Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Moderátor: Faskal
-
York
- Příspěvky: 19789
- Registrován: 24. 2. 2012, 17:31
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Ta díla jsou zbytečná pro tebe. A asi i pro hromadu dalších literárně vzdělaných osob. Rozhodně ale nejsou zbytečná pro ty milióny čtenářů, kteří se při jejich čtení bavili. Tohle není spor o tom, kdo má pravdu. Jsou to jen rozdílné sady kritérií kvality.boubaque píše:Málokteré dnešní tisícistranové monstrum opravdu mělo vzniknout.Podle kritérií životnosti toho díla a přínosu souboru literatury, případně ještě s ohledem na deštné pralesy. Resp. abych nebyl zbytečně jízlivý - jsou to díla zbytečná. Teda většinou předpokládám, protože u naprosté většiny podobných věcí mi stačilo přečíst několik málo stran, abych věděl že mě to dál nezajímá. Samozřejmě taky Argo nenapsal, že žádné 1000stranové monstrum nemělo vzniknout, a vzhledem k počtu ono "málo", které vzniknout "mělo", není nějak zanedbatelný počet.Podle jakých kritérií?
Jsou knihy, které přečtu jedním dechem (nebo alespoň dříve se mi to dařilo). A některé z nich pěkně dlouhé.
Jsou knihy, kterými se musím prokousávat, ale na konci si řeknu, že to stálo za to (třeba Martin).
Jsou příběhy, které mě do sebe vtáhnou a rozvíří mi fantasii. A ještě dlouho třeba sním o tom, jaké by to bylo se v takovém příběhu nacházet.
Jsou díla, která mě prostě jen překvapí, třeba svou kolosální megaolmánií (Kulhánek), nebo něčím jiným.
Jsou tituly postavené na úžasně prokreslených postavách a jejich vývoji.
A ani pekelným mučením mě nedonutíte, abych se rozhodl, co z toho všeho je pro mě tím hlvním hodnotícím kritériem. Kulhánek je pro mě dobré čtení, protože se prostě dobře čte a ohromí mě. Martin je pro mě dobré čtení, protože přes to, že se mi čte dost špatně, ocením hloubku a propracovanost světa, skvělé postavy a zajímavé situace, v nichž se ocitají, a ohromí mě geniálnost hlavní zápletky světa. Tolkien je Mistr a od všeho zvládl trochu (což je asi důvod, proč bývá hodnocen tak vysoko), ale v jednotlivých ohledech najdu i díla lepší.
Eragon je pro mě takřka samostatná kategorie, v něčem mě oslovil tak, jako málokterá jiná kniha. Ve spoustě dalších věcí je nezralý a naivní, asi jako já. Přečtení rozhodně nelituju, těším se na pokračování. Víc o tom nejsem schopen říct (a asi ani hádat)boubaque píše:Nic. Dáme jim číst něco dalšího, můžeme jim případně něco doporučit. Nikoho neodsuzuju za to, že čte Píseň ohně a ledu, Eragona nebo Harryho Pottera. Ani o něm neříkám, že má perverzní vkus. Naopak jsem dokonce rád za HP, i když jsem nebyl schopný přečíst ani dvě kapitoly. Schválně jestli uhádneš proč; a jestli uhádneš proč si myslím, že třeba Eragon vůbec vznikat nemusel.Co ale uděláme s těmi, komu se to z nějakých (jistě perverzních) důvodů zamlouvá? Kteří si to přečetli a řekli si: "Jo, to se mi líbilo. Škoda jen, že to nebylo ještě trochu delší."
Určitě čtenářských? Tedy ano, samozřejmě každý, kdo knihu otevře a něco si z ní přečte, může asi být považován za čtenáře. I kdyby to bylo proto, že si z ní jen vytahuje příklad, jak je to strašně špatné. Nebo ne?boubaque píše:Protože i když to tak nevypadá, naše kritéria jsou abstrahovaná kritéria asi tří, možná i pěti set, ne-li několik tisíc let čtenářských zkušeností. Tedy ta kritéria, na kterých se s Argem shodneme, a že jich kupodivu není máloProč jsou vaše (naše) kritéria lepší, než kritéria jiných čtenářů?
Pokud chce tato kritéria někdo porušit (z řad autorů), měl by myslím velmi dobře vědět, proč je porušuje. Je totiž mizivá šance, že je geniální natolik, aby je porušil dobře, a nebyl si toho vědom.
Jinak ale ano, literární věda má historii a tradici. To je ale právě to, o čem mluvím: Svazuje se vlastními pravidly, uzavírá se do zámotku toho, co jiní považovali za dobré a co naopak strhali. A často se z toho jen velice obtížně dostává ven.
Neznám prakticky žádný text starší než několik desítek let, který by bylo možné rozumně číst bez toho, aby ho někdo nejdřív kompletně přepsal. S některými to jde lépe a s některými hůře, ale doufat, že nějaké dílo přežije staletí "as is", je naprosto zřejmá utopie. Lze tak maximálně doufat, že jej za těch pár staletí budou oslavovat a vyzdvihovat literární vědci a kritici (a k tomu je samozřejmě dobré co nejvíce hrát na jejich notu).boubaque píše:Jasně, plno lidem stačí obsah. Ale právě dějiny děl, která se dochovala jako hodna pozornosti z minulosti, nám ukazují, že samotný důraz na obsah neobstojí. Lidé občas přečtou Kosmovu kroniku (i když nechápou, proč se tam občas objeví dva řádky kurzívou, které vypadají jako verše, ale nerýmují se), Knihu rožmberskou si přečtou jen právní historici a šílení lingvisté.Jasně, můžeme se obloukem dostat k tomu, že pokud je text plný chyb (gramatických a jiných), příběh a zápletka nedává smysl a autor si nepamatuje, jak se vlastně jmenují jeho postavy, tak je to objektivně špatné. Ale co když je tohle všechno v pořádku a je to prostě jen dlouhé a (pro někoho) nudné?
Jistě, že to tvrdíme. Jinak by naše slovo sotva mělo nějakou váhu ("Já sice vlastně vůbec nevím, co je správné, ale určitě uděláš dobře, když se budeš řídit mými radami..." To by asi fakt nefungovalo). Kromě toho mají vědci a kritici jistou váhu danou společenským územ (tak nějak se předpokládá, že to budou právě oni, kdo nám řeknou, co je "oficiálně" kvalitní a co ne. Kdo jiný by o tom ostatně měl rozhodovat?).boubaque píše:Určitě to tvrdíme? Já třeba tvrdím, že tohle je vyšší standard. Pokud chci napsat něco dobrého, tak bych se toho měl chtít držet, nebo být dost geniální, abych vymyslel něco lepšího, ať s pomocí talentu, náhody nebo tvrdé práce.Kdo jsme, že můžeme tvrdit, že náš pohled je jediný správný?
Tohle je možná ta opravdu zásadní myšlenka, která shrnuje všechno předešlé. Ať už bylo co chtělo, posunulo mě to ze stavu, kdy jsem si knihy skvěle užíval, do stavu, kdy je pomalu nedokážu přečíst. A chtě nechtě si pak musím klást otázku: A tohle má jako být pozitivní směr vývoje? Nestala se někde po cestě nějaká zásadní chyba? (Disclaimer: Tohle je samozřejmě mnohem složitější a takhle zjednodušené to může vést ke zcestným závěrům, ale i tak mi to přijde jako celkem dobrý námět k zamyšlení).boubaque píše:To je podle mě zkušenost (nejen literární, ale dost hlavně). Možná už tě nezajímá jen obsah, ale objevil jsi kouzlo formy, třeba.Jeden z problémů je v tom, že studium poznamenává. Vzniká profesionální deformace. Před dvaceti lety jsem si skvěle užíval knihy, které bych dnes už asi přečíst nedokázal.
-
Wild West
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
York:
Pokud by stačilo, aby dílo někdo přečetl a potěšil se, pak tomu vyhovuje i pornografie - a tu zvládne asi každý.
Pro mne je kniha artefakt, do které zakleje autor kousek vlastní duše. Pokud ne, připadá mi Bubákovo nelítostné hodnocení "zbytečné" zcela na místě.
Jinak, když tu chceš argumentovat "miliony čtenářů", tak doporučuji projet wikipedické stránky bestselerů (takový boxoffice), zjistíš, že tenhle argument se týká opravdu velmi malého procenta knih, a velmi často to mívá podstatný důvod. Ta teorie o literárním vzdělání nevysvětluje, že nejčtenější je zrovna literárně dost náročný Tolkien, a nebo Eco (Jméno Růže).
Jinak řečeno, prostě to není pravda, že se čtenářům líbí jednoduché věci. Lidem se líbí věci, kde stačí něco pochytit a něco si z toho vezmou. Pokud to má hodně vrstev, odchází spokojen prakticky každý. To je ten ideál.
Takže tihle autoři mne nadále nezajímají; nevím, jak to říct jinak.
Nemusíš mi věřit; ale pokud ti to žuchne, tak si nestěžuj.
Kosmovu kroniku mám ve dvou verzích, v každém svém místě pobytu, abych ji měl dost po ruce. Potřebuji ji zejména při psaní nových příběhů. Ten Renčín, co jsem ho tu mnohokrát zmínil - IMHO naprosto špičková soudobá česká fantazy - by bez něj taky daleko nedošel.
Potud ta údajná utopie.
Confessio, again.
Celé tohle nebylo pochopeno mnohými, ale časem zjistíš, že "vskutečnosti spisovatel" má vlastní jazyk, nic víc, nic méně.
Pokud ho nemá, je to druhý level, takže vlastně něco jako novinář. Dá se s tím žít; můžeš to dotáhnout na Asimova, který vlastně psát neruměl, ale něco tomu trvale schází.
Drtivá většina spisovatelů v tomto smyslu psát vlastně neumí.
Ne. Vidění chyb tam, kdes je dřív neviděl, je právě ten vývoj.
To, že je vidíš, ti dovoluje je přestat dělat.
Odtud základní přesvědčení, že psát je třeba stále dál; ono se to vyvemení.
Pokud by stačilo, aby dílo někdo přečetl a potěšil se, pak tomu vyhovuje i pornografie - a tu zvládne asi každý.
Pro mne je kniha artefakt, do které zakleje autor kousek vlastní duše. Pokud ne, připadá mi Bubákovo nelítostné hodnocení "zbytečné" zcela na místě.
Jinak, když tu chceš argumentovat "miliony čtenářů", tak doporučuji projet wikipedické stránky bestselerů (takový boxoffice), zjistíš, že tenhle argument se týká opravdu velmi malého procenta knih, a velmi často to mívá podstatný důvod. Ta teorie o literárním vzdělání nevysvětluje, že nejčtenější je zrovna literárně dost náročný Tolkien, a nebo Eco (Jméno Růže).
Jinak řečeno, prostě to není pravda, že se čtenářům líbí jednoduché věci. Lidem se líbí věci, kde stačí něco pochytit a něco si z toho vezmou. Pokud to má hodně vrstev, odchází spokojen prakticky každý. To je ten ideál.
Jsou. A dnes bych je už nečetl. Viz debata o Foglarovi a Vinnetouovi nebo Vernovi (vlastně od nikoho jsem nepřečetl tolik stran, jako od Verna).Jsou knihy, které přečtu jedním dechem (nebo alespoň dříve se mi to dařilo). A některé z nich pěkně dlouhé.
Takže tihle autoři mne nadále nezajímají; nevím, jak to říct jinak.
Nedonutíme tě pekelným mučením, ale časem si ta kritéria sám objevíš. Mohu ti říct naprosto přesně, co mne bere na Pánovi prstenů (a jinde jsem to řekl). Rozhodně není to, že by zvládl od všeho trochu - jsou v něm kvality, o jakých se většině jeho napodobitelů ani nesnilo. Kompozice například.A ani pekelným mučením mě nedonutíte, abych se rozhodl, co z toho všeho je pro mě tím hlavním hodnotícím kritériem.
Sem s nimi. Upřímně řečeno, nenapadá mne ani jedno. Napadá mne pár srovnatelně dobrých - a z podstaty věci úplně jiných.bývá hodnocen tak vysoko), ale v jednotlivých ohledech najdu i díla lepší.
Řemeslných. Spisovatelské umění stojí pevně na řemesle, jako architektura, jako každé umění. Jako časem zjistíš, že je volovina stavět dům od střechy a pak pod to rvát základy, tak je volovina zkoušet dělat obrovský literární chrám bez nezbytné statické konstrukce.Určitě čtenářských? Tedy ano, samozřejmě každý, kdo knihu otevře a něco si z ní přečte, může asi být považován za čtenáře. I kdyby to bylo proto, že si z ní jen vytahuje příklad, jak je to strašně špatné. Nebo ne?
Nemusíš mi věřit; ale pokud ti to žuchne, tak si nestěžuj.
Pak nevím, jak vysvětlíš, že ty tisíc let staré věci (Kosmas, Beowulf) se furt dokola vydávají a parafrázují. Tolkien by bez Beowulfa možná vůbec nevznikl.Neznám prakticky žádný text starší než několik desítek let, který by bylo možné rozumně číst
Kosmovu kroniku mám ve dvou verzích, v každém svém místě pobytu, abych ji měl dost po ruce. Potřebuji ji zejména při psaní nových příběhů. Ten Renčín, co jsem ho tu mnohokrát zmínil - IMHO naprosto špičková soudobá česká fantazy - by bez něj taky daleko nedošel.
Potud ta údajná utopie.
Tohle je možná ta opravdu zásadní myšlenka, která shrnuje všechno předešlé.
Confessio, again.
Celé tohle nebylo pochopeno mnohými, ale časem zjistíš, že "vskutečnosti spisovatel" má vlastní jazyk, nic víc, nic méně.
Pokud ho nemá, je to druhý level, takže vlastně něco jako novinář. Dá se s tím žít; můžeš to dotáhnout na Asimova, který vlastně psát neruměl, ale něco tomu trvale schází.
Drtivá většina spisovatelů v tomto smyslu psát vlastně neumí.
A tohle má jako být pozitivní směr vývoje? Nestala se někde po cestě nějaká zásadní chyba?
Ne. Vidění chyb tam, kdes je dřív neviděl, je právě ten vývoj.
To, že je vidíš, ti dovoluje je přestat dělat.
Odtud základní přesvědčení, že psát je třeba stále dál; ono se to vyvemení.
-
York
- Příspěvky: 19789
- Registrován: 24. 2. 2012, 17:31
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Pornografie zvládne naplnit jen málo z mnoha hodnotících kritérií (viz třeba ten můj seznam v minulém postu, který navíc ani zdaleka nebyl úplný). Ve skutečnosti je to příklad přesně vystihující to, co se snažím říct - kdyby všechna díla byla hodnocena jen podle pornografických kritérií, asi by to taky nebylo úplně ok. A co si budeme povídat, pornografie má taky docela bohatou a dlouhou tradici.Wild West píše:York:
Pokud by stačilo, aby dílo někdo přečetl a potěšil se, pak tomu vyhovuje i pornografie - a tu zvládne asi každý.
Očividně ne každá kniha. Ale souhlasím s tím, že ty, pro které to platí, jsou hodny zvláštní pozornosti.Wild West píše: Pro mne je kniha artefakt, do které zakleje autor kousek vlastní duše.
Já bych zůstal u prostého "nejsou hodny zvláštní pozornosti".Wild West píše: Pokud ne, připadá mi Bubákovo nelítostné hodnocení "zbytečné" zcela na místě.
Odsuzuješ docela velkou hromadu děl, takže to po posčítání ty milióny čtenářů určitě dá.Wild West píše: Jinak, když tu chceš argumentovat "miliony čtenářů", tak doporučuji projet wikipedické stránky bestselerů.
Však to ani netvrdím. Nicméně si ani nemyslím, že by hodně vrstev samo o sobě automaticky znamenalo, že kniha zaujme prakticky každého. To kouzlo má mnoho částí. Ne všechny musí být přítomny stejně silně, ale téměř určitě nestačí jen jedna z nich, ať už to je jaké chce.Wild West píše: Jinak řečeno, prostě to není pravda, že se čtenářům líbí jednoduché věci. Lidem se líbí věci, kde stačí něco pochytit a něco si z toho vezmou. Pokud to má hodně vrstev, odchází spokojen prakticky každý. To je ten ideál.
Není třeba říkat to jinak, bylo to řečeno několikrát a pokaždé srozumitelně. Z mé strany nejde o nepochopení, ale o snahu navrhnout jako téma k zamyšlení, jestli je tenhle posun jednoznačně ziskový, nebo jestli jej přece jen neprovází i nějaká ztráta (a co to případně znamená dál).Wild West píše:Jsou. A dnes bych je už nečetl. Viz debata o Foglarovi a Vinnetouovi nebo Vernovi (vlastně od nikoho jsem nepřečetl tolik stran, jako od Verna).Jsou knihy, které přečtu jedním dechem (nebo alespoň dříve se mi to dařilo). A některé z nich pěkně dlouhé.
Takže tihle autoři mne nadále nezajímají; nevím, jak to říct jinak.
Já si právě nejsem tak docela jistý tím, že se do pevných kritérií uzavírat chci. Jako potenciální autor asi ano (alespoň z části), jako čtenář začínám mít docela silný pocit ztráty a prakticky nemám pocit zisku.Wild West píše:Nedonutíme tě pekelným mučením, ale časem si ta kritéria sám objevíš.A ani pekelným mučením mě nedonutíte, abych se rozhodl, co z toho všeho je pro mě tím hlavním hodnotícím kritériem.
Třeba Kulhánek je výrazně akčnější. Což je samozřejmě kritérium ne zcela lineární - akčnější Pán prstenů by téměř určitě byl horší než jak je teď. Asi bych ale litoval jak toho, kdybych býval nečetl Pána prstenů, tak toho, kdybych býval nečetl Kulhánka. Srovnání těchto dvou autorů je sice naprosto jednoznačné, ale jeho smysl mi přijde dost pochybný.Wild West píše:Sem s nimi. Upřímně řečeno, nenapadá mne ani jedno. Napadá mne pár srovnatelně dobrých - a z podstaty věci úplně jiných.bývá hodnocen tak vysoko), ale v jednotlivých ohledech najdu i díla lepší.
V tomhle ohledu naprostý souhlas. Taky považuju ta řemeslná kritéria za obecně platná a podstatná. Jen mám pocit, že kromě nich je ještě spousta dalších, kde to už tak jednoznačné není.Wild West píše:Řemeslných. Spisovatelské umění stojí pevně na řemesle, jako architektura, jako každé umění. Jako časem zjistíš, že je volovina stavět dům od střechy a pak pod to rvát základy, tak je volovina zkoušet dělat obrovský literární chrám bez nezbytné statické konstrukce.Určitě čtenářských? Tedy ano, samozřejmě každý, kdo knihu otevře a něco si z ní přečte, může asi být považován za čtenáře. I kdyby to bylo proto, že si z ní jen vytahuje příklad, jak je to strašně špatné. Nebo ne?
Číst Kosmase nebo Beowulfa v originále čistě pro dobrý pocit z čtení? Chápal bych to kvůli historické hodnotě, obsaženým informacím, nebo třeba z profesního zájmu, ale fakt si nedokážu představit, že bych si v něčem takovém početl třeba před spaním.Wild West píše:Pak nevím, jak vysvětlíš, že ty tisíc let staré věci (Kosmas, Beowulf) se furt dokola vydávají a parafrázují. Tolkien by bez Beowulfa možná vůbec nevznikl.Neznám prakticky žádný text starší než několik desítek let, který by bylo možné rozumně číst
Kosmovu kroniku mám ve dvou verzích, v každém svém místě pobytu, abych ji měl dost po ruce. Potřebuji ji zejména při psaní nových příběhů. Ten Renčín, co jsem ho tu mnohokrát zmínil - IMHO naprosto špičková soudobá česká fantazy - by bez něj taky daleko nedošel.
Potud ta údajná utopie.
-
Argonantus
- .
- Příspěvky: 19133
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Wild West píše: Pro mne je kniha artefakt, do které zakleje autor kousek vlastní duše.
To bych bral. Nejčastější je kombinace, že se autor snažil, ale nedokázal to. IMHO je to zdrcující většina knih na světě. K těm je můj pohled shovívavý a optimistický; pokud u toho autor vydrží, nakonec to dokáže; to je celá věda.York píše: Očividně ne každá kniha. Ale souhlasím s tím, že ty, pro které to platí, jsou hodny zvláštní pozornosti.
Vydávat by se to ale nutně nemuselo.
Aj tak možno.Já bych zůstal u prostého "nejsou hodny zvláštní pozornosti".
Ano. Viz shora - autor se snažil, ale tak úplně to nevyšlo.Nicméně si ani nemyslím, že by hodně vrstev samo o sobě automaticky znamenalo, že kniha zaujme prakticky každého. To kouzlo má mnoho částí.
Opět moje oblíbená zombie Diana z vedlejší debaty - člověk se prostě musí rozhodnout, co chce. Nemůže mít všechno. Být dobrý ve všem může spíš znamenat být ve všem průměrný.téma k zamyšlení, jestli je tenhle posun jednoznačně ziskový, nebo jestli jej přece jen neprovází i nějaká ztráta (a co to případně znamená dál).
Každé rozhodnutí je determinace a determinace je ztráta. To, že si vybereš za ženu Helenu Trojskou, znamená, že nebudeš mít ty ostatní.
Přesto je tato operace v konečném součtu kupodivu plusová a většina lidí do toho jde.Zombie Diana doporučuje.
Já si právě nejsem tak docela jistý tím, že se do pevných kritérií uzavírat chci.
Kritérium je něco jiného; ještě to není samo uzavření. Kritérium je druh metru. Když umíš rozeznat silný a slabý charakter, dává ti to možnosti. Jinak se jen náhodně trefuješ.
Třeba Kulhánek je výrazně akčnější.
Je-li pro tebe akce cílem, pak je to přesně případ kritéria, které ti dává možnosti.
Většina Tolkienových následovníků je akčnější. Mne to zrovna tak moc nebere; akci umím, ale nějak zvlášť po ní neprahnu; stačí, když to má jistý minimální akční drajv a ubíhá to. Podstatnější je IMHO ta situace v pozadí; potom je dramatické i to "nic" mezi (to bývá nakonec nejlepší).
Přemýšlej, proč a kde přesně. Film je zrovna akčnější, takže tyhle studie dovoluje.akčnější Pán prstenů by téměř určitě byl horší než jak je teď
Stopro. Třeba ten jazyk; to je čistá magie. Musíš psát jako nikdo jiný, což z podstaty věci vylučuje napodobení.Jen mám pocit, že kromě nich je ještě spousta dalších, kde to už tak jednoznačné není.
Tady tak rad ubývá; pište dál, shodujeme se s Bubákem a Bradburym. Víc na tom asi není co vymyslet.
Číst Kosmase nebo Beowulfa v originále čistě pro dobrý pocit z čtení?
Prosím ano. Beowulf je nádherná věc. Chrétien je nádherná věc. Kosmas je nádherná věc. Zrovna jazyk, ve všech případech.
Pokud pro tebe není důkazem, že to nějaký čenda z Holyvůdu zkouší zfilmovat (nedávno, strašně), a jiní čendové (já a Renčín) z toho tvoří další odvozeniny, pak už nevím.
Nejvyšší uznání, co se může příběhu dostat, je to, že to někdo ještě po tisíci letech považuje za štěpné, že to filmuje, derivuje a recykluje.
A když s něčím opravdu pracuješ a potřebuješ to rozebrat na šroubky, velmi často zjistíš, že originál to měl udělané nejlépe a někde v nté větvi zbloudili.
Try it.fakt si nedokážu představit, že bych si v něčem takovém početl třeba před spaním.
Zrovna další nepochopený rozdíl mezi Tolkienem a následovníky; Tolkien četl tohle, ostatní četli Tolkiena.
Pán prstenů je třeba staroanglický kenning. Opis nějaké entity, hrdiny, skutečnosti, nestvůry, pomocí dvou podstatných jmen - Vládce darů, Mistr hrůzy, Milovník zášti, Pojídač břitev atd. Chvíli jsem na to koukal, a pak to začal dělat taky; efekt zaručen.
Od těch starých se dá naučit plno věcí; zrovna úspornost. Papír byl drahej.
-
Vallun
- Příspěvky: 33946
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Yorkovi jde asi o ten "originál", tedy o původní text vs. jeho modernizaci do soudobého jazyka. Zrovna ale u Beowulfa čteš Tolkiena i kdybys nechtěl, protože "kanonický" překlad do soudobé angličtiny je jeho práce...Try it.
Zrovna další nepochopený rozdíl mezi Tolkienem a následovníky; Tolkien četl tohle, ostatní četli Tolkiena.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
-
York
- Příspěvky: 19789
- Registrován: 24. 2. 2012, 17:31
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Tak nějak. Z hlediska dopadu na příští staletí je většina stylistických triků relativně nepodstatná, protože si je užije maximálně ten, kdo to bude přepisovat do moderního jazyka (a po čase ani ten ne, protože nejspíš nebude přepisovat originál, ale nějaký další přepis). Ukecanost/neukecanost je taky na pováženou, protože představa o tom, co je úměrné a vhodné, se taky s dobou dost mění. Kostra příběhu, kompozice, jména (strašně důležitá věc a jedna z mých velkých slabin) a podobně, vydrží mnohem déle.Vallun píše:Yorkovi jde asi o ten "originál", tedy o původní text vs. jeho modernizaci do soudobého jazyka. Zrovna ale u Beowulfa čteš Tolkiena i kdybys nechtěl, protože "kanonický" překlad do soudobé angličtiny je jeho práce...Try it.
Zrovna další nepochopený rozdíl mezi Tolkienem a následovníky; Tolkien četl tohle, ostatní četli Tolkiena.
-
Argonantus
- .
- Příspěvky: 19133
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Aha - já samozřejmě jakožto jazykový dement čtu překlady (stejně jako Sapkowského nebo Tolkiena a vůbec všechno).
Nemyslím, že by se v překladu ztrácelo úplně všechno.
Už při prvním čtení mne praštilo do ucha a oka, jak je Pán prstenů velkolepě napsaný. Až později jsem zjistil, že v originále je ještě o kus lepší.
No, a ty technické triky mne právě díky tomu začaly zajímat. Proč třeba postavy v Tolkienovi skoro nemluví, a když, tak je to jedině nějaká zásadní řeč.
Nemyslím, že by se v překladu ztrácelo úplně všechno.
Už při prvním čtení mne praštilo do ucha a oka, jak je Pán prstenů velkolepě napsaný. Až později jsem zjistil, že v originále je ještě o kus lepší.
No, a ty technické triky mne právě díky tomu začaly zajímat. Proč třeba postavy v Tolkienovi skoro nemluví, a když, tak je to jedině nějaká zásadní řeč.
-
Sadako
- Příspěvky: 5293
- Registrován: 28. 1. 2007, 21:15
- Bydliště: Stadt von Morgen
-
boubaque
- bubák; Moderátor
- Příspěvky: 6920
- Registrován: 2. 10. 2006, 19:49
- Bydliště: Ostrava (někdy Brno)
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Ještě jsem dočetl další příspěvky, takže se ještě o kousek vrátím:
Přesto může literární věda významně dopomoct autorovi, aby napsal skvělé dílo. Umberto Eco je velmi vážený literární teoretik a zároveň jeden z nejúspěšnějších spisovatelů vůbec. Přičemž ovace sklízí jak od čtenářů, tak od literárních kritiků.
(Reakce na reakce zítra, dnes už nehodlám psát příspěvek do půl druhé do noci
)
Tady dochází k zásadnímu nepochopení. Literární věda nedává recepty. Literární věda zkoumá (literární historie a literární teorie) a hodnotí (literární kritika), a to většinou podle vyzkoumaných kritérií.York píše:Naopak si myslím, že je dost možné, že jediný správný recept neexistuje. A to i přes to, že to může tvrdit celá slavná literární věda.
Přesto může literární věda významně dopomoct autorovi, aby napsal skvělé dílo. Umberto Eco je velmi vážený literární teoretik a zároveň jeden z nejúspěšnějších spisovatelů vůbec. Přičemž ovace sklízí jak od čtenářů, tak od literárních kritiků.
(Reakce na reakce zítra, dnes už nehodlám psát příspěvek do půl druhé do noci
Když se kácí les, lítají kopí — sv. Vojtěch
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)
Hraju/vedu: D&D 5e, Svitky hrdinů, Příběhy Impéria
Další oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch, Wushu
Vlastnoruční heartbreaker: Fossa (Fate to Old School System Adjustment)
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)
Hraju/vedu: D&D 5e, Svitky hrdinů, Příběhy Impéria
Další oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch, Wushu
Vlastnoruční heartbreaker: Fossa (Fate to Old School System Adjustment)
-
York
- Příspěvky: 19789
- Registrován: 24. 2. 2012, 17:31
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
A následně jsou vyzkoumaná kritéria přejata praxí a tvoří se tak, aby výsledek získal dobré ohodnocení. Další zkoumání pak už probíhá na základě takto ovlivněných děl a čím dál víc se to celé uzavírá samo do sebe.boubaque píše:Literární věda nedává recepty. Literární věda zkoumá (literární historie a literární teorie) a hodnotí (literární kritika), a to většinou podle vyzkoumaných kritérií.
PS: Nemyslím to jako nějakou zásadní kritiku literární vědy ani jejích výsledků, jen poukazuju na to, že i tady platí obecné pravidlo, že není možné měřit a zkoumat bez toho, aby vlastní proces měření a zkoumání ovlivnil výsledky.
-
Wild West
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Po absolvování několika veselých flamewarů na téma literární věda (Noir versus Sirien zejména) se stavím opatrně spíše na pozice té vědy.York píše: A následně jsou vyzkoumaná kritéria přejata praxí a tvoří se tak, aby výsledek získal dobré ohodnocení. Další zkoumání pak už probíhá na základě takto ovlivněných děl a čím dál víc se to celé uzavírá samo do sebe.
I když narozdíl od Bubáka určitě nejsem literární vědec; nikdy jsem to nestudoval. Jen to už delší dobu (= přes 30 let)prakticky zkouším, některých věcí jsme si všiml a něco vyčetl u zajímavých kolegů.
Literárně vědecké knížky a studie jsem četl náhodně, nesoustavně, v malém počtu. Toho Kerra (Jak nepsat hru), což mi tehdy připadalo jako docela zjevení, a Havla (Anatomie gagu).
Oba pánové byli opět bytostní praktici; řešili určitý problém.
Jinak co do uzavírání do sebe - nikde to není tak patrné, jako na fantasy komunitě u nás. I v době, kdy už jsou vlastně dveře otevřené a literární věda připustila, že je nějaký Tolkien, stále je patrno, že "literaturu" si dokola posuzují literární kritici a fantázáci na to dlabou (Miloš Urban, Ajvaz), naopak na nový "fantasy" román se dočtete kritiku jen v partě několika málo lidí nebo netů (a skoro výhradně pozitivní; budu vděčný za každou negativní kritiku na českou fantasy z poslední doby).
Což je stav velmi nebezpečný.
-
midewiwin
- Příspěvky: 4896
- Registrován: 18. 12. 2006, 09:56
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Silně pochybuju, že touha být pochválen literárním vědcem je určující pro literátovu praxi.A následně jsou vyzkoumaná kritéria přejata praxí a tvoří se tak, aby výsledek získal dobré ohodnocení.
Čas neexistuje.
-
York
- Příspěvky: 19789
- Registrován: 24. 2. 2012, 17:31
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Hmm, postihlo mě Téma. A vypadá docela nadějně, zapadá do sebe s různými staršími střípky.
Je to docela zajímavý pocit.
Asi se teď pád dní moc nevyspím...
Je to docela zajímavý pocit.
Asi se teď pád dní moc nevyspím...
-
Wild West
Re: Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo
Tak jenom zářez drápem - stále to běží.
Pomalu, rozvážně, ale běží.
Pomalu, rozvážně, ale běží.
-
Sadako
- Příspěvky: 5293
- Registrován: 28. 1. 2007, 21:15
- Bydliště: Stadt von Morgen
Něco k psaní horrorů - nic objevného, ale pro zajímavost... http://triumvirat.cz/2013/06/strasidelne-vs-smesne/
Ono je to tedy dle titulky asi o psaní celé.
Ono je to tedy dle titulky asi o psaní celé.
My Lovecraft is full of dreams (and tentacles)!