[HRA] Putování zimou
Moderátoři: MarkyParky, Sarsaparillos, GM Brněnský drak
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Muži se dohadují, zda je rozumné něco takového dělat.
Trvá jim to.
A nejméně jedné postavě na scéně dojde trpělivost. Zabarikádovanému obrovi.
Ask the Oracle: Likely Vyrazí obr do protiútoku (yes) nebo zdrhnul (no)? Rolled 19 vs. 75: Yes
Locate Your Objective Je to Tenura? (Postup) Strong Hit
Action Score 9 Challenge Dice 6, 7
You locate your objective and the situation favors you. Make another move now (not a progress move), and add +1
.
Horníci, kteří v zápalu našeho rozhovoru opustili obléhací postavení a přezbrojili na zbraně či nástroje vhodnější proti nám, jsou zaskočeni.
"Je-li vám život milý, zdrhejte!" zavolám a doufám, že horníci zpanikaří a vyklidí pole.
Compel Zbavím se horníků? (Srdce) Miss
Action Score 1 + 2 + 1 = 4 Challenge Dice 5, 8
They refuse or make a demand which costs you greatly. Pay the Price.
Oracle Result Pay the Price [100] Roll twice more on this table. Both results occur. If they are the same result, make it
Pay the Price [9] A person or community you care about is exposed to danger.
Pay the Price [84] A surprising development complicates your quest.
Obryně se během křiku otočí a zamíří přímo na mě a Tristana. A já si uvědomím, že se orientuje jen podle sluchu, protože její oční důlky jsou prázdné.
Tenura je slepá. A jeden z mrtvých obrů nejspíš býval při jejích obchodních cestách jejíma očima.
Trvá jim to.
A nejméně jedné postavě na scéně dojde trpělivost. Zabarikádovanému obrovi.
Ask the Oracle: Likely Vyrazí obr do protiútoku (yes) nebo zdrhnul (no)? Rolled 19 vs. 75: Yes
Horníci, kteří v zápalu našeho rozhovoru opustili obléhací postavení a přezbrojili na zbraně či nástroje vhodnější proti nám, jsou zaskočeni.
"Je-li vám život milý, zdrhejte!" zavolám a doufám, že horníci zpanikaří a vyklidí pole.
Obryně se během křiku otočí a zamíří přímo na mě a Tristana. A já si uvědomím, že se orientuje jen podle sluchu, protože její oční důlky jsou prázdné.
Tenura je slepá. A jeden z mrtvých obrů nejspíš býval při jejích obchodních cestách jejíma očima.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
"Nechejte ji mně!" zakřičí Kalidas z plných plic, až se děsivě rozkašle. "Je moje! To já musím zabít posledního obra a zabrat důl!" Pak popadne širokou sekeru a vyběhne k nám.
Tenura zpomalí a natočí se směrem ke Kalidovi. Když roztáhne ruce, dosáhne pohodlně na nás oba. Je větší než skoro všechno, proti čemu jsem kdy stál. V rukách táhne trám, kus bariéry nebo obří hůl, vyjde to na stejno. Tohle bude horší než dostat v bouři ráhnem. Hodím rychle okem k horníkům. Ti poslechli Kalida a stahují se pomalu k mrtvým. Všechno je úplně špatně.
Hodím stranou tornu a popadnu pevně kopí. Chci řvát jako lavina, ale udržím se. Tenura mě uslyší i tak, ale nemusím se nechat zabít. Skočím ke Kalidovi.
Tenura by byla normálně Extreme enemy, ale je slepá, takže Formidable. Kdyby se do boje zapojilo víc lidí, než jen Kalidas, byla by jen Dangerous. Teď dává 3
Kalidas potěžká sekeru a pak ji pustí z jedné ruky a opře o zem. Všimnu si, že hledí na Tenuřiny nohy omotané hrubou vlnou. Proletí mi hlavou, že jí chce odhalit slabé místo, ale pak se Tenura zas dá do běhu a řítí se přímo do místa, odkud na ni Kalidas řval. A kde teď stojím i já. Krátce zařvu a uhnu stranou. Chci, aby věděla, že nás tu je víc. A z křivého šklebu v její tváři poznám, že mě slyšela. Že něco slyšela.
Nastavím kopí na její kotník a zatnu svaly. Snad jí aspoň něco strhnu. Kalidas neměl zas tak blbý nápd.
Skrčím se a nad hlavou mi zasviští těžký trám. Pak obřin kotník drcne do mojeho kopí a já bodnu dopředu. Strhnu z nohy tolik vlny, že bych do toho zabalil děcko. A na ostří kopí zůstane i krev. Pak se ale ozve tupá rána a Kalidas odletí kus stranou. Nebyl tak šikovný a Tenura ho v plné rychlosti nabrala. Raněná noha ji ale zastaví. Zvedne trám nad zem a švihne s ním kolem sebe. Trám mi zahučí nad hlavou a připomene mi, že tu bude vážně každá chyba poslední. Kalidas se nezvedá a dokud leží a je potichu, má šanci přežít.
Počkám na další máchnutí trámem a pak se přikrčím a vyběhnu dopředu, kopím mířím v úrovní mojeho břicha na její koleno.
Trefím se do ohybu mezi vrstvy tlusté vlny. Kopí zajede hluboko a já se na něj ještě pověsím, dokud Tenura nezaúpí a nepadne dolů. Okamžitě se trámem ožene mojim směrem, ale čekám to. Vytrhnu kopí a v poslední chvíli se odkulím stranou. Převalím se přes záda a postavím na konci poničených kolejí.
Kalidas leží o pořádný kus dál. Sekeru pořád ještě drží v ruce, ale nehýbe se. Jeho lidi už popadli dlouhé ostré hole a kůsy a pomalu se rozestupují do půlkruhu. Potkám se s některýma očima - vidí krev na mojem kopí, ale neříkají nic. Tenuru možná chce zabít Kalidas vlastní rukou, ale teď nikdo z nás neví ani to, jestli je ještě živý.
Tenura klečí, vztekle chrčí a máchá kolem sebe trámem. Je pořád sakra nebezpečná, ale svoji drtivou rychlost ztratila. Kouknu ještě jednou na ležícího Kalida, ale pak mi dojde, že o něj tu vlastně vůbec nejde. Myrick chtěl s Tenurou mluvit, přísahali jsme zachránit Sardu. Můžu Tenuru dorazit, ale udělám místo toho pár kroků stranou a hledám kolem sebe Myricka.
Myricku, co děláš ty?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Postavit se rozzuřené obryni, to si žádá statečnost, klid a rozvahu.
Enter the Fray Postavím se obryni. (Srdce) Miss
Action Score 2 + 2 + 0 = 4 Challenge Dice 9, 6
Combat begins with you at disadvantage. Pay the price. Your foe has initiative.
It wastes resources.
Jenže když se obryně rozeřve a já uvidím, jak se od jejího mohutného těla neškodně odráží šípy a ona se rozeběhne ke Kalidovi, trochu znervózním. Odhodím si na zem tornu, aby se mi lépe pohybovalo a hledám místo, kam bych se postavil.
Jenže to už řve i Tristan, obryně mění směr, pak se nabodává na Tristanovo kopí, škobrtne, pootočí se a dupne přesně do míst, kde byly odhozené naše zásoby.
-2
Kolem mě proletí Kalidas a slyším praskání dřeva a dusot nohou, jak se jeho chlapi roztahují do širší linie. Jenže já jsem stále uprostřed a Tenura mě může kdykoliv nakopnout, i když náhodou.
Face Danger Vykličkuju z otevřeného prostaranství? (Ostří) Strong Hit
Action Score 5 + 2 + 0 = 7 Challenge Dice 1, 5
You are successful: Take +1
.
Tenura je naštěstí opravdu slepá a kolem je takový hluk, že mě neslyší. A je obrovská, její pohyby jsou pomalé a předvídatelné. Asi třikrát uskočím a náhle stojím za ní, částečné krytý hromadou poházených klád a želez.
Ležící obr je podle mého méně nebezpečný než stojící. Jenže jak mu mám tím svým páratkem podrazit nohy?
Pohlédnu na hromadu nad sebou a něco mě napadne. Zkusím do několika místo vrazit hůl a jako pákou zabrat, jestli se náhodou nenajde nějaké volnější, které by se dalo vypáčit a strhlo pak všechny klády a železa jako lavinu přímo pod Tenuřiny nohy.
Secure an Advantage Strhnu tenuře pod nohy lavinu? (Ostří) Weak Hit
Action Score 3 + 2 + 1 = 6 Challenge Dice 7, 5
You gain advantage. Take control: Make another move now (not a progress move), and add +1
.
při trefě získáš +1
.
Ask the Oracle: 50/50 Podrazí jí to nohy a spadne na zad (yes) nebo jí to spíš skřípne nohu a znehybní na místě (no)? Rolled 49 vs. 50: Yes
Klády sjedou obryni pod nohy, zezadu jí narazí do zraněné a ona nakročí dozadu, aby udržela rovnováhu. Při tom ale došlápne na další nestabilní valící se materiál a ten dokoná, co první klády načaly.
Obryně máchne svýma obrovskýma rukama do vzduchu a s rachotem, při kterém létají třísky na všechny strany, se rozplácne nazad.
Skočím do úzké průrvy v zemi, aby mne sprcha třísek nezasáhla a neublížila mi.
Face Danger Strhnu tenuře pod nohy lavinu? (Ostří) Miss with a Match
Action Score 6 + 2 + 1 = 9 Challenge Dice 10, 10
You fail or your progress is undermined by a dramatic and costly turn of events. Pay the Price.
Jenže obryně se převalí na bok a zalehne mě. Obklopí mě tma.
Štouchám s holí nad sebe, ale i kdybych se mohl rozmáchout, tak to nejspíš neucítí a nehne to s ní. A prostoru je tak málo, že se není kde rozmáchnout.
Jenže když se obryně rozeřve a já uvidím, jak se od jejího mohutného těla neškodně odráží šípy a ona se rozeběhne ke Kalidovi, trochu znervózním. Odhodím si na zem tornu, aby se mi lépe pohybovalo a hledám místo, kam bych se postavil.
Jenže to už řve i Tristan, obryně mění směr, pak se nabodává na Tristanovo kopí, škobrtne, pootočí se a dupne přesně do míst, kde byly odhozené naše zásoby.
-2
Kolem mě proletí Kalidas a slyším praskání dřeva a dusot nohou, jak se jeho chlapi roztahují do širší linie. Jenže já jsem stále uprostřed a Tenura mě může kdykoliv nakopnout, i když náhodou.
Tenura je naštěstí opravdu slepá a kolem je takový hluk, že mě neslyší. A je obrovská, její pohyby jsou pomalé a předvídatelné. Asi třikrát uskočím a náhle stojím za ní, částečné krytý hromadou poházených klád a želez.
Ležící obr je podle mého méně nebezpečný než stojící. Jenže jak mu mám tím svým páratkem podrazit nohy?
Pohlédnu na hromadu nad sebou a něco mě napadne. Zkusím do několika místo vrazit hůl a jako pákou zabrat, jestli se náhodou nenajde nějaké volnější, které by se dalo vypáčit a strhlo pak všechny klády a železa jako lavinu přímo pod Tenuřiny nohy.
Ask the Oracle: 50/50 Podrazí jí to nohy a spadne na zad (yes) nebo jí to spíš skřípne nohu a znehybní na místě (no)? Rolled 49 vs. 50: Yes
Klády sjedou obryni pod nohy, zezadu jí narazí do zraněné a ona nakročí dozadu, aby udržela rovnováhu. Při tom ale došlápne na další nestabilní valící se materiál a ten dokoná, co první klády načaly.
Obryně máchne svýma obrovskýma rukama do vzduchu a s rachotem, při kterém létají třísky na všechny strany, se rozplácne nazad.
Skočím do úzké průrvy v zemi, aby mne sprcha třísek nezasáhla a neublížila mi.
Jenže obryně se převalí na bok a zalehne mě. Obklopí mě tma.
Štouchám s holí nad sebe, ale i kdybych se mohl rozmáchout, tak to nejspíš neucítí a nehne to s ní. A prostoru je tak málo, že se není kde rozmáchnout.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Myricka zahlídnu nebezpečně blízko Tenury. To se jí chce vyptávat teď?!
Podaří se mu skočit stranou, ale bojím se, že ho obryně náhodou rozmázne.
"Vzdej..." zvednu hlas a a nahrbím se, ale výzvu nedokončím. Ozve se rachot klád a železa, praskání dřeva a možná i kostí. Myrick mi zmizí z dohledu. A pak uvidím jenom jeho rukáv a hůl - pod Tenurou. Není čas se s ní o něčem bavit. Černé železo ve vousech se rozpálí a já cítím, že ho tam nemůžu nechat ani okamžik.
Zvednu kopí vysoko nad hlavu, namířím do míst, kde je Tenura nejširší a celou svojí vahou na ni skočím.
Strike Probodnu Tenuru? (Železo) Weak Hit
Action Score 1 + 3 + 1(
) = 5 Challenge Dice 8, 3
Inflict your
and lose initiative.
2
+ 2
(
) = 









Kopí jí zajede hluboko do hrudníku. Tenura se prohne v zádech a vyjde z ní dlouhé zaúpění. Z koutků úst začne vytékat krev. V poslední křeči popadne jednou rukou moje kopí a druhou mě a snaží se mě strhnout stranou. Sílu už na to moc nemá, ale rozdrtit mi koleno by ještě mohla. Zapřu se o ni nohou a vytrhnu svoji zbraň sám.
Face Danger Dostanu svoje kopí? (Železo) Strong Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 1, 3
You are successful: Take +1
.
Zatnu svaly, zapáčím a obří stisk povolí. Vytrhnu z Tenury kopí, její křeč povolí a dlouze vydechne. Po vlněném kyrysu se rozlive velká rudá skvrna.
End the Fight Je dobojováno? (Postup) Strong Hit
Action Score 9 Challenge Dice 7, 3
This foe is no longer in the fight. They are killed, out of action, flee, or surrender as appropriate to the situation and your intent.
Hledím pod sebe, jak z Tenury rychle vyprchává život. Má ho v sobě mnohem víc než každý z nás, co tu kolem stojíme, ale i tak to má spočítané. Nedokážu si představit, že bych jí dokázal zachránit život. I když bych asi i chtěl.
Prvně ale musím zachránit Myricka. Nadzvednu bezbrannou Tenuru za ruku a rameno a pomůžu mu dostat se ven.
"Jsi v pořádku? To bylo odvážné s těmi kládami. Blbé, ale odvážné. Jestli se chceš ptát, rychle. Nemá moc času."
Když se Myrick postaví a i já zvednu hlavu, vidím kolem ležícího Kalida pár jeho lidí. Tuším nepříjemnosti.
Je Kalidas živý? Rolled 54 vs. 75: Yes
"Tys... tys ji zabil..." souká ze sebe Kalidas, když mu pomáhají na nohy. Drží se za hlavu a těžce skládá slova, dostal asi pořádnou šlupku do palice. "Důl je... důl je volný. Pryč, obři pryč. Ale já ji nezabil... důl jsem nezískal... pro nás, není náš? Není. Je tvůj. Já ji měl zabít! Já!"
"Hele," obořím se na něj, "Myrick vám už jednou vysvětlil, že na tenhle důl nemáte žádný nárok. Nikdo ho nemá, žádný z Železných lidí. Tohle je možná poslední obr v dole, ale ne v horách. Nebudou nemocní pořád, na to bych se podíval, časem přijdou a zničí váš kruh. Seberte se a vypadněte, dokud můžete."
Je potřeba je znovu přesvědčovat? Rolled 65 vs. 25: No
Kalidas se nezmůže na slova odporu. Někdy zítra, až se z tohohle vyspí, si na mě vzpomene a určitě ho napadne stovka siláckých slov, výhružek a asi i dalších blbých rozhodnutí. Ale to už bude jedno. Nechci ho teď kvůli jeho přísaze zabít, i když ho možná ženu do náruče Prastarého.
"Pomohl jsem vám, jak to jenom šlo," vrčím ještě za nimi, když si sbírají svoje věci a chystají se k odchodu. "Medvěd před palisádou není vždycky nepřítel a nepřišel vás sežrat, někdy jenom hlídá před vším tím svinstvem, které na vás čeká v lese!"
"Co teď?" zeptám se pak Myricka. "Co pro tebe můžu udělat?"
Myricku, je to tvoje.
Podaří se mu skočit stranou, ale bojím se, že ho obryně náhodou rozmázne.
"Vzdej..." zvednu hlas a a nahrbím se, ale výzvu nedokončím. Ozve se rachot klád a železa, praskání dřeva a možná i kostí. Myrick mi zmizí z dohledu. A pak uvidím jenom jeho rukáv a hůl - pod Tenurou. Není čas se s ní o něčem bavit. Černé železo ve vousech se rozpálí a já cítím, že ho tam nemůžu nechat ani okamžik.
Zvednu kopí vysoko nad hlavu, namířím do míst, kde je Tenura nejširší a celou svojí vahou na ni skočím.
Kopí jí zajede hluboko do hrudníku. Tenura se prohne v zádech a vyjde z ní dlouhé zaúpění. Z koutků úst začne vytékat krev. V poslední křeči popadne jednou rukou moje kopí a druhou mě a snaží se mě strhnout stranou. Sílu už na to moc nemá, ale rozdrtit mi koleno by ještě mohla. Zapřu se o ni nohou a vytrhnu svoji zbraň sám.
Zatnu svaly, zapáčím a obří stisk povolí. Vytrhnu z Tenury kopí, její křeč povolí a dlouze vydechne. Po vlněném kyrysu se rozlive velká rudá skvrna.
Hledím pod sebe, jak z Tenury rychle vyprchává život. Má ho v sobě mnohem víc než každý z nás, co tu kolem stojíme, ale i tak to má spočítané. Nedokážu si představit, že bych jí dokázal zachránit život. I když bych asi i chtěl.
Prvně ale musím zachránit Myricka. Nadzvednu bezbrannou Tenuru za ruku a rameno a pomůžu mu dostat se ven.
"Jsi v pořádku? To bylo odvážné s těmi kládami. Blbé, ale odvážné. Jestli se chceš ptát, rychle. Nemá moc času."
Když se Myrick postaví a i já zvednu hlavu, vidím kolem ležícího Kalida pár jeho lidí. Tuším nepříjemnosti.
"Tys... tys ji zabil..." souká ze sebe Kalidas, když mu pomáhají na nohy. Drží se za hlavu a těžce skládá slova, dostal asi pořádnou šlupku do palice. "Důl je... důl je volný. Pryč, obři pryč. Ale já ji nezabil... důl jsem nezískal... pro nás, není náš? Není. Je tvůj. Já ji měl zabít! Já!"
"Hele," obořím se na něj, "Myrick vám už jednou vysvětlil, že na tenhle důl nemáte žádný nárok. Nikdo ho nemá, žádný z Železných lidí. Tohle je možná poslední obr v dole, ale ne v horách. Nebudou nemocní pořád, na to bych se podíval, časem přijdou a zničí váš kruh. Seberte se a vypadněte, dokud můžete."
Kalidas se nezmůže na slova odporu. Někdy zítra, až se z tohohle vyspí, si na mě vzpomene a určitě ho napadne stovka siláckých slov, výhružek a asi i dalších blbých rozhodnutí. Ale to už bude jedno. Nechci ho teď kvůli jeho přísaze zabít, i když ho možná ženu do náruče Prastarého.
"Pomohl jsem vám, jak to jenom šlo," vrčím ještě za nimi, když si sbírají svoje věci a chystají se k odchodu. "Medvěd před palisádou není vždycky nepřítel a nepřišel vás sežrat, někdy jenom hlídá před vším tím svinstvem, které na vás čeká v lese!"
"Co teď?" zeptám se pak Myricka. "Co pro tebe můžu udělat?"
Myricku, je to tvoje.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Pochodně. Potřebujeme hodně pochodní. Nebo rovnou sudy s lojem. Je to obryně, na tu nestačí pár svíček..."
Check Your Gear Máme dost hořlavin? (Zásoby) Weak Hit
Action Score 2 + 2 + 0 = 4 Challenge Dice 2, 10
You have it, but your resources are diminished. Take +1
and suffer −1
.
Nakonec poskládáme dohromady úplně všechno hořlavé, co Tenura nerozšlapala, rozmístíme to do kruhu kolem těla a já zapálím ohně.
"Myslím, že by ses měl někam uklidit. Řekl bych, že pro průběh posmrtné konverzace s Tenurou bude více než nápomocné, když nebude přítomen ten, kdo ji zabil."
Počkám, až se Tristan vzdálí, a pak začnu odříkávat slova rituálu. Ta, která normálně šeptám, tentokrát řvu. Je to obryně. Velké věci potřebují velká gesta.
Poselství Co na to Tenura? (Srdce) Miss
Action Score 4 + 2 + 0 = 6 Challenge Dice 10, 6
Pay the price. Mystical Backlash on a match.
Moves Oracle Result Pay the Price [37] The current situation worsens.
Obryně s sebou trhne. Ale místo toho, aby se zeptala, čeho si žádám, či se začala podivovat, vydá strašlivé zařvání a začne se zvedat. A já cítím, jak svou obrovskou silou trhá vlákna magie propletená mezi hořícími ohni.
Vlákna, o kterých jsem se domníval, že budou dost pevná na to, aby udržela obryni v klidu. Ale nějak jsem se přepočítal - tam, kde na lidské duše stačí pár svic, obryni neudrží v klidu ani vatry.
"TRISTANEÉÉÉ? Nešel jsi moc daleko, že ne? Máš nějaký nápad, jak spoutat nemrtvou obryni?"
Nakonec poskládáme dohromady úplně všechno hořlavé, co Tenura nerozšlapala, rozmístíme to do kruhu kolem těla a já zapálím ohně.
"Myslím, že by ses měl někam uklidit. Řekl bych, že pro průběh posmrtné konverzace s Tenurou bude více než nápomocné, když nebude přítomen ten, kdo ji zabil."
Počkám, až se Tristan vzdálí, a pak začnu odříkávat slova rituálu. Ta, která normálně šeptám, tentokrát řvu. Je to obryně. Velké věci potřebují velká gesta.
Obryně s sebou trhne. Ale místo toho, aby se zeptala, čeho si žádám, či se začala podivovat, vydá strašlivé zařvání a začne se zvedat. A já cítím, jak svou obrovskou silou trhá vlákna magie propletená mezi hořícími ohni.
Vlákna, o kterých jsem se domníval, že budou dost pevná na to, aby udržela obryni v klidu. Ale nějak jsem se přepočítal - tam, kde na lidské duše stačí pár svic, obryni neudrží v klidu ani vatry.
"TRISTANEÉÉÉ? Nešel jsi moc daleko, že ne? Máš nějaký nápad, jak spoutat nemrtvou obryni?"
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
"Doprdele práce..." řvu a řítím se k Myrickovi jako lavina.
Co s ní? Co sakra s ní?
Proběhnu mezi vatrami, odrazím se a skočím přímo na Tenuru. Náraz ji srazí zpátky na záda. Přimáčknu ji kopím pod krkem a přitisknu k zemi, ale zmítá se dál. Neudusím něco, co už je mrtvé. Takže se nemusím moc držet zpátky. Mám ale jenom chvíli, než mě setřese nebo roztrhne.
"Kruh! Udělej ten kruh, cos dělal kolem mamutí kostry na běsa! No na Siva! Rychle! A pořádně, sakra!"
Face Danger Udržím Tenuru dost dlouho na zemi? (Železo) Weak Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 4, 5
You succeed, but you are tired or hurt: Endure Harm (1
).
Tenura se dál snaží zvednout. Poskočím a kleknu jí přes rameno a obličej. Otevře hubu a cvakne zubama tak, že se radši hned šoupnu stranou na její hrudník. Přimáčknu kopí na její krk a nevšimnu si ruky, která se po mně ožene. Ucítím tupou ránu zboku na hlavu a svět kolem mě se na okamžik rozmaže.
Endure Harm Rozhodí mě facka? (Železo) Strong Hit with a Match
Action Score 6 + 3 + 0 = 9 Challenge Dice 3, 3
Shake it off: If your
is greater than 0, suffer −1
in exchange for +1
. Match +1
Zavrtím hlavou a odplivnu si. Tahle rána byla tvrdá, ale okamžitě se z ní otřepu. Naopak mi to vlije novovu horkou krev do žil. Vycením na Tenuru zuby a přitlačím na kopí. Cítím, jak ji nedržím jenom já, jak samotný Měsíční medvěd svou vahou ledových plání drží obryni u země a dává Myrickovi čas. Jenom vydržet dost dlouho.
Aid Your Ally: Secure an Advantage Dám Myrickovi dostatek času? (Srdce) Miss
Action Score 2 + 2 + 2(
) = 6 Challenge Dice 9, 8
You fail or your assumptions betray you. Pay the Price.
Pay the Price [32] Something of value is lost or destroyed. -2
Pohltí mě síla a moc, kterou nad obryní mám. A neuvědomím si, co se děje kolem.
Při našem zápolení už nedostanu další ránu. Ne, Tenura rozmáchne ruce a rozhodí hořící dřevo do všech stran. Síla ohně povolí a Tenura se posadí. Stihnu skočit stranou, ale není žádná další síla, která by ji dokázala udržet na místě. Natáhne se a odhodí stranou další hořící olej. Jeskyně se pomalu propadá do tmy. Couvám pryč.
"Zdrháme!" křičím na Myricka a skřípu u toho zubama. Tohle jsem měl zvládnout!
Navrhuju zahrát Escape the Depths, jak to vidíš ty?
Co s ní? Co sakra s ní?
Proběhnu mezi vatrami, odrazím se a skočím přímo na Tenuru. Náraz ji srazí zpátky na záda. Přimáčknu ji kopím pod krkem a přitisknu k zemi, ale zmítá se dál. Neudusím něco, co už je mrtvé. Takže se nemusím moc držet zpátky. Mám ale jenom chvíli, než mě setřese nebo roztrhne.
"Kruh! Udělej ten kruh, cos dělal kolem mamutí kostry na běsa! No na Siva! Rychle! A pořádně, sakra!"
Tenura se dál snaží zvednout. Poskočím a kleknu jí přes rameno a obličej. Otevře hubu a cvakne zubama tak, že se radši hned šoupnu stranou na její hrudník. Přimáčknu kopí na její krk a nevšimnu si ruky, která se po mně ožene. Ucítím tupou ránu zboku na hlavu a svět kolem mě se na okamžik rozmaže.
Zavrtím hlavou a odplivnu si. Tahle rána byla tvrdá, ale okamžitě se z ní otřepu. Naopak mi to vlije novovu horkou krev do žil. Vycením na Tenuru zuby a přitlačím na kopí. Cítím, jak ji nedržím jenom já, jak samotný Měsíční medvěd svou vahou ledových plání drží obryni u země a dává Myrickovi čas. Jenom vydržet dost dlouho.
Pohltí mě síla a moc, kterou nad obryní mám. A neuvědomím si, co se děje kolem.
Při našem zápolení už nedostanu další ránu. Ne, Tenura rozmáchne ruce a rozhodí hořící dřevo do všech stran. Síla ohně povolí a Tenura se posadí. Stihnu skočit stranou, ale není žádná další síla, která by ji dokázala udržet na místě. Natáhne se a odhodí stranou další hořící olej. Jeskyně se pomalu propadá do tmy. Couvám pryč.
"Zdrháme!" křičím na Myricka a skřípu u toho zubama. Tohle jsem měl zvládnout!
Navrhuju zahrát Escape the Depths, jak to vidíš ty?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Zdrhej! A zkus ji na sebe chvíli lákat. Mám nápad..."
Popadnu jednu z odhozených větví, která dohořívá, abych měl alespoň jeden zdroj světla a rozeběhnu se opačným směrem než Tristan.
Face Danger Zmizím Tenuře z očí, či co mají nemrtví za smysly? (Stín) Weak Hit
Action Score 4 + 1 + 0 = 5 Challenge Dice 8, 4
You succeed, but you are delayed: Suffer −1
.
Jak utíkám téměř naprostou temnotou, neustále o něco klopýtám a zakopávám. Nemrtvá obryně dělá takový rámus, že ani nárazy, ani mé klení není slyšet, ale musím zpomalit. Jestli ji Tristan neodláká nebo ho zabije, budu mi brzy dýchat na krk. Alespoň obrazně, protože jako nemrtvá už moc nedýchá.
Držím se na vnějším obvodu místnosti a velkým obloukem obcházím Tenuru k barikádě, kterou předtím rozrazila. Hlavou mi běží jednoduchá úvaha.
Tenura nebyla ten, kdo mi měl poradit co se Sardou. Měla mi poradit, kde se to dozvím.
A když vyběhla do útoku, určitě s sebou netáhla všechny své věci. Je to obchodnice a zimovala tady. Měla toho s sebou mnohem víc. Trvanlivé zboží, zásoby ... a hlavně své obchodnické úmluvy na kamenných destičkách. Podobné, jako měla ta karavana venku.
A právě ty se pokusím najít. Třeba v nich bude něco, co mi pomůže hledat dál.
Prolezu barikádou a ocitnu se v něčem, co by asi mohlo být úhledně zařízeným tunelem, kdyby někdo nevzal všechny obří stoly, lavice, pelestě a truhlice a neudělal z nich barikádu. Začnu obcházet stěny a hledat něco zajímavého.
Ask the Oracle: Likely Je zjevné, kde Tenura má své věci? Rolled 25 vs. 75: Yes
Jedinou cestovní truhlici - na člověka velkou, ale pro obra jen něco, co složí mezi ostatní věci do krosny - na stavbu barikády nepoužila. Není těžké si domyslet, že v ní bude mít věci nejcennější.
Ask the Oracle: Likely Je zamčená? Rolled 79 vs. 75: No
Nemá ani zámek, její víko drží jen velká závlačka o síle lidské paže. Přiběhnu a zalomcuju s ní. Drží.
Opatrně se ohlédnu k rozhrnuté barikádě. Ve velkém sále zvolna pohasínají rozmetané ohně, ale dusot a řev naznačuje, že obryně stále ještě Tristana nechytila a běsní.
Rozfoukám trochu žhavou větev, kterou si svítím a uvidím obří železnou lžíci. Popadnu ji obouruč a rozmáchnu se s ní jako kladivem proti závlačce.
Face Danger Dostanu se do truhly dřív, než se obryně vrátí? (Železo) Miss with a Match
Action Score 4 + 1 + 0 = 5 Challenge Dice 9, 9
You fail or your progress is undermined by a dramatic and costly turn of events. Pay the Price.
Vylétne ven a víko se otevře. Ozve se dvojí cvaknutí, pak zvuk tříštěného skla nebo keramiky a zasyčení. Ucítím hořký zápach. Past. Tak proto Tenura neměla truhlu zamčenou. Úplně jsem zapomněl, že obři jsou dobří kováři. Mohlo mě napadnout, že to bude něco takového.
V leknutí pustím žhnoucí klacek a ten dopadne na zem. Obklopí mne temnota. Zadržím dech a začnu se škrábat pryč od truhly. Snad vydržím dost daleko.
Ask the Oracle: Likely Je to fyzické dušení (nebo halucinogen)? Rolled 10 vs. 75: Yes
Face Danger Jak moc se nadýchám, než se odplazím z dosahu? (Železo) Weak Hit
Action Score 4 + 2 + 0 = 6 Challenge Dice 4, 6
You succeed, but you are tired or hurt: Endure Harm (1
).
Konečně nevydržím a nadechnu se - hlavně protože mě v krku pálí ta trocha, kterou jsem vdechl, než jsem si uvědomil, co se děje.
Endure Harm Bolest v krku? (Zdraví) Weak Hit
Action Score 1 + 3 + 0 = 4 Challenge Dice 2, 5
You press on.
Udržím se a nevykřiknu. Všude kolem je téměř absolutní tma. A ticho. Tenura už neřve. Proč?
Jediná dvě světlá místa, podle kterých se dokážu orientovat, je slábnoucí obrys barikády na opačném konci místnosti ... a pohasínající klacek vedle otevřené Tenuřiny truhlice.
Tristane, copak se děje u vás? Proč už Tenuru neslyším?
Popadnu jednu z odhozených větví, která dohořívá, abych měl alespoň jeden zdroj světla a rozeběhnu se opačným směrem než Tristan.
Jak utíkám téměř naprostou temnotou, neustále o něco klopýtám a zakopávám. Nemrtvá obryně dělá takový rámus, že ani nárazy, ani mé klení není slyšet, ale musím zpomalit. Jestli ji Tristan neodláká nebo ho zabije, budu mi brzy dýchat na krk. Alespoň obrazně, protože jako nemrtvá už moc nedýchá.
Držím se na vnějším obvodu místnosti a velkým obloukem obcházím Tenuru k barikádě, kterou předtím rozrazila. Hlavou mi běží jednoduchá úvaha.
Tenura nebyla ten, kdo mi měl poradit co se Sardou. Měla mi poradit, kde se to dozvím.
A když vyběhla do útoku, určitě s sebou netáhla všechny své věci. Je to obchodnice a zimovala tady. Měla toho s sebou mnohem víc. Trvanlivé zboží, zásoby ... a hlavně své obchodnické úmluvy na kamenných destičkách. Podobné, jako měla ta karavana venku.
A právě ty se pokusím najít. Třeba v nich bude něco, co mi pomůže hledat dál.
Prolezu barikádou a ocitnu se v něčem, co by asi mohlo být úhledně zařízeným tunelem, kdyby někdo nevzal všechny obří stoly, lavice, pelestě a truhlice a neudělal z nich barikádu. Začnu obcházet stěny a hledat něco zajímavého.
Jedinou cestovní truhlici - na člověka velkou, ale pro obra jen něco, co složí mezi ostatní věci do krosny - na stavbu barikády nepoužila. Není těžké si domyslet, že v ní bude mít věci nejcennější.
Nemá ani zámek, její víko drží jen velká závlačka o síle lidské paže. Přiběhnu a zalomcuju s ní. Drží.
Opatrně se ohlédnu k rozhrnuté barikádě. Ve velkém sále zvolna pohasínají rozmetané ohně, ale dusot a řev naznačuje, že obryně stále ještě Tristana nechytila a běsní.
Rozfoukám trochu žhavou větev, kterou si svítím a uvidím obří železnou lžíci. Popadnu ji obouruč a rozmáchnu se s ní jako kladivem proti závlačce.
Vylétne ven a víko se otevře. Ozve se dvojí cvaknutí, pak zvuk tříštěného skla nebo keramiky a zasyčení. Ucítím hořký zápach. Past. Tak proto Tenura neměla truhlu zamčenou. Úplně jsem zapomněl, že obři jsou dobří kováři. Mohlo mě napadnout, že to bude něco takového.
V leknutí pustím žhnoucí klacek a ten dopadne na zem. Obklopí mne temnota. Zadržím dech a začnu se škrábat pryč od truhly. Snad vydržím dost daleko.
Konečně nevydržím a nadechnu se - hlavně protože mě v krku pálí ta trocha, kterou jsem vdechl, než jsem si uvědomil, co se děje.
Udržím se a nevykřiknu. Všude kolem je téměř absolutní tma. A ticho. Tenura už neřve. Proč?
Jediná dvě světlá místa, podle kterých se dokážu orientovat, je slábnoucí obrys barikády na opačném konci místnosti ... a pohasínající klacek vedle otevřené Tenuřiny truhlice.
Tristane, copak se děje u vás? Proč už Tenuru neslyším?
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
"Nalákat? Ses zbláznil, ne?!"
Myrick zmagořil. Teď už vážně. Nemocná Sarda mu zatemnila mysl. Snad. Snad to byla Sarda a nic horšího. Chci mu to vysvětlit hezky od plic, ale prostor na to nemám. Tenura se zvedá ze země a za chvíli se do nás zas pustí. Sotva jsem ji dokázal dostat k zemi, když se dala zabít, ale teď?! Máme krátkou možnost utéct, ale ne...
Couvu tak daleko, až narazím zády na převrhnutý vozík. Kolem mě jsou rozbité části důlního vybavení, trosky, mezi které se můžu aspoň zkusit schovat. Opřu se do vozíku, nadzvednu ho a pustím. Rána se rozlehne po jeskyni a Tenura těžkopádně vyběhne mojim směrem.
Dělá při tom takový kravál, na jaký nejsem u nemrtvých zvyklý. Ale stejně jako ostatní nepotřebuje oči, aby viděla. Cítí mě, cítí život a jde po něm. Musím ho rychle utlumit, než mě najde. Vydechnu všechno, co ze sebe dokážu a zatnu zuby. Rukávem si překryju nos a padnu na zadek. Obryně popadne nedaleký kus trámu a rozhrne si jím ke mně cestu. Z jejího řevu mi zaléhá v uších.
Secure an Advantage Pomůže mi utlumení života? (Rozum) Strong Hit with a Match
Action Score 2 + 2 + 1(
) = 5 Challenge Dice 4, 4
You gain advantage. Take control: Make another move now (not a progress move), and add +1
. Prepare to act: Take +2
+1
(
).
Začne mě pálit v krku a na plicích. Ucítím tlak na očích a lehký třes v konečcích prstů. Rozbušené srdce se uklidní a pak zpomalí, zvolní jako těsně před usnutím. Tenura rozrazí dva vozíky nedaleko ode mě, leknu se ale ani nehnu. Sotva vnímám okolí. Potřebuju se nadechnout, musím, ale nesmím. Ucítím děsivou bolest v hrudníku a na zápěstí. Z pod rukávu vystřelí úponky elfí květiny. Nechápu, co se s ní děje. Úponky se mi obtočí kolem rukou a krku a utáhnou. Umírám.
Obryně dupne kousek vedle mě, skoro nadskočím. Ale nevšímá si mě.
Face Danger Ustojím krátkodobou smrt? (Železo) Strong Hit
Action Score 5 + 3 + 1 = 9 Challenge Dice 6, 2
You are successful: Take +1
.
Svět se zatemní, zšedne a pak přelije krví. Vypoulím očí, z plných plic se nadechnu a lehce rozkašlu. Úponky na krku povolí a stahují se zpátky pod rukáv. Pomohlo mi elfí kouzlo, nebo chtěla květina využít mojí slabosti a proměnit mě? Každopádně Tenura je pryč. O kus dál hoří, spíš doutnají, zbytky malé hranice. Je tu ticho. Kde je Myrick?
Myricku, Tenuru jsem na sebe na nějakou dobu nalákal a získal ti čas. Proč ji neslyšíme, nevím.
Myrick zmagořil. Teď už vážně. Nemocná Sarda mu zatemnila mysl. Snad. Snad to byla Sarda a nic horšího. Chci mu to vysvětlit hezky od plic, ale prostor na to nemám. Tenura se zvedá ze země a za chvíli se do nás zas pustí. Sotva jsem ji dokázal dostat k zemi, když se dala zabít, ale teď?! Máme krátkou možnost utéct, ale ne...
Couvu tak daleko, až narazím zády na převrhnutý vozík. Kolem mě jsou rozbité části důlního vybavení, trosky, mezi které se můžu aspoň zkusit schovat. Opřu se do vozíku, nadzvednu ho a pustím. Rána se rozlehne po jeskyni a Tenura těžkopádně vyběhne mojim směrem.
Dělá při tom takový kravál, na jaký nejsem u nemrtvých zvyklý. Ale stejně jako ostatní nepotřebuje oči, aby viděla. Cítí mě, cítí život a jde po něm. Musím ho rychle utlumit, než mě najde. Vydechnu všechno, co ze sebe dokážu a zatnu zuby. Rukávem si překryju nos a padnu na zadek. Obryně popadne nedaleký kus trámu a rozhrne si jím ke mně cestu. Z jejího řevu mi zaléhá v uších.
Začne mě pálit v krku a na plicích. Ucítím tlak na očích a lehký třes v konečcích prstů. Rozbušené srdce se uklidní a pak zpomalí, zvolní jako těsně před usnutím. Tenura rozrazí dva vozíky nedaleko ode mě, leknu se ale ani nehnu. Sotva vnímám okolí. Potřebuju se nadechnout, musím, ale nesmím. Ucítím děsivou bolest v hrudníku a na zápěstí. Z pod rukávu vystřelí úponky elfí květiny. Nechápu, co se s ní děje. Úponky se mi obtočí kolem rukou a krku a utáhnou. Umírám.
Obryně dupne kousek vedle mě, skoro nadskočím. Ale nevšímá si mě.
Svět se zatemní, zšedne a pak přelije krví. Vypoulím očí, z plných plic se nadechnu a lehce rozkašlu. Úponky na krku povolí a stahují se zpátky pod rukáv. Pomohlo mi elfí kouzlo, nebo chtěla květina využít mojí slabosti a proměnit mě? Každopádně Tenura je pryč. O kus dál hoří, spíš doutnají, zbytky malé hranice. Je tu ticho. Kde je Myrick?
Myricku, Tenuru jsem na sebe na nějakou dobu nalákal a získal ti čas. Proč ji neslyšíme, nevím.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Opatrně se proplížím k bedně.
Čekám, že se odněkud ze tmy vyřítí nedýchající obryně, ale nestane se to. Pak si uvědomím, že kdyby se vůbec byla schopná potichu přiblížit - a to není něco, co člověk očekává od nemrtvého giganta - nejspíš by už dávno vycítila můj život a vrhla se na mě.
Zvednu doutnající kus klacku a rozfoukám ho. Nakloním se přes okraj truhly - sahá mi skoro po pás - a prohlédnu si vnitřek. Jak jsem očekával, jsou tam Tenuřiny cennosti. Překvapivě tam najdu i karafy s nějakými tekutinami, byliny a dokonce talisman z několika kostí neznámého zvířete. Nebo možná jen příliš velkého, a proto je nepoznávám. Hlavně ale v rohu zahlédnu zabalené v kusech kůže úmovové destičky. A v neposlední řadě také robustní, ale přitom přesně vykovaný mechanismus pasti a roztříštěnou amforu v něm.
Obejdu truhlu směrem k rohu, kde jsou destičky a přelezu dovnitř.
Ask the Oracle: 50/50 Má tam svíci? Rolled 46 vs. 50: Yes
Zakopnu při tom o svazek velkých voskových svic a to mě potěší. Budu moct destičky projít hned tady a nebudu muset tahat celou jejich váhu ven.
Zapálím knot jedné ze svic a začnu rozbalovat úmluvy.
Kdyby se to Tristanovi hodilo, mohl by světlo ze svíčky zahlédnout a mohli bychom se tak spojit.
Gather Information Co zjistím o možnosti pomoct Sardě? (Rozum) Miss with a Match
Action Score 5 + 3 + 0 = 8 Challenge Dice 9, 9
Your investigation unearths a dire threat or reveals an unwelcome truth that undermines your quest. Pay the Price.
Major Plot Twist [1] It was all a diversion
Musím si rozmyslet, čeho se ta diverze týká. Napadá mě, že Kalidas ve skutečnosti nechtěl důl, ale tuhle veledůležitou tabulku. Ale moc nevím, co je v ní tak důležitého.
Druhá možnost je, že naše cesta za Tenurou mě měla odlákat někam stranou, že nás sem Maya poslala schválně, protože se Sardou má úplně jiné plány a chtěla mě uklidit z cesty. Tak by se dalo i pokračovat v nastoleném směru k moři a k Rudému vrchu. Otázka je, co přesně najdu, že si tohle uvědomím, případně proč by nás Maya chtěla takhle podrazit.
Co se týká Tenury samotné - IMHO nenašla na bojišti žádné známky života, takže se vydala na povrch. Prostě jsem svým zbrklým jednáním vypustil do světa nemrtvou obryni. Budu si to muset někdy nějak vyřešit (nebo taky ne?), ale teď v tuhle chvíli bych bral, že je pryč - měli jsme každý jeden velký úspěch v náš prospěch, abychom si mohli dovolit to tak popsat, tvůj byl dokonce s Matchem.
Čekám, že se odněkud ze tmy vyřítí nedýchající obryně, ale nestane se to. Pak si uvědomím, že kdyby se vůbec byla schopná potichu přiblížit - a to není něco, co člověk očekává od nemrtvého giganta - nejspíš by už dávno vycítila můj život a vrhla se na mě.
Zvednu doutnající kus klacku a rozfoukám ho. Nakloním se přes okraj truhly - sahá mi skoro po pás - a prohlédnu si vnitřek. Jak jsem očekával, jsou tam Tenuřiny cennosti. Překvapivě tam najdu i karafy s nějakými tekutinami, byliny a dokonce talisman z několika kostí neznámého zvířete. Nebo možná jen příliš velkého, a proto je nepoznávám. Hlavně ale v rohu zahlédnu zabalené v kusech kůže úmovové destičky. A v neposlední řadě také robustní, ale přitom přesně vykovaný mechanismus pasti a roztříštěnou amforu v něm.
Obejdu truhlu směrem k rohu, kde jsou destičky a přelezu dovnitř.
Zakopnu při tom o svazek velkých voskových svic a to mě potěší. Budu moct destičky projít hned tady a nebudu muset tahat celou jejich váhu ven.
Zapálím knot jedné ze svic a začnu rozbalovat úmluvy.
Kdyby se to Tristanovi hodilo, mohl by světlo ze svíčky zahlédnout a mohli bychom se tak spojit.
Musím si rozmyslet, čeho se ta diverze týká. Napadá mě, že Kalidas ve skutečnosti nechtěl důl, ale tuhle veledůležitou tabulku. Ale moc nevím, co je v ní tak důležitého.
Druhá možnost je, že naše cesta za Tenurou mě měla odlákat někam stranou, že nás sem Maya poslala schválně, protože se Sardou má úplně jiné plány a chtěla mě uklidit z cesty. Tak by se dalo i pokračovat v nastoleném směru k moři a k Rudému vrchu. Otázka je, co přesně najdu, že si tohle uvědomím, případně proč by nás Maya chtěla takhle podrazit.
Co se týká Tenury samotné - IMHO nenašla na bojišti žádné známky života, takže se vydala na povrch. Prostě jsem svým zbrklým jednáním vypustil do světa nemrtvou obryni. Budu si to muset někdy nějak vyřešit (nebo taky ne?), ale teď v tuhle chvíli bych bral, že je pryč - měli jsme každý jeden velký úspěch v náš prospěch, abychom si mohli dovolit to tak popsat, tvůj byl dokonce s Matchem.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Destičky, které procházím, jsou vesměs různé starší i novější úmluvy a dohody.
Většina z nich je mezi obry a týká se věcí, které mi přijdou neskutečně banální. Kdo smí kudy chodit, kde je komu povoleno lovit, jak má být kdo oslovován nebo o něm má být referováno, jaký druh zboží přijímá který obr či lidský kruh, jaké služby za ně poskytuje.
Je to až zvláštní, do jakého detailu zachází - a já nemám čas ani dost světla na to tyhle informace hlouběji studovat - ale je fascinující, že obři mají potřebu zapisovat si na destičky i takové věci, které se mezi Železným lidem předávají jako zvyky a považuje se za samozřejmé, že je všichni znají a odkazují se na ně. Nebo věci, kvůli kterým by Železný lid skládal železné přísahy a považoval takový akt za dostatečně stvrzující, bez potřeby přesné znění slibu někde zaznamenávat. Vždyť co přiměje člověka víc dodržet dohodu než čest? Obři ale zjevně vidí skutečnosti jinak.
Přestanu se věnovat banalitám a obrátím svou pozornost k destičkám zabaleným v ovčí houni. Ty obsahují dohody s jinými obyvateli železných zemí - lidmi, elfy, varou. U lidí mi to nepřijde divné, ale elfové a varou? Jedni nám své pohrdání železnými sliby ukázali - a pochybuji, že se zvyky obrů to mají jinak. A druhé jsme potkali jednou, ale byli divocí, primitivní. Že by ti uzavírali písemné úmluvy s obry?
Začnu mít pocit, že kamenné destičky jsou více záznamy dohodnutého, vytvářené jednostranně obry, než skutečné smlouvy, stvrzené oběma stranami. Ale zároveň mi cosi říká, že nebudou obsahovat žádné lži nebo intriky, jak tomu bývá u lidí, kteří svěří svou přísahu papíru místo železného slibu. Ne, pro obry nejspíš mají tyto úmluvy charakter stejně nedotknutelného závazku, jako pro náš lid naše železná čest.
Proto se na ně soustředím a hledám jakoukoliv zmínku o Stínu, kterou najdu a která by mi pomohla zjistit, kde najít pomoc pro Sardu. A když ji najdu, sevře se mi srdce obavami toho, co zjistím.
Jediná destička, obsahující úmluvu, která se dotýká Stínu, totiž zavazuje jak obry, tak vědmy z řad lidí, aby nikoho zasaženého Stínem za žádnou cenu nezabíjely, ale aby jej poslaly do ústí řeky Qudan. To jméno mi nic neříká, ale z popisu pochopím, že se nachází někde daleko na jihu, nejspíš v Mokřinách.
Uvědomím si, že má cesta na sever byla jen poslední intrikou mrtvé vědmy, ctící tento starý pořádek. Nebylo v její moci poslat tam Sardu přímo a nevěřila mi dost na to, aby poslala se Sardou do Qudanu mě - na tom místě musí být něco, co by vzbudilo mou nedůvěru. Proto se rozhodla jen nechat Sardu putovat dál na jich a mě poslala za Tenurou, aby mě uklidila z cesty. Nejen, že mě cesta na sever měla zdržet, ale vybrala si Tenuru právě kvůli tomu, že jako obchodnice znala většinu obřích úmluv a určitě je i ctila. Kdo ví, co by mi Tenura udělala, kdybych za ní přišel za živa a otevřeně jí řekl, jaké mám úmysly, tak jak to většinou dělávám.
Poprvé přestanu litovat, že je Tenura mrtvá ... nebo spíš nemrtvá.
Ale zároveň mě to začne hnát co nejrychleji opustit tenhle důl a pokračovat neprodleně na východ a po moři zpět na jih. Zjišťování, jak Stín vyhnat ze Sardina srdce musí počkat, v první řadě musím zajistit, že jestli Sarda dorazí k Rudému vrchu, jak zbytek rodiny plánoval, nedojde nějakou nešťastnou náhodou k tomu, že by pokračovala dál do Mokřin.
Ach, kdyby s námi ještě byla Burble. Určitě by věděla, co se nachází v Qudanu. Ale ta teď s námi není.
Musím najít alespoň Tristana.
Vezmu svíci, sbalím destičky s úmluvou a vrátím se s ní k barikádě. Tam se s ním setkám.
"Cestu ven známe, stačí se vrátit do té šachty, skrze zatopenou jeskyni a použít východu, kam už jsme poslali ostatní horníky. Pojďme, mám najednou na spěch. Nahoře ti vysvětlím, proč už jsme tu déle, než je žádoucí. Jestli se nahoru tedy dostaneme."
Escape the Depths Dostaneme se ven nalezenou cestou? (Rozum) Weak Hit
Action Score 3 + 3 + 0 = 6 Challenge Dice 4, 7
You find you way out, but this place exacts its price. A denizen plots their revenge.
Nakonec se nám to podaří a o několik hodin později dýcháme s Tristanem čerstvý vzduch. Zima štípe na plicích, ale i tak dýcháme z plných plic.
Je krátce před polednem a východ je se nachází ve svahu někde na sever od hlavního vchodu. Ve sněhu je patrná vyšlapaná stezka, jak horníci z karavany opustili důl jen pár hodin před námi. Vydáme se po ní, i my se potřebujeme dostat z Údolí kleče na jih, zpátky k říčce co vytéká z Kamenobrodu a podél ní do Kazeery.
O chvíli později na ně narazíme. Vystrašené, v provizorním táboře, jen kousek od hlavního vchodu. Navzdory strašlivé zimě nemají rozdělaný oheň a choulí se v závětří.
Oslovíme je, a zeptám se, co se děje, proč nepokračují ke své karavaně - bylo v ní dost zásob, v zimě se určité neskazily, a hlavně jsem tam viděl teplé houně a deky. Nebo proč si nenaštípou dříví.
"Obryně. Jako by byla mrtvá, ale není. Viděli jsme ji. Je někde v údolí. Máme strach, co udělá. Chceme zde přečkat den a noc, než někam zmizí. Jako by někoho nebo něco hledala..."
Vím co hledá. Toho, kdo ji vytrhl z věčného klidu a přivedl na tenhle zpět. A bude ničit a pustošit, dokud ho nenajde a nezahubí. A možná i poté, pokud ji má smrt nedodá klid.
V tu chvíli se ale zatřese křovisko a objeví se jeden z horníků: "Možná bychom ten oheň měli přeci jen rozdělat. Obryně je dole v údolí, nemusela by si ho všimnout. Ale tady v okolí obchází horský lev. Pajdá na jednu nohu a pohybuje se pomalu, jako by ho bolelo celé tělo z nedávného výprasku. Oheň by ho mohl odradit od útoku ... ale bez ohně se trochu bojím, co provede. Když mě zahlédl, vypadal hladově."
Přijde mi zajímavé, nechat si Tenuru ještě chvíli ve hře, byť pod otevřeným nebem.
A zároveň mi připomněla, že máme v patách ještě jednoho pronásledovatele .... tak bych ho s dovolením vytáhl, aby ta situace byla trochu zajímavější a zároveň jsme si ho mohli nějak dořešit a nebylo trapné, že nás s Tenurou už honí dva.
Mrknu na Tristana. "Obryni přinejhorším utečeme na moři, ale toho lva bychom se měli zbavit. Myslím, že už ho máme v patách přes týden, je opravdu vytrvalý. A byl bych opravdu nerad, aby nás nějak zaskočil, až to budeme nejmíň potřebovat."
Většina z nich je mezi obry a týká se věcí, které mi přijdou neskutečně banální. Kdo smí kudy chodit, kde je komu povoleno lovit, jak má být kdo oslovován nebo o něm má být referováno, jaký druh zboží přijímá který obr či lidský kruh, jaké služby za ně poskytuje.
Je to až zvláštní, do jakého detailu zachází - a já nemám čas ani dost světla na to tyhle informace hlouběji studovat - ale je fascinující, že obři mají potřebu zapisovat si na destičky i takové věci, které se mezi Železným lidem předávají jako zvyky a považuje se za samozřejmé, že je všichni znají a odkazují se na ně. Nebo věci, kvůli kterým by Železný lid skládal železné přísahy a považoval takový akt za dostatečně stvrzující, bez potřeby přesné znění slibu někde zaznamenávat. Vždyť co přiměje člověka víc dodržet dohodu než čest? Obři ale zjevně vidí skutečnosti jinak.
Přestanu se věnovat banalitám a obrátím svou pozornost k destičkám zabaleným v ovčí houni. Ty obsahují dohody s jinými obyvateli železných zemí - lidmi, elfy, varou. U lidí mi to nepřijde divné, ale elfové a varou? Jedni nám své pohrdání železnými sliby ukázali - a pochybuji, že se zvyky obrů to mají jinak. A druhé jsme potkali jednou, ale byli divocí, primitivní. Že by ti uzavírali písemné úmluvy s obry?
Začnu mít pocit, že kamenné destičky jsou více záznamy dohodnutého, vytvářené jednostranně obry, než skutečné smlouvy, stvrzené oběma stranami. Ale zároveň mi cosi říká, že nebudou obsahovat žádné lži nebo intriky, jak tomu bývá u lidí, kteří svěří svou přísahu papíru místo železného slibu. Ne, pro obry nejspíš mají tyto úmluvy charakter stejně nedotknutelného závazku, jako pro náš lid naše železná čest.
Proto se na ně soustředím a hledám jakoukoliv zmínku o Stínu, kterou najdu a která by mi pomohla zjistit, kde najít pomoc pro Sardu. A když ji najdu, sevře se mi srdce obavami toho, co zjistím.
Jediná destička, obsahující úmluvu, která se dotýká Stínu, totiž zavazuje jak obry, tak vědmy z řad lidí, aby nikoho zasaženého Stínem za žádnou cenu nezabíjely, ale aby jej poslaly do ústí řeky Qudan. To jméno mi nic neříká, ale z popisu pochopím, že se nachází někde daleko na jihu, nejspíš v Mokřinách.
Uvědomím si, že má cesta na sever byla jen poslední intrikou mrtvé vědmy, ctící tento starý pořádek. Nebylo v její moci poslat tam Sardu přímo a nevěřila mi dost na to, aby poslala se Sardou do Qudanu mě - na tom místě musí být něco, co by vzbudilo mou nedůvěru. Proto se rozhodla jen nechat Sardu putovat dál na jich a mě poslala za Tenurou, aby mě uklidila z cesty. Nejen, že mě cesta na sever měla zdržet, ale vybrala si Tenuru právě kvůli tomu, že jako obchodnice znala většinu obřích úmluv a určitě je i ctila. Kdo ví, co by mi Tenura udělala, kdybych za ní přišel za živa a otevřeně jí řekl, jaké mám úmysly, tak jak to většinou dělávám.
Poprvé přestanu litovat, že je Tenura mrtvá ... nebo spíš nemrtvá.
Ale zároveň mě to začne hnát co nejrychleji opustit tenhle důl a pokračovat neprodleně na východ a po moři zpět na jih. Zjišťování, jak Stín vyhnat ze Sardina srdce musí počkat, v první řadě musím zajistit, že jestli Sarda dorazí k Rudému vrchu, jak zbytek rodiny plánoval, nedojde nějakou nešťastnou náhodou k tomu, že by pokračovala dál do Mokřin.
Ach, kdyby s námi ještě byla Burble. Určitě by věděla, co se nachází v Qudanu. Ale ta teď s námi není.
Musím najít alespoň Tristana.
Vezmu svíci, sbalím destičky s úmluvou a vrátím se s ní k barikádě. Tam se s ním setkám.
"Cestu ven známe, stačí se vrátit do té šachty, skrze zatopenou jeskyni a použít východu, kam už jsme poslali ostatní horníky. Pojďme, mám najednou na spěch. Nahoře ti vysvětlím, proč už jsme tu déle, než je žádoucí. Jestli se nahoru tedy dostaneme."
Nakonec se nám to podaří a o několik hodin později dýcháme s Tristanem čerstvý vzduch. Zima štípe na plicích, ale i tak dýcháme z plných plic.
Je krátce před polednem a východ je se nachází ve svahu někde na sever od hlavního vchodu. Ve sněhu je patrná vyšlapaná stezka, jak horníci z karavany opustili důl jen pár hodin před námi. Vydáme se po ní, i my se potřebujeme dostat z Údolí kleče na jih, zpátky k říčce co vytéká z Kamenobrodu a podél ní do Kazeery.
O chvíli později na ně narazíme. Vystrašené, v provizorním táboře, jen kousek od hlavního vchodu. Navzdory strašlivé zimě nemají rozdělaný oheň a choulí se v závětří.
Oslovíme je, a zeptám se, co se děje, proč nepokračují ke své karavaně - bylo v ní dost zásob, v zimě se určité neskazily, a hlavně jsem tam viděl teplé houně a deky. Nebo proč si nenaštípou dříví.
"Obryně. Jako by byla mrtvá, ale není. Viděli jsme ji. Je někde v údolí. Máme strach, co udělá. Chceme zde přečkat den a noc, než někam zmizí. Jako by někoho nebo něco hledala..."
Vím co hledá. Toho, kdo ji vytrhl z věčného klidu a přivedl na tenhle zpět. A bude ničit a pustošit, dokud ho nenajde a nezahubí. A možná i poté, pokud ji má smrt nedodá klid.
V tu chvíli se ale zatřese křovisko a objeví se jeden z horníků: "Možná bychom ten oheň měli přeci jen rozdělat. Obryně je dole v údolí, nemusela by si ho všimnout. Ale tady v okolí obchází horský lev. Pajdá na jednu nohu a pohybuje se pomalu, jako by ho bolelo celé tělo z nedávného výprasku. Oheň by ho mohl odradit od útoku ... ale bez ohně se trochu bojím, co provede. Když mě zahlédl, vypadal hladově."
Přijde mi zajímavé, nechat si Tenuru ještě chvíli ve hře, byť pod otevřeným nebem.
A zároveň mi připomněla, že máme v patách ještě jednoho pronásledovatele .... tak bych ho s dovolením vytáhl, aby ta situace byla trochu zajímavější a zároveň jsme si ho mohli nějak dořešit a nebylo trapné, že nás s Tenurou už honí dva.
Mrknu na Tristana. "Obryni přinejhorším utečeme na moři, ale toho lva bychom se měli zbavit. Myslím, že už ho máme v patách přes týden, je opravdu vytrvalý. A byl bych opravdu nerad, aby nás nějak zaskočil, až to budeme nejmíň potřebovat."
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
"Hm," zabručím na Myricka, když navrhne zbavit se horského lva. Nějak teď nemám na víc slov myšlenky.
Přemýšlím teď hodně o Maye. Vzpomínám na ni a na to, co mi kdy řekla a neřekla. Věřil jsem jí, i když nepřísahala na Železo. Nečekal jsem, že by mě zradila. Nebo že by mi prostě neřekla všechno. Měl jsem dávat větší pozor?
Měl jsem dávat větší pozor, když chtěl Myrick mluvit s mrtvou Tenurou. Neměl jsem ho nechat samotného, neměl přiběhnout pozdě, měl jsem Tenuru udržet. Cítil jsem sílu a nedokázal ji využít. Sotva jsem Měsíčního medvěda našel a přijal, zapomínám na něj.
A zapomněl jsem i na toho horského lva, který na nás skočil právě u Mayi. Co jsem to za zabijáka, když nevím, že mám lovce v zádech?
Zapomínám na to, co bylo. Nechápu, co je. A nevěřím tomu, co se chystá. Jsem v tom nějaký zamotaný.
Learn from your Failures Co si odnesu z nejistoty? (Postup) Weak Hit
Action Score 7 Challenge Dice 2, 7
You learn from your mistakes. Take 2XP and clear all progress.
Dožvýkám sušené maso, protřu si a prodýchám ztuhlé prsty a natáhnu přes ně rukavice. Pak se zvedu, protáhnu záda a popadnu kopí.
"Jdu na lva," oznámím. "A ten oheň klidně udělejte. Neživé táhne život, ne oheň. Zakryjte žár ve svých srdcích a jiskry v očích a budete v bezpečí.
Zbitý lev na sněhu není nic, co bych nezvládl najít. Ale nechci mu znovu dovolit, aby na mě skočil někde z větve. Stačí jenom najít stopu, odhadnout, kde leží, a přijít proti větru. Nic složitého.
Face Danger Najdu lva dřív, než on mě? (Rozum) Weak Hit
Action Score 3 + 2 + 1(
) = 6 Challenge Dice 5, 7
You succeed, but lose advantage: Suffer −1
.
Stopy mě zavedou do borovicového hájku u zasněžené skály na úpatí kopce. Hlasy z tábora slyším kus pode mnou a je tu slušný rozhled dál do údolí, natož kdybych vylezl na nějaký strom. Na tom nejhustším se krčí lev. Kouká na mě a já na něj. Prohne se v zádech a zařve, zatne drápy do větve, ale víc nic. Jsem dost daleko a nedoskočí na mě. Já na něj ale taky nedosáhnu a házet po něm sníh nebudu. Musím věřit, že kopí je dost dlouhé a bude prostě stačit.
Zařvu na něj zpátky a vyrazím v opatrném střehu k stromu.
Rank: Dangerous Dává 2
, za
jsou 

Features: Nimble and quiet
Drives: Hunt the prey, Play with the weak
Tactics: Suprise jump attack, Use elevation, Disarm
Enter the Fray Kdo bude mít lepší postavení? (Srdce) Miss
Action Score 3 + 2 + 1(
) = 6 Challenge Dice 9, 6
-9
Weak Hit
Bolster your position: Take +2
.
Ve sněhu nejsem dost rychlý a o nějakém tvrdém výpadu si můžu nechat jen zdát. Lev se rychlostí blesku protáhne, zavrtí a sotva jsem dost blízko, skočí po mně. Stejně jako poprvé. Nastavím kopí a zkusím uhnout bokem.
Face Danger Nenechám se zaskočit? (Železo) Strong Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 4, 3
You are successful: Take +1
.
Lev je určitě promrzlý a nasraný, ale na nastavené kopí sám od sebe prostě nevlítne. Ve skoku švihne ocasem, prohne se v těle a dopadne na záda vedle mě. Sníh ho pohltí jako peřina.
Ukročím, otočím se k němu a oženu se koncem kopí po jeho hlavě, když už se tak krásně nabízí.
Strike Omráčím lva? (Železo) Miss
Action Score 1 + 3 + 1(
) = 5 Challenge Dice 7, 8
Your attack fails and you must Pay the Price. Your foe has initiative.
Zranění nebo odzbrojení? Rolled 35 vs. 50: Yes = -2
Potvora je rychlá i na zemi. Cukne hlavou stranou, chytí moje kopí do zubů a jak se s ním začnu přetahovat, šlehne po mně drápy. Zasyčím a trhnu nohou stranou. Sníh je ale od krve, odsud teď neuteču. "Že já se s tebou tak mažu," zavrčím na něj.
Endure Harm Ustojím to? (Železo) Weak Hit
Action Score 5 + 3 + 0 = 8 Challenge Dice 1, 8
You press on.
"Si myslíš, že tu mám čas a chuť se s tebou tahat, když tě můžu prostě zapíchnout? Myrick čeká, Sarda umírá, potvoro jedna! Lehni a zůstaň!" zařvu na něj z plných plic.
Turn the tide - Strike Dostane lev už po úsměvu? (Železo) Weak Hit
Action Score 2 + 3 + 2(
) = 7 Challenge Dice 3, 7
Inflict your
and lose initiative +2
(
).
2
= 









Combat Action [95] Attack with power.
Dřevěná násada přesně trefí lví tlamu. Přes svůj řev ani neslyším, jestli něco křuplo. Chci se rozpřáhnout znovu k druhému úderu, ale kotník mi zůstane viset ve sněhu, ztratím rovnováhu a zavrávorám. Jak lev tak i já jsme stejně rozhození, akorát on se vzpamatuje rychlejc.
Překulí se na zadní a vyrazí tlapami přímo proti mě. Už se nebojí kopí, když nebodá, a nehraje si na rychlou mrštnou kočku. Je to masa svalů a drápů a žene se na mě. Namířím kopí na místa, kde ho dřív zmlátil Myrick, a přidám na řevu. Už ze mě nejdou slova, už jenom divoký medvěd, který na tohle nemá nervy.
Clash Odrazím jeho výpad? (Železo) Weak Hit
Action Score 5 + 3 + 1 = 9 Challenge Dice 10, 5
Inflict your
, but then Pay the price. Your foe has inititative.
2
= 









-2
-1
a -1
Lev na mě skočí, kopím jeho výpad akorát zpomalím. Povalí mě na záda. Převalujeme se sem a tam, chvílemi trhá on mě, pak já jeho. Cpu bokem jeho drápy a uhýbám zubům. Jde to poměrně snadno, moje rány jsou cítit a zbitý a raněný lev už je zase na hraně. A já?
Endure Harm Vydržím? (Železo) Weak Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 6, 3
You press on.
Já ze sebe vymáčknu poslední zbytky sil a vypustím je hubou ven. Řvu tak, že i Tenura už určitě utíká přes hory na západní pobřeží. Mlátím lva holýma rukama, cákám na něj svoji krev, kousnu ho za krk a stisknu. Už nejsme zvíře a člověk, jsme dvě šelmy, které bojují o nadvládu.
Compel Získám nad lvem dominanci? (Železo) Weak Hit
Action Score 2 + 3 + 3 (
)= 8 Challenge Dice 9, 2
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
+2
(
). But they ask something of you in return. Envision what they want (Ask the Oracle if unsure).
Když mi dojde dech, leží lev pode mnou a divoce na mě koulí očima. Má taky dost. Medvěd byl silnější, vyhrál. Ale lev se jen tak nepodvolí. Sotva povolím stisk, ožene se po mně drápy a sekne mě přes obličej.
2
= -2
Endure Harm Jak moc to zabolí? (Železo) Strong Hit
Action Score 3 + 3 + 0 = 6 Challenge Dice 4, 1
Embrace the pain: Take +1
.
Ostrá bolest trvá jenom okamžik. Ale na mojem obličeji, už tak zacákaném čerstvou krví a pomalovaném popelem a krví starou se to prostě ztratí. Jeden další sekanec mě nezastaví. Ale názor lva jsem pochopil - tohle není moje bezpodmínečné vítězství, je zaplacené krví a ještě další krev zaplatím, když k tomu bude důvod.
Do tábora se vracím po svých, ale asi v hrozném stavu. I zubožení horníci vypoulí oči, když mě uvidí vylézat z křoví. A začnou poplašeně křičet, když se kus za mnou objeví kulhající zmlácený lev.
"Klid, tohle jsem vyřešil," procedím skrz zuby a odplivnu krev. "Máte už ten oheň? Potřebuju se zahřát. A pak jdu na zajíce. Šelmy musí žrát."
Kouknu na lva za sebou a zas si vzpomenu na Mayu, u které jsme se poprvé střetli. A vzpomenu na Tenuru, která tu běhá někde v údolí. Někdy je prostě lepší moc nad věcmi nepřemýšlet a brát je tak, jak jsou.


Advance: Companion - Cave lion.
Protective: When you Make Camp, your cat is alert to trouble. If you or an ally choose to relax, take +1
. If you focus, take +1
.
Myricku, předávám slovo.
Přemýšlím teď hodně o Maye. Vzpomínám na ni a na to, co mi kdy řekla a neřekla. Věřil jsem jí, i když nepřísahala na Železo. Nečekal jsem, že by mě zradila. Nebo že by mi prostě neřekla všechno. Měl jsem dávat větší pozor?
Měl jsem dávat větší pozor, když chtěl Myrick mluvit s mrtvou Tenurou. Neměl jsem ho nechat samotného, neměl přiběhnout pozdě, měl jsem Tenuru udržet. Cítil jsem sílu a nedokázal ji využít. Sotva jsem Měsíčního medvěda našel a přijal, zapomínám na něj.
A zapomněl jsem i na toho horského lva, který na nás skočil právě u Mayi. Co jsem to za zabijáka, když nevím, že mám lovce v zádech?
Zapomínám na to, co bylo. Nechápu, co je. A nevěřím tomu, co se chystá. Jsem v tom nějaký zamotaný.
Dožvýkám sušené maso, protřu si a prodýchám ztuhlé prsty a natáhnu přes ně rukavice. Pak se zvedu, protáhnu záda a popadnu kopí.
"Jdu na lva," oznámím. "A ten oheň klidně udělejte. Neživé táhne život, ne oheň. Zakryjte žár ve svých srdcích a jiskry v očích a budete v bezpečí.
Zbitý lev na sněhu není nic, co bych nezvládl najít. Ale nechci mu znovu dovolit, aby na mě skočil někde z větve. Stačí jenom najít stopu, odhadnout, kde leží, a přijít proti větru. Nic složitého.
Stopy mě zavedou do borovicového hájku u zasněžené skály na úpatí kopce. Hlasy z tábora slyším kus pode mnou a je tu slušný rozhled dál do údolí, natož kdybych vylezl na nějaký strom. Na tom nejhustším se krčí lev. Kouká na mě a já na něj. Prohne se v zádech a zařve, zatne drápy do větve, ale víc nic. Jsem dost daleko a nedoskočí na mě. Já na něj ale taky nedosáhnu a házet po něm sníh nebudu. Musím věřit, že kopí je dost dlouhé a bude prostě stačit.
Zařvu na něj zpátky a vyrazím v opatrném střehu k stromu.
Rank: Dangerous Dává 2
Features: Nimble and quiet
Drives: Hunt the prey, Play with the weak
Tactics: Suprise jump attack, Use elevation, Disarm
Ve sněhu nejsem dost rychlý a o nějakém tvrdém výpadu si můžu nechat jen zdát. Lev se rychlostí blesku protáhne, zavrtí a sotva jsem dost blízko, skočí po mně. Stejně jako poprvé. Nastavím kopí a zkusím uhnout bokem.
Lev je určitě promrzlý a nasraný, ale na nastavené kopí sám od sebe prostě nevlítne. Ve skoku švihne ocasem, prohne se v těle a dopadne na záda vedle mě. Sníh ho pohltí jako peřina.
Ukročím, otočím se k němu a oženu se koncem kopí po jeho hlavě, když už se tak krásně nabízí.
Potvora je rychlá i na zemi. Cukne hlavou stranou, chytí moje kopí do zubů a jak se s ním začnu přetahovat, šlehne po mně drápy. Zasyčím a trhnu nohou stranou. Sníh je ale od krve, odsud teď neuteču. "Že já se s tebou tak mažu," zavrčím na něj.
"Si myslíš, že tu mám čas a chuť se s tebou tahat, když tě můžu prostě zapíchnout? Myrick čeká, Sarda umírá, potvoro jedna! Lehni a zůstaň!" zařvu na něj z plných plic.
Dřevěná násada přesně trefí lví tlamu. Přes svůj řev ani neslyším, jestli něco křuplo. Chci se rozpřáhnout znovu k druhému úderu, ale kotník mi zůstane viset ve sněhu, ztratím rovnováhu a zavrávorám. Jak lev tak i já jsme stejně rozhození, akorát on se vzpamatuje rychlejc.
Překulí se na zadní a vyrazí tlapami přímo proti mě. Už se nebojí kopí, když nebodá, a nehraje si na rychlou mrštnou kočku. Je to masa svalů a drápů a žene se na mě. Namířím kopí na místa, kde ho dřív zmlátil Myrick, a přidám na řevu. Už ze mě nejdou slova, už jenom divoký medvěd, který na tohle nemá nervy.
Lev na mě skočí, kopím jeho výpad akorát zpomalím. Povalí mě na záda. Převalujeme se sem a tam, chvílemi trhá on mě, pak já jeho. Cpu bokem jeho drápy a uhýbám zubům. Jde to poměrně snadno, moje rány jsou cítit a zbitý a raněný lev už je zase na hraně. A já?
Já ze sebe vymáčknu poslední zbytky sil a vypustím je hubou ven. Řvu tak, že i Tenura už určitě utíká přes hory na západní pobřeží. Mlátím lva holýma rukama, cákám na něj svoji krev, kousnu ho za krk a stisknu. Už nejsme zvíře a člověk, jsme dvě šelmy, které bojují o nadvládu.
Když mi dojde dech, leží lev pode mnou a divoce na mě koulí očima. Má taky dost. Medvěd byl silnější, vyhrál. Ale lev se jen tak nepodvolí. Sotva povolím stisk, ožene se po mně drápy a sekne mě přes obličej.
2
Ostrá bolest trvá jenom okamžik. Ale na mojem obličeji, už tak zacákaném čerstvou krví a pomalovaném popelem a krví starou se to prostě ztratí. Jeden další sekanec mě nezastaví. Ale názor lva jsem pochopil - tohle není moje bezpodmínečné vítězství, je zaplacené krví a ještě další krev zaplatím, když k tomu bude důvod.
Do tábora se vracím po svých, ale asi v hrozném stavu. I zubožení horníci vypoulí oči, když mě uvidí vylézat z křoví. A začnou poplašeně křičet, když se kus za mnou objeví kulhající zmlácený lev.
"Klid, tohle jsem vyřešil," procedím skrz zuby a odplivnu krev. "Máte už ten oheň? Potřebuju se zahřát. A pak jdu na zajíce. Šelmy musí žrát."
Kouknu na lva za sebou a zas si vzpomenu na Mayu, u které jsme se poprvé střetli. A vzpomenu na Tenuru, která tu běhá někde v údolí. Někdy je prostě lepší moc nad věcmi nepřemýšlet a brát je tak, jak jsou.
Myricku, předávám slovo.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Když se Tristan objeví se lvem po boku, chce se mi nejprve mrmlat, že mě asi přeslechl, když já jsem říkal "zbavit se" a on rozuměl "ochočit si". Ale pak to nechám být, protože si uvědomím, kolikrát jsem já jeho neposlechl nebo nějakým svým zbrklým rozhodnutím vystavil problémům. Proti tomu je lví doprovod v podstatě hračka. Jen doufám, že pokud se mu utrhne ze řetězu a rozpárá nám hrdla, udělá to ve spánku a rychle a nebude si se mnou hrát jako kočka s myší.
Make Camp Jaká je noc pod širým nebem? (Zásoby) Weak Hit
Action Score 6 + 1 + 0 = 7 Challenge Dice 3, 7
You and your allies may choose one: Focus: Take +1
.
Noc je neklidná, vítr fouká, opatrně rozdělaný oheň zas tolik tepla nedává a tak toho moc nenaspím. To mě alespoň přinutí přemýšlet.
Pokud Tenura opravdu jde po mě, nemůžeme se s ostatními horníky vrátit až ke Kamenobrodu a přivést ji tam ve svých stopách. Ano, způsobili nám příkoří, ale tohle si nezaslouží.
Naopak. Jako služebník Smrti jsem za ni zodpovědný. A pokud ji nedokážu zničit - a to nedokážu - tak bych ji měl alespoň odvést někam stranou a ponechat ji v neživotě v místech, kde nikomu neublíží.
Ask the Oracle: 50/50 Je jasné nebe? Rolled 82 vs. 50: No
Ask the Oracle: Likely Sněží? Rolled 32 vs. 75: Yes
Ráno, když temnotu vystřídá bílé mléko vydatného sněhopadu, vysvětlím situaci Tristanovi a dodám k tomu: "Potřebuju se dostat někam vysoko, nad mraky. Potřebuju vidět slunce. Světlo mi dodává sílu ... a po té dlouhé době v podzemí."
Poté vysvětlíme horníkům situaci a doporučíme jim, aby k vozu sestoupili a do Kamenborodu vyrazili teprve ve chvíli, kdy bude zřejmé, že Tenura odešla v našich stopách. Myslím, že to nepřehlédnou. Poté se rozloučíme.
Teď ale musím vymyslet, jak nalákat Tenuru za námi, aniž bychom se vystavili nebezpečí. Kdyby byla krajina suchá a čistá, mohli bychom vsadit třeba na naši rychlost, ale hluboký sníh nás bude brzdit, zatímco obryni vůbec.
A navíc, počasí nám znemožňuje vyprovokovat ji z dálky. Slyšíme sice tu a tam praskot lámaných stromů dole z údolí a můžeme tak odhadnout, kde se zrovna pohybuje, ale my musíme v první řadě zařídit, že si ona všimne nás, navzdory chumelenici a v druhé řadě pak zařídit, že nás nedožene.
Nakonec vymyslím plán, který vyřeší oba problémy, snad...
Sestoupíme do blízkosti míst, kde se Tenura potácí v bílé mlze a hledá nás, a já se pak slabě říznu a zkropím sníh krví.
Doufám, že Tenura sem časem dobloudí ... byť neovlivním, kdy přesně se to stane ... a pak ji pach krve neomylně povede za námi. My ale budeme mít dostatečný náskok, abychom ji převedli přes hřeben do sousedního (snad) prádzného údolí ... a tam ji zanechali.
Face Danger Dokážu to bezbolestně? (Rozum) Weak Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 1, 10
You succeed, but you are tired or hurt: Endure Harm (1
).
Nevím toho moc o lidském těle, takže mi nezbývá než říznout na místě, kde se dá tkáň mačkat, aby krev nezaschla a mohl jsem ronit kapky krve průběžně.
Ask the Oracle: 50/50 Dá nám Tenura velký náskok (yes => Create advantage) nebo najde stopu příliš brzo (no => Face Danger)... Rolled 50 vs. 50: Yes
Postupujeme vzhůru na jihovýchod a stoupáme na malý hřeben.
Ask the Oracle: 50/50 Dostane nás vrchol hřebenu nad mraky? Rolled 86 vs. 50: No
Asi po třech hodinách dosáhneme hřebenu, nikoliv však čisté oblohy.
Endure Harm Jak zvládám dělání krvavé stopy? (Zdraví) Weak Hit
Action Score 6 + 3 + 0 = 9 Challenge Dice 10, 1
You press on.
"Půjdeme po hřebenu na východ. Je tu pevná země, když se budeme držet na správné straně, nebude nás brzdit sníh ... a pro obryni to naopak může být nepříjemný terén kvůli sklonu. Vyrovnáme tak hendikep. A hřeben stoupá, měl by se po nějakém čase napojovat na vyšší, táhnoucí se k jihu. To nás už snad dostane nad mraky."
Trochu ve mě hlodá, že jsme už přes hodinu neslyšeli praskání stromů a tak nevím, zda obryně jde v našich stopách nebo ne. Ale nehodlám riskovat a ztrácet výhodu tím, že bychom tu na ni čekali, abychom si to prověřili.
Secure an Advantage Sleduje nás Tenura podle mého plánu? (Rozum) Weak Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 3, 10
You gain advantage. Take control: Make another move now (not a progress move), and add +1
.
Ask the Oracle: Likely Dočkám se modré oblohy, ať už protože vystoupáme výše nebo protože se změní počasí? Rolled 1 vs. 75: Yes
Ask the Oracle: Likely Výška (yes) nebo počasí (no) Rolled 2 vs. 75: Yes
Bílá kolem nás nejprve zhoustne, zvlhne a přestane sněžit. Stoupáme dál, už můžeme přímo po vrcholové stezce. Na ruce budu mít z toho mačkání pěknou modřinu a krev už skrápí kameny jen v malých krůpějích, když najednou začne mlha světlat a hned poté z ní vystoupíme, nejprve nám je po pás, a po pár dalších metrech už jsme nad mraky.
Nad námi je modrá obloha a na ní zlatavé odpolední slunce. Rozhlédnu se do všech stran.
Kousek před námi vidím druhý hřeben v severojižním směru, je to tak hodinu cesty. A za námi se ve víc jak dvojnásobné vzdálenosti v souvislé vrstvě mraků dělají víry, jako by se jimi prodíralo něco obrovského v naší stopě.
"Pospěšme. Musíme se dostat k támhletomu srázu. Tam zanechat stopu, jako bychom do ní vstoupili, aby to Tenuru přimělo pokračovat na druhou stranu hřebenu. A pak si ránu zavážu a sklouzneme zpět do tohoto zamračeného údolí. Mraky ukryjí náš sestup a vytratíme se na jih."
Face Danger Povede se nám nalákat Tenuru do jiného údolí, než kam máme namířeno? (Stín) Weak Hit
Action Score 3 + 1 + 1 = 5 Challenge Dice 4, 10
You succeed, but face a new danger: Suffer −1
.
Vzdálenosti se nakonec ukáží být o něco větší, než jsem prve odhadoval. Naštěstí oběma směry, takže stihneme celý plán zrealizovat. Jestli Tenura zůstane zaseklá tady na hřebenu nebo bude pokračovat do pustých údolí na východ je mi jedno, hlavně že se už nevrátí do Kamenbordu a my se jí zbavíme.
Čistě pro nás, kdybychom se sem snad někdy vrátili:
Ask the Oracle: 50/50 Zasekne se na hřebenu? Rolled 28 vs. 50: Yes
Znamená to ale, že pod příkrovem oblačnosti se ocitneme až po setmění. A protože se nemůžeme tady na místě zdržet, čeká nás nebezpečný sestup za tmy.
Když se blížíme k horní hranici oblačnosti a já na západě vidím rudý kotouč světla, uvědomím si, že jsem ještě nenačerpal sílu, abych nás mohl temnotou pod námi provést. Vztáhnu ruce s holí ke slunci a ...
Lightbearer Povede se nám nalákat Tenuru do jiného údolí, než kam máme namířeno? (Rozum) Strong Hit with a Match
Action Score 4 + 3 + 1 = 8 Challenge Dice 2, 2
Set your light track to +6.
Místo toho, abych načerpal bílou záři, tak jak jsem zvyklý, hlavice hole začne žhnout temně rudou a obalí jí plamen. Horký plamen. Překvapeně vyjeknu a pohlédnu na Tristana a jeho lví doprovod. Plamen pomalu pohasíná, ale já vnímám, jak jeho teplo přechází do mě a naplňuje mě novou silou.
Level-up: -2
Můžeš používat světlo v boji proti tvorům temnoty (Strike nebo Clash). Řekni, kolik
uvolníš a hoď+
místo
nebo
a uber si příslušné množství
.
"Pojďme, povedu nás. Rudé světlo není tak dobře vidět, jak se nad námi zavřou mraky, posvítím nám na cestu. Nezbavili jsme se obryně jen kvůli tomu, abychom si tady na horách zlomili nohu nebo strhli lavinu kamenní, která nás opět prozradí."
Face Danger Setup nebezpečným srázem (Ostří) Weak Hit
Action Score 2 + 2 + 2 = 6 Challenge Dice 9, 2
You succeed, but you are delayed: Suffer −1
, ale +1
za lightbringera.
Obavy z kamenné laviny se ukázaly být nejvíce na místě - šikmý sráz, po kterém sestupujeme, je plný kamenů i starých kusů ledu. Stačilo by tedy jediné špatné šlápnutí a byli bychom prozrazeni nebo se valili dolů i s kameny.
Teprve když kolem nás mlha zřídne a nahradí jí sněžení, polevíme v úsilí. Ale to už je po půlnoci a jsme unavení.
Noc je neklidná, vítr fouká, opatrně rozdělaný oheň zas tolik tepla nedává a tak toho moc nenaspím. To mě alespoň přinutí přemýšlet.
Pokud Tenura opravdu jde po mě, nemůžeme se s ostatními horníky vrátit až ke Kamenobrodu a přivést ji tam ve svých stopách. Ano, způsobili nám příkoří, ale tohle si nezaslouží.
Naopak. Jako služebník Smrti jsem za ni zodpovědný. A pokud ji nedokážu zničit - a to nedokážu - tak bych ji měl alespoň odvést někam stranou a ponechat ji v neživotě v místech, kde nikomu neublíží.
Ráno, když temnotu vystřídá bílé mléko vydatného sněhopadu, vysvětlím situaci Tristanovi a dodám k tomu: "Potřebuju se dostat někam vysoko, nad mraky. Potřebuju vidět slunce. Světlo mi dodává sílu ... a po té dlouhé době v podzemí."
Poté vysvětlíme horníkům situaci a doporučíme jim, aby k vozu sestoupili a do Kamenborodu vyrazili teprve ve chvíli, kdy bude zřejmé, že Tenura odešla v našich stopách. Myslím, že to nepřehlédnou. Poté se rozloučíme.
Teď ale musím vymyslet, jak nalákat Tenuru za námi, aniž bychom se vystavili nebezpečí. Kdyby byla krajina suchá a čistá, mohli bychom vsadit třeba na naši rychlost, ale hluboký sníh nás bude brzdit, zatímco obryni vůbec.
A navíc, počasí nám znemožňuje vyprovokovat ji z dálky. Slyšíme sice tu a tam praskot lámaných stromů dole z údolí a můžeme tak odhadnout, kde se zrovna pohybuje, ale my musíme v první řadě zařídit, že si ona všimne nás, navzdory chumelenici a v druhé řadě pak zařídit, že nás nedožene.
Nakonec vymyslím plán, který vyřeší oba problémy, snad...
Sestoupíme do blízkosti míst, kde se Tenura potácí v bílé mlze a hledá nás, a já se pak slabě říznu a zkropím sníh krví.
Doufám, že Tenura sem časem dobloudí ... byť neovlivním, kdy přesně se to stane ... a pak ji pach krve neomylně povede za námi. My ale budeme mít dostatečný náskok, abychom ji převedli přes hřeben do sousedního (snad) prádzného údolí ... a tam ji zanechali.
Nevím toho moc o lidském těle, takže mi nezbývá než říznout na místě, kde se dá tkáň mačkat, aby krev nezaschla a mohl jsem ronit kapky krve průběžně.
Postupujeme vzhůru na jihovýchod a stoupáme na malý hřeben.
Asi po třech hodinách dosáhneme hřebenu, nikoliv však čisté oblohy.
"Půjdeme po hřebenu na východ. Je tu pevná země, když se budeme držet na správné straně, nebude nás brzdit sníh ... a pro obryni to naopak může být nepříjemný terén kvůli sklonu. Vyrovnáme tak hendikep. A hřeben stoupá, měl by se po nějakém čase napojovat na vyšší, táhnoucí se k jihu. To nás už snad dostane nad mraky."
Trochu ve mě hlodá, že jsme už přes hodinu neslyšeli praskání stromů a tak nevím, zda obryně jde v našich stopách nebo ne. Ale nehodlám riskovat a ztrácet výhodu tím, že bychom tu na ni čekali, abychom si to prověřili.
Bílá kolem nás nejprve zhoustne, zvlhne a přestane sněžit. Stoupáme dál, už můžeme přímo po vrcholové stezce. Na ruce budu mít z toho mačkání pěknou modřinu a krev už skrápí kameny jen v malých krůpějích, když najednou začne mlha světlat a hned poté z ní vystoupíme, nejprve nám je po pás, a po pár dalších metrech už jsme nad mraky.
Nad námi je modrá obloha a na ní zlatavé odpolední slunce. Rozhlédnu se do všech stran.
Kousek před námi vidím druhý hřeben v severojižním směru, je to tak hodinu cesty. A za námi se ve víc jak dvojnásobné vzdálenosti v souvislé vrstvě mraků dělají víry, jako by se jimi prodíralo něco obrovského v naší stopě.
"Pospěšme. Musíme se dostat k támhletomu srázu. Tam zanechat stopu, jako bychom do ní vstoupili, aby to Tenuru přimělo pokračovat na druhou stranu hřebenu. A pak si ránu zavážu a sklouzneme zpět do tohoto zamračeného údolí. Mraky ukryjí náš sestup a vytratíme se na jih."
Vzdálenosti se nakonec ukáží být o něco větší, než jsem prve odhadoval. Naštěstí oběma směry, takže stihneme celý plán zrealizovat. Jestli Tenura zůstane zaseklá tady na hřebenu nebo bude pokračovat do pustých údolí na východ je mi jedno, hlavně že se už nevrátí do Kamenbordu a my se jí zbavíme.
Čistě pro nás, kdybychom se sem snad někdy vrátili:
Znamená to ale, že pod příkrovem oblačnosti se ocitneme až po setmění. A protože se nemůžeme tady na místě zdržet, čeká nás nebezpečný sestup za tmy.
Když se blížíme k horní hranici oblačnosti a já na západě vidím rudý kotouč světla, uvědomím si, že jsem ještě nenačerpal sílu, abych nás mohl temnotou pod námi provést. Vztáhnu ruce s holí ke slunci a ...
Místo toho, abych načerpal bílou záři, tak jak jsem zvyklý, hlavice hole začne žhnout temně rudou a obalí jí plamen. Horký plamen. Překvapeně vyjeknu a pohlédnu na Tristana a jeho lví doprovod. Plamen pomalu pohasíná, ale já vnímám, jak jeho teplo přechází do mě a naplňuje mě novou silou.
Level-up: -2
"Pojďme, povedu nás. Rudé světlo není tak dobře vidět, jak se nad námi zavřou mraky, posvítím nám na cestu. Nezbavili jsme se obryně jen kvůli tomu, abychom si tady na horách zlomili nohu nebo strhli lavinu kamenní, která nás opět prozradí."
Obavy z kamenné laviny se ukázaly být nejvíce na místě - šikmý sráz, po kterém sestupujeme, je plný kamenů i starých kusů ledu. Stačilo by tedy jediné špatné šlápnutí a byli bychom prozrazeni nebo se valili dolů i s kameny.
Teprve když kolem nás mlha zřídne a nahradí jí sněžení, polevíme v úsilí. Ale to už je po půlnoci a jsme unavení.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Camp: Recuperate: Take +1
for you and any companions.
Pokračuju v mojem moudrém rozhodnutí nad ničím moc zbytečně nepřemýšlet a nechám se Myrickem vodit po okolních kopcích. Soustředím se na sebe, na zranění a pevný krok, a na lva, od kterého pořád ještě nevím, co přesně čekat. On to asi neví taky a sleduje nás možná spíš ze zvědavosti, než vděčnosti. Ostatně možná si pamatuje i Myricka a to, jak ho dříve zmlátil, horské šelmy toho ví dost. Ale než abychom se prostě dál zkoušeli navzájem zabít, je nám teď lépe bok po boku, aspoň než se situace změní.
Na vrcholu kopce hledím na zapadající slunce a toužím říct Myrickovi, že bych tu rád počkal až do noci. Jako on čerpá nad mlhou a mraku sílu slunce, hledám tu já přízeň Měsíčního medvěda a světlo měsíce.
Nakonec se ale rozhodnu nenarušovat jeho plán a nechat se nést proudem událostí. Stačí, že Myrick našel po dlouhém čase v podzemí ještě víc, než čekal. Tohle je ostatně jeho cesta a potřebuje hodně sil, aby ji dokončil.
Až dole během noci, uprostřed hustého sněžení, převezmu vedení a mezi temnými siluetami promrzlých stromů hledám nějaké útočiště. Nečekají tu na nás kouře z ohňů ani teplé deky, ale stačí vývrat nebo jeskyně a závětří. A ty tu určitě jsou.
Make Camp Najdeme místo k odpočinku? (Rozum) Strong Hit
Action Score 4 + 2(
) + 0 = 6 Challenge Dice 5, 4
You and your allies may choose two (+1
): Recuperate: Take +1
for you and any companions. Focus: Take +1
(+1
). Prepare: When you break camp, add +1
if you Undertake a Journey.
Myricku, máš 3 volby a:
Když si ty nebo tvůj společník vyberete relax, máš +1
. Když focus, máš +1
.
Ještě dřív, než se začneme klepat zimou, najdu úzkou kamenitou strž a mezi balvany průlez do úzkého, ale suchého prostoru. Je tu dost místa a po rozdělání ohně i trochu teplo. Lev si lehne kus od nás k balvanům. Pokaždé, když se venku něco ozve, nastraží uši a blýskne svýma žlutýma očima do temnoty. Máme skvělého hlídače a jenom doufám, že nás ráno ještě pustí ven.
Nad ránem dojídám zbytky zásob a črtám do hlíny vrcholky hor, které si pamatuju z naší cesty. Až když se lev protáhne a vyrazí ven, následuju ho s kopím a dýkou. Pro další cestu na východ potřebujeme víc jídla, přinejmenším.
Resupply Seženu nějaké zásoby? (Rozum) Miss
Action Score 5 + 2 + 0 = 7 Challenge Dice 10, 9
You find nothing helpful. Pay the Price.
[46] A new danger or foe is revealed.
Dostanu se ale sotva na pár kroků od strže, objevím na sněhu čerstvé stopy, které nepatří nikomu z nás. Lev už sedí na nejbližší větvi a zle se dívá k lesu. Zařvu na Myricka a čekám, než vstane a podá mi moje věci. Musíme odsud vypadnout rychle dřív, než se vrátí ten, komu jsme vlezli do pelechu.
Face Danger Zdekujeme se dost rychle? (Ostří) Weak Hit
Action Score 6 + 1 + 0 = 7 Challenge Dice 5, 10
You succeed, but lose advantage: Suffer −1
.
Za chvíli už rozrážím sníh a tlačím se mezi vysokými jedlemi pryč. Funím a hekám, zkouším využívat padlé kmeny jako zkratky a moc se radši neotáčet za sebe. Až když se od průrvy ozve děsivý řev, ohlídnu se za záda. Z korun stromů vylétnou hejna poplašených ptáků a i lev seskočí na zem a pajdá rychle za námi. Přidám radši do kroku. Kašlu na to, jakou cestu jsem si nad ránem rozmyslel a jak si další postup na východ naplánoval, vedu nás prostě tou nejkratší cestou pryč. Tohle byl draze zaplacený odpočinek.
Undertake a Journey Kam dojdeme? (Rozum) Strong Hit with a Match
Action Score 1 + 2 + 1 = 4 Challenge Dice 3, 3
You reach a waypoint. You make good use of your resources: Mark progress.

Cesta přes Zázemí a Bouřné vrchy do Útesu záhad 









Location Description [43] Defended + Location [51] Ridge
Action [45] Seize + Theme [98] Home
Prošlápnu spoustu sněhu a utrousím hodně nadávek, než na kraji lesa zahlídnu v dálce první skutečný dým z ohňů a po klikaté zledovatělé stezce vyšlápneme na vysoké skalisko k hrubé palisádě. Nezdá se nám to, skutečně tu žijí lidí, první od Kamenobrodu. A sotva nás uvidí, přichází nás jeden z nich přivítat.
"Vítejte v Bukovci, poutníci!" zvolá přátelsky. "Pojďte se rychle schovat, buky jsme teda už pokáceli na palisádu, ale jinak tu máme docela pohodlí, i na horské poměry. Určitě taky utíkáte před varou, co? Trvalo nám celé léto, než jsme od nich opět vybojovali náš domov, ale s pomocí starých bohů se podařilo! A nemáme tu moc pocestných, kterým bychom mohli boží přízeň vrátit, tak aspoň vy se pojďte ohřát. Ale... ten lev, ten je s vámi? Ty jsi nějaký šaman, cizinče?"
"Šaman? Ne... nevím. To bych neřek," přemýšlím nahlas. "Ten lev není nebez... je raněný, pajdá, není rychlý. Budeme se držet stranou, nespustím ho z očí, přísahám. Trocha té boží přízně by nám totiž upřímně přišla vhod."
Cítím, jak se moje kůže skoro až zavlní, jako by mě chtěly podpořit v tomhle náhlem "šamanství". Ale spíš se jenom třesu chladem a vysílením.
Sojourn Najdeme tu útočiště? (Srdce) Weak Hit
Action Score 2 + 2 + 1 = 5 Challenge Dice 2, 7
-9
(Srdce) Strong Hit
You and your allies may each choose two from within the categories.
Recuperate: Take +2
for yourself and any companions. Provision: Take +2
(Myricku, máme 3
)
Místní si nás ještě jednou přeměří hlubokým pohledem a pak nás odvede k palisádě. Nevím přesně, co jsou tihle lidi zač, ale je tu teď klid. Žádní varou před branami jako v Zátiší, žádné hlasité oslavy jako v Kamenobrodu. Jenom klid.
Pokračuju v mojem moudrém rozhodnutí nad ničím moc zbytečně nepřemýšlet a nechám se Myrickem vodit po okolních kopcích. Soustředím se na sebe, na zranění a pevný krok, a na lva, od kterého pořád ještě nevím, co přesně čekat. On to asi neví taky a sleduje nás možná spíš ze zvědavosti, než vděčnosti. Ostatně možná si pamatuje i Myricka a to, jak ho dříve zmlátil, horské šelmy toho ví dost. Ale než abychom se prostě dál zkoušeli navzájem zabít, je nám teď lépe bok po boku, aspoň než se situace změní.
Na vrcholu kopce hledím na zapadající slunce a toužím říct Myrickovi, že bych tu rád počkal až do noci. Jako on čerpá nad mlhou a mraku sílu slunce, hledám tu já přízeň Měsíčního medvěda a světlo měsíce.
Nakonec se ale rozhodnu nenarušovat jeho plán a nechat se nést proudem událostí. Stačí, že Myrick našel po dlouhém čase v podzemí ještě víc, než čekal. Tohle je ostatně jeho cesta a potřebuje hodně sil, aby ji dokončil.
Až dole během noci, uprostřed hustého sněžení, převezmu vedení a mezi temnými siluetami promrzlých stromů hledám nějaké útočiště. Nečekají tu na nás kouře z ohňů ani teplé deky, ale stačí vývrat nebo jeskyně a závětří. A ty tu určitě jsou.
Myricku, máš 3 volby a:
Ještě dřív, než se začneme klepat zimou, najdu úzkou kamenitou strž a mezi balvany průlez do úzkého, ale suchého prostoru. Je tu dost místa a po rozdělání ohně i trochu teplo. Lev si lehne kus od nás k balvanům. Pokaždé, když se venku něco ozve, nastraží uši a blýskne svýma žlutýma očima do temnoty. Máme skvělého hlídače a jenom doufám, že nás ráno ještě pustí ven.
Nad ránem dojídám zbytky zásob a črtám do hlíny vrcholky hor, které si pamatuju z naší cesty. Až když se lev protáhne a vyrazí ven, následuju ho s kopím a dýkou. Pro další cestu na východ potřebujeme víc jídla, přinejmenším.
Dostanu se ale sotva na pár kroků od strže, objevím na sněhu čerstvé stopy, které nepatří nikomu z nás. Lev už sedí na nejbližší větvi a zle se dívá k lesu. Zařvu na Myricka a čekám, než vstane a podá mi moje věci. Musíme odsud vypadnout rychle dřív, než se vrátí ten, komu jsme vlezli do pelechu.
Za chvíli už rozrážím sníh a tlačím se mezi vysokými jedlemi pryč. Funím a hekám, zkouším využívat padlé kmeny jako zkratky a moc se radši neotáčet za sebe. Až když se od průrvy ozve děsivý řev, ohlídnu se za záda. Z korun stromů vylétnou hejna poplašených ptáků a i lev seskočí na zem a pajdá rychle za námi. Přidám radši do kroku. Kašlu na to, jakou cestu jsem si nad ránem rozmyslel a jak si další postup na východ naplánoval, vedu nás prostě tou nejkratší cestou pryč. Tohle byl draze zaplacený odpočinek.
Prošlápnu spoustu sněhu a utrousím hodně nadávek, než na kraji lesa zahlídnu v dálce první skutečný dým z ohňů a po klikaté zledovatělé stezce vyšlápneme na vysoké skalisko k hrubé palisádě. Nezdá se nám to, skutečně tu žijí lidí, první od Kamenobrodu. A sotva nás uvidí, přichází nás jeden z nich přivítat.
"Vítejte v Bukovci, poutníci!" zvolá přátelsky. "Pojďte se rychle schovat, buky jsme teda už pokáceli na palisádu, ale jinak tu máme docela pohodlí, i na horské poměry. Určitě taky utíkáte před varou, co? Trvalo nám celé léto, než jsme od nich opět vybojovali náš domov, ale s pomocí starých bohů se podařilo! A nemáme tu moc pocestných, kterým bychom mohli boží přízeň vrátit, tak aspoň vy se pojďte ohřát. Ale... ten lev, ten je s vámi? Ty jsi nějaký šaman, cizinče?"
"Šaman? Ne... nevím. To bych neřek," přemýšlím nahlas. "Ten lev není nebez... je raněný, pajdá, není rychlý. Budeme se držet stranou, nespustím ho z očí, přísahám. Trocha té boží přízně by nám totiž upřímně přišla vhod."
Cítím, jak se moje kůže skoro až zavlní, jako by mě chtěly podpořit v tomhle náhlem "šamanství". Ale spíš se jenom třesu chladem a vysílením.
Recuperate: Take +2
Místní si nás ještě jednou přeměří hlubokým pohledem a pak nás odvede k palisádě. Nevím přesně, co jsou tihle lidi zač, ale je tu teď klid. Žádní varou před branami jako v Zátiší, žádné hlasité oslavy jako v Kamenobrodu. Jenom klid.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Byl jsem docela rád, že když jsme setřásli Tenuru, převzal vedení Tristan. Docházeli mi síly nejen fyzické, ale i duševní.
Věřím mu ale ohledně našeho hlídače - ostatně je sám napůl medvěd, tak musí zvířatům rozumět - a tak velmi záhy upadnu do hlubokého spánku.
Zdají se v nich divoké sny, vystupuje v nich Smrt, lev, Sarda, Burble i Tenura, občas se proměňují jeden v druhého. Obrazy se pitoreskně střídají, navštěvuju ve snu různá místa, kde jsme už byli i místa neznámá až podivná ... ale ať se v něm dějí sebepodivnější věci, neprobudím se ... a po probuzení z toho celého zůstane v paměti jen podivná směsice obrazů.
Důležitější ale je, že to byl po dlouhé době vydatný spánek, který moje znavená mysl potřebovala. Nechápu moc, co všechno si s pomocí těch snů má mysl srovnávala, ale jsem mnohem klidnější a strach a nejistotu nahradilo odhodlání. Tak silné, že rovnou začnu plánovat, co dál, až se vrátím k Rudému vrchu.
+2
, +2 
Věřím mu ale ohledně našeho hlídače - ostatně je sám napůl medvěd, tak musí zvířatům rozumět - a tak velmi záhy upadnu do hlubokého spánku.
Zdají se v nich divoké sny, vystupuje v nich Smrt, lev, Sarda, Burble i Tenura, občas se proměňují jeden v druhého. Obrazy se pitoreskně střídají, navštěvuju ve snu různá místa, kde jsme už byli i místa neznámá až podivná ... ale ať se v něm dějí sebepodivnější věci, neprobudím se ... a po probuzení z toho celého zůstane v paměti jen podivná směsice obrazů.
Důležitější ale je, že to byl po dlouhé době vydatný spánek, který moje znavená mysl potřebovala. Nechápu moc, co všechno si s pomocí těch snů má mysl srovnávala, ale jsem mnohem klidnější a strach a nejistotu nahradilo odhodlání. Tak silné, že rovnou začnu plánovat, co dál, až se vrátím k Rudému vrchu.
+2
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Přátelské přivítání v Bukovci jen umocní dobré pocity předchozího dne.
Vím, že bych měl cítit výčitky za to, že jsme těmhle dobrým lidem nechali v podstatě za humny nemrtvou obryni, proti které je jejich palisáda jen přehrádkou z větviček, ale necítím. Celý den jsem o tom přemýšlel a už vím, co včerejší sny znamenaly a proč jsem v tomto směru nalezl klidu.
Za osud Tenury nejsem odpovědný já, ale Maya, která nás sem poslala. A necítím tedy žádný stud nebo vinu, když přijmu zdejší pohostinství.
Beru další +2
, ať jsme full, a +2
.
Strávíme v Bukovci několik poklidných dní, ale krátící se noci a prodlužující se dny mi připomenou, že otálet nesmíme dlouho. Jaro není daleko. Využiji tedy alespoň znalosti místních a poptám se na cestu na východ a na okolí Kazeery. Není to daleko a informace od místních by nám mohli pomoci.
Gather Information Co ví Bukovští o Kazeeře? (Rozum) Miss
Action Score 5 + 3 + 0 = 8 Challenge Dice 9, 8
Your investigation unearths a dire threat or reveals an unwelcome truth that undermines your quest. Pay the Price.
Doposud vřelí místní ale při otázkách na Kazeeru chladnou. Otázkami jsem se dotkl něčeho nepříjemného z jejich minulosti. Něčeho, o čem nechtějí mluvit.
A začnou nás zrazovat od cesty do těch míst. Jako by nechtěli, abychom tajemství jejich osady odhalili. Dokonce nám nabídnou ozbrojený doprovod, který nás doprovodí až k Útesu záhad. Ale není těžké uhodnout, že jeho skutečným úkolem bude hlavně zajistit, abychom ke Kazeeře neodbočili.
Jakmile pochopím, co se děje, pokusím se předstírat, že jsem se ptal čistě jen kvůli tomu, že to je už podruhé, co jsem v Železných zemích narazil na kruh tohoto jména a zajímalo mne, co mají společného - ale jinak pro nás osada není nijak důležitá.
Compel Nechají nás odejít bez doprovodu? (Stín) Strong Hit
Action Score 3 + 1 + 0 = 4 Challenge Dice 4, 5 - pálím momentum
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
. If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
.
Zabere to, rychle změníme téma, a když vypadám dostatečně naivně a důvěryhodně, přestanou nám doprovod vnucovat - ono, určitě budou v zimě potřebovat doma každou ruku a tak dokonce rádi uvěřili, že o Kazeeru nemáme skutečný zájem a že nemusí s námi chlapy na cestu posílat.
Já ale přistoupím na jejich hru a tvářím se překvapený, co že nebezpečného se skrývá na na cestě k Útesu záhad, že potřebujeme ozbrojený doprovod. A doufám, že nám o cestě řeknou alespoň něco, co nám pomůže.
Gather Information Jaké nebezpečí nás čeká na cestě na východ? (Stín) Strong Hit
Action Score 2 + 3 + 1 = 6 Challenge Dice 1, 3
You discover something helpful and specific. The path you must follow or action you must take to make progress is made clear. Envision what you learn (Ask the Oracle if unsure), and take +2
Blekotají různá generická varování a začnou se trochu zaplétat do svých lží. To mě ujistí v tom, že cesta je zcela bezpečná, a přestanu do toho rýpat.
S Tristanem se domluvím, že strávíme v Bukovině další 2 dny než vyrazíme, aby se na incident úplně zapomnělo a nikoho nenapadlo nás třeba sledovat, kam jdeme.
Konečně je čas vyrazit, a my opustíme bezpečí palisády a začneme klesat do údolí k řece, která nás dovede k Útesu záhad. S malou odbočkou, samozřejmě.
Undertake a Journey Do Kazeery (Rozum) Strong Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 4, 1
You reach a waypoint. You move at speed: Mark progress and take +1
, but suffer −1
.
Spěcháme a nezdržujeme se lovem. Zásob máme dost a není třeba šetřit. A chci být v Kazeeře dřív, než někoho z místních napadne se vydat po našich stopách.
Po dni a půl cesty dorazíme k menšímu údolí, ze kterého přitéká do řeky tenký potůček, přesně jak nám popsal Halíma z Kamenobrodu. Odbočíme k němu a za další tři hodiny už stojíme o velké zasněžené roviny, na které neroste jediný strom. Nemůže to být nic jiného, než zamrzlá hladina, zapadaná sněhem.
"Tedy pojďme najít ten dům, ale vzal bych to raději kolem, po břehu. Nerad bych si dal ledovou koupel, viděli jsme, co to s lidmi udělá celkem nedávno," navrhnu Tristanovi. "Je-libo levý nebo pravý břeh?"
Vím, že bych měl cítit výčitky za to, že jsme těmhle dobrým lidem nechali v podstatě za humny nemrtvou obryni, proti které je jejich palisáda jen přehrádkou z větviček, ale necítím. Celý den jsem o tom přemýšlel a už vím, co včerejší sny znamenaly a proč jsem v tomto směru nalezl klidu.
Za osud Tenury nejsem odpovědný já, ale Maya, která nás sem poslala. A necítím tedy žádný stud nebo vinu, když přijmu zdejší pohostinství.
Beru další +2
Strávíme v Bukovci několik poklidných dní, ale krátící se noci a prodlužující se dny mi připomenou, že otálet nesmíme dlouho. Jaro není daleko. Využiji tedy alespoň znalosti místních a poptám se na cestu na východ a na okolí Kazeery. Není to daleko a informace od místních by nám mohli pomoci.
Doposud vřelí místní ale při otázkách na Kazeeru chladnou. Otázkami jsem se dotkl něčeho nepříjemného z jejich minulosti. Něčeho, o čem nechtějí mluvit.
A začnou nás zrazovat od cesty do těch míst. Jako by nechtěli, abychom tajemství jejich osady odhalili. Dokonce nám nabídnou ozbrojený doprovod, který nás doprovodí až k Útesu záhad. Ale není těžké uhodnout, že jeho skutečným úkolem bude hlavně zajistit, abychom ke Kazeeře neodbočili.
Jakmile pochopím, co se děje, pokusím se předstírat, že jsem se ptal čistě jen kvůli tomu, že to je už podruhé, co jsem v Železných zemích narazil na kruh tohoto jména a zajímalo mne, co mají společného - ale jinak pro nás osada není nijak důležitá.
Zabere to, rychle změníme téma, a když vypadám dostatečně naivně a důvěryhodně, přestanou nám doprovod vnucovat - ono, určitě budou v zimě potřebovat doma každou ruku a tak dokonce rádi uvěřili, že o Kazeeru nemáme skutečný zájem a že nemusí s námi chlapy na cestu posílat.
Já ale přistoupím na jejich hru a tvářím se překvapený, co že nebezpečného se skrývá na na cestě k Útesu záhad, že potřebujeme ozbrojený doprovod. A doufám, že nám o cestě řeknou alespoň něco, co nám pomůže.
Blekotají různá generická varování a začnou se trochu zaplétat do svých lží. To mě ujistí v tom, že cesta je zcela bezpečná, a přestanu do toho rýpat.
S Tristanem se domluvím, že strávíme v Bukovině další 2 dny než vyrazíme, aby se na incident úplně zapomnělo a nikoho nenapadlo nás třeba sledovat, kam jdeme.
Konečně je čas vyrazit, a my opustíme bezpečí palisády a začneme klesat do údolí k řece, která nás dovede k Útesu záhad. S malou odbočkou, samozřejmě.
Spěcháme a nezdržujeme se lovem. Zásob máme dost a není třeba šetřit. A chci být v Kazeeře dřív, než někoho z místních napadne se vydat po našich stopách.
Po dni a půl cesty dorazíme k menšímu údolí, ze kterého přitéká do řeky tenký potůček, přesně jak nám popsal Halíma z Kamenobrodu. Odbočíme k němu a za další tři hodiny už stojíme o velké zasněžené roviny, na které neroste jediný strom. Nemůže to být nic jiného, než zamrzlá hladina, zapadaná sněhem.
"Tedy pojďme najít ten dům, ale vzal bych to raději kolem, po břehu. Nerad bych si dal ledovou koupel, viděli jsme, co to s lidmi udělá celkem nedávno," navrhnu Tristanovi. "Je-libo levý nebo pravý břeh?"