Liberalismus selhal

[Bifi]

tvrdit, že nutně nejdůležitější je antikapitalismus a ostatní záležitosti by se jim měly podřídit

To som nepovedal. Hovorím, že je nutné politiky identity prepojiť s kritikou kapitalizmu.

[ilgir]

...a tak je definitivně poslat do propadliště dějin? Není to škoda?

[Eleshar_Vermillion]

Taky se přidávám mezi kavárenské liberály ze středního managementu
Ale jako LBTQ otázky mi připadají jako do značné míry odborně vyřešené téma. Zrovnoprávnění nikomu neškodí a jim pomůže, takže nemám moc o čem přemýšlet. Beru dejme tomu ty adopce homosexuálními páry, že jako téma existují, protože vědecký konsensus o tom, že na adoptovaná děcka to nemá žádný negativní vliv, myslím vznikl relativně nedávno (někdy na přelomu milénia?), takže to asi ke kdekomu nemuselo stihnout dorazit. Zbytek pak vychází z nějaké formy nesnášenlivosti. Přiznám se ale, že úplně nevím, jak to stavět jako antikapitalistickou otázku, protože tam tu souvislost prostě nevidím.

[Sosacek]

Ja jsem si pod kavarenskymi (neo)liberaly predstavoval typky co jsou "socialni liberalni a ekonomicky konzervativni" tj. je jim jedno jakou barvu pleti a sexualni orientaci budou jejich wage-slaves mit, dulezite je aby nemeli zdravotni peci a platili vetsi dane nez bohati.

Nebo jak jsi to Bifi myslel?

EDIT: feminismus a boj proti rasismu a jine "identitni otazky" maji s antikapitalismem spolecne to, ze se snazi o rovnejsi a lepsi spolecnost - vsechny tri resi to, ze soucasne rozdeleni moci a privilegii ve spolecnosti je (podle jejich nazoru) spatne. Me ten prekryv prijde jasny.

[Bifi]

vsechny tri resi to, ze soucasne rozdeleni moci a privilegii ve spolecnosti je (podle jejich nazoru) spatne

Njn, ale toto je ešte veľmi povrchná rovina analýzy (aj keď je to dobré zhrnutie).

U feminizmu ide to prepojenie na antikapitalizmus cez témy neplatenej práce (a marxistickej hranice medzi "produkciou" a "reprodukciou pracovných síl"), "feminizácie práce" (teda zvyšovanie podielu žien na pracovných silách, ale za súčasného znižovania kvality pracovných miest, deskillingu, prekarizácie ako napr. naviazania miest na sezónne potreby) a feminizácie chudoby, rodiny ako buržoázneho produktu kapitalistického štátu a nástroja útlaku žien (aj keď toto už na západe tak úplne neplatí, skôr je pre kapitalizmus výhodná atomizácia a individualizácia), komodifikácie ženskosti (teda tvorbu takých rodových identít, ktoré sú spojené so spotrebou, a tým aj produkciu nových rodových nerovností), s tým súvisiacu tému ženy ako (kapitalistického) objektu, prostitúcie ako platenej práce, tiež násilia na ženách ako výsledku rodových nerovností produkovaných kapitalizmom (muži majúci vyšší príjem a možnosť určovať normy, úloha represívnych aparátov), prípadne tému biopolitiky ako ekonomickej kolonizácie tela. Za každou z týchto tém sú v literatúre tony hlbších analýz.

Podstatou môjho argumentu je, že sa spoločenské boje nemajú viesť len o to, či je žena spoluvinníčkou pri znásilnení ak mala vyzývavé oblečenie alebo či je v práci aj škôlka a miesto na prebalenie dieťaťa. Témy v boji za ženské práva získavajú artikuláciou antikapitalistického postoja analytickú hĺbku a spoločné motívy (a tak umožňujú prepojiť oddelené boje a oddelené hnutia). Liberalizmus zlyháva v tom, že tento antikapitalistický náboj odstriháva, aby diskusia bola prijateľná aj pre spomenuté ekonomicky pravicové a sociálne "progresívne" stredné triedy, lebo bez nich ("buržoázie") nie je v demokratickom systéme možná účinná spoločenská zmena. Podporuje potreby manažérov a manažériek a ak príde na rozpor v záujmoch, uprednostní ich proti potrebám ich zamestnancov a zamestnankýň, ktorí by pravdepodobne viac benefitovali z bojov vedených po ekonomickej línii. Napríklad dekomodifikácia v kontexte trebárs nejakých družstiev, susedských komunít a pod. má úplne iný rozmer pre strednú manažérku, ktorá pre svoje dieťa nakupuje bio a vo voľnom čase sa venuje svojmu duchovnému a kultúrnemu rozvoju, ako má pre ľudí, ktorí si ledva môžu dovoliť zaplatiť nájom a voľný čas prakticky nemajú.

A hovorím, že kým ešte u tém rasy/etnicity tiež nejaké antikapitalistické súvislosti poznám (p. dekolonialistická diskusia), u LGBTI* nie (asi aj preto, že som sa nedostatočne informoval). Preto hovorím, že ich treba nájsť a artikulovať, resp. sa v tejto diskusii pýtam, ktoré témy to sú.

[Bifi]

Inak odporúčam do pozornosti túto malú knižočku: Feminismus pro 99%
Tu je rozhovor s jednou z autoriek, Nancy Fraser:
"any feminism aimed at liberating all women must itself be anti-capitalist — liberal, pro-capitalist feminisms can at best empower a small, privileged stratum of professional-managerial women, while leaving the vast majority vulnerable to abuses of every stripe."
(Hovorí síce o širokom antikapitalistickom fronte zahŕňajúcom aj LGBTI*, ale nehovorí o žiadnom konkrétnom prepojení.)

big_feminismus-pro-99-procent-manifest-t9Q-456187.jpg

[Log 1=0]

(Hovorí síce o širokom antikapitalistickom fronte zahŕňajúcom aj LGBTI*, ale nehovorí o žiadnom konkrétnom

Nemám sice školy a vůbec znalosti v tomhle oboru jako ty, ale napadá mne dekonstrukce kapitalistické rodiny. Rodina s příchodem kapitalismu přestala označovat společenství blízkých lidí a zredukovala se na efektivní jednotku, instituci, pro produkci budoucí pracovní síly a nástroje pro vícegenerační kumulaci kapitálů. Ostatně tato idea reinterpretovaná z etatistického hlediska je reálným argumentem, viz výroba daňových poplatníků.

To se samozřejmě týká i heterosexuálů, ale u ostatních to je mnohem principiálnější problém, prototže heterosexuál se může rozhodnout tu budoucí pracovní sílu nevyrobit - ale většinou vyrobí. A pro ostatní je pořád cesta jak ho vyrobit, ale je to těžší, zdaleka ne jen kvůli společenským tabu, a tak mnoho žádnou nevyrobí.

[ilgir]

komodifikácie ženskosti (teda tvorbu takých rodových identít, ktoré sú spojené so spotrebou, a tým aj produkciu nových rodových nerovností), s tým súvisiacu tému ženy ako (kapitalistického) objektu, prostitúcie ako platenej práce, tiež násilia na ženách

Takže porno je taky fuj. Hmm

[Eleshar_Vermillion]

A hovorím, že kým ešte u tém rasy/etnicity tiež nejaké antikapitalistické súvislosti poznám (p. dekolonialistická diskusia), u LGBTI* nie (asi aj preto, že som sa nedostatočne informoval). Preto hovorím, že ich treba nájsť a artikulovať, resp. sa v tejto diskusii pýtam, ktoré témy to sú.

O tohle mi asi šlo. U feminismu mi to přijde celkem průhledné, u rasy jakžtakž taky, ale LGBT mi v tomto připadá úplně mimo.

Nemám sice školy a vůbec znalosti v tomhle oboru jako ty, ale napadá mne dekonstrukce kapitalistické rodiny. Rodina s příchodem kapitalismu přestala označovat společenství blízkých lidí a zredukovala se na efektivní jednotku, instituci, pro produkci budoucí pracovní síly a nástroje pro vícegenerační kumulaci kapitálů. Ostatně tato idea reinterpretovaná z etatistického hlediska je reálným argumentem, viz výroba daňových poplatníků.

To se samozřejmě týká i heterosexuálů, ale u ostatních to je mnohem principiálnější problém, prototže heterosexuál se může rozhodnout tu budoucí pracovní sílu nevyrobit - ale většinou vyrobí. A pro ostatní je pořád cesta jak ho vyrobit, ale je to těžší, zdaleka ne jen kvůli společenským tabu, a tak mnoho žádnou nevyrobí.

To je asi zajímavý postřeh. Asi jsem příliš v zajetí myšlenek přelidnění, ale už jsem se setkal s myšlenkou, že LGBT, stejně jako ženy, které mají méně než dvě děti, jsou rasoví zrádci. O výrobu daňových poplatníků nešlo, ale asi se s tím nějak můžeme setkat v diskusi o důchodových systémech. Ale teda rodina jako instituce pro podukci pracovní (jakož i vojenské) síly je podle mě idea sahající tisíce let zpátky.

Takže porno je taky fuj. Hmm

Sociálně dost pravděpodobně jo.

[Fritzs]

Takže porno je taky fuj. Hmm

Existuje i pornografie ve které nehrají herci.

[ilgir]

Ale i tak se aspoň ideově jedná o komodifikaci osob, takže je to ideozločin.

[Vallun]

Václav Láska a jeho SEN 21