat na režné zdivo klenutých stropů, ale naopak požadují moderní prostředí, luxusní catering a chtějí pít z krásných skleniček v prostředí s atmosférou.

Zjevně jsem retro - odborné řeči přímo do vinaře chci. A není lepší prostředí než hezký sklípek a masivní dřevěný nábytek, jediné s čím souhlasím, jsou kvalitní skleničky - vzhled není důležitý, ale měly by odpovídat...tedy přinejmenším kvalitní rizlinkovky...v nouzi degustační základ - OIV.

[Argonantus]

Ta pravá deprese je číst tu diskuzi pod článkem.
Chceme luxus, ale hlavně, ať to moc nestojí.
Umění, víno, auta, vlastně úplně všechno chceme, ale hlavně, ať je to levné. Už je vedlejší, že to moc nedrží pohromadě.

Jinak ano, o BIO se toho hodně nakecá, ale málokdo si uvědomuje, že dobré víno prakticky musí být bio z podstaty věci. I když to o něm nikdo nevyhlašuje. Umělými hnojivy ještě nikdo nic úžasného nevypěstoval.

A vínokecy jsou už věc vkusu. Asi existují lidé, co vypijí víno Premier cru classé a hrají při tom RPG hru o něčem jiném, nic proti tomu, ale já jich moc neznám.
Asi jako si lze pustit balet bolšovo těatra ke konverzaci s přáteli jako kulisu. No, budiž.

[Vallun]

Chceme luxus, ale hlavně, ať to moc nestojí.

Tohle má dvě roviny - nechci špičkové víno za 100 Kč, protože to je nemožné vyrobit. Na druhou stranu nedám za přinejlepším průměrnou Moravu 450 Kč, když za takovou cenu mám hodně solidní Moselu...třeba, nebo, či osobně dr. Loosena, přičemž všechno jsou vína v lahvové zralosti, která jsou vhodná k servírování, na Moravě vám nabízí většinou poslední ročník, který potřebuje ještě roky zrát...

Jinak ano, o BIO se toho hodně nakecá, ale málokdo si uvědomuje, že dobré víno prakticky musí být bio z podstaty věci. I když to o něm nikdo nevyhlašuje. Umělými hnojivy ještě nikdo nic úžasného nevypěstoval.

Ano, ono třeba nebude formálně BIOP, protože nikdo nezkoumal všechny podmínky kolem, ale materiálně či fakticky to bio vlastně je.

Asi existují lidé, co vypijí víno Premier cru classé a hrají při tom RPG hru o něčem jiném

Premier cru classé je už asi trochu moc, ale jinak nemám problém kombinovat hru a kvalitní vína včetně archivů:)

[Vallun]

Včerejší degustace vzorkových vín - nemá smysl rozepisovat, k těm vínům se nedá dostat - a není to žádná velká škoda. Vše v ročníku 2015, sklízen na začátku plné zralosti hroznů - v září 2015.

Muller Thurgau 19 NM; 71 b.
Veltlínské červené rané 16,6 NM; 78 b.
Floriánka 23,4 NM; 77 b.
Veritas 23,4 NM; 79 b.
Neuburské 24,4 NM; 76 b.
Aurelius 23,8 NM; 78 b.
Chardonnay 23 NM; 80 b.
Děvín 22,6 NM, 74 b.
Muškát Moravský 19,2 NM; 80 b.
A z červených Ariana, Acolon a Laurot - příliš brzo, nešlo nic moc rozlišit:( o chlub byl nejlepší Acolon, ale ... 76 b.

Pár vedlejších postřehů by někoho zaujmout mohlo:
1. je snaha vytvořit pátou moravskou podoblast - Slezsko
2. Většina vína v Izraeli (celkem 5 500 har vinic)je cupage různých poloh - vinice na Golanách dávají základ/objem vína, které je pak doplňováno/dochucováno moštem z okolí Jeruzaléma někdy z vinic v poušti Negev. Všechny vinice jsou kapkově zavlažované.
3. Španělsko mělo do devadesátých let největší výměru vinic, ale výrazně menší produkci než Francie nebo Itálie, protože měli zdaleka nejširší řádkování - prý z lenosti.
4. V Moldavii severně od Kišiněva jsou sklepy Cricova vzniklé při těžbě vápence, mají délku více než 100 km a nachází se zde mj. sklad vín získaných Rudou armádou na Němcích... Taky třeba Putinův nebo Zemanův osobní box...a láhev becherovky z roku 1914