Úvodní RPG hry pro děti a začátečníky

[Markus]

Souhrnná diskuze věnovaná fantasy hrám, jejichž primárním cílem je přivést k hraní děti nebo úplné začátečníky a které nemají samostatnou diskuzi. Hry, ke kterým máme anotaci a nějaké bližší informace, jsou:
Hero Kids (2012)
Adventure MAXIMUS! (2013)
Goblin Quest (2015)
No Thank You, Evil! (2015)
Nobi Nobi (2016)
Amazing Tales (2017) - vzniká český překlad
Starport (2019)
Jeu de rôle junior / Malí hrdinové (2020)
Animon Story (2021)
Critical (2023)
Land of Eem (2025)

Za pozornost stojí i hry, které už mají samostatnou diskuzi:
Dobrodružná hra Pán Prstenů
Lone Wolf – Hra na hrdiny

A pro přehled jiných her vhodných pro děti, třeba i z jiných žánrů, koukněte v databázi na štítek Pro děti.

[Markus]

Další úvodní hra pro děti, tentokrát z dílny Monteho Cooka:



No Thank You, Evil! (2015)

No Thank You, Evil! je veselá vyprávěcí hra zamýšlená pro děti jako úvod do světa RPG. Jejich postavy, které můžou být čímkoli od špionů přes piráty až po roboty, dokážou skrze portály cestovat do říše Storia plné víl, dinosaurů, elfů i čehokoli dalšího, kde zažívají zajímavé příběhy. Každá postava má svého společníka a ten má batoh plný užitečných předmětů, které pomáhají překonávat překážky vymyšlené Vypravěčem.

Hra se prodává v krabici plné fyzických pomůcek, jako jsou pestrobarevné kostky, žetony, kartičky s ilustracemi, mapou světa nebo listy postav, na kterých jsou jednotlivé údaje vyjádřeny nejen textem, ale i obrázkem. Používá zjednodušenou variantu Cypher Systemu a stejně jako v něm probíhá tvorba postavy sestavením popisné věty podle vzoru „Jsem [nějaký] [někdo], který [něco dělá]“. Postavy mají jen čtyři číselné vlastnosti (Drsná, Rychlá, Chytrá, Úžasná) o hodnotě 2, 3, nebo 4, ve hře vyjádřené příslušným množstvím žetonů. Činnosti se vyhodnocují jednoduchým hodem k6 proti cílovému číslu, přičemž hráč si může výsledek zlepšit utrácením žetonů ze zásoby související vlastnosti. Jiné typy žetonů umožňují provádět další efekty.

[Markus]

Albi vydalo po Malých hrdinech další proto-RPG určené k zasvěcení nových hráčů, opět postavené na připravených scénářích:



Critical (2023, česky 2024)

Critical je jednoduchá hra zamýšlená jako úvod do RPG pro úplně nové hráče. Je postavená na principu připravených scénářů: v herní krabici dostanou hráči jednoduchá pravidla, vyberou si připravené postavy vytištěné na kartičkách a jeden z hráčů – v roli vypravěče – provede ostatní připraveným scénářem. Hra je koncipovaná „jako televizní seriál“ – vychází v různých krabicích, kdy každá krabice představuje jiný připravený příběh rozdělený do devíti epizod, z nichž každá má trvat zhruba půl hodiny hry.

Pravidla jsou vysoce jednoduchá, popsaná na osmi stranách. Připravené postavy mají pár jednoduchých údajů a veškeré vyhodnocování probíhá hodem 12stěnnou kostkou proti určené obtížnosti. Kostky mají upravené hodnoty, kdy je možné hodit jen 1 až 3 nebo kritický neúspěch („X“). K tomu jednoduchý bojový systém s pár akcemi. A taky mechanika „hrdinských bodů“, které hráči dostávají za kritické neúspěchy, ale později ve hře je můžou využít k získání výhody. Různé kartičky a žetony pomáhají hráčům sledovat pár ukazatelů (třeba zdraví), zvláštní stavy nebo výbavu.

Připravené scénáře jsou vysoce lineární a naskriptované, s omezenou možností volby – v zásadě gamebooky. Každá 30minutová „epizoda“ je popsána na jednom dvojlistu, který si vypravěč vezme do ruky a s jeho pomocí provede hráče připravenými situacemi. Podle potřeby říká, kdy si mají hodit na kterou vlastnost, a jednoduše posouvá děj z jedné scény do druhé. Každý scénář vychází ve formě krabice obsahující i prvidla hry, je tedy samostatně hratelný. Doposud vyšly:

- Critical: Sanctuary – Season 1 (2023). Česky vyšlo jako Critical: Svatyně, bez označení sezóny Fantasy scénář, ve kterém se hráči stanou příslušníky cechu průzkumníků a dostanou za úkol zjistit, co je pravdy na tom, že v odlehlém souostroví vylézají ze zapomenutých hrobek nebezpečné nestvůry.

- Critical: Foundation – Season 1 (2023). Česky zatím nevyšlo. Cyberpunkový scénář ze Země roku 2035 ovládané megakorporacemi. Hráči se stanou vyšetřovateli, kteří mají prozkoumávat záhadné a citlivé případy.

Upozornil na ni Krcmeloud, který má v zápisech moc pěknou diskuzi o tom, jak se mu to s partou úplně nových hráčů hraje:

Jak se mi (ne)daří hrát Critical: Svatyně

[Jerson]

Tak jsem si koupil Malí hrdinové: Akademie kouzel, a čtu to.
Už jsem u scénářů dobrodružství, a u čtení mi umírají mozkové buňky, takže až se dostanu k recenzi, pěkně si to vychutnám.

[Markus]

Myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že se těšíme.

[Elenistar]

Já jsem tedy Malé Hrdiny od Albi hrál a to jak kouzelníky tak i dračí bojovníky, nebo jak se to přesně jmenuje. Hanit to moc nechci, protože nejsem cílová skupina. To jsou podle mě skutečně netknutí lidé těmito hrami. Každou z těch knížek jsme měli odehranou asi za dvě hodiny a vždy se u toho moje děti bavili. Neměl jsem od toho velká očekávání, ale byl jsem zvědavý jak to bude fungovat. Moje děti mají už nějaké zkušenosti s jednoduchými RPG. Většinou to bylo více povídání a občas hodili kostkama.

Tahle hra je série asi pěti situací či scén a vždy a nejde to nijak větvit. Je to oneshot pro děti, které zatím nemají potřebu chodit vlastním směrem a prostě přijímají koleje jak jsou a nijak je to neuráží. Prostě koukají na film, který trochu ovlivňují. Svou chytrou hrou si mohou tu a tam zlepšit šance na úspěch. úspěch ale znamená, že dostanou něco navíc, nicméně příběh vždy jde dopředu a kdyžtak pomohou NPC. Je to taková ochutnávka toho jak mohou RPG fungovat. Tedy že moje postava má nějaké staty a tým vybírá koho pošlou do boje, koho vyšplhat na zeď akoho vyrážet dveře. Sesílají kouzla a mlátí příšery. Sám jsem během hry improvizoval a snažil se ovzláštnit situace, ale když si představím, že jsem naprosto nepolíbený tak se to zahrát dá. Na druhou stranu musím podotknout, že jsem tam měl chvilky, kdy jsem musel něco ohnout protože by se příběh děsně zasekl nebo mi to nedávalo smysl. Hrál jsem to asi dva roky zpátky, tak už si to pamatuji mlhavě.

Pro děti je to hezky vyrobené. Postavy jsou předpřipravené s kýčovitými obrázky. To se jim líbilo. Celkově bych to asi vyloženě nedoporučoval. Příběhy spadají spíše do kategorie klišé, ale jedním dechem dodávám, že to nevadí. Protože pro děti to okoukané ještě není, takže to vlastně klišé není. Jediný hezký nápad mi přišlo, že knížka je současně zástěna. Za ty peníze to asi spíš nestojí. Je to asi jak deskovková únikovka. Zahraju a pošlu někomu dál.

Nicméně jsem zvědavý na Jersonovuv vhled. Jen jsem nepochopil, jestli to má v plánu zkusit nebo bude jen pálit od boku po přečtění?

[Jerson]

Mám plán, že bych to dal úplným začátečníkům a sledoval, jak si s tím povedou, protože když tu magickou akademii povedu já, tak do ní vnesu bias třiceti let zkušeností s vedením RPG, a nebude to vypovídat vůbec nic o příručce jako takové, ale jen o mé (ne)schopnosti vytvořit zajímavou hru z libovolně slabého podkladu.

Moje zkušenost je, že minimálně třetina dětí rozhodně nechce jet po kolejích, a "dětem to stačí" je podle mě zásadní nepochopení, protože tito dětští hráči jsou dost nároční, pokud jde o volnost konání ve hře. Ale bez ostrého testu to nezjistím.

[Kulhy]

Tohle téma mi uniklo, ač to je věc co dost řeším. Mám zatím zkušenost jen s hraním Hero Kids. Ze tří dětí mi hráli dvě, tenkrát ve věku 7 a 5 (hádám). 5 letý s problematickou pozorností to brzo vzdal a dohrál to 7 letý.

Hráli jsme jednoduché a úvodně vyhlížející dobrodružství s napovídajícím názvem „Sklep plný krys“. Měl jsem vytisknuté všechny mapy a figurky — to děti celkem nalákalo. 7 letý měl ale problém vymyslet cokoliv nad rámec toho, co před sebou viděl. Hra se tak zredukovala na spoustu hodů v soubojích a rozhodování kterým směrem se vydá. Docela jsme si to užili, ale byla to spíše deskovka než hra na hrdiny.

Oproti tomu, jsem jednou večer před spaním vzal Ai v hlasovém režimu a navedl ji aby dětem udělal ttrpg zážitek. Zeptala se dětí na téma co by je lákalo a už to jelo. Sice to nemělo hloubku, ale představivost pracovala a děti vymýšlely co budou dělat. Musel jsem občas Ai napomenout, když začala příliš přebírat kontrolu. Sice to končili naprostýma blbostmi, ale koncepčně to fungovalo lépe než to Hero Kids ode mně.

Chtěl bych teď v létě zkusit dva další pokusy.

Zkusím další dobrodružství Hero Kids „Kletba šedých chodců“, ale tentokrát se vykašlu na ty figurky a předpřipravený mapy. Budu jim kreslit jen jednoduché schématické mapy na papír a nebo je zkusím nechat mapovat samotné . Uplynuly dva roky tak uvidíme jak jim to půjde tentokrát.

A pak bych chtěl zneužít jejich posedlost Minecraftem. Osobně mi Minecraft v klasickém režimu přežití celkem připomíná principy OSR (už jen světlo, hlad a omezený inventář je super). Vidím tady nějakou příležitost. Koukal jsem jestli nějaký Minecraft hack jiného systému už není, ale nic moc jsem nenašel. Tak si asi něco vyberu sám a zkusím připravit nějaké kratičké dobrodružství s jejich oblíbenými hrdiny a moby z tohoto světa. Budu se muset zamyslet, jak vyřešit tendenci se kamkoliv prokopat nebo naopak pokládat bloky. Bloky jsou zároveň skvělá měrná jednotka, které budou dobře rozumět (Přišli jste do chodby tři bloky vysoké…).

[Jerson]

Minecraft je u kluků celkem časté téma, jen pravidelně narážím na to, že je zajímavý na počítači, který automatizuje hromadu činností, které by se jinak složitě popisovaly, a hlavně v něm fungují různá komba, které člověk musí znát, aby je dovedl jako Vypravěč zpracovat - a potom dělají nezajímavou.

Konkrétně jsem se setkal s tím, že proti většině nestvůr s útokem nablízko se dá bránit tím, že si pod sebe postaví dvě kostky a následně je umlátí z výšky. Stavění je instantní, materiál bere z inventáře, dosah je daný a neřeší se, jak moc dává smysl - a pak každý boj vypadal takto. Interakce s NPC nulová, roleplaying nulový.

Takže osobně se do vedení RPG v Minecraftu pouštět nebudu, nemám na to dost znalostí toho settingu, ale rád si přečtu, jak se to daří někomu jinému.

[MarkyParky]

Konkrétně jsem se setkal s tím, že proti většině nestvůr s útokem nablízko se dá bránit tím, že si pod sebe postaví dvě kostky a následně je umlátí z výšky. Stavění je instantní, materiál bere z inventáře, dosah je daný a neřeší se, jak moc dává smysl - a pak každý boj vypadal takto.

Nesmysl.

Souboj bude vypadat tak, jak ho nastavíš v pravidlech.

Zrovna koukám, jak tu děcka mastí Minecraftí karetku a nevšiml jsem si, že by stavěly nějaké kostky nad sebe.

Screenshot_20250620_102752_Gallery.jpg

Konkrétní mechanika je jen prostředek a ten je dětem dost šumák.

Klidně jsou schopné přenášet mechaniky mezi různými hrami a míchat je, jak je to napadne.

[Jerson]

Jenže to je něco jiného. Karetní hra má jasné mechaniky, ale hlavně je odtrzená od minecraftí fikce. Ale RPG ne. Každý hráč, kterého jsem u hraní RPG v Minecraftu zažil kne nutně se mnou) rozhodně chtěl využívat postupy a taktiky, které z Minecraftu zná.

Mechanika je hráčům šumák, s tím souhlasím. Ale podoba fikce je dost zásadní prvek téměř pro všechny.

Možná by to chtělo vyzkoušet, jak milovníci Minecraftu budou hrát RPG, ve kterém by třema nemohli po kapsách nosit metry krychlové kamene, dřeva a diamantů, nemohli by stavět jedním pohybem a ničit cokoliv kromě bedrocku mácháním rukou, když mají dost času.
Mně se dostalo podobného vysvětlení, že když stojí na dvou bocích, tak zombíka umlátí, protože on neodejde, nevyleze, a nedosáhne, zatímco postava hráče ano. A nejsem znalec Minecraftu, abych si s takovým nastavením hráčů dokázal poradit.

[MartinJ]

Tam pak prijde skeleton a hrace z vezicky sestreli

[Jezus]

Vážně? GM bagr?

Jerson má dobrý postřeh. Určitě lze hrát karetka na "motivy Minecraft" a lze tak stavět i RPG ("budou tam ty příšery, ale už ne všechny možnosti aka instantní stavění z kapsy..."), ale je to to, co ty děti chtějí?

Já bych spíš přemýšlel, jak zachovat ta pravidla světa (můžu používat platné taktiky aka stavění věžiček), ale zachoval tam prvek nějaké náhody a hry - omezení inventáře/hod na to, jestli to stihne postavit, než ho zombík začne kousat... Případně (stavění je instantní) teda stavěl hru na jiných výzvách než nudném boji.

Samozřejmě lze říct, že ten setting je pro rpg nevhodný (nejsou tam NPC...) a moc se nad tím nemračit

[MarkyParky]

Protože jsi mechaniku nastavil na "Úspěch za popis".

Kdybys ji nastavil třeba na "Zombii zabiješ na X z 6", a to vylezení na kostky byl popis toho úspěchu nebo parametrizuje X, zatímco neúspěch by třeba znamenal, že z těch kostek spadl, tak se ti fikce s představou dítěte nerozejde, ale furt máš funkční mechaniku rozhodování.

Ninjaed by Jezus

[Jerson]

Marky, když ti hráč vysvětlí, že z kostky postavené pod sebe nemůžeš spadnout, pokud se úmyslně nepohneš, tak zavedení náhodného prvku řešení nepřinese.
Minecraft umožňuje některá řešení, jejichž znalost znamená automatické a vždy fungující řešení daného typu problému. Jiná řešení vyžadují šikovnost a zkušenost hráče. Další záleží z větší části na náhodě, nicméně hráči mezi nimi obvykle dost jasně rozlišují.

Asi jako když si v DnD můžeš hodit záchranu proti ohni a obdržet jen poloviční zranění, nebo máš imunitu na oheň a pak si rozhodně nehážeš na to, zda imunita funguje - prostě je 100% zapnutá. Nebo umíš létat stejně snadno jako chodit, tak si nebudeš házet na vzlétnutí.

Některé z těch taktik jsou natolik ikonické, že se dostaly do filmu - třeba pro pádu z libovolně výšky pod sebe hodit kostku vody, která tě vždy zachrání - pokud se do ní trefíš. Tady bys mohl hráče nechat házet na přesnost pádu, ale v případě úspěchu bude zranění 0, vždycky. To je něco jako kánon.

Jde o to, že já tenhle kánon neznám, a nemyslím si, že ho můžeš pro RPG jen tak změnit podle principů (a kánonu) jiných RPG.

[MarkyParky]

Marky, když ti hráč vysvětlí, že z kostky postavené pod sebe nemůžeš spadnout, pokud se úmyslně nepohneš, tak zavedení náhodného prvku řešení nepřinese.

Když mu na to odpovíš, že se na ty kostky musí trefit, nesmí je dát omylem vedle sebe místo na sebe, může se leknout a zazmatkoval a/nebo může i na těch kostkách cuknout myší neúmyslně, a právě tohle reprezentuje ta náhoda, tak ti na to řekne co?