Jaká je budoucnost NATO l.p.2026?

[Argonantus]

Blogger Jan Novák, zatím světu neznámá postava, píše zde https://medium.seznam.cz/autor/jan-novak-32284

Zaujal mne smrští nerdích názorů na válčení a na současnou situaci, kde často nesouhlasím, nicméně je tu plno nových nápadů, které jsem jinde nezaznamenal. Spíš jde o ty otázky, než o odpovědi. A asi nejštěpnější je tenhle dost nový výtvor
https://medium.seznam.cz/clanek/jan-nov ... ato-294656

který sem pro přehlednost lepím v původním znění:

Možný odchod Spojených států z NATO vyvolává mezi evropskými politiky paniku. Ovšem jediný důvod pro její existenci je evropská posedlost mezinárodním právem a neochota se k čemukoliv rozhodnout.

Tento blog se obvykle zaměřuje na vojenskou techniku, taktiku a boření vojenských mýtů. Dnes nás ale čeká odbočka, která bude spíše vojensko-politický komentář. Profesí nejsem vojenský analytik, nicméně v té komunitě se pohybuji dost dlouho na to, abych v ní měl o evropské bezpečnosti dva opravdu kacířské názory:

1. Zvyšovat v Evropě výdaje na obranu nad 2 % HDP postrádá hlubší smysl. Kdybychom raději po americkém vzoru s TikTokem nastolili suverenitu nad sociálními sítěmi a přístup na ně podmínili ověřením identity (např. bankovní), udělalo by to pro evropskou bezpečnost tisíckrát víc než zbrojení za 10 % HDP.
2. Už od prvního zvolení Donalda Trumpa ztratilo NATO jakýkoliv reálný vojenský účel a pro bezpečnost Evropy je dnes spíše přítěží.

Původní smysl NATO
Severoatlantická aliance vznikla v roce 1949 na prahu nevyhnutelné studené války. Navzdory mýtům o její výjimečnosti jde o standardní a z čistě právního hlediska vlastně docela slabý pakt o vzájemné vojenské pomoci. Vyžaduje totiž absolutní konsenzus všech členů – což je podmínka, kterou v sobě mají desítky jiných smluv. Například takové Africké unii stačí k aktivaci obranného mechanismu pouhá dvoutřetinová většina.
U mezinárodních dohod však nikdy nerozhoduje samotný text, ale politická váha závazku. Když nás v roce 1938 zradili oba tehdejší smluvní spojenci Francie a Sovětský svaz (který byl za minulého režimu přejmenován na Velkou Británii), čistě právně žádnou smlouvu neporušili. Společnost národů tehdy Německo neoznačila za agresora, takže nám de iure nikdo pomáhat nemusel. Jenže všichni zúčastnění moc dobře věděli, že duch těch dohod mluvil úplně jinak.

Skutečnou podstatou NATO tak nikdy nebyl cár papíru, ale jeho politická váha. Obranu Evropy tehdy bezvýhradně podporoval celý Washington i drtivá většina americké veřejnosti. Když si během Suezské krize Londýn a Washington navzájem hrozili ekonomickou likvidací, nikoho ani nenapadlo transatlantický závazek zpochybnit. Článek 5 byl zkrátka posvátný.
Ne že bych se chtěl navážet do předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila, ale slavnou Kennedyho hlášku „Ich bin ein Berliner“ naprosto nepochopil. Její reálný význam tkvěl v tom, že prezident největší vojenské mocnosti planety tehdy natvrdo deklaroval: útok na tuto malou, izolovanou enklávu je útokem na samotné Spojené státy. I proto si Sovětský svaz po celých 44 let studené války na Západní Berlín netroufl.
Síla NATO stála na absolutní nedotknutelnosti principu, že spojenci v případě napadení bez váhání zasáhnou.

Evropa USA vojensky nepotřebuje
Neustále posloucháme nářky o tom, jak je starý kontinent bezbranný a jak málo investuje do vlastního zbrojení. Začněme ale fakty: obranné rozpočty oscilující mezi 1 % a 3 % HDP jsou ve světě naprosto standardní. S výjimkou Jižní Koreje nevydává žádný klíčový americký spojenec v Pacifiku na obranu přes 2 % HDP. V absolutních číslech navíc evropská část NATO generuje celou čtvrtinu celosvětových vojenských výdajů.

A rozhodně nejde o virtuální čísla, kterým by neodpovídala reálná síla. Evropa disponuje v součtu druhým nejsilnějším letectvem i námořnictvem na planetě. A jako bonus jeden málo známý fakt: má vůbec největší pozemní vojsko na světě, přičemž do statistik ani nezapočítáváme Ukrajinu. Většina této mašinerie je moderní a technologicky srovnatelná s tou americkou.
Navíc nejde jen o počty techniky, ale o unikátní operační kapacity. Pokud například obdivujete schopnost amerického letectva paralyzovat nepřátelskou protivzdušnou obranu, pak vězte, že taktiku i vývoj klíčových zbraní – jako jsou protiradarové střely AARGM-ER – Pentagon ladí ruku v ruce s Itálií. Většinu těch „magických“ vojenských schopností, kterými se USA pyšní, nedokáže ve světě replikovat nikdo jiný než právě Evropa.

V rámci rozpočtových škrtů dokonce Američané řadu strategických kapacit úplně zrušili a dnes se v nich stoprocentně spoléhají na své evropské partnery (detaily jsem rozebíral několikrát, takže se tím nebudeme zdržovat). Ostatně byla to právě absence evropské asistence, co ve výsledku vedlo k faktické americké kapitulaci v Íránu.

Ruské jaderné pohádky
Evropa disponuje obrovskými schopnostmi i v oblastech, o kterých se na starém kontinentu mluví jen velmi nerado. Příkladem je pohled na to, kolik strategických jaderných ponorek se aktuálně nachází na moři: čtyři jsou americké, tři evropské, jedna ruská a jedna čínská. To věrně odráží realitu, v níž má Evropa druhé nejsilnější jaderné síly na planetě (byť Čína rychle dotahuje).
Oficiální tabulky sice tvrdí, že Rusko má aktivních zhruba 1550 jaderných hlavic. Jenže kdybychom bezmezně věřili papírovým údajům ruské armády, tak Rusové dnes stojí před Paříží, a ne před Kupjanskem.

Jaderné zbraně a jejich nosiče jsou extrémně drahá kratochvíle. Ruské výdaje na jaderné síly jsou nižší než ty francouzské či britské a tvoří sotva třetinu toho, co do této oblasti investuje Čína. Před ukrajinským střetem s realitou sice existovali lidé věřící tomu, že Moskva dokáže zázračně vyrábět a udržovat zbraně za desetinu toho co zbytek světa, dnes už ale podobným iluzím nevěří nikdo.

Moskva má ve výsledku dvě možnosti: buď reálně udržuje podstatně menší strategický arzenál, jehož počet funkčních a doručitelných hlavic odpovídá potenciálu Francie, nebo se křečovitě snaží papírově konkurovat USA – v takovém případě ale reálná síla bude odpovídat spíše jaderným silám České republiky.
Tomu plně podřizuje i svou reálnou politiku. Ačkoliv kremelští propagandisté v televizi každý den losují v pomyslné ruletě, kterému evropskému městu zrovna pohrozí nukleární apokalypsou, Moskva za celou dobu války reálně nezvýšila bojovou pohotovost svých strategických sil. Mimo prázdná tisková prohlášení si dává extrémní pozor, aby západní jaderné mocnosti reálně nijak neprovokovala. (O tom, proč Rusko ve skutečnosti nikdy moc jadernými zbraněmi neharaší, jsem psal zde.)

Evropská obsese mezinárodním právem
Pokud by Rusko zaútočilo na Pobaltí a Evropa v reakci na to jmenovala diktátora s neomezenými vojenskými pravomocemi, následný střet by nejspíš připomínal operaci Pouštní bouře z roku 1991. Ruské letectvo by do 48 hodin přestalo existovat a do týdne by se na ruském území táhla padesátikilometrová bezpečnostní zóna plná evropských vojáků.
Problém je, že přesně takto by jednal Washington za éry George Bushe, ale současná Evropa ničeho podobného jednoduše není schopna. A rozhodně to není v tom, že by na to neměla vojenské kapacity. Starý kontinent totiž až panicky odmítá jakoukoliv eskalaci, což v praxi vede k jedinému: v geopolitice si dnes na jeho účet vyskakuje prakticky každý.
Příkladem budiž neustálé poplachy, které vyvolává ruské narušování evropského vzdušného prostoru. Moskva si tak v praxi bezplatně mapuje alianční postupy a reakční časy. Víte, na koho to zkoušela také? Na Turecko. Jenže po jednom nekompromisním sestřelu se ruské stíhačky raději nepřibližují k turecké hranici ani na deset kilometrů, natož aby do jejího vzdušného prostoru nalétly.

Evropa, stále ještě druhá největší vojenská mocnost planety, však z appeasementu a pacifismu udělala svou hlavní ideologii. Podle ní bezpečnost nestojí na historicky osvědčeném principu – tedy že máte silnou armádu a nebojíte se jí použít –, ale na abstraktním konceptu mezinárodního řádu. NATO je pak nejvyšším chrámem tohoto specifického náboženství.

Dokud bude existovat NATO, Evropa se nikdy nebude bránit
Faktický konec NATO nastal už během prvního Trumpova funkčního období, kdy si americký prezident začal opakovaně pohrávat se závazky plynoucími z Článku 5. „Stabilní génius“ v Bílém domě si možná myslel, že touto vyděračskou taktikou podpoří export stíhaček F-35, jenže tím fatálně zpochybnil samotný základ Aliance – dogma, že o společné obraně se zkrátka nediskutuje. A upřímně řečeno, vlastně se mu nelze divit.
Trump není žádný geopolitický stratég. Je to sebestředný populista, jehož veškerá zahraniční politika sleduje jediný účel: předvádět se před vlastními voliči jako nekompromisní vůdce. A nejjednodušší cestou k tomuto obrazu je šikana ostatních. Fascinující je, že Evropa je jedinou „mocností“, která si to nechá líbit – přestože má hned po Číně v rukávu ty vůbec nejsilnější trumfy proti Washingtonu.

Celá současná americká ekonomika dnes stojí na AI. Kdyby Evropa povolila vývoz technologií na výrobu nejmodernějších čipů výhradně do Číny, na Wall Streetu by už raději nikdy ani neotevřeli. Kdyby navíc jako největší věřitel a investor v USA stáhla podstatnou část svých aktiv, Spojené státy čeká volný pád měny a hyperinflace. Ostatně i mezinárodní platební systém SWIFT podléhá belgickému právu.

Kdyby Evropa poskytla Číně licence na výrobu, byť jen několika vybraných zbraňových systémů, pak by vzhledem k brutální čínské průmyslové dominanci Američané do čtyř let neřešili, jak bránit Tchaj-wan, ale jak zachránit Havaj. Jenže starý kontinent nic takového neudělá i kdyby nás Američané bombardovali. Žije totiž v představě, že po Trumpovi se svět zase vrátí do normálu.
Byl to právě Joe Biden, kdo v plné nahotě ukázal, že Evropa svou bezpečnost nikdy nevezme do vlastních rukou, dokud bude NATO existovat. Jakmile se ve Washingtonu ujal moci standardní prezident, skupina vrchních evropských podržtašků (v čele s Německem, Nizozemskem či ČR) začala Američanům okamžitě nadbíhat, jako by se nic nestalo. Jenže Evropa nepotřebuje spojence, který funguje v režimu „ob čtyři roky“ podle toho, jak zrovna dopadnou primárky v Ohiu.
NATO už stejně neexistuje

Současná geopolitická realita je nejlepším důkazem toho, že Severoatlantická aliance se stala zbytečnou. Řekněme si to na rovinu: kdyby zítra Rusko svrhlo jadernou bombu na Varšavu, Donald Trump rozhodně nikoho zachraňovat nepůjde. Můžete se sice konejšit naivními představami o tom, jak by ho americký Kongres zpacifikoval, ale realita je jinde. Republikáni se svého vůdce bojí natolik, že by dvoutřetinovou většinu k jeho odvolání nenašli, ani kdyby Moskvě přibalil jako dárek Aljašku.
Fakticky tak už rok a půl žijeme ve světě bez funkčního NATO. Američané by nám na pomoc nepřišli, a světe div se, nebe nespadlo. Před cizí agresí nás už patnáct měsíců brání jediná věc – nejistota Kremlu, zda by se ten evropský pacifistický moloch v případě napadení přece jen nenaštval a nezačal střílet.

Evropu by proto nemělo překvapovat, že Rusko otevřeně kalkuluje s vojenskými provokacemi vůči Polsku či Pobaltí. Šokující je spíše to, že na starý kontinent neútočí úplně každý. Potenciální agresor totiž může očekávat, že namísto odvetného úderu v podobě dvou tisíc střel s plochou dráhou letu dostane první z Evropy výzvu k diplomatickému dialogu.

Kdybychom měli současnou situaci popsat analogií, šlo by o příběh Evropana, který drží v ruce nabitou zbraň, zatímco ho ohrožuje Rus s baseballovou pálkou. Evropan se místo vlastní obrany raději lísá k opodál stojícímu Američanovi s o něco lepším modelem pistole a žadoní, aby veřejně deklaroval pomoc pro případ napadení – přestože všem přihlížejícím je jasné, že se tak nikdy nestane. Připadá vám to jako skvělý námět pro absurdní divadelní frašku? Nepochybně ano. A přesně tak dnes funguje celé slavné NATO.

A co já na to.

Než se pustím do prvních dvou klíčových tézí, tak k té historické analýze; je z podstatné části správná, vidím to podobně.

• Ano, právně je to poměrně slabý pakt. Důkazem je, že NATO vlastně nikdy nikomu na pomoc nevyjelo, za celou dobu svojí existence. Lze vést diskusi, zda byl člen NATO někdy napaden (třeba zcela jasně v případě Turecka), nepochybně ale byl lecjaký člen mnohokrát bezprostředně ohrožen, aniž na to bylo jakkoli reagováno (třeba těmi konzultacemi).

• Ano, síla NATO stála naproti tomu na neochvějné víře všech, že v případě potřeby by NATO zasáhlo. Není to věc právní, ale rituální, náboženská či psychologická. Nemá cenu se tomu posmívat, protože takových institucí existuje funkčně v lidském společenství úspěšně mnoho po staletí. Třeba manželství nebo církev.

• Už nelze dát s klidem třetí „ano“ teorii, že Evropa USA vojensky nepotřebuje.
  Autor o tom sepsal další vlastní článek, kterým si tuto tézi sám vyvrací; že totiž vedení 27 státy je pro armádu nemožný model.

Je třeba si uvědomit, co je to funkční a bojeschopná armáda = soustava vojenských jednotek, schopná plnit různé potřebné úkoly pro obranu daného území, což zahrnuje zbraňové systémy odpovídající technické úrovně v potřebném množství, v bojeschopném stavu a v potřebné dislokaci, a k těmto systémům přiměřeně vycvičená a bojeschopná obsluha, opět v dostatečném množství.

Na první pohled je jasné, že „evropské ozbrojené síly“ váznou snad ve všech ukazatelích, které si lze vzpomenout, už proto, že nebyly budovány na obranu Evropy, ale pro potřeby konkrétních zemí. Mechanický součet sil na papíře vypadá velkolepě, ale naprostá většina sil je nesmyslně dislokovaná (nejvíc Leopardů je ve Španělsku a v Řecku), část vlastně není bojeschopná (ty španělské Leopardy zrovna) a část jejich majitel vůbec nehodlá použít ve prospěch celku, například ty Leopardy má Řecko hlavně proti Turecku a k obraně Evropy na Ukrajině je odmítá použít. K tomu je část vojenských sil a systémů, které má USA prakticky monopolně, například strategické bombardéry nebo družicový průzkumný a informační systém, bez kterého je celá obrana napůl slepá. Vybudovat funkční obranný systém trvá roky v nejlepším případě (a navzdory faktu, že Evropa je pět let ve válce se s tím ještě nezačalo, ale to je jiná kapitola).
Takže ne, aktuálně Evropa USA stále potřebuje a v případné vážněji míněné válce by byla zralá na totální debakl. Nad vodou ji udržuje jen to, že náš nepřítel je na tom momentálně ještě hůře.

• Pokud by Rusko zaútočilo na Pobaltí a Evropa v reakci na to jmenovala diktátora s neomezenými vojenskými pravomocemi, následný střet by nejspíš připomínal operaci Pouštní bouře z roku 1991.

Rozhodně ne. Pouštní bouře byla právě ukázka, jak vypadá armádní stroj, když funguje, je plně integrovaný a secvičený.

To přesně my v Evropě nemáme. Nerdí představy o vedení války, založené na tom „jakou kdo má výzbroj“ s dírami ve všem ostatním (logistice, dislokacích, výcviku, organizaci velení, štábním plánování) vedou k tragickým výsledkům, jak ukázal například Rusům začátek ukrajinské války.
V případě napadení Pobaltí nebude NATO schopno vůbec zareagovat, takový je aktuální stav. Než se ukáže, že Trump Evropě nepomůže (což by mohlo být jasné dopředu, ale stejně se to bude zkoušet), než se dohodnou Francouzi s Němci a Brity, kdo bude vrchní velitel, je po válce, protože k moři lze dojet v řádu hodin.
Co se týče údajně úžasně bojeschopných amerických sil, tak ty v Pobaltí neexistují; vlastně moc neexistují v celé Evropě (jsou tu dvě brigády, slovy dvě, jedna v Německu a jedna v Itálii). Zbude nám neatraktivní možnost bombardovat Pobaltí z letadel, hlavně ke škodě civilistů, a tím nejspíš válku nakonec vyhrát, s obrovskými ztrátami. Nad vodou nás udržuje fakt, že Rusku chybí kapacity na vedení války na Ukrajině, a tím méně je schopné rozjet válku další. A my doufáme, že to tak vydrží.

• Rozbory ekonomických procent, kolik kdo dává na obranu, jsou oblíbená zábava novinářů. Ve skutečnosti je to jedna z nejodbornějších a nejsložitějších otázek ze všeho.
  Je nesrovnatelná situace země, která žádnou armádu nemá a buduje ji, země, která má starožitné kolosální zásoby zbraní a chce je obnovit a země, která má funkční armádu, kterou udržuje. Při velmi odlišném procentu výdajů se může stát, že výsledná reálná vojenská firepower těchto tří zemí bude stejná. Obecně lze vypozorovat, že 2% jsou snad vyhovující na údržbu dobře vybudované armády, v případě prvním a druhém je to zoufale málo; a to je podle mne případ drtivé většiny evropských zemí.

Tato odrážka sama o sobě ukazuje, že povrchní blábol je první klíčová téze Novákova článku (

Zvyšovat v Evropě výdaje na obranu nad 2 % HDP postrádá hlubší smysl.

) Pokud nezvýšíme výdaje nad 2%, může se stát, že vlastní obranu nikdy nevybudujeme. Připomínám jiný údaj, že USA dávaly během studené války na zbrojení 9 %, komunistické ČSSR zřejmě ještě daleko víc. Takže není pravda, že by to nešlo.

• Ano, nepotřebujeme NATO z hlediska jaderné rovnováhy. Síly Francie a Británie jsou dostatečně působivé a naopak síly Ruska na tom nejsou v této oblasti použitelným způsobem lépe.

• Ano, Evropa se panicky bojí, nikoli eskalace, ale jakéhokoli vojenského střetu. To není žádná obsese mezinárodním právem, protože to by stálo na straně obránce, ale prostě strach, posranost, nebo jak to říci. Evropa nemá vůli se bránit. Většina lidí při přímém dotazu odpovídá, že raději emigruje, než by se bránila. Panika se projevuje až tak absurdními nápady, že „Ukrajina by neměla vyhrát moc“, nebo že „je chyba se bránit, protože tím nepřítele jen naštveme“. Vede to k závěru, že část veřejnosti odmítá i samotné budování profesionální funkční armády.

• Ano, NATO už fakticky zaniklo, protože Trump jasně deklaruje při mnoha příležitostech, že Evropě pomáhat nebude. Dokonce o ní mluví často jako o nepřátelské entitě, která Americe škodí a okrádá ji. Nemá cenu si nalhávat, že nějaké NATO za námi stojí.

• Tím docházíme k poslední a nejzajímavější tézi Novákova článku -

  Dokud bude existovat NATO, Evropa se nikdy nebude bránit.

  Novák spojuje neochotu řešit problém s tím, že NATO funguje jako argument všech, co nechtějí dělat nic; máme NATO, tak proč se snažit. Novákovy nadšené výpočty, jak Evropě NATO nepotřebuje ostatně k tomuto závěru vedou paradoxně také – status quo je skvělý, Rusko nemá šanci.

Bylo by tedy oficiální zrušení NATO tím spásným impulsem, který by nebezpečný status quo rozbil?

Tady zní moje odpověď „nevím, spíš ne“.
Varuji před naivní vírou v NATO coby předmět jakéhosi kultu, za kterým nestojí bytelná fakta.
Ale nejsem si jist, zda máme urychlovat proces rozpadání euratlantické aliance, který vlastně nechceme a nesouhlasíme s ním. Spolupracovat na vlastní zkáze podporou názoru, se kterým nesouhlasím, se mi mnohokrát neosvědčilo.

Nezdá se mi úplně moudré přitakávat Trumpovi, že ano, jsme vlastně jejich nepřátelé, ano, nepotřebujeme Ameriku. Mohli bychom si tím vysloužit invazi do Grónska a jiné bizarnosti. A Putin chce nejvíc ze všeho slyšet co nejjasněji a nejoficiálněji, že s Amerikou nemusí počítat.
Mlhavá nejistota je možná lepší než špatná jistota.

[York]

Problém není, že by se Evropa nezvládla ubránit sama. Problém je, že Evropa není.

[York]

NATO už fakticky zaniklo, protože Trump jasně deklaruje při mnoha příležitostech, že Evropě pomáhat nebude.

Ne tak docela. NATO je pořád instituce navržená na koordinaci společný obrany. Říká, kdo tý obraně bude velet a jaká bude velitelská struktura. Řeší kompatibilitu vojenskýho materiálu. Řeší doktrínu a interoperabilitu zapojenejch sil. Organizuje společný cvičení. A dává tomu politickej rámec, na kterym se zúčastnění shodli. Když vypadne USA, tak značně klesne vojenská síla, ale ten zbytek bude pořád funkční a bez něj by to byla totální katastrofa.

NATO už fakticky zaniklo, protože Bylo by tedy oficiální zrušení NATO tím spásným impulsem, který by nebezpečný status quo rozbil?

Vlastně asi ano, protože by to najednou bylo fakt nutný řešit. Nejspíš by se NATO transformovalo na jádro Evropský armády.

Jenže zrušit NATO by byl současně obrovskej průšvih, protože by přestalo fungovat vše výše uvedený. Tj. v zásadě jsou dvě možnosti: Buď by z NATO vystoupily USA a fungovalo by dál, nebo by bylo potřeba nejdřív zajistit alternativu a až pak NATO zrušit. To první by šlo ze dne na den, to druhý by zabralo nejmíň několik let.

[Jezus]

1) Trumpovým výrokům už nevěří ani sám Trump.
2) NATO navzdory novinářům a americkému narativu není jen USA. NATO bez USA je ohroženo - ano - co do zastrašující síly i ochoty ostatních zemí držet basu. Ale pokud ta ochota bez USA výdrží - což Trump dává naopak důvody k tomu se právě takhle semknout nejen kvůli Grónsku - pak to stačí. Pokud výdrží evropští členové a alespoň nějak zámoří (třeba dodávkami zbraní pomůže Kanada pro příklad), pořád je to zatraceně silná vojenská aliance.
A to je celou dobu hlavní smysl NATO - silná vojenská aliance. Bez USA slabší, ale nikoli nesmyslná. Naopak, jsem-li slabší, o to víc musím držet spolu. Kurňa.
3) Smyslem NATO je koordinovat výstavbu armád tak, aby byly kompatibilní. Ano, stále jdou to národní armády a to vnáší neefektivitu. Ale bez NATO by to bylo ještě o řád horší. Teď alespoň sdělíme části letecké obrany a alespoň něco koordinujeme. Použitelnost munice a kompatibilitu systémů, při nejmenším. A pokud delší střed vyhrává logistika, tak už jen toto je zásadní.
4) Armádní rozpočty rostou právě kvůli "prozření", že armády v EU je třeba vlastně vybudovat. Naštěstí ty "staré" na současné Rusko stačí, takže se snad zvládneme připravit na to budoucí.

Jinak ten článek je nesmysl. Argo správně ukazuje, že si protiřečí (i jinde). Nejkrásnější je ta věta, že víc než peníze na zbrojení je třeba filtrovat TikTok - aby pak rozebíráním zbytečnosti a "mrtvosti" NATO opakoval ruský narativ

Že celá ekonomika USA stojí na AI (což je technologie relevantní kolik, tři roky?) ukazuje, že o ekonomii (natož realné ekonomice), neví už vůbec nic.

[Vallun]

Já bych zdůraznil, že možná ne zcela zřetelně formulovaná myšlenka (Kdybychom raději po americkém vzoru s TikTokem nastolili suverenitu nad sociálními sítěmi a přístup na ně podmínili ověřením identity (např. bankovní), udělalo by to pro evropskou bezpečnost tisíckrát víc než zbrojení za 10 % HDP.) má velmi racionální základ, byť je dotažená ad absurdum - pokud si nezajistíme odolnost a akceschopnost v oblasti infromační či vlivové války, tak žádná obrana nebude účinná...

[Jezus]

To zase souhlasím. Pokud necháme sociální sítě na pospas automatizované propagandě, pak přijdeme o to odhodlání ty zbraně vůbec použít - například k obraně Pobaltí (k čemuž ale zpochybňování smyslu NATO taky přispívá).

Nicméně je to špatně podané. Suverenitu nad sociálními sítěmi potřebuješ mimo jiné i k tomu, abys ty investice do obrany vůbec obhájil. Nejsou ale důležitější ("digitální suverenita" nebrání Putinovi napadnout Pobaltí, to ty zbraně). Je to prostě další nutná podmínka, nikoli dostačující. Rozhodně ne ale důležitější, což mi z toho, jak je to podané (i když odečtu nadsázku), připadá, že to tak zní...

[Argonantus]

Debata o tom, zda jsou dulezitejsi pekari nebo sevci je nesmysl z podstaty veci. Taky je to oblibeny Okamuruv narativ, prekovame mece na pluhy a bude lepe.

Tiktok je mozna dulezity, ale proti delostrelbe neochrani.

Mne se dlouhodobe nedari ani prosadit nyslenku, ze obrana je jako dum, krome strechy vyzaduje i bytelne steny.

Yorku, NATO je diky te smlouve postaveno tak, ze mu veli fakticky americky general. Vynechat USA znamena zmenit smlouvu.

[ilgir]

To s tím Tiktokem je spíš takový bonmot, než nosná myšlenka.
To s tím AI jsem nepobral vůbec.

Jinak mi to přijde, že autor se snažil vidět v NATO něco, co NATO není a nikdy nebylo. Je to vojenský pakt, nikoli jednotná armáda. Těch armád obsahuje NATO spoustu a každá je jiná co do výzbroje a akceschopnosti. Při případné obranné válce by vzájemná koordinace probíhala na politické, možná strategické, ale ne taktické úrovni. (Nebavím se teď o případu, kdy stát uvolní konkrétní jednotku a převede ji pod velení armády jiného státu, to je samozřejmě možné.)

[Eleshar_Vermillion]

Problém není, že by se Evropa nezvládla ubránit sama. Problém je, že Evropa není.

Tak nějak to taky čtu. Podle mě se článek ani ve většině vytčených věcí striktně vzato nemýlí, ale jen za představy jednotné Evropy (to je ten zvolený diktátor s neomezenými vojenskými pravomocemi).

Jinak ten článek je nesmysl. Argo správně ukazuje, že si protiřečí (i jinde). Nejkrásnější je ta věta, že víc než peníze na zbrojení je třeba filtrovat TikTok - aby pak rozebíráním zbytečnosti a "mrtvosti" NATO opakoval ruský narativ

Z perspektivy ilusorní představy společných evropských ozbrojených sil si myslím, že se naopak autor vůbec nemýlí. A připadá mi to i jako jediná logická cesta víceméně i ke spokojenosti všech. Španělsko a Irsko v dnešní době nevěří na ozbrojené síly a budování armád, což se tak nějak zeměpisně dá vysvětlit celkem snadno. U Britů a Francouzů je idea armády spíš jakýmsi reliktem postkoloniálních padlých říší, které se ještě úplně neztotožnily se svým stavem, ale ve výsledku nejsou od Španělů názorově tak daleko.

Podle mě je potřeba na tomhle stavět - proč by mělo mít Španělsko či Irsko nějakou extra armádu? Logicky dává smysl tohle delegovat na evropskou úroveň, která síly alokuje podle aktuální potřeby. Pak ta 2 % evropského HDP budou podle mě v pohodě stačit. Opět platí, že jediný fysicky nebezpečný rival Evropy je Rusko, země s ani ne třetinovou populací oproti EU a s dost primitivním hospodářstvím. Nejde zdaleka tolik o procenta, ale o jednotu. Čímž se obloukem dostáváme zpět k té suverenitě sociálních sítí, protože momentálně na evropskou civilisaci útočí vlastně všichni, kdo něco znamenají: vlivové operace z Číny, z Ruska a ze strany amerických miliardářů.

[Argonantus]

1) Trumpovým výrokům už nevěří ani sám Trump.

Bohužel to tak snadno odmávnout nejde. Právě kvůli té rituální funkci NATO, "přijdeme vám na pomoc ve jménu civilizace a toho, že jsme to už několikrát v historii udělali", jsou Trumpovy výroky nenapravitelná škoda. Každému dalšímu prezidentovi se bude mluvit snadněji o tom, jak na pomoc nepřijde, jak ho spojenci jen okrádají a jak potřebuje Grónsko (nebo cokoli jiného). Tahle rána se bude léčit desítky let v nejlepším scénáři.

2) NATO navzdory novinářům a americkému narativu není jen USA. NATO bez USA je ohroženo - ano - co do zastrašující síly i ochoty ostatních zemí držet basu. Ale pokud ta ochota bez USA výdrží - což Trump dává naopak důvody k tomu se právě takhle semknout nejen kvůli Grónsku - pak to stačí. Pokud výdrží evropští členové a alespoň nějak zámoří (třeba dodávkami zbraní pomůže Kanada pro příklad), pořád je to zatraceně silná vojenská aliance.

Ještě horší než Trumpovy tlachy je precedens 24. 2. 2022. To se opravdu stalo; došlo ke krizi a NATO neudělalo nic. Zpochybnění už nemůže být horší. Nejde o to, jestli vůle vydrží, ale jestli ještě nějaká je, jestli se ji podaří oživit.

3) Smyslem NATO je koordinovat výstavbu armád tak, aby byly kompatibilní. Ano, stále jdou to národní armády a to vnáší neefektivitu. Ale bez NATO by to bylo ještě o řád horší. Teď alespoň sdělíme části letecké obrany a alespoň něco koordinujeme. Použitelnost munice a kompatibilitu systémů, při nejmenším. A pokud delší střet vyhrává logistika, tak už jen toto je zásadní.

Správný nerd končí výrobou zbraně, dál ztrácí zájem. Ale to není ani půl úkolu; pak je třeba zbraň začlenit do strategie, dislokovat ji, vycvičit vojáky a vyzkoušet její používání v komplexu těch ostatních. A to vše před válkou.
Víme, že všeho máme málo, víme, že nemáme plány, víme, že nám chybí lidi a výcvik; zkrátka bez USA jsme tak nějak na začátku.
Snad ještě platí taktické učebnice, ale ani s tím si nejsem jist, jak moc to drony a computery změnily. Pokud ano, pak je další problém; ani to nemá kdo naučit.

4) Armádní rozpočty rostou právě kvůli "prozření", že armády v EU je třeba vlastně vybudovat. Naštěstí ty "staré" na současné Rusko stačí, takže se snad zvládneme připravit na to budoucí.

Naprosto a vůbec nestačí, pravím znovu zoufale. Ráj bláznů. Proti většině pravděpodobných a jen nedávno odložených útoků z Ruska toho máme velmi málo, často vůbec nic. Máme hodně letadel, alespoň něco (a možná je další problém, který nevidím, ježto o letadlech toho nevím dost). Pozemní armády jsou katastrofa, družice jsou katastrofa, centrální velení neexistuje, plány obrany na většinu scénářů nejsou (resp. možná je mají Američani, těžko říci).

A Eleshar má pravdu, že v řádu desítek let se mohou objevit i další krize, nejen Rusko. Třeba až začne USA v rámci rozvíjejícího se MAGA šílenství skutečně zabírat polární země. Až přiletí z Číny sto tisíc dronů. Až se Iránci naučí používat nějakou novou bezva zbraň, třeba rakety středního doletu. Až se muslimové všech zemí spojí.
Nejhorší scénář je, že Čína začne Rusko opravdu podporovat a strkat ho před sebou.

Jinak navíc dodám, že narativ "Rusové jsou neškodní a rozpadnou se sami" pokládám za stejně ničivý jako "Rusové jsou geniální a neporazitelní", protože oba končí tím kýženým = není tedy třeba dělat nic, čímž se řídíme přes třicet let. To, že nám to prochází je čistě závislé na vývoji a rozhodnutí Ruska, které se na začátku rozhodlo nezaútočit a na konci zaútočilo tak blbě, že si zakoplo o vlastní nohu.
Jak pravil Pohlreich, neřešme konkurenci, řešme sebe. To jediné totiž vyřešit lze.

[jjelen]

Pokud ano, pak je další problém; ani to nemá kdo naučit.

Já doufám, že ti, kdo se podobnými věcmi zabývají, sledují velmi pozorně, co se děje na Ukrajině (odsud, nebo přímo tam... ale i jinde, Írán třeba) a v nějakou výměnu know-how s Ukrajinci...
(což samozřejmě neřeší zdaleka všechno)

[York]

Yorku, NATO je diky te smlouve postaveno tak, ze mu veli fakticky americky general.

Tohle nemám nastudovaný, ale podle letmýho googlení to vypadá, že vojenskej velitel sil NATO je předseda vojenskýho výboru, kterým byl například Petr Pavel. Pod ním je mimo jiný Vrchní velitel sil NATO v Evropě, což bejvá Americkej generál nebo admirál.

Pokud by USA vystoupily z NATO, tak by, předpokládám, pozice Vrchního velitele sil NATO v Evropě nezanikla, ale obsadil by ji někdo z Evropy.

[Argonantus]

York:
Říkáš to dobře. A vypadá to snadné, ale kámen úrazu začne rozhodováním, jestli to bude Francouz, Němec nebo Brit. Nejlepší by asi byla rotace, ale i k té bude dost těžké přemluvit. Zatím je to Američan, takže... tomu fakticky velí stále americký prezident.
Tohle má NATO paradoxně společné s nebožkou Varšavskou smlouvou, kde byl taky jakýsi ozdobný velitel spojeneckých sil, ale fakticky tomu veleli Rusové.

[Cor]

Jjelen: Třeba u nás u 41. mpr. v Žatci mám pocit, že se na to nekašle, na Pereči ženisti postavili zákopy podobný těm na Donbase, probíhá jakás takás snaha reflektovat zkušenosti z Ukrajiny na úrovni roty, dost kluků tam jezdí v rámci různých občanských humanitárních neziskovek a baví se tam s "kolegy" vojáky, jiní zase sjíždějí videa a záznamy od milbloggerů, další si sami pořizujou drony, učí se s tím a berou je na výcvik...ale všehovšudy z toho mám spíš pocit, že nejvíc iniciativy a snahy je zdola a útvar tomu spíš jen nebrání, než aby to přímo podporoval a tlačil shora, a o tom, co se děje na štábu na brigádě ani nemluvě.
Takže můj dojem je podobný jako z covidu nebo pomáhání Ukrajině - vláda a ministerstva dělají plusmínus prd, vedení institucí se snaží nenasrat ty nad sebou a největší výtlak je tak z občanské společnosti a angažovaných dobrovolníků.

[Jezus]

Kdyby tomu velel americký prezident, tak už válčíme v Íránu.

Jako jestli je zásadní problém případné neakceschopnosti NATO hrozba, že se tři státy nedomluví, kdo bude vrchní velitel, tak to zase tak černě nevidím. Stejně to bude nakonec Polsko...

Ještě horší než Trumpovy tlachy je precedens 24. 2. 2022. To se opravdu stalo; došlo ke krizi a NATO neudělalo nic.

Byly spuštěny konzultace dle příslušného článku. A bylo rozhodnuto, že protože nebyl napaden členský stát, není NATO ve válce. Pak se držela pohotovosta členské státy začaly hledat, čímže to případně bojovat. Například Německo začalo sešroubovávat tanky. Jakou reakci bys čekal? (Čekal, nikoli si přál).

Správný nerd končí výrobou zbraně, dál ztrácí zájem. Ale to není ani půl úkolu; pak je třeba zbraň začlenit do strategie, dislokovat ji, vycvičit vojáky a vyzkoušet její používání v komplexu těch ostatních. A to vše před válkou.

Já vím a vědí to i v NATO, proto pořádají společná cvičení. Naposledy dokonce s Ukrajinou, aby si nechali právě ukázat, jak jsou v současné válce marní...

Víme, že všeho máme málo, víme, že nemáme plány

Já si teda myslím, že plány máme (možnáne moc dobré, ale mám). Ostatně stejně všechny začínají tím: "Vydržte než přijedou Američani." Takže máme minimálně začátek
Ty si možná myslíš opak, ale víš pendrek, stejně jako já; tohke ti totiž neřeknu ani ti tvoji tajemní známí...

Snad ještě platí taktické učebnice, ale ani s tím si nejsem jist, jak moc to drony a computery změnily. Pokud ano, pak je další problém; ani to nemá kdo naučit.

Ano změnili a učí nás to Ukrajinci. Stejně jako učí USA jak se bránit proti dronům, aby to nestálo střely do patriotů nebo stíhaček.

Naprosto a vůbec nestačí, pravím znovu zoufale.

Ano, zníš tak. Proti čemu prosím nestačí? Proti Rusům na kolech? Problém jsou jejich balistické rakety a drony. Jinak nevím, co by mohli vytáhnout a my to neuměli konvenčně zastavit.

Pozemní armády jsou katastrofa, družice jsou katastrofa, centrální velení neexistuje, plány obrany na většinu scénářů nejsou

Poláci si dovolují nedouhlasit.

Jinak právě budujeme, družice vypouštíme (Evropská náhrada GPS ti nic neříká), plány snad někdo aktualiuzuje...

Jinak navíc dodám, že narativ "Rusové jsou neškodní a rozpadnou se sami" pokládám za stejně ničivý jako "Rusové jsou geniální a neporazitelní", protože oba končí tím kýženým = není tedy třeba dělat nic, čímž se řídíme přes třicet let.

S tímto jediným souhlasím. Akorát si prostě myslím, že hodně států NATO to už pochopilo a jedná podle toho. Že zrovna my moc ne je smutné, ale Poláci i celé Pobaltí nespí...