[HRA] Putování zimou
Moderátoři: MarkyParky, Sarsaparillos, GM Brněnský drak
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Poslouchám Myrickův proud myšlenek a strašně se snažím poslouchat, ale prostě se to nedaří. Sotva zmíní černé železo v Údolí kleče, vrátím se ve vzpomínkách do Wulanovy ztracené soutěsky.
"Jo jo," pokyvuju, když skončí a začne pokládat otázky, na které chce možná i odpověď. "Nuda v zimě... obři na statku... karavana v dole, je to jak říkáš."
Škrábu se na bradě a v prstech žmoulám už hodně hluboko zarostlý korál z černhého železa. Ten, který jsem zaplétal v hlubokém lese mezi elfy.
"Najdeme ten důl a vlezeme dovnitř, Myricku. Možná tam bude karavana, možná Tenura. A možná další elfí květina, která roste na černém železe, a která léčí nemoc ze Starého světa... a která vytvořila Zlomené. Musím takovou najít. A jestli je tu černé železo, mohla by tu být i ona. Pořád platí, že ti pomůžu Tenuru najít, na Sardě mi záleží. Ale tohle je důležité, jde o nemoc, Zlomené, elfy i celé Železné země, rozumíš? Pokud přijde na lámání chleba... tohle je důležitější než Tenura."
Secure an Advantage Stmelí nás tohle přiznání nebo rozdělí? (Srdce) Strong Hit with a Match
Action Score 6 + 2 + 2(
) = 10 Challenge Dice 8, 8
You gain advantage. Take control: Make another move now (not a progress move), and add +1
. Prepare to act: Take +2
+1
(
)
Cítím, že tuhle tvrdou upřímnost Myrick pochopí. Už ho znám natolik, že vím, jak je pro něj samotného důležitá. Když se zvedneme od ohně a vyrazíme hlouběji do kleče hledat stopy po karavaně, upozorňuje mě na polámané větve a kusy kůží na větvích, vyvrácené kmínky a věžičky z kamenů. I když teď každý z nás cítí v srdci jiné důvody, dokážeme tady společně mnohem víc, než každý sám za sebe.
Gather Information Najdu cestu ke vchodu do dolu? (Srdce) Weak Hit
Action Score 1 + 2 + 2 = 5 Challenge Dice 9, 1
The information complicates your quest or introduces a new danger. Envision what you discover (Ask the Oracle if unsure), and take +1
.
Myricku, dokážeme po stopách karavany najít vstup do dolu, ale čeká nás tam nějaký problém. Jak to tam vypadá?
"Jo jo," pokyvuju, když skončí a začne pokládat otázky, na které chce možná i odpověď. "Nuda v zimě... obři na statku... karavana v dole, je to jak říkáš."
Škrábu se na bradě a v prstech žmoulám už hodně hluboko zarostlý korál z černhého železa. Ten, který jsem zaplétal v hlubokém lese mezi elfy.
"Najdeme ten důl a vlezeme dovnitř, Myricku. Možná tam bude karavana, možná Tenura. A možná další elfí květina, která roste na černém železe, a která léčí nemoc ze Starého světa... a která vytvořila Zlomené. Musím takovou najít. A jestli je tu černé železo, mohla by tu být i ona. Pořád platí, že ti pomůžu Tenuru najít, na Sardě mi záleží. Ale tohle je důležité, jde o nemoc, Zlomené, elfy i celé Železné země, rozumíš? Pokud přijde na lámání chleba... tohle je důležitější než Tenura."
Cítím, že tuhle tvrdou upřímnost Myrick pochopí. Už ho znám natolik, že vím, jak je pro něj samotného důležitá. Když se zvedneme od ohně a vyrazíme hlouběji do kleče hledat stopy po karavaně, upozorňuje mě na polámané větve a kusy kůží na větvích, vyvrácené kmínky a věžičky z kamenů. I když teď každý z nás cítí v srdci jiné důvody, dokážeme tady společně mnohem víc, než každý sám za sebe.
Myricku, dokážeme po stopách karavany najít vstup do dolu, ale čeká nás tam nějaký problém. Jak to tam vypadá?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Myslím, že z toho vyplývá, že lokace na delvení bude Infested Mine a minimálně kolem vstupu mají hnízdo nějací přerostlí hmyzáci.
Pokračujeme vzhůru. Širší cesta se klikatí serpentýnami, které občas protínají strmější zkratky pro pěší. Volíme delší cestu, protože na strmých schodech, vytesaných do skály, vidíme lesknoucí se krustu ledu.
V tu chvíli uslyšíme hluboké zavrčení a po obloze se mihne stín. Přikrčíme se. Je to zvláštní zvuk, vzdaluje se.
Pokračujeme dál, ale neujdeme ani dvě zatáčky serpentýn, když se zvuk začne vracet. Tentokrát čekáme s očima upřenýma k obloze. Od západu směrem k ústí chodby vidíme přelétnout brouka obludných rozměrů. V kusadlech nese nějakou kořist s dlouhýma nohama, možná mladého srnečka.
"Tak jestli se tohle žije v dolech a je tam toho víc, tak místo obchodníků z karavany najdeme jen ohryzané kosti." Pak ale dodám trochu naděje: "Ale třeba se ti brouci žijí jen v ústí, ale hlouběji v dolech se přežít dalo." Můj hlas ale moc přesvědčeně nezní.
"Napadá tě, jak je možné, že je dorostl do takové velikosti? Myslíš, že to má něco společného s černým železem?"
V zamyšleném rozhovoru stoupáme blíž, až se konečně serpentýna narovná a začne se zařezávat do úzké průrvy. I z jejího kraje je vidět, že se po chvíli zase rozšiřuje do malého prostranství, ve kterém stojí sněhem zasypané rozvaliny domků. Sníh je ale udusaný a rozdupaný.
Znovu uvidíme brouka, který chvíli před námi přilétl. Stojí mezi domky, krunýř má v nejvyšší místě stejně vysoký jako střechy domů. Hltá svou kořist, drtí ji kusadly a předníma nohama si ji cpe do hlavohrudi. V jednu chvíli sní smýkne a pod ocáskem se objeví bílý terčík. Tohle není žádný mladý srneček, tohle je statná dospělá srna.
"Ještě že je tu jen jeden," poznamenám a připravím si hůl. "S tímhle asi jeho krovky neprorazím, takže se budeme muset zamyslet nad nějakou taktikou."
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Bedlivě sleduju brouka a dávám si na čas. Tohle se nesmí uspěchat.
"Nemyslím si, že je tak velký, protože by žral černé železo," odpovím potichu Myrickovi. "Nevím o ničem, co by žralo železo. Jedině, jedině že by... že by žral něco, co z toho železa roste," napadne mě a zase si vzpomenu na elfí květinu ve Wulanově soutěsce. Co když jsem přišel pozdě?
Najednou ucítím příliv čerstvé krve do žil. Nesmím tu nic prováhat.
"Jestli jsou nějací další vevnitř, jsou spíš dál. Tenhle si tu žere a nic dalšího mu to nepřišlo sebrat. Zkusil bych využít toho, že má plnou hubu, a prostě proklouznout dál. Kolem těch domků je dost místa. A důl bude podle mě hned kousek za nimi. Počkej, než kývnu."
Popoběhnu kousek dopředu a skrčím se za chladnou skálou. Hledím na brouka a jeho kořist. Sice v něm rychle mizí, ale nespořádá ji hned. Střídavě polyká a pak vyvrhuje kusy kůže a kostí. Zkouším odhadnout, kterým směrem se dívá a najít nám nejlepší cestu okolo.
Všimnu si, jak cuká hlavou tam a zase zpátky, ve skoro pravidelných půlkruzích. A když vyvrhává kosti, tak stranou, kde není nesežraná srna. Po chvíli tuším, kudy se dát, aby nás nezahlídl. Stačí jenom být potichu.
Mávnu na Myricka a společně vyrazíme k nejbližšímu domku. Brouk do sebe nacpe další kus srny, pootočí se, my sklouzneme k rozbořené zídce. Nahlédnu dovnitř, ale přes zhroucenou střechu zapadanou sněhem není poznat, jak to tu vypadalo dřív. Cítím, že stejně tu není komu pomoct, tak radši kouknu zpátky na brouka, počkám na další dávení a vyrazíme kolem domků dál. Schováváme se za troskami a oschlými stromky, čekáme a pokračujeme dál na konec průrvy, kde už vidím ve skále velkou temnou díru. Ze stop ve sněhu si nic nedělám, brouk snad není tak chytrý, aby z toho něco poznal. A jestli je... tak už budeme v dole.
Myricku, dostaneme se k ústí do dolu. Co dál?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Otvor do podzemí je opravdu mohutný a jediné, co prozrazuje, že jde o důl a ne přírodní jeskyni, jsou zbytky obydlí a vybavení kolem, včetně převržených vozíků. V místech, kde denní světlo ustupuje temnotě taktéž končí sníh a zpod něj vystupuje dvojice kolejnic, usazených do kamene bez pražců, jako by je na jejich místo zarazila nějaká mohutná síla.
Důl je Formidable.
Pokračujeme do tmy ještě kus, abychom byli bezpečně daleko od žeroucího brouka, a teprve potom rozsvítím konec své hole.
"Jsem hlupák. Tady na severu je přeci všechno velké. Obři, mamuti, proč by nemohli být velcí i brouci."
Postupujeme opatrně, hledáme známky přítomnosti další přerostlé havěti a stopy po obchodnících nebo Tenuře.
d100 - 74: Choose one: Find an Opportunity.
Features: d100 - 50: Mine works
d100 - 21: The terrain favors you, or you find a hidden path.
"Počkej, támhleta prkna jsou divná, proč jsou tak zvláštně opřená o zeď?" zastavím náš postup, když si všimnu podezřelého místa za hromadou hlušiny po pravé straně od kolejí. "Aha, nejsou opřená, zakrývají otvor. Je tam vytesaný tunel. Lidské velikosti. Pojďme to vzít tudy, úzká chodba se bude lépe bránit, kdyby nás něco napadlo."
Prepare: Take +1
.
Důl je Formidable.
Pokračujeme do tmy ještě kus, abychom byli bezpečně daleko od žeroucího brouka, a teprve potom rozsvítím konec své hole.
"Jsem hlupák. Tady na severu je přeci všechno velké. Obři, mamuti, proč by nemohli být velcí i brouci."
Postupujeme opatrně, hledáme známky přítomnosti další přerostlé havěti a stopy po obchodnících nebo Tenuře.
"Počkej, támhleta prkna jsou divná, proč jsou tak zvláštně opřená o zeď?" zastavím náš postup, když si všimnu podezřelého místa za hromadou hlušiny po pravé straně od kolejí. "Aha, nejsou opřená, zakrývají otvor. Je tam vytesaný tunel. Lidské velikosti. Pojďme to vzít tudy, úzká chodba se bude lépe bránit, kdyby nás něco napadlo."
Prepare: Take +1
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Úzká chodba prudce klesá, vypadá to na krátkou spojovací šachtu někam hlouběji do jeskyně.
Jsem rád, že jsme si jí všimli, protože do nižších pater už hmyz určitě neleze....
Copak nás čeká místo toho?
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
"Úzká chodba se bude lépe bránit?!?" opakuju po Myrickovi v tupém úžasu. "To... to myslíš vážně, příteli? S tvojí holí a mojim kopím, kolik myslíš, že toho zmůžeme? Až tě něco chňapne za nohu, co pak nadělám, když budu stát za tebou. Úzký prostor je dobrá obranná pozice, o úzkých chodbách bych ti mohl ale vyprávět..."
S vyprávěním začnu sotva Myrick do té chodby vleze. Pak mi podklouzne noha a chytrých řečí radši rychle nechám. Spíš dolů šplháme než jdeme a já se děsím toho, že tudy budeme muset v opačném směru později utíkat.
Theme [93] Wild
Netrvá dlouho a ztratím Myricka z očí. Spustím se ještě o kus níž a najdu ho postávat u širokého ústí chodby. Ve světle jeho hole rychle rozdělám pochodeň. Když si kleknu, vidím kolem ústí zbytky menších i větších brouků - krovky pomačkané, těla roztrhaná. Všude krev a něco jako vnitřnosti. Části brouků se zdají být sežrané, části jenom rozsápané a rozházené po okolí. Něco je zabilo hladu, ale i pro zábavu.
Posvítím si kolem sebe. Spustili jsme se do přírodní jeskyně, hladké a vlhké, s mnoha krápníky a zkamenělými proudy měkkého kamene na stěnách. Tohle není práce lidí ani obrů. Kdysi dávno tu proudila voda, nějaké obrovské monstrum nebo snad dokonce sami bohové lezli z hlubin země na povrch. Přesto se jenom kousek od nás válí staré nahnilé krumpáče a další zbytky hornického vybavení. Jsme pořád ještě v dole, ale v nějaké mnohem starší části, kde asi naši první předci dolovali železo do té doby, než to tu opustili a vystavěli horní patra. Když vidím ty kusy brouků okolo, nedivím se jim.
"Já ti nevím," zabručím na Myricka, "tam výš jsme aspoň věděli, co na nás může vyběhnout. Tady se ani nedovažuju hádat. Můžou tu být lidi z karavany nebo Tenura? Netuším. Ale nahoru se mi šplhat nechce. Koukneme se kolem, třeba tu najdeme nějakou stopu. Hlavně si dávat bacha, oba."
Delve the Depths Co objevíme na kraji divokého dolu? (Rozum) Strong Hit
Action Score 5 + 2 + 0 = 7 Challenge Dice 2, 4
You delve deeper. Mark progress 









and Find an Opportunity
Find an d100 - 43: An aspect of the history or nature of this place is revealed. Take action now: You and any allies may make a move (not a progress move) which directly leverages the opportunity. When you do, add +1
and take +1
on a hit.
Aspect [72] Unstable + Focus [39] History
Souvisí to se zemí nebo s obyvateli? Rolled 59 vs. 50: No
Dlouho se nerozmýšlím, poslechnu intuici a vyrazím od ústí chodby prostě doprava. Propleteme se širokou jeskyní s desítkami úzkých krápníků, překročíme bělavý potůček jeskynní vody a dostaneme se na svažitou chodbu, která je u nás dole posetá polámanými krápníky. Posvítím si nahoru a ve světle se nad námi zaleskne hromada jakýchsi kostí. Vyškrábu se za nimi a a chvíli na ně bez hnutí hledím.
"Děsivá předzvěst," povím dolů Myrickovi. "Pět nebo šest lidských koster a mezi nimi jedna obří. Doslova, byl to obr, nebo obryně. Museli se zabít navzájem - ještě tu leží rezavé sekery, palice, zbytky zbrojí. Nikdo to neodnesl. Zajímalo by mě, jestli se pobili dřív nebo potom, co někdo napsal ty úmluvy, které jsme našli v karavaně. Jak znám lidi, řek bych, že spíš to první..."
Nezdá se, že by tu někdo byl, ani Tenura, ani horníci z karavany. Místo posledního boje vypadá dlouho neporušené, jen těla jsou zdá se trochu rozházená, něco je přišlo ožrat. Ale to všechno bylo kdysi dávno. Přesto se tu rozhlédnu, třeba se nám bude z těch zbraní a zbrojí něco hodit, nebo tu zůstaly nějaké skoby, kladivo a podobně.
Resupply Najdu tu něco užitečného? (Rozum) Miss
Action Score 2 + 2 + 1 = 5 Challenge Dice 7, 5
-6
Weak Hit
Take up to +2
, but suffer −1
for each (+1
z Opportunity)
+1
; Myricku, máme 4
.
Je to spíš marná práce, až si říkám, jestli jsem se tím měl vůbec zdržovat. Nakonec do torny naskládám nějaké užitečné železo, ale není toho tolik, jak jsem si myslel.
"Bude lepší vyrazit dál a doufat, že Tenuru a horníky nenajdeme v podobném stavu."
Myricku, uděláš tu něco ty? Měl bys z Opportunity +1
.
S vyprávěním začnu sotva Myrick do té chodby vleze. Pak mi podklouzne noha a chytrých řečí radši rychle nechám. Spíš dolů šplháme než jdeme a já se děsím toho, že tudy budeme muset v opačném směru později utíkat.
Netrvá dlouho a ztratím Myricka z očí. Spustím se ještě o kus níž a najdu ho postávat u širokého ústí chodby. Ve světle jeho hole rychle rozdělám pochodeň. Když si kleknu, vidím kolem ústí zbytky menších i větších brouků - krovky pomačkané, těla roztrhaná. Všude krev a něco jako vnitřnosti. Části brouků se zdají být sežrané, části jenom rozsápané a rozházené po okolí. Něco je zabilo hladu, ale i pro zábavu.
Posvítím si kolem sebe. Spustili jsme se do přírodní jeskyně, hladké a vlhké, s mnoha krápníky a zkamenělými proudy měkkého kamene na stěnách. Tohle není práce lidí ani obrů. Kdysi dávno tu proudila voda, nějaké obrovské monstrum nebo snad dokonce sami bohové lezli z hlubin země na povrch. Přesto se jenom kousek od nás válí staré nahnilé krumpáče a další zbytky hornického vybavení. Jsme pořád ještě v dole, ale v nějaké mnohem starší části, kde asi naši první předci dolovali železo do té doby, než to tu opustili a vystavěli horní patra. Když vidím ty kusy brouků okolo, nedivím se jim.
"Já ti nevím," zabručím na Myricka, "tam výš jsme aspoň věděli, co na nás může vyběhnout. Tady se ani nedovažuju hádat. Můžou tu být lidi z karavany nebo Tenura? Netuším. Ale nahoru se mi šplhat nechce. Koukneme se kolem, třeba tu najdeme nějakou stopu. Hlavně si dávat bacha, oba."
and Find an Opportunity
Dlouho se nerozmýšlím, poslechnu intuici a vyrazím od ústí chodby prostě doprava. Propleteme se širokou jeskyní s desítkami úzkých krápníků, překročíme bělavý potůček jeskynní vody a dostaneme se na svažitou chodbu, která je u nás dole posetá polámanými krápníky. Posvítím si nahoru a ve světle se nad námi zaleskne hromada jakýchsi kostí. Vyškrábu se za nimi a a chvíli na ně bez hnutí hledím.
"Děsivá předzvěst," povím dolů Myrickovi. "Pět nebo šest lidských koster a mezi nimi jedna obří. Doslova, byl to obr, nebo obryně. Museli se zabít navzájem - ještě tu leží rezavé sekery, palice, zbytky zbrojí. Nikdo to neodnesl. Zajímalo by mě, jestli se pobili dřív nebo potom, co někdo napsal ty úmluvy, které jsme našli v karavaně. Jak znám lidi, řek bych, že spíš to první..."
Nezdá se, že by tu někdo byl, ani Tenura, ani horníci z karavany. Místo posledního boje vypadá dlouho neporušené, jen těla jsou zdá se trochu rozházená, něco je přišlo ožrat. Ale to všechno bylo kdysi dávno. Přesto se tu rozhlédnu, třeba se nám bude z těch zbraní a zbrojí něco hodit, nebo tu zůstaly nějaké skoby, kladivo a podobně.
Je to spíš marná práce, až si říkám, jestli jsem se tím měl vůbec zdržovat. Nakonec do torny naskládám nějaké užitečné železo, ale není toho tolik, jak jsem si myslel.
"Bude lepší vyrazit dál a doufat, že Tenuru a horníky nenajdeme v podobném stavu."
Myricku, uděláš tu něco ty? Měl bys z Opportunity +1
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Počkej, není kam spěchat. Jestli tu ti horníci jsou už pár měsíců, chvíle navíc už moc nezmění. A Tenura tu má přezimovat. Těla jsou sice roztahaná, ale třeba by se z jejich postavení dalo zjistit, co bránili nebo kudy útočili, a tak se trochu zorientovat."
Posvítím si stabilním světlem své hole - z mihotajících se plamenů Tristanovy louče jsem nesvůj - a prohlédnu si pořádně dávné bojiště.
Gather Information: Weak hit
Staré nebezpečí
Co zjistím, mě nepotěší. "Vidíš ta velká železa kolem obrovy holení kosti? Proto nikdo neodešel a zemřeli tu všichni. Ti lidé se pokusili ho chytit do pasti a utlouct. Nepodařilo se jim to, zabil je do jednoho. Ale nedokázal se sám osvobodit, možná protože byl zraněný, a nakonec zde skonal taky. Je docela dobře možné, že tady dole najdeme i další pasti, schopné zastavit obra. A to mimo jiné znamená, že Tenura tu asi není, alespoň ne tady dole."
Hlavou mi běží otázka, zda Tenura nepřezimuje v horních patrech, protože tam má dost potravy ... brouků. Ale když už jsme sem slezli, půjdeme dál. Ostatně přítomnost obra prokazuje, že zpátky nahoru musí vést pohodlnější a prostornější cesta, než úzký strmý sestup, kterým jsme se sem dostali.
Delve depth: Strong hit with a Match
You delve deeper. Mark progress 








and Find an Opportunity
Není to ani Tenura, ani horníci, ani kytka.
Je to něco neobvyklého, nečekaného.
Je to příležitost sbírat, sklízet nebo lovit.
Pokračujeme širokou chodbou, tou kterou musel dorazit obr. Terén je nerovný a všímáme si, že na obě strany se rozbíhají užší odbočky a šachty, vykopané lidmi. Ale ne důlní šachty, spíše různé tunely, které kamsi vedou. V samotné široké chodbě ale není příliš známek lidské přítomnosti. Skoro to až vypadá, že se lidé otevřených prostor stranily.
Věřím, že měli důvod, ale jestli tím důvodem byli obři nebo něco jiného, to už dnes těžko rozpoznat. Pak v jednu chvíli zahlédnu v jedné z odboček slabé, namodralé světlo. Ukážu ho Tristanovi a když se přiblížíme a uslyšíme zurčení vody a pravidelný klapot, vydáme se tam.
Krátká spojka nás přivede do namodrale osvícené kaverny, oddělené od hlavní široké chodby. Zdrojem světla je velké množství hub, rostoucích na svahu po naší pravé ruce. Jejich slabé světlo se ale odráží od hladiny malého jezírka, do kterého stéká malý podzemní potůček. Voda z jezírka na několika místech přepadá do černočerných otvorů pod ním. Co nás ale překvapí ještě víc, je malý kovový mlýnek, který se otáčí v korytě potůčku a s pravidelným klapáním roztáčí dlouhý šroub, který část vody vynáší na hodní část houbového svahu. Tam se voda vylévá mezi podhoubí a mizí v něm, jak ji houby nasávají.
V tu chvíli si uvědomíme, že i podhoubí vykazuje jisté pravidelnosti, jako kdyby snad kdysi někdo do skály vytesal terasovité záhonky, které už teď nejsou příliš patrné, protože světélkující houby nevydávají příliš světla a zároveň své záhonky už dávno přerostly.
"Myslíš, že je to jedlé?" zeptám se Tristana a popojdu k nejbližšímu záhonku.
Resuply: Miss
V tu chvíli ale zahlédnu pohyb a zaslechnu zasyčení. Mezi houbami něco žije, něco co se rychle blíží .....
Posvítím si stabilním světlem své hole - z mihotajících se plamenů Tristanovy louče jsem nesvůj - a prohlédnu si pořádně dávné bojiště.
Gather Information: Weak hit
Staré nebezpečí
Co zjistím, mě nepotěší. "Vidíš ta velká železa kolem obrovy holení kosti? Proto nikdo neodešel a zemřeli tu všichni. Ti lidé se pokusili ho chytit do pasti a utlouct. Nepodařilo se jim to, zabil je do jednoho. Ale nedokázal se sám osvobodit, možná protože byl zraněný, a nakonec zde skonal taky. Je docela dobře možné, že tady dole najdeme i další pasti, schopné zastavit obra. A to mimo jiné znamená, že Tenura tu asi není, alespoň ne tady dole."
Hlavou mi běží otázka, zda Tenura nepřezimuje v horních patrech, protože tam má dost potravy ... brouků. Ale když už jsme sem slezli, půjdeme dál. Ostatně přítomnost obra prokazuje, že zpátky nahoru musí vést pohodlnější a prostornější cesta, než úzký strmý sestup, kterým jsme se sem dostali.
Delve depth: Strong hit with a Match
Pokračujeme širokou chodbou, tou kterou musel dorazit obr. Terén je nerovný a všímáme si, že na obě strany se rozbíhají užší odbočky a šachty, vykopané lidmi. Ale ne důlní šachty, spíše různé tunely, které kamsi vedou. V samotné široké chodbě ale není příliš známek lidské přítomnosti. Skoro to až vypadá, že se lidé otevřených prostor stranily.
Věřím, že měli důvod, ale jestli tím důvodem byli obři nebo něco jiného, to už dnes těžko rozpoznat. Pak v jednu chvíli zahlédnu v jedné z odboček slabé, namodralé světlo. Ukážu ho Tristanovi a když se přiblížíme a uslyšíme zurčení vody a pravidelný klapot, vydáme se tam.
Krátká spojka nás přivede do namodrale osvícené kaverny, oddělené od hlavní široké chodby. Zdrojem světla je velké množství hub, rostoucích na svahu po naší pravé ruce. Jejich slabé světlo se ale odráží od hladiny malého jezírka, do kterého stéká malý podzemní potůček. Voda z jezírka na několika místech přepadá do černočerných otvorů pod ním. Co nás ale překvapí ještě víc, je malý kovový mlýnek, který se otáčí v korytě potůčku a s pravidelným klapáním roztáčí dlouhý šroub, který část vody vynáší na hodní část houbového svahu. Tam se voda vylévá mezi podhoubí a mizí v něm, jak ji houby nasávají.
V tu chvíli si uvědomíme, že i podhoubí vykazuje jisté pravidelnosti, jako kdyby snad kdysi někdo do skály vytesal terasovité záhonky, které už teď nejsou příliš patrné, protože světélkující houby nevydávají příliš světla a zároveň své záhonky už dávno přerostly.
"Myslíš, že je to jedlé?" zeptám se Tristana a popojdu k nejbližšímu záhonku.
Resuply: Miss
V tu chvíli ale zahlédnu pohyb a zaslechnu zasyčení. Mezi houbami něco žije, něco co se rychle blíží .....
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Skočím před Myricka a postavím se mezi nás a syčení v houbách. Ve světle zastíněné hole a mojí pochodně se mihne světlé štíhlé tělo. Namířím k houbám kopí a rychle couvám zpátky, Myricka při tom tlačím kdoví kam. Z hub na nás vykoukne skoro bílá protáhlá hlava bledého ještěra s dlouhým jazykem a bílýma očima, které skoro dokonale splývají s obličejem. Máchnu před sebou kopím a dál rychle couvám pryč.
Udělám ještě tři čtyři rychlé kroky dozadu, než mi dojde, že Myricka tlačím příliš rychle. Zavrávorá a já ho srazím k zemi. Sám se dostanu až k průchodu z jeskyně pryč, ale ještěr jde po světle a rozeklaným jazykem narazí až na Myrickovy boty. Musíme bojovat.
Skočím zpátky dopředu a švihnu kopím přes rychlý jazyk, snad je pro ještěráka stejně důležitý, jako pro mě Myrick.
Jeskynní salamandr
Úroveň: Dangerous (2
Znaky: Bledá kůže, na světlo citlivé oči, dlouhý rozeklaný jazyk
Impulsy: Získat pro sebe trvalý zdroj jídla, Chránit si území
Taktika: Zastrašit a vyhnat, Uhasit světlo, Zakousnout a odtrhnout
Ještěr zlostně zasyčí a vycení lesklé zuby. Září podobně, jako houby, ze kterých vylezl. Jeho jazyk je o dost rychlejší než já, takže se tlačím zpátky dopředu s kopím před sebou a snažím se mu prostě nedat prostor, aby na Myricka dosáhl.
Ještěrák se stáhne kousek zpátky a přikrčí. Už si myslím, že mám vyhráno, když svojí hlavou vystřelí dopředu, otevře tlamu dokořán a plivne po mě nějaké svinstvo. Moje pochodeň zasyčí a zhasne.
Světlo z Myrickovy hole mi sotva stačí na to, abych tušil, kde vlastně ještěr je, ale pořádně ho nevidím. Srdce se mi divoce rozbuší. Hlavou mi proletí jeho vyprávění z jeskyně Rattle a zděsím se toho, že tu dopadne stejně, akorát se mnou po boku. Přísahal jsem mu, že mu pomůžu, a nemůžu ho takhle strašně zklamat.
Horká krev se mi nahrne do žil. "Za Sardu!" zařvu z plných plic a popadnu kopí obouruč. Rozmáchnu se kopím tak, že křísne o skálu a odletí jiskry a v se sekáním v co nejširších obloucích, jeden za druhým, postupuju k houbám.
Ani nevím, ze které strany to přišlo. Najednou ucítím, že mi něco sevře nohu nad kotníkem a trhne s ní. Letím k zemi.
"Myricku!" zařvu zoufale a snažím se kopím aspoň lehce trefit ještěra na mojí noze. "Pomoc!"
Předávám slovo.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Tristan mě kryje, a tak mám čas na opatrný ústup a získání lepší pozice.
Enter the fray: Weak hit - +2
Jeho údery dokonce bledého ještěra zastaví, ale ten se vzpřímí a plivnutím zhasí Tristanovu louč. Oči nemáme přivyklé temnotě a tak nás hustá tma oslepí.
Ucítím, jak se mi něco mihne kolem nohou a pak už slyším Tristanův výkřik.
Rozpálím špičku hole, abych nám posvítil a možná i ještěra oslepil ...
Secure an Advantage Rozjasnění (Rozum) Miss
Action Score 2 + 3 + 2 = 7 Challenge Dice 10, 8
You fail or your assumptions betray you. Pay the Price.
....You are tormented by an apparition from your past.
... ale světlo, místo toho, aby osvítilo jeskyni, nabude humanoidních tvarů.
Character Role: Traveler Character Goal: Advance status (2x), Travel to a Place.
Enter the fray: Weak hit - +2
Jeho údery dokonce bledého ještěra zastaví, ale ten se vzpřímí a plivnutím zhasí Tristanovu louč. Oči nemáme přivyklé temnotě a tak nás hustá tma oslepí.
Ucítím, jak se mi něco mihne kolem nohou a pak už slyším Tristanův výkřik.
Rozpálím špičku hole, abych nám posvítil a možná i ještěra oslepil ...
... ale světlo, místo toho, aby osvítilo jeskyni, nabude humanoidních tvarů.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Zuřivě bodám kopím podél těla k noze, která nepřestává bolet. Narážím do ještěra, který sebou cuká, ale nepovolí. Pak se mi nad hlavou mihne Myrick a jakási podivná světlá silueta. A já si v krátkém záblesku uvědomím, že držím kopí naopak. Rychle přehmátnu, natáhnu ruce za hlavu, jak to jenom jde, a pak položím kopí skoro na tělo a ze vších sil bodnu podél nohou těsně k mojemu kotníku.
Strike Probodnu ještěra? (Železo) Strong Hit
Action Score 4 + 3 + 1(
) = 8 Challenge Dice 2, 4
Inflict +1
+2
(
). You retain initiative.
2
+1
+2
= 5









Stisk konečně povolí a ozve se znovu dlouhé zasyčení, teď ale už ne tak hrozivé.
End the Fight Je mrtvý? (Železo) Strong Hit
Action Score 10 Challenge Dice 4, 9
This foe is no longer in the fight. They are killed.
Dokážu pokrčit koleno a skopnout z nohy mrtvého ještěra. Snažím se po zadku couvat co nejrychleji pryč a po mojem kopí zůstává na zemi táhlá bleděmodrá šmouha ještěří krve, která září stejně, jako jezírko a houby opodál. Koukám kolem sebe a hledám Myricka, ale můj pohled zůstane viset na nehmotné svítící siluetě, která mi někoho strašně připomíná...
Předávám slovo.
Stisk konečně povolí a ozve se znovu dlouhé zasyčení, teď ale už ne tak hrozivé.
Dokážu pokrčit koleno a skopnout z nohy mrtvého ještěra. Snažím se po zadku couvat co nejrychleji pryč a po mojem kopí zůstává na zemi táhlá bleděmodrá šmouha ještěří krve, která září stejně, jako jezírko a houby opodál. Koukám kolem sebe a hledám Myricka, ale můj pohled zůstane viset na nehmotné svítící siluetě, která mi někoho strašně připomíná...
Předávám slovo.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Hledím na siluetu a nevnímám Tristana, který na sebe bere veškerou tíhu boje.
Přízračná postava jsem totiž já sám, před pár lety, ale zároveň to nejsem já.
K někomu mluvím, jsem rozohněný. V hlavě si přesně vybavuji slova, která jsem říkal - byl to jeden z mých rozhovorů s Hiršamem předtím, než jsem opustil Rudý vrch a vydal se na cesty. Tehdy jsem ještě nevěděl, že budu jednou stát proti němu a nechápal jsem, proč mi tolik rozmlouvá mou cestu za poznáním ... za povýšením.
Jenže tenhle přízrak nemá mou tvář. "Kdo jsi!" vykřiknu a duch přeruší rozhovor a otočí se na mě: "Odsoudil jsi mě k tomu dělat stejné chyby, jako jsi dělal ty sám," obviní mě a já konečně podle hlasu poznám Ravela, či spíš obraz Ravela, jak bude vypadat za třicet let.
"Ne! Já se vracím k Rudému vrchu. Vrátím se, na jaře, jak jsem slíbil!"
"Jaro je za dveřmi a ty zemřeš někde ve starém napůl zapomenutém dole..."
Můj rozum mi říká, že Ravelův duch to být nemůže, že ten by nevěděl, kde se nacházím. Musí to být moje svědomí. Ale srdce se svírá...
Face Danger Uvědomím si, že je to jen zhmotnělá výčitka vlastního svědomí? (Rozum) Weak Hit
Action Score 3 + 3 + 0 = 6 Challenge Dice 6, 4
You succeed, but you are dispirited or afraid: Endure Stress (1
).
Endure Stress Jak to ustojím? (Srdce) Miss
Action Score 1 + 2 + 0 = 3 Challenge Dice 5, 7
Suffer −1
.
Z vytržení mě probere až Tristan, který mi zatřese ramenem. "Co? Kde je ta ... vidím, že v boji mě nepotřebuješ. Omlouvám se Tristane. Nejen za to, že jsem ti nepomohl, ale i za to, že tě tady vláčím odbočkami plnými nástrah a nebezpečí. Přitom bychom měli spěchat. Nejen kvůli Sardě, ale i kvůli Ravelovi."
Odmlčím se a opatrně se zeptám: "Viděl jsi to taky?"
Ask the Oracle: Likely Je z houboviště jiná cesta? Rolled 81 vs. 75: No
"Je to tady slepé, tedy pokud se nechceme namočit a prodírat podzemním tokem. Ale je to taková spižírnozahrádka. Myslím, že další obytné části dolu nebudou daleko. Pojďme se vrátit do hlavního tunelu a zkusme jinou boční chodbu."
Delve the Depths Co bude dál? (Rozum) Strong Hit
Action Score 6 + 3 + 0 = 9 Challenge Dice 7, 3
You delve deeper. Mark progress and Find an Opportunity.










Features: d100 - 45: Mine works
d100 - 59: A clue offers insight or direction.
Take action now: You and any allies may make a move (not a progress move) which directly leverages the opportunity. When you do, add +1
and take +1
on a hit.
Velmi záhy se ale největší chodba rozšiřuje do obrovského dómu, podél jehož stěn je tu a tam zbudováno lešení. Posílím opatrně světlo na konci hole - tentokrát velmi opatrně, aby se zase magie neobrátila proti mě - a pozoruji ojedinělá místa, kde k nějakému tunýlku vede několik lávek, jeřábů či schodišť. "To muselo dát práce, odtahat všechno to dřevo až sem," okomentuji to, a pak v zachyceném světle slunce, které vychází z mojí hole, zahlédneme cosi ještě podivnějšího.
Zprvu to není patrné, protože to naši pozornost upoutá mezi jednou z lávek a nedalekým schodištěm, ale postupně si uvědomujeme, že i jinde se světlo hole odráží v podobě černých odlesků temnoty. A jakmile si uvědomíme, že zdrojem té podivné nezáře jsou velké žíly černého železa, protínající stěny všude kolem nás, náhle je vidíme všude - na stropě, na holých stěnách, na hromadě kamenů vedle jednoduchého kolejiště ....
"Kolejiště. Cesta nahoru. Pojďme..." pobídnu Tristana.
Delve the Depths Kam stoupají koleje? (Rozum) Miss
Action Score 2 + 3 + 1 = 6 Challenge Dice 10, 9
Reveal a Danger.
Features: d100 - 86: Unearthed secret
d100 - 7: Denizen strike without warning
Koleje vedou chvíli vzhůru širokým tunelem, stále míjíme menší odbočky. Pak vystoupají na malou římsu vedoucí nad dlouhou puklinou. V jednom místě je k římse přistavěna dřevěná podesta, ze které sestupuje podél stěny příkré schodiště. To je ale přehrazené starou dřevěnou bariérou s již nečitelnou cedulí.
Na zábradlí podesty však vidím přivázané lano, které visí kamsi dolů. Lano, které tam někdo umístil relativně nedávno, podle toho, že vlhkost okolního prostředí se na něm podepsala mnohem méně než na trámech tvořících zábradlí a prknech na podlaze podesty.
Přijdu opatrně k okraji a posvítím dolů, abych se podíval, kdo kam sešplhával a jestli to náhodou není stopa po našich hornících.
Má hůl osvítí pokračování dřevěného schodiště, které se klikatí pod podestou a klesá ještě dvě patra kamsi dolů - a lano končí u nejbližšího. Ať už zde sestupoval kdokoliv, lanem jen obešel bariéru, bránící ve vstupu na schodiště.
Dál dolů schodiště není dokončené, na hraně dosvitu své hole vidím, že níž už jsou do skály vytesané jen provizorní schody, kovové chyty nebo jsou položeny krátké dřevěné svažující se lávky.
Něco na dně propasti mě přitahuje, láká tam sestoupit a podívat se, co zajímavého kdysi železný lid odhalil. Kopal moc hluboko? Našel něco, co najít neměl? Bylo to, co je tam dole, příčinou rozkolu s obry a vyhnání lidí z Údolí kleče?
Než ale stihnu stejné otázky položit Tristanovi, ozve se svistot křídel a z prostor nad námi se na mě vrhají netopýří, které vyrušilo světlo mé hole. A protože jsme na severu, kde je všechno velké, nejsou to ledajací netopýři, jsou to obří netopýři. Takoví, co loví obří brouky, které jim určitě v tuhle chvíli připomínáme.
Ask the Oracle: Kolik jich je? (Čím víc, tím víc) Rolled 60
Je to ve střední třetině, tak budou Dangerous. 2 progress per harm; inflicts 2 harm.
Enter the Fray Přepadení netopýry (Rozum) Weak Hit
Action Score 1 + 3 + 0 = 4 Challenge Dice 6, 3
Bolster your position: Take +2
.
Vyhrnou se na mě ze všech stran a v první chvíli nestihnu nic jiného, než se přikrčit a ustoupit od kraje podesty, zatímco si kryji hlavu. Nechci, aby mě jejich nálet shodil dolů do hloubky.
Poté se začnu ohánět svou holí a bránit.
Clash Obrana vířící holí (Ostří) Strong Hit with a Match
Action Score 4 + 2 + 1 = 7 Challenge Dice 2, 2
Inflict your
. You find an opening. Inflict +1
. You have initiative.
Moje hůl se roztočí a její nezhasnutý hrot začne vytvářet v temnotě kruhy, elipsy a zakroucené dráhy. Několik netopýrů dostane zásah zhasnutým koncem, většina z nich se ale holi vyhýbá, protože se řídí svým sluchem.
Jenže rotující hůl začne vydávat podivný svist, který zdá se netopýry mate. Během chvíle se začnou ve vzduchu srážet, někteří v takové rychlosti, že si zlomí křídlo nebo si ho při pádu natrhnou o kámen. Nebo nalétají Tristanovi přímo do rány, i když své hlavy stále otáčí ke mě.
Stav boje:









Přidám na rychlosti a měním tempo úderů, abych je zvuky svištícího dřeva ještě víc zmátl a pomohl tak Tristanovi.
Aid an Ally Matení netopýrů (Ostří) Weak Hit
Action Score 5 + 2 + 1 = 8 Challenge Dice 10, 3
Tristane, máš jednu volbu.
Přízračná postava jsem totiž já sám, před pár lety, ale zároveň to nejsem já.
K někomu mluvím, jsem rozohněný. V hlavě si přesně vybavuji slova, která jsem říkal - byl to jeden z mých rozhovorů s Hiršamem předtím, než jsem opustil Rudý vrch a vydal se na cesty. Tehdy jsem ještě nevěděl, že budu jednou stát proti němu a nechápal jsem, proč mi tolik rozmlouvá mou cestu za poznáním ... za povýšením.
Jenže tenhle přízrak nemá mou tvář. "Kdo jsi!" vykřiknu a duch přeruší rozhovor a otočí se na mě: "Odsoudil jsi mě k tomu dělat stejné chyby, jako jsi dělal ty sám," obviní mě a já konečně podle hlasu poznám Ravela, či spíš obraz Ravela, jak bude vypadat za třicet let.
"Ne! Já se vracím k Rudému vrchu. Vrátím se, na jaře, jak jsem slíbil!"
"Jaro je za dveřmi a ty zemřeš někde ve starém napůl zapomenutém dole..."
Můj rozum mi říká, že Ravelův duch to být nemůže, že ten by nevěděl, kde se nacházím. Musí to být moje svědomí. Ale srdce se svírá...
Z vytržení mě probere až Tristan, který mi zatřese ramenem. "Co? Kde je ta ... vidím, že v boji mě nepotřebuješ. Omlouvám se Tristane. Nejen za to, že jsem ti nepomohl, ale i za to, že tě tady vláčím odbočkami plnými nástrah a nebezpečí. Přitom bychom měli spěchat. Nejen kvůli Sardě, ale i kvůli Ravelovi."
Odmlčím se a opatrně se zeptám: "Viděl jsi to taky?"
"Je to tady slepé, tedy pokud se nechceme namočit a prodírat podzemním tokem. Ale je to taková spižírnozahrádka. Myslím, že další obytné části dolu nebudou daleko. Pojďme se vrátit do hlavního tunelu a zkusme jinou boční chodbu."
Take action now: You and any allies may make a move (not a progress move) which directly leverages the opportunity. When you do, add +1
Velmi záhy se ale největší chodba rozšiřuje do obrovského dómu, podél jehož stěn je tu a tam zbudováno lešení. Posílím opatrně světlo na konci hole - tentokrát velmi opatrně, aby se zase magie neobrátila proti mě - a pozoruji ojedinělá místa, kde k nějakému tunýlku vede několik lávek, jeřábů či schodišť. "To muselo dát práce, odtahat všechno to dřevo až sem," okomentuji to, a pak v zachyceném světle slunce, které vychází z mojí hole, zahlédneme cosi ještě podivnějšího.
Zprvu to není patrné, protože to naši pozornost upoutá mezi jednou z lávek a nedalekým schodištěm, ale postupně si uvědomujeme, že i jinde se světlo hole odráží v podobě černých odlesků temnoty. A jakmile si uvědomíme, že zdrojem té podivné nezáře jsou velké žíly černého železa, protínající stěny všude kolem nás, náhle je vidíme všude - na stropě, na holých stěnách, na hromadě kamenů vedle jednoduchého kolejiště ....
"Kolejiště. Cesta nahoru. Pojďme..." pobídnu Tristana.
Koleje vedou chvíli vzhůru širokým tunelem, stále míjíme menší odbočky. Pak vystoupají na malou římsu vedoucí nad dlouhou puklinou. V jednom místě je k římse přistavěna dřevěná podesta, ze které sestupuje podél stěny příkré schodiště. To je ale přehrazené starou dřevěnou bariérou s již nečitelnou cedulí.
Na zábradlí podesty však vidím přivázané lano, které visí kamsi dolů. Lano, které tam někdo umístil relativně nedávno, podle toho, že vlhkost okolního prostředí se na něm podepsala mnohem méně než na trámech tvořících zábradlí a prknech na podlaze podesty.
Přijdu opatrně k okraji a posvítím dolů, abych se podíval, kdo kam sešplhával a jestli to náhodou není stopa po našich hornících.
Má hůl osvítí pokračování dřevěného schodiště, které se klikatí pod podestou a klesá ještě dvě patra kamsi dolů - a lano končí u nejbližšího. Ať už zde sestupoval kdokoliv, lanem jen obešel bariéru, bránící ve vstupu na schodiště.
Dál dolů schodiště není dokončené, na hraně dosvitu své hole vidím, že níž už jsou do skály vytesané jen provizorní schody, kovové chyty nebo jsou položeny krátké dřevěné svažující se lávky.
Něco na dně propasti mě přitahuje, láká tam sestoupit a podívat se, co zajímavého kdysi železný lid odhalil. Kopal moc hluboko? Našel něco, co najít neměl? Bylo to, co je tam dole, příčinou rozkolu s obry a vyhnání lidí z Údolí kleče?
Než ale stihnu stejné otázky položit Tristanovi, ozve se svistot křídel a z prostor nad námi se na mě vrhají netopýří, které vyrušilo světlo mé hole. A protože jsme na severu, kde je všechno velké, nejsou to ledajací netopýři, jsou to obří netopýři. Takoví, co loví obří brouky, které jim určitě v tuhle chvíli připomínáme.
Je to ve střední třetině, tak budou Dangerous. 2 progress per harm; inflicts 2 harm.
Vyhrnou se na mě ze všech stran a v první chvíli nestihnu nic jiného, než se přikrčit a ustoupit od kraje podesty, zatímco si kryji hlavu. Nechci, aby mě jejich nálet shodil dolů do hloubky.
Poté se začnu ohánět svou holí a bránit.
Moje hůl se roztočí a její nezhasnutý hrot začne vytvářet v temnotě kruhy, elipsy a zakroucené dráhy. Několik netopýrů dostane zásah zhasnutým koncem, většina z nich se ale holi vyhýbá, protože se řídí svým sluchem.
Jenže rotující hůl začne vydávat podivný svist, který zdá se netopýry mate. Během chvíle se začnou ve vzduchu srážet, někteří v takové rychlosti, že si zlomí křídlo nebo si ho při pádu natrhnou o kámen. Nebo nalétají Tristanovi přímo do rány, i když své hlavy stále otáčí ke mě.
Stav boje:
Přidám na rychlosti a měním tempo úderů, abych je zvuky svištícího dřeva ještě víc zmátl a pomohl tak Tristanovi.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
... ještě kolem hub ...
"Taky jsem to viděl," odpovím Myrickovi a ohmatávám si u toho kotník, "ale nepoznal to. Vypadalo to jako ty, ale zároveň ne. Myslel jsem, že to je nějaký tvůj trik, jak toho ještěra vystrašit. Ale jak se tak na tebe dívám... no, my se už bát ničeho nemusíme. Sardě pomůžeme, Ravelovi taky. Jen se teď odsud musíme dostat dál. Dej mi ještě chvíli."
Ještě než se postavím, vyhrnu nohavici, stáhnu botu a koukám, co všechno na mě ještěří zuby napáchaly. Pak sáhnu do torny pro pevné látky a masti a udělám všechno pro to, abysme tu o holi nepajdali hned dva.
Heal Ošetřím si nohu? (Rozum) Weak Hit
Action Score 5 + 2 + 0 = 7 Challenge Dice 7, 2
Your care is helpful. Take up to +2
. But you must suffer −1
. Myricku, máme 3
Nakonec se dokážu postavit i poměrně slušně jít. Jen doufám, že tu nebudeme muset před ničím utíkat.
... mezi netopýry ...
Něco jako netopýry jsem tu vlastně i čekal. Tyhle potvory jsou prostě všude, stejně jako pavouci.
Enter the Fray Překvapí mě netopýři? (Rozum) Weak Hit
Action Score 4 + 2 + 0 = 6 Challenge Dice 10, 5
Bolster your position: Take +2
.
Prvně si jen rychle zakryju obličej a věřím svojim kůžím, že netopýří výpady chvíli ustojí. Koutkem oka se snažím rozhlédnout a najít dobré místo k obraně. Pak ale Myrick roztočí svoji hůl a přijde mi, že tím netopýry parádně zaskočil. Využiju toho a rychle se do nich taky pustím, než se stihnou vzpamatovat.
Aid your Ally: +2
a mám iniciativu
Strike Rozmetám netopýry? (Železo) Weak Hit
Action Score 1 + 3 + 0 = 4 Challenge Dice 10, 3
Inflict your
and lose initiative.
2
= 









End the Fight Dostaneme je? (Postup) Miss
Action Score 8 Challenge Dice 9, 8
You have lost this fight. Pay the price.
Netopýři padají k zemi, naráží do skal a na kopí po nich zůstává čerstvá krev. Kouknu vítězoslavně na Myricka a pak pode mnou prasknou prkna. Vytřeštím na Myricka oči, ale nestihnu už ani vykřiknout. Dřevěná plošina se pod tlakem netopýrů propadne a my z Myrickem padáme dolů do propasti...
"Taky jsem to viděl," odpovím Myrickovi a ohmatávám si u toho kotník, "ale nepoznal to. Vypadalo to jako ty, ale zároveň ne. Myslel jsem, že to je nějaký tvůj trik, jak toho ještěra vystrašit. Ale jak se tak na tebe dívám... no, my se už bát ničeho nemusíme. Sardě pomůžeme, Ravelovi taky. Jen se teď odsud musíme dostat dál. Dej mi ještě chvíli."
Ještě než se postavím, vyhrnu nohavici, stáhnu botu a koukám, co všechno na mě ještěří zuby napáchaly. Pak sáhnu do torny pro pevné látky a masti a udělám všechno pro to, abysme tu o holi nepajdali hned dva.
Nakonec se dokážu postavit i poměrně slušně jít. Jen doufám, že tu nebudeme muset před ničím utíkat.
... mezi netopýry ...
Něco jako netopýry jsem tu vlastně i čekal. Tyhle potvory jsou prostě všude, stejně jako pavouci.
Prvně si jen rychle zakryju obličej a věřím svojim kůžím, že netopýří výpady chvíli ustojí. Koutkem oka se snažím rozhlédnout a najít dobré místo k obraně. Pak ale Myrick roztočí svoji hůl a přijde mi, že tím netopýry parádně zaskočil. Využiju toho a rychle se do nich taky pustím, než se stihnou vzpamatovat.
Aid your Ally: +2
2
Netopýři padají k zemi, naráží do skal a na kopí po nich zůstává čerstvá krev. Kouknu vítězoslavně na Myricka a pak pode mnou prasknou prkna. Vytřeštím na Myricka oči, ale nestihnu už ani vykřiknout. Dřevěná plošina se pod tlakem netopýrů propadne a my z Myrickem padáme dolů do propasti...
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Hmátnu rukama do prázdna a Myrick mi zmizí z očí. Pak narazím do patra pod námi, nohama projedu přes ztrouchnivělá prkna, zůstanu v nich viset hrudníkem a ruce aspoň rozhodím přes praskající podlahu. Marně šmátrám po něčem, za co bych se mohl zachytit a vytáhnout. Uslyším tupý náraz a hlasité heknutí - Myrick.
Ozve se táhlý skřípot a prkna mi začnou ujíždět pod rukama. Pak povolí i druhé patro. Držím se ještě chvíli, co zvládnu, než kolem mě prosviští kus obrovské vzpěry a pak už mi ruce podklouznou a padám po zádech dál dolů. Za okamžik žuchnu, až mi to vyrazí dech. Instinktivně si rukama zakryju obličej dřív, než na mě dopadnou zeshora trosky a Myrick. Ucítím pár nárazů a když už se na okamžik zdá, že je po všem, všimnu si pomalého praskotu někde níž a uvědomím si, že se celé patro rychle naklání.
Přetočím se na čtyři, v troskách kolem šmátrám po čemkoliv co připomíná lano a Myricka.
Když se patro nahne tak, že začnu klouzat dolů, držím jednou rukou Myricka, asi za nohu, a druhou nějaký vlhký řetěz. Sjedu až na hranu a ucítím, jak Myrick sklouzne níž a mě rupne v zádech. Držím ho, dokud kolem slyším klouzat a padat trosky. Zavrčím, zařvu, trochu Myricka rozhoupu, ať nepadám přímo na něj, a pak už můj stisk povolí. Prvně pustím Myricka a hned po něm letím dolů i já.
Zastaví mě tvrdá chladná skála. Zůstanu chvíli ležet a jenom se snažím popadnout dech.
"Myricku" vysoukám pak ze sebe, posadím se a zírám do tmy. "Myricku, seš živej?!"
Chci se pořádně rozhlídnout, ale tornu na zádech nenahmatám. Sáhnu k pasu po křesadlu a troudu...
... a naštěstí obojí nahmatám přesně tam, kde to má být. Roztáhnu váček s troudem, ani ho nesypu ven, a pár jiskrami ho zapálím. Je to slabé světlo, které nevydrží dýl než pár nádechů, ale víc teď vůbec nepotřebuju.
"Myricku, no tak?!"
Tak jak to vypadá s tebou?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
V první okamžik mi prolétne hlavou, že se znovu setkám se Smrtí. Potom mi začne přebíhat před očima celý život, ale když se dostanu k přijetí na Rudý vrch, Tristan mě chytne, smykne se mnou. Ošklivě mi škubne v rameni, kloub za strašlivé bolesti opustí svou jamku, ale pád to zpomalí.
Spadnu na zbytky dávného provizorního schodiště a strhnu je s sebou. Pak ucítím tvrdý náraz a obklopí mne oblak prachu.
Snažím se zorientovat, ale bolest v rameni je strašlivá a tak nejsem schopen ničeho. Jakoby z velké dálky a temnoty slyším Tristana, jak mě volá. Vzpomenu si na dechová cvičení, kterými jsme se v Rudém vrchu učili překonávat žár a jedno zkusím, ale rozvířený prach mě jen rozkašle a prudké pohyby hrudníku znásobí bolest v rameni.
To už ale temnotu prozáří světlo pochodně, kterou Tristan rozdělal a která vykreslí v pomalu sedajícím prachu oranžovou kouli světla. O chvíli později Tristan kašlaní zaslechne a koule se přiblíží.
"Ra- me- no... na-hoď mi ra-me-no ..." cedím mezi zuby a snažím se k němu natočit nepřirozeně vyvrácenou ruku. Předpokládám, že jako bojovník takové zranění nesčetněkrát ošetřoval a bude si vědět rady.
Byl by heal?
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
K Myrickovi doběhnu po troskách tak rychle, že se o něj málem přerazím. I když sténá, je v pořádku. Jenom o tom zatím ještě neví.
Zabodnu pochodeň vedle nás, sednu si na zem a chytím Myricka za ruku. Nohami se zapřu o jeho bok.
"Bude to bolet, strč si tohle do zubů," povím a podám mu kus vlhkého dřeva. Sotva ho vezme, popadnu ho u lokte a vší silou zaberu.
Heal Ošetřím rameno? (Rozum) Weak Hit
Action Score 1 + 2 + 0 = 3 Challenge Dice 6, 2
Your care is helpful. If you (or the ally under your care) have the wounded condition, you may clear it. Then, take or give up to +2
. But you must suffer −1
(your choice).
"Vidíš, ani jsi to do huby dávat nemusel," zabručím s lehkým úsměvem, když povolím tah a ruka se vrátí na správné místo. "Někdy je to rychlejší, když to nečekáš, že? Jinak všechno dobrý? Netuším vůbec, kam jsme to slítli a co tu na náš ještě může vypadnout. Musíme se tu porozhlídnout."
Features: d100 - 57: Excavated chamber
Postavím se a zvednu pochodeň vysoko nad hlavu. Světlo se nedostane daleko, ale tady to ani nevadí. Stojím na dně hluboké čtvercové jámy, která se směrem nahoru postupně rozšiřuje o úzké vytesané terasy, které spojují prastaré dřevěné žebříky, železné kramle i jednoduché vytesané schody. Nad tímhle vším stojí vysoká dřevěná věž, dřív možná k vytahování nástrojů a kamene, teď po našem pádu sotva drží pohromadě a nehezky se nahýbá. Na dně jámy je kromě nás hromada trosek a suti.
"Ať už tu kdysi kopali cokoliv, vidět to teď není, "povím nakonec. "A jestli sem sešplhali horníci z karavany, budou jejich stopy pod vrstvou toho všeho marastu."
Myricku, předávám slovo.
Zabodnu pochodeň vedle nás, sednu si na zem a chytím Myricka za ruku. Nohami se zapřu o jeho bok.
"Bude to bolet, strč si tohle do zubů," povím a podám mu kus vlhkého dřeva. Sotva ho vezme, popadnu ho u lokte a vší silou zaberu.
"Vidíš, ani jsi to do huby dávat nemusel," zabručím s lehkým úsměvem, když povolím tah a ruka se vrátí na správné místo. "Někdy je to rychlejší, když to nečekáš, že? Jinak všechno dobrý? Netuším vůbec, kam jsme to slítli a co tu na náš ještě může vypadnout. Musíme se tu porozhlídnout."
Postavím se a zvednu pochodeň vysoko nad hlavu. Světlo se nedostane daleko, ale tady to ani nevadí. Stojím na dně hluboké čtvercové jámy, která se směrem nahoru postupně rozšiřuje o úzké vytesané terasy, které spojují prastaré dřevěné žebříky, železné kramle i jednoduché vytesané schody. Nad tímhle vším stojí vysoká dřevěná věž, dřív možná k vytahování nástrojů a kamene, teď po našem pádu sotva drží pohromadě a nehezky se nahýbá. Na dně jámy je kromě nás hromada trosek a suti.
"Ať už tu kdysi kopali cokoliv, vidět to teď není, "povím nakonec. "A jestli sem sešplhali horníci z karavany, budou jejich stopy pod vrstvou toho všeho marastu."
Myricku, předávám slovo.