Worldbuilding

[Jerson]

Nenašel jsem diskusi na tohle téma, tak jednu založím.

Po 25 letech jsem byl víceméně nucen se do wolrdlbuildingu zase pustit, protože setting popsaný v příručce Tommorow se zabývá jen detaily, ale nikoliv celkovým fungováním města, nebo dokonce světa, a protože jsem těch 25 let strávil čtením a kritikou jiných světů (byť hlavně fantasy), tak jsem to samozřejmě chtěl udělat správně, tedy vyřešit různé aspekty herního světa s tím, že z nějakých faktů musím vycházet. Přitom tvořím vlastně jen jedno město a okolo cca 500 km, které tvoří vesměs pustina, nicméně i tak mi při tvorbě vyplynula řada zákonitostí, která mě na začátku nenapadla.

Jako první mi došlo, že GMmové, ale často i filmoví režiséři u různých futuristických měst často vůbec neřeší zásobování. Ve fantasy se alespoň občas snaží tvářit, že okolo měst jsou nějaká pole a normálně fungují studny, ale v moderních městech jako by se jídlo zhmotňovalo na talíři - pokud se vůbec řeší - a voda teče z kohoutku. O jiných plodinách ani nemluvě.
Přitom když jsem to řešil u Města Zítřka, tak mi z toho vyplynula řada zajímavých skutečností. To že potřebuju vertikální farmy a průmyslovou produkci hnojiv asi tak překvapivé není, ale třeba že prakticky na všechno musí existovat přídělový systém, a to v řadě případů i pro vysoké vrstvy. Bavlněné a hedvábné oblečení? Obětovat omezený prostor města na pěstování něčeho takového je nemožné. Cigarety? Luxusní zboží, žádné že dělňasové vykouří krabičku denně. Alkohol? Luxus, žádné chlastání po hospodách. Noviny jako denní tisk, ještě aby se zmuchlané válely po ulicích? An i náhodou, každá stránka se musí tak čtyřikrát recyklovat, než bude úplně nepoužitelná. A vlastně kde co se musí recyklovat a opravovat. Kožené ochranné oblečení a boty? Naprostý luxus, kde by se vzalo tolik krav. Možná tak jedny pracovní boty na deset let, které bude dělník rok splácet. Dřevěné bedny? Ani náhodou, všechno dřevo v okolí stovek kilometrů je už dávno pryč. Soška z pravého dřeva je známka luxusu, mahagonový stůl je věc, která se musí zdědit vedle továrny, protože se už 50 let nedá vyrobit vůbec. A postavy můžou mít hromadu zbraní z války, ale náboje do nich se dají snadno kontrolovat, protože ve městě budou tak dvě zbrojovky a mimo město nové náboje nikdo nevyrobí, jedině přebíjet staré - takže v postapo Pustině se dá náboji platit, a nové náboje mají cenu zlata, nebo spíše vyšší.
Navíc ještě musím vyřešit, co se všemi těmi vzducholoděmi, které v settingu kanonicky mají být, ale které prakticky nemá smysl provozovat ve městě o průměru 12 km.
Nehledě na to, že hélium bude jen pro pár z nich, a všechny ostatní by musely létat s vodíkem, což je pro pohyb nad hustě zastavěným městem akorát tak recept na katastrofu.
Takže jsem musel připustit dálkové a nákladní vzducholodě, což vyústilo v existenci vzdálenějších zásobovacích osad, a dalších hodně vzdálených velkoměst.

[Jezus]

A jsi si naprosto jistý, že se do města nic nedováží? Například těmi vzducholoďmi?

Protože jestli ne - respektive nechceš místo snahy uzásobit město vertikálními farmami prostě předpokládat, že v pustinách něco roste, jen mnohem s menším výnosem, takže jsou to míle a míle řídké kukuřice mezi níž se prohání divoká prasata a... kojoti? ... a existují reální kovbojové, co ženou pohublá stáda mílemi krajiny tam, kde je alespoň trochu trávy... - pak jsi místo Města zítřka vymyslel nové post-apo.

Jako ano, v pravidlech AWčka to dává smysl a dotahuješ tu původní kritiku kapitalismu do konce, ale musím se tě (protože Worldbuilding) zeptat: Je to to, co chceš? Chceš ten setting posunout právě takto?

Protože k tvorbě jsou dva přístupy:
a) něco nějak je a já domyslím důsledky. Takže pokud je jen města a pustá pustina (Byl jsi někdy v prérii? Z pohledu Evropana to je pustina), pak ano, všeho je málo.
b) něco nějak je (vychází noviny, dělníci kouří) a já vymyslím, co musí být, aby to fungovalo.

Například, že v pustině něco roste (a žije) jen řídce a prvovýroba znamená živořit. Pak Město přitahuje dělníky, protože je tam líp. Ale na každého dělníka je deset lidí z pustin, žijících roztroušeně po širých polích USA... a zásobujících Město, které jediné dokáže efektivně vyrábět věci. V podstatě vezmeš středověký feudalismus (na každého měšťana připadalo deset nevolníků nebo kolik...) a přebalíš ho do kapitalistického kabátku (protože kritika kapitalismu).

Cigarety? Luxusní zboží, žádné že dělňasové vykouří krabičku denně. Alkohol? Luxus, žádné chlastání po hospodách.

Bez chlastu a cigaret se ti ten kapitalismus zhroutí nejpozději příští pátek. Jejich absence je ta nejvíc nerealistická věc, kterou jsem zatím četl.

Noviny jako denní tisk, ještě aby se zmuchlané válely po ulicích? Ani náhodou, každá stránka se musí tak čtyřikrát recyklovat, než bude úplně nepoužitelná.

Jo, recyklace dává smysl a tlak na ni je zajímavý rys settingu. Však nějaké povolání vyloženě paběrkuje a dělá věci ze zbytků, ne?

Možná tak jedny pracovní boty na deset let, které bude dělník rok splácet.

Což je realita dětství mého dědy (Zimní boty si půjčoval od bratra). Ano, bude super to ještě trochu posunout, aby to vyznělo. Splátky na boty jsou super nápad, ale na co si myslíš, že si lidi půjčovali "u žida"? Na boty a zimník se běžně šetřilo roky, ale zase ty boty to vydržely - když sis je nechal po pěti letech znovu podrazit.

Jo a absence ochraných kožených zástěr (bo je to drahé, zní taky kapitalisticky ).

Dřevěné bedny? Ani náhodou, všechno dřevo v okolí stovek kilometrů je už dávno pryč.

To záleží, jak dlouho to "dávno" je. americké domy jsou ze dřeva... Stejně jako ty bedny před krizí

Soška z pravého dřeva je známka luxusu, mahagonový stůl je věc, která se musí zdědit vedle továrny, protože se už 50 let nedá vyrobit vůbec.

Já mám doma komodu z cedru vyrobenou z koloniálního stolu... Jako ano, bude to větší luxus než dřív, ale luxus to byl vždycky...

A postavy můžou mít hromadu zbraní z války, ale náboje do nich se dají snadno kontrolovat, protože ve městě budou tak dvě zbrojovky a mimo město nové náboje nikdo nevyrobí, jedině přebíjet staré - takže v postapo Pustině se dá náboji platit, a nové náboje mají cenu zlata, nebo spíše vyšší.

Ano, ale... imho vyrobí. Podle mě se ty náboje dají dělat na takovém ručním lisu, potřebuješ ale mít vystřílené nábojnice. Takže spíš nějak chytat ty. A samozřejmě nebudou tak bezchybné, takže se mohou zaseknout... Jinak imho zkušený machr ti na soustruhu vyrobí cokoli, včetně nové nábojnice. Jen to bude stát jako kus zlata

Takže jsem musel připustit dálkové a nákladní vzducholodě, což vyústilo v existenci vzdálenějších zásobovacích osad, a dalších hodně vzdálených velkoměst.

Vidíš to Vyřešil jsi hned dva problémy (proč vzducholodě a kde se bere dřevo a jídlo ).

Imho nejsou třeba velkoměsta. Jen centrální městečka, kam se sbíhá železnice a vzducholodě a kam se koncentruje to málo z rozlehlých pustin. Taková obchodní střediska. Nevím jak vypadala koloniální Indie, ale na jeden zámořský přístav se imho sbíhalo několik vlaků ("železnic"), co vedly z regionálních center, kam se zase soustřeďovalo to zboží z regionu... tohle bude podobné.

[Jerson]

A jsi si naprosto jistý, že se do města nic nedováží? Například těmi vzducholoďmi?

Právě že mi vyšlo, že něco dovážet musím, třeba i těmi vzducholoděmi. Jen ještě budu muset vymyslet přesně co to bude. Aby se vzducholoděmi vozily zásoby pro město o dvou miliónech lidí, to není moc uvěřitelné, takže se nejspíše budou vozit právě takové věci jako tabák, alkohol, koření nebo hedvábí, které jsou už tak pro město dost cenné a potřebné v relativně malých objemech.
Se stády krav a honáky na motorkách počítám i tak, ale velkoobjemové produkce se bude vozit spíše vlakem.

Protože jestli ne - respektive nechceš místo snahy uzásobit město vertikálními farmami prostě předpokládat, že v pustinách něco roste, jen mnohem s menším výnosem, takže jsou to míle a míle řídké kukuřice mezi níž se prohání divoká prasata a... kojoti? ... a existují reální kovbojové, co ženou pohublá stáda mílemi krajiny tam, kde je alespoň trochu trávy... - pak jsi místo Města zítřka vymyslel nové post-apo.

Mno, spojil jsem setting Města zítřka s postapo settingem z defaultního Apocalypse Worldu, tedy Mad max + Maelström (který ještě budu muset dopracovat), protože to k sobě dost dobře sedlo. Dává to důvod lidem z Města vydávat se do pustiny, vytváří potřebu cest obrněnými náklaďáky, vlaky a vzducholoděmi mimo město, a naopak existenci ozbrojených band, které budou tyhle konvoje a výpravy napadat na cestě do osad, aby získaly užitečný náklad pro sebe. Takže ano, právě tak to chci - přesněji tak to chtějí hráči. Část chce hrát ve městě s občasnými výpravami do Pustiny, ale líbil se jim i samotný AW (opět až na pravidla), zatímco parta holek chce hrát postapo (až na jednu, která by se občas chtěla podívat i do města).

Noviny budou a kuřivo bude taky, jen obojí v mizerné kvalitě pro dělníky. (Město těží ropu, a z ní se určitě nějaké kuřivo vytvořit dá)

Například, že v pustině něco roste (a žije) jen řídce a prvovýroba znamená živořit. Pak Město přitahuje dělníky, protože je tam líp. Ale na každého dělníka je deset lidí z pustin, žijících roztroušeně po širých polích USA... a zásobujících Město, které jediné dokáže efektivně vyrábět věci.

Zase jsem nechtěl, aby bylo město existenčně závislé na dovozu z Pustiny, protože pak by bylo strašně snadno vydíratelné, a každý výpadek produkce by se hned projevil. Přišlo mi lepší, když si základní potřeby dokáže uspokojit samo, ale luxusní věci se dováží -a pokud někdo naruší dodávku těchhle surovin, tak se do ve střední a spodní vrstvě města neprojeví, ale pracháči mají důvod vyslat do Pustiny trestně nápravnou výpravu, která tu jednu vzducholoď / náklaďák dopraví do města a ještě vydusí bandity.

K tomu se ještě různí dobrodruhové a vědátoři vydávají hledat různé artefakty z války a předměty spojené se Vzorem, takže už jsem zpracoval modulární náklaďáky sloužící (i), které hráčům nabídnu k použití (a konečně využiju koncept mobilní základny, který jsem plánoval pro Omegu, ale který hráči nikdy neměli potřebu využít.)

Bez chlastu a cigaret se ti ten kapitalismus zhroutí nejpozději příští pátek. Jejich absence je ta nejvíc nerealistická věc, kterou jsem zatím četl.

Ve Městě existují jiné drogy, které tohle umí nahradit. Na druhou stranu když srovnáš kouření ve společnosti v 50. letech a dneska, tak je to obrovský rozdíl a kapitalismus to taky nepoložilo.

Což je realita dětství mého dědy (Zimní boty si půjčoval od bratra). Ano, bude super to ještě trochu posunout, aby to vyznělo. Splátky na boty jsou super nápad, ale na co si myslíš, že si lidi půjčovali "u žida"? Na boty a zimník se běžně šetřilo roky, ale zase ty boty to vydržely - když sis je nechal po pěti letech znovu podrazit.

Jo, s tím počítám - v souladu s výrobní filosofií 30. až 50. let počítám s tím, že se všechny věci dělají jako trvanlivé, a třeba vybavení domácnosti se prostě dědí z generace na generaci i v lepších rodinách, občas od prvních dnů města někdy v roce 1913. (Což je 53 let, to dobrá lednička v pohodě vydrží.)

To záleží, jak dlouho to "dávno" je. americké domy jsou ze dřeva... Stejně jako ty bedny před krizí

Válka začala před 50 lety, a apokalypsa přišla před 12 lety. Budu si muset zjistit, jak dlouho dřevěné bedny vydrží, ale zatím je beru jako nedostatkový materiál. Na autech se používají ocelové kontejnery a na vzducholodích hliníkové nebo možná kovoplastové bedny.

Já mám doma komodu z cedru vyrobenou z koloniálního stolu... Jako ano, bude to větší luxus než dřív, ale luxus to byl vždycky...

No, teď to bude luxus pro horních 10 000

Podle mě se ty náboje dají dělat na takovém ručním lisu, potřebuješ ale mít vystřílené nábojnice. Takže spíš nějak chytat ty. A samozřejmě nebudou tak bezchybné, takže se mohou zaseknout... Jinak imho zkušený machr ti na soustruhu vyrobí cokoli, včetně nové nábojnice. Jen to bude stát jako kus zlata

Přebíjet nábojnice se dá občas i desetkrát nebo dvacetkrát, u některých ráží, takže sbírat nábojnice a nabíjet je asi bude úplně běžné, i když spolehlivost bude horší. Zápalky a bezdýmný prach ale v pustině nevyrobí nikdo, to bude výhradní záležitost města. A taky to znamená, že městské náklaďáky používají půlpalcové kulomety a samy jsou proti nim obvykle odolné, ale nikdo z pustiny takovou zbraň mít nebude, protože by neměl čím střílet. A taky to znamená, že se v pustině nejvíc používají revolvery a opakovací pušky, takže se dost blíží divokému západu.

[Paul]

Se stády krav a honáky na motorkách počítám i tak, ale velkoobjemové produkce se bude vozit spíše vlakem.

Znáš tenhle článek od Breta Devereauxe? Rozebírá tam logistiku v prostředích podobných Mad Maxovi a zrovna u motorek vysvětluje, že představují naprosto neefektivní způsob jak se může skupina nomádů přesouvat.

A taky to znamená, že se v pustině nejvíc používají revolvery a opakovací pušky, takže se dost blíží divokému západu.

Četl jsem teď jednu ospreyovku* o válkách mezi Apači a Spojenými státy a byl tam zajímavý detail, který by se ti mohl hodit. Apači si dokázali časem opatřit poměrně dost pušek skrze obchod a krádeže, ale měli neustálé problémy s doplňováním munice. Protože na jejich území bylo olovo vzácné, uchylovali se k použití jiných materiálů; např. zlata, stříbra nebo podle některých zpráv v extrémních případech i kamenů (s. 16).

---

*MCLACHLAN, Sean, 2016. Apache Warrior versus US Cavalryman 1846–86. Oxford: Osprey Publishing. ISBN 978 1 4728 1246 9.

[Vaarsuvis]

Jerson: Jak to přežil v settingu ostatní svět? Je možnost pro Město zítřka obchodovat s Tokiem, Rio de Janeirem nebo Prahou?

[Markus]

Já mám jednoduchý dotaz: A komu tím prospějete?

Jakože... jaký je význam těchhle otázek pro hru? Jaké mají herní důsledky, využití? Předpokládáš, že budeš vymýšlet zápletky, konflikty a scény postavené na tom, kolik cigaret může dělník vykouřit denně, jak staré má boty, kde se vyrábějí zápalky nebo jestli se ve fabrikách můžou, nebo nemůžou používat kožené zástěry? Protože tohle je taková ta worldbuildingová past, kdy strávíš hodiny „opravováním“ settingu a vymýšlením něčeho, co bude mít prakticky nulový dopad na hru, protože se to do ní nikdy nedostane. Nebo dostane? Jak? Co se s tím dá hrát?

Tahleta bazální logistika a zásobování nebývá v herních příručkách řešená nutně proto, že autoři jsou lajdáci, ale proto, že pro potřeby hry je z velké části irelevantní. Vědět že „zásoby se do města dovážejí z řídce osídlených pustin“ je pravděpodobně víc, než budeš ve hře kdy potřebovat.

Nemyslím to kousavě, spíš jako provokativní podnět k diskuzi. Podle mě si primárně musíš položit otázku, jaké očekáváš herní využití a co vlastně hodláš mít jako náplň hry. Řešení zásobovacích řetězců to asi nebude.

[Vitus]

Hm, já to náhodou vidím jako potenciál pro tvoření vedlejších zápletek - věci, co byly dostupné najednou dostupné nejsou. Pravda, je to vyšetřovačka, ale tak zase, Jerson preferuje hrát vyšetřovačky, ne?

[Markus]

Předpokládej prosím, že jsem totálně nechápavej, a vysvětli mi, jak budeš budovat strhující vyšetřovací hru na tom, odkud přesně se dodávají sirky nebo jestli jsou bedny ze dřeva, nebo kovu.

(Když máš setting se vzducholoděmi, rotačním městem a spoustou coolovějších prvků, na kterých to můžeš stavět.)

[Vitus]

No, momentálně nic podobného rozpracovaného nemám a neznám sociální strukturu Jersonova světa, ale začal bych přesně od jednoduchých věcí, jak by tvůj předchozí dotaz "a komu tím prospějete?" v kontrastu k tomu, komu chce prospívat parta dobrodruhů. Když nad tím tak přemýšlím, přistupoval bych k tomu úplně stejně a budoval to úplně, jako když třeba Gábor v Žabí studni někde bacne něco zajímavého, s čím se dá něco čudlit, ale vlastně to v kontextu celého modulu je jen taková bokovka - hodil bych to hráčům do cesty "člověče, dneska si prostě sirky nekoupíš" a když nad tím míávnou rukou, dál to neřeším a když se toho chytnou, tak to začnu rozvíjet...

EDIT: Jenom pro upřesnění - mně nejde o to, aby to zásbování a distribuce byly vyřešeny do detailu, ale o to, že pokud tenhle prvek lze interaktivně zakomponovat do hry, tak proč ne?

EDIT2: Alias kladení si takových otázek, jaké si položil Jerson na začátku, zvyšuje paletu hejblátek pro hráče postav dobrodruhů.

[Markus]

No já tu otázku nepokládám jako prudič, ale jako člověk, co sám tíhne k simulacionismu a je schopný řešit ekonomiku a zásobování celý večer, ne-li víc, aby se pak ukázalo, že neexistuje žádný způsob, jak to smysluplně dostat do hry. Takže deset sezení se to do hry nedostane a v jedenáctém v tom lepším případě vymyslím něco jako „Kupec řekne, že ten plášť je drahý, protože je z pravého benátského sukna,“ na což se hráči usmějou a řeknou „hmm“ a to je veškerý přínos dvou večerů přípravy pro hru.

V tom horším případě je s tím prudím opakovaně, zdržuju tím hru a přínos je negativní.

Tak mě teda zajímá, jak s tím pracujete.

[Jerson]

Znáš tenhle článek od Breta Devereauxe? Rozebírá tam logistiku v prostředích podobných Mad Maxovi a zrovna u motorek vysvětluje, že představují naprosto neefektivní způsob jak se může skupina nomádů přesouvat.

Neznám, přečtu si, děkuju.
To že jsou motorky neefektivní vím, ale na druhou stranu pokud někdo nahání krávy v dosahu osady, která produkuje palivo, tak je pořád lepší to dělat motorkou než autem, protože motorka je obratnější a když potřebuješ jednotlivé honáky, tak je efektivnější než auto. Taky je konstrukčně a provozně jednodušší. To že se v pustině nehodí na delší hromadné přesuny hodlám nějak zohlednit (a taky proto jsem archetyp vůdce gangu motorkářů změnil na vůdce bandy, která se může přesouvat různými prostředky. Klidně na koních.

Protože na jejich území bylo olovo vzácné, uchylovali se k použití jiných materiálů; např. zlata, stříbra nebo podle některých zpráv v extrémních případech i kamenů

To je zajímavý detail, zlaté a stříbrné střely do revolverů by mohly hráče překvapit. Kameny ne, ty v drážkovaných hlavních fungovat nebudou.

Jak to přežil v settingu ostatní svět? Je možnost pro Město zítřka obchodovat s Tokiem, Rio de Janeirem nebo Prahou?

Někde okolo je téma, ve kterém jsem to začal řešit, ale pak jsem tuhle otázku odložil. Předpokládám, že vzducholodě se pohybují po severní americe, kde některá města zůstala. Vydat se přes oceán bez slušné předpovědi počasí je hazard, a spojení s Evropou nebo dokonce Japonskem bude velmi zřídkavé. Obchodovat prakticky není s čím, cokoliv by vzducholoď převezla bude enormně drahé, takže by to mohly být jen nějaké vzácné kusy technologie nebo Vzoru. Nechávám tuhle otázku otevřenou, hlavně proto, že mám dost práce s vytvořením New Angeles a nechci řešit ještě jiná města. Na druhou stranu, jak jsem psal, když by si chtěl někdo v tom světě vytvořit určitou oblast včetně historie od roku 1907, tak klidně může.

Já mám jednoduchý dotaz: A komu tím prospějete?

Hráčům. Vytváří to uvěřitelný svět, u kterého mají dojem, že skutečně funguje, a že se to projevuje v konkrétních případech. Třebas až potkají týpka v nových kožených botách, tak už by měli vědět, že i když má oblečení jako každý druhý, tak je podezřelý. Nebo když potřebujou nenápdně přesunout holku z Pustiny po městě, tak jí chtějí koupit oblečení v obchodě - ale jedna holka je z eltivní vrstvy, ta vůbec nemá přídělové poukázky na pracovní oblečení, jeden je zlodějíček z podměstí, ten nemá žádné poukázky, a jeden je dělník, který poukázky má, ale určitě ne s sebou a ne na ženské oblečení. (A bohužel se tohle odehrálo na druhém sezení, kdy jsem je to oblečení nechal normálně koupit, protože jsem ještě nezjistil, že musí existovat omezené příděly.
Taky to znamená, že když někomu nabídnou cigaretu, tak tím můžou zaplatit volný průchod. To už potřebovali řešit. Potřebovali řešit světlo, a dva mají svítilny na baterky - ale až jim dojdou, tak v Podměstí si je nepořídí, tam všichni používají buď svítilny s dynamem, které jsou hlučné a musí se pořád mačkat, a nebo petrolejky. Kožená nebo plastová pracovní zástěra můžou na úrovní pohled ukazovat rozdílný původ podobně jako sako nebo roztrhaný nátělník. Vandrák si hraje s novým vyřezávaným dřevěným koníkem? Pak je dost možné, že nedávno přišel z Pustiny, nebo zná někoho, kdo tam byl, a mohli by se ho na ni zeptat. To by ti mohlo být blízké, když jsi před časem psal, že se hráči mají sami od sebe ptát jednorukého staříka na kraji vesnice, protože to přeci bude dobrodruh, který zná blízké podzemí.

To zda se konkrétní plodiny vozí vzducholodí, obrněnými pásovými náklaďáky nebo vlakem dost zásadně mění možností hráčů, kteří by se po stupách zásob chtěli vydat na místo jejich původu, zejména když jedna z postav je bývalý aeronaut. A možná že postavy z Města zásobování řešit nebudou - ale pak mám taky možnost hrát postavy z Pustiny, a tam už bude rozdíl, zda osada dodává nějaké produkty do města - a jaké - a nebo si žije po svém. Hráči můžou té osadě i šéfovat. Můžou jí zabrat násilím. Můžou narušit tok zásob do města, aby něčeho dosáhly, a pak může hrát roli, zda nedorazil náklad surového železa, což nikoho z městské rady tankovat nebude, nebo několik beden brandy. Pokud se chceš nenápadně dostat na vzducholoď, a máš ve skladu ocelovou, hliníkovou a dřevěnou bednu v odesílacím prostoru, do které se schováš?

Všechny tyhle detaily dohromady mají poměrně zásadní dopad na hru v tom, že umožňují hráčům volit různé strategie a řešení situací i mimo box toho, co vymyslel GM, protože si složí různé poznatky dohromady. Během těch pěti sezení se mě hráči zeptali na řadu detailů, které jsem většinou měl vymyšlené dopředu, a pár z nich ne. Nemusím očekávat konkrétní herní využití, abych odůvodnit, že tohle vytvářím dopředu. Protože když bych si takové věci vymyslel improvizovaně za pochodu, tak buď nedomyslím detaily, nebo to hráči poznají a budou vědět, že po vláknech od těch věcí nemá smysl jít, protože nikam doopravdy nevedou a já jejich postup budu fejkovat s tím, jak po té lince půjdou, až se mi někde rozpadne.

Takže deset sezení se to do hry nedostane a v jedenáctém v tom lepším případě vymyslím něco jako „Kupec řekne, že ten plášť je drahý, protože je z pravého benátského sukna,“ na což se hráči usmějou a řeknou „hmm“ a to je veškerý přínos dvou večerů přípravy pro hru.

Ve tvých hrách se na takové věci hráči neptají nejspíš proto, že si vyzkoušeli, že takovými otázkami nezjistí žádné skutečné a využitelné informace. Improvizuješ za pochodu, a hráči nemají důvod se zajímat víc, takže ti celkem oprávněně řeknou "Hmmm" a jdou dál. V mé hře záleží na tom, že si někdo zapálí doutník sirkou, zatímco všichni z nižší třídy používají benzínové zapalovače. A dotyčný jim vysvětlí, že když si doutník zapálí sirkou, tak si nezkazí jeho chuť benzínem. Jeden detail, jedna věta od NPC, a ušetřil jsem si pět minut zjišťování, zda je týpek z vyšší společnosti, a zda se vyzná v luxusním zboží.

Druhá a důležitější věc je, že tvorba těchto věcí mi zabrala asi tak pět hodin čistého času, plus přemýšlení při procházce. Není to ani zdaleka tak náročné, jak se může zdát.

[LokiB]

takže v postapo Pustině se dá náboji platit, a nové náboje mají cenu zlata, nebo spíše vyšší.

A to nové zlato berou kde, aby nebylo tak vzácné?

Navíc ještě musím vyřešit, co se všemi těmi vzducholoděmi, které v settingu kanonicky mají být, ale které prakticky nemá smysl provozovat ve městě o průměru 12 km.

Hele, ale dát tam vynalezený postup/materiál, který udělá vodíkové vzducholodě bezpečnými, není tak těžké.
Prostě jednak narozdíl od naší doby oni v té své vynalezli způsob, jak vyrobit grefenové polymery, které jsou 100 % nepropustné pro vodík + chemické příměsi, které fungují jako flegmatizátory vodíku, ale nezvyšují významně jako hmotnost.

Jako chápu, "my to neznáme", ale to přeci do daného settingu nemusí vadit. A není to neuvěřitelné.

Stejně jako není neuvěřitelné laciné pěstování speciálního vyšlechtěného a upraveného rychlerostoucího dřeva na podobné bázi, jako se pěstují žampiony podzemí. Na kilometru čtverečním, kde potřebuješ jen hlínu, závlahu a "speciální houby v mikroskopickém množství", vypěstuješ tuny takového dřeva za pár měsíců. A důležité je, že strom si nebere na to dřevo ani moc živit z půdy, všechno to dřevo je jen vychytaný uhlí z atmosféry (a když budeš mít ve vzduchu více CO2, tak se ti stromy budou pěstovat lépe).

Nové náboje? Beznábojnicové střelivo existovalo již za WWII ... ale mělo velké problémy, proto se neujalo. Ovšem ty problémy je možné novými materiály a postupy eliminovat. I dnes se na něm pracuje, a průlom je možná nedaleko.

[kin]

Markus: Čemu to prospěje? Perfektně odpověděl Jerson, ale za mě: jenom to málo co tam napsal mi hned dalo představu o světě, nasál jsem jeho atmosféru a specifika a hlavně: ihned mě to zaujalo!

Tyhle detaily ten svět oživují a já jenom po tom málu, co tu Jerson nahodil, navíc i jen jako otázky a zamyšlení, tak mě to zaháčkovalo a už si představuji ten svět v hlavě.
Úplně vidím ty scény obrněných vlaků v pustině, honáků na motorkách, krádež dřevěné hrací skřínky, pašování zlatých nábojů....ježiš, já v tom chci hrát!

Ty jsi zvyklý hrát v generických fantasy světech, kam zasadíš generický fantasy modul (a nebo ve světech, které jsou popsané desíátkama knih a každý rpg hráč je zná - třeba warhammer) a tak to jako vypravěč nepotřebuješ, ale v těhle odlišných a unikátnějších světech je to imho dost důležité, aby to nebylo jen další nemastné neaslané postapo.

[Jerson]

A to nové zlato berou kde, aby nebylo tak vzácné?

To byl příměr. V Pustině nemá zlato tak velkou hodnotu, protože se ho nenajíš, zbraň z něj neuděláš, a elektrické obvody se dají dělat z měděných drátů, zlato k nim není potřebné. Jediný odběratel zlata je právě Město zítřka.

Hele, ale dát tam vynalezený postup/materiál, který udělá vodíkové vzducholodě bezpečnými, není tak těžké.

Kdybych chtěl mít bezpečné vzducholodě, nemusím vymýšlet žádný neznámý a "magický" způsob, je udělat vodík inertní. Stačilo by říct, že mají dostatek hélia. Ale já nechci mít všechny vzducholodě bezpečné, proto mám jak hélium, tak klasický vodík.

Stejně jako není neuvěřitelné laciné pěstování speciálního vyšlechtěného a upraveného rychlerostoucího dřeva na podobné bázi, jako se pěstují žampiony podzemí. Na kilometru čtverečním, kde potřebuješ jen hlínu, závlahu a "speciální houby v mikroskopickém množství", vypěstuješ tuny takového dřeva za pár měsíců. A důležité je, že strom si nebere na to dřevo ani moc živit z půdy, všechno to dřevo je jen vychytaný uhlí z atmosféry (a když budeš mít ve vzduchu více CO2, tak se ti stromy budou pěstovat lépe).

Kvůli dřevu nemusel vymýšlet extra houby, některé druhy bambusu rostou o metr za den. Jen v roce 1907 mohlo těžko dávat smysl zabírat plochu města na pěstování dřeva, které bylo dostupné v okolí, a od katastrofy v roce 1954 uplynulo jen 12 let, přičemž zajištění dřeva rozhodně nebylo prioritou. A ani nebylo možné dodatečně vyčlenit byť je kilometr čtvereční úrodné plochy na pěstování stromů, když bylo nutné živit lidi, navíc v rostoucích počtech. Použití plastů s kovovým rámem dává větší smysl.

Nové náboje? Beznábojnicové střelivo existovalo již za WWII ... ale mělo velké problémy, proto se neujalo. Ovšem ty problémy je možné novými materiály a postupy eliminovat. I dnes se na něm pracuje, a průlom je možná nedaleko.

A jaký by byl důvod pro výrobu beznábojnicového střeliva? Ve městě umí vyrobit nové náboje i s nábojnicemi, nepotřebují řešit beznábojnicovou munici a nové zbraně (zejména když je po válce k dispozici hromada fungujících). A v Pustině by si takovou speciální munici stejně nemohli vyrobit. Tady vidím smysl právě ve sbírání nábojnic a buď jejich recyklaci, nebo přebíjení.

[Jezus]

Já bych asi na ty bedny přidal do plastu drátěné pletivo, jako takový kompozit...

Jinak souhlasím, že mají-li ropu, tak se prostě o něco urychlí nástup doby plastové a ty tradiční věci budou větší a větší luxus. (Nicméně u tehdejšího nábytku třeba dává smysl, aby se dědil, takže je často ještě předválečný i v chudších rodinách).