[04] Nemrtví a oživení

[Charles]

Úvod o nemrtvých – E2
- bledá/bílá paní (žena vladyky, jehož následovala do smrti, nemrtvá čarodějnice, podobnost s duchem?) - E2
- černé spřežení (podobnost s Divokým honem?)- MAU
- Divoký hon/honitba (přízraky ženoucí se po obloze, honci, vyžlata, podobnost s černým spřežením?) - MAU
- fext (mumie, mrtvá stránka pověstí o fextech/zmrzlících, podobnost s umrlcem?) - MAU
- hospodáříček/domovoj/šotek (skřítek či had, duch předka střežící dům, může se např. mstít za vypálení domu, podobnost s plivníkem) - CH
- kostěj Nesmrtelný (nezabitelný bohatýr, fešák, ve skutečnosti kostlivec) - E2
- mavka (vraždící kráska, ptačí motiv, podobnost s rusalkou) - MAU
- volkun (nemrtvý vlk, který nikdy nebyl naživu, podobnost s vlkodlakem) - E2
- slibka/manija (motiv nenaplněné lásky, podobnost s rusalkou a mavkou) - MAU
- žhavák/dýmač (hříšník přenášející hraniční kameny, podobnost s ohnivcem) – MAU
- morous (mrtvý přeskočený zvířetem) – MAU
- mátoha (bezduchý nemrtvý, podobnost s umrlcem)
- planetník (motiv bouře, vysoký stařec v klobouku, nebo malý mužík)
- meluzína (zrazená šlechtična vyjící v komínech, podobnost s větrnicí)
Úvod o oživených – E2
- homunkulus (Frankenstein, motiv lidských těl) - CH
- kouzelné zrcadlo (motiv lží, ovládání, zneužívání, manipulace) – CH/MAU
- otesánek/??? (oživlý samorost, motiv převracení původního přání) - MAU
- oživlé sochy (výrobky dávných alchymistů, motiv mechanismů a diamantových čepelí) - CH

[Charles]

Našel jsem starý papír s poznámkama, tak jsem je doplnil k mavce a rusalce - je to ve starých verzích, jen pár takových výkřiků, snad inspirativních, až je bueš předělávat...

[Maugir]

Díky:) Jinak rusalka už má novou verzi (z ledna[vlastně spíš ze začátku února], kdy jsme zkoušeli něco hodit do každé kategorie). Popřemýšlím nad tím, cos napsal - některé komentáře jsou svěžím větrem vymetajícím usazený nános snahy dělat to přesně podle mýtů. Ze začátku jsem si to nedokázal představit jinak, nyní už to odeznívá a zkusím to psát lstivě podle mýtů :>;o)

Tak že bychom rusalku nechali čistě jako vodníkovu oběť? A vše, co je na ní nemrtvé, strčili mavce?

[Charles]

...některé komentáře jsou svěžím větrem vymetajícím usazený nános snahy dělat to přesně podle mýtů. Ze začátku jsem si to nedokázal představit jinak, nyní už to odeznívá a zkusím to psát lstivě podle mýtů :>;o)

Asi probereme na testování ústně.

[Ecthelion]

Nahodil jsem první koncept Kostěje Nesmrtelného... :>;o)

[Maugir]

Sudba určuje jen to, jestli se ho postavy dokážou zbavit dočasně. Pokud vyplýtvají jeho sudbu, pak mu bude chvíli trvat, než se zase pustí po jeho stopě (postavy ho rozsekaly a chvíli mu bude trvat, než se složí dohromady, v sociálním konfliktu ho zamotaly a než si dá všechno dohromady, chvíli to potrvá, etc.). Kostěje ale NELZE zabít jinak, než rozbitím křišťálu!

Nedával bych to jako ZS, ne takto specificky. Buď bych to nechal čistě na fikční úrovni (tomu se přikláním), nebo bych alespoň vytvořil obecnou ZS Nesmrtelnost - bytost lze zničit pouze způsobem uvedeným v závorce, ostatní pokusy selžou. Konkrétní formy by vypadaly takto: Nesmrtelnost (dokud není zničen křišťál) či Nesmrtelnost (dokud není proboden osikovým kůlem).
Jenže tak jako tak bude potřeba popsat podrobnosti v textu, takže bych využil toho, že by ta ZS stejně nedělala nic jiného než fikční projev a nechal bych ji čistě na popisu bytosti (mimo jiné proto mám takový problém s přiřazováním smyslových ZS zvířatům).

Možná by nebylo od věci dohodnout se, jak podle Vás vlastně funguje zranitelnost nemrtvých. Já jsem si je obecně představoval tak, že nemrtví, jaké popisujeme my (tj. skuteční nemrtví, ne nějací golemové nekromantů), na světě zůstali proto, že je v něm něco drží. A že to něco musí být překonáno, jinak svět nemohou opustit, resp. je jen málo způsobů, jak je zničit jinak. (Tato moje představa se ostatně odráží na černém spřežení, které je taktéž nesmrtelné a bez ohledu na to, kolikrát jej někdo fyzicky zničí, se zjevuje, dokud není vysvobozeno).
Zkrátka by se mi docela líbilo, kdyby nemrtví byli takový trošku oříšek, který by se lépe louskal spíš zvídavcům, než masomlejnkům. Teď budu mluvit čistě za sebe a do svého pojetí Vás nenutím, píšu ho jen proto, kdybyste se jím chtěli nechat inspirovat :>;o)
Ještě než jsme si vytvořili soupis bytostí, udělal jsem si pár takových poznámek k nemrtvým. Například, že:
Líbí se mi myšlenka, že k jejich likvidaci nestačí zabití těla, protože to už je stejně mrtvé. Rozsekaný nemrtvý se po nějakém čase „složí“ zase zpátky a je jen více naštvaný.
Existuje několik osvědčených receptů na likvidaci nemrtvých, na každou jednotlivou bytost však může platit jiný z nich. Zkrátka že každý nemrtváček to má nastaveno individuálně. Jediný spolehlivý způsob na jejich zničení je odstranění příčiny, proč zůstává na světě.
Ty osvědčené, ale nikoli zcela spolehlivé způsoby mohou být např.: použít nějaký očistný prvek – zejména oheň, svěcenou vodu případně vodu obecně (zvláště proudící) či náboženský rituál. Postačit může i stříbro, zastupující svit měsíce, o němž se věří, že má nad nepokojnými mrtvými moc.
Další (ještě méně spolehlivé) může být znemožnění pohybu: přibití kůlem, zasypání kamením, odříznutí a odnesení chodidel či svázání apod. Trpaslíkům se osvědčilo nalákat nemrtvé do šachty, kterou zalili roztaveným železem. Příšery to sice trvale nezničilo, ale zato spolehlivě uvěznilo:)

Zkrátka by se mi líbil takový svět, kde je spousta rituálů pro odstranění nemrtvých, ale jen málokdo dokáže posoudit, zda bude ten který na danou bytost opravdu účinkovat, a kde je pro odstranění nestvůry potřeba udělat něco víc, než ji jen přetáhnout po hlavě univerzálním útočným udělátkem.

[Pieta]

Kostěj nesmrtelný je nesmrtelný proto, že je nesmrtelný - nevím, jestli by nebylo příliš laciné dávat podobné schopnosti někomu jinému. (:

Co se týče toho, jestli to mít jako zvláštní schopnost - podle mě to je naprosto zásadní věc a měla by ve schopnostech být zmíněná - alespoň jako "Nesmrtelnost (více v popisu)" nebo podobně stručně.

[Maugir]

Nemáte někdo nějaký zajímavý nápad jak pojmenovat obecnou formu otesánka?
Jedná se o dřevěnou bytost oživenou lidským přáním a následně likvidující svého tvůrce. Může to být nejen dřevěné děťátko (otesánek), ale též dřevěné dvojče milovaného domácího mazlíčka, který tragicky zahynul, či socha ženy, do níž se zamiluje řezbář.
Napadlo mě zatím jen "tužbokaz" nebo "tužbosnub" (to druhé jsem prozatím použil v dokumentu, co máte v dropboxu), ale kdybyste měli něco lepšího a méně koplikovaného, sem s tím.

[Ecthelion]

Ad. Kostěj - Podle mě je to tak zásadní věc, že by to ve zvláštních schopnostech být mělo.

Stejně jako pieta nevím, jak moc rozšířená ZS to bude... v téhle knize ji bude mít v podstatě jen on, ne? "Nesmrtelnost (dokud není zničen křišťál) či Nesmrtelnost (dokud není proboden osikovým kůlem)." by mi asi nevadila... je otázka, jestli to není zbytečné. Ale to asi nechám na Charlesovi.

[Charles]

Ohledně Kostěje zatím nevím, uvidím, až dokončím svoje věci.

U otesánka varuji před jakýmikoliv složeninami. Vždycky z toho bude obrozenecká "nosočistoplena" nebo "klapkobřinkostroj". Co třeba prosté "samorost"? Nebo "oživenec" či "vytouženec"? A klidně si dovedu představit, že zůstaneme prostě u otesánka.

[Maugir]

Vytouženec je dobrej, díky:) Časem to zanesu (pokud nepřijde inspirace s něčím ještě lepším) do textu.

[Charles]

A mimochodem, přečetl jsem si Tvého homunkula a mám dost nepříjemný pocit, že se podobá mojí čistonosopleně, teda, chci říct tužbokazovi (otesánkovi). Ten motiv pronásledování svého stvořitele Mrkni se na to, až budeš mít čas, jestli Ti to přijde tak do očí bijící, jako mně...

Jo, to je problém. Pro začátek můžeme zkusit zvýraznit rozdíly - homunkulus pána miluje, otesánek ho nenávidí. Takže já můžu udělat homunkula víc jako hysterickou ženskou, které je problém se zbavit, a Ty víc jako zahořklého syna, který nenávidí svého otce a chce ho sprovodit ze světa. Posuňme to k těmto extrémům a dejme to pak posoudit Ecthelionům, případně Pietovi či Bubákovi.

[Maugir]

Resp. víc vyhrotit protikladnost toho vztahu:
Pán miluje otesánka (je to jeho zhmotněné přání), otesánek ho chce zabít, včetně všech okolo X Pán se chce zbavit homunkula, homunkulus ho miluje.
Pán brání svého otesánka (pokud se mu nevymaní) x Homunkulus brání svého pána (pokud zrovna nežárlí).
Talenty miláčka (zběhlost, pokud ho má někdo rád) x Talenty služebníka (mistr, pokud plní vůli svého pána) [Talenty služebníka mě právě napadly - můžeš je homonkulovi dát a nemusíš].
zákeřný, podlý, vychytralý, všemi mastmi mazaný otesánek, žijící, aby působil neštěstí X věrný, upřímný, falešností neschopný (pokud neplní vůli svého pána) hlupáček dobráček homunkulus.

[Charles]

Super rozbor. Akorát já potřebuju taky dát nějaký důvod pánovi, proče se chce homunkula zbavit, nemůže to být služebník snů. Jeho láska musí být poněkud majetnická, žárlivá, obtěžující. Možná by otesánek mohl likvidovat pána, homunkulus spíš lidi, na kterých mu záleží, aby ho měl sám pro sebe?

A ještě co takhle?

Talenty milovaného (zběhlost, pokud ho má někdo rád) x Talenty milujícího (mistr, pokud usiluje o získání přízně svého pána)

Proč vlastně má otesánek zběhlost, ne mistrovství?

[Maugir]

Protože má Sudbu asi 5 nebo 6 (drsnost 1 musí mít své reprezentanty i mezi nemrtvými a oživenými), takže mistrovství by si tak neužil. Jinak talenty milovaného x milujícího jsou fajn dualismus, jen doufám, že se nebudou lidem plést.

Akorát já potřebuju taky dát nějaký důvod pánovi, proče se chce homunkula zbavit, nemůže to být služebník snů.

Sociální stigma? Ten, kdo má svého homunkula, je naprostý amatér, který selhal v základních alchymických dovednostech, nebo černokněžník, kterému nevadí držet na světě při životě něco, co je pokládáno za nečisté a neetické. Další důvod může být ta žárlivost, kterou zmiňuješ

Možná by otesánek mohl likvidovat pána, homunkulus spíš lidi, na kterých mu záleží, aby ho měl sám pro sebe?

Mohlo by to začínat tak, že by jim dělal naschvály a pokoušel se je od svého pána vyštvat (podrážení nohou, spálená večeře, žalování, zhasínání lamp ve chvíli, kdy jde spát pán [a ostatní v domě ještě potřebují světlo]). Teprve těm nejzarputilejším začne provádět nebezpečné věci a smrt je spíš mimochodem (po prohazování špinavých a čistých ponožek přišli pavouci v ponožkách, někteří lehce jedovatí; tehdy to vzdala i věrná, ale alergická služka:) potom přišlo prohazování štítků na flakóncích pánovy dcerky a následný výbuch, takže pán zůstal bezdětný:)).