Za devatero Hvozdy

[Lorwyn]

Díky za postřeh. Vtip je v tom, že jsi (asi) kluk. Holky to mají často jinak. Hra nemíří jen na "opomíjenou" věkovou skupinu, ale i na opomíjené vlastnosti holek - empatie, nenásilí, "pokec" (vyjednávání).
Moje dcera si to užívá a už zlanařila kamarádku, která "si to chce taky zkusit". A to je jim 14.

No, nejvíc krvežíznivý murderhobos co jsem znal byly holky. Jasně, stereotyp tlačí holky do mírumilovné role (a kluky do bojové), ale že by to tak fakt bylo v preferencích mi nepřijde.

Ale boj vzal čert, jde hlavně o tu roztomilost a pohádkovost. Prostě mi to přijde věkově tak o pět let podstřelené.

[mph-z9h]

Lorwyn
nejvíc krvežíznivý murderhobos co jsem znal byly holky

Ano, holky, které hrají Dračák Ty ostatní vědí, že se tam jen mlátí a možná do toho ani nejdou.
V MK byly holky 7-9 a vydržely 2 hodiny v kuse. A s nimi kluk 13. Nemyslím, že by to považovali za podstřelené.

Ale je pravda, že dva mladší kluci to vzdali, protože holky je peskovaly za pokusy o násilí - v pohádkách se násilí obvykle trestá, dobrota odměňuje. To ty holky pochopily, a pak i klukům "akci" rozmlouvaly. Klika pro ně (holky), že hra jim dala za pravdu.

Např. jeden kluk se pokusil zapálit "křišťálovou pavučinu". Holky mu řekly, že to bude hloupost. On neposlechl a popálil si ruce (žádný problém, měl křesadlo jako svůj nástroj, určitě se mu to nestalo poprvé).

[Lorwyn]

No, ani ne, prostě mi nepřijde že je tohle nějak rozdělený podle toho, kdo je holka a kdo kluk. Kluky co chtěj vyjednávat jsem taky zažil.

Ale to furt řešíme tu akci/vyjednávání a ne tu...moralizující roztomilou pohádkovost.

[Jerson]

Pojďme si ujasnit, že se bavíme o dětech 7-11 let. Budu používat 7+. Napíšu, co si já o nich myslím:

Než se dostanu k odpovědi, můžeš proti napsat, s kolika hráči jakého věku a genderu jsi hrál, a kolikrát hráli? Stačí přibližně, abych měl nějakou představu.

[mph-z9h]

Lorwyn
moralizující roztomilou pohádkovost

Ahá, už asi rozumím. Pojďme si říct něco o vývoji postavy a Legendě tajemství.

Děti (postavy) začínají jako děti z vesnice, které zažívají různá dobrodružství. Občas se kolem nich dějí podivné věci.
Třeba Honzík, když zabere, jako by všichni okolo ucítili hlínu a jemu se u nohou objeví malá hlavička, která přátelsky mrkne a s tichým, spokojeným písknutím zmizí zpět pod zemí.
To Eliška je jiné kafe. Občas jí z prstů vyletí horké, modravé jiskry a vzduch zapáchá spáleným kovem a ozónem. Je najednou jako stroj a v dálce jsou slyšet údery o kovadlinu. Divný.

Když děti dospějí, zjistí rodové dědictví.
Honzíkův praděda byl zahradník a pomáhal malým a bezbranným. Honzíkovým rodovým strážcem je Krteček (a Honzík je Dobrá Duše).
Eliška je naproti tomu potomkem legendárního kováře, který vykoval okovy pro samotný Osud. Její rod udržoval rovnováhu mezi materií a magií, ale za tuto moc zaplatil svou lidskostí. (Eliška je Silák/Pracant).

Postavy procházejí proměnou - dospívají a zjistí svou vazbu na Hvozd. Ta může být ladovská (pro menší děti) nebo grimmovská (pro ty drsnější). Eliščina je Grimm 75%.
Jak s ní dál Strážce Hvozdu naloží je jiný příběh.

Podle všeho je tohle unikátní mechanika Hvozdů.

[mph-z9h]

Jerson
s kolika hráči jakého věku a genderu jsi hrál, a kolikrát hráli?

Nevím, jestli je to důležité, protože tohle je obecný pohled na děti, ne na hráče.
Co se týká hráčů, určitě to nebylo víc než 40, holky ve výrazné menšině. Co se týká Hvozdů, minimum.
Edit: Pomíchal jsem hráče a hráče Hvozdů.

[LokiB]

Sám se toho často těžko držím ... stejně mi však přijde, že to driftuje někam pryč od obsahu.
Si myslím, že je legitimní tu klidně napsat "nepřijde mi to moc dobré, proto a proto" nebo i "nepřijde mi to moc dobré", co už. nebo dokonce i "je to celkem dobré až na ..." nebo jen "je to celkem dobré, líbí se mi ..."

Vzhledem k tomu, že v mém okolí už takhle malé děti, se kterými bych něco podobného hrál, už nejsou, tak nejsem cílovka.
pohádkové hry mě ani jako dítě, ani jako dospělého s dětmi nelákaly ... z vícero důvodů, hlavním je, že pohádky bylo fajn číst, ale na hraní se mi nezdály zajímavé. A děti, když byly malé měly raději Batmanské příběhy, jak jsme zase doběhly Jokera, nebo před tím Krtečka - jak stavěl železnici a musel zachránit noru před povodní.

To jen na ukázku, že moje poznámky kór moc relevantní k tomuto nebudou.

Že mě zrovna "Body Vůle" nepřesvědčily jako vhodný nástroj a pojmenování pro děti (holt takové pojmy a jejich použití ze svoji zkušenosti vidím jinak)... stejně vytištěné dobrodružství nezmění


Co mi ještě nesedlo (tedy bez znalosti příruček, které zatím nejsou dostupné):

• zploštělé charakteristiky: bystrá hlavička nebo pracant ... je to trochu jednodimenzionální, děti by chtěly většinou být bystré, citlivé a silné současně ... mít možnost výběru jen jednoho z toho, bolí
• slova útěchy: nejsem moc nadšený z utěšování dětí při hře, takže přímo v mechanice mi to nevoní
• morální dilema .. text říká "zvolit mezi dvěma dobrými nebo špatnými možnosti" ... ale spíše se tím myslí "zvolit mezi dobrou a špatnou možnosti" resp "dostat k dobré i tu špatnou". nepřišlo mi, že by příklady ukazovaly na volbu mezi dvěma dobrými cíli, nebo mezi dvěma špatnými cíli (což ten současný popis explicitně uvádí)
• jak si děti poradí s popisy jako "podkovaný čertem" (to zní těžce AI) nebo "krev hor", to si jistý nejsem ... jiné legendy/kletby znějí ok (a slitování draků tam je )
  selský rozum:
• tvor má bolest (to bolí)
• řešení je snadno přehlédnutelné ... hmm, těžko říc, co tím chtěl autor říci v rámci hry.

mechanicky jsou to pravidla pro danou věkovou skupinu jednoduchá a pochopitelná i uchopitelná (když tedy body vůle, brblybrbly)
double je fajn, sudiččina kostka taky.
odhad obtížnosti tam je ... jestli tam je i návod, kdy dávat lehké, střední, těžké překážky, se neví

Podle mě si to pár desítek dětí zahraje, dobrý. Neviděl jsem v tom nic, co by je mělo dlouhodobě negativně poznamenat. Leda by snad mohly trochu získat odpor k házecím mechanikám a počítání výsledků ...

Obávám se, že jak se debata stočí "kolik toho máš nahráno s ...?" tak další krok, bez ohledu na odpověď, protože na ni stejně moc nezáleží, pak je "no, jsou tu trochu jiné zkušenosti, od lidí, co mají nahráno s ... tolik a tolik". jaký to má však vztah k téhle hře?
Když autor napíše, že hrál s 50 dětmi během posledního roku, co to změní? nebo 15? nebo 5?


Jestli bude mít AI obsah úspěch ... já jsem tady z těch ukázek vlastně moc nepochopil obsah toho hraní, protože ty samotné popisy mi přišly trochu moc AI.

[mph-z9h]

Díky za tvůj čas a poznámky.

Že mě zrovna "Body Vůle" nepřesvědčily jako vhodný nástroj a pojmenování pro děti (holt takové pojmy a jejich použití ze svoji zkušenosti vidím jinak)... stejně vytištěné dobrodružství nezmění

Pro děti je to v konečném důsledku ta dřevěná hvězdička na stole a způsob, jak si opravit hod. Nějak se tomu říkat musí Ale respektuji, že ti to nesedne.

• zploštělé charakteristiky: bystrá hlavička nebo pracant ... je to trochu jednodimenzionální, děti by chtěly většinou být bystré, citlivé a silné současně ... mít možnost výběru jen jednoho z toho, bolí

Na kartě hráče vidíš, že Sudičky mají prázdná pole. Základní charakteristiky jsou výchozí pro archetyp, ale při tvorbě postavy si hned hodíš "Dar osudu". 1k10, který ze převede na 1-3 body, které rovnou můžeš přidat ke svým Sudičkám. Výsledek píšeš do toho kroužku a při levelingu opravuješ (líh+permanent) Jediná podmínka je, že Sudička nesmí být víc než 6 - pak je rozdělit musíš.

• slova útěchy: nejsem moc nadšený z utěšování dětí při hře, takže přímo v mechanice mi to nevoní

Kromě hodu na Dar osudu si děti při tvorbě postavy volí Talent, zapisuje se taky na kartu. Jedním z talentů je i Slovo útěchy pro Dobrou Duši. Pomáhá obnovovat Body Vůle, případně překonávat překážky.

• morální dilema .. text říká "zvolit mezi dvěma dobrými nebo špatnými možnosti" ... ale spíše se tím myslí "zvolit mezi dobrou a špatnou možnosti" resp "dostat k dobré i tu špatnou". nepřišlo mi, že by příklady ukazovaly na volbu mezi dvěma dobrými cíli, nebo mezi dvěma špatnými cíli (což ten současný popis explicitně uvádí)

Pokud nechám děti přemýšlet, jestli vrátí drakovi jeho vejce za cenu, že Vodník utopí mluvícího koně... Mně to jako dilema připadá, a vlastně vůbec nevím, co je dobře a co špatně. Hlavní poselství je v tom, že svět není černobílý.
Pro mne je ukázkovým dilematem zabití mluvícího koně v Bajajovi, kde IMO půlka dětí ("půlka" berte s rezervou) pláče pro mrtvého koně a druhá půlka je ráda, že ho osvobodili.

• jak si děti poradí s popisy jako "podkovaný čertem" (to zní těžce AI) nebo "krev hor", to si jistý nejsem ... jiné legendy/kletby znějí ok (a slitování draků tam je )

Když nebudou vědět, Strážce vysvětlí, takže spíš si bude muset poradit Strážce. Mně se tohle líbí, ale opět - respektuji tvůj názor.

selský rozum:

• tvor má bolest (to bolí)
• řešení je snadno přehlédnutelné ... hmm, těžko říc, co tím chtěl autor říci v rámci hry.

Selský rozum je talent pro Bystrou hlavičku. Protože scénáře fungují jako záchranná síť, slouží to v dobrodružství k tomu, že když dítě řekne: "Chci použít Selský rozum", hodí 2k10nv a vyjde to, Strážce mu řekne, čeho si všimnul. Pokud děti přijdou na jakékoliv jiné řešení, hodí si a vyjde to, Strážce to uzná.

odhad obtížnosti tam je ... jestli tam je i návod, kdy dávat lehké, střední, těžké překážky, se neví

Obtížnost se určuje intuicí.
Lehká ... zvládne skoro každý (přelézt nízký plot)
Střední ... vyžaduje větší úsilí, zručnost nebo odvahu (přejít vetchou lávku)
Těžká ... vyžaduje velkou sílu, hluboké zamyšlení (Rozum) nebo čisté Srdce (např. najít skrytý vchod nebo odolat vábení Bludiček)

Jestli bude mít AI obsah úspěch ... já jsem tady z těch ukázek vlastně moc nepochopil obsah toho hraní, protože ty samotné popisy mi přišly trochu moc AI.

Hvozdy by měly být způsob, jak z příběhu vytvořit interakci. Snadno a bez dlouhého studia manuálu a náročné přípravy dobrodružství. Ty zápletky jsou jaké jsou, jsou určené na 30-60 minut hraní, podle toho, kolik úkolů do toho zahrneš. Jako třeba místo večerníčku.
Děti obvykle AI vs. ne-AI neřeší, jejich zážitek je to povídání u stolu, ne scénář na papíře.

Na Strážce se nepočítá s dětmi, ale se zkušenějším starším hráčem, rodičem nebo třeba učitelem/vedoucím kroužku. Hvozdy by jim měly pomoct řešit základní blockery: nedostatek času, nápadů, nebo dovedností.

[Jarilo]

Mě by jen zajímalo, čistě z důvodu, jestli jsem už jenom tak zblblej a paranoidní, nebo ne, zda některý posty, který tady mph-zh9 píše, jsou taky minimálně z části generovaný AI. U některých Tvých odpovědí to tak fakt působí, že jsi hodil něčí příspěvek AI a nechal napsat odpověď. Je to tak?

[smrq]

Holky to mají často jinak. Hra nemíří jen na "opomíjenou" věkovou skupinu, ale i na opomíjené vlastnosti holek - empatie, nenásilí, "pokec" (vyjednávání).
Moje dcera si to užívá a už zlanařila kamarádku, která "si to chce taky zkusit". A to je jim 14.

Fíha. Tak na 14 let staré holky bych tuto hru už vůbec nevytahoval. Mám doma dceru 14 let a vím, co sleduje na tabletu, co ji baví, na co chodí do kina, o čem mi tu pořád melduje.
Fantastiku má obecně ráda, mám pocit, že teď nejvíc žere věci líznuté hororem. Vůbec jí nevadí příběhy, kde se umírá, vraždí, zlo vítězí, teče krev (příklad za všechny třeba Stranger Things, kde si s násilím moc servítky nebrali).
Možná by ji na hraní RPG nebral souboj (určitě ne DnD souboj), ale že bych s ní měl hrát místo třeba pohádkově hororových Rozbitých příběhů (Broken Talles) nebo Vaessen jen čistě pohádku, kde je zakázáno násilí, to si nemyslím. Respektive: vím určitě, že by chtěla raději ten horror.

[LokiB]

Mě by jen zajímalo, čistě z důvodu, jestli jsem už jenom tak zblblej a paranoidní, nebo ne, zda některý posty, který tady mph-zh9 píše, jsou taky minimálně z části generovaný AI. U některých Tvých odpovědí to tak fakt působí, že jsi hodil něčí příspěvek AI a nechal napsat odpověď. Je to tak?

Zas je to do budoucna novej dobrej skill, hádat se s LLM, ne? Pravda, vyhrát se to nedá ... ale to tady konec konců ani proti lidem.
To třeba naprogramoval někdo AI bota, aby si vymyslel neexistující hru a tady ji představil a vedl následně "debatu".
Ano, skladba vět tomu velmi napovídá ... ale zas by to bylo celkem pokročilé LLM, které nepoužívá ty ošklivé formulace typu: "Není to ale hra pro dospělé, je to hra pro menší děti"

Pokud nechám děti přemýšlet, jestli vrátí drakovi jeho vejce za cenu, že Vodník utopí mluvícího koně... Mně to jako dilema připadá, a vlastně vůbec nevím, co je dobře a co špatně. Hlavní poselství je v tom, že svět není černobílý.
Pro mne je ukázkovým dilematem zabití mluvícího koně v Bajajovi, kde IMO půlka dětí ("půlka" berte s rezervou) pláče pro mrtvého koně a druhá půlka je ráda, že ho osvobodili.

Tos mi neporozuměl. Jde o to, že v češtině vyjádření : "zvolit mezi dvěma dobrými nebo špatnými možnosti" má jiný význam, než si myslíš.
Znamená to, že buď zvolíš "dvě dobré možnosti" (varianta A) nebo "dvě špatné možnosti" (varianta B) ... neobsahuje volbu "jedné dobré a jedné špatné možnosti" (varianta C).
Proto v tom není žádné morální dilema. Na to bys potřeboval právě tu variantu C ... jejíž příklady dále uvádíš.
Takže záměr je to dobrý, ale tvá slovní formulace (tedy formulace, kterou zvolilo AI) mu neodpovídá.

[Jerson]

Ptal jsem se, jaké máš zkušenosti s hraním s dětmi, protože to co o nich píšeš se nepotkává s tím, jaké děti - a hráče - jsem za posledních osm let potkal já.
Kdybych jako vzor vzal svého syna, tak ten v šesti letech po 15 minutách hry začal popisovat, jaké bude vybavení místnosti, kreslit další chodby do jeskyně a po dvaceti minutách chtěl vyměnit role, že on povede hru a já budu hrát postavu. V sedmi letech chtěl hrát témata typu "mluvící křeček vyhnaný z komunity křečků kvůli své barevnosti si hledá přátele mezi lidmi" nebo "oživlá děsivá třímetrová hračka schopná zabíjet lidi se snaží překonat první reakci lidí na sebe a najít si přátele. S tím, že tahle témata navrhnul sám.
Když jsem během školního roku hrál s pár desítkami dětí ve věku 8 - 11 let a okolo stovky dalších mi prošlo rukama na dětských dnech, někdy i s desetiminutovými hrami, tak potřebu nebo zvyk následovat jsem viděl jen u menší části z nich. naopak ti nejmladší mívali hromadu nápadů, co by chtěli hrát, a postupně se to snižovalo, až dvanáctiletí - většinou kluci - nejvíc jen pasivně přijímali, co před ně bylo položeno. možná za to může školní výuka, to nevím, ale když jsem měl na kroužku dvě holky z Waldorfské školy, tak ty v deseti letech vedly hru pro sebe navzájem, věděly dost přesně, co chtějí hrát a podle jejich slov "už hodně let" takové hry hrajou a hrajou je skoro všichni v jejich třídě - myšleno, že ti tyhle hry vedou navzájem.

To že se děti libovolného věku nejsou do sporu s Vypravěčem ... jedině když jsou nesmělé na začátku. Jinak nemají problém říct svůj názor, když s něčím nesouhlasí nebo když z reálného života mají odlišnou zkušenost. Nebo když mají jinou představu o fiktivní situaci, o schopnostech své postavy, atd. Čísla někomu dělají a někomu nedělají problém, ale o platí i o dospělých, a osobně nevidím důvod, proč by RPG a speciálně RPG pro děti měly vypadat jako matfyzácké tabulky říznuté excelem a daňovým přiznáním. Jinak řečeno, chci, aby se RPG obešlo bez čísel, protože přechod z fikčního vnímání situace do matematické reprezentace a zpět je vytržením z flow. Když se podívám na karty postav ve tvé hře, tak nepoznám, co je daná postava zač, vidím jen obrázek a tři čísla.

Psali jste: "inspirovat se u nich". Já si myslím, že, pokud by fungovala inspirace u nich, měli bychom spoustu dobrých her pro takhle malé děti. Ale my je zřejmě nemáme. Já si myslím, že je třeba pro děti 7+ změnit přístup - tak jsem to udělal.

Nevím čemu říkáš "změnit přístup". Ty se u dětí neinspiruješ, a děláš to úplně stejně jako Gygax před 50 lety, tedy "Hrát se bude to, co řeknu já, Strážce." Naše přístupy nemůžou být odlišnější, protože já se snažím dělat hry postavené a nápadech hráčů, a až když jejich požadavky nezvládám (což je u dětí častější než u dospělých, protože jejich fantasie je mnohem širší než u vycvičených hráčů RPG), tak jim nabízím témata, která by je na základě jejich projevených zájmů mohla zajímat a která jsem zároveň schopen hrát já. Takže už jsem s nimi hrál paranormální vyšetřování, urban fantasy, postapo, lovce monster, Ztracený svět, Stranger Things, strašidelný dům, atd. Nemám dojem, že by dětští hráči chtěli hrát dětské postavy - i ti osmiletí kluci chtěli hrát alespoň patnáctileté teenagery. Holky sice nechtějí mechanicky řešený boj, ale to že by nechtěly boj obecně je nesmysl - mám skupinu holek, které vyloženě chtějí hrát postapo svět, kde se může bojovat. A ano, vztahy s NPC chtějí taky. To se nevylučuje.

Další rozdíl je přístup k tvorbě zápletky a děje. Ty uvažuješ v krátkých, předem připravených a naskriptovaných hrách. Zajímalo by mě, jakým způsobem hodláš Stražcům radit řešení situací, kdy děti nechtějí udělat to co od nich scénář očekává. A tím myslím že fakt nechtějí, ani když se je pokouší(š) postrkovat jasnými instrukcemi k tomu, co podle tebe mají udělat (což mimochodem považuju za nejhorší způsob, jak hrát RPG a jak ho vůbec někoho učit.) Podobně termíny tapu "neposlušné děti" bych potřeboval vysvětlit, ale tuším, že se mi to vysvětlení - nebo spíše přístup za ním - vůbec nebudou líbit.

Na délku hraní s dětmi jsem se ptal proto, že jsi sám uvedl, že tetovací skupina za čtyři hodin prošla všechny připravené scénáře. Kolik těch scénářů hodláš do pravidel dát a co mají dělat skupiny, až jim ty scénáře dojdou, nebo se jim nebudou líbit? Protože já bych ani jeden z těch tří scénářů s drakem hrát nechtěl. I když to vůbec není podstatné, protože důležité je, co by chtěly hrát ty děti. A fakt nevěřím, že by opakovaně chtěly hrát takového zápletky a navíc tímto způsobem. Vystrkovat sršní hnízdo z kovářského měchu klackem? Buď si nepředstaví, jak sršní hnízdo vypadá a jak může být ukryté v kovářském měchu, a nebo jedno či obě věci budou znát a pak se budou ptát, jak si tam sršni udělali hnízdo, když ho kovář používá, jak přišel na to, že je prokletý, jak by ho asi měly vystrkovat ven, a co s těmi naštvanými sršni, když je nemůžou zabíjet.

Stejně tak zakazuješ hráčům zabíjet, ale zároveň se mají rozhodnout, zda nechají umřít draka, nebo starou ženskou od den dřív - protože vážně, kdo si dělá zásobu dřeva na jeden den? Děti se zkušeností z táborů nebo z vesnické chalupy tuhle pseudologiku od AI rozeberou během pěti minut.
A morální dilema, kdy se mají rozhodnout mezi záchranou jednoho tvora a smrtí jiného tvora mi přijde hodně silné kafe i na dospělé hráče, kterých se před hrou ptám, zda taková dilemata ve hře chtějí. Pokud jsem si všiml, tak ty se dětských hráčů neplánuješ ptát vůbec na nic kromě toho, jaké si vyberou postavy.

Pro mě nemá moc smysl, abych se k Hvozdům nějak dál vyjadřoval, protože naprosto nepotkávají hráče a jejich potřeby, se kterými mám zkušenosti já, a ani nepotkávají potřeby, které mají zájemci o hru, se kterými se setkávám.

Je pravda, že mi řada stávajících hráčů říká, že připravená dobrodružství jsou lepší pro začátek. Nicméně taková dobrodružství se reálně trefují do vkusu velmi úzké skupiny hráčů, a nebo je třeba jich mít desítky - nicméně pak se o to hůř naučí vytvářet zápletky a hlavně zapojovat do tvorby děje i hráče. Můj cíl a přístup je přesně opačný, totiž urdžet u RPG kreativní a aktivní jedince, a naučit je spoluvytvářet hry, aby všechno neleželo jen na Vypravěči, nebo na tvůrci prefabrikovaných herních modulů, kteří nemají ani tušení o složení a potřebách dané herní skupiny.

[Jarilo]

Zas je to do budoucna novej dobrej skill, hádat se s LLM, ne? Pravda, vyhrát se to nedá ... ale to tady konec konců ani proti lidem.
To třeba naprogramoval někdo AI bota, aby si vymyslel neexistující hru a tady ji představil a vedl následně "debatu".

Hele taky mě to napadlo, že nás takhle někdo zkusí napálit , ale teda v tomhle případě jsou minimálně nějaký příspěvky nebo jejich části psaný autorem, doufám .

[mph-z9h]

...zda některý posty, který tady mph-zh9 píše, jsou taky minimálně z části generovaný AI...

V celé diskusi jsou přesně dva posty, které většinově generovala AI:

• Jersonovi draci
• Odpověď na příspěvek člověka, který zjevně nechtěl diskutovat a já neměl chuť mu věnovat svou energii. Už sem víckrát nepřispěl, takže zjevně nedošlo k žádné škodě.

Zbytek je bohužel moje vlastní nedostatečnost nebo možná deformace povoláním.
Pokud bys vypíchl 2-3 posty, kde máš silné tušení souvislosti s AI, prosím, dej mi odkaz, ať se nad sebou mohu zamyslet.

[mph-z9h]

Tos mi neporozuměl. Jde o to, že v češtině vyjádření : "zvolit mezi dvěma dobrými nebo špatnými možnosti" má jiný význam, než si myslíš ... (tedy formulace, kterou zvolilo AI) mu neodpovídá.

Tady musím tvůj předpoklad zklamat. V tištěné příručce (kterou jistě psalo AI) je to správně, koukl jsem se. Tohle je můj výtah na leták, ruční práce - kterou jsem neprobral s AI - a udělal jsem CHYBU. Už z toho, jak jsem to obhajoval a vysvětloval (blbě) je jasné, že jsem té formulaci opravdu věřil.
Ta chyba spočívá PŘESNĚ v tom, že jsem vynechal JEDNO slovo:

"zvolit mezi dvěma dobrými nebo dvěma špatnými možnosti"

Rozumím tvému rozhořčení.

Je to chyba? jistě je. Je to moje chyba? Jistě je. Moje odpovědnost? Ano. Je to problém? Spíše ne. Kdo to bude číst, bude hledat obsah, ne formu, myslím, že si s tím poradí. Ale omlouvám se, uteklo mi to, jako důkaz pokory odevzdávám 1 Bod Vůle

Nemám problém přiznat, že jsem udělal chybu a nést za to zodpovědnost. Jsem tady, protože mne zajímá váš názor. Vyslechnu si vaše připomínky (díky za ně) a udělám s nimi co já uznám za vhodné.

S čím ovšem nesouhlasím je tvoje definice morálního dilematu:

...neobsahuje volbu "jedné dobré a jedné špatné možnosti" (varianta C).
Proto v tom není žádné morální dilema. Na to bys potřeboval právě tu variantu C ... jejíž příklady dále uvádíš.

Volba mezi dobrou a špatnou možností není dilema, ale rozhodnutí. Volíš vždy (pro tebe) dobrou.
Dilema je ten zbytek, kdy čelíš menšímu zlu (špatná-špatná) nebo volbě většího prospěchu (dobrá-dobrá).

Tolik k jazykovému koutku.