[AW-EPOCHA] 40. léta 20. století - Dieselpunk

[MC-AW-Nesmrtelní]

... V tanečním sále v budově Elektrických podniků...

Tibore, taneční sál se dávno vyprázdnil a venku začíná svítat, ty už nějakou dobu cítíš, jak prudce narůstá síla Víru a proto jsi usoudil, že nemá cenu chodit domů spát. Pěkně si počkáš, co se bude dneska dít, hrdinu nějaký Vír neznervózní. Sedíš tam ještě s několika účastníky a účastnicemi svého kurzu, kteří se nechtěli nechat zdvořile vyhodit s ostatními. Jedna z nich, která na tebe zírá nejobdivněji, tě vytáhne na parket pod záminkou, že by chtěla ukázat nějaké kroky, ale je ti jasné, že chce být hlavně s tebou aspoň trochu sama a mít tě sama pro sebe. Vstaneš tedy, je opravdu hezká. Když jí to začneš předvádět a vysvětlovat, tak tě přeruší: "Chce to jistou drzost a odvahu provozovat takto každodenní taneční kurzy, když tanec je jinak zakázaný. Někteří opakovaní účastníci už jsou zkušení tak, že by mohli sami v podobném kurzu učit." Pátravě si tě prohlédne. "Chodí sem i hodně němců, asi díky tomu vás nechávají na pokoji, Mistře. Nebo možná díky vašemu šarmu vám zatím vše procházelo." Usměje se na tebe. Když mrkneš na zbytek svých (jak jsi doufal) obdivovatelů, tak si všimneš, že tě minimálně půlka velmi pozorně sleduje. "Je ale smutné využívat takové příležitosti a talentu jen pro vlastní obohacení, obzvláště v takové těžké době." Podívá se ti do očí a čeká co ty na to.

Co uděláš?

[Tibor]

Nechám se odvést na taneční parket. Na pódiu samozřejmě v tuhle raní hodinu není celý orchestr, zůstal jen pianista, basák, jeden saxofon a bubeník.

Kývnu na ně, ať spustí. Mávnu jedno smluvené znamení. Začnou hrát jedno číslo, které máme přesně pro takovéhle účely nacvičený. Něco, co nám ukáže, co je tahle dáma zač. Jednu předválečnou hitovku. Tak oblíbenou mezi Němci, než si uvědomili, že oba autoři je židé.

Kapela ale nerozjede písničku s plnou parádou tak, aby refrén každý poznal. Ne, jen drží podklady a harmonii a saxofon do toho improvizuje. Vezmu dívku do náručí a začneme tančit foxtrot. A když se blíží refrén a saxofon už už nasadit, "Bei mir bist du schön", pozorně sleduji její oči, její rty, její reakci. A totéž sleduji, když pak saxofon onen profláklný a přitom zakázaný refrén nakonec nezahraje. Chci vědět, zda v jejích očích zablýskne nadšení, strach, zklamání, vzpomínka, zkrátka cokoliv, co by mi pomohl odhalit, co je tahle kráska zač.

Read a person: Tibor:2D6+1 → 9(6 +2 + 1)
- Držím 1.


Tančíme spolu parketem a zrovna, když saxofon podruhé naznačí "Bei mir bist... " a pak přejde do jiné melodie, pronesu suše: "I hrdinové musí z něčeho žít. A každý v téhle válec bojuje jinými zbraněmi. Někdo rozdává rány, jiný radost." Schválně se vyhýbám jakémukoliv náznaku strany, za kterou bych snad měl bojovat. Ne, chci aby odhalila karty jako první.

Odtančíme pivotu vpravo, patový souvrat a nasazujeme odhozený telemark do telespinu. Když se letmo dotknou hroty jejích podpatků uprostřed obratu a vyvádím jí na svou levou stranu do další rotace, pronesu tak, aby to slyšela jen ona: "Je samozřejmě prací hrdinů pomáhat dámám v nesnázích. Ale je nejprve potřeba vědět, jaké nesnáze dámu vlastně trápí."

Vidím, jak se rozmýšlí a chci ji proto trochu rozhodit. V tanečních kurzech zakončujeme tuhle linii pivotou vlevo a žetelajnem, ale já místo toho zařadím oversway a vkluznou pivotu a vyvedu ji do rohu sálu postupovou přeměnou. Pokračujeme otevřenou otáčkou vpravo a když už jsme na druhém rohu sálu, než většina zvědavých uší, zakončím spinou mimo, dvěma pivotami, telemarkem vpravo a výpadem stejnou nohou.

"Bei mir, bist du .... please let me ... " hraje bezeslov saxofon na střídačku noty toho hitu a úplnou improvizaci a my máme malý moment na to, abychom prohodili pár slov, než nás hudba přinutí zvednout se z výpadu, přejít do charlestonových poskoků a pepřenka nás dovede znovu na střed. "Mám snad v náručí dámu v nesnázích?"
Manipulate: Tibor:2D6+2 → 6(2 +2 + 2)

[MC-AW-Nesmrtelní]

Z Vrabčákova vysílání všichni, co poslouchali, vědí, že:

* Gestapo dnes bude hlavně zatýkat kohokoliv podezřelého napříč Prahou. Začíná u Grgurova blázince, ale asi se bude zajímat i o Tiborovu taneční školu nebo Jasninu hvězdárnu, zkrátka všechna "okrajová" místa.

* Hans Ulrich Geschke má v plánu sedět v jedné ze svých kanceláří v nové budově Ministerstva vnitra u Letenské pláně a odtamtud řídit celou operaci. A krom toho také skřípnout pár potenciálních kolaborantů - třeba Česlava nebo Janka - a zjistit, jak až daleko sahá jejich ochota pomoci říši.

* Jákobové jsou nakažení Gabryasem a určitě se ho pokusí osvobodit.

Nesmrtelní se ve svých ptačích jménech používaných při vysílání snadno poznají, pro ostatní to zní jako nějaká šifra pro odbojáře.

[Grgur]

... v areálu psychiatrické léčebny v Bohnicích ....

Tak tohle mi teda scházelo. Začíná den Víru a první co ty zatracené horké hlavy napadne, je připravit se na přestřelku s Gestapáky. To mají určitě z rádia, pitomci. Jejich polonemrtvé mozky uvěří každé ptákovině, co Vrabčák zacvrliká. Jen počkej, až se mi dostaneš do rukou. To chceš rozpoutat povstání? Vyhlásit válku Německu?

Vydám se volným krokem po areálu, abych nevzbudil mnoho pozornosti a odhaduji situaci. Hlavně musím vymyslet s Karlem, vidím ho až odsud támhle v okně, jak se připravuje k výstřelu. Je nejlepší střelec. Ale rozhodně není nejlepší taktik.

Co se s tím dá dělat?
Read a sitch:Grgur:2D6+2 → 14(6 +6 + 2)

Na co si mám dát pozor?
Sakra. Támhle je esesman v masce. A náklaďáku, ze kterého vystoupil, vyskakují mnohem drsnější chlápci, než je zbytek gestapáků. Také esesáci. Vukmar. To nebude náhoda, na něj si musím dát pozor.

Kdo to tu kontroluje?
Musím se zamyslet, jestli krom Karla mezi odbojáři je ještě nějaký další iniciativní blbec. Ale nikdo jiný mě nenapadá. Tohle celé musel spískat Karel.

Jak se dostat nejlépe ke Karlovi?
Prokličkovat nenápadně mezi chovanci, projít zadním vchodem, vyběhnout po schodišti a jsem u něj.


Hlavně nenápadně.
Do Something Under Fire:Grgur:2D6+3+1 → 10(1 +5 + 3 + 1)
- Vukmare, budeš interferovat? Nebo mě necháš zmizet a dostat se ke Karlovi, vůdci odbojářů?

[Potomek]

...v Ropuše na lesní cestě v Šárce ...

S leknutím se probudím, vyštrachám se ze spacáku a přelezu dovnitř za volant, sakra, takto silný Vír a já chrním v autě, už jsem měla být dávno u Česlava nebo v jeskyni. Skrze větve se dívám k silnici, kde zastavil ten konvoj. Pustím rádio, zaslechnu ještě konec Daliborova vysílání, hned ho zase vypnu. Čekám napjatě s rukou na klíčku než odjede poslední náklaďák. Doufám, teda že odjede, musím co nejrychleji za Česlavem. Aspoň že už je teplo a nemusím spávat s baterkou ve spacáku, abych ráno určitě nastartovala.

[Česlav]

... na Havránce ...

Sedím v křesle, mírně předkloněný a s bradou položenou na propletených prstech. Když do místnosti vrazí Vlaštovka, povytáhnu obočí a nakloním hlavu na stranu. Sundám si kulaté černé brýle a upřu na ní pohled svých nepřirozených, stříbřitě zářících očí. Prohlížím si jí. Trochu zvědavě, trochu zálibně, trochu podezřívavě. Nechávám jí mluvit.

"Moudré. Děkuji ti, že jsi přišla.", přikývnu, když domluví, "Jsme na stejné straně. I já si přeji sjednocenou Evropu. S Geschkem to vyřídím. Třeba bude rozumný. Mám ale na práci důlěžitější věci. Počkám na předvolání."

Vstanu a založím si ruce za zády.

"Teď zpátky k...nadčasovým záležitostem. Vukmar. Vím, že je ve zpravodajské službě SS. Vybral si stejnou stranu. Ale z jiných důvodů. Nejde mu o ideály. Jen se přidává k silnější straně. Aby mohl beztrestně řádit. Dvakrát po sobě ti ublížil. A nejen tobě. Je nebezpečný. Krom toho má něco, co mu nepatří. Chceš se mu pomstít? Máš nějaký plán?"

READ A PERSON: Ceslav:2D6+3 → 9 (5 +1 + 3 sharp)
- držím 1 a počkám si napřed, co mi řekne

[MC-AW-Nesmrtelní]

Česlave, Vlaštovka se ti podívá upřeně do očí. "Ano, bývaly doby, kdy bych se s radostí pomstila. Dělala jsem dřív chyby. Teď jsem vedena vyššími cíli. Čest a rytířství. Spravedlnost a jednota."

Pak se zamyslí. "Nemysli si, že jsem snad zbabělá, Česlave. Nevyhýbám se konfrontaci s Vukmarem. A pokud mi zkříží cesty, vypořádám se s ním úplně stejně, jako bych se vypořádala s každým. Ale nebudu se honit po Praze za jeho stínem jen ve jménu prchavé pomsty."

[Fiona]

...u budovy Elektrických podniků...
"Řešíš záhady, tajemství. Vraždy a křivdy. Tady je prastará, podívej se. Já jí ne zcela rozumím. Měl mi pomoct ten švarný četník, co tady hlídává. Třeba mi pomůžeš také, podívej se."

"Ale teď musíme jít. Musíme ho najít. Třeba je v nebezpečí."

*Fiona dává četníkovi k nahlédnutí svitek. Vleče ho pryč.*

[MC-AW-Nesmrtelní]

...v Ropuše na lesní cestě v Šárce ...

Potomku, celý konvoj už odjel, ale ten jeden zaměřovací vůz zůstal na místě. Civilové, co ho obsluhují, si v klidu rozložili malý stoleček, na něj vytáhli nějaký přístroj připojený kabelem k vozu a potom ubrus, chleba a karty. Začnou hrát, jen občas se na přístroj podívají a napíší na kus papíru nějaké číslo.

Podivní vojáci stojí skoro strnule u nich a ke karbanu se nepřipojí.

Ti tu budou stát dlouho a jako na potvoru tak, že pokud bys chtěla odjet, musíš vyjet z polní cesty na hlavní silnici kolem nich. Nebo se vydat opačným směrem a doufat, že Ropucha zvládne cestu po zanedbané a zarostlé polní cestě až do Lysolaj.

Co uděláš?

[Česlav]

... na Havránce ...

Pálím hold z read a person - jak přimět Vlaštovku, aby se účastnila akce proti Vukmarovi?
Odpověď je apelovat na její morální zásady.

"Nikoliv ve jménu prchavé pomsty, Vlaštovko. Ve jménu toho, co je správné. Musí ti být jasné, že je jen otázkou času, kdy Vukmar začne páchat bezdůvodná zvěrstva. Pošpiní pověst Třetí říše. A znovu ublíží někomu z Nesmrtelných. Nebo ohrozí nás všechny. Tak jako když vypustil Vlky ze Zdroje. Nevím kdy, nevím kde, nevím jak. Ale budu ho muset zastavit. Aby už nikomu neškodil. Doufám, že mohu počítat s tvou pomocí a podporou."

MANIPULATE: Ceslav:2D6+2 → 5 (1 +2 + 2 hot)

[MC-AW-Nesmrtelní]

"Ve jménu toho, co je správné? Pověz mi, Česlave, budeš takhle apelovat také na morálku a čest Geschkeho, až budeš před ním stát na koberečku v jeho pracovně na ministerstvu? Nebo pro něj máš připravenou jinou písničku?"

Prohlíží si pozorně tvou pracovnu. "Jaká je cena, kterou vlastně platíš za svůj klídek tady v té vilce? Proč se nikdo neptá, co tu děláš nebo co posloucháš," kývne hlavou směrem k rádiu. "Informuješ snad gestapáky sám, po svém?"

Pak sáhne do kabelky, vytáhne fotaparát, zamíří ho do pracovny a než stačíš cokoliv udělat, vyfotografuje si kus tvé místnosti. Jsi si celkem jistý, že i v té rychlosti zvolila záběr tak, aby ses tam vešel jak ty, tak rádio i s naladěnou frekvencí Vrabčákova vysílání.

"Víš, možná jsem naivní, když v téhle zkažené době věřím na rytířskou čest. Jsem ti vděčná za to, cos pro mne v minulosti udělal, Česlave. Ale nejsem blbá. Potřebuju pojistku, že se o téhle naší návštěvě Geschke nebo dokonce Vukmar nedozví. Pevně věřím, že naše společná minulost i rozdílné zájmy v současnosti povedou k tomu, že ji nebudu muset použít."

Otočí se a a sklapáním vysokých kožených bod opouští místnost. Ve dveřích se otočí. "Těším se na shledání v lepších časech. V době, kdy takovéhle věci," poklepe si na brašnu s fotoaparátem, " nebudou potřeba." Naposledy se usměje a zamíří chodbou pryč.

Co uděláš?

[Jasna]

... u hvězdárny ...

Popojdu blíž. tohel se mi vůbec nelíbí. Ne to, že si hrají s rádiem. Němců se nebojím. Byli tu a zase odejdou. Nestane se to poprvé a za ta staletí jsem přestála i horší hrozby. Kdyby šlo pouze o lidi byla bych klidná, ale jsou tu i jiné věci, daleko horší a nebezpečnější. Nemohu zapomenout na to co se stalo minule. Věřím, že to určitě byla předehra k něčemu většímu.

Udělám krok dopředu a podívám se do očí nejdříve jednomu a pak druhému. Vír sílí a já ho nechám svtoupit do sebe. Uvidíme co tak odhalí mé další smysly o těch dvou a nebezpečí, kterému mohou být předzvěstí.

Advanced open brain: Jasna:2D6+3 → 15(6 +6 + 3)

[Česlav]

... na Havránce ...

"Já také.", pokývu hlavou, když odchází a klapání jejích bot se vzdaluje.

Pokrčím rameny. Nedá se nic dělat. Ještě nerozumí.
Znovu si nasadím brýle a vyjdu z pracovny. Je čas vyrazit do Jeskyně

Magda věděla, že tam mám v plánu vyrazit hned jak to půjde. Už od rána se tam - do domku - postupně a nenápadně trousí Adepti. Po jednom nebo po malých skupinkách. Tak, aby nepřitahovali pozornost. Už by tam většina měla být a nebo jsou někde na cestě. Wilhelm je pryč, nejspíš na nějaké pochůzce. Možná právě on mi nakonec přiveze předvolání od Geschkeho.
Vezmu tedy Zlatuši a spolu se vypravíme do Jeskyně, půjdeme přes Troju, po lávce a skrze Stromovku.
Na usedlosti zůstává jen pár lidí. Někoho instruuji, aby mi zavolal telefonem do domku, kdyby náhodou přišlo opravdu předvolání od gestapa. Jinak bych měl být snad do hodiny zpátky.

[MC-AW-Nesmrtelní]

... na Hvězdárně ve vizi ...

Jasno, vidíš ty dva, jak se sklání nad rádiem. Tomáš zrovna mluví. "Kdyby to tak šlo opravit, ale ono mi to klade..."

Náhle se promění v anděla s vlčí hlavou a zavyje. Pak se promění zpět. "Já vím co s tím ...," odpovídá mu Martin klasickým vtipem, přerušeným, jeho proměnou ve vlkanděla a zavytím," ... to rozbitý." Pak se uchechtne a dodá: "Pusť mě k tomu, ty jsi na opravy úplně ...," a znovu ve své andělsky vlčí podobě zavyje.

Pak sis uvědomila, že tuhle vizi můžeš ovládat. Můžeš ji procházet, přetáčet, možná i pozměňovat.

Také se ti kolem rádia i obou zaměstnanců roztančily malé glyfy, které mají tu uklidňující, tu výstražnou barvu a dokonce tak néjak cítíš jejich význam. Když se podíváš třeba na rádio z dálky, vidíš jen jeden, ale jak přijdeš blíž, rozskakuje se na další a další, každý ukazuje na jiný ovládací prvek či místo."

A hlavné - budeš jí moct ukončit, až se to tobě bude hodit.

Co uděláš?

[MC-AW-Nesmrtelní]

... před budovou Elektrických podniků v Bubnech...

Fiono, četníkovi se náhle rozsvítí tvář úsměvem, jako by se na něco rozpomněl. "Ale jistě, omlouvám se, že jsem nezareagoval hned. Jasně, potřebujete pomoct. Kolega bude určitě na stanici. Pojďte se mnou. Najdeme ho. Jsem si jistý, že pan vrchní inspektor Jakob bude vědět, kde ho najít."

Pomalu se snaží převzít iniciativu a místo toho, abys vlekla ty jeho, on směřuje tebe na Strossmayerovo náměstí a k četnické stanici.

Co uděláš?