Jednorázové/oneshotové hry – rozcestník

[RPG Fórum]

Souhrnná diskuze ke všem těm drobným hrám a hříčkám určeným k hraní svižných uzavřených příběhů během jediného sezení... kterým nemá smysl zakládat samostatnou diskuzi. Téma budu využívat k představování nových oneshotových her, ale neváhejte se dělit o svoje dojmy, ptát se na doporučení atd.

Tohle je taková sběrná diskuze typu „co se jinam nevešlo“. K různým oneshotovým hrám máme i jiné, specializovanější diskuze, např.:
Roleplaying party games! (Fiasco, Mexican Standoff atd.)
Tvůrčí hry na generování obsahu
Jednostránkové mini-RPG hry
Sólové (nebo „žurnálové“) hry
Indie hry z válečného prostředí
Příběhovky Jasona Morningstara
Hry v systému Belonging Outside Belonging

Viz taky:
Přehled her s tagem „uzavřený příběh“ v databázi

Pokud se diskuze k nějaké hře rozjede, oddělím ji samostatně.

[Markus]

Že by diskuze odsouzená k zapadání prachem?

[Selhan]

Ta hra je dle meho vylozene nedokoncena, neni otestovana a nektere veci nedavaji smysl -- ale to tema me velmi bavilo.

(Hrali jsme v tom alternativu Star Gate, kde se pomoci bran po galaxii rozsirilo Rimske imperium.)

[Markus]

Till The Last Gasp (2023)

Till The Last Gasp je vyprávěcí hra pro dva hráče na pomezí deskovky a stolního RPG, ve které hráči svádějí duely plné akce a emočního napětí. Je žánrově univerzální – duel může být cokoli od mnichů bojujících holýma rukama, před střelecký souboj až po střetnutí mágů.

V základu umožňuje hrát v 9 různých prostředích za 12 různých postav vázaných na daná prostředí i na sebe navzájem – od divokého západu přes apokalyptické přežívání až po vesmírné piráty. Zároveň dává návod, jak si tvořit vlastní postavy, a různé tabulky pro inspiraci.

Základní mechanika funguje na výběru „bojového postoje“, který odemyká určité druhy akcí, a na nahazování počtu „akčních bodů“ na začátku každého kola. Získané body pak hráči utrácejí za akce, které jim zvolený bojový postoj umožňuje. Hra mechanicky podporuje drama a hraní rolí. Slouží k tomu „karty dramatu“, které pokládají záludné otázky a nutí postavy například složit kompliment soupeři nebo svěřit se mu s tajemstvím, které je už dlouhou dobu tíží.

[Markus]

Tohle je (zřejmě) nová hra od party kolem Critical Role. Díky Magovi za anotaci. Rovnou přeposílám i jeho hodnocení a komentář, protože tam jsou podrobnější informace:

Jekyll a Hyde, skvělý fluff na nedomyšleném mechanickém jádru
***

Mám trochu rozporuplné pocity, určitě si to budu chtít zahrát znovu a v ten moment upravím svou recenzi tady.

Jak hra funguje:

Vyberete si místo, kde budete mít duel, vytvoříte si postavy které jsou na sebe vzájemně nějak vázané (a zastávají opoziční názory, alespoň na začátku duelu). A pak hážete kostkami, získáváte za to body akce které musíte (proč je to důležité, k tomu se dostaneme dál) utratit za různé akce které určuje váš soubojový postoj (lépe řečeno váš soubojový postoj ovlivňuje jaké akce můžete konat, to je taky důležitý, taky se k tomu dostaneme dál).

Co se povedlo:

Drama cards: Kartičky s různými prompts které musíte vyhodnotit jakmile si jí líznete (různé tahy vám ve hře umožňují donutit protivníka aby si táhl drama kartu, nebo aby jste si jí táhli vy sami..). Ty karty skvěle rozvíjí nějaký příběh a roleplay. Jsou to přesně ty momenty pro rozhovory tváří v tvář se zaklesnutými meči a husté hlášky poté, co si protagonista setře krev ze rtu. "We are the same, you and I"

Stances: V rámci souboje máte různé bojové postoje, které víc než to jak se umíte bránit fyzicky jsou reflexí nějakého vnitřního rozpoložení v průběhu souboje a umožňují vám v závislosti na tom dělat různé akce. Je to výborná myšlenka, ty akce jsou zajímavé (Například v Reckless postoji můžete jako tah zatlačit soupeře na jiné místo na mapě a tím změnit prostředí a část tahů co jsou k dispozici).

Objectives: Na začátku hry si líznete tři karty s objectives, nějakými cíly/úkoly kterých chcete dosáhnout. Jednu z těch tří karet si vyberete a necháte si jí a to jsou vaše úkoly. Aby jste "vyhráli" musíte aspoň 3 ze 4 co jsou tam napsané splnit. Opět jsou brané hodně z dramatického hlediska, takže například úkol "Pokud půjdu ke dnu, vezmu vše s sebou" má jako jeden z podúkolů napsané "Znič 2 různá prostředí zatímco jsi v Reckless postoji". Jsou to jakési guidelines o tom, jaký feel chcete aby hra měla z vaší strany.

Prostředí: Ty prostředí opravdu jdou přes všechny možné žánry, zároveň v každém prostředí je minimálně 5 různých lokací a každá má svůj vlastní speciální tah, takže s tím jak se souboj přesouvá, odemykají se vám nové možnosti. (Například trůní sál na jedné z map má jako tah: "Osoč svého soka ze zrady nebo zbabělství, pokud to popře, získej kostku").


Co se nepovedlo:

Znič prostředí: Znič prostředí je tah, který vám umožní nějakou dramatickou destrukci scény (Obrovský výbuch, zničení sochy, zborcení střechy chrámu..) a zdraží veškeré akce, které se v daném místě budou provádět o Akčních bodů dle toho, kolik jste ochotni za to utratit (čím víc akčních bodů, tím větší destrukce samozřejmě). To samo o sobě není špatně. Ale rozbíjí to jiný mechaniky jak vysvětlím dál.

Akční ekonomika: Na začátku každého kola si házíte kostkami kolik bodů akcí (dále AP) na dané kolo dostanete. Hází se vždy 1d20 + Xd6 podle toho, kolik jste zrovna ochotni utratit d6 které máte k dispozici (je docela těžké si je obnovovat, takže si je chcete šetřit). Ikdyž tam existuje převodník, tak d6 vám dá mezi 1-2 AP, D20 vám dá 1-5. Tahle náhoda nemusí být nutně špatně sama o sobě. Špatné to začíná být v momentě, kdy k tomu přidáme další mechaniky.

Jak už bylo řečeno, to jaký "Bojový postoj" (Stance) zrovna máte ovlivňuje, co za akce můžete provádět. Stance akce jsou většinou za cenu 1-3 AP. Jenže ne vždy je tam akce za jeden AP. Takže se klidně může stát, že máte jeden zbývající AP, ale nemáte žádnou akci co by šla provádět. To v kombinaci s pravidlem že oba hráči musí utratit všechny svoje AP aby mohlo začít další kolo prakticky způsobuje že se zaseknete (v pravidlech nic o týhle možnosti není).

Navíc do toho hází vidle ještě tah Znič Prostředí, který stojí 1-3 AP a je jen na vás kolik za něj utratíte. Zároveň ale všechny další akce v dané místnosti zdraží o 1-3 AP (v závislosti na tom, kolik jste dali). Už vidíte kam to směřuje ? Použiju tah Znič prostředí, utratím za něj 3 AP, takže všechny další akce se zdraží o 3. To znamená, že můj spoluhráč aby mohl vůbec něco odehrát, potřebuje mít aspoň 4 AP (nejlevnější akce je za 1 AP a to navíc ne vždy (jsou stances které mají nejlevnější za 2 AP, změnit stance je taky tah)). Jak víme, na začátku kola si můžete nahodit klidně i jeden jediný AP a v ten moment nemůžete dělat vůbec nic. Navíc i kdyby se vám nějak podařilo mít aspoň 4 AP (to znamená hodit na d20 nad 15 včetně..) tak můžete použít jen ten jeden jediný tah a to ikdyž se tam třeba zrovna dramaticky nehodí.


Shrnutí:

Hra má spoustu dobrých myšlenek, ale často sebe sama staví do slepých uliček tím, že nemá domyšlenou akční ekonomiku což se mi skoro až nechce věřit že by se při playtestingu neprojevilo. Navíc D20 mi přijde že je tam "naprosto zbytečná kostka" a je tam vlastně jen brandovou záležitostí. A stejně jako spousta dalších vyprávěcích/narativních her, zážitek dost stojí na vyprávěcích schopnostech obou zúčastněných. Věřím že ty problémy které ta hra má jdou opravit a nejspíš se o to i pokusím. Ale přijde mi to, jako by výborný režisér měl dělat deskovou hru. Cokoliv co se týče příběhu, fluffu, dramatických nástrojů a promptů je výborné, cokoliv co se týče čisté matematiky a mechanik mi přijde šité horkou jehlou, řízlé cargo cultem d20 a plné nedomyšlených edge cases které ale vůbec nejsou neobvyklé. Z důvodu, že tahle hra je prakticky Jekyll a Hyde fluffu a mechaniky se nakonec rozhoduju pro přivření obou očí a odejití z místnosti v podobě 3 hvězdiček.

[Jerson]

Tohle je od Vicenta Bakera:



Murderous Ghosts (2011)

Jen si tady udělám poznámku o zahrání.

Došlo na pár vtipných momentů, třeba když jsem jako kočičí muž držel v ruce Schrödingerovu krabici se zařízením, o jehož účelu jsem neměl ani tušení, ale nakonec jsem skončil téměř nejhorším způsobem. Kostková mechanika byla celkem zábavná při nahazování, ale pro určování výsledků mi přišla příliš silně závislá na vůli hráčů, kdy stačí jedna kostka, aby prakticky úplně zabila možnost dosáhnout dobrého výsledku.

[king of junkyard]

Děkuji Kyllarsovi za anotaci a zakládám diskuzi.



Goblin Quest v Databázi

Ahojte,

Verím tomu, že ste viacerí hrali túto vec. My sme to včera vyskúšali po prvý krát.

V skratke, hráči si určia vlastnosti goblinov a ak pri riešení problému vedia tieto vlastnosti využiť, za každú vlastnosť si pridajú jednu kocku naviac. To viedlo k tomu, že sa hráči snažili vymyslieť ako vyriešiť problém za použití čo najviac svojich schopností. Nepozreli sa na problém, ako ho vyriešiť a potom pridať nejakú schopnosť v čom sú dobrí, ale najskôr si pozreli v čom sú dobrí, využiť čo najviac schopností a až potom to napasovať do riešenia problému. Stávalo sa tak, že tie riešenia problému sa opakovali a vyzerali podobne, pretože jeden bol dobý tanečník tak furt len tancoval ďalší bol dobrý v hádzaní tak len hádzal atď. Nevadilo by mi ani to, že by hráči hrali goblinov v čom sú dobrí, ale mal som problém s tým, že sa snažili oklamať systém namiesto toho aby vymysleli originálne a smiešne riešenia. Ako ste to mali s tou hrou vy? Ako by som mal presvedčiť hráčov nech hrajú postavy a nemyslia toľko na mechaniku hry?

[Markus]

The King is Dead (2018)

The King Is Dead je hra zaměřená na intriky, politiku a osobní vztahy ve fiktivním království Banteave, které se po smrti krále Eyvarda III. ocitá v krizi. Král nezanechal dědice, a tak hráči, kteří představují mladé prince a princezny z mocných rodů, usilují pomocí spojenectví, zrady, lásky a války o vzestup svého rodu. Pravidla podporují dramatickou interakci mezi postavami a kladou důraz na prohlubování vztahů, ať už přátelských, nebo nepřátelských.

Hra je určená pro 3–5 hráčů bez vypravěče. Každý hráč si vybere jednu z předpřipravených postav, které se liší svým postavením i cíli. K vyhodnocování situací se používá balíček hracích karet – ty symbolizují osudové zvraty a jejich interpretace je předmětem diskuse mezi hráči. Celá hra probíhá jen v několika kolech. Kdykoli hráč přijde na řadu, zvolí jednu z dostupných karetních miniher, všichni hráči nalistují v herním sešitu pravidla příslušné minihry a odehrají podle nich scénu. Karetní minihra (může jít o tvorbu postupek, přebíjení vyššími kartami apod.) při tom vede společné vyprávění a každá z nich je vhodná pro jiný typ scény. Po odehrání prvního kola miniher může hra pokračovat jako dosud, nebo ji může kdokoli ukončit odehráním poslední hry, při které se rozhodne o korunovaci nového nástupce.

Hra vyšla v podobě krabice obsahující pět sešitů s pravidly (jeden pro každého hráče), balíček standardních hracích karet a další, volitelné karty např. s mapami nebo osobnostmi, sloužící spíš pro inspiraci při vyprávění.

[Markus]

Představuju vám další experimentálku od Vincenta Bakera, o které tu zatím kupodivu nebyla ani zmínka.

[Selhan]

Huh, jakto že o tom nevím? Kdo to se mnou vyzkouší na slezině?

[Markus]

Zneužiju tohle vlákno v fláknutí další gobliní hry (z těch, co lidi nahlásili, že je v roce 2024 hráli), protože si to beztak budou všichni zaměňovat.




Goblin Errands (2024)

Goblin Errands je žertovná hra bez přípravy, ve které se hráči ujmou rolí goblinů, jejichž úkolem je plnit zdánlivě všední úkoly pro svoji komunitu, například nakoupit zeleninu na trhu nebo přesvědčit místního kouzelníka, aby pomohl s řešením nezvyklých problémů. Svět je ovšem dělaný pro bytosti mnohem větší a silnější než goblini, což i z obyčejných úkolů činí komické výzvy. Navíc mají goblini k dispozici „jen jednu mozkovou buňku, a to ještě všichni společnou“, což vede k humorným situacím a nečekaným komplikacím.

Každé sezení obnáší jeden konkrétní úkol a začíná z čisté vody, včetně toho, že se společně vytvoří gobliní obec, hráčské postavy a vymyslí samotné zadání úkolu. Základní příručka s tím pomáhá poskytnutím notných náhodných tabulek. Každá hráčská postava má některý z osmi možných archetypů („playbooků“) a je definovaná šesticí číselných vlastností. Při jednoduchém vyhodnocování se hází poolem tolika kostek, kolik je hodnota příslušné vlastnosti, přičemž každé hozené číslo 5–6 je úspěch, zatímco 4 je zádrhel.

Nic moc se o tom zjistit nedá.

[Markus]

Tohle je další hra z ankety a další hra od Granta Howitta.



Royal Blood (1e) (2019)

Royal Blood s podtitulem A Game of Cards je jednoduchá hra v žánru vloupaček, postavená na používání tarotových karet. Hráči se v ní stanou tzv. „royals“, napůl lidskými bytostmi s magickými schopnostmi, které reprezentují dvorní karty z tarotového balíčku (jako je například princezna holí nebo král disků). Jejich cílem je během jediné noci provést loupež proti mocným entitám reprezentujících velká arkána tarotu (jako je Smrt nebo Ďábel) a získat tak jejich síly pro sebe.

Stručná pravidla používají balíček tarotových karet v kombinaci s mincemi. Taháním karet se vyloží nepřítel a série výzev, které je zapotřebí překonat, přičemž 80stránková příručka nabízí ke každé kartě možné výklady. Rozložením mincí na jednotlivé karty se určí dodatečné překážky. Hráči pak volí, kterou překážku (kartu) chtějí překonat, přičemž při samotném vyhodnocování tahají číselné karty, kdy nízké číselné hodnoty znamenají neúspěch, střední úspěch s koplikací a vyšší hodnoty čistý úspěch. Překonáním závěrečného nepřítele hra končí a příběh se uzavírá.

V roce 2025 má vyjít přepracovaná, druhá edice Royal Blood.

[Markus]

Zdá se, že různé vloupačky a podvody jsou vděčným námětem na tyhle lehké jednorázové hry...



Scene Thieves (2021)

Scene Thieves je improvizační hra bez vypravěče, která spojuje svět divadla se světem zlodějských intrik. Hráči stanou členy zločinecké skupiny, která plánuje složitou loupež pod rouškou divadelního představení. Hra má minimalistická pravidla založená na volném vyprávění, k hraní je zapotřebí jen několik jednoduchých pomůcek, jako poznámkové kartičky, psací potřeby a nádoba na losování.

Hra se odehrává ve dvou fázích – před představením a v jeho průběhu. Před představením hráči vytvoří svoji skupinu zlodějů, načrtnou hrubou dějovou osu plánovaného divadelního představení a sepíšou na lístečky seznam rekvizit. Druhou fázi, tedy samotnou loupež, tvoří dvě dějství oddělená přestávkou. V prvním dějství hráči postupně tahají lístečky s rekvizitami a ty potom musejí začlenit do vyprávění toho, jak probíhá představení i samotná loupež. O přestávce hráči rozhodnout, jestli má představení skončit spíš jako jako komedie, nebo jako tragédie. Ve druhém dějství mají poslední možnost zvrátit svoje šance, než představení (i hra) skončí.

[Markus]

Je tohle party game? Není to party game? Záleží asi na tom, jestli dva jsou party.




Tacklebox (2025)

Tacklebox je jednoduchá vyprávěcí hra řízená kartami, určená pro dva hráče. Ti v ní vyprávějí surreálný příběh o dvou kamarádech, kteří si povídají na rybách, zatímco realita se okolo nic mění.

Celou hru tvoří 52 karet, část z nich obsahuje pravidla, zbylých 40 karet představuje herní prompty. Hráč, který je na tahu, si vytáhne kartu a přečte si, jak se zrovna realita mění – jeho úkolem je zahrát, jak se tato změna projeví v danou situaci ve hře. V rámci drobnější minihry se hráč může rozhodnout, jestli nechá svůj prompt tajný až do konce hry, odkryje ho na konci, nebo druhému hráči nabídne, aby se ho pokusil za body uhodnout.

Verze z roku 2025 vyšla po úspěšné crownfundingové kampani ve fyzické podobě balíčku karet. Ještě před ní existoval původní Tacklebox (2018) ve formě čtyřstránkového PDF – lehce odlišná hra, která taky pracovala s kartami, ale lišila se v přesných pravidlech i promptech.

[Markus]

Nevím, kam tohle zařadit, a nechte se mi zakládat samostatnou diskuzi pro takovou drobnou hru, tak to zařadím sem mezi „party games“. Je to, ostatně, kolektivní vyprávěnda...




A Complicated Profession (2021)

A Complicated Profession je sci-fi kooperativní vyprávěcí hra bez přípravy a vypravěče o skupině bývalých lovců odměn, kteří pověsili původní profesi na hřebík a místo toho se rozhodli živit provozováním intergalaktické výletní lodi pro movité hosty. Jejich úkolem je zajišťovat hostům příjemnou plavbu, zábavu a dohlížet na jejich bezpečí.

Hra má jednoduchá pravidla a točí se kolem odehrávání krátkých připravených „událostí“. Postavy jsou určené jen sadou nečíselných slovních popisů, především svojí „rolí lovce“ (co dělali v předešlé profesi) a „rolí hostitele“ (jakou roli zastávají na lodi teď). Při samotném hraní hráči vždy nalistují libovolnou z jednostránkových událostí, které příručka nabízí (například příprava narozenin pro jednoho z hostů, návštěva neznámé planety…), a začnou postupně odpovídat na předepsané otázky a prompty. Každá událost taky předepisuje několik situací, které je nutné vyhodnotit pomocí hodu. V takovém případě hráči sestaví jednoduchý pool kostek, jejichž počet se odvíjí od toho, kolik schopností nebo třeba užitečných předmětů se jim podařilo začlenit do popisů, a následně hodem určí, jak situace dopadne. V některých případech se ke generování různých věcí využívá balíček karet.

Postupem plavby se postavy proměňují s tím, jak vyčerpávají své staré schopnosti a získávají nové (což reprezentuje postupné odkládání předchozí kariéry a přechod na novou), a jejich loď postupně získává nové užitečné vybavení a další rysy. Každá plavba – a s ní i hra za danou posádku – kulminuje finální událostí („Zóna“) a celkovým vyhodnocením toho, jak se posádce dařilo.

[Markus]

Letos jsou ty party minihry nějak populární. Tahle je tak jednoduchá, že ji zvládnete hrát skoro jen podle anotace.




Actual Cannibal Shia LaBeouf (2015)

Actual Cannibal Shia LaBeouf je hororové „mikro RPG“ inspirované parodickou hudební performance o „kanibalistickém“ americkém herci Shiovi LaBeoufovi. Hráči se v něm stanou skupinou přeživších, kteří před Shiou prchají temným lesem a v duchu krvavých béčkových hororů zažívají jednu nebezpečnou situaci nebo střet za druhým, až nakonec všichni zemřou, uprchnou nebo Shiu zázračně přemůžou.

Pravidla jsou záměrně minimalistická a stojí především na vypravěčově improvizaci. Jediná pevná mechanika spočívá v tom, že každý hráč má ze začátku k dispozici pět „žetonů krve“. Při každé nebezpečné situaci hází šestistěnnou kostkou, pokud hodí stejně nebo míň, akce uspěje – což v závislosti na situaci může odebrat jeden žeton ze Shiovy (mnohem početnější) zásoby, kterou sleduje vypravěč. V opačném případě akce neuspěje a hráč jeden žeton ztrácí. Jakmile mu takhle dojdou všechny žetony, bude pro něj příští nebezpečná akce smrtelná a hráč předá všechny ztracené žetony vypravěči do Shiovy zásoby – protože kanibal mrtvou postavu pozře a získá na síle. Tímhle způsobem hra rychle graduje k nejspíš smrtelnému závěru. Jak sama uvádí, je nepravděpodobné, že bude trvat déle než dvě hodiny.

Autor hru zveřejnil volně na webu, koluje několik verzí v různých formátech, jak čistě textovém, tak s grafickou úpravou.