Tajemství katedrál II

Diskuze o věcech více či méně historických. "Porazí rytíř samuraje?" "Přesekne katana ocel?", ale i "Církevní úpadek".

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Sadako
Příspěvky: 5076
Registrován: 28. 1. 2007, 21:15
Bydliště: Stadt von Morgen
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sadako » 24. 9. 2015, 15:04

Veledík za rozbor nebezpečné symboliky. Ten Anúpev a černá - matérie, smrt, bílá - duše, posmrtnost, nesmrtnost mě kdovíproč nenapadl.
Mám zas o odbočku víc, kam se odpíchnout, až na to dojde.
My Lovecraft is full of dreams (and tentacles)!

Argonantus
.
Příspěvky: 16150
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 7. 1. 2016, 08:51

Vedlejším efektem práce na magické vrstvě Vězňů je návrat k této hodně klíčové poznámce
viewtopic.php?p=380609#p380609
která mne vede k tomu, že řešení té Královny z Alenky je docela všudypřítomné;
jednak je ten Místr Chamvése, co jsme ho potkali už několikrát (a vlastně jediný opravdu zjevný doklad staroegyptské alchymie, pokud nepočítáme Exodus),
čemuž odpovídá jeden komentovaný obraz z Dampierre (Příbytky),
potom ta zásadní poznámka magistra Anshlema ve Flamelovi (má výhodu, že je krátká!),
na což zase perfektně navazuje jeden obrázek Atalanty Fugiens,
výslovně o tom mluví ten Labsprinck, a to hodně na začátku (drak v lese),
pozorné oko to najde i na smaragdové desce.

no a tady je to přímo polopaticky pro hloupé tovaryše, jako já; pan Yvain pronásleduje černého rytíře do města, načež
Brána byla velmi vysoká a široká, ale měla tak úzký vchod, že dva muži na koních tudy sotva mohli projet společně, aniž by se dotkli, nebo jen s velkými obtížemi; byla totiž zkonstruována jako past pro krysu, která má zlé úmysly, a měla nahoře ostří, připravené spadnout, udeřit a chytit, pokud se něco jen lehce dotkne pružiny. Stejně tak pod branou byly dvě nástrahy spojené s mříží nahoře, zakončené železným ostřím. Pokud někdo šlápl na toto zařízení, brána se shora spustila, a koho dole udeřila, byl chycen a rozdrcen. Přesně uprostřed vedl úzký průchod jako ušlapaná cesta. Rytíř se tudy vřítil, s panem Yvainem v šíleném pronásledování a tak blízko, ho že už držel vzadu za sedlo. Bylo jeho štěstí, že se natáhl dopředu, nebýt této šťastné náhody, bylo by ho to přeseklo; jeho kůň totiž šlápl na dřevěnou pružinu, která držela mříž na místě. Jako ďábel z pekla mříž spadla na sedlo a zadek koně a čistě je uřízla. Naštěstí pana Yvaina se to jen dotklo tak těsně za zády, že mu to uřízlo ostruhy i s podpatky.
A jak tak nešťastně upadl, druhý mu i se smrtelným zraněním unikl, jak uvidíte. Kousek dále byla jiná brána, stejná jako ta, kterou právě projeli; tou rytíř ujel a brána se za ním spustila.
K tomu lze poznamenat půvabný detail, že stejnou historku převzali coby erbovní pověst české rody Z Pardubic a Malovcové, a mají ve znaku půl koně.

EDIT: Zářez drápem - tady jsem byl docela daleko
viewtopic.php?p=378969#p378969

Uživatelský avatar
morech11
Příspěvky: 3924
Registrován: 28. 11. 2011, 18:47
Bydliště: Žltá ponorka

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od morech11 » 23. 1. 2016, 19:09

ahoj

chystám kampaň v rudolfínskej prahe a keďže postavy sú napríklad William Sinclaire (asi o 80 rokov milul svoju dobu :)), pomocník magistra Kellyho a típek, čo sa vie rozprávať s chrličmi, chcel by som sa ubverať alchymisticko katedrálovou cestou. čítať to tu fakt nedávam, ale keby mi niekto pomohol s výťahom, alebo sumárom, bolo by to super :)

dík

Argonantus
.
Příspěvky: 16150
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 25. 1. 2016, 08:32

Zkus stranu 1, milý Lojzo.

Argonantus
.
Příspěvky: 16150
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 8. 4. 2016, 06:53

Levým okem zahlédnutý kousíček dokumentu o zámcích na Loiře. Chambord.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1mek_Chambord
Byl jsem tam, ale jen zvenku. Pokud budete uvnitř, pohlédněte na stropy a zvyšte pozornost na maximum. Zřejmě je to další Dampierre, ale ve velkém.

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3618
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od midewiwin » 29. 4. 2016, 07:22

Obrázek
Čas neexistuje.

Argonantus
.
Příspěvky: 16150
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 26. 7. 2016, 16:47

Midewiwin: Nazval bych to Učedník nahlíží do Chrámu.

Jiný soudek:
Na několik let mne sežrala kniha. Největší a nejžravější, jakou kdy můj svět viděl, bájný Leviathan.
V roce 2013 jsem napsal nejvíc textu a tady je nejvíc poznámek, a některé docela zásadní.
V roce 2014 aktivita klesala na obou frontách, v roce 2015 dlouhatánské mezery nečinnosti. V roce 2016 jedna z nejdelších mezer mezi poznámkami v této debatě.

Kniha zpočátku nesouvisela s Uměním prakticky vůbec; rozehrávaly se jiné roviny. Yvain a Vězňové byly dvě úplně jinak roztočené vztažné soustavy, nijak nesouvisející. Mátlo mne, že na souboj s Drakem je pro Učedníka v tomto místě nesmyslně brzy. Potřeboval jsem k prvním skromným výsledkům dvojnásobek času.

Ale ono je možné také úplně jiný pohled. První náznaky přišly v létě 2014, že by to mohlo souviset nějak hlouběji, než povrchním zvoláním „to je dočista jako v Yvainovi.“ Yvain zpomaloval, kniha zrychlovala, poznámek přibývalo. 2015 jsem začal přemýšlet, jak vyřešit tu zpropadenou magickou rovnu, příběh za příběhem. A pomalu to začalo mít efekt.

Když zkoušíte nacpat vrut to příliš tuhého materiálu, třeba do dubu, vyplatí se občas kapitulovat, jet zpátky a najet všechno od začátku znova, s předvrtáním nebo s tekutým mýdlem.
Ve zpomaleném a opakovaném záběru pak vynikne plno přehlédnutých a podstatných detailů.

Otázka, co všechno bylo možno vědět po 15 letech od prvního setkání, když je položena takto, dává podstatně komplikovanější odpověď, než dveře, tvrdě zabouchnuté do roku 1179, případně poukaz na věk 30 let.
Člověk něco věděl, ale rozhodně si nebyl schopen pojmenovat, co vlastně ví a co je z toho užitečné.
Yvain je pro hrdinu cizí text; jako byl pro mne tehdy Fulcanelli. Obrazy jsem si sám nenašel, neprožil, nepopsal, nepochopil. Bylo jich strašně moc a celé to muselo nebohého Učedníka zavalit mnohostí barev a tvarů.

Učedníkovi sluší jednoduché obrazy. Ty, které zná, má k nim vztah, neustále se mu vracejí, ohrožují ho, miluje je, obává se jich, je jimi nadšen. Vracejí se. Marcus Aurelius – a jeho žák Hannibal Lecter - učí, že je třeba se u každé věci ptát, co je ta věc svojí podstatou, co je na ní důležité.
Drak. Rytíř. Lev. Pramen. Kámen.
Napište esej o jednom každém z těch obrazů, a máte docela hluboký zářez.

A ještě; podstatné jsou věty, které zazněly mimochodem, ale uvízly v zářezech mozkové kůry. Najít lano, Rozmotávání lana, Svíčková na smetaně. Jednoduché věci.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 31. 7. 2016, 09:50, celkem upraveno 1 x.

Argonantus
.
Příspěvky: 16150
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 29. 7. 2016, 13:34

V důsledku předchozího četba Tajemství katedrál zase novýma očima. Některé glosy příšerně zavalené písmenky.

Ale pak třeba takovýto skvost:
Druhý basreliéf symbolizuje filosofický Merkur; je zde had ovíjející zlatou tyč. Stejné figury užil také Abraham Žid, známý pod jménem Eleazar, v knize, již získal Flamel; to nás nijak nepřekvapuje, je to symbol ve středověku běžný.
Had označuje ostrou a disolventní přírozenost Merkura, chtivě pohlcující metalickou síru, již podržuje tak silně, že tato kohese nemůže být později přemožena. To je právě onen otrávený červ, který otravuje vše svým jedem, o němž mluví Ancienne Guerre des Chevaliers. Tento plazivý tvor představuje Merkura v jeho prvním stavu, k němuž byla připojena zlatá tyč, tělesná síra. Disoluce síry, nebo jinými slovy její pohlcení Merkurem v jeho prvotním stavu, se stala námětem velmi různorodých emblémů; ale vzniklé tělo, homogenní a dokonale připravené, zachová jméno filosofického Merkura a obraz kaducea (hůl obtočenou dvěma hady). Je to matérie nebo kompozice prvého řádu, vitriolové vejce, které, aby se postupně změnilo v červenou síru, potom v Elixír a konečně ve třetí periodě v Univerzální lék, nevyžaduje nic více, než odstupňované vaření.


Je málo poznámek, které na tak malém prostoru dokážou propojit zdánlivě nepropojitelné - Mojžíše, Bičování Krista z Týna, Lambsprinckova draka...
Zvláštní sofisma, zapojující Kaducea, který je ovšem zjevně merkurem dvojitým.
Tohle bude skutečně něco dost jiného, než minule.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 3. 8. 2016, 07:33, celkem upraveno 1 x.

Argonantus
.
Příspěvky: 16150
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 2. 8. 2016, 09:56

Dále se osaměle řítím vpřed neznámou krajinou.

Slovo Umění, které jsem tu zřejmě použil mnohokrát, a jeho původ.
Nasál jsem ho zřejmě zcela přirozeně v rámci průlomu v roce 2007, protože ho užívají hodně jak Tajná kniha starého filosofa, tak i Zlatý traktát. Podle všeho tu vůbec není potřeba slovo alchymie - budu pátrat, kdo ho vlastně užil jako první po translaci do Evropy.

Naproti tomu novější texty ho neužívají skoro vůbec. Třeba Fulcanelli má párkrát složený tvar jako Umění světla, Umění hrnčířské, Umění hudby apod. Ve všech případech se zdá, že to odněkud převzal, moc časté to u něho není, a význam je o půl závitu jiný. Naše Umění je absolutní, ční nad všemi uměními dílčími.

Neméně překvapivé je pro mne zjištění, že v prequelových Sedmi rybách není Umění použito vůbec nikde, kdežto v Zavřených dveřích je základem konstrukce.

EDIT, nezávisle o den později - u Muže, který se svléká, jsem měl opravdu vzpomenout na tu první Královnu z Alenky. Je tím potvrzen začátek lana.
Zásadní důsledky to má také pro tento monopolní a nezávislý zdroj, o kterém se dočtete jen na tomto místě vesmíru, nikde jinde.
On to také napsal naprosto poctivě Cyliani, i když to na první pohled vypadá jinak.

EDIT II - netuší někdo, u všech čertů, kde jsem vzal sofisma
kniha knihu otevírá
?
Vypadá to jako něco časně středověkého, co perfektně znám, ale nejsem s to to najít.
Skleróza, nepřítel badatele.

EDIT III - tak už jsem našel. Artéphius, 32.

EDIT IV - k modré poznámce v EDITU I - poznámka je v principu správná, ale ve Vézelay se váže nejen ke svlékajícímu se muži, ale daleko přesněji už i k muži, krájejícímu chleba. Už tam je pozitivní počátek lana, daleko pečlivě popsaný v Yvainově bráně. To, že k tomu Gislebert u sousedů v Autun přidal oheň to vůbec není špatný nápad.
Naopak s rytířem, rozsekávajícím úl, jsem si zpětně daleko méně jist - možná patří úplně jinam.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 26. 10. 2016, 07:01, celkem upraveno 2 x.

Uživatelský avatar
Ebon Hand
Temný paladin
Příspěvky: 1806
Registrován: 13. 5. 2003, 14:07
Bydliště: Čertův příbytek

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Ebon Hand » 11. 10. 2016, 14:52

Dobré jitro přeji, po dlouhé temné noci, všem poutníkům na tajemné cestě.
Je přáním osudu, opět mě sem zavát. Rok 2015 byl pro mě zatemněný, o to víc temnotu letos prozařují ostřé louče.
Děkuji
A je kocour v troubě!

Argonantus
.
Příspěvky: 16150
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 11. 10. 2016, 17:59

Stornováno, znovu jinde a jinak.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 18. 5. 2017, 11:22, celkem upraveno 3 x.

Uživatelský avatar
Ebon Hand
Temný paladin
Příspěvky: 1806
Registrován: 13. 5. 2003, 14:07
Bydliště: Čertův příbytek

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Ebon Hand » 12. 10. 2016, 12:27

Můj email znáš, budu rád, když mi je zašleš k prostudování.
A je kocour v troubě!

Argonantus
.
Příspěvky: 16150
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 13. 10. 2016, 07:44

Bude hodně zajímavé znát tvůj názor, kdy na to koukáš z jiného úhlu.
To, co se mi jeví být nepodstatné a neužitečné vypadá možná jinak, a co mi připadá cenné je pro někoho třeba nesrozumitelné.

Úplně něco jiného. Ariadnina nit.
Párkrát ji Fulcanelli zmiňuje a naznačuje, že je to důležité.
Jak nás učí zmíněný Markus Aurelius - ptejme se, co je to Ariadnina nit ve své podstatě? Co přesně dělá?
Myslím si, že taková náramně užitečná nit odpovídá jedině a výhradně na otázku co následuje za čím.
Záhady sama o sobě nijak neřeší, jen je staví do nějakého vztahu k záhadám jiným.

Při prvním čtení Fulcanelliho a hodně dlouho potom jsem byl zklamán, že nic takového v jeho dílech prostě nevidím. Dokonce si troufám říci, že to je přesně to, co jeho spisy postrádají zejména a zřejmě úmyslně; je to hromada odpovědí na plno důležitých otázek, které ale mistr rozstříhal a zpřeházel tak, že se v tom nevyzná úplně asi nikdo na světě.
A bohužel v tomhle nebyl zdaleka první. Nápad mást pořadí operací je asi hodně starý.

Po mnoha a mnoha letech, kdy jsem se prokopal vlastně ještě pod Fulcanelliho vzory, k základům evropské křesťanské alchymie zjišťuji, že ty staré vzory fungují v tomhle někdy překvapivě jinak. Je mnoho různých Ariadniných nití nečekaného druhu. Já jsem objevil jednu na Rotlevově kapli, k čemuž se váže jedna zdejší modrá poznámka, a jednu na portálu ve Vézelay, ale předpokládám, že ze stejných důvodů by to mělo fungovat i na objektech podobného stáří a charakteru.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25526
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Vallun » 13. 10. 2016, 07:56

Já si taky rád přečtu cokoliv pošleš;)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 16150
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Tajemství katedrál II

Příspěvek od Argonantus » 13. 10. 2016, 10:21

Pokračování úvahy, která ještě není modrá, jen taková... fialová...
Je vodík s kyslíkem totéž, co kyslík s vodíkem?

První, co chemicky mírně znalého člověka napadne, je záhada mocenství (peroxid vodíku versus voda, třeba), druhá věc jsou ty izotopy (těžká voda), ale to je vedle, samá voda.
Je tu daleko zajímavější problém - lít vodu do kyseliny není totéž, jako kyselinu do vody.

Vtip je zřejmě v koncentracích a poměry sil při mísení.
Nebo mezi horním a dolním.
Sakra, něco mi říká, že tohle je možná opravdu to secretum secretorum.

Ten Týnský obraz, co se tu dočkal poznámky, je naprosto zásadní. Fulcanelli ho nikde nenašel a mlčel o tom, jen několikrát zdůraznil, že o tom mlčí. A Canseliet v úvodu převrátil zeměkouli.

Odpovědět

Zpět na „Historie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů