[HRA] Putování zimou
Moderátoři: MarkyParky, Sarsaparillos, GM Brněnský drak
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Proto musíme hledat po okrajích," odpovím a snažím se nemyslet na svou ruku. Kloub už je zpátky na svém místě, ale tělo jako by si toho nevšimlo, stále vysílá pulzy bolesti do mé mysli. Beru +2
za -1
.
Prohledám hromadu trosek a hledám svoji hůl. Nedaří se mi ji najít, ale zahlédnu celkem rovnou dlouhou lať, která mi poslouží podobně dobře. Vytáhnu ji, pohladím konec, aby se slabě rozsvítil. "Ta tvá pochodeň se hrozně mihotá a to mě mate," vysvětluji Tristanovi a začnu s obchůzkou.
Gather Information Jak to vypadá v širším okolí se stopami? (Rozum) Weak Hit
Action Score 1 + 3 + 0 = 4 Challenge Dice 8, 1
The information complicates your quest or introduces a new danger. Envision what you discover (Ask the Oracle if unsure), and take +1
.
Ask the Oracle: 50/50 Najdu stopy přirozeného původu? Rolled 50 vs. 50: Yes
Ask the Oracle: 50/50 Patří přímo horníkům? Rolled 27 vs. 50: Yes
U ústí jednoho z tunelů najdu u kamene odhozenou lucernu. Je ještě plná loje, který je navíc rozlitý - svítila ještě chvíli poté, co ji někdo odhodil. O asi deset kroků dál pak narazím na kotlík a poté velkou otep dřeva. Špagát, který ji převazoval, se pádem na zem uvolnil a prkýnka leží poházená všude kolem, několik je ale odhozených dál, jako by je někdo odkopnul.
"Zbavovali se těžkých věcí a světla. A nekoukali moc pod nohy. Nejspíš utíkali ... před něčím. Do támhle toho tunelu."
Nervózně se ohlédnu. "Před něčím, co dost možná šlo právě po světle. Nebo za světlem? Pojďme rychle zajít dovnitř, nelíbí se mi, že v tomhle otevřeném prostranství musíme být vidět na sto honů."
Delve the Depths Co najdeme v tunelu? (Rozum) Strong Hit with a Match
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 4, 4
You delve deeper. Mark progress and Find an Opportunity. +1










Features: d100 - 34: Cramped tunnels
d100 - 15: The terrain favors you, or you find a hidden path.
Tunel je velmi úzký a hlavně nízký. Téměř pořád se musíme krčit, občas se musíme plazit nebo protahovat bokem. Každou chvíli z něj odbočuje krátká chodbička, ale většinou se hned zase spojí nebo ústí v jiném místě zpět ke dnu propasti, které se teď utápí ve tmě. Občas toho využijeme a jeden z nás se bez světla opatrně protáhne až na konec tunelu.
Když je to asi popáté a jsem na řadě já, náhle ve tmě cosi zahlédnu.
Ask the Oracle: Jak moc viditelné to je (čím víc, tím víc)? Rolled 42.
Samotné tělo tvora vidět není, ale je chlupatý, a jak se pohybuje, po jeho těle vyskakují drobné jiskřičky, které ho tu a tam ozařují. Chvíli trvá, než si mé oči zcela uvyknou tmě a než si má mysl z krátkých záblesků uspořádá ucelený obraz. V ten se mi scéna spojí, až když několik jisker přeskočí na jeho mohutné hlavohrudi a v jejich záři se zaleskne mnoho vypoulených očí. A o chvíli později se představa upřesní, když nestvůra, která nás dole zjevně hledá, zastaví vedle polozbořené věže a konečně dokážu odhadnout její velikost.
Nedokážu však poznat, jestli hledím na obrovskou přerostlou tarantuli nebo nějakou čarovnou nestvůru, která na sebe jen vzala pavoučí vzhled. Ale chápu, že jestli něco takového horníci spatřili, poté co sestoupili až na dno propasti, tak prchali, co jim nohy stačily do úzkých tunelů. A nedivil bych se, kdyby právě tohle byl tvor, kterého kdysi dávno horníci vyrušili, když kopali příliš hluboko. Vždyť svými kusadly by dokázal překousnout člověka vedví a i pro obra by nejspíš byl statným soupeřem.
Uvědomím si, že malé křivolaké chodbičky jsou teď pro nás vlastně požehnáním. Dávají nám výhodu, sem za námi ta nestvůra nemůže, nevejde se dovnitř.
Prohledám hromadu trosek a hledám svoji hůl. Nedaří se mi ji najít, ale zahlédnu celkem rovnou dlouhou lať, která mi poslouží podobně dobře. Vytáhnu ji, pohladím konec, aby se slabě rozsvítil. "Ta tvá pochodeň se hrozně mihotá a to mě mate," vysvětluji Tristanovi a začnu s obchůzkou.
Ask the Oracle: 50/50 Najdu stopy přirozeného původu? Rolled 50 vs. 50: Yes
Ask the Oracle: 50/50 Patří přímo horníkům? Rolled 27 vs. 50: Yes
U ústí jednoho z tunelů najdu u kamene odhozenou lucernu. Je ještě plná loje, který je navíc rozlitý - svítila ještě chvíli poté, co ji někdo odhodil. O asi deset kroků dál pak narazím na kotlík a poté velkou otep dřeva. Špagát, který ji převazoval, se pádem na zem uvolnil a prkýnka leží poházená všude kolem, několik je ale odhozených dál, jako by je někdo odkopnul.
"Zbavovali se těžkých věcí a světla. A nekoukali moc pod nohy. Nejspíš utíkali ... před něčím. Do támhle toho tunelu."
Nervózně se ohlédnu. "Před něčím, co dost možná šlo právě po světle. Nebo za světlem? Pojďme rychle zajít dovnitř, nelíbí se mi, že v tomhle otevřeném prostranství musíme být vidět na sto honů."
Tunel je velmi úzký a hlavně nízký. Téměř pořád se musíme krčit, občas se musíme plazit nebo protahovat bokem. Každou chvíli z něj odbočuje krátká chodbička, ale většinou se hned zase spojí nebo ústí v jiném místě zpět ke dnu propasti, které se teď utápí ve tmě. Občas toho využijeme a jeden z nás se bez světla opatrně protáhne až na konec tunelu.
Když je to asi popáté a jsem na řadě já, náhle ve tmě cosi zahlédnu.
Ask the Oracle: Jak moc viditelné to je (čím víc, tím víc)? Rolled 42.
Samotné tělo tvora vidět není, ale je chlupatý, a jak se pohybuje, po jeho těle vyskakují drobné jiskřičky, které ho tu a tam ozařují. Chvíli trvá, než si mé oči zcela uvyknou tmě a než si má mysl z krátkých záblesků uspořádá ucelený obraz. V ten se mi scéna spojí, až když několik jisker přeskočí na jeho mohutné hlavohrudi a v jejich záři se zaleskne mnoho vypoulených očí. A o chvíli později se představa upřesní, když nestvůra, která nás dole zjevně hledá, zastaví vedle polozbořené věže a konečně dokážu odhadnout její velikost.
Nedokážu však poznat, jestli hledím na obrovskou přerostlou tarantuli nebo nějakou čarovnou nestvůru, která na sebe jen vzala pavoučí vzhled. Ale chápu, že jestli něco takového horníci spatřili, poté co sestoupili až na dno propasti, tak prchali, co jim nohy stačily do úzkých tunelů. A nedivil bych se, kdyby právě tohle byl tvor, kterého kdysi dávno horníci vyrušili, když kopali příliš hluboko. Vždyť svými kusadly by dokázal překousnout člověka vedví a i pro obra by nejspíš byl statným soupeřem.
Uvědomím si, že malé křivolaké chodbičky jsou teď pro nás vlastně požehnáním. Dávají nám výhodu, sem za námi ta nestvůra nemůže, nevejde se dovnitř.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Hledím dolů do jámy na nestvůru. Pořád jí přes záda probleskávají drobné jiskry a jak se pohne, občas se mezi nohami natáhne na krátký okamžik celý namodralý blesk.
"Nic takového jsem v životě neviděl," hlesnu na Myricka. "Kde se to tu sakra vzalo? A jsi si vážně jistý, že to na nás sem nemůže? Nejsi, co? Taky bych nebyl. Ale třeba odsud něco vykoukáme. Je to podobné pavoukům, ale poznávám v tom i něco ze světlušek. Jo, z těch malých roztomilých potvor z blat, není to přezdívka pro žádnou stvůru. Vydrž chvíli, třeba zjistím i něco dalšího, než se odsud hneme. Nechci se nechat někde za rohem sežrat."
Koukáme dál dolů a přemýšlím při tom, proč nestvůra nekouká stejně tak na nás nahoru. Její chování mi moc nedává smysl, ale pak si něco uvědomím.
"Všimni si, jak se přehrabává v těch troskách. A jak se něco samo pohne, nějaký prkno nebo pytel, hned po tom chňapne těmi svými kusadly. Je strašně rychlé, ale vůbec se nerozmýšlí. Podle mě vůbec neví, co do té huby bere, dokud to neochutná. Myslím si, že na blízko skoro nic nevidí, pokud to není světlo. Dávalo by to smysl, jestli žije v temném podzemí - světlo vnímá, jinak nic. Takže kdyby to po nás šlo, něco prostě odhoď, ono ji to na chvíli určitě zdrží. Ti horníci určitě přemýšleli stejně. Ale pak už musíme být pryč, protože tomuhle prostě jen tak neutečeme."
Ještě věnuju jeden nervózní pohled nestvůře a pak se chtě nechtě zasunu zpátky do úzkého tunelu. Tady jsme v bezpečí, ale nemůžeme tu zůstat na furt. Po hornících ani stopy, tak se snažím vést cestu nahoru, už proto, že tam není ta potvora. Snad, snad je tu jenom jedna.
Chvíli se zase motáme, možná i v místech, kde jsme už byli, ale pak se konečně chodba trochu rozšíří a nabere opracované obrysy. Musíme si zase posvítit, ale dávám tomu velké šance, že tady nám pořád ještě moc nehrozí. A ve světle Myrickovy hole najdeme po pár krocích zbytky očazeného dřeva a opálené látky.
"Horníci tu zkoušeli udělat louče. Jdeme správným směrem. Jenom opatrně, neslyším je, takže blízko nebudou. A možná je už něco dostalo."
Že je neslyším, nakonec vůbec neznamená, že nejsou daleko. Dostaneme se do širší části, kde z chodby odbočuje krátký a široký výklenek plný nějakého starého harampádí. Ve výklenku hoří malý ohýnek zastíněný shrbenou postavou. Až když nás uslyší, trhne sebou a otočí se na nás.
Krví podlitýma očima na nás kouká strhaný chlap. Má na sobě zbědované zimní oblečení, špinavé a rozervané, chybí mu jedna bota. Je špinavý od bláta a asi i krve. U jeho nohou leží někdo další, nehýbe se.
"Co jste zač? No tak? Mluvte! Ne, držte huby! Přivoláte to! Nechoďte ke mě! Ale ať na vás vidím! Mám nože! Budu se bránit! Ne, nestůjte tak blízko! Rušíte moji práci! Potřebuju klid, soustředit se! Jste už moc blízko? Ne, dobře. Ale nehýbejte se! A mluvte, ale potichu!"
Koukám ostře na něj, na nože v jeho rukách a na tělo ležící vedle. A když se trochu rozkoukám, uvidím na zemi i tmavé čmáranice - krvavé runy.
"Co si myslíš, že tu děláš?" zavrčím na něj.
"Léčím! Co myslíš?! Vás ale léčit nebudu, až vás kuchnu!" zachrčí tlumeně a zašermuje před sebou nožem.
"Myricku, drž mě..." procedím skrz zuby. Cítím, že můj vnitřní medvěd si tohle nenechá dlouho líbit.
Předávám slovo. Představuju si to tak, že se horník snaží vzkřísit mrtvého, nebo si aspoň myslí, že se o tohle snaží.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Rozsvítím naplno hůl, aby ozářila naše tváře, muže i tělo u jeho nohou.
Secure an Advantage Pomůže, když se objevíme v plném světle? (Rozum) Miss
Action Score 1 + 3 + 2 = 6 Challenge Dice 8, 9
You fail or your assumptions betray you. Pay the Price.
You affect or damage your surroundings, causing a disturbance or potential harm.
Jenže jasné světlo, místo toho aby se stalo dobrým znamením, začne muže pálit v očích. Já hlupák zapomněl, jak dlouho už zde v podzemí je. Oslepený a příčetnosti zbavený muž může udělat jen dvě věci - utíkat nebo bojovat.
Má to být danger a denizen, je tedy jasné, co udělá tenhle.
Prudký pohyb s dýkou kupředu prozradí to druhé. Naštěstí je oslabený dlouhým pobytem zde, ztrátou krve i oslněním. Nemusel by být problém si ho s pomocí hole držet od těla a pohrát si s ním chytře tak, aby se zbytečnými manévry zcela vyčerpal. Obzvlášť když konec hole svítí a jasné světlo se bude komíhat sem a tam.
"Nech mi ho," křiknu na Tristana, aby ho třeba v záchvatu zuřivosti nezabil.
Battle Uondám ho? (Rozum) Strong Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 3, 4
You achieve your objective unconditionally. Take +2
.
Můj odhad se potvrdí. Po osmém výpadu už ztěžka oddechuje a po dvanáctém pokusu mě bodnout, ho klepnu přes holeň, on upadne ... a už nemá síly vstát.
Udělám krok vpřed a zatlačím mu koncem hole do dlaně, aby pustil dýku. Nebrání se. Utlumím světlo, aby ho přestalo oslňovat, ale nechám ho dost silné na to, aby osvítilo tělo. Necítíme žádný zápach, bude tedy mrtvý teprve chvíli ... nebo už hodně dlouho.
Ask the Oracle: 50/50 Je mrtvý chvíli? Rolled 99 vs. 50: HELL NO!
Uvidím, že to je v podstatě jen kostra, navíc oblečená úplně jinak než poražený muž. Jako ... někdo, kdo pracoval v dole.
Uvědomím si, o co se muž snažil.
Nechtěl přivést k životu svého druha. Nalezl mrtvolu některého z původních horníků, kteří zde těžili černé železo před rozkolem s obry.
"Chtěl sis s ním promluvit? Zeptat se ho na cestu ven?" otočím se k poraženému.
Kývne.
Pohlédnu znova na krvavé runy i čerstvou řeznou ránu na jeho předloktí.
"To se dělá jinak. Ne krvavou magií..." a začnu vyndavat svíčky tak samozřejmě, jako bychom spolu před chvíli nebojovali. Otočím se ale u toho k Tristanovi a pošeptám mu: "Myslíš, že to byl jeho nápad, jít na to přes krvavou oběť? Nebo mu něco našeptávalo a vedlo jeho ruku?"
Muž se na nic nezmůže. Fascinovaně sleduje, jak zapaluji jednu svíčku po druhé kolem těla, a s každou ukápnu několik kapek vosku, aby bylo do čeho ji usadit a nespadla během rituálu.
Jakmile mám svíčky rozmístěné, skloním se ke kostře a požádám ji, aby se na okamžik vrátila z podsvětí do našeho světa a poradila nám.
Poselství: Strong hit.
Silná trefa: Duch se zjeví a můžete pár minut vést rozhovor. Vyhodnocuj vhodné tahy (máš +1
).
Můžeš přednost použít i na dlouho mrtvé.
Při provádění tohoto rituálu máš +1
a při trefě získáš +1
.
"Jak se jmenuješ?" zeptám se ho nejprve a sám se představím: "Mé jméno je Myrick Dødenstjener a přivolal jsem tě, protože my jsme ještě živí a potřebujeme pomoc, kterou nám můžeš dát jen ty, mrtvý."
Jenže jasné světlo, místo toho aby se stalo dobrým znamením, začne muže pálit v očích. Já hlupák zapomněl, jak dlouho už zde v podzemí je. Oslepený a příčetnosti zbavený muž může udělat jen dvě věci - utíkat nebo bojovat.
Má to být danger a denizen, je tedy jasné, co udělá tenhle.
Prudký pohyb s dýkou kupředu prozradí to druhé. Naštěstí je oslabený dlouhým pobytem zde, ztrátou krve i oslněním. Nemusel by být problém si ho s pomocí hole držet od těla a pohrát si s ním chytře tak, aby se zbytečnými manévry zcela vyčerpal. Obzvlášť když konec hole svítí a jasné světlo se bude komíhat sem a tam.
"Nech mi ho," křiknu na Tristana, aby ho třeba v záchvatu zuřivosti nezabil.
Můj odhad se potvrdí. Po osmém výpadu už ztěžka oddechuje a po dvanáctém pokusu mě bodnout, ho klepnu přes holeň, on upadne ... a už nemá síly vstát.
Udělám krok vpřed a zatlačím mu koncem hole do dlaně, aby pustil dýku. Nebrání se. Utlumím světlo, aby ho přestalo oslňovat, ale nechám ho dost silné na to, aby osvítilo tělo. Necítíme žádný zápach, bude tedy mrtvý teprve chvíli ... nebo už hodně dlouho.
Uvidím, že to je v podstatě jen kostra, navíc oblečená úplně jinak než poražený muž. Jako ... někdo, kdo pracoval v dole.
Uvědomím si, o co se muž snažil.
Nechtěl přivést k životu svého druha. Nalezl mrtvolu některého z původních horníků, kteří zde těžili černé železo před rozkolem s obry.
"Chtěl sis s ním promluvit? Zeptat se ho na cestu ven?" otočím se k poraženému.
Kývne.
Pohlédnu znova na krvavé runy i čerstvou řeznou ránu na jeho předloktí.
"To se dělá jinak. Ne krvavou magií..." a začnu vyndavat svíčky tak samozřejmě, jako bychom spolu před chvíli nebojovali. Otočím se ale u toho k Tristanovi a pošeptám mu: "Myslíš, že to byl jeho nápad, jít na to přes krvavou oběť? Nebo mu něco našeptávalo a vedlo jeho ruku?"
Muž se na nic nezmůže. Fascinovaně sleduje, jak zapaluji jednu svíčku po druhé kolem těla, a s každou ukápnu několik kapek vosku, aby bylo do čeho ji usadit a nespadla během rituálu.
Jakmile mám svíčky rozmístěné, skloním se ke kostře a požádám ji, aby se na okamžik vrátila z podsvětí do našeho světa a poradila nám.
Poselství: Strong hit.
Silná trefa: Duch se zjeví a můžete pár minut vést rozhovor. Vyhodnocuj vhodné tahy (máš +1
Můžeš přednost použít i na dlouho mrtvé.
Při provádění tohoto rituálu máš +1
"Jak se jmenuješ?" zeptám se ho nejprve a sám se představím: "Mé jméno je Myrick Dødenstjener a přivolal jsem tě, protože my jsme ještě živí a potřebujeme pomoc, kterou nám můžeš dát jen ty, mrtvý."
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Kha..zu.." zakašlá kostra. "Jmenuji se Khazu. Nech mě jít. Nechci tu být, ne tady, ne znovu ty dlouhé týdny utrpení. Chci zpět .. tam, kde byl pokoj."
"Hned tě propustím, omlouvám se, že jsem tě vytrhl z věčného pokoje," uklidňuju mrtvolu. Muž, kterého jsme zajali, a který doposud očima otěkavě škubal sem a tam, se uklidnil a fascinovaně hledí na mluvící tělo.
"My tu také nechceme být a nechceme dlouhé týdny utrpení. Proto budu chtít, abys mi v klidu odpověděl na tři otázky. Potom tě necháme jít."
"Ptej se. Ale rychle, mám-li zůstat v klidu," odpoví upřímně mrtvý.
"Kdybys byl obr, kterou část dolu bys zvolil pro přezimování?" zeptám se ho.
Gather Information Kde přezimuje Tenura? (Rozum) Miss
Action Score 2 + 3 + 1 = 6 Challenge Dice 8, 9
Your investigation unearths a dire threat or reveals an unwelcome truth that undermines your quest. Pay the Price.
Jeho odpověď mě vůbec nepotěší, ale proberu ji s Tristanem později.
"Vyrůstají tu někde prapodivné květiny z černého železa?"
Gather Information Rostou tu divnokvětiny? (Rozum) Weak Hit
Action Score 2 + 3 + 1 = 6 Challenge Dice 10, 2
The information complicates your quest or introduces a new danger. Envision what you discover (Ask the Oracle if unsure), and take +1
.
Ask the Oracle: Likely Pavouk? Rolled 18 vs. 75: Yes
"Ano. Vídali jsme je, když jsme sestoupili na dno. Vyrůstaly na vysoké stěně prorostlé tenkými žilkami černého železa, poblíž východního konce propasti. Bohužel velmi křehké a tenké stěně, jak jsme zjistili, když jsme některé ty rostliny zkoušeli odtěžit. Tak tenké a křehké, že jsme ji provalili ... přímo do JEHO doupěte.
Ach, jak překrásný byl pohled na JEHO doupě, taktéž porostlé těmi žilkami a květinami a ozařované záblesky JEHO těla. A jak osudný. Už nás odsud nepustil ven."
Gather Information Cesta ven? (Rozum) Strong Hit
Action Score 2 + 3 + 1 = 6 Challenge Dice 2, 5
You discover something helpful and specific. The path you must follow or action you must take to make progress is made clear. Envision what you learn (Ask the Oracle if unsure), and take +2
"Takže odsud není žádná jiná cesta ven, než schodiště v propasti?"
"Za mého života jsem takovou neviděl. Mí druhové našli kousek odtud svislý komín, ze kterého nepravidelně přitékala voda a usoudili, že snad ústí až někam na povrch, protože takovou nepravidelností se vyznačuje jen déšť nebo letní tání. Byli odhodláni vytesat do skály stupně a zkusit se tudy dostat vzhůru. Ale jak jejich snaha dopadla nevím, nedočkal jsem se toho..."
S posledním poděkováním zruším kouzlo a odešlu mrtvého zpět do věčného klidu. Otočím se na našeho zajatce: "A teď mluv ty. Jak se jmenuješ? Ten nápad, zkusit si s ním promluvit skrze krvavou oběť. Kde se vzal? Kde jsou tvoji druhové? Jak to vypadá tady kolem?"
Gather Information Jak na tom jsou horníci? (Rozum) Strong Hit
Action Score 4 + 3 + 1 = 8 Challenge Dice 1, 2
You discover something helpful and specific. The path you must follow or action you must take to make progress is made clear. Envision what you learn (Ask the Oracle if unsure), and take +2
Ask the Oracle: 50/50 Jsou poslední dva, co přežili? Rolled 38 vs. 50: Yes
"Jsem Fanir. Ten nápad nebyl můj. Mluvil o tom Chandra ... když se mě snažil uklidnit poté, co ostatní zahynuli při nesmyslném pokusu dostat se zpět k té věži a schodišti. Říkal, že ještě není nejhůř. Že nikdy nebudeme tak zoufalí, abychom se uchýlili ke krvavým rituálům. Jenže já už víc zoufalství nesnesu. Nevěděl jsem, že živí dokáží mluvit s mrtvými pomocí svíček. Prostě jsem chtěl NĚCO zkusit..."
"Jestli se odsud dostaneme, tak budeš moct v každém kruhu, kterým pojede tvá karavana se železem, vyprávět o Myrick Dødenstjenerovi, který slouží Smrti samotné a dokáže mluvit s mrtvými pomocí svíček. Ale na to bude čas později.
Doveď nás k Chandrovi a ukaž nám cestu k tomu komínu, o kterém mluvil Khazu. A taky nám vysvětli, z čeho se tu dá dlouhé měsíce přežít. Kde se bere voda víme, ale jídlo?"
Jakmile promluví o broucích a larvách, co občas slezou sem dolů, utnu ho. "Víc vědět nepotřebuju. Teď nás veď. Já zatím něco proberu s Tristanem."
Otočím se na svého přítele a vrátím se k nepříjemnému zjištění o zimování obrů.
Máš nějaký nápad?
"Hned tě propustím, omlouvám se, že jsem tě vytrhl z věčného pokoje," uklidňuju mrtvolu. Muž, kterého jsme zajali, a který doposud očima otěkavě škubal sem a tam, se uklidnil a fascinovaně hledí na mluvící tělo.
"My tu také nechceme být a nechceme dlouhé týdny utrpení. Proto budu chtít, abys mi v klidu odpověděl na tři otázky. Potom tě necháme jít."
"Ptej se. Ale rychle, mám-li zůstat v klidu," odpoví upřímně mrtvý.
"Kdybys byl obr, kterou část dolu bys zvolil pro přezimování?" zeptám se ho.
Jeho odpověď mě vůbec nepotěší, ale proberu ji s Tristanem později.
"Vyrůstají tu někde prapodivné květiny z černého železa?"
Ask the Oracle: Likely Pavouk? Rolled 18 vs. 75: Yes
"Ano. Vídali jsme je, když jsme sestoupili na dno. Vyrůstaly na vysoké stěně prorostlé tenkými žilkami černého železa, poblíž východního konce propasti. Bohužel velmi křehké a tenké stěně, jak jsme zjistili, když jsme některé ty rostliny zkoušeli odtěžit. Tak tenké a křehké, že jsme ji provalili ... přímo do JEHO doupěte.
Ach, jak překrásný byl pohled na JEHO doupě, taktéž porostlé těmi žilkami a květinami a ozařované záblesky JEHO těla. A jak osudný. Už nás odsud nepustil ven."
"Takže odsud není žádná jiná cesta ven, než schodiště v propasti?"
"Za mého života jsem takovou neviděl. Mí druhové našli kousek odtud svislý komín, ze kterého nepravidelně přitékala voda a usoudili, že snad ústí až někam na povrch, protože takovou nepravidelností se vyznačuje jen déšť nebo letní tání. Byli odhodláni vytesat do skály stupně a zkusit se tudy dostat vzhůru. Ale jak jejich snaha dopadla nevím, nedočkal jsem se toho..."
S posledním poděkováním zruším kouzlo a odešlu mrtvého zpět do věčného klidu. Otočím se na našeho zajatce: "A teď mluv ty. Jak se jmenuješ? Ten nápad, zkusit si s ním promluvit skrze krvavou oběť. Kde se vzal? Kde jsou tvoji druhové? Jak to vypadá tady kolem?"
"Jsem Fanir. Ten nápad nebyl můj. Mluvil o tom Chandra ... když se mě snažil uklidnit poté, co ostatní zahynuli při nesmyslném pokusu dostat se zpět k té věži a schodišti. Říkal, že ještě není nejhůř. Že nikdy nebudeme tak zoufalí, abychom se uchýlili ke krvavým rituálům. Jenže já už víc zoufalství nesnesu. Nevěděl jsem, že živí dokáží mluvit s mrtvými pomocí svíček. Prostě jsem chtěl NĚCO zkusit..."
"Jestli se odsud dostaneme, tak budeš moct v každém kruhu, kterým pojede tvá karavana se železem, vyprávět o Myrick Dødenstjenerovi, který slouží Smrti samotné a dokáže mluvit s mrtvými pomocí svíček. Ale na to bude čas později.
Doveď nás k Chandrovi a ukaž nám cestu k tomu komínu, o kterém mluvil Khazu. A taky nám vysvětli, z čeho se tu dá dlouhé měsíce přežít. Kde se bere voda víme, ale jídlo?"
Jakmile promluví o broucích a larvách, co občas slezou sem dolů, utnu ho. "Víc vědět nepotřebuju. Teď nás veď. Já zatím něco proberu s Tristanem."
Otočím se na svého přítele a vrátím se k nepříjemnému zjištění o zimování obrů.
Máš nějaký nápad?
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Stojím s Myrickem stranou a přemýšlím o tom, co jsme od mrtvého Khazua slyšeli. Mluvil pravdu? A může mrtvý vůbec lhát?
"Takže, jestli to chápu dobře, tak někde dál v dolech jsou podzemní dómy starých obrů, tam někde asi Tenura je. A Khazu tvrdí, že z těch domů přišlo do záhrobí pár lidí a obrů, kteří se tam mezi sebou valí po hlavě, jo? Hm, snad je Tenura ještě živá. A snad nás bude někdo poslouchat, když máme ty desky s úmluvou. Ale upřímně, Myricku, tomu moc nevěřím. Asi si budeme muset vybrat, jestli pomůžeme lidem, nebo obryni."
Je toho víc, co si musíme promyslet. Jediná cesta ven, o které teď víme, vede přes polorozbořenou věž a tu věc, co slídí okolo. Nemá smysl spěchat za Tenurou, když si její vědomosti vezmeme leda tak do hrobu. Necháme se Fanirem vést spletitými chodbami, oči nespouštím z jeho rukou. Nevěřím mu, nevěřím zoufalým lidem. Ale zároveň vím, že zrovna takoví potřebují nejvíc pomoc a ochranu Měsíčního medvěda.
V úzké klikaté chodbě, kde chvílemi ztrácím Fanira z očí, se najednou zastaví mezi krápníky a hledí k zemi. Pak padne na kolena a začne se třást. Dojdu ho a uvidím, že klečí u další mrtvoly. tahle je ale mnohem mladší, ještě vidím zbytky masa a oblečení. Je ve strašném stavu. Těžko říct, jestli ji něco ožralo až po smrti, nebo už předtím.
"Chandra?" zeptám se a nečekám, že by Fanir dokázal odpovědět.
"Ne..." zakroutí hlavou, "ne...vím. Možná? Ne, někdo jiný z nás."
"Hm, jdeme dál," pokynu mu a otočím se na Myricka: "Před tou obrovskou bestií jsme tu v bezpečí, ale i tak tu nejsme sami. Musíme být opatrní."
Take action now: You and any allies (Myricku) may make a move (not a progress move) which directly leverages the opportunity. When you do, add +1
Postupujeme pomalu. Jdu radši první s kopím ve střehu a nechám Fanira, aby mi říkal směry. Není mi příjemné mít ho v zádech, ale věřím Myrickovi, že ho případně pohlídá.
Na žádné další mrtvoly už nenarazíme. Naopak brzo ucítím pach kouře a zakrátko směrem k němu uvidíme i vzdálené mihotavé světlo. Dostaneme se až k zátarase v chodbě postavené z kusů polámaného dřeva, zohýbaného železa a kamení. Za touhle hradbou na mě kouká několik divokých očí. Štěknou nějaké nadávky, ale nemají nic, jak nám ublížit. Šoupnu před sebe Fanira a přikážu mu, aby nás představil. O jeho uklouznutí ke krvavému rituálu nic neříkáme.
Za chvíli jsme už za barikádou v celkem prostorné členité jeskyni v obklopení dalších horníků. Všichni vypadají zbědovaně a ptají se samozřejmě na opuštěnou karavnu a cestu ven. Že tu ještě jsou znamená, že komínem se nahoru nedostali. Máme čas se na to podívat, teď rychle obhlídnu jejich tábořiště a naše zásoby a rozhodnu se na chvíli odpočinout. Pořád jsme s Myrickem ještě mokří, špinaví a zbití a doteď nebyl čas si aspoň prohlédnout naše rány.
Myricku, máš slovo.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Jako gesto dobré vůle nabídnu místním něco z našich zásob. Ne, že bychom toho měli na rozdávání, ale říkám si, že i když zatím neumřeli hlady, jejich strava tady dole musí být dost jednotvárná, a tak je trochu potěší, když po dlouhých týdnech ochutnají něco z povrchu.
A ledy roztají. Nepříjemné štěkání se změní v přátelský tón. Nabídku s radostí přijmou, ale ukáže se, že nepotřebují množství. Nejvíc se vyptávají po soli a koření. A když vyštrachám malý balíček, máme vyhráno. Za půl hodinky už rozlévají do malých misek jakousi nevábně vypadající, ale příjemně vonící hmotu. Neptám se po zdroji tohoto jídla a ze slušnosti ochutnám.
Nevím, jestli je to tím, že jsem tak prochladlý a je to kousek teplého jídla nebo mají tak skvělého kuchaře, ale kaše příjemně hřeje v žaludku a i když jí není mnoho, dodá to síly. Recuperate: Take +1
A i mysl pookřeje, když jí naději dodá fakt, že tihle lidé jsou tu zavření už tolik dní a přesto se dokáží radovat z takových drobností, jako je chuť dobrého koření. Nebo možná právě proto? Relax: Take +1
.
O několik hodin později, odpočatí, skromně najedení a usušení, začínáme zjišťovat víc o naší situaci. O existenci komínu spravíme zatím jen Chandru, abychom nedali příliš naděje - kdyby to nevyšlo, zklamání by bylo o to víc zdrcující a mohlo by chatrnou morálku, kterou horníci jakš takš drží, zcela podlomit.
Přislíbí, že vezme dva chlapi a půjdou cestu ven najít.
Na oplátku po něm chci, aby nám co nejlépe popsal okolí doupěte toho velepavouka a jejich zkušenosti s ním, abychom byli co nejlépe připravení. Tristan se totiž několikrát zmínil o květinách, které tam rostou. A chci mu pomoci nějaké získat.
Secure an Advantage Příprava na proniknutí (Rozum) Weak Hit
Action Score 1 + 3 + 0 = 4 Challenge Dice 9, 3
You gain advantage. Prepare to act: Take +2
.
Dozvíme se, že přímo nad průval do jeho doupěte vede úzká římsa, na kterou se dá dostat z úzkých tunýlků, které jsme už objevili. A mělo by být celkem snadné se z ní spustit dovnitř.
Okamžitě mě napadne plán, jak si s pavoukem poradit.
Já budu ukrytý v úzkých tunýlcích a s pomocí světla budu lákat pavoukovu pozornost v okolí zhroucené věže. To dá Tristanovi možnost spustit se do průvalu, aniž by o tom pavouk věděl.
Zeptám se Chandry, co si o tom myslí a otázku položím trochu návodně - tak, aby ho samotného napadlo, že kdyby bylo víc lidí ve více ústích tunelů, bylo by snazší vodit si pavouka sem a tam a zcela ho změstnat.
Compel Strong hit (Srdce) Strong Hit
Action Score 5 + 2 + 0 = 7 Challenge Dice 7, 7 => Pálím 8 momentum.
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
. If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
.
Nejprve v jeho hlase zazní zlost a tón se opět změní ve vzteklé štěkání. "Vím kam míříš a nebudu nastavovat krk svých lidí jen kvůli nějaké pochybné květině!" odmítne mě.
Jsem ale trpělivý a znovu mu celý plán vysvětlím, včetně toho, že všichni, co se budou účastnit lákání pavouka se budou pohybovat v ústí úzkých tunelů a budou tak zcela v bezpečí.
Nakonec svolí aby s námi šel Fanir a ještě jedna mladá žena, která je dost mrštná a rychlá. To znamená, že pavouka budeme lákat tři, a to už nám dává slušnou šanci.
Jak jsme si to naplánovali, tak to i provedeme. Fanir a Keelan - tak se ta dívka jmenuje - budou pavouka lákat s pomocí pochodní a házením věcí. No a já zapojím i čarovné světlo a vypouštím z hole dlouhé a jasné záblesky. Nejen kvůli tomu, abych pavouka nalákal. Chci, aby Tristan dobře viděl na cestu, nemusel si sám svítit a mohl tak pavoukovi za zády proniknout zcela nepozorovaný.
Aid an Ally Umožnit Tristanovi projít tmou (Stín) Weak Hit
Action Score 5 + 1 + 2 = 8 Challenge Dice 4, 10
They gain advantage.
A ledy roztají. Nepříjemné štěkání se změní v přátelský tón. Nabídku s radostí přijmou, ale ukáže se, že nepotřebují množství. Nejvíc se vyptávají po soli a koření. A když vyštrachám malý balíček, máme vyhráno. Za půl hodinky už rozlévají do malých misek jakousi nevábně vypadající, ale příjemně vonící hmotu. Neptám se po zdroji tohoto jídla a ze slušnosti ochutnám.
Nevím, jestli je to tím, že jsem tak prochladlý a je to kousek teplého jídla nebo mají tak skvělého kuchaře, ale kaše příjemně hřeje v žaludku a i když jí není mnoho, dodá to síly. Recuperate: Take +1
O několik hodin později, odpočatí, skromně najedení a usušení, začínáme zjišťovat víc o naší situaci. O existenci komínu spravíme zatím jen Chandru, abychom nedali příliš naděje - kdyby to nevyšlo, zklamání by bylo o to víc zdrcující a mohlo by chatrnou morálku, kterou horníci jakš takš drží, zcela podlomit.
Přislíbí, že vezme dva chlapi a půjdou cestu ven najít.
Na oplátku po něm chci, aby nám co nejlépe popsal okolí doupěte toho velepavouka a jejich zkušenosti s ním, abychom byli co nejlépe připravení. Tristan se totiž několikrát zmínil o květinách, které tam rostou. A chci mu pomoci nějaké získat.
Dozvíme se, že přímo nad průval do jeho doupěte vede úzká římsa, na kterou se dá dostat z úzkých tunýlků, které jsme už objevili. A mělo by být celkem snadné se z ní spustit dovnitř.
Okamžitě mě napadne plán, jak si s pavoukem poradit.
Já budu ukrytý v úzkých tunýlcích a s pomocí světla budu lákat pavoukovu pozornost v okolí zhroucené věže. To dá Tristanovi možnost spustit se do průvalu, aniž by o tom pavouk věděl.
Zeptám se Chandry, co si o tom myslí a otázku položím trochu návodně - tak, aby ho samotného napadlo, že kdyby bylo víc lidí ve více ústích tunelů, bylo by snazší vodit si pavouka sem a tam a zcela ho změstnat.
Nejprve v jeho hlase zazní zlost a tón se opět změní ve vzteklé štěkání. "Vím kam míříš a nebudu nastavovat krk svých lidí jen kvůli nějaké pochybné květině!" odmítne mě.
Jsem ale trpělivý a znovu mu celý plán vysvětlím, včetně toho, že všichni, co se budou účastnit lákání pavouka se budou pohybovat v ústí úzkých tunelů a budou tak zcela v bezpečí.
Nakonec svolí aby s námi šel Fanir a ještě jedna mladá žena, která je dost mrštná a rychlá. To znamená, že pavouka budeme lákat tři, a to už nám dává slušnou šanci.
Jak jsme si to naplánovali, tak to i provedeme. Fanir a Keelan - tak se ta dívka jmenuje - budou pavouka lákat s pomocí pochodní a házením věcí. No a já zapojím i čarovné světlo a vypouštím z hole dlouhé a jasné záblesky. Nejen kvůli tomu, abych pavouka nalákal. Chci, aby Tristan dobře viděl na cestu, nemusel si sám svítit a mohl tak pavoukovi za zády proniknout zcela nepozorovaný.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Sedím u malého ohně a klopím do sebe soci nechutného ale teplého. Poslouchám Myrickův plán, nelíbí se mi. Já bych tu potvoru radši zkusil zabít, shodit na ni zbytek té věže nebo něco takového. Asi by to nestačilo, těžko říct. Ale cítil bych se líp, než tomu lézt do doupěte a doufat, že si mě nevšimne.
Aspoň cítím, že pokousaná noha nedostala tím pádem a prolízáním v jeskyních moc zabrat a nenadělám při chůzi moc rámus, víc už jí teď ale nepomůžu. A nejsem si jistý, jestli pomůže někdo z těhle horníků nám, i když vypadají docela ochotně, i Fanir se snaží nepropadat svojim stavům.
Mají kus pavouka? Rolled 90 vs. 10: No
Kus té stvůry tu nikdo nemá, tak akorát smíchám popel a prach skály - domov netvora s jeho slabinou a korálem z černého železa si na ruce a tvář načrtnu ochranné runy. Víc nemá smysl, tuhle věc nevyděsí ani samotný Měsíční medvěd, natož já. Jestli se něčeho bojí, nevím o tom.
Pak si ještě srovnám všechny svoje věci - odepnu kovové spony a přezky, přitáhnu popruhy na kůžích. Nestvůra mě snad neuvidí, ale nesmí mě ani slyšet.
Secure an Advantage Nachystám se na nestvůru? (Rozum) Weak Hit
Action Score 3 + 2 + 1 (
)= 6 Challenge Dice 5, 9
You gain advantage. Take control: Make another move now (not a progress move), and add +1
+1
(
).
Rozloučím se s Myrickem a z malého tísnivého tábora se vykradu tak potichu, že si mě nikdo ani nevšimne. Teď jenom aby to stačilo i pak.
Character Activity [65] Patrolling
Dostanu se úzkými tunely až k římse, o které mluvili ostatní. Vyhlídnu dolů do průrvy ke zbořené věži a uvidím dole přeskakovat jiskry na mohutném stínu. Obchází jámu a ústí nejširších chodeb, hledá nás. I proto si světel na okrajích jámy všimne skoro hned. Nevím, jak rychle potvoře dojde, že se za zdrojem světel nedostane, tak moc nečekám a začnu se potichu spouštět dolů.
Face Danger Dostanu se do doupěte? (Stín) Weak Hit
Action Score 1 + 1 + 2 = 4 Challenge Dice 7, 3
You succeed, but you are dispirited or afraid: Endure Stress (1
).
Sklouznu se z římsy po balvanech níž, počkám až stvůra popoleze dál k Myrickově jasnému světlu a pak seskočím níž do trhliny. Srdce se mi skoro zastaví, když za mnou spadne několik kamenů. Neodvážím se pohnout, sotva otočím hlavu a kouknu za sebe. Nic se sem neblíží. Rychle hmátnu k pasu a zapálím připravenou louč. Srdce se mi naopak divoce rozbuší. Je to slabé světlo, ale musí mi stačit. Cokoliv většího by mohlo netvora přitáhnout přímo sem. Nebo ho to sem už přitahuje. Nevím a nemám čas nad tím přemýšlet. Rychle se protáhnu do doupěte.
Endure Stress Vyrovnám se se strachem? (Vůle) Weak Hit
Action Score 5 + 4 + 0 = 9 Challenge Dice 1, 10
You press on.
Aspoň cítím, že pokousaná noha nedostala tím pádem a prolízáním v jeskyních moc zabrat a nenadělám při chůzi moc rámus, víc už jí teď ale nepomůžu. A nejsem si jistý, jestli pomůže někdo z těhle horníků nám, i když vypadají docela ochotně, i Fanir se snaží nepropadat svojim stavům.
Kus té stvůry tu nikdo nemá, tak akorát smíchám popel a prach skály - domov netvora s jeho slabinou a korálem z černého železa si na ruce a tvář načrtnu ochranné runy. Víc nemá smysl, tuhle věc nevyděsí ani samotný Měsíční medvěd, natož já. Jestli se něčeho bojí, nevím o tom.
Pak si ještě srovnám všechny svoje věci - odepnu kovové spony a přezky, přitáhnu popruhy na kůžích. Nestvůra mě snad neuvidí, ale nesmí mě ani slyšet.
Rozloučím se s Myrickem a z malého tísnivého tábora se vykradu tak potichu, že si mě nikdo ani nevšimne. Teď jenom aby to stačilo i pak.
Dostanu se úzkými tunely až k římse, o které mluvili ostatní. Vyhlídnu dolů do průrvy ke zbořené věži a uvidím dole přeskakovat jiskry na mohutném stínu. Obchází jámu a ústí nejširších chodeb, hledá nás. I proto si světel na okrajích jámy všimne skoro hned. Nevím, jak rychle potvoře dojde, že se za zdrojem světel nedostane, tak moc nečekám a začnu se potichu spouštět dolů.
Sklouznu se z římsy po balvanech níž, počkám až stvůra popoleze dál k Myrickově jasnému světlu a pak seskočím níž do trhliny. Srdce se mi skoro zastaví, když za mnou spadne několik kamenů. Neodvážím se pohnout, sotva otočím hlavu a kouknu za sebe. Nic se sem neblíží. Rychle hmátnu k pasu a zapálím připravenou louč. Srdce se mi naopak divoce rozbuší. Je to slabé světlo, ale musí mi stačit. Cokoliv většího by mohlo netvora přitáhnout přímo sem. Nebo ho to sem už přitahuje. Nevím a nemám čas nad tím přemýšlet. Rychle se protáhnu do doupěte.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Za průvalem se otevírá hluboká jáma kamsi dolů do podzemí. Okraje jsou poseté bělavou hmotou a chomáčemi dlouhých chlupů. Na druhé straně jámy vidím širokou žílu černého železa. Je to ta nejmohutnější žíla, o které jsem kdy slyšel. Širší než já a dlouhá kam až dohlédnu. Na okamžik mě napadne, co by se s ní všechno dalo dokázat, ale kvůli tomu tu nejsem. Hledám v žíle nějaké aspoň drobné lístky nebo květy, ale z toho, co najdu, mi zamrzne krev v žilách.
Z temného kouta se ke mně nad jámou vine dlouhý šlahoun s temně modrým květem na konci. Květ se vznáší ve vzduchu jako hlava zvědavého hada a já musím zamrkat, abych si byl jistý, že se mi to nezdá. Mávnu loučí sem a tam, ale květina jde vytrvale dopředu. Nemíří za světlem, míří za mnou. Ohlídnu se za záda. Nestvůra nikde. Chci uskočit stranou, pořádně si květinu prohlídnout a rozmyslet si to, ale nemám na to čas.
Ucítím lehké zalechtání na předloktí, i když chci ucuknout, nedokážu to. Šlahoun květiny mi ovine zápěstí. Zježí se mi chlupy na ruce a ucítím sladkou vůni jarní horské louky. Promnu si prsty a do vzduchu se vznese oblak lehkého pylu. Pak si všimnu, jak mi nehty začne pokrývat slabá vrstva kůry. Stejně jako ve Wulanově soutěsce ve mě probouzí květina spící elfí sémě. Ale tentokrát už neustoupím, nebojím se. Vím, co je v sázce, co jsem přísahal a co musím udělat.
Obtočím rukou několikrát kolem šlahounu a vší silou trhnu. Není potřeba moc síly. Cítím, co květina chce a proč mi přišla naproti.
Šlahoun se přetrhne a volný konec se mi pevně obtočí kolem ruky a zařízne se do kůže. Syknu bolestí a ucítím drobné trny, které se mi derou skrz kůži z předloktí ven. Zhluboka zavrčím a soustředím se na sílu měsíce, která mi tu teď tak moc chybí.
Neudržím se a z plných plic zařvu. Skála se otřese a bolest povolí. A v dunění ozvěny slyším, jak sem od věže míří něco obrovského.
Otočím se na patě a vyběhnu k průrvě. Musím se dostat za balvany dřív, než sem doběhne pavouk. Druhá cesta vede do hlubin a tam teď vážně nechci.
Prolítnu mezi kamením jako horský orel. Na protějších stěnách propasti uvidím v úzkých otvorech tři světla. Nestvůrný pavouk už jim nevěnuje pozornost a přes trosky věže se valí přímo ke mně. Vidím jeho jiskřící tělo a cítím, jak pod ním praská dřevo a jak se namotává do popadaných lan a řetězů.
Popadnu ze země kus železného kování ještě s kusem trámu a zdvihnu ho nad hlavu. Vrčím a čekám. Když se pavouk vymotá a já zřetelně uvidím jeho obrovská kusadla kus ode mě, napnu svaly a hodím trám jemu přímo pod nohy.
Pavouk se na místě zastaví a po trámu okamžitě chňapne. Ozve se hlasitá rána, jak trám praskne a poloslepá nestvůra se do něj pustí kusadly. Mám chvíli, než si uvědomí, že nemá v hubě žrádlo. Tahle chvíle mi musí stačit.
Marky, předávám slovo, co děláš zatím ty?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Uslyším Tristanův řev a pavouk se otočí. Dá se do pohybu směrem k průrvě.
Nechávám světlo zuřivě po letovat po stěnách tunelu a mávám na Fanir a Keelan, ať se svými pochodněmi dělají totéž, ale marně. Pavouk je k nám zády, zcela zaujatý tím, co dělá Tristan.
Pavouk se žene po troskách věže, a pak v modrých záblescích v jeho chlupech vidíme, jak se po něčem ožene, skousne to, zvedne to v kusadlech do výšky a začne to přežvykvat.
Zatajím dech, ale další výkřiky neslyším, až najednou modrý záblesk osvítí trám, který pavouk právě přehryzl vedví. Tristan je ještě naživu.
"Musíme ho sem nalákat. Ale světlo nestačí," křičím na Fanira a Keelan a vybíhám do prostoru.
Ask the Oracle: Small chance Stačí jen náš křik? Rolled 2 vs. 10: Yes
Jenže ta tupá nestvůra odhodí trám a otočí se.
Začne se sunout přes všechny ty hromady zase směrem k nám. Nečekal jsem, že to bude TAK jednoduché.
"Zpátky, zpátky do tunelů," vyhrknu na dvojici, která mezitím opatrně vykoukla. Sám přidám do kroku, holí si svítím pod nohy, jednak proto, abych byl pro pavouka jasný cíl a taky proto, abych někde hloupě nezakopl.
Secure an Advantage Zdrhám a lákám pavouka na opačnou stranu. (Ostří) Strong Hit with a Match
Action Score 3 + 2 + 2 = 7 Challenge Dice 2, 2
You gain advantage. Take control: Make another move now (not a progress move), and add +1
. Prepare to act: Take +2
.
A pak uslyším hrozivé dunění a rachot.
Zastavím se, otočím. Modré záblesky probleskují oblaka zvířeného prachu, ale nepřibližují se.
Opakované probíhání pavouka skrze trosky věže si vzalo svou daň. Trosky se se sesunuly a zasypaly tři z jeho nohou tak, že uvízl. Zabírá veškerou silou co má, ale situace se jen zhorušuje. S každým jeho pohybem se na zaklíněné nohy nasouvá víc a víc materiálu.
"Tristane? Jestli jsi živý, tak teď můžeš k nám!" volám ho do temnoty. "Nebo ho třeba doraž, jestli to tvé medvědí já potřebuje, ale prosím ozvi se a dej vědět, že jsi naživu..." volám dál, a pak zmlknu a poslouchám se zatajeným dechem, zda přijde odpověď.
Nechávám světlo zuřivě po letovat po stěnách tunelu a mávám na Fanir a Keelan, ať se svými pochodněmi dělají totéž, ale marně. Pavouk je k nám zády, zcela zaujatý tím, co dělá Tristan.
Pavouk se žene po troskách věže, a pak v modrých záblescích v jeho chlupech vidíme, jak se po něčem ožene, skousne to, zvedne to v kusadlech do výšky a začne to přežvykvat.
Zatajím dech, ale další výkřiky neslyším, až najednou modrý záblesk osvítí trám, který pavouk právě přehryzl vedví. Tristan je ještě naživu.
"Musíme ho sem nalákat. Ale světlo nestačí," křičím na Fanira a Keelan a vybíhám do prostoru.
Jenže ta tupá nestvůra odhodí trám a otočí se.
Začne se sunout přes všechny ty hromady zase směrem k nám. Nečekal jsem, že to bude TAK jednoduché.
"Zpátky, zpátky do tunelů," vyhrknu na dvojici, která mezitím opatrně vykoukla. Sám přidám do kroku, holí si svítím pod nohy, jednak proto, abych byl pro pavouka jasný cíl a taky proto, abych někde hloupě nezakopl.
A pak uslyším hrozivé dunění a rachot.
Zastavím se, otočím. Modré záblesky probleskují oblaka zvířeného prachu, ale nepřibližují se.
Opakované probíhání pavouka skrze trosky věže si vzalo svou daň. Trosky se se sesunuly a zasypaly tři z jeho nohou tak, že uvízl. Zabírá veškerou silou co má, ale situace se jen zhorušuje. S každým jeho pohybem se na zaklíněné nohy nasouvá víc a víc materiálu.
"Tristane? Jestli jsi živý, tak teď můžeš k nám!" volám ho do temnoty. "Nebo ho třeba doraž, jestli to tvé medvědí já potřebuje, ale prosím ozvi se a dej vědět, že jsi naživu..." volám dál, a pak zmlknu a poslouchám se zatajeným dechem, zda přijde odpověď.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Už se hrabu na nejbližší sesuté kameny, když se za mnou ozve rachot. Otočím se a vidím nestvůru trčet pod troskami. Stačí opatrně přijít a z bezpečné vzdálenosti ji kopím ubodat. Nemá mi jak ublížit, dokud se nevytrhne, je to snadná kořist. Už se vidím s obrovskými kusadly jako trofejí, ale pak uslyším Myricka. Kouknu směrem k němu, jde to těžce. Hlavu mi tíží korály z černého železa ve vousech. Přísahal jsem Myrickovi pomoct, přísahal jsem elfům zastavit Nemoc a Zlomené. Tohle je teď důležitější.
"Jdu za tebou!" zařvu na Myricka a vyrazím ke skalní stěně.
Může mě teď pavouk ohrozit? Rolled 37 vs. 25: No
Šplhám zvolna a soustředěně. Dávám pozor, jestli neslyším žádný nový hluk od trosek a chvílemi kouknu za sebe, jestli jsou jiskry a dlouhé nohy pořád tam, kde mají být. Když se dostanu na úzkou římsu k ústí první úzké chodby, zastavím se a chvíli dýchám. Pak si přetáhnu košili až k zápěstí a převážu ji kolem prstů řemínkem. Nechci, aby se květině něco stalo. A zatím nechci, aby Myrick viděl, co se mnou dělá.
"Mám to," zabručím na něj, když se protáhnu tunelem až ke světlu jeho hole. "Díky, díky moc. Vypadněme odsud."
Jdu sám příkladem a mířím chodbou pryč. Nevím, jestli jdu přímo k Chandrově táboru, ale hlavně pryč.
"Jdu za tebou!" zařvu na Myricka a vyrazím ke skalní stěně.
Šplhám zvolna a soustředěně. Dávám pozor, jestli neslyším žádný nový hluk od trosek a chvílemi kouknu za sebe, jestli jsou jiskry a dlouhé nohy pořád tam, kde mají být. Když se dostanu na úzkou římsu k ústí první úzké chodby, zastavím se a chvíli dýchám. Pak si přetáhnu košili až k zápěstí a převážu ji kolem prstů řemínkem. Nechci, aby se květině něco stalo. A zatím nechci, aby Myrick viděl, co se mnou dělá.
"Mám to," zabručím na něj, když se protáhnu tunelem až ke světlu jeho hole. "Díky, díky moc. Vypadněme odsud."
Jdu sám příkladem a mířím chodbou pryč. Nevím, jestli jdu přímo k Chandrově táboru, ale hlavně pryč.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Ve spleti chodeb nás doženou Chandra, Fanir a Keelan. Jsou udýchaní, spíš vzrušením a strachem, než únavou.
"Tak co, máš to? Ukaž?" štěká po mně Fanir.
"To nechceš vidět," odbydu ho. "A vůbec, spěcháme. Je tu obryně v nebezpečí."
"Ob... obryně?" zasekne se Fanir.
"Jo, obryně. Bude naštvaná, že ji rušíme. A s někým se mydlí po hlavě. Chcete se do toho plést?"
Budou chtít spíš s námi nebo počkat? Rolled 78 vs. 50: No
"Ne," skočí mu Chandra rázně do řeči. "Počkáme v táboře. Ale jestli je vážně ten komín ven, o kterém jste říkali... pak čekat nebudeme. Nebudu tu ani o chvíli dýl, než musím."
Nedivím se mu. Taky tu nechci zůstávat. Ale musím. A cítím, že nemám moc čas.
Zamíříme s Myrickem dál ze spleti chodeb do míst, kde jsme narazili na Fanira a pak ještě dál. Je to jediný směr, kde by mohly obří dómy být.
Features: d100 - 35: Cramped tunnels + 87: Unearthed secret
Aspect [59] Flooded + Focus [93] Corruption
Stihnu ztratit představu o směru i čase, než se ze spleti chodeb vymotáme. Děláme si očazeným dřevem značky, takže jsme nezabloudili, ale moc netuším, jestli jdeme pořád správným směrem. Určitě ale dorazíme do míst, kde jsme ještě nebyli.
Spíš přírodní osekané tunely se narovnají a už nějakou dobou jdeme spíš dobře opracovanou chodbou, která se pomalu svažuje dolů do hlubin. Po stranách míjíme zavalené boční chodby, které tohle místo možná spojují s povrchem nebo dalšími částmi dolu. Na zemi se povalují zbytky něčeho podivného a občas ohlodané kosti. Najednou narazíme na vodu. Prvně je nám jenom po kotníky, ale pomalu jí přibývá. Podíváme se na sebe s Myrickem a opatrně postupujeme dál. Vlhký vzduch začne těžknout a nepříjemně smrdět hnilobou. Chodba najednou skončí v široké jeskyni, ze které po stranách vychází do různých směrů několik dalších chodeb. Skoro celá jeskyně je pod vodou a zhruba uprostřed se nad hladinou vznáší lehká mlha.
Zhasím oheň a kývnu na Myricka, aby se se mnou držel podél zdi. Nevím, jestli to je plyn nebo tu pod vodou něco fakt chcíplo, ale nechci to zjišťovat.
Delve the Depths Co tady objevíme?(Rozum) Miss with a Match
Action Score 1 + 2 + 0 = 3 Challenge Dice 4, 4
-5
Strong Hit
You delve deeper. Mark progress and Find an Opportunity.










d100 - 46: You locate a secure area.
Myricku, Take action now: You and any allies may make a move (not a progress move) which directly leverages the opportunity. When you do, add +1
and take +1
on a hit.
Dávám si bacha, kam šlapu, kopím šmátrám ve vodě a pomalu se suneme jeskyní k dalším chodbám. První dvě vedou prudce dolů a jsou brzy příliš zatopené, další vede někam dál a cítím z tama čerstvý vzduch. Že to tu ale vypadá bezpečně, navrhnu se podívat ještě do poslední. Ta vede krátce nahoru a končí závalem. Z něho čouhají trosky starých vzpěr, polic a vozíku. Je to slepá chodba, ale nejlepší, kde si můžeme na chvíli vydechnout. Cokoliv by se k nám chtělo dostat, musí přes vodu a uslyšíme to.
Vylezu až k závalu a začnu rychle rozdělávat oheň. Cítím, že květina na mojí ruce po něčem touží, k něčemu se upíná a já nevím k čemu. Snad jí oheň a teplo připomene slunce a trochu se mi uleví.
Bude květina reagovat na oheň dobře? Rolled 51 vs. 50: No
Sotva s Myrickovou pomocí vzplanou první dřevěné třísky, ucítím na ruce strašné pálení. Musím cuknout stranou a stáhnout se až do kouta k závalu. Teď se tady neohřeju.
"To bude dobrý," zavrčím na Myricka a zabalím se do kůží. "Až to dřevo bude pořádně opálené, podej mi ho, prosím."
Cítím se nesvůj. Květinu jsem získal, ale až moc snadno. Byl vůbec dobrý nápad brát ji do ruky? Dokážu ji donést až do Hlubočiny? Pomůže šamanovi Uktannu nějak? Mám strach z toho, co se děje, a co bude. A umím s ním bojovat jenom jedním způsobem, jako medvěd - přenesu ho na někoho jiného.
Sotva od Myricka dostanu opálené dřevo, sedřu z něj nožem spálené části a smíchám je na zemi s kapkou vody a zdrclou zvířecí krví. Hustou lepkavou mastí si namaluju od čela dolů osm pruhů, za každou nohu obrovitého pavouka jednu.
Visage Podaří se mi malování? (Rozum) Strong Hit
Action Score 6 + 2 + 1 = 9 Challenge Dice 5, 1
Povedlo se. +1
(Opportunity)
Stačí mi jediný Myrickův pohled, abych poznal, že sem svůj strach dokázal přenést na venek. Utřu si ruce do kůží.
"Můžeme za Tenurou," zavrčím a začnu si balit věci.
Myricku, předávám slovo.
"Tak co, máš to? Ukaž?" štěká po mně Fanir.
"To nechceš vidět," odbydu ho. "A vůbec, spěcháme. Je tu obryně v nebezpečí."
"Ob... obryně?" zasekne se Fanir.
"Jo, obryně. Bude naštvaná, že ji rušíme. A s někým se mydlí po hlavě. Chcete se do toho plést?"
"Ne," skočí mu Chandra rázně do řeči. "Počkáme v táboře. Ale jestli je vážně ten komín ven, o kterém jste říkali... pak čekat nebudeme. Nebudu tu ani o chvíli dýl, než musím."
Nedivím se mu. Taky tu nechci zůstávat. Ale musím. A cítím, že nemám moc čas.
Zamíříme s Myrickem dál ze spleti chodeb do míst, kde jsme narazili na Fanira a pak ještě dál. Je to jediný směr, kde by mohly obří dómy být.
Stihnu ztratit představu o směru i čase, než se ze spleti chodeb vymotáme. Děláme si očazeným dřevem značky, takže jsme nezabloudili, ale moc netuším, jestli jdeme pořád správným směrem. Určitě ale dorazíme do míst, kde jsme ještě nebyli.
Spíš přírodní osekané tunely se narovnají a už nějakou dobou jdeme spíš dobře opracovanou chodbou, která se pomalu svažuje dolů do hlubin. Po stranách míjíme zavalené boční chodby, které tohle místo možná spojují s povrchem nebo dalšími částmi dolu. Na zemi se povalují zbytky něčeho podivného a občas ohlodané kosti. Najednou narazíme na vodu. Prvně je nám jenom po kotníky, ale pomalu jí přibývá. Podíváme se na sebe s Myrickem a opatrně postupujeme dál. Vlhký vzduch začne těžknout a nepříjemně smrdět hnilobou. Chodba najednou skončí v široké jeskyni, ze které po stranách vychází do různých směrů několik dalších chodeb. Skoro celá jeskyně je pod vodou a zhruba uprostřed se nad hladinou vznáší lehká mlha.
Zhasím oheň a kývnu na Myricka, aby se se mnou držel podél zdi. Nevím, jestli to je plyn nebo tu pod vodou něco fakt chcíplo, ale nechci to zjišťovat.
Myricku, Take action now: You and any allies may make a move (not a progress move) which directly leverages the opportunity. When you do, add +1
Dávám si bacha, kam šlapu, kopím šmátrám ve vodě a pomalu se suneme jeskyní k dalším chodbám. První dvě vedou prudce dolů a jsou brzy příliš zatopené, další vede někam dál a cítím z tama čerstvý vzduch. Že to tu ale vypadá bezpečně, navrhnu se podívat ještě do poslední. Ta vede krátce nahoru a končí závalem. Z něho čouhají trosky starých vzpěr, polic a vozíku. Je to slepá chodba, ale nejlepší, kde si můžeme na chvíli vydechnout. Cokoliv by se k nám chtělo dostat, musí přes vodu a uslyšíme to.
Vylezu až k závalu a začnu rychle rozdělávat oheň. Cítím, že květina na mojí ruce po něčem touží, k něčemu se upíná a já nevím k čemu. Snad jí oheň a teplo připomene slunce a trochu se mi uleví.
Sotva s Myrickovou pomocí vzplanou první dřevěné třísky, ucítím na ruce strašné pálení. Musím cuknout stranou a stáhnout se až do kouta k závalu. Teď se tady neohřeju.
"To bude dobrý," zavrčím na Myricka a zabalím se do kůží. "Až to dřevo bude pořádně opálené, podej mi ho, prosím."
Cítím se nesvůj. Květinu jsem získal, ale až moc snadno. Byl vůbec dobrý nápad brát ji do ruky? Dokážu ji donést až do Hlubočiny? Pomůže šamanovi Uktannu nějak? Mám strach z toho, co se děje, a co bude. A umím s ním bojovat jenom jedním způsobem, jako medvěd - přenesu ho na někoho jiného.
Sotva od Myricka dostanu opálené dřevo, sedřu z něj nožem spálené části a smíchám je na zemi s kapkou vody a zdrclou zvířecí krví. Hustou lepkavou mastí si namaluju od čela dolů osm pruhů, za každou nohu obrovitého pavouka jednu.
Stačí mi jediný Myrickův pohled, abych poznal, že sem svůj strach dokázal přenést na venek. Utřu si ruce do kůží.
"Můžeme za Tenurou," zavrčím a začnu si balit věci.
Myricku, předávám slovo.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Tristan je nervózní a to se mi nelíbí. Nevím, co přesně dělal za pavoukem, ale způsob, jakým odsekl Fanirovi, mě odradí od vyzvídání.
Obrátím se vnitřním hlasem k Ingrid, ale dostane se mi krátké odpovědi, že já mám přece také svoje tajemství ... třeba jí ... a že je také neříkám každému na potkání. Tak mlčím. Až bude potřebovat, tak mi sám řekne, o co jde.
Jediné co nechápu je, proč se maluje, když po krátkém oddechu musíme zpátky do té vody. Ale využiju alespoň té chvíle, rozsvítím konec hole a prohledám police a vozíky, jestli tu nezůstalo něco užitečného.
Resupply Co je v troskách? (Rozum) Strong Hit
Action Score 3 + 3 + 1 = 7 Challenge Dice 1, 3
You bolster your resources. Take +2
.
Až mě překvapí, kolik toho tady je. Doplním tak alespoň zásoby loje, vyměním ztupený nůž za ostrý a poberu pár chladem ztuhlých provazů. A připravím podobnou hromádku i pro Tristana.
Máme 4
.
Během balení se ale vrátím v myšlenkách k Ingrid a slibu, který jsem ji kdysi dal. Že s s ní promluvím.
Vždyť já už s ní mluvím. Ano, je to trochu jinak, než co by si člověk představil, když o něčem řekne, že nalezne klid, ale naučili jsme se spolu koexistovat v jednom těle a obracíme se jeden k druhému v myšlenkách stále častěji. A to je velmi blízké tomu, jak jsme to měli za živa.

Ingid mě posedla, a já už si s ní nějaký čas povídám.
"Ingrid, když jsi opět se mnou, nalezla jsi klid?" zeptám se jí přímo.
Fulfill Your Vow Nalezla Ingrid klid? (Postup) Weak Hit
Action Score 8 Challenge Dice 10, 4
There is more to be done or you realize the truth of your quest. Envision what you discover (Ask the Oracle if unsure). If you Swear an Iron Vow to set things right mark full experience. Otherwise, mark one less experience.
"Trochu," odpoví mi. "Je to takhle lepší. S tebou ... než tam na druhé straně sama. Ale opravdový klid naleznu teprve až se tam vrátím ... a nebudu sama, ale přijdeš se mnou."
"Až zemřu? Najdeš klid až zemřu?"
"Počkám si na to. Času mám dost, když tě mám blízko a můžeme spolu alespoň mluvit."
Tiše polknu. Tohle jsem nečekal, ale přesto je to pro mě nějak uklidňující. Nebudu se snažit tomu bránit. Možná tomu i půjdu naproti. Ale nejprve musím pomoct své živé rodině. Sardě, Éos.
+1ZKUŠENOST
Obrátím se vnitřním hlasem k Ingrid, ale dostane se mi krátké odpovědi, že já mám přece také svoje tajemství ... třeba jí ... a že je také neříkám každému na potkání. Tak mlčím. Až bude potřebovat, tak mi sám řekne, o co jde.
Jediné co nechápu je, proč se maluje, když po krátkém oddechu musíme zpátky do té vody. Ale využiju alespoň té chvíle, rozsvítím konec hole a prohledám police a vozíky, jestli tu nezůstalo něco užitečného.
Až mě překvapí, kolik toho tady je. Doplním tak alespoň zásoby loje, vyměním ztupený nůž za ostrý a poberu pár chladem ztuhlých provazů. A připravím podobnou hromádku i pro Tristana.
Máme 4
Během balení se ale vrátím v myšlenkách k Ingrid a slibu, který jsem ji kdysi dal. Že s s ní promluvím.
Vždyť já už s ní mluvím. Ano, je to trochu jinak, než co by si člověk představil, když o něčem řekne, že nalezne klid, ale naučili jsme se spolu koexistovat v jednom těle a obracíme se jeden k druhému v myšlenkách stále častěji. A to je velmi blízké tomu, jak jsme to měli za živa.
"Ingrid, když jsi opět se mnou, nalezla jsi klid?" zeptám se jí přímo.
"Trochu," odpoví mi. "Je to takhle lepší. S tebou ... než tam na druhé straně sama. Ale opravdový klid naleznu teprve až se tam vrátím ... a nebudu sama, ale přijdeš se mnou."
"Až zemřu? Najdeš klid až zemřu?"
"Počkám si na to. Času mám dost, když tě mám blízko a můžeme spolu alespoň mluvit."
Tiše polknu. Tohle jsem nečekal, ale přesto je to pro mě nějak uklidňující. Nebudu se snažit tomu bránit. Možná tomu i půjdu naproti. Ale nejprve musím pomoct své živé rodině. Sardě, Éos.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Sestoupím zpátky do vody a probrodíme zpět k chodbě, ze které vanul čerstvý vzduch.
Světlo na holi už mi jen skomírá, a tak požádám Tristana, aby rozžehl pochodeň. Podá mi ji, z nějakého důvodu ji nechce v ruce držet sám. Neprotestuji.
Vzhůru stoupáme opatrně a průběžně nasloucháme zvukům před námi.
Delve the Depths Čerstvý vítr (Rozum) Weak Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 8, 2
Roll on the table according to your stat.
Features: d100 - 14: Traces of what was lost
Chodba je celkem rovná, a i když je strmá, daří se stoupat, protože v ní jsou tu a tam položené pražce, které nám slouží jako nerovný a nepravidelný žebřík. Občas je nějaký ztrouchnivělý a kolejnice i lana, která spouštěla vozíky dolů do hlubin už jsou pryč, ale i tak mě fakt, že jsme konečně nabrali směr vzhůru, uklidňuje.
d100 - 22: Mark progress and Reveal a Danger.
Ask the Oracle: Likely Je to už nepokoj mezi obry a lidmi? Rolled 35 vs. 75: Yes
Náhle k nám dolehne rána. Zastavíme se. Slyšíme vzdálené hlasy, nejspíš lidské, nesrozumitelné. A také uvidíme světlo na konci tunelu - je to spíš oranžová slabá skvrnka mihotající se v jinak temném tunelu, ale prozrazuje, že chodba ústí do nějakého většího prostoru, sporadicky osvětleného pochodněmi nebo ohništi.
Pokračujeme pomalu vzhůru, uši nastražené.
"RAÁAZ, DVAAA, TŘIIIII .... BUCH!" uslyšíme náhle zřetelně kousek nad námi. Pak se ozve šramot, funění, zaskřípá dřevo a následuje rána. "RAÁAZ, DVAAA, TŘIIIII .... BUCH!" Další rána, prokládaná nadávkami. "Z čeho si ta obryně tu barikádu postavila? Ten beran na ní nestačí."
Hlasy se ozývají jen kousek od místa, kde se chystáme vylézt z tunelu.
"To není dobré," otočím se dolů k Tristanovi a polohlasem mu vysvětlím situaci. "Jsme na obřím zimovišti. Ale Tengura se zjevně zabarikádovala a tihle bojovníci - nevím, co jsou zač - se snaží probít k ní s beranidlem."
Světlo na holi už mi jen skomírá, a tak požádám Tristana, aby rozžehl pochodeň. Podá mi ji, z nějakého důvodu ji nechce v ruce držet sám. Neprotestuji.
Vzhůru stoupáme opatrně a průběžně nasloucháme zvukům před námi.
Chodba je celkem rovná, a i když je strmá, daří se stoupat, protože v ní jsou tu a tam položené pražce, které nám slouží jako nerovný a nepravidelný žebřík. Občas je nějaký ztrouchnivělý a kolejnice i lana, která spouštěla vozíky dolů do hlubin už jsou pryč, ale i tak mě fakt, že jsme konečně nabrali směr vzhůru, uklidňuje.
Náhle k nám dolehne rána. Zastavíme se. Slyšíme vzdálené hlasy, nejspíš lidské, nesrozumitelné. A také uvidíme světlo na konci tunelu - je to spíš oranžová slabá skvrnka mihotající se v jinak temném tunelu, ale prozrazuje, že chodba ústí do nějakého většího prostoru, sporadicky osvětleného pochodněmi nebo ohništi.
Pokračujeme pomalu vzhůru, uši nastražené.
"RAÁAZ, DVAAA, TŘIIIII .... BUCH!" uslyšíme náhle zřetelně kousek nad námi. Pak se ozve šramot, funění, zaskřípá dřevo a následuje rána. "RAÁAZ, DVAAA, TŘIIIII .... BUCH!" Další rána, prokládaná nadávkami. "Z čeho si ta obryně tu barikádu postavila? Ten beran na ní nestačí."
Hlasy se ozývají jen kousek od místa, kde se chystáme vylézt z tunelu.
"To není dobré," otočím se dolů k Tristanovi a polohlasem mu vysvětlím situaci. "Jsme na obřím zimovišti. Ale Tengura se zjevně zabarikádovala a tihle bojovníci - nevím, co jsou zač - se snaží probít k ní s beranidlem."
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
"Hmpf..." odfrknu si a protáhnu ramena. "Nevíme, co jsou zač? Tak to zjistíme."
Vylezu z tunelu přímo za světlem. Jednoduché koleje se tu rozvětví do široké plochy, a i když většina asi chybí a dost je hodně poničených, odhadnu z toho, že tu kdysi bývalo nějaké překladiště nebo něco podobného. Kolem dokola je otevřený prostor a nekonečná tma - je to tu mnohem větší, než kam mi jakékoliv světlo teď dosáhne. To důležité mám ale přímo na očích.
Aspect [42] Unnatural + Focus [3] Threshold
Na konci kolejí je země rozervaná nějakou hrozivou silou a hluboké rýhy vedou kolem dvou plápolajících ohnišť a skupiny lidí k vysokému valu v širokém a vysokém tunelu. Z valu koukají mezi kamením lesklé kovové díly, které vypadají přesně jako rozbité a pokroucené důlní vozíky, na které jsme narazili dřív. Napadá mě jediná síla, která by tohle dokázala seskládat.
Je tu small pack lidí nebo large pack lidí? Rolled 56 vs. 50: No
Je tu ještě nějaký živý obr? Rolled 61 vs. 25: No
Mezi námi a valem je větší skupina lidí kolem jednoduchého dřevěného beranidla. Kolem nich leží na zemi nejmíň dva mrtví obři a dál u stěny vidím několik srovnaných lidských těl. Země je pořád ještě zbarvená krví a někteří lidé u beranidla jsou ovázaní.
Character name B [71] Kalidas + Descriptor [21] Hardhearted + Descriptor [59] Driven
Goal [87] Prove worthiness + Goal [82] Gain knowledge
Asi jim z toho bušení třeští hlavy, protože se dostanu celkem blízko, než si mě někdo z nich všimne. Naproti mi vystoupí štíhlý chlap se špinavými hnědými vlasy, širokou čepicí a koženým pláštěm, pod kterým na něm visí několik ozdob a amuletů.
"Stůj, varuju tě!" zakřičí na mě. "Kdo jsi a co tu chceš?!"
"Jsem Tristan Baldurson," zařvu na něj a zastavím se až ve chvíli, kdy mi obličej osvítí světlo z jejich ohně. "Chci za ten zával, stejně jako vy. Jak se tak koukám kolem sebe na tu krev a mrtvé, stáli u vás vaši bohové, když vy jste ještě živí. Ale jsme hluboko a bohové se chvílemi dívají i jinam. Tak si nemyslete, že se váma nechám zastavit nebo se s vámi budu nějak párat. Ne, vy povíte mě, co jste zač a co tu chcete. Na horníky nevypadáte, tak tohle na mě ani nezkoušejte. Čekám, ale jenom chvíli, pak se budou ptát moje ruce!"
Compel Dostanu z nich odpovědi? (Železo) Strong Hit
Action Score 4 + 3 + 2(
) = 9 Challenge Dice 5, 1
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
+1
(
). If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
.
Cizinci ztuhnou. Někteří začnou couvat k závalu. Jako by tam byli víc v bezpečí. Cítím, jak mi teplo ohně zahřívá prokrvenou pomalovanou tvář a užívám si to. Už se nebojím já.
Gather Information Co od něj zjistím? (Rozum) Miss
Action Score 3 + 2 + 1 = 6 Challenge Dice 10, 8
Your investigation unearths a dire threat or reveals an unwelcome truth that undermines your quest. Pay the Price.
"Já jsem Kalidas a vedu tuhle skupinu," představí se muž v koženém plášti. "Jsme horníci... zadrž... ale už dlouho bez obživy. Náš důl zamořily příšery a celý náš Kruh nemá z čeho jíst. Přísahal jsem na železo, že nám najdu nový důl a stanu se novým vůdcem. Moje pátrání mě dovedlo až sem. Tohle je důl, který si nikdo nenárokuje a bude náš! Ale obři nás tu nechtějí, rozumíš tomu? Přitom naši starší mluvili o úmluvách, které mají horníci s obry z hor a varou z kopců. A já věřím, že ty úmluvy leží právě zde, v rukách obrů, kteří nám brání vykonávat naše rodové právo! A vezmu si je od nich po dobrém nebo po zlém, i kdybych na to měl zbýt sám!"
Jeho skupina svorně zamručí a třikrát udeří svými zbraněmi do skály. Stojí pevně při něm, umřou pro jeho přísahu a jejich kruh.
Těžce polknu. Vím přesně, jaké úmluvy hledá, mám je v torně. A Myrick z nich vyčetl, že tenhle důl lidem prostě nepatří. Myrick, který ohledně toho podle mě nedokáže lhát. Máme problém, a ten problém jsou jejich zbraně. Pevně sevřu kopí a ustoupím krok od ohně.
Myricku, co bys s tím dělal ty?
Vylezu z tunelu přímo za světlem. Jednoduché koleje se tu rozvětví do široké plochy, a i když většina asi chybí a dost je hodně poničených, odhadnu z toho, že tu kdysi bývalo nějaké překladiště nebo něco podobného. Kolem dokola je otevřený prostor a nekonečná tma - je to tu mnohem větší, než kam mi jakékoliv světlo teď dosáhne. To důležité mám ale přímo na očích.
Na konci kolejí je země rozervaná nějakou hrozivou silou a hluboké rýhy vedou kolem dvou plápolajících ohnišť a skupiny lidí k vysokému valu v širokém a vysokém tunelu. Z valu koukají mezi kamením lesklé kovové díly, které vypadají přesně jako rozbité a pokroucené důlní vozíky, na které jsme narazili dřív. Napadá mě jediná síla, která by tohle dokázala seskládat.
Mezi námi a valem je větší skupina lidí kolem jednoduchého dřevěného beranidla. Kolem nich leží na zemi nejmíň dva mrtví obři a dál u stěny vidím několik srovnaných lidských těl. Země je pořád ještě zbarvená krví a někteří lidé u beranidla jsou ovázaní.
Asi jim z toho bušení třeští hlavy, protože se dostanu celkem blízko, než si mě někdo z nich všimne. Naproti mi vystoupí štíhlý chlap se špinavými hnědými vlasy, širokou čepicí a koženým pláštěm, pod kterým na něm visí několik ozdob a amuletů.
"Stůj, varuju tě!" zakřičí na mě. "Kdo jsi a co tu chceš?!"
"Jsem Tristan Baldurson," zařvu na něj a zastavím se až ve chvíli, kdy mi obličej osvítí světlo z jejich ohně. "Chci za ten zával, stejně jako vy. Jak se tak koukám kolem sebe na tu krev a mrtvé, stáli u vás vaši bohové, když vy jste ještě živí. Ale jsme hluboko a bohové se chvílemi dívají i jinam. Tak si nemyslete, že se váma nechám zastavit nebo se s vámi budu nějak párat. Ne, vy povíte mě, co jste zač a co tu chcete. Na horníky nevypadáte, tak tohle na mě ani nezkoušejte. Čekám, ale jenom chvíli, pak se budou ptát moje ruce!"
Cizinci ztuhnou. Někteří začnou couvat k závalu. Jako by tam byli víc v bezpečí. Cítím, jak mi teplo ohně zahřívá prokrvenou pomalovanou tvář a užívám si to. Už se nebojím já.
"Já jsem Kalidas a vedu tuhle skupinu," představí se muž v koženém plášti. "Jsme horníci... zadrž... ale už dlouho bez obživy. Náš důl zamořily příšery a celý náš Kruh nemá z čeho jíst. Přísahal jsem na železo, že nám najdu nový důl a stanu se novým vůdcem. Moje pátrání mě dovedlo až sem. Tohle je důl, který si nikdo nenárokuje a bude náš! Ale obři nás tu nechtějí, rozumíš tomu? Přitom naši starší mluvili o úmluvách, které mají horníci s obry z hor a varou z kopců. A já věřím, že ty úmluvy leží právě zde, v rukách obrů, kteří nám brání vykonávat naše rodové právo! A vezmu si je od nich po dobrém nebo po zlém, i kdybych na to měl zbýt sám!"
Jeho skupina svorně zamručí a třikrát udeří svými zbraněmi do skály. Stojí pevně při něm, umřou pro jeho přísahu a jejich kruh.
Těžce polknu. Vím přesně, jaké úmluvy hledá, mám je v torně. A Myrick z nich vyčetl, že tenhle důl lidem prostě nepatří. Myrick, který ohledně toho podle mě nedokáže lhát. Máme problém, a ten problém jsou jejich zbraně. Pevně sevřu kopí a ustoupím krok od ohně.
Myricku, co bys s tím dělal ty?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Já ty úmluvy znám, vím co se v nich píše," vystoupím za Tristana. "A tento důl je podle nich lidem zapovězen. Najděte si jiný, nechcete-li vyvolat válku s obry. Už tak jste spáchali velkou křivdu na těchto dvou a budete mít dost problémů, i když ve svém křivém jednání nebudete pokračovat. Nebo si snad myslíte, že je možné jen tak zabít dva obry v jejich zimovišti a že to nezůstane mezi ostatními bez odezvy?"
"Oni jich beztak moc nezbývá, chcípají na Nemoc po desítkách," ozve se jeden muž ze zadní řady.
"A to ti dává právo porušit slovo, které dali obrům naši předci? Vystup na světlo, ať všichni vidíme, kdo tady pohrdá železnými přísahami. A ostatní ... podívejte se dobře, na koho z vašeho kruhu si dát pozor, protože stejně jako nectí úmluvy předků, nebude ctít ani přísahy, které dal vám.
Opravdu chcete něco takového? Chcete následovat křivopřísežníka?"
Face Danger Vnesu do jejich řad pocit viny a ut (Rozum) Weak Hit
Action Score 3 + 2 + 0 = 5 Challenge Dice 2, 8
You succeed, but lose advantage: Suffer −1
.
"Vystup na světlo, když s námi mluvíš. Jak se jmenuješ?" ozve se mi v odpověď.
Udělám to a předejdu před Tristana, o hůl se opírám jako by to ani nebyla zbraň. Budu první na ráně, jestli se to zvrtne. Ale zjevně jsem je zaujal a železo je třeba kout, dokud je žhavé.
"Jsem Myrick Dødenstjener a sloužím smrti, ať zemře člověk nebo obr. Ale k tomu se dostaneme později. Důležité je, že znám text těch úmluv. A pokud mě vyslechnete, ušetříte si spoustu nových potíží, byť nezastírám, že si ještě budete muset poradit s potížemi, které už jste si napáchali. Ale myslím, že lidé si mají navzájem pomáhat, obzvlášť pokud jsou v nesnázích."
"Přestaň chodit kolem horké kaše, co je v těch úmluvách."
"Ty úmluvy jsou dohody, že lidé mohou cestovat zdejšími kraji a těžit zde rudu - vyjma černého železa z Údolí kleče. Důl na černé železo, který zde železný lid vykopal, má být podle těchto dohod uzavřen a lidmi opuštěn. Jak jsem říkal na začátku. Najděte si jiný důl, jiné naleziště."
Compel Zním dost přesvědčivě, aby to tu odpískali? (Srdce) Strong Hit
Action Score 6 + 2 + 0 = 8 Challenge Dice 2, 3
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
. If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
.
Najednou se hněv, který byl v nich nashromážděný vůči obrům i nám, otočil dovnitř jejich vlastního kruhu.
Nerozumíme, co si říkají, až na pár útržků. V nich ale zazní výčitky za mrtvé, obavy z budoucnosti, obvinění z porušení přísah a dokonce jednou zaslechnu i slovo "Prastarý", vyslovené s velkou obavou.
Otočím se na Tristana a pošeptám mu. "Nevěřil jsem, že to zabere. Teď musíme doufat, že Tenura, pokud je zabedněná támhle, neudělá nějakou nepředloženost."
Potom vykročím k obrům i pobitým horníkům. Jako první dojdu k horníkům a začnu jejich těla připravovat tak, jak by se to dělalo před pohřbem. Dohady pomalu utichnou a lidé mě sledují. Nespěchám, věnuji se poctivě každému mrtvému a zároveň čekám, až budou v naprosté tichosti všichni věnovat pozornost tomu, co dělám.
Potom se zvednu a otočím. "Tak ... vaši mrtví jsou připraveni na cestu na druhou stranu a můžete je pohřbít. Jak jsem už říkal, jsem
Myrick Dødenstjener a sloužím smrti, ať zemře člověk nebo obr. Ale obří zvyky neznám a nechci urazit ty dva mrtvé tím, že je vypravím na cestu po našem.
Jak jsem pochopil, za támhletou barikádou je ještě jeden živý obr?"
Několik chlapů přikývne.
"Rozumím. Nechte mě tedy za ním zajít a vyptat se ho na jejich posmrtné zvyky. Ti neprávem zabytí si od nás lidí zaslouží alespoň to."
Compel Chci, aby mě nechali jít k poslednímu přeživšímu obrovi. (Srdce) Miss
Action Score 2 + 2 + 0 = 4 Challenge Dice 7, 10
They refuse or make a demand which costs you greatly. Pay the Price.
A surprising development complicates your quest.
"Oni jich beztak moc nezbývá, chcípají na Nemoc po desítkách," ozve se jeden muž ze zadní řady.
"A to ti dává právo porušit slovo, které dali obrům naši předci? Vystup na světlo, ať všichni vidíme, kdo tady pohrdá železnými přísahami. A ostatní ... podívejte se dobře, na koho z vašeho kruhu si dát pozor, protože stejně jako nectí úmluvy předků, nebude ctít ani přísahy, které dal vám.
Opravdu chcete něco takového? Chcete následovat křivopřísežníka?"
"Vystup na světlo, když s námi mluvíš. Jak se jmenuješ?" ozve se mi v odpověď.
Udělám to a předejdu před Tristana, o hůl se opírám jako by to ani nebyla zbraň. Budu první na ráně, jestli se to zvrtne. Ale zjevně jsem je zaujal a železo je třeba kout, dokud je žhavé.
"Jsem Myrick Dødenstjener a sloužím smrti, ať zemře člověk nebo obr. Ale k tomu se dostaneme později. Důležité je, že znám text těch úmluv. A pokud mě vyslechnete, ušetříte si spoustu nových potíží, byť nezastírám, že si ještě budete muset poradit s potížemi, které už jste si napáchali. Ale myslím, že lidé si mají navzájem pomáhat, obzvlášť pokud jsou v nesnázích."
"Přestaň chodit kolem horké kaše, co je v těch úmluvách."
"Ty úmluvy jsou dohody, že lidé mohou cestovat zdejšími kraji a těžit zde rudu - vyjma černého železa z Údolí kleče. Důl na černé železo, který zde železný lid vykopal, má být podle těchto dohod uzavřen a lidmi opuštěn. Jak jsem říkal na začátku. Najděte si jiný důl, jiné naleziště."
Najednou se hněv, který byl v nich nashromážděný vůči obrům i nám, otočil dovnitř jejich vlastního kruhu.
Nerozumíme, co si říkají, až na pár útržků. V nich ale zazní výčitky za mrtvé, obavy z budoucnosti, obvinění z porušení přísah a dokonce jednou zaslechnu i slovo "Prastarý", vyslovené s velkou obavou.
Otočím se na Tristana a pošeptám mu. "Nevěřil jsem, že to zabere. Teď musíme doufat, že Tenura, pokud je zabedněná támhle, neudělá nějakou nepředloženost."
Potom vykročím k obrům i pobitým horníkům. Jako první dojdu k horníkům a začnu jejich těla připravovat tak, jak by se to dělalo před pohřbem. Dohady pomalu utichnou a lidé mě sledují. Nespěchám, věnuji se poctivě každému mrtvému a zároveň čekám, až budou v naprosté tichosti všichni věnovat pozornost tomu, co dělám.
Potom se zvednu a otočím. "Tak ... vaši mrtví jsou připraveni na cestu na druhou stranu a můžete je pohřbít. Jak jsem už říkal, jsem
Myrick Dødenstjener a sloužím smrti, ať zemře člověk nebo obr. Ale obří zvyky neznám a nechci urazit ty dva mrtvé tím, že je vypravím na cestu po našem.
Jak jsem pochopil, za támhletou barikádou je ještě jeden živý obr?"
Několik chlapů přikývne.
"Rozumím. Nechte mě tedy za ním zajít a vyptat se ho na jejich posmrtné zvyky. Ti neprávem zabytí si od nás lidí zaslouží alespoň to."