[Šílený experiment] {PbP} Karak - Hra

[MarkyParky]

Herní vlákno
Organizační vlákno

Mapa:








Hrajem.

[Markus]

.... v hlavě skřetího kuchaře ....

Vlevo nic, vepředu nic, vpravo nic, vzadu taky ne. Dobrý.

Haštara otáčela skřetem kolem křižovatky. Až na vzdálený hlomoz přicházející zpoza ohybu jedné chodby byl všude klid. A především byl klid v místech, kde se naposledy viděla s Erbaltem. To se hodilo. Vykročila se skřetem vstříc ubikacím.

Když skřet obešel roh, ze všeho nejdřív ji mile potěšilo, že na podlaze neviděla žádnou novou kaluž krve (kromě té, která v jedněch dveřích zůstala po zapíchnutém kuchaři). Žádná nová kaluž krve, to znamenalo žádná kaluž Erbaltovy krve. Možná přece jenom nebyl mrtvý.

Dovedla skřeta k prvním dveřím a vzala za kliku. Postupně nakoukla do jedné místnosti za druhou.

Sudí, jdu skřetem nakukovat do místností, co nebo kdo tam je. Nejdřív severní, pak jižní, pak východní.

[Pieta]

... v opevněném sále ...

Když se Sigmund důkladně seznámil se všemi trpaslíky, co o to měli zájem, a několika, kteří o to zájem vůbec neměli, začal se poohlížet po tom, co za zábavu si najít dál. Všiml si, že ze sálu vedou dozadu dvě další chodby, pečlivě je tedy očichal a vyrazil tou, která voněla slibnějš.

Slibnost se hodnotí v tomhle pořadí: jídlo, víc trpaslíků, míň skřetů.

[Log 1=0]

V chodbách
Marky, budu předpokládat, že cesty navazují tak, jak dává smysl, tedy že chodba na sever pokračuje křižovatkou na západ do velkého sálu, a cesta je průchozí. Pokud něco z toho neplatí tak 1) jsem zjevně v hajzlu, 2) upravím tenhle post.

Slyším hluk poplachu, ale v ozvěnách tohoto podivného podzemí zaslechnu... ano, je to trpasličtina. Od severozápadu. Podle zvuku přichází chodbou ze severu. Musím tedy tudy. Ale tam mi patrně zkusí nadběhnout skřeti. No, musím to risknout.

No samozřejmě, proti mě běží sarkoní dvojice. Sice letím na křídlech hněvu, ale nechci se proto bít. Prostě vrazím ramenem do prsou jednoho z nich a přimáčknu ho ke zdi. Pak běžím dál. Oba jsou tím tak překvapení, že jejich čepele minou, jedna mi proletí vedle boku druhá za zátylkem. A další přijdou, když jim ukážu záda. První v tom tempu míjí, ale druhou cítím jako bolest v paži. Čert aby to vzal. Běžím dál, zahnu za roh a křičím v trpasličtině: "Skřeti útočí, hrdinní rekové, připravte se k boji!"

Iniciativa: H 19+4=23
S 19+3=22
23>22
H Protlačení (jo, je to volitlné pravidlo, snad nevadí)
12-1=11
4+3=7
11>7 To byla haluz jako prase
S útočí
5+5=10<15
2+5=7<15
Další kolo Sprint, skřeti mají příležitostný útok
12+5=17>15 5+3=8 30-8=22
4+5=9<15

Teď mi řekni, jestli mě budou skřeti pronásledovat až do sálu, případně je li tam nějaká překážka (nebo další skřeti)

[Jerson]

Opevněný sál
Oba mí přátelé jsou sice tady, ale je pravda, že zbytek party může být v problémech. Vyhledávání Halotana bude muset počkat, teď se půjdu podívat, kvůli komu se tam skřeti tak rojí, i když se už začínám cítit přetažený, a opravdu bych si potřeboval někde v klidu odpočinout. Trpaslíci nevypadají, že by nám chtěli pomoct, a Ralf zas vypadá ztracený ve svých myšlenkách, ale snad kdyžtak vyrazí za mnou. Vytasím meč, nasadím si štít, seskočím z prvního stupně a vyrazím do jižní chodby východním směrem, odkud se to troubení ozývá.

To už ale vidím postavu běžící proti mě a slyším volání.
"Halotane, to jsi ty?! Rychle poběž, už na tebe čekáme!"
Je zvláštní, jak jsem ho dokázal přivést, aniž bych se na to musel soustředit. Ani to v mých snech nebylo, ale není to první taková šťastná náhoda v mém životě. Jako bychom byli ve skupině mentálně propojeni, sice velmi slabě a podvědomě, ale přesto dostatečně účinně.

V každém případě, ať už Halotana pronásleduje kdokoliv a cokoliv, nechci s tím bojovat a už vůbec ne sám. Když proběhne okolo mě, začnu ustupovat za ním - co ustupovat, prostě hodím štít na záda, aby mě kryl před případnou střelbou, a prostě zdrhám zpět do sálu.

[MarkyParky]

... zázemí opevnění ....

Sigmund využil zmatku bojového poplachu a propletl se mezi nohama trpaslíků k žebříku. Vyšplhal po něm vzhůru dřív, než ho obránci vytáhli a začal šmejdit v zázemí.

Severní chodba byla pachově nezajímavá, zatímco ze západní bylo cítit mnoho trpaslíků a trochu jídla, proto se rozběhl tam.

D-007.jpg

Dostal se do zázemí opevnění. V severní části byly stojany se zbraněmi a zbrojemi, u západní zdi bedny s municí a v jižní provizorní lůžka pro zraněné.

Trpaslíci v severní půlce se chvatně oblékají do zbrojí kvůli vyhlášenému poplachu.

Na západ a na sever jsou chodby přehrazené zavřenými dveřmi, na jih vede dvojice chodeb a pachově vypadá lákavěji ta západnější.

[MarkyParky]

.... opevněný sál ....

Halotane,

proběhneš přes malý sál, který je plný mrtvol. Zde zjevně dochází často ke srážkám mezi trpaslíky a skřety.

Vyhneš se jednomu úderu, druhý skřet tě sekne přes záda.

Jsou to jen skřeti, ne sarkoni, takže hodili 1d6+2 => 5+2 => 7 a zbývá ti 23 životů.

Vběhneš do další chodby a v ní ti chvátá naproti vyšší postava, poznáváš Edwarda a o kousek dál také Ralfa, kteří ti vyrazili naproti.

Společně se stáhnete do opevněného sálu. Skřeti vás kousek ještě pronásledují, ale jakmile proběhnete do sálu, trpaslíci vystřelí salvu z balist. Skřeti se stáhnou zpět a už vás doprovází jen nevybíravé nadávky v goblinštině.

D-008.jpg

Na hradbách opět zavládnou smíšené emoce. Část trpaslíků jásá, že dorazil další živý dobrodruh na pomoc, část naopak remcá. "Lidi se psem, to by se ještě dalo. Ale tohle je elf?"

Princ Pong ovšem nechá spustit žebříky, abyste mohli zpět na ochoz. "Že by konečně dopis?" zeptá se .....

[Jerson]

Vyšplhám jako první, když tu mám z náš tří nejvyšší kredit.
"Ano, Vaše Výsosti. Kontakt proběhl rychleji, než jsem původně zamýšlel, ale dopis pro krále máme. Že?"
otočím se na Halotana s nevyslovenou otázkou, protože doufám, že ho někam nezaložil.
Poznámky na elfa se snažím ignorovat, nemám náladu na hádání, takže další komentář si bručím spíše jen pro sebe.
"V jiných zemích mají multikulturní společnost, každý druhý je napůl drak nebo kočka, nebo ještě horší výsledek divokého večírku, a oni budou pořád řešit nějaké trpaslicko-elfí vztahy z války o Prsten. Navíc v těch legendách se byli přeci ti dva kamarádi."
Povzdechnu si, nemám vůli a ani schopnosti tohle řešit. Osobně doufám, že se budu moct umýt, pak si promluvíme s králem, předáme dopis, mám pocit, že už bych si to zasloužil. Co budeme dělat dál, to se uvidí. Jen doufám, že do tohoto plánu někdo nehodí sekeru.
Člověk tu funguje jako neplacený Poštovní Polní Logistik, a ještě aby vyřizoval stížnosti u doručitele. Doručence? Už nevím, jak to bylo.
Opět zvednu - tedy spustím - pohled k Pongovi.
"Vaše Výsosti, mohl byste nám zajistit audienci? A místo, kde se můžeme trochu upravit?"

Ještě se otočím k těm dvěma. "Jestli se vám do toho fakt nechce, vyřídím to sám, můžu předat i dopis. Jen myslím, že by bylo dobré zůstat chvíli pohromadě. A nevíte, kde skončil Erbald a Haštara?"

[Sarsaparillos]

Ralf si sedl stranou s kusem papíru, který někde našel a začal se dloubat uhlem v uchu. Kreslení map mu nikdy nešlo. Možná to bylo tím, že byl úplně levý na kreslení přehledných čar a tvarů, nebo spíše tím, že vlastně nikdy nedával moc pozor, odkud přišel a kam pokračuje. Ve skutečnosti to byla kombinace obojího, takže když se ozval zvuk rohu a nějaký trpaslík řekl nahlas slovo "poplach", vyskočil Ralf nadšeně metr do vzduchu, popadl lopatu a sjel po žebříku dolů.

Halotan přiběhl jako na zavolanou. Ralf se ještě na chvíli rozhodoval, jestli náhodou nevyběhnout za jeho pronásledovateli a dám jim co proto, ale pak si řekl, že mu za to prostě nestojí a když už tu je s Halotanem snad i dopis, bude možná lepší zůstat s trpaslíky. Aspoň si směrem ke skřetům plivnul, okamžitě toho kvůli přecitlivělým trpaslíkům zalitoval, a radši se rychle stáhl za Edwardem nahoru na opevnění.

Radost z Halotanova dobrého zdraví vystřídal šok - Sigmund je pryč. Ralf se ani znovu neposadil, však on si Edward na ty mapy stejně znovu nevzpomene, a začal se prodírat mezi trpaslíky dál dozadu, hledaje svého psího kamaráda.

Marky, chci se dostat dozadu a nahlédnout do severní chodby.

[MarkyParky]

Ralf nahlédne do severní chodby. Je jisté, že tam Sigmund nezmizel - z úzkého průhledu, co se mu nabídnul, to vypadá na nějaký trůní sál.

Vzápětí mu ale pohled zakryla dvojice stráží, která se postavila do dveří.

D-009.jpg

Mezitím princ Pong čeká na předání dopisu. Při zmínce o místě, kde by se Edward mohl upravit si povzdechne. "Lázeň vám bohužel nabídnout nemůžeme. Sami musíme pro vodu vyrážet na bojové výpravy do třetího patra a máme ji málo. Obávám se, že budete muset před krále předstoupit tak, jak jste.

Hned, jak mi ukážete dopis, audienci zařídím. Odpočinout si samozřejmě můžete, i něco pojíst ze skromných zásob, buďte našimi hosty," ukáže na západ.

Pokud předáte dopis princovi, půjde domlouvat audienci.
* Halotan si může dát short-rest
* Ralf TÁBOŘENÍ.
* Edward může nějak zužitkovat své předchozí úspěchy, případně doplnit nějaké zásoby (obnovit karty? nevím, jak tohle v Omeze funguje), pže dosáhl milníku "donést dopis králi"

Můžete si také prozkoumat trpasličí území na západě - v zásadě nikde vám tam nehrozí žádné nebezpečí, pokud nebudete šťourat do zamčených věcí nebo prudit.

Jakmile se budete cítit na to zahájit audienci, tak k ní hru posuňte a dostanete od krále nový quest (který můžete a nemusíte zvednout), nebo jen odměnu a možnost zkusit se probít domů (či bloumat karakem na vlastní pěst).

Tak jako tak, audience bude až po večeři.

[Pieta]

Sigmund ucítil ve vzduchu, že se něco chystá. To budou hry! Budeme hrát hry, zaradoval se. Třeba na hledanou! Bleskově zajel pod jedno z neobsazených lůžek a seděl, tiše jako myška. Když uviděl, že do místnosti vešel Ralf, párkrát mávnul ocasem, ale jen tak zlehounka. Když ale Ralf zamířil do severní chodby a nikdo další nevypadal, že by ho hledal, a naopak většina trpaslíků z místnosti zmizela, zklamaně se vynořil zpod lůžka a vyrazil za vůní do západnější z jižních chodeb.

[MarkyParky]

... ve skřetích ubykacích úplně nahoř ....

Haštara v kuchařově těle nahlédla do severní ubikace. Byla prázdná a její pozornost upoutala trojice nehlídaných truhel, jsou na nich ale jednoduché zámky.

V jižní místnosti jsou jen čtyři pryčny.

A-051.jpg

Kuchař má necelých 20 minut na nějakou interakci, než ho Haštara ztratí.
* bude nějak řešit truhly nebo prohledávat místnosti? Kde?
* nebo vyrazí rovnou dál?

Ptám se i, abych dal případně Bajovi ještě trochu času zahrát, co dělal Erbald v mezičase, ale pokud řekneš, že jdem rovnou dál, tak prostě celou dobu ležel v poutech a najdeš ho tak.

[Markus]

Cokoli lootovat tělem kuchaře je zbytečné, zejména vzhledem k omezenému času, takže mi jde vážně jen o obhlídnutí terénu a hledání jakýchkoli stop, které by mohly vést k Erbaltovi. Ale klidně to nechej ještě nějakou dobu stát, ať má Bajo příležitost reagovat.

[MarkyParky]

... v trpasličím zázemí - západní dlouhá chodba ....

Sigmund proběhl do západnější chodby a utíkal v ní na jih. Cestou minul dvoje dveře, pachově zcela nezajímavé.

Doběhl až k cisterně na vodu, u které potkal čtveřici trpaslíků. Vody v nádrži moc není.

"Co je to za psisko?"
"Aby to nebyla nějaká skřetovština..."
"Skřeti a takového sympaťáka? Viděl s ty vlky, na kterých jezdí? Vsadím své železné boty, že patří nějakému hraničáři, co se toulá podzemím."

Proběhneš a octneš se na křižovatce. Zde se mísí různé pachy.

D-010.jpg

Za západními dveřmi cítíš vůni teplého vařeného jídla. Jižní dveře voní po studených trvanlivých pamslcích. A východní odbočka je cítit trpaslíky. Hodně trpaslíky. Takový ten pach, co naplní špatně větranou místnost poté, co se v ní vyspí hodně osob.

[Log 1=0]

Velký sál

Zatoužím ty brblající červy zamáčknout ve spravedlivém hněvu. Ale ovládnu se a zdvořile se ukloním dobře oblečenému trpaslíkovi.
"Zdravím vás, vaše Ctihodnosti," výsost a jasnost mi nesedí k podzemnímo národu a veličenstvo by od někoho pět hlav vyššího znělo spíše nevhodně, ale čest je pro trpaslíky ikonická, "jsem Halotan z rodu Perfluordekalinů, vznešených elfů z Ciprofloxacinu. Skutečně přináším list pro trpasličího krále, a věru prahnu po tom se s ním setkat. Budu nesmírně věčen, pokud mi tuto čest zařídíte. Pravdou ovšem je rovněž to, že mám za sebou náročný den, a místo, kde bych si před onou událostí mohl v klidu vydechnout, aniž bych rozčiloval místní konzervativní obyvatele svou přítomností, bych velmi uvítal." Část věty pronesu tak, aby ji konzervativec pochopil vážně a pokrokář jízlivě. Která varianta nastala, si sám nejsem jist, ale princ přikývne.

Předám dopis princi a dám si krátký odpočinek tam, kde mi určí.
1+2=3; 2+2=4, celkem 7

Ještě se otočím k Edwardovi, povyprávím mu o neblahém osudu Elbartově a nejisté situaci Haštařině. Doplním také jeho podrobnou mapu o těch pár míst, která mu schází a já je navštívil. A pak už si jen užívám zasloužený oddech.

S audiencí ještě chvíli počkám.

[Sarsaparillos]

Ralf se rozhodne neprudit trpaslíky a stáhne se zpátky k opevnění. Protože ale nemá moc do čeho píchnout a na zádech se mu cuká nevyřízená záležitost, začne se po chvíli courat po okolí a dávat se do řeči s těmi z trpaslíků, kteří na něj nejsou kyselí už od pohledu. Ukazuje jim svou spolehlivou lopatu, nenápadně se vyptává na pokračování Karaku dál do hloubky a nápadně zjišťuje, jestli by jeho lopata nebyla někde platná. Ideálně hezky hluboko, něco zakopat, případně i vykopat, odhrnout nebo zasypat. Peněz moc nechce, spíš tu samotnou možnost by ocenil.

Marky, co Ralf zjistí ohledně pokračování Karaku? Má to ještě nějaká další patra dolů?

A sháním pro Ralfa ZAKÁZKU. Pokud nějaká bude, pustím se do ní až po audienci.

Spoluhráči, jsem připraven jít na audienci.