RPGčka na PC

[Jezus]

BG3 - přijdete kvůli sexu s medvědem, zůstanete kvůli příběhu.

Já zůstal v prvním aktu, protože životní zvraty (naštěstí pozitivní) mi ukrojili čas na rpg natolik, že jsem rád, že si ho zahraju naživo Taky za to může můj poněkud neoptimální postoj ke hraní, kdy mám už při prvním průchodu tendenci zkoumat různé větve a možnosti - a bohové, že těch možností jak řešit nenápadný btw úkol tam je! - takže jsem první akt hrál de facto třikrát A taky fakt, že to hraju rovnou na těžší obtížnost, tím pádem víc trvají i ty souboje...

Na každý pád BG3 je boží minimálně právě ve volnosti a možnostech, jak řešit i vedlejší věci nápaditě. A ta provázanost, kdy ty vedlejší věci navazují na další věci v tom světě - bomba. Fakt má cenu si to zahrát a prozkoumat i jako edukace GMů (Možná se to později rozplizne, tahle "dokonalost" nejde udržet celou hru, ale minimálně první akt je nádherně sevřený).

Jinak romance byly i v BG2. Obecně vztahy (nejen romantické) s kompaniony jsou už od Dragon Age (nebo Mass Effectu) norma, velmi příjemná vrstva. Nicméně nemyslím, že by to u většiny bylo nějak extra povinné víc než nezbytné minimum. Byť se tím teda připravíte o docela zajímavé příběhy - ale tak je jich tam spousta i jinde.

...

Jinak Sos má pravdu, Baldurs Gate není středověk. Forgottenky nejsou špinavý grim-mud, nikdy nebyly, se s tím smiřte Jo, ta estetika se vyvinula a holt 5e jde ještě dál... Ale jestli někdo zvládl uchopit celou přečíčenost toho světa a propojit mozkožrouty s peklem (!) pak Lariani. Nebudu lhát, celý ten úvod mě taky docela zaskočil (nepomáhá fakt, že hraju za upíra, abych se vyhnul pro mě otravnému kompanionovi ), ale ono to překvapivě dobře funguje. Je to jízda, ale samozřejmě ne pro každého.

Druhá věc je, že to beru jako hru - ten vizuál je přizpůsoben mediu, možnostem počítačové animace. Za mě to ani nemá vypadat úplně realisticky, vždycky jsem to vnímal jako do jisté míry stylizaci, umělecké zpracování. Ale samozřejmě je to věc vkusu každého soudruha.

[Jarilo]

BG3 - přijdete kvůli sexu s medvědem, zůstanete kvůli příběhu.

Já zůstal v prvním aktu, protože životní zvraty (naštěstí pozitivní) mi ukrojili čas na rpg natolik, že jsem rád, že si ho zahraju naživo Taky za to může můj poněkud neoptimální postoj ke hraní, kdy mám už při prvním průchodu tendenci zkoumat různé větve a možnosti - a bohové, že těch možností jak řešit nenápadný btw úkol tam je! - takže jsem první akt hrál de facto třikrát A taky fakt, že to hraju rovnou na těžší obtížnost, tím pádem víc trvají i ty souboje...

....

Vidíš, takhle jsem to měl ty tři roky zpět, začal jsem to hrát po jedné zásadní životní změně a v takovém bezčasí a adaptaci na novou fázi jsem utopil asi 50 hodin v Baldurech. Pak se rozjel život a dostal jsem se k tomu až právě teď znovu.

Jinak souzním s tím, co píšeš.

Stejně tak mě zaráží (a rozebírali jsme to ve speciálu podscastu Lootbox), jak někteří lidi pořád jakoby poukazují na první dva díly a jejich podobou a pojetí a považuje to snad za nějakej trademark/danou estetiku Baldurů. Bioware tehdy zkrátka udělalo dvě herní adaptace RPG ze Zapomenutých říší pro Wizardy. Pak s odstupem 23 let se Wizardi/Hasbro dohodli s Lariany, že vznikne Baldur's Gate 3. Je to pořád ale hra dělaná pro Wizardy, DnD rule set, setting Forgotten Realms, není to hra, která patří Bioware, její tehdejší podoba odpovídala tehdejší době a tehdejšímu studiu, které na ní pracovalo. Trojky odráží DnD 5E, aktuální stav Forgotten Realms a taky invenci Larianů a jejich přístup k pojetí CRPG. Za mě úplně cajk a legit.

Takže to jsou Baldur's Gate 3, bez debat Všechny ty ocenění a hráčská základna navíc potvrzujou, že udělaný sakra dobře. Chápu, že existují silní nostalgici, milovníci oldskůlu a retra, kteří by možná radši dostali něco v inifinity enginu nebo tak, ale to se nedalo v tomhle případě realisticky vůbec čekat.

Když třeba BG 3 porovnám s hrama od Owlcatu, tak jakkoli mě to mrzí (protože bych si je rád pořádně zahrál), je pro mě právě kritický, jak Lariani pojali dialogy a celou hru. Pathfinder i Rogue Trader mě vždycky hrozně rychle umoří a unudí a neudržím u nich pozornost. Cinematičnost Baldurů je naprosto skvělá.

A ano, ty možnosti, co prozkoumat, vidět, jak to vyřešit, těch věcí, co člověk může minout a při druhým průchodu objevit...a vše dělaný s obrovskou péči, i ty nejposlednějí NPC či vedlejší questy jsou dělaný s obrovským důrazem na kvalitu. Úžasný. Mělo to i impakt na to, jak některý skupiny teď hrají tabletop DnD, rozhodně souhlasím s tím, že to je inspirativní i pro DMs. Zkrátka je to fakt zásadní milník. Mrzí mě, že s tím už Lariani nebudou pokračovat, byť plně chápu ty důvody proč. Ale jako nebudu lhát, zahrál bych si od nich něco z jiné části říší velmi rád.

[MartinJ]

Ja vlastne porad nevim, proc me ty Owlcat Pathfindery tolik nebavi. Zkousel jsem se do toho dostat opakovane, ale vzdycky jsem to vzdal. Pritom jsem dohral spoustu jinych iso CRPGs vcetne PoE, i Deadfire a tak, takze to neni tim, ze uz by me tyhle hry nebavily tolik jako kdyz jsem byl mladsi a mel vic casu. Je to konkretne neco u Owlcat co me nebavi, a nedokazu uplne uchopit, co.

[Markus]

Oddělil jsem od obecné (a dlooouhé) diskuze k PC hrám tuhle diskuzi specializovanou na PC RPGčka – koukám, že nic takového tu kdovíproč nemáme. Je tu teda spousta starších diskuzí věnovaných různým hrám, ale tohle je asi dobrý bod, kdy začít s novou diskuzí, proč ne.

[Jarilo]

Díky, Markusi, super ). Taky jsem ji tu hledal a nenašel, takže bylo na čase (píše někdo, kdo tady strašně dlouho nebyl...).

Ja vlastne porad nevim, proc me ty Owlcat Pathfindery tolik nebavi. Zkousel jsem se do toho dostat opakovane, ale vzdycky jsem to vzdal. Pritom jsem dohral spoustu jinych iso CRPGs vcetne PoE, i Deadfire a tak, takze to neni tim, ze uz by me tyhle hry nebavily tolik jako kdyz jsem byl mladsi a mel vic casu. Je to konkretne neco u Owlcat co me nebavi, a nedokazu uplne uchopit, co.

Zajímavý je, že si dohrál PoE, to třebas u mě nevyšlo a problém byl podobnej jako u BG 1/2, Icewind Dale, Tyranny...a dost mě to mrzí, věřím, že řada těch her má super příběhy, zajímavý postavy, systémy a tak....ale pro mě je fakt důležitá ta cinematičnost, kvůli imerzi zejména. Asi je to dost ovlivněný tím, jaký sem hrál stolní RPG, proč sem je hrál a co mi to dávalo.

CRPG mi nikdy nedají ten stejnej pocit jako hraní s dalšíma lidma u jednoho stolu, ale u BG 3 je ten pocit companionshipu a imerze pro mě fakt nejsilnější, co jsem u jakýhokoli CRPG zažil. A zároveň narozdíl od hraní třeba DnD 5E u stolu (kde mnohem víc preferuju třeba FATE) mi v případně počítačový adaptace nevadí ten crunchy systém, protože tam za mě tu práci odvádí počítač.

[Markus]

Jinak romance byly i v BG2. Obecně vztahy (nejen romantické) s kompaniony jsou už od Dragon Age (nebo Mass Effectu) norma, velmi příjemná vrstva. Nicméně nemyslím, že by to u většiny bylo nějak extra povinné víc než nezbytné minimum. Byť se tím teda připravíte o docela zajímavé příběhy - ale tak je jich tam spousta i jinde.

Ano. V Baldur's Gate jsem chodil s létající elfkou Aerie a bylo to hrozně sexy a velice jsem se do toho vžíval a prožíval jsem ten vývoj vztahu... ale to mi bylo 15 let. Teď je mi 40 a jsem na to starej!

Vůbec zjišťuju, že všelijaký ty vztahovky mě nechávají chladným... a že velká část počítačových RPGček jsou vlastně hlavně vztahovky. Onehdá jsem překládal třeba rádoby temné RPG Tainted Grail (nehrál jsem, znám jen texty z překladu) a rostl jsem u toho, že v tomhle drsném settingu se neustále řeší něčí zlomené srdce, vztah s matkou, sestra uražená na jinou sestru a kdoví co ještě. Taky tam byla lesbická knihkupkyně, která se snažila provozovat krámek plný porno knih a měla srdceryvnou dějovou linku o tom, jak naráží na nepochopení úřadů. To všechno v settingu, který je údajně alternativou artušovské anglie. (Už jenom kombinace „artušovská anglie“ a „podnikatelka v knihkupectví“ mi nahání osypky.)

Ale jasně, já to chápu. Tohle jsou AAA tituly, které z definice potřebujou zacílit na co nejširší hráčskou základnu. A většinu té hráčské základny dneska tvoří dospívající a young adults, pro které jsou otázky vztahů a taky identity docela důležité, a/nebo ženy. A do toho se obecně posouvá žánr fantasy a pro novější hráče vypadá typické fantasy jinak než pro mojí generaci. Pro mě je předobrazem pořád filmová trilogie Pán prstenů, ale přijde mi, že dneska je mainstreamové fantasy spíš převlečený superhrdinský žánr. Každopádně... všechno zcela v pořádku, jen mám touhu si postesknout, že stárnu. That's all.

Mimochodem, jsou vůbec nějaká RPGčka, která nejedou v té epicko-hrdinské estetice a jsou spíš přízemní, „oldschoolová“, sword & sorcery?

[York]

Stejně tak mě zaráží (a rozebírali jsme to ve speciálu podscastu Lootbox), jak někteří lidi pořád jakoby poukazují na první dva díly a jejich podobou a pojetí a považuje to snad za nějakej trademark/danou estetiku Baldurů. Bioware tehdy zkrátka udělalo dvě herní adaptace RPG ze Zapomenutých říší pro Wizardy. Pak s odstupem 23 let se Wizardi/Hasbro dohodli s Lariany, že vznikne Baldur's Gate 3. Je to pořád ale hra dělaná pro Wizardy, DnD rule set, setting Forgotten Realms, není to hra, která patří Bioware, její tehdejší podoba odpovídala tehdejší době a tehdejšímu studiu, které na ní pracovalo. Trojky odráží DnD 5E, aktuální stav Forgotten Realms a taky invenci Larianů a jejich přístup k pojetí CRPG. Za mě úplně cajk a legit.

Nevím, nakolik je to cajk a legit (byť teda dělám něco podobnýho), ale je rozhodně běžná praxe že pod stejným názvem vycházej hodně odlišný hry. Pro zákazníky to ale může bejt matoucí: Když BG II byla hra se stejnou estetikou a stejnym stylem gameplaye jako BG I, tak bych od BG III očekával, že to bude platit taky. A ono ne. Takže mi přijde cajk a legit upozornit, že to tak není a pod stejným názvem si zákazník kupuje úplně jinou hru.

To, že BG III taky implementuje pravidla DnD, je v tomhle případě úplně stejně matoucí, protože mezi druhou edicí ADnD a pátou edicí je podobně propastej rozdíl. Společnejch bodů je strašně málo. Jinej ruleset, jinej gameplay, jinej vizuál, jinej styl vyprávění a až na pár geografickejch styčnejch bodů vlastně i jinej svět.

[Jarilo]

York: Jasně, ale prostě to není jako když vychází další Metal Gear Solid, nebo Doom (kde ale taky došlo za těch 35 nebo kolik let k obrovský změně ve vizuálu a gameplayi - protože prostě vývoj technologií a možností a když si chceš užít nějakou retro FPS z 90s, šáhneš buď po nějakým remasteru/remaku nebo retro klonu). Ale pořád to jsou hry a IP patřící jednomu studiu, není to cizí IP, kterou zpracovává někdo najatej zvenku.

Baldury jsou hra dělaná pro Wizardy, tehdy vyšly v podobě, jakou umožňovaly tehdejší technologie (vzpomeňme na poměrně rozporuplný přijetí pozdějších Neverwinter Nights ve 3D grafice) a s takovým rulesetem, jaký byl. BG 3 vyšly v době, kdy je venku 5E, tak tam je 5E a staví to na současnejch technologickejch možnostech s přihlédnutím k tomu, že byla snaha oslovit širokou základnu hráčstva a taky přivést nové lidi k tabletop DnD.

[Jarilo]

Já cením, že máš pochopení pro to, jak to teď v současnosti je a proměnilo se to. Zároveň bych to tolik negeneralizoval (neříkám, že generalizuješ) na věk. Je mi 38 a baví mě to, užívám si i ty romance (jakkoli si je užívám i v reálným životě) a celkově se cítím hodně jako cílovka. Ale jedním dechem dodávám, že jsem sice mileniál, ale dost ovlivněný gen Z generací a celkově jsem velmi otevřený téměř všemu.

A btw já pořád za nejlepší fantasy filmy považuju LOTRa. Hobit mě zklamal, Marvelovky až na velký výjimky nedávám.

Dokážu milovat tu starou estetiku a atmosféru právě třeba LOTRa, za nejlepší "současný" fantasy považuju Malazskou knihu padlých a DnD 5E určitě není systém, ve kterým bych hrál stolní RPG. Zároveň ale jsem otevřený těm novým a progresivním systémům, hrám a jejich pojetím fantasy a tak. Ne vždycky se mi to subjektivně líbí, ale občas z toho vzejdou nějaký gems.

[York]

Jarilo: Ten rozdíl ale není o technologiích.

Doom je dobrej příklad - poslední verze má sice modernější grafiku, ale principielně je to stále stejná hra. Je to pořád first person shooter, pořád střílíš do démonů, pořád je běhání a střílení hlavní náplní hry. Největší rozdíl asi je v tom, že starej Doom měl zajímavý levely, zatímco ty nový Doomy jsou víceméně koridory. Estetika se díky technologiím trochu posunula, ta původní pixelová grafika s omezenou paletou barev měla sama o sobě nějakou estetickou hodnotu, která v moderním 3d enginu není, ale pořád se pohybuješ ve zhruba stejnym prostředí.

Starý Baldurky vs trojka jsou ale úplně jiný hry. I kdybys trojku předělal do starýho enginu (nebo starý baldurky do novýho), ty starý hry by byly olschool sandboxy v druhoedičních Forgottenech, zatímco trojka je vztahovka s taktickym soubojem (podle úplně jinejch pravidel než starý Baldurky) ve stylově úplně jinym světě.

Je rozhodně super, že si BG 3 našla hráče, kterým sedla a mají ji rádi. Jen je to prostě jiná hra a oslovuje jiný publikum než první dva díly.

[Jarilo]

Mimochodem, jsou vůbec nějaká RPGčka, která nejedou v té epicko-hrdinské estetice a jsou spíš přízemní, „oldschoolová“, sword & sorcery?

Triplepost ftw.

Tohle by mě taky zajímalo. Úplně si nejsem vědom něčeho takovýho...

Jakoby estetikou a takovým tím zmarem, tklivostí a tak je dost prostoupenej Elden Ring, ale to fakt není klasický CRPG, který asi hledáš.

Podle mě by takový mohlo být to nový Divinity co chystají...uvidíme. Řekl bych, že to bude něco hodně jinýho, než DOS.

[Markus]

Mimochodem, jsou vůbec nějaká RPGčka, která nejedou v té epicko-hrdinské estetice a jsou spíš přízemní, „oldschoolová“, sword & sorcery?

A částečně zareaguju sám na sebe. Není to teda fantasy, ale... Disco Elysium je naprosto parádní RPGčko s naprosto famózním psaním a ohromnou volností v tom, jak přesně řešíte problémy. Pokud jste někdo nehrál, silně doporučuju.

[Jezus]

Ano. V Baldur's Gate jsem chodil s létající elfkou Aerie a bylo to hrozně sexy a velice jsem se do toho vžíval a prožíval jsem ten vývoj vztahu... ale to mi bylo 15 let. Teď je mi 40 a jsem na to starej!

Wait for it
Rozhodně lepší si vztahový experimenty řešit v říši fantasie, než s milenou Která navíc není rohatá čertice s doslova hořícím srdcem

Onehdá jsem překládal třeba rádoby temné RPG Tainted Grail (nehrál jsem, znám jen texty z překladu) a rostl jsem u toho, že v tomhle drsném settingu se neustále řeší něčí zlomené srdce, vztah s matkou, sestra uražená na jinou sestru a kdoví co ještě. Taky tam byla lesbická knihkupkyně, která se snažila provozovat krámek plný porno knih a měla srdceryvnou dějovou linku o tom, jak naráží na nepochopení úřadů. To všechno v settingu, který je údajně alternativou artušovské anglie. (Už jenom kombinace „artušovská anglie“ a „podnikatelka v knihkupectví“ mi nahání osypky.)

Ok, ta knihkupkyně je úlet. Nicméně to ostatní... copak ty nevíš, o čem je Artuš? .-D

A většinu té hráčské základny dneska tvoří dospívající a young adults, pro které jsou otázky vztahů a taky identity docela důležité, a/nebo ženy.

Lidi. Jejich hráčskou skupinu tvoří lidi... co mají víc empatie než pařez a rádi hrají věci, které nejsou o bezduchém násilí a nimrání se v "drsnosti světa".
Jinak máš samozřejmě pravdu, otázky nějakého přijetí, docenění rodičů a etc. je spíš pro mladší ročníky. Dá se to taky napsat tak, že jejich cílovka nejsou boomeři

Pro mě je předobrazem pořád filmová trilogie Pán prstenů, ale přijde mi, že dneska je mainstreamové fantasy spíš převlečený superhrdinský žánr.

Což mimochodem taky není středověk... Jinak s tím superhrdinským žánrem máš pravdu. Nicméně podobně na tom byly i BG1 a hlavně BG2.

všechno zcela v pořádku, jen mám touhu si postesknout, že stárnu. That's all.

V pořádku. Však já do tebe taky jen hezky starosvětsky reju

Pro zákazníky to ale může bejt matoucí: Když BG II byla hra se stejnou estetikou a stejnym stylem gameplaye jako BG I, tak bych od BG III očekával, že to bude platit taky. A ono ne. Takže mi přijde cajk a legit upozornit, že to tak není a pod stejným názvem si zákazník kupuje úplně jinou hru.

Promiň, ty nemáš internet? Jak jsi ten komentář odeslal?

A kde to ten zákazník jako kupuje? Většinou přes nějaký Steam nebo tak a ten mu snad cpe videa, popisky etc. Věděl jsi, že když si koupíš škodovku, taky každých dvacet let dostaneš jiné auto?

Druhá věc teda je ten gameplay (jiné estetiky si snad všimneš, než to koupíš...). Jak moc jinej jako je?

To, že BG III taky implementuje pravidla DnD, je v tomhle případě úplně stejně matoucí, protože mezi druhou edicí ADnD a pátou edicí je podobně propastej rozdíl.

Kdo by to byl řekl, že pátá edice bude jiná, než druhá... Všiml sis, kolik mezi těmi hrami uběhlo času?

jinej gameplay

V čem? Možná tak že na prvních úrovních nejsi tak křehký. Ale v BG2 začínáš už na vyšší úrovni, BG3 je v tohle té dvojce podobný, i když máš level 1.

jinej vizuál

Fér, ale tak i starší verze se snažili využít potenciál tehdejších strojů.

jinej styl vyprávění

V čem?

až na pár geografickejch styčnejch bodů vlastně i jinej svět.

To si nemyslím.

[Jarilo]

Jo, chápu co píšeš a souhlasím s tím, že to je jiná hra než první dva díly. A díky za to. Pro mě je asi fakt zásadní, že to zkrátka není IP Bioware, dělí to víc jak 20 let a za tu dobu se změnilo DnD i hry a Wizardi si vybrali jinej vývojářskej tým.

Asi se snažím říct, že podle mě nebylo realistický očekávat, že v tomto případě to bude nějak moc blízký prvním dvěma dílům a tudíž za to tu hru kritizovat (neříkám, že to děláš Ty nebo Markus, ale najdou se tací).

[Jarilo]

Ano. V Baldur's Gate jsem chodil s létající elfkou Aerie a bylo to hrozně sexy a velice jsem se do toho vžíval a prožíval jsem ten vývoj vztahu... ale to mi bylo 15 let. Teď je mi 40 a jsem na to starej!

Wait for it
Rozhodně lepší si vztahový experimenty řešit v říši fantasie, než s milenou Která navíc není rohatá čertice s doslova hořícím srdcem

Podepisuju, já si vlastně teď naordinoval pauzu od randění irl a právě se radši virtuálně honím za Karlach a dost si to užívám