Víno

[Vallun]

Rulandské modré Víno Blatel, výběr z hroznů 2011, Blatnice pod sv. Antoníkem, trať U Dušiček
- suché
- špunt, korková drť se spodní vrstvou v celku, střední délka
- burgundské hovězí a cukroví

Vůně: červené víno (kyselá zátucha), jemnější, vyrovnaná - dobrá
Barva: červená, až do hněda, vodovité okraje, cihly (dle etikety v tom nevidět) - dostatečná
Chuť: vyvážená, kyselá, vcelku harmonická, ale nevýrazná - dobrá

Celkově to nebylo špatné víno, nebylo tak protivně taninové jako většina červených, ale na výběr z hroznů mdlé - 74/100.

EDIT:

Pálava, Aberle biovíno, Moravské zemské víno 2013, chráněný oblastní produkt
- suché (26 ČNM, kyseliny 9 g/l, zbytkový cukr 3 g/l)
- špunt, korková drť se spodní vrstvou v celku, střední délka
- jen tak na večer

Vůně: silně ovocná až do medu, ale slabší, lehce štiplavá - dobrá
Barva: silná čajová, až medovitá, u Pálavy nevídané, patrné glyceroly - výborná
Chuť: patrná kyselinka, nikoliv nepříjemná, hořká dochuť, mírná olejovitost, postupný nárůst kyselosti - dostatečná

Celkově - 72/100, Pálavě je sice svěžest vlastní, ale suchost pro ní není přirozená. Hořkost dopadá dozadu na mandle. Na zapití mastné večeře nebylo nejhorší, ale žádný zvláštní zážitek.

[Vallun]

Chenin Blanc 2014, South Africa, Cimarosa
- suché
- šroubovací uzávěr
- Lidl, 25 Kč za 0,25 l

Vůně: slabší, traviny, nakyslo - dobrá
Barva: velmi světlá, do zelena, bělavé okraje - dostatečná
Chuť:kyselá, až palivá, trpká dochuť - dostatečná

Celkově - to je taky víno?

[Argonantus]

Chenin blanc od Znovínu jsme měli několikrát, velmi fajn levné a jednoduché víno, docela významná místní odrůda, kterou si vezme Francouz na takové to domácí pití k jídlu.
Z neznámých důvodů Chenin blanc česká odrůdová kniha doposud neuznala, narozdíl od prakticky všech významnějších francouzských odrůd. Pěstovat ho tu totiž zjevně lze.

V tvém případě se obávám, že je příliš ostré; ale to lze částečně řešit právě tím, že se podává zejména k jídlu.

Jinak vinařských zážitků v době vánoc je tolik, že by se o tom dalo napsat obsáhlé pojednání. Nenapíšu ho, jen stručná poznámka - Clos de Vougeot, Clos de blanc (fakt, bílé), 1982. Jako dost dobré, k otázce, co taky umí a jak dlouho vydrží chardonnay.

[Vallun]

Z neznámých důvodů Chenin blanc česká odrůdová kniha doposud neuznala,

Tady mohu posloužit - důvod je jednoduchý - nikdo neměl potřebu jej navrhnout:) Ale je zařazeno do výhledu...

V tvém případě se obávám, že je příliš ostré;

To víno jde přirozeně do sucha, takže mne na první pohled nenadchne, ale já hodnotil víno low-low end kvality...pro zpestření...

[Wild West]

1) Nejprve pár poznámek k Vallunem recenzovaným Alsaským.
- ryzlink – pokud byl umělý špunt, vážně to ještě tak úplně nemysleli; ale Vendanges tardives znamená „pozdní sběr“, což váží hodně (na Rýně ho totiž vynalezli, právě v souvislosti s ryzlinkem). Nepochopil jsem, zda paní Vallunová dala 100/100 nebo 0/100. Připomínám, že v této zvláštní stupnici je už 50/100 absolutní nula, dokonale nepitelná katastrofa, a použitelné věci začínají tak od 70/100. Souhlasím s tím, že pokud z toho lezl alkohol – při velmi nízké hodnotě 12,5 – je to divné.
- sauternes není fortifikované víno, na to bacha; cukrová smršť vzniká „povinnou“ botrytidou; pokud to nenapadne botrytida, sauternes daného roku prostě není. Myslím, že základ je sauvignon, možná ještě nějaká další odrůda (viognier?).
- rulanda modrá Blatel – „kyselá zátucha“ a „mdlé“, přesně toho bych se s tímhle velkovýrobcem (a mnoha dalšími) obával. Není to to nejhorší, co tě může potkat – existuje taky plastik, úchylné cukroví, fialová barva, zkrátka všechno nasvědčuje, že tam někdo přilil něco, co tam být nemělo.
- chenin blanc ještě jednou – speciálně exempláře od Znojma jsou někde pod 150,- Kč a je to jedno z nejlevnějších vín, které nás plně uspokojuje na takové to domácí běžné pití; alternativy jsou žlutý muškát téhož autora, nebo Mopr ze Žernosek, který při své podobně mírné ceně drtí všechno možné (neb mu dávají 88 bodů, viz dále). Tohle bude i Lidl těžce dohánět, neb Alsasko přece jen vyleze cenou o kousek výš (10 euro je taková jejich cena).

2) To hlavní – Průvodce nejlepšími víny České republiky 2014-2015. Čím víc to zkoumám, tím víc se mi to zdá výborný počin; přesně to, co potřebuje mírně obeznámený vínomilec, co nechce vyhazovat velké prachy za kraviny, a chce se dobrat hodně fajn vína i za nějaké rozumné ceny a méně shánění. Je to podstatně rozsáhlejší a IMHO i kvalitnější výběr, než provádí každý rok Salon vín.

3) Základní koncepce vychází z výběru vinařství, kde je každému věnována stránka. První ocenění, že v tom výběru vůbec je; tohoto ocenění se dostalo 191 podnikům, a podle mne se hodně trefili; z mých oblíbenců tu chybí jen Bc. Vondrák (proč, o tom lze jen spekulovat). Vyšší level dostane jednu až tři hvězdy; trojhvězdové vinařství tedy musí předvádět dlouhodobě stabilní kvalitu několika vín, což bývá v našich poměrech největší kámen úrazu. Trojhvězdových podniků je tak do patnácti v celé republice a velká většina z nich asi nebude velkým překvapením. Podle mého očekávání dost tvrdě na nos dopadají skoro všichni velkovýrobci, tedy nad milion lahví ročně; ve výběru jsou, ale hvězdičky nedostávají žádné, s očekávanou výjimkou Znovínu a Michlovského, co patří naopak k nejlepším.

4) Každé vinařství má na stránce nabídnuto několik vín; nejméně dvě, srovnané odshora, každé je obodované. Celkem je jich v knížce 882, žádné z nich nemá méně, než 80 bodů, a několik velmi málo jsou devadesátky, nebo dokonce nepatrně víc. K tomu lze dodat, že jelikož část těch nejlepších znám, tak i zde bodování mírně nadsazuje. Autoři tvrdí, že nejsou zainteresováni pro žádné konkrétní vinařství, čemuž věřím; ale obávám se, že jsou trochu nekritičtí k naší produkci jako k celku. Mezinárodní body těhletěch Parkerů, Cellartrackerů, IWC nebo Burghoundů a podobně jsou rozdávány tak asi o tři níže. Ale i když 90 bodů zredukujete na 87, furt je to neokecatelně skvělé víno a bájný vrchol tuzemských možností.

5) Když z toho škrtnu supersladké ledovky a slámy, což není stabilní záležitost a nejčastější útočník na 90 bodů, tak to vypadá ještě realističtěji. Sympatické je, že výběr u ledu a slámy zdaleka neuvízl, narozdíl od mnoha soutěží, a zkouší se zavděčit všem, takže tam jsou vína všech možných typů. Logické, leč nevyhnutelné je, že už tam většinou nejsou vína, co lze sehnat spíše náhodou, například skvělé ročníky 2007 nebo 2009. Takže absolutně nejlepší vína to vždy nemusí být, pokud existoval nějaký bájný exemplář v minulosti, lepší než ten současný. V případě malého vinařství to může znamenat ztrátu prestiže celého podniku; například Kovács míval skvělé pinoty a ryzlinky, ale už z nějakého důvodu nemá, takže se o nich mlčí.

6) Dost to potvrdilo moje očekávání; Žernoseky, jediná česká trojhvězda, jejich vína absolutní celostátní špička, třeba zrovna ryzlinku z Vendule dali 90 bodů, tramínu nad školou 90 bodů (celostátní vítěz, a mezi námi, Lovoš je lepší), zmíněný Mopr 88 (a ta cena!), pinot Ovčáry 2012 má 86 bodů (a to není nejlepší ročník). Na pár místech na Moravě pořídíte podobně dobře, ale asi nikde lépe. Řada těch superpodniků mne z nějakých důvodů štve – jsou příšerně drahá (Michlovský, Premium line), jsou divně anglicky namachrovaní (Mikrosvín), dělají vína, která mne nezajímají (Proquin, Richard Stávek), lijí do pinotu umanutě modrý portugal (Stapleton Springer), matlají tratě dohromady (začal s tím Škrobák mladší, další legenda v háji) a tak podobně. Takže najít něco skvělého je dost detektivní práce a možná zjistíte, že expanze do Alsaska a dalších bezva zemí je skoro nevyhnutelná. A hledat něco docela dobrého leč ne výjimečného není zase až tak velká výzva, aby se člověk opravdu snažil.

7) Pro základní orientaci je to skvělá knížka. Doporučuji.

[Vallun]

Nepochopil jsem, zda paní Vallunová dala 100/100 nebo 0/100.

Taky nevím, odmítla hodnotit...

sauternes není fortifikované víno, na to bacha; cukrová smršť vzniká „povinnou“ botrytidou; pokud to nenapadne botrytida, sauternes daného roku prostě není.

Píšu přirozeně fortifikované - není to portské, které je technickým postupem likerizováno, ale už to není ani běžné víno, neb kombinace faktorů tam vytváří brutální kvanta cukru...

Žernoseky jsou v plánu, jen tam vázne doprava...

Průvodce nejlepšími víny České republiky 2014-2015

Díky za tip, pořídím si to a zařadím hned za nějakých Sedm ryb...díky tomu jsme našel Příběh vína znáš/te někdo?

[Argonantus]

Příběh vína neznám.
Ale zato na mne vypadl smutný příběh jiného "trojvína" http://www.sklenicka.com/trikrat-stejne ... zde-jinak/
pro milovníky moavských chardonnay.

No, asi nehrozí, že bys to sháněl; třeba Ludwig je pro mne symbol špatného vinařství se všemi typickými nectnostmi; o Balounové jsem až doposud nevěděl, že existuje (jo, Baloun, to je jiná...) a Drápal se sladkými slámovkami mne nechává dost chladným. Teď mám důvod se jim vyhýbat ještě pečlivěji.
SZPI na ně na všechny.

[Vallun]

SZPI na ně na všechny.

Tvé přání budiž podnětem;)

Já sehnal toho Průvodce...díky za tip:)

Pálava, VzH 2012, Vinné sklepy Lechovice (v Pmv ČR 14/15 - * ), trať Nad Kolářovým sklepem (dle Pnv nejlepší)
- polosladké
- špunt silikon střední
- sušená panenka s ušlechtilou plísní

Vůně: plná, první přijde podtón křemžské hořčice, který přechází do blíže neurčených citrusů, lehce zvětralá - velmi dobrá, nesmírně zajímavá
Barva: zlatooranžová, drobounké světlání na krajích, středně silné glyceroly (při 11,5 % alkoholu) - výborná
Chuť: příliš perlící, nasládlý začátek - kyselá dochuť, lehké hořčinky, až poté patrná příjemná chuť moštu - dobrá


Celkově 76/100, pálavě se to blíží jen určitou svěžestí, po odstátí nepatrně lepší.
Pnv hodnotí jako nejlepší jiné dvě burgundské odrůdy - oba pinoty (a pak ryzlink rýnský).

EDIT: paní Vallunová to hodnotila jako lepší víno než vánoční Sauternes...vůně byla nepochybně zajímavější, ale Francouz mi přišel v chuti přeci jen uhlazenější, kulatější, byť přeslazený.

[Faskal]

sušená panenka s ušlechtilou plísní
Vůně: plná, první přijde podtón křemžské hořčice, který přechází do blíže neurčených citrusů, lehce zvětralá - velmi dobrá, nesmírně zajímavá
Chuť: příliš perlící, nasládlý začátek - kyselá dochuť, lehké hořčinky, až poté patrná příjemná chuť moštu - dobrá

Už to tady padlo, ale - před tím degustováním si člověk musí něco šlehnout, nebo z něj takové popisy lezou samy?
Argo?

Potřeboval bych to do erpégéček.

[Sosacek]

Tohle se nesleha, tohle se dava pod jazyk.

[Vallun]

Faskal - zkus se fakt soustředit na to víno a snaž se popsat, sdělit někomu, jak tu chuť vnímáš, co Ti připomíná - a dojdeš k tomu sám i bez podpory změněného vnímání:)

Třeba včera to bylo fakt veselé - degustačně jsem si přičichl (jak jsem psal dříve, znamená to strčit noc do skleničky a nadýchnout se tak, abys vůni cítil až na patře úst) a první se mi vybavil pečený buřt, ale zároveň jsme věděl, že to není přesně ono...až po chvilce mi došlo, že krom příjemných citrusů je zdaleka nejvýraznější vůně kremžské hořčice, winefreak by řekl silně dekantované - taková vůně jakou cítíš, když myješ talíře od párků, na nichž ještě nějaký hořčice zbyla...s těmi citrusy se zajímavě kombinovala, ale pálavu jsem v tom úplně nepoznal - na druhou stranu pálavu znám především z rozlévaných levnějších vín, kde je velmi často pančovaná tramínem nebo muškátem, tak nevím...

Jinak ta sušená panenka s ušlechtilou plísní je večeře, kterou jsem k tomu pojídal:)

K tomu článku o Chardonnay - hledat je tedy nebudu, zprzněných šardonek už jsem pár měl - a máme problém doma najít čas pít ta vína, která jsme si vybrali proto, že doufáme, že budou dobrá. Rád do toho zařadím experimentálně něco pro srovnání, ale všeho s mírou - ono určitým varováním už může být to, že je to Chardonnay PS do sucha - je to přirozeně sladší odrůda a když jí vinař úplně vysuší, tak to má obvykle nějaký důvod:/

[Wild West]

Faskal:
Oblíbená zábava je naopak dělat šílené popisy typu "je to emocionálně vyvážené", případně "v chuti je spící kotě stočené do klubíčka", "třísloviny vzorně srovnané jako dříví za chaloupkou".

Jinak existují "standardizované" vínokecy, které se u určitých typů vín všeobecně očekávají - "V chuti připečené toasty", což se obvykle týká staršího chardonnay, případně "třešně a jahody" nebo dokonce "smetanové tóny", oboje určité burgundské pinoty. Vjeď na Jižní svah, tam je toho plno, pokud to někde potřebuješ použít.

Vallun:
Velmi nesouhlasím, že chardonnay je přirozeně nasládlé. Tenhle nesmysl páchají vinaři v Itálii nebo na Moravě tím svým řízeným kvašením. Chardonnay je v proměnlivosti vlastní bratr pinotu; víno vyrostlé kus vedle dopadne až překvapivě jinak. To je taky důvod, proč se s ním burgunďani zabývají.

Prakticky všechno bílé v Burgundsku bylo v mladším vydání (pod tři roky) náramně ostré, zcela srovnatelné s mladším ryzlinkem (ten je také spoustou lidí kdovíproč považovaný za "sladkou" odrůdu, asi za to můžou šílení Němci). Chablis speciálně.
Můj univerzální recept je se raději mladšími exempláři dobrého chardonnay vůbec nezabývat a nechat je někde ležet; zázrak z toho postupně vzniká až zráním v láhvi, a ani pak není výsledek nějak přesvědčivě sladký. Rozdíl je někdy přímo drastický - mladý Meursault je málem kyselý, starý vysloveně olejovitý. Mladý GC Batard Montrachet nevypadá nic moc (akorát cena vás asi zděsí), po příslušném věku je z něj velkolepá likérovitá mocná vznešenost.
Stejně složitě se mění i vůně (třeba u Chassagne Montrachet dost neuvěřitelná).
Když jsem koukal na tvou historku z kurzu před pár stranami o tom, jak dlouho nechat ležet moravské chardonnay - víno, které nevydrží pár let, vůbec nestojí za pozornost; je to nějaká umělá šílenost. Právě mám čerstvou zkušenost s třicetiletou lahví. A jako úžasná věc.

U spousty místních vín je jejich neschopnost zrání prostě pověra. Plno moravských vinařů chce hlavně rychlé prachy; nalahvovat, prodat, vypít, nazdar, přijďte pro další. Odtud svatomartinské šílenství; je to spíš marketing, než cesta k nějakému dobrému vínu. Zkušenost naopak říká, že speciálně místní přirozeně udělané ryzlinky - a zřejmě i jejich příbuzní, třeba neuburg - drží výtečně a deset let pro ně není problém. A zlepšují se taky. Od Valihracha patnáctiletý pinot fungoval taky, jen byl poněkud tenký (zřejmě jakostní), čejkovický desetiletý pinot od Tomáše Krista senzační.

[Vallun]

Plno moravských vinařů chce hlavně rychlé prachy;

Začnu trochu od konce, ale pracovní čest mi nedá - spíš potřebuje, než chce - musí uživit podnikání...a pomaloučku, opatrně zkouší, jak to dělat s těmi archivy a vydělat víc...ukládají si lahvinku k láhvince, učí se to a zkoušejí...

Velmi nesouhlasím, že chardonnay je přirozeně nasládlé.

No, já soudím podle zatříďovacích vzorků, tedy vína připraveného bez jakéhokoliv pozměňujícího zásahu vinaře a tam je i měřitelné, že Ch. má prostě vyšší cukr v moštu.

Chardonnay je v proměnlivosti vlastní bratr pinotu; víno vyrostlé kus vedle dopadne až překvapivě jinak.

ono stejný mošt zpracovaný jiným vinařem dopadne jinak, to se nepřu, ale výchozí most Ch. má prostě nadprůměrné množství cukru a k suchému vínu pak vedou v zásadě dvě cesty - necháš to kvasit příliš dlouho, protože máš suchá vína rád, ale pak se o něco připravíš - nebo potřebuješ zakrýt, že se něco nepovedlo nebo bylo ten rok horší počasí... V prvním případě je to prostě škoda - stejné víno v polosuché variantě by dalo lepší výsledek... Na druhou stranu uznávám, že tohle je více méně jen moje spekulace, ale zatím mi jí nedokázali vyvrátit ani profi-vinaři...

Nehledě k tomu, že u pinotu je třeba říct, zda jde o blanc nebo gris - šedá rulanda je také proměnlivá, ale její mošt je přeci jen stabilnější, podobnější bez ohledu na vlivy - proto je málokdy vyloženě špatné víno z něj. Na druhou stranu je to jako kuřecí maso - dobře chytá a projeví práci vinaře...suchý Pinot gris je pak minimálně přečin...Naopak bílá rulanda je mrcha náročná a tenduje do sucha mnohem více. Sladkou variantu jsme pil jednou a nebylo to ono...stejně tak sladký RR si neumím docela představit - ač vím, že je Němci dělají...

Můj univerzální recept je se raději mladšími exempláři dobrého chardonnay vůbec nezabývat a nechat je někde ležet; zázrak z toho postupně vzniká až zráním v láhvi, a ani pak není výsledek nějak přesvědčivě sladký.

Pokud se nemýlím, tak víno zráním nesládne, může se jevit sladším jen proto, že se rozloží jeho kyseliny...což by se u burgunďanů stávat úplně nemělo...

Právě mám čerstvou zkušenost s třicetiletou lahví. A jako úžasná věc.

Přemýšlím, jak se diplomaticky zeptat na dvě věci - první je snadná, před kolika lety si jí pořizoval ..a v jaké cenové relaci cca?

Já prostě ke starším vínům nemám úplně důvěru, neb je nedoporučuje pan dr. Staňa a to je velmi moudrý vinař a i jinak skvělý člověk. U českých je to naprostá šílenost - muselo by se jednat o soukromou láhev
nějakého malovinaře a je otázka, zda "na koleně" měl podmínky pro vznik archivního vína... z velkoprodukcí nemá smyls ani přemýšlet. Archivy pro státní účely dělali Valtice a jako...díky, ne - chutná to jako ne zcela podařené zemské víno cca.

I deset let je přeci jen docela riziko...věřím, že když se podaří, tak to stojí za to, ale zatím nemám dost lahví (ani znalostí), abych měl odvahu experimentovat...

[Wild West]

TL, DR, again.

výchozí mošt Ch. má prostě nadprůměrné množství cukru a k suchému vínu pak vedou v zásadě dvě cesty - necháš to kvasit příliš dlouho, protože máš suchá vína rád, ale pak se o něco připravíš - nebo potřebuješ zakrýt, že se něco nepovedlo nebo bylo ten rok horší počasí...

Nadprůměrné... nadprůměrné oproti jiným běžným moravským vínům? Proti veltlínu, bílému pinotu, milerovi? To asi určitě. Proti tramínu nebo šedému pinotu už to tak jasné asi nebude, že? A kyseliny může mít taky nadprůměrné, akorát bývají schované v tom cukru.

Chardonnay je jedna z nejslavnějších bílých odrůd - pokud ne úplně nejslavnější - a pěstuje ji každý jouda od Austrálie po Kalifornii a od Chile po Moravu, a všude to dopadne trochu jinak. Ve světě existuje stejně silná nadšenecká parta snad jen u rýnských ryzlinků; a periodicky se střídají módy, kdy je víc ceněn ryzlink a kdy chardonnay.

Je prostě dobré si zažít výlet do Chablis, kde dělají snad výhradně chardonnay, a kde jsou snad úplně všechna vína, co jsem potkal, včetně těch nejdražších, zpočátku docela drsně nakyslá, asi jako nízkopřívlastkové ryzlinky, a vychutnat si ten úžas, co se s tím stane po pár letech; je to prostě úplně jiné víno. Tousty, chleba, máslo, med, oříšky a tak podobně.

Potkávám chardonnay v různých podobách delší dobu a pokaždé u nějaké lahve zjistím, že o něm vlastně vůbec nic nevím. Každé zobecnění má milion výjimek. Zatím to vidím tak, že chardonnay umí věci, o kterých se jiným bílým odrůdám ani nesnilo, jak mi vysvětlila kdysi první láhev Chassagne Montrachet. Normální terminologii můžeš pomalu zahodit; na chuť tohoto druhu zjevně nestačí. Je to kvalitativně jiná hmota, než jsme zvyklí, z jiného vesmíru.

Po těchto zkušenostech jsem hodně opatrný tvrdit, co by bylo správně a co špatně; chardonnay, když se umí, tak je to hodně vysokolevelová věda, zahrnující ještě šachování s barrique sudem. A byl bych rád, kdybych někde někdy narazil na přirozeně a čistě udělané místní chardonnay, abych věděl, jak má u nás vlastně vypadat. Byli jsme na podzim u burgundského vinaře, který nám dal tři svoje různé stejně udělané a stejně staré Meursaulty, jeden za dvorečkem, jeden na parkovišti támhle u těch aut a jeden támhle na kopečku, a všechny chutnaly výrazně jinak, a každý jinak zajímavě. Tohle bych chtěl někdy u nás zažít. V Čechách ale bohužel neroste a mnou vyzkoušení slušní moravští vinaři ho moc nedělají. Možná mi poradí ten Průvodce.
O těch dalších vinařích obvykle zjistím, že z něj prostě spáchají řízeným kvašením tu jednoduchou nasládlou a docela líbivou, leč nakonec stále stejnou hypermarketovou věc, totožnou v Chile nebo Itálii, kde jakýkoli projev terroiru zmizí v technologii. Kde, pravda, o nějakém stárnutí nemůže být řeči, neb se to rozsype hodinu po otevření.

Naopak bílá rulanda je mrcha náročná a tenduje do sucha mnohem více

.
nebojím se říci, že do kysela, a má blbou vlastnost, že kyselá zůstane kyselá na věky věkův. Že se povedlo podstatně lépe je u tohoto vína jasné hned na začátku. A v takovém případě jsme minulou neděli pili úspěšně bílý pinot ročník 2000 značky Znovín, tedy právě 15 let starý, pořizovací cena pod 200 kaček.

stejně tak sladký RR si neumím docela představit

Ty bláho. Kup si Znovín, červenou terroir řadu v těch půllitrovkách, a uvidíš, proč to plno lidí považuje za přirozeně sladké víno. Nejslavnější vinice Šobes, ryzlink, je v této verzi vždy brutálně sladký. A ten údajně "normální" v třičtvrtělitrovce bývá často sladký taky. Oni to prý lidé tak chtějí.

Pokud se nemýlím, tak víno zráním nesládne, může se jevit sladším jen proto, že se rozloží jeho kyseliny...

Snad. Nesládne, ale tak nějak zdůstojní, uklidní se. V ideálním případě nevíš, že jsou tam nějaké kyseliny a nějaký cukr. Řešíš úplně jiné věci. A nejen u burgunďanů, ale třeba i u nějakého neuburského od neznámého výrobce, co onehdá přinesl kamarád, a láhev byla dvacet let stará. Pozoruhodný zážitek.

před kolika lety si jí pořizoval ..

v tomto případě před pár měsíci, od rare wine, které ji koupilo nedlouho předtím někde v Německu na aukci. Láhev měla za sebou zřejmě nesmírně složitý a dlouhý život s neznámým průběhem.
V jiných případech mi láhev opravdu zestárla ve sklepě o mnoho let, plánovitě či náhodně. Původ starých láhví bývá různý.

Cenová relace 1500,- potom zcela odpovídala tomu, že to byl Vougeot 1 cru; nová láhev téhož by asi stála podobně, akorát jsem ji v životě neviděl (a neviděli ji ani znalci, se kterými jsme ji vypili; byla to vychytávka).
Staré láhve stojí opravdu různě; jsou různých kvalit a různého stáří; pokud tě zajímají, nic složitějšího, než prostudovat pozoruhodný net této firmy
http://www.rarewine.cz/prodej-vin
při troše hledání najdeš i něco v přijatelných relacích pro normální smrtelníky. Stejně tak jejich degustace se pohybují v různých relacích, jak zjistíš, a některé zdaleka ne až tak šílené (začínáme..., 600,- Kč).

Já prostě ke starším vínům nemám úplně důvěru, neb je nedoporučuje pan dr. Staňa

Staré láhve dělá a prodává třeba Lalou Bizé Leroy, možná největší vinařka této planety, podrobnosti na Jižním svahu, a asi pro to má nějaké důvody. Třeba http://www.jizni-svah.cz/2014/12/neprav ... -vino.html
Předpokládám, že ví, co dělá.

U českých je to naprostá šílenost

Josef Valihrach není žádný šílenec, ale trojnásobný vinař roku. Nabízí pinot až k roku 1983. Pochybuju, že je to mrtvé víno; toho by si asi už všiml.

zda "na koleně" měl podmínky pro vznik archivního vína...

Podmínky pro "archivní" víno jsou technologicky mnohem jednodušší, než pro řízené kvašení. Dřív se to jinak nedělalo.

Nechat zestárnout láhev a vyžaduje trpělivost (to nevypít, hlavně).
Koupit starou láhev rovnou znamená důvěřovat vinaři a případně i vinotéčníkovi, že udělali, co mohli, nic víc, nic méně.
Jsou odrůdy, co jsou vyhlášení "držáci" - nikoli náhodou ty nejslavnější a nejvíce ceněné. Archivní portugal je volovina (vyzkoušel jsem). Archivní čistě udělané chardonnay nebo pinot je naopak spíš povinnost. Ono to už z bariku leze obvykle asi dva roky staré, a to je teprve začátek.
A hodně záleží na ročníku; dobrý ročník vydrží třeba dvakrát nebo třikrát déle, než "obyčejný".

[Vallun]

SZPI na ně na všechny.

alea iacta est;)

Nadprůměrné... nadprůměrné oproti jiným běžným moravským vínům? Proti veltlínu, bílému pinotu, milerovi? To asi určitě. Proti tramínu nebo šedému pinotu už to tak jasné asi nebude, že?

proti celkovému průměru na daném místě...Tramín a šedý pinot jsou taky přirozeně sladší odrůdy...naopak vlašský ryzlink je zase spíš suší a když chceš u jednoho nebo u druhého dosáhnout opačného pólu, tak to prostě chce nějaké zásahy a většinou je to ke škodě věci...

pokud ne úplně nejslavnější

je prý světově nejrozšířenější...

Potkávám chardonnay v různých podobách delší dobu a pokaždé u nějaké lahve zjistím, že o něm vlastně vůbec nic nevím.

Ano, to prý je Chardonnay:)
Po, i zde zaznamenaném, původním nadšení právě pro tuto odrůdu jsem se přesunul, nejdřív se ženou k pinotu gris, je přeci jen předvídatelnější, a pak k touze poznat něco víc z býlích vín vůbec:)

V Čechách ale bohužel neroste

Chardonka? odrůda s největším nárůstem výměry?:) Třeba právě ze Zaječí je obvykle super...ano, hypermarketově kulatá, ale velmi solidní...

Ty bláho. Kup si Znovín, červenou terroir řadu v těch půllitrovkách, a uvidíš, proč to plno lidí považuje za přirozeně sladké víno. Nejslavnější vinice Šobes, ryzlink, je v této verzi vždy brutálně sladký. A ten údajně "normální" v třičtvrtělitrovce bývá často sladký taky. Oni to prý lidé tak chtějí.

Ty půllitrovky to jsou ale většinou už Výběry a výš, ne? Já při hledání narazil na nabídku jejich vín ve stáří cca 9/10 let, takže jsem neodolal a doplnil, ne již zrovna nejtenčí, zásoby:) Ale pořád nemám doma víc, než 40 lahví, tak to snad není tak zlé se mnou:)
Ale v pozdním sběru jde do polosladka, spíš do polosucha (pořád nechápu, proč není něco mezi tím...) a je podle mé "teorie" to pravé:) Že bude v ledovce slaďárna je tak nějak samozřejmé:)
- tak dle eShopu nabízí sladký RR i Znovín jen v podobě výběru z cibéb, kdybych ten karton neuzavřel, tak bych váhal docela...

V ideálním případě nevíš, že jsou tam nějaké kyseliny a nějaký cukr. Řešíš úplně jiné věci.

tak tak

V jiných případech mi láhev opravdu zestárla ve sklepě o mnoho let, plánovitě

Když už jsem byl na stránkách Znovínu, tak jsem si zkusil vybrat karton vín na rok 2018, kdyby to někoho zajímalo - Kerner, Irsai a Muškát žlutý. Archiv těch vážnějších vín (Chardonaj a Rulanda šedá) zvážím, až zjistím, zda mne žena zabije nebo jo:) A zjistím, zda se vyplatí archivovat 2014ku...

Zásadní otázka - karton položit či nechat stát?

Rare wine - na Tvé doporučení jsme si tam vybral dárek...a má podnikavá žena tutéž láhev sehnala o hodně levněji
jinde...ale jako jo, nabídka je zajímavá, zejména u těch skutečně rare položek:)

Podmínky pro "archivní" víno jsou technologicky mnohem jednodušší, než pro řízené kvašení.

Jak v čem, třeba udržet čistotu nebude žádná sranda...

Nicméně jsme se rozhodl dát starým vínům šanci...