Filmy - recenze, doporučení, varování

[Argonantus]

Jezus:
Jasně. Návštěvníci jsou už jemná parodie, protože si autoři všimli, že s touhle Verneovskou premisou je cosi v nepořádku, to je správná připomínka. Originál byli třeba ti Asimovovi roboti nebo Nadace, kde ještě šlo všechno rozumem vyřešit a nikdo o tom nepochyboval, ani autor, ani jeho čtenáři.

Jurský park jde o závit dál - ten zkouší vykolíkovat hranice té vědy a omezit ji ještě kus za Poppera.

[Vallun]

Návštěvníci se dají chápat různě....třeba tak, že jde sice o technooptimismus, ale současně o proletarizaci vědy...každopádně ten seriál jsem měl docela rád - na rozdíl od jiných měl u nás cosi jako výpravu...

Má oblíbená je historka z natáčení s tatrou:

Scéna havarující a explodující cisterny ze závěrečné epizody (navzdory tomu, že patří mezi ten typ scén, které lze točit jenom jednou) se natáčela čtyřmi kamerami a povedla se až na třetí pokus: při prvních dvou se totiž benzínová cisterna Tatra 148 po sjetí ze silnice nepřevrátila, ale naopak ze svahu sjela bezpečně a nepoškozená (při druhém pokusu dokonce srazila jednu z kamer zaznamenávajících scénu, kameraman utekl cisterně z cesty včas), poté vždy bezproblémově zase vyjela nazpátek.

[Argonantus]

Marky mezitímní

• jo, Den nezávislosti je přesně to, co říkáš, devadesátková naivita v plné obludnosti, až po detaily, že mimozemské computery zřejmě běhají pod windows, takže je lze snadno zavirovat pozemským programem.
  A není to zdaleka jediný případ, takový Armageddon je třeba lautr to samé.

Kriticky vzato, proti předchozí dekádě jsou to příšerné bláboly, těžící až nehorázně z těch předchozích filmů (odbočky do Vetřelců, do Věci a kdovíkam ještě, většinu těch scén jsme už někde viděli předtím), pod velkolepou výpravou a supr triky vládne značné myšlenkové prázdno.

Pokud mi Terminátor II připadá jako čaj z druhého nálevu, pak tohle je fakt už hodně vyvařené nic.
Nevzpomínám si na jedinou původní myšlenku.

[Jerson]

Se zpožděním jsem se dostal k Alien - Romulus.
Dobrý zpráva je, že to není Prométheus. Špatná zpráva je, že to není Alien. "Znásilnění" facehuggerem bylo dotaženo do konce, výsledný tvor nedává smysl ani trochu (když doteď to "genetické splynutí" vytvářelo xenomorfy, proč by najednou mělo vytvářet neschopné jako-lidské potvory?), náhody jsou přitažené za vlasy (nákladní loď při nechtěném kopnutí do řídící páky sama zaparkuje do hangáru na druhé straně stanice tak, že je schopná odletu i nezkušeným pilotem), nesmyslné ovládání - páky na odjištění nákladového kontejneru jsou uvnitř, s místě, kde by byl sypký náklad, gravitační generátory, které se automaticky každou chvíli spustí "aby stanice nevybuchla", ale zároveň nezabírají žádný prostor na podlaze stanice, a nikoho nenapadlo je vypnout ve chvíli, kdy se kyselina prožírala pláštěm? ... prstenec okolo planety, který funguje jako rašple na objekty velikosti stanice, a samotná stanice, která si jen tak v pohodě přidriftuje k planetě, ale zájem o ní má jen jedna parta mladých usmrkanců, kteří malou nákladní dopravní lodí pro místní dopravu materiálu chystají sedmiletý let do jiné soustavy, soukromé vlastnictví korporátního androida, který se jen tak válel na smetišti, ale přitom byl v pohodě opravitelný a přeprogamovatelný ...
tohle fakt nežeru.
Nedám tomu hodnocení Odpad jen proto, že potřebuju rozlišit mezi takovým filmem a Prométheem, ale lituju dvou hodin spánku, které jsem na něj obětoval.

[Argonantus]

Romulus bylo docela fajn fanovské alien video. Z pusy vám odkapává kapka kyseliny a mozek jede na volnoběh, následkem čehož dokáže bezpečně zaparkovat. Nic nového to teda jako nepřineslo. Covenant byl lepčí.

[LokiB]

Velký český dokument o vzniku Aliena (1. díl)
https://www.youtube.com/watch?v=oufoW4CIVFE
zajímavé informace o tom, jak ten film vůbec vznikl. neznal jsem toho dost.

A druhý díl
Vetřelec 1 (1979) – 2. část: Legenda ožívá
https://www.youtube.com/watch?v=cq6dQB3CA6U

[Antharon]

Ja musím povedať, že Promethea mám velmi rád a Covenant prepája "trilógiu" (s alienom) o tej mimozemskej lodi.

Prometheus si dostal v dobe vydania trochu nezaslúžene obrovský backlash, a pritom je to celkom pekný prequel. Ľudia sa vlastne najviac sťažovali, že to nie je Alien. Ale ten film sa tak vlastne ani nevolá.

Romulus mi prišiel riadne zlý

[LokiB]

Prometheus byl kritizován za debilní scénář. Pozásluze. Chování všech postav je příliš dementní, než aby nad tím šlo mávnout rukou. To samé Covenant.

[Argonantus]

Chovani vsech postav ve vsech Vetrelcich je dementni od zacatku a prvni to napsal
Karel Pacner nad prvnim dilem. Jeho pojednani vypadalo jako od Jersona.

Uz jsem nekde psal, ze ta postava, co ji hraje John Hurt je jak ilustrace jedne z prvnich scen pravidel DrD pro zacateniky (vazne musis do vseho stourat? Byla to jedovata houba, jsi zranen za k6 zivotu.)

[Jerson]

Když vím, jak se chovají reální lidé v reálných situacích, tak mi chování posádky vesmírného náklaďáku přijde úplně v pohodě. O vědcích v Prométheovi to říct nemůžu. Ne že by se i v reálu nedala sestavit parta pitomých vědců, ale už to chce cílenou snahu.

[tochalius]

Opožděně k Odyssee, kterou tu k mému překvapení zatím nikdo ani nezmínil – zaujalo mě Paulovo trvzení, že „Nolanova Odyssea si zaslouží kritiku za velmi mnoho prohřešků vůči filmařskému umění, logice a původnímu dílu“, jež by si podle mě zasloužilo rozvést. Paul mě odkázal na své první dojmy a s těmi se teď pustím do polemiky (budu při tom spoilerovat hodně Odysseu a trochu Oppenheimera).

Většina tvých výtek směřuje vůči historické věrnosti. Nad nimi můžu leda pokrčit rameny, protože 1) jakožto laik netuším, jak přesně vypadaly lodě v 1200 př. n. l., 2) protože pitvání podobných detailů je jistě zajímavé pro historika, z hlediska filmové řeči jsou to ale podružnosti, které má imho cenu pitvat jen tehdy, kdy film sám o historickou věrnost usiluje – což Odyssea nedělá, její těžiště je jinde (a je otázka, jestli mýtus o historickou věrnost vůbec usilovat může). Možná jsem jenom necitlivý divák, kostýmy mi ale laciné nepřipadaly, fyzice bronzových mečů nerozumím a opět, nic z toho nepovažuji za důležité pro vyznění filmu.

Jazyk naopak důležitý je: a myslím, že je prvním interpretačním klíčem. Chápu, že všechny ty „mums“ a „fucks“ mohou působit rušivě, myslím ale, že moderní jazyk Nolan použil zcela záměrně, aby divákovi ihned jasně ukázal, že nesleduje důsledné převyprávění Homéra, nýbrž novou autorskou vizi, Nolanovu vlastní reinterpretaci (reimaginaci ne, pořád je to přece jen rámcově stejný příběh poskládaný z rámcově stejných prvků).

Vzhledem k výtce vůči obsazení Zendayi do role Athény, „jejímž jediným úkolem je objevit se na plátně, vyčíst Odyseovi jeho přešlapy, trochu zafilosofovat a následně beze stopy zmizet“ hádám, že jsi minul, že Zendaya kromě Athény z Odysseových vizí hraje také jednu z obětí v Tróji, chrámovou kněžku. A právě celá tahle scéna posledního návratu do Tróji je podle mě jednou z point, klíčem k interpretaci celého filmu. Film totiž (na rozdíl od básně?) neukazuje, „jak to dopadá, když se lidé zprotiví bohům a proč je to vždy ten nejhorší scénář“, nýbrž jak to dopadá, když lidé zničí principy, na kterých je jejich společnost postavena. Odysseus se lstí s koněm zprotivil zásadám pohostinnosti a vše, co se mu během jeho putování děje, je důsledkem rozpadu tohohle principu. Odysseus prostřednictvím kněžky zabil Boha. Odysseus si myslel, že účel světí prostředky, a teď se užírá vinou, trpí PTSD válečného veterána, zjevuje se mu „bohyně“ s tváří jeho oběti a uniká do blaženého zapomnění, než si uvědomí, že zapomnění není řešení (viz níže).

Vůči dalším tvým sarkastickým povzdechům tolik: Odysseus si ahistoricky „uvědomuje, že jejich bronzový věk končí,“ protože jsme v mýtu, ne realistickém znázornění konkrétního bodu lidské historie. Stejně tak neznalost skutečného původu mořských národů nelze brát doslova, je to holt další téma, které Nolan rád zkoumá, totiž to, že největším nebezpečím pro sebe jsme my sami (člověk pro člověka, lidstvo pro lidstvo), je to obdoba Oppenheimerova závěrečného „I believe we did.“ – Oppenheimer věří, že bomba zažehla řetězovou reakci (byť nakonec ne tak doslovně, jak se původně obával) a Odysseus stejně vidí vpád do Tróji. Končí „zlatý bronzový věk“, začíná „současnost“ s jejími útrapami, jejichž původci už nejsou bohové, ale lidé, z pasivních loutek se stávají aktéry. Války se nedějí nám, války děláme my. My sami jsme původci svých katastrof a jedině my je můžeme – a máme – odčinit, jak nakonec Odysseus v závěru dělá. Zkrátka Odyssea není převyprávěním Homéra, Odyssea je autorským filmem postaveným na homérovských základech, který řeší obvyklá nolanovská témata (pacifismus, válka a její důsledky, láska jako univerzální síla, otázka viny a obětování se…).

Přirovnání k Žižkovi je na hranici absurdnosti a tvrzení, že „skončil s prakticky stejným úspěchem“, nerozumím – Žižku strhala kritika, divácky neuspěl jinde než v Česku (a ani zde nijak oslnivě) a prodělal stovky milionů korun, zatímco Odysseus je hit dle kritiků i diváctva a finančně je úspěšný fenomenálně. A tvrzení, že se [Nolan] „snaží převyprávět příběh, který vlastně nikoho nezajímá a který všichni znají… a to jen proto, aby skončil ve stejné propasti zapomnění“ je vysoustružené moc pěkně, myslím ale, že pouhých pár měsíců po premiéře je zřejmé, jak moc ses mýlil.

Zkrátka zdá se mi, že se na Odysseu díváš očima historika, úplně ale míjíš, co jí chtěl autor sdělit a jakým způsobem k předloze přistoupil. Jako bys kritizoval nějakou pomyslnou ideální filmovou Odysseu, snažící se o historickou věrnost, a ne tu, kterou Nolan skutečně natočil (aneb tvoje počáteční pozice je tak daleko od tohohle filmu, že ses s ním nutně musel dokonale minout – což se stát může, svádět to ale na autorovy prohřešky vůči filmařskému umění je podle mě střelba vedle.)

Tolik polemika, a teď ještě dvě poznámky, kterými už na Paula nereaguji:

• Z Odyssey jsem měl stejný pocit jako ze všech posledních Nolanů: určitě z Oppenheimera a z Dunkriku, částečně ale i z Tenetu… A náznak tohohle postupu je znát vlastně i v Temných rytířích a Interstellaru (jenže ten je celou dobu natolik intenzivní, že dále popsaný postup nemá takový dopad). Každopádně k tomu pocitu: člověk sedí v kině a ví, že kouká na brilantní, technicky, zvukově, herecky dokonalé dílo, přesto se ale neubrání vtíravé myšlence: Tak tohle je vono? Tohle je všechno? Aby ho nakonec poslední scéna, posledních pár záběrů a vět zatlačily hluboko do sedačky. Jo, tohle je sakra vono. Všechno do sebe i zpětně zapadne, všechno funguje, zadržované emoce se vyplaví v katarzní erupci. Nolan je mistrem práce s očekáváním a odkládaným požitkem, mistrným manipulátorem divákovými emocemi.
• Častá kritika epizodičnosti mi přijde úsměvná, pořád je to Odysseus, to je mýtus skládající se z epizod a Nolan zkrátka nevymýšlel nic nového. I tak ale retrospektivním vyprávěním a časovými skoky dokázal vytvořit tvar, který udrží divákovu pozornost napříč tématy a linkami. A k jednotlivým epizodám: Polyfémos je pozoruhodně nadlidský a křehký zároveň, Laistrygonové trochu uspěchání, nedovysvětlení a skoro až zbyteční (jasně, Odyssea bylo třeba zbavit přebytečných lodí, to se ale dalo udělat i jinak, když už se Nolan těchto obrů nechtěl vzdát), sirény, Skylla a Charybda fungují i v náznaku. Jednoznačně ale vede Kirké, feministická ikona, psychoterapeutka a reflektor mužského světa. Bez závěrečné bitky s nápadníky bych se obešel, respektive bych ji zkrátil, ale co už.

[Argonantus]

Jestli jsem to pochopil, tak Odyssea je treti film po Dunkerku a Oppenheimerovi, ktery se nejak vztahuje ke svetove kulture a civilizaci a neexistuje ciste v Nolanove zkumavce.

[tochalius]

Jestli jsem to pochopil, tak Odyssea je treti film po Dunkerku a Oppenheimerovi, ktery se nejak vztahuje ke svetove kulture a civilizaci a neexistuje ciste v Nolanove zkumavce.

Nevím. Podle mě Dunkerk řeší v zásadě podobné věci jako řešil Nolan vždy – zde především hrdinství a obětování se – plus přidává své oblíbené hrátky s časem, které dělají Dunkerk jeho nejexperimentálnějším hollywoodským filmem. Vztah ke světové kultuře a civilizaci nevnímám nijak silně, je tam jistě přítomný díky zamýšleně věrnému znázornění skutečné historické události*, ovšem teprve Oppenheimer a Odyssea jsou otevřené komentáře k minulosti a ještě více současnosti lidstva.

* A mimochodem právě proto by případné výtky vůči historické věrnosti Dunkerku byly – na rozdíl od Odyssey – na místě.

[York]

Odysea je téměř určitě mýtus postavenej kolem skutečný historický události. Problém s historickou věrností v takhle dávný minulosti je spíš v tom, že o ní moc nevíme. Iliada a Odysea jsou ostatně jeden z nejlepších dostupnejch zdrojů.

[Argonantus]

No tak Homer zcela zjevne prehanel, ucinkuje tisic slonu. Kdyz uz pominu nestvury a bozstva. s historii to souvisi fakt volne.

Ja mel na mysli to, ze vsechny dalsi pribehy nesouvisi s historii vubec nijak, jsou to zjevne fiction 100%.

Jinak nejexperimentalnejsi je za mne Memento.