[HRA] Putování zimou
Moderátoři: MarkyParky, Sarsaparillos, GM Brněnský drak
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Strážce se podívá na mě, na svojeho koně a pak během přitahování sedla pomalu spustí:
"Nejsme tu jediný Kruh v okolí. A ta žena, Delos, není jediná, koho zima připravila o domov. V lesích támhleté vysoké hory na severu žijí lidi, kteří tam dřív měli i normální domov, domy a tak. Ale něco se tam stalo, ten den se najednou zatáhlo nebe a otřásla země, a ti lidi o domov přišli. Říká se, že se zapletli s nějakými zlými duchy nebo tak něčím, a ono je to potrestalo nebo zradilo, to nevím. Ale od té doby se tu potulují po okolí a shánějí pomoc. Snažili se získat nějakého elfa nebo obra, ale nikdo s nimi nechce mít nic společného, ani lidi, ani prvorození. Ani Ghalen nechtěl, samozřejmě, ale s obry si rozumí, tak nám ho vzali. Jako já chápu, že jim jde o přežití, ale můžou si za to sami. Ale Ghalen je jeden z nás a my ho dovedeme zpátky. Ta hora není zas tak velká a my ji prohledáme a najdeme je a buď ho vydají sami, nebo poteče krev."
"Takže Ghalena unesl někdo, kdo ho potřebuje živého, jo?" zabručím. "To je dobrá zpráva."
"Ale ti lidi, kteří ho unesli, na nich nic dobrého není," zamračí se Strážce.
Zas tak moc mě to nepřekvapuje. Takže když k nám za chvíli dorazí Kira a Myrick, mám už v prstech korál z černého železa, který zaplétám do vousů.
"Jdeme," povím Kiře dřív, než stihne sama říct, jak moc ji tu štveme a jak moc nás s sebou nechce. "Přísahám, že pomůžu očistit Myrickovo jméno. Je blbost, aby zrovna on byl z něčeho podezřelý."
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Přísahám na železo, že očistím své jméno a pomohu vám osvobodit Ghalena. Tristan má pravdu, je blbost, abych byl z něčeho podezřelý."
Swear an Iron Vow Přísahám najít Ghalena (Srdce) Weak Hit
Action Score 6 + 2 + 1 = 9 Challenge Dice 8, 10
You are determined but begin your quest with more questions than answers. Take +1
, and envision what you do to find a path forward.
Dangerous.
"Vyražme po stopách. Ve sněhu by nemělo být těžké je najít."
Gather Information Stopování únosců (Železo) Miss
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 6, 8
Your investigation unearths a dire threat or reveals an unwelcome truth that undermines your quest. Pay the Price.
It's harmfull.
To, že s tak očividným přístupem počítali i únosci si uvědomí příliš pozdě, až když kousek za osadou prolézáme houštinu. Přišlo mi divné, že to nevzali okolo, ale držel jsem se stopy, abych se podíval, zda do ní něco neukryli.
Ukryli. Past na takového najivku, jako jsem já.
S lupnutím mi pod nohou praskla nastražená větev, uvolnily se napnuté řemínky a z větví na druhé straně stromu se uvolnil kámen. Za zatímco jsem na něj fascinovaně hleděl, jeho protiváha roztočila další klacek asi ve výši stehen, "ozdobený" mnoha malými ostrými kolíky.
Bělostný sníh u mých nohou se začal barvit mou krví.
Endure Harm Past v houští (Železo) Miss
Action Score 2 + 1 + 0 = 3 Challenge Dice 9, 6
Suffer −1
. If you are at 0
, you must mark wounded or maimed (if currently unmarked) or roll on the table.
"Honem! Pomozte mi někdo! Hrozně to teče a ne a ne přestat.." procedím mezi zuby sevřené bolestí.
Jsem zraněný, něž mě zafačují, ztratím hodně krve.
"Vyražme po stopách. Ve sněhu by nemělo být těžké je najít."
To, že s tak očividným přístupem počítali i únosci si uvědomí příliš pozdě, až když kousek za osadou prolézáme houštinu. Přišlo mi divné, že to nevzali okolo, ale držel jsem se stopy, abych se podíval, zda do ní něco neukryli.
Ukryli. Past na takového najivku, jako jsem já.
S lupnutím mi pod nohou praskla nastražená větev, uvolnily se napnuté řemínky a z větví na druhé straně stromu se uvolnil kámen. Za zatímco jsem na něj fascinovaně hleděl, jeho protiváha roztočila další klacek asi ve výši stehen, "ozdobený" mnoha malými ostrými kolíky.
Bělostný sníh u mých nohou se začal barvit mou krví.
"Honem! Pomozte mi někdo! Hrozně to teče a ne a ne přestat.." procedím mezi zuby sevřené bolestí.
Jsem zraněný, něž mě zafačují, ztratím hodně krve.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
"Doprdelepráce!" zabručím hlasitěji, než bych chtěl a běžím k Myrickovi.
Popadnu ho za ramena a táhnu z houštiny ven. Zůstává po něm nepříjemně rudý sníh. Opřu ho o nejbližší balvan a vyhrnu mu nohavice kam až do jde. Musím jeho nohy přetřít, abych viděl, kde přesně rány jsou a kolik jich vlastně je. Budu muset zastavit krvácení a zavázat to. Na nějaké šití teď není čas.
"Pochodeň a křesadlo, hned!" zavrčím na Strážce a natáhnu k nim ruku. Kira přikývne a rozdá nějaké povely. Kdosi mi podá pochodeň a já ji nacpu Myrickovi do huby. Pak ji křesadlem zapálím.
"Drž, bude to bolet, ale rychle se ti uleví," procedím skrz zuby a přemáznu krvácející díry smolou.
Heal Zastavím krvácení? (Rozum) Weak Hit
Action Score 4 + 2 + 0 = 6 Challenge Dice 3, 9
Your care is helpful. If you (or the ally under your care) have the wounded condition, you may clear it. Then, take or give up to +2
. But you must suffer −1
Máme 2
.
Všichni ucítíme zápach pálené smoly a kůže. Nedívám se při tom Myrickovi do očí, doufám prostě, že chlap spřažený s ohněm a smrtí něco vydrží.
Naštěstí jsem už stihl dobrat od Rosy nějaké ty zásoby, takže i když toho zas hned dost padne, mám Myrickovy rány čím zamáznout a obvázat. Trvá to a nebýt zima a Myrickovy nohy na sněhu, možná by ztratil až moc krve. Takhle, když skončíme, jsem zaprasený až po lokty, ale můj přítel mimo největší nebezpečí.
Je Kira spíš cynik nebo empat? Rolled 38 vs. 50: Yes
"Měl jsi pravdu, Tristane, měla jsem vás vzít s sebou. Takoví stopaři, co najdou každou past, jsou nepostradatelní."
"Hrmmmpff," zabručím na ni a ze všech sil se držím, abych neřek něco víc. Šve mě, že jsem nás do toho namočil. Měli jsme zůstat sedět v osadě, ale přísaha je přísaha a teď už je pozdě.
"Chodit může," povím nakonec, "hůl má. Dejte mu koně, ať nezdržuje. Aspoň toho víc uvidí. Pozorovací schopnosti má Myrick skvělé. A i jestli ztratíme stopu, tak nám ty únosce i Ghalena najde, to zase ne že ne."
Jeden ze Strážců Myricka zvedne a vede stranou. Zůstanu u balvanu s Kirou a ostatními za mými zády. Zírám na sníh nasáklý krví a umazaný kámen. Připomíná mi to můj kruh a Medvěda, který mi ho sebral. Medvěda, kterého cítím tiše řvát. Teď jsem ho udržel na uzdě, ale dál nemusím a nebudu. Zhasím v krvavém sněhu pochodeň a špinavý sníh si naberu na prsty. Načmárám si na obličej a ruce šedočervené pruhy, za každou Myrickovu ránu jeden. Oni ještě budou litovat, že Ghalena vzali!
Visage Podaří se mi rituál? (Rozum) Miss
Action Score 2 + 2 + 0 = 4 Challenge Dice 7, 6
Pay the price. Mystical Backlash on a match.
Pay the Price [96] A friend, companion, or ally is put in harm’s way (or you are, if alone).
Udělám poslední šmouhu, postavím se a otočím. Doufám, že se sami Strážci nevyděsí, ale to nehrozí - nikdo tu není. Vůbec jsem si nevšiml, že sedli na koně a odjeli, i s Myrickem. To ho Kira použije jako návnadu či co? Sakra práce!
Popadnu tornu a kopí a rozeběhnu se po stopách. Bortím se do sněhu a ztrácím představu o tom, kam vlastně běžím. Musím zpomalit a hledat správný směr, zdá se, že se tu Strážci rozdělili a hledali únosce odděleně. Krev se ve mně vaří.
Face Danger Udržím nervy na uzdě? (Rozum) Strong Hit
Action Score 3 + 2 + 0 = 5 Challenge Dice 4, 2
You are successful: Take +1
.
Musím na chvíli narvat hlavu do sněhu a zařvat si, ale pak se rozbouřené srdce konečně uklidní a já popadnu dech. Začnu koukat po stopách, s rozmyslem a postupně. Musím Myricka najít.
Gather Information Najdu cestu k ostatním? (Rozum) Weak Hit
Action Score 2 + 2 + 1 = 5 Challenge Dice 2, 6
The information complicates your quest or introduces a new danger. Envision what you discover (Ask the Oracle if unsure), and take +1
.
Action [62] Overwhelm + Theme [36] World
Najdu nejhustší stopy koní, které se mísí s několika staršími lidskými stopami a něčím, co připomíná kulhání nebo pajdání - svázaný Ghalen. Obchází další houštiny a míří do vysokého lesa. Prochází přímo skrz a pak klesnou na zasněženou louku, která se táhne až do podhůří na druhou stranu údolí. Je porostlá shluky štíhlých stromků a někde daleko vidím siluety jezdců na koních. Ucítím chladný vítr a vyrazím spěšně za nimi. Co se ale zdálo být jako zasněžená louka mi brzy začne praskat pod nohami. Zní to jenom jako křupání zmrzlého sněhu, ale když si kleknu a rozhrábnu ho, uvidím pod sebou vrstvu ledu. Únosci nás natáhli na zamrzlé jezero nebo bažinu a jezdci o tom nejspíš nemají ani ponětí. Sakra už!
Myricku, co děláš zatím ty?
Popadnu ho za ramena a táhnu z houštiny ven. Zůstává po něm nepříjemně rudý sníh. Opřu ho o nejbližší balvan a vyhrnu mu nohavice kam až do jde. Musím jeho nohy přetřít, abych viděl, kde přesně rány jsou a kolik jich vlastně je. Budu muset zastavit krvácení a zavázat to. Na nějaké šití teď není čas.
"Pochodeň a křesadlo, hned!" zavrčím na Strážce a natáhnu k nim ruku. Kira přikývne a rozdá nějaké povely. Kdosi mi podá pochodeň a já ji nacpu Myrickovi do huby. Pak ji křesadlem zapálím.
"Drž, bude to bolet, ale rychle se ti uleví," procedím skrz zuby a přemáznu krvácející díry smolou.
Všichni ucítíme zápach pálené smoly a kůže. Nedívám se při tom Myrickovi do očí, doufám prostě, že chlap spřažený s ohněm a smrtí něco vydrží.
Naštěstí jsem už stihl dobrat od Rosy nějaké ty zásoby, takže i když toho zas hned dost padne, mám Myrickovy rány čím zamáznout a obvázat. Trvá to a nebýt zima a Myrickovy nohy na sněhu, možná by ztratil až moc krve. Takhle, když skončíme, jsem zaprasený až po lokty, ale můj přítel mimo největší nebezpečí.
"Měl jsi pravdu, Tristane, měla jsem vás vzít s sebou. Takoví stopaři, co najdou každou past, jsou nepostradatelní."
"Hrmmmpff," zabručím na ni a ze všech sil se držím, abych neřek něco víc. Šve mě, že jsem nás do toho namočil. Měli jsme zůstat sedět v osadě, ale přísaha je přísaha a teď už je pozdě.
"Chodit může," povím nakonec, "hůl má. Dejte mu koně, ať nezdržuje. Aspoň toho víc uvidí. Pozorovací schopnosti má Myrick skvělé. A i jestli ztratíme stopu, tak nám ty únosce i Ghalena najde, to zase ne že ne."
Jeden ze Strážců Myricka zvedne a vede stranou. Zůstanu u balvanu s Kirou a ostatními za mými zády. Zírám na sníh nasáklý krví a umazaný kámen. Připomíná mi to můj kruh a Medvěda, který mi ho sebral. Medvěda, kterého cítím tiše řvát. Teď jsem ho udržel na uzdě, ale dál nemusím a nebudu. Zhasím v krvavém sněhu pochodeň a špinavý sníh si naberu na prsty. Načmárám si na obličej a ruce šedočervené pruhy, za každou Myrickovu ránu jeden. Oni ještě budou litovat, že Ghalena vzali!
Udělám poslední šmouhu, postavím se a otočím. Doufám, že se sami Strážci nevyděsí, ale to nehrozí - nikdo tu není. Vůbec jsem si nevšiml, že sedli na koně a odjeli, i s Myrickem. To ho Kira použije jako návnadu či co? Sakra práce!
Popadnu tornu a kopí a rozeběhnu se po stopách. Bortím se do sněhu a ztrácím představu o tom, kam vlastně běžím. Musím zpomalit a hledat správný směr, zdá se, že se tu Strážci rozdělili a hledali únosce odděleně. Krev se ve mně vaří.
Musím na chvíli narvat hlavu do sněhu a zařvat si, ale pak se rozbouřené srdce konečně uklidní a já popadnu dech. Začnu koukat po stopách, s rozmyslem a postupně. Musím Myricka najít.
Najdu nejhustší stopy koní, které se mísí s několika staršími lidskými stopami a něčím, co připomíná kulhání nebo pajdání - svázaný Ghalen. Obchází další houštiny a míří do vysokého lesa. Prochází přímo skrz a pak klesnou na zasněženou louku, která se táhne až do podhůří na druhou stranu údolí. Je porostlá shluky štíhlých stromků a někde daleko vidím siluety jezdců na koních. Ucítím chladný vítr a vyrazím spěšně za nimi. Co se ale zdálo být jako zasněžená louka mi brzy začne praskat pod nohami. Zní to jenom jako křupání zmrzlého sněhu, ale když si kleknu a rozhrábnu ho, uvidím pod sebou vrstvu ledu. Únosci nás natáhli na zamrzlé jezero nebo bažinu a jezdci o tom nejspíš nemají ani ponětí. Sakra už!
Myricku, co děláš zatím ty?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Však on nás dožene," pronese Kira na mou připomínku, že Tristan zůstal daleko za námi. Bolest stále cítím, a tak se nehádám, ale spokojený nejsem. Jezdci to docela ženou a mé čerstvé zranění se ozývá víc a víc. Zkouším je přemluvit ke zvolnění, ale dostane se mi jen pár cynických poznámek a uchechtnutí.
Face danger: Odhalím včas, že vjíždíme na led?
Strong hit
Když si všimnu, že jsme vjeli na led, držím hubu dál. Za tohle jednáni si Kira a její doprovod nezaslouží varování. Jen kousek popojedu, stranou, abych nebyl v největším chumlu, až led praskne.
Praskne? Yes.
Když to s hlasitým lupnutím přijde, jsem připravený. Ozvou se výkřiky, šplouchnutí, řičení koní. Zkusím uklidnit toho svého a popojet s ním blíž, abych mohl někomu z tonoucích hodit lano přivázané k sedlu - sám nemám sil je z vody tahat.
Secure advantage: Weak hit
+1 k hodu
Řehtání topících se koní, kteří se marně snaží dostat na led ale mého koně plaší a činí neklidným. Dokážu ho zvládnout, když je dál, ale ne a ne se přiblížit a zůstat klidně stát. Otočím se k díře - kdyby v ní byli jen jezdci, asi by bylo snadnější je vytáhnout, ale ono je těžké se udržet klouzajícího ledu, když vodu víří k smrti vyděšený topící se kůň. Dokonce mám pocit, že už vidím nad hladinou méně lidských hlav, než kolik z osady vyjelo. Koňských hlav už je s bídou polovina.
Počíhali si tu na nás únosci?
Rozhlédnu se raději v očekávání útoku únosců, ale nepřichází. Nalákali nás sem jen proto, aby nás zdrželi nebo se zbalili část pronásledovatelů, nenachystali tu přepad.
Pak mě něco napadne. Využiju toho, že dál od díry se kůň nechá ovládat, a vyrazím velkým obloukem nejprve pryč, a pak, když jsme dost daleko, pobídnu koně do klusu a stočím ho zpět k jámě. Než si stihne uvědomit, co se děje, už jedeme kolem díry a v tu chvíli ho pobídnu do trysku.
Secure advantage: Weak hit: +2 momentum.
Led pod našimi kopyty začne zvonit a praskat. Míříme k nejbližšímu břehu a za námi se pomalu otevírá černá brázda vody. Otočím se a vidím, že téměř všichni lidé, a dokonce i dva koně pochopili. Místo snahy vydrat se na led, který jim nedává šanci vylézt, plavou a posouvají se vytvořenou rýhou ke břehu.
Tam já sesedám z koně a snažím se rychle rozdělat oheň. Když se rozhoří a zvednu konečně hlavu, kousek od břehu vidím vylézat pět lidských hlav, včetně Kiry, a dvě koňské. Jeden další kůň, který nepochopil, kudy vede cesta ven ze spárů ledové smrti, stále pohazuje hlavou, vyděšeně řičí a marně se snaží dostat svá přední kopyta nad neúprosný led. Kousek za ním vidím blížit se v našich stopách osamělou postavu. Tristan. Zbytek naší výpravy skončil pod ledem.
Strážci vylezou z vody, já zatím s občasným bolestivým syknutím přikládám další a další větve, aby byl oheň dost velký nejen na usušení všeho oblečení, ale i zahřátí promrzlých koní. U ohniště panuje naprosté ticho. Nikdo se neodváží říct ani slovo, sebejistá cyničnost je pryč.
Tristane, budeme s nimi tábořit? Nebo jako jediní suší vyrazíme dál? Já bych klidně i popojel....
Face danger: Odhalím včas, že vjíždíme na led?
Strong hit
Když si všimnu, že jsme vjeli na led, držím hubu dál. Za tohle jednáni si Kira a její doprovod nezaslouží varování. Jen kousek popojedu, stranou, abych nebyl v největším chumlu, až led praskne.
Praskne? Yes.
Když to s hlasitým lupnutím přijde, jsem připravený. Ozvou se výkřiky, šplouchnutí, řičení koní. Zkusím uklidnit toho svého a popojet s ním blíž, abych mohl někomu z tonoucích hodit lano přivázané k sedlu - sám nemám sil je z vody tahat.
Secure advantage: Weak hit
+1 k hodu
Řehtání topících se koní, kteří se marně snaží dostat na led ale mého koně plaší a činí neklidným. Dokážu ho zvládnout, když je dál, ale ne a ne se přiblížit a zůstat klidně stát. Otočím se k díře - kdyby v ní byli jen jezdci, asi by bylo snadnější je vytáhnout, ale ono je těžké se udržet klouzajícího ledu, když vodu víří k smrti vyděšený topící se kůň. Dokonce mám pocit, že už vidím nad hladinou méně lidských hlav, než kolik z osady vyjelo. Koňských hlav už je s bídou polovina.
Počíhali si tu na nás únosci?
Rozhlédnu se raději v očekávání útoku únosců, ale nepřichází. Nalákali nás sem jen proto, aby nás zdrželi nebo se zbalili část pronásledovatelů, nenachystali tu přepad.
Pak mě něco napadne. Využiju toho, že dál od díry se kůň nechá ovládat, a vyrazím velkým obloukem nejprve pryč, a pak, když jsme dost daleko, pobídnu koně do klusu a stočím ho zpět k jámě. Než si stihne uvědomit, co se děje, už jedeme kolem díry a v tu chvíli ho pobídnu do trysku.
Secure advantage: Weak hit: +2 momentum.
Led pod našimi kopyty začne zvonit a praskat. Míříme k nejbližšímu břehu a za námi se pomalu otevírá černá brázda vody. Otočím se a vidím, že téměř všichni lidé, a dokonce i dva koně pochopili. Místo snahy vydrat se na led, který jim nedává šanci vylézt, plavou a posouvají se vytvořenou rýhou ke břehu.
Tam já sesedám z koně a snažím se rychle rozdělat oheň. Když se rozhoří a zvednu konečně hlavu, kousek od břehu vidím vylézat pět lidských hlav, včetně Kiry, a dvě koňské. Jeden další kůň, který nepochopil, kudy vede cesta ven ze spárů ledové smrti, stále pohazuje hlavou, vyděšeně řičí a marně se snaží dostat svá přední kopyta nad neúprosný led. Kousek za ním vidím blížit se v našich stopách osamělou postavu. Tristan. Zbytek naší výpravy skončil pod ledem.
Strážci vylezou z vody, já zatím s občasným bolestivým syknutím přikládám další a další větve, aby byl oheň dost velký nejen na usušení všeho oblečení, ale i zahřátí promrzlých koní. U ohniště panuje naprosté ticho. Nikdo se neodváží říct ani slovo, sebejistá cyničnost je pryč.
Tristane, budeme s nimi tábořit? Nebo jako jediní suší vyrazíme dál? Já bych klidně i popojel....
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Spěchám přes jezero, co mi síly stačí. A bojím se, že to stačit stejně nebude. A fakt ne.
K ohni docházím už volným krokem. Z vody už nikomu nepomůžu, pohřbívání je Myrickova práce. Strážci sotva zvednou hlavu, když na ně kývnu. Mířím přímo k Myrickovi, vypadá ze všech nejlíp, ale předtím ztratil hodně krve. Kdyby spadl do té vody on, byl asi mrtvý.
Přísně kouknu na Kiru: "Kdybyste na mě počkali, mohl jsem jít první a zahučet tam sám," povím stejně, jako se mnou mluvila ona. Žádná reakce teď nepřijde, pořád se jí ještě příliš klepou zuby.
Začnu se taky trochu ohřívat, něco málo přiložím. Myrick mi navrhne, že bychom mohli nechat Strážce rozmrzat a vyrazit sami. Na okamžik se nad tím i zamyslím.
"Ne," zavrtím pak hlavou. "Potřebují naši pomoc. Nemůžeme je tu nechat. A ve dvou Ghalena možná najdeme, ale neosvobodíme. Musíme táhnout za jeden provaz, teď už ano."
Sotva mě přestanou studit ruce, zvednu se od ohně a vyrazím k lesíkům na jezeře pro lepší dřevo a něco na povzbuzující čaj. Další spěchání nám už nic nedá. Odpočinek snad ano.
Make Camp Nabereme síly? (Rozum) Miss with a Match
Action Score 1 + 2 + 0 = 3 Challenge Dice 5, 5
-8
Strong Hit
You and your allies may choose two (
+1): Recuperate: Take +1
for you and any companions. Relax: Take +1
. Focus: Take +1
.
Ostatní jsou spíš rádi, že je drží oheň na živu, mně je při něm dokonce příjemně. Ležím na kůžích s větvemi pod hlavou, hledím na nebe a vzpomínám na moje mladé roky tady v horách. Na časy, kdy zima byl přítel a ledová voda denní zkušenost.
Zlepší táboření naše vztahy? Rolled 71 vs. 75: Yes
Nakonec překonám i nechuť a něco málo z těhle časů začnu vyprávět Strážcům. Většina z nás je z hor, je to náš domov, naše společná krev. Nemůžeme se jen tak nechávat ve štychu, na to jsou hory příliš nebezpečné a nás je málo. Strážci to ví a jsou rádi, že jsme je tu nenechali na pospas zimě. I Kira na okamžik odhodí masku cynické vůdkyně a mluví s námi o Ghalenovi a únoscích jako člověk. Poznám v ní mnohé z Yorath - žene jí povinnost a ničí výčitky, že během svatby selhala. Teď je většinu času pořád ještě štve, ale kdybysme spolu strávili dost času, nejlíp na malém ostrově, asi bychom si začali i rozumět.
Teď je toho ale ještě dost, o čem nechci mluvit. Stačí málo, a Strážci nám zas přestanou důvěřovat. S hlubokou nocí a měsícem nad hlavou cítím volání medvěda, ale na tvář si další pruhy války už radši malovat nebudu. Místo toho vyrazím k jezeru, shodím ze sebe všechny kůže krom té jelení a zaposlouchám se do rytmů nočního lesa.
Bind Napojím se na sílu jelena? (Rozum) Weak Hit
Action Score 4 + 2 + 0 = 6 Challenge Dice 10, 1
You or an ally may wear the pelt and add +1 when making moves with the related stat. But the wilds call as you dance; Endure Stress (2
).
Při divokém tanci uslyším vzdálený řev horských šelem, burácení sněhu a kamení a mezi tím vším neklidné volání Měsíčního medvěda. Jsem mu blíž než kdykoliv během posledních mnoha let. Přísahal jsem... pořád cítím, co mě k němu váže. Volá mě k sobě, chce abych se postavil mezi něj a armádu, která na sever míří.
Endure Stress Zmatou mě volání? (Vůle) Strong Hit
Action Score 6 + 3 + 0 = 9 Challenge Dice 3, 5
Embrace the darkness: Take +1
.
Když se vracím k ohni za ostatními, pořád ještě cítím vzdálené medvědí volání. Měsíc je ale věčný a ještě chvíli na mě počká. Mám teď jiné povinnosti a jsem odhodlaný tuhle přísahu s Ghalenem dotáhnout do konce co nejrychleji.
Myricku, jak táboříš ty? Máš k tomu 3 volby z Make Camp.
K ohni docházím už volným krokem. Z vody už nikomu nepomůžu, pohřbívání je Myrickova práce. Strážci sotva zvednou hlavu, když na ně kývnu. Mířím přímo k Myrickovi, vypadá ze všech nejlíp, ale předtím ztratil hodně krve. Kdyby spadl do té vody on, byl asi mrtvý.
Přísně kouknu na Kiru: "Kdybyste na mě počkali, mohl jsem jít první a zahučet tam sám," povím stejně, jako se mnou mluvila ona. Žádná reakce teď nepřijde, pořád se jí ještě příliš klepou zuby.
Začnu se taky trochu ohřívat, něco málo přiložím. Myrick mi navrhne, že bychom mohli nechat Strážce rozmrzat a vyrazit sami. Na okamžik se nad tím i zamyslím.
"Ne," zavrtím pak hlavou. "Potřebují naši pomoc. Nemůžeme je tu nechat. A ve dvou Ghalena možná najdeme, ale neosvobodíme. Musíme táhnout za jeden provaz, teď už ano."
Sotva mě přestanou studit ruce, zvednu se od ohně a vyrazím k lesíkům na jezeře pro lepší dřevo a něco na povzbuzující čaj. Další spěchání nám už nic nedá. Odpočinek snad ano.
Ostatní jsou spíš rádi, že je drží oheň na živu, mně je při něm dokonce příjemně. Ležím na kůžích s větvemi pod hlavou, hledím na nebe a vzpomínám na moje mladé roky tady v horách. Na časy, kdy zima byl přítel a ledová voda denní zkušenost.
Nakonec překonám i nechuť a něco málo z těhle časů začnu vyprávět Strážcům. Většina z nás je z hor, je to náš domov, naše společná krev. Nemůžeme se jen tak nechávat ve štychu, na to jsou hory příliš nebezpečné a nás je málo. Strážci to ví a jsou rádi, že jsme je tu nenechali na pospas zimě. I Kira na okamžik odhodí masku cynické vůdkyně a mluví s námi o Ghalenovi a únoscích jako člověk. Poznám v ní mnohé z Yorath - žene jí povinnost a ničí výčitky, že během svatby selhala. Teď je většinu času pořád ještě štve, ale kdybysme spolu strávili dost času, nejlíp na malém ostrově, asi bychom si začali i rozumět.
Teď je toho ale ještě dost, o čem nechci mluvit. Stačí málo, a Strážci nám zas přestanou důvěřovat. S hlubokou nocí a měsícem nad hlavou cítím volání medvěda, ale na tvář si další pruhy války už radši malovat nebudu. Místo toho vyrazím k jezeru, shodím ze sebe všechny kůže krom té jelení a zaposlouchám se do rytmů nočního lesa.
Při divokém tanci uslyším vzdálený řev horských šelem, burácení sněhu a kamení a mezi tím vším neklidné volání Měsíčního medvěda. Jsem mu blíž než kdykoliv během posledních mnoha let. Přísahal jsem... pořád cítím, co mě k němu váže. Volá mě k sobě, chce abych se postavil mezi něj a armádu, která na sever míří.
Když se vracím k ohni za ostatními, pořád ještě cítím vzdálené medvědí volání. Měsíc je ale věčný a ještě chvíli na mě počká. Mám teď jiné povinnosti a jsem odhodlaný tuhle přísahu s Ghalenem dotáhnout do konce co nejrychleji.
Myricku, jak táboříš ty? Máš k tomu 3 volby z Make Camp.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Jsem rád, že večerní vyprávění, oheň i společné strasti trochu rozhřejí led, který mezi námi a Strážci byl. A když Tristan přidá vyprávění o našich cestách a nakonec si všichni znovu uvědomí, že jsem jim divokou jízdou pomohl z ledu, poslední podezření vůči mě opadnou.


Očistil jsem své jméno. Zbývá pomoc s nalezením Ghalena.
+1
Oheň příjemně hřeje, a tak si mohu dovolit odložit vrstvy oblečení a převázat si rány. +1
Kira mi pomůže a mě nakonec přejde zášť, kterou jsem měl v srdci od jejích uštěpačných poznámek poté, co jsem naběhl do pasti.
"Nesmíme se nechat vlákat do další pasti. Takže půjdeme zkratkou. Podívám se do ohně, kde se teď Galen nachází a nadjedeme jim," pronesu nakonec.
Nechám si vyprávět o Ghalenovi, aby se mi podařilo vyvolat jeho obraz co nejlépe .. a pak se podívám do plamenů.
Věštění z ohně: Miss.
Oheň příjemně hřeje, a tak si mohu dovolit odložit vrstvy oblečení a převázat si rány. +1
"Nesmíme se nechat vlákat do další pasti. Takže půjdeme zkratkou. Podívám se do ohně, kde se teď Galen nachází a nadjedeme jim," pronesu nakonec.
Nechám si vyprávět o Ghalenovi, aby se mi podařilo vyvolat jeho obraz co nejlépe .. a pak se podívám do plamenů.
Věštění z ohně: Miss.
-
Orákulum
- Příspěvky: 130
- Registrován: 25. 8. 2022, 18:17
Re: [HRA] Putování zimou
Myricku,
zahledíš se do ohně a Kira, která sedí naproti tobě, začne pomalu povídat víc o Ghalenovi, kterého v plamenech hledáš. Jeden ze Strážců přiloží tlustou větev a oheň divoce zahoří. Náhle jasně osvícená tvář Kiry ti na okamžik zase připomene, jak moc je podobná tvé dceři Eos. I její jizva a tmavé vlasy se na chvíli ztratí v tančících stínech a rozptýlí tvoje soustředění. Slova o Ghalenovi se utopí ve vzpomínkách na rodinu.
V plamenech uvidíš siluetu klečícího muže. Není to ale Ghalen. Je to tvůj zeť Flint, který klečí u jednoduchého lůžka a objímá vzlykající Eos. Na lůžku spočívá nehybná Sarda. Je bledá, rty má popraskané a cosi přes ně nesrozumitelně drmolí. Vztahuje svoje ruce k rodičům v podivném horečnatém stavu, napůl mezi bděním a sny, napůl mezi životem a smrtí. Eos pohladí svou dceru po vlasech a z očí jí vytrysknou proudy slz, které zhasí tvůj oheň a vytrhnou tě zpátky do mrazivé noci na břehu zamrzlého jezera.
Myricku, tvá vnučka je stále těžce nemocná a Ghalen neznámo kde.
Tahle vize je stresující: Suffer -2
. Co uděláš dál?
zahledíš se do ohně a Kira, která sedí naproti tobě, začne pomalu povídat víc o Ghalenovi, kterého v plamenech hledáš. Jeden ze Strážců přiloží tlustou větev a oheň divoce zahoří. Náhle jasně osvícená tvář Kiry ti na okamžik zase připomene, jak moc je podobná tvé dceři Eos. I její jizva a tmavé vlasy se na chvíli ztratí v tančících stínech a rozptýlí tvoje soustředění. Slova o Ghalenovi se utopí ve vzpomínkách na rodinu.
V plamenech uvidíš siluetu klečícího muže. Není to ale Ghalen. Je to tvůj zeť Flint, který klečí u jednoduchého lůžka a objímá vzlykající Eos. Na lůžku spočívá nehybná Sarda. Je bledá, rty má popraskané a cosi přes ně nesrozumitelně drmolí. Vztahuje svoje ruce k rodičům v podivném horečnatém stavu, napůl mezi bděním a sny, napůl mezi životem a smrtí. Eos pohladí svou dceru po vlasech a z očí jí vytrysknou proudy slz, které zhasí tvůj oheň a vytrhnou tě zpátky do mrazivé noci na břehu zamrzlého jezera.
Myricku, tvá vnučka je stále těžce nemocná a Ghalen neznámo kde.
Tahle vize je stresující: Suffer -2
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Hledím na rodinu, na drmolící Sardu, plačící Eos a nejsem schopen pohybu. Pak plameny zhasnou ... tím mě ušetří dalšího utrpení.
"Co znamenají ty obrazy? Jak nám to pomůže?" zeptá se Kira.
"Musím si to promyslet. Se svítání vám řeknu, kam jít," polknu v sobě žal. "Rozdělejte si znovu oheň, ať neprochladnete a věci se vám usuší."
Pak se odeberu stranou rozmyslet, co dál, abych nemusel myslet na rodinu.
Focus: +1
Po stopě jít nemůžeme, vlezli bychom do další pasti. Takže nezbývá, než se zamyslet. Kudy nás vodili a kam by mohli jet?
Vezmu klacek a začnu si kreslit mapu. Kamenobrod, řeku po které jsme přišli, jezero, u kterého se nacházíme, zapastěné houštiny.
Když vidím, jak stopa vytváří velké S, protnuté potůčkem, který napájí jezero, a podívám se na obzor, dojde mi, jaké mají s námi plánz.
Teď táboří někde v horním oblouku dvojitého oblouku, který jsem nakreslil. Až se ráno probudí, zapastí tábor nebo jeho okolí, aby nás opět oslabili. Pak se vydají zpět k potoku a k rokli, kterou vidím na obzoru proti hvězdné obloze. Tam si na nás chtějí počíhat a dorazit nás.
Ale aby nás do rokle vlákali, budou ji muset nejprve sami projet.
"Vstávat! Zahřejete se cestou! Už vím, kudy jim nadjet a kde si na ně počkáme," budím všechny. Čeká nás nelehký úkol. Za pár hodin do svítání musíme objet jezero, překročit na druhý břeh potoku, velkým obloukem se vyhnout spodnímu příjezdu do rokle a pak obsadit její stráně tak, aby až oni budou roklí projíždět, už jsme byli na místě a přitom nepozorovaní.
"Jedeme, na koně. Zahřejete se jízdou. Chcete-li Ghalena živého a únosce v hrsti, uhaste oheň a pojeďte za mnou," pobídnu ještě jednou všechny a sám se drápu do sedla. Než se ostatní z bručením sbalí, vysvětlím Tristanovi a Kiře svůj plán. "Pojedu první a budu občas zkoušet led. Když najdeme pevné místo, přejedeme na druhý břeh ještě na jezeře... s dostatečnými odstupy ....to nám získá větší náskok. V závěrečné fázi si ale budeme muset pomoct. Ani já a ni Tristan nejsme úplně zběhlí v plížení a chystání přepadů."
Na hladinu jezera si přisvětluji holí a odlesky mi tak pomohou odhalit, kde je led dostatečně pevný. Tam překročíme na druhý břeh a k rokli pokračujeme velkým obloukem. Ženeme ale koně sněhem, co to dá.
Když obloha začne blednout a vychází nám slunce do zad, jsme už ˇasi míli nad spodním ústím rokle. Kira s napětím sleduje, jak první parsky ozáří sníh před roklí - zda na něm budou stopy nebo bude čistý a bílý. Je neporušený.
Já se věnuji slunci - nechám první paprsky dopadnout na svou tváři i konec hole.
Světlonoš: Weak hit.
Zimní slunce je sice slabé, ale vrátí mi alespoň sílu, kterou jsem vypotřeboval na překročení jezera ... a trochu naděj
e. "Myslím, že dorazí tak za dvě či tři hodiny. Připravíme přepad," vydám instrukce a otočím koně do svahu.
"Támhle Tristane," ukážu medvědímu bojovníkovi římsu, kde by mohl ležet nepozorovaný a seskočit odtamtud dolů rovnou mezi únosce. "A ty čekej támhle Kiro, vládneš-li slušně lukem."
Sám zůstanu raději úplně nahoře. Náročný noční přejezd mému čerstvému zranění nesvědčí, jak ukazuje prosakující skvrna na obvazu. A nechci nás prozradit krvavými skvrnami.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Už i Myrick poznal, že nejsem žádný záškodník. A teď to ví i všichni Strážci. Nevím, proč tu chystáme přepad, když na to nikdo z nás není stavěný. Stačilo by jim přehradit jednu i druhou část rokle...
Zabručím si pod vousy a začnu slézat dolů k římse, na kterou mi ukázal Myrick. Nehodlám na ní ale ležet sám. S pomocí dalších Strážců na ni postupně naskládám ty největší balvany, které si ještě dokážeme podat. Malá hranice bude stačit.
Secure an Advantage Nachystám past? (Rozum) Weak Hit
Action Score 4 + 2 + 1 = 7 Challenge Dice 8, 2
You gain advantage. Prepare to act: Take +2
.
Přísahám, že pomůžu očistit Myrickovo jméno. Je blbost, aby zrovna on byl z něčeho podezřelý.


Dokázali jsme najít Ghalena a připravit přepad
Dost se u toho zapotím, ale aspoň mi není zima. Ještě zkontroluju, že hromada nevypadá moc podezřele a pak si vedle ní lehnu. Zeshora vypadám asi jako nějaké chcíplé zvíře. Zespoda z rokle snad nejsem vidět vůbec.
Je únosců small pack nebo large pack? Rolled 22 vs. 50: HELL YES!
Jsou Strážci rozmrzlí natolik, aby to bylo poznat? Rolled 19 vs. 75: Yes
Když uslyším zahoukat sýčka, zvednu hlavu a kouknu do rokle. Strážce schovaný kus vedle mě ukazuje ke třem siluetám. Jezdci jedou cvalem a nechávají za sebou hluboké stopy, abychom je snadno našli. Čekám, že za nimi pojedou další, ale jsou sami. Skutečně jenom tři, jeden z nich za sebou veze svázaného Ghalena. Strážci jsou po nočním promrznutí už plní sil a i bez raněného Myricka máme skoro dvojnásobnou přesilu!
Natáhnu se ke hromadě kamení a ještě chvíli čekám. Nesmím přizabít Ghalena, takže jakmile je první jezdec pode mnou, letí dolů kameny a hned po nich i já.
Únosci by normálně byli Dangerous, ale že máme dvojnásobnou přesilu, jsou jen Troublesome (

za
; dávají 1
)
Enter the Fray Přepadnu únosce? (Stín) Miss
Action Score 2 + 1 + 0 = 3 Challenge Dice 4, 7
-5
Weak Hit
Prepare to act: Take initiative.
Padající kamení je spíš hlučné než nebezpečné, ale vyplaší prvního koně. Ten se zvedne na zadní a shodí ze sedla šlachovitého zrzka. Mohutný černovlasý vousáč, který veze Ghalena, i vysoká štíhlá žena okamžitě zastaví a couvnou. Nesáhnou hned po zbraních, ale sotva dopadnu mezi ně a zařvu tak, že se i z druhé strany rokle začne sypat suť, popadnou, co mají po ruce. Já ale na ně nijak nečekám a pustím se do nich kopím.
Strike Zaskočím je? (Železo) Weak Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 4, 9
Inflict your
and lose initiative.
2
(kopí) = 









Je úplně jedno, že sedí na koních a já jsem skoro po kolena ve sněhu. Kopí je dost dlouhé, abych jedním koncem shodil ženu pod vyplašeného koně a pak ostřím na druhé straně bodl černovlasého válečníka do odkrytého stehna a strhl ho taky dolů, dál od Ghalena. Víc nestihnu. Ucítím někoho v zádech a těsně uhnu dýce od šlachovitého zrzka, který se stihl vyhrabat ze sněhu. Kira není naštěstí blbá a ona ani ostatní mezi nás nestřílí, a než se dostanou dolů, jsem obklíčený.
"Přísahal jsem na černé železo," řvu z plných plic a odrážím výpady z jedné i druhé strany, "že očistím Myrickovo jméno! Přišel sem si pro vás! Dejte mi Ghalena! Dejte mi krev! Medvěd má hlad!"
Couvnu ke skále, počkám na kousek prostoru, když se koně rozeběhnou pryč a pustím se do protiútoku. Tyhle tři slupnu jako malinu.
Turn the Tide (
)
Strike Porazím je? (Železo) Strong Hit
Action Score 2 + 3 + 2 (
)= 7 Challenge Dice 3, 5
Inflict +1
. You retain initiative.
2
(kopí) +1
(
) = 









End the Fight Hotovo? (Postup) Strong Hit
Action Score 10 Challenge Dice 6, 7
This foe is no longer in the fight. They are killed, out of action, flee, or surrender as appropriate to the situation and your intent.
Zrzek, asi proto že to schytal jako první, na mě naběhne bez rozmyslu s dýkou v každé ruce. Dostane takovou herdu do břicha, že se mu protočí oči a padne k zemi, sotva se snaží popadnout dech. Ještě než začne modrat, stihnu trefit ženu zboku přes hlavu, vyrazit vousáčovi z ruky sekeru a bodnout ho znova do nohy tak, že se mu podlomí kolena a málem ho zašlápne jeho kůň.
Budou je Strážci chtít zabít? Rolled 70 vs. 50: No
Budou dělat únosci nějaké drahoty? Rolled 18 vs. 10: No
"Vzdej se," zavrčím na černovlasého chlapa a přitlačím kopím na ránu ve stehně. "Je po všem."
Chlap má hubu zkřivenou bolestí, ale podívá se na mě se zaťatými zuby a jenom mlčky přikývne. Pak odevzdaně skloní hlavu. Nenadává mi, nežadoní. Má dost cti.
Mezitím už dobíhá Kira a jako první sundává z koně Ghalena a kontroluje ho. Ostatní Strážci odzbrojují zrzka a omráčenou ženu. Nikdo tu nechce prolévat zbytečně krev, cítím, že je to tak lepší.
Vytáhnu z chlapa kopí a nakloním se k němu: "Slyšel jsem, že jste přišli o domov. Prý ze zoufalství děláte i takové šílenosti, jako je únos obchodníka Ghalena z Kamenobrodu. Je to tak? Řekni mi víc. Chci vědět, co vám vzalo domov. Chci vědět, s čím jste se zapletli..."
Myricku, můžeš. Pokud by tě něco k tomu napadlo, klidně napiš jeho odpověď. Pokud ne, střihni i dál a já se rozmyslím, jestli se
k tomu budu chtít ještě někdy vrátit nebo ne.
Zabručím si pod vousy a začnu slézat dolů k římse, na kterou mi ukázal Myrick. Nehodlám na ní ale ležet sám. S pomocí dalších Strážců na ni postupně naskládám ty největší balvany, které si ještě dokážeme podat. Malá hranice bude stačit.
Dost se u toho zapotím, ale aspoň mi není zima. Ještě zkontroluju, že hromada nevypadá moc podezřele a pak si vedle ní lehnu. Zeshora vypadám asi jako nějaké chcíplé zvíře. Zespoda z rokle snad nejsem vidět vůbec.
Když uslyším zahoukat sýčka, zvednu hlavu a kouknu do rokle. Strážce schovaný kus vedle mě ukazuje ke třem siluetám. Jezdci jedou cvalem a nechávají za sebou hluboké stopy, abychom je snadno našli. Čekám, že za nimi pojedou další, ale jsou sami. Skutečně jenom tři, jeden z nich za sebou veze svázaného Ghalena. Strážci jsou po nočním promrznutí už plní sil a i bez raněného Myricka máme skoro dvojnásobnou přesilu!
Natáhnu se ke hromadě kamení a ještě chvíli čekám. Nesmím přizabít Ghalena, takže jakmile je první jezdec pode mnou, letí dolů kameny a hned po nich i já.
Únosci by normálně byli Dangerous, ale že máme dvojnásobnou přesilu, jsou jen Troublesome (
Padající kamení je spíš hlučné než nebezpečné, ale vyplaší prvního koně. Ten se zvedne na zadní a shodí ze sedla šlachovitého zrzka. Mohutný černovlasý vousáč, který veze Ghalena, i vysoká štíhlá žena okamžitě zastaví a couvnou. Nesáhnou hned po zbraních, ale sotva dopadnu mezi ně a zařvu tak, že se i z druhé strany rokle začne sypat suť, popadnou, co mají po ruce. Já ale na ně nijak nečekám a pustím se do nich kopím.
2
Je úplně jedno, že sedí na koních a já jsem skoro po kolena ve sněhu. Kopí je dost dlouhé, abych jedním koncem shodil ženu pod vyplašeného koně a pak ostřím na druhé straně bodl černovlasého válečníka do odkrytého stehna a strhl ho taky dolů, dál od Ghalena. Víc nestihnu. Ucítím někoho v zádech a těsně uhnu dýce od šlachovitého zrzka, který se stihl vyhrabat ze sněhu. Kira není naštěstí blbá a ona ani ostatní mezi nás nestřílí, a než se dostanou dolů, jsem obklíčený.
"Přísahal jsem na černé železo," řvu z plných plic a odrážím výpady z jedné i druhé strany, "že očistím Myrickovo jméno! Přišel sem si pro vás! Dejte mi Ghalena! Dejte mi krev! Medvěd má hlad!"
Couvnu ke skále, počkám na kousek prostoru, když se koně rozeběhnou pryč a pustím se do protiútoku. Tyhle tři slupnu jako malinu.
Turn the Tide (
2
Zrzek, asi proto že to schytal jako první, na mě naběhne bez rozmyslu s dýkou v každé ruce. Dostane takovou herdu do břicha, že se mu protočí oči a padne k zemi, sotva se snaží popadnout dech. Ještě než začne modrat, stihnu trefit ženu zboku přes hlavu, vyrazit vousáčovi z ruky sekeru a bodnout ho znova do nohy tak, že se mu podlomí kolena a málem ho zašlápne jeho kůň.
"Vzdej se," zavrčím na černovlasého chlapa a přitlačím kopím na ránu ve stehně. "Je po všem."
Chlap má hubu zkřivenou bolestí, ale podívá se na mě se zaťatými zuby a jenom mlčky přikývne. Pak odevzdaně skloní hlavu. Nenadává mi, nežadoní. Má dost cti.
Mezitím už dobíhá Kira a jako první sundává z koně Ghalena a kontroluje ho. Ostatní Strážci odzbrojují zrzka a omráčenou ženu. Nikdo tu nechce prolévat zbytečně krev, cítím, že je to tak lepší.
Vytáhnu z chlapa kopí a nakloním se k němu: "Slyšel jsem, že jste přišli o domov. Prý ze zoufalství děláte i takové šílenosti, jako je únos obchodníka Ghalena z Kamenobrodu. Je to tak? Řekni mi víc. Chci vědět, co vám vzalo domov. Chci vědět, s čím jste se zapletli..."
Myricku, můžeš. Pokud by tě něco k tomu napadlo, klidně napiš jeho odpověď. Pokud ne, střihni i dál a já se rozmyslím, jestli se
k tomu budu chtít ještě někdy vrátit nebo ne.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Po .. po ... potřebujeme obra. Chce to krev. A zvířecí tomu nestačí. Ani lidská už ne. Chce hodně krve. Obří krev. A Ghalen zná tu obryni ..." vysouká ze sebe nakonec zraněný chlap.
"Té obryni se NIC NESTANE!" vstoupím do toho já. "S novými bohy se dá jednat i jinak, než se podvolovat jejich vůli. Lidé z Essu by mohli vyprávět. Když se oni dokázali vzepřít Paní lovu, měli byste se i vy vzepřít .... ať je to co je to. A ne spřádat pasti na nevinné uprostřed svatebního dne." Odplivnu si do sněhu.
"Essos? Paní lovu? O čem to mluvíš. Někdo dokázal nedat krev?" přemůže zvědavost bolest zraněného. A já vím, že od téhle chvíle se něco zlomí. Možná ještě neznají cestu a způsob, ale zasel jsem semínko pochybností .. a to poroste. A časem, po mnoha dramatických událostech, snad, jako v Essu.
Stočím se ke Ghalenovi: "Vidíš? Už tě nepotřebují. Nechají tě jít. Ne protože jim nic jiného nezbývá, nechtějí-li zhynout rukou Kamenobrodských strážců. Ale prostě protože ví, že cesta, která jim byla našeptána, není cesta. Takže teď, když jsi v bezpečí, mohl bys mi KONEČNĚ říct, kam se na zimu stahuje Temura?"
"Tráví zimu sama. V odlehlé skrýši, kdesi na severním konci Údolí kleče. Víc o tom nevím, byla kolem toho vždy hrozně tajemná. Pamatuji si jen jedno jediné. Ač je po zbytek doku družná, v zimě se cosi změní a ona nepřijímá návštěvy. Žádné. Ani lidskou, ani obří.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Díky. A teď byste se měli rozhodnout, co uděláte s únosci. Neznám vaše zvyky, nevím, zda to rozhodnutí náleží vám, jako Strážcům pořádku nebo Galenovi jako oběti. Ale teď znáte jejich důvody a já jsem vám pomohl je dopadnout, osvobodit Galena i své jméno. Můj slib je tedy splněn."


Osvobodili jsme Ghalena a předali únosce spravedlnosti.
Fulfill your wow: Strong hit. +1 EXP
"Kdyby nikdo nezahynul na jezeře, nechali bychom je jít. Ale okolnosti jsou jiné. Budou souzeni v Kamenobrodu. Máš ale pravdu, Myricku, že to již není tvoje věc a tvé jméno je nejen očištěno, ale jsme ti vděční za poskytnutou pomoc."
Pokývu hlavou a moc to nerozmazávám, protože bych to musel doprovodit kousavými poznámkami o tom, jak naše cesta započala. A na mysl se mi pořád dere, co jsem viděl v ohni a to mě žene jinam.
"Nebude ti vadit zajížďka do Údolí kleče, Tristane?" zeptám se pak svého společníka.
Můj návrh - vrátit se do Kamenobrodu co nejrychleji, překročit tam řeku a pokračovat do Údolí kleče na sever, to klidně vzít jako další zastávku, i když je trochu stanou od nejpřímější cesty.
Fulfill your wow: Strong hit. +1 EXP
"Kdyby nikdo nezahynul na jezeře, nechali bychom je jít. Ale okolnosti jsou jiné. Budou souzeni v Kamenobrodu. Máš ale pravdu, Myricku, že to již není tvoje věc a tvé jméno je nejen očištěno, ale jsme ti vděční za poskytnutou pomoc."
Pokývu hlavou a moc to nerozmazávám, protože bych to musel doprovodit kousavými poznámkami o tom, jak naše cesta započala. A na mysl se mi pořád dere, co jsem viděl v ohni a to mě žene jinam.
"Nebude ti vadit zajížďka do Údolí kleče, Tristane?" zeptám se pak svého společníka.
Můj návrh - vrátit se do Kamenobrodu co nejrychleji, překročit tam řeku a pokračovat do Údolí kleče na sever, to klidně vzít jako další zastávku, i když je trochu stanou od nejpřímější cesty.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Přijde další únavná noc. Nikdo nechce spát se zajatci a dobrými i špatnými zprávami k doručení. Jedeme až do svítání, kdy už i já poznám lesík nedaleko palisády. Vítají nás rozespalí lidé s unavenými pohledy a kruhy pod očima. Málokdo mluví, někteří ještě pospávají venku u ohňů. Svatba, zdá se, proběhla podle plánu i navzdory Ghalenovu zmizení. Je to tu drsný kraj, jeden unesený obchodník nakonec tolik neznamená.
Přísahám, že pomůžu očistit Myrickovo jméno. Je blbost, aby zrovna on byl z něčeho podezřelý


Osvobodili jsme Ghalena a předali únosce spravedlnosti
Fulfill Your Vow: Strong hit
Vrátíme ho domů a následujeme Strážce s vězni k dlouhému domu na jižní straně brodu. Cítím malou chuť po spravedlnosti a odměně za naši pomoc, ale je mi jasné, že jsme přece jenom očišťovali Myrickovo jméno, i když neprávem. Nakonec poslechnu mručení hluboko uvnitř a Kiry se na to prostě přímo zeptám.
Resupply: Miss
Kira si mě vezme stranou. Hned poznám, že nemíříme ke skladišti ani zásobárně. Protlačí mě ke zdi a zle se na mě oboří: "Měl jsi je prostě zabít. Ghalena bychom dovedli a měli klid. Teď bude soud, dostanou možnost mluvit, děsit ostatní. Lidi jako tihle nemají v Železných zemích co dělat. Způsobili svoji vlastní zákazu, zaslouží si smrt. Tys to celé pokazil, ohrozil jsi klid v Kamenobrodu. Nic nedostanete a do večera vás tu nechci vidět."
Zaskřípu zuby a cuká mi v pěsti. Snažím se držet hubu, ale medvěd v mně řve.
Face Danger: Miss
-2
Oženu se po Kiře pravicí a trefím ji zespod do ramene. Strčí mě na zeď a přetáhne štítem přes spánek. Padnu na kolena a dostanu druhou ránu do hlavy. Nezkouším ani vstát. Neměl jsem si začínat. Dostanu ještě pár ran Kira toho nechá. Necítím krev, ale v uších mi hučí a krev vře.
"Tím jsme spolu skončili," sykne na mě Kira a odplivne si. "Vypadni."
Endure Harm: Strong hit. +1
Vyhrabu se na nohy a zamířím přímo k Myrickovi.
"Jdeme," povím bez dalšího vysvětlování.
Pak se ještě otočím ke třem vězňům: "Myslete na to, co řekl Myrick. A že na to nejste sami, ani v Železných zemích ne, ani v horách ne. Nevím, co s vámi bude. Ale můžete být klidní, že vaše rodiny budou v pořádku. Pomůžu jim."
Po tom všem cítím, že i když známe cestu dál, selhali jsme tu. Tihle lidi potřebují moji pomoc, ne Kira, ne Ghalen, ne Kamenobrod. Ale ještě není pozdě. Medvěd má sil dost. Cítím to.
Při černém železe přísahám, že najdu smysl a cestu v ochraně potřebných.
Zjistil jsem, že chránit musím hlavně ty, kteří na to na první pohled nevypadají.
Fulfill Your Vow: Strong Hit
Z Kamenobrodu odcházím unavený, zbitý, s tornou nepříjemně lehkou, ale v srdci cítím klid. Vím kam jdu a proč. Myrick potřebuje moji pomoc a ochranu v horách. Ten Myrick, který vládne ohněm, šíří smrt a v Šedé řece obětoval krev. A nezastavím se, dokud nenajde Tenuru a Sarda nebude v bezpečí.
Undertake a Journey: Miss
Myricku, co se cestou dál stane?
Vrátíme ho domů a následujeme Strážce s vězni k dlouhému domu na jižní straně brodu. Cítím malou chuť po spravedlnosti a odměně za naši pomoc, ale je mi jasné, že jsme přece jenom očišťovali Myrickovo jméno, i když neprávem. Nakonec poslechnu mručení hluboko uvnitř a Kiry se na to prostě přímo zeptám.
Kira si mě vezme stranou. Hned poznám, že nemíříme ke skladišti ani zásobárně. Protlačí mě ke zdi a zle se na mě oboří: "Měl jsi je prostě zabít. Ghalena bychom dovedli a měli klid. Teď bude soud, dostanou možnost mluvit, děsit ostatní. Lidi jako tihle nemají v Železných zemích co dělat. Způsobili svoji vlastní zákazu, zaslouží si smrt. Tys to celé pokazil, ohrozil jsi klid v Kamenobrodu. Nic nedostanete a do večera vás tu nechci vidět."
Zaskřípu zuby a cuká mi v pěsti. Snažím se držet hubu, ale medvěd v mně řve.
-2
Oženu se po Kiře pravicí a trefím ji zespod do ramene. Strčí mě na zeď a přetáhne štítem přes spánek. Padnu na kolena a dostanu druhou ránu do hlavy. Nezkouším ani vstát. Neměl jsem si začínat. Dostanu ještě pár ran Kira toho nechá. Necítím krev, ale v uších mi hučí a krev vře.
"Tím jsme spolu skončili," sykne na mě Kira a odplivne si. "Vypadni."
Vyhrabu se na nohy a zamířím přímo k Myrickovi.
"Jdeme," povím bez dalšího vysvětlování.
Pak se ještě otočím ke třem vězňům: "Myslete na to, co řekl Myrick. A že na to nejste sami, ani v Železných zemích ne, ani v horách ne. Nevím, co s vámi bude. Ale můžete být klidní, že vaše rodiny budou v pořádku. Pomůžu jim."
Po tom všem cítím, že i když známe cestu dál, selhali jsme tu. Tihle lidi potřebují moji pomoc, ne Kira, ne Ghalen, ne Kamenobrod. Ale ještě není pozdě. Medvěd má sil dost. Cítím to.
Fulfill Your Vow: Strong Hit
Z Kamenobrodu odcházím unavený, zbitý, s tornou nepříjemně lehkou, ale v srdci cítím klid. Vím kam jdu a proč. Myrick potřebuje moji pomoc a ochranu v horách. Ten Myrick, který vládne ohněm, šíří smrt a v Šedé řece obětoval krev. A nezastavím se, dokud nenajde Tenuru a Sarda nebude v bezpečí.
Myricku, co se cestou dál stane?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Kamenobrod ještě ani nezmizí z dohledu, když uvidíme dvojici postav, jak se vydává v naší stopě.
Zastavíme. Trvá necelou hodinu, než nás dohoní.
Je to starší muž, doprovází ho jeden ze Strážců, kteří s námi naháněli Ghalenovi úsnosce.
Dožene nás celý udýchaný, ale hned zpustí.
"Já, já jsem staršina ze severní osady, říkají mi Halíma. Když jsem se dozvěděl, co se stalo Ghalenovi a co vám provedla Kira, a jak s vámi jednala, i to, že Ghalen neprojevil příliš vděčnosti. musel jsem neprodleně vyrazit za vámi, napravit tu hroznou křivdu. Takhle se zpronevěřit tradicím železného lidu."
Podívám se na Tristana, a pak oslovím Halímu. "Jsme zvyklí na horší, ale povídej tedy. Čím chceš napravovat to, co se odehrálo?"
"Pohostinstvím přece. Ghalen je pro vesnici důležitý, i když je to lakomec. Jeho život má cenu mnoha večerů, strávených v bezpečí u ohně. A když tuhle cenu nechce za sebe zaplatit on sám, složíme se na to my, Kamenborďané. Protože dobré jméno Kamenobrodu přináší obchod, a to je to, co je v tomhle kraji důležité. Zapřísáhám vás, vraťte se a buďte mými hosty. Do jara. Musíte, nemůžete mě odmítnout. To by mne hluboce urazilo."
Strážce pokýve souhlasně hlavou.
Já jsem tu poslední větu jsem čekal, přesněji, obával jsem se jí, hned jak spustil. Nemůžu si dovolit někde strávit týdny, jen abych neurazil starcův jemnocit a smysl pro tradice. Ale zároveň urazit staršinu by znamenalo udělat si v Kamenobrodu další nepřátele - dost na tom, že se Tristan rozešel ve zlém s Kirou.
Nezbude mi, než zkusit to na něj s pravdou, snad jeho srdce pochopí, že rodina musí dostat přednost před tradicemi.
Pokyvuje hlavou, ale obličej má stále svraštěný. "Co když se od nás odvrátí bohové, když nectíme tradice? Co když Kamenobrod nebo vás na cestách stihne nějaké neštěstí? To si nemohu vzít na svědomí," kroutí hlavou Halíma.
Stražce za ním obrací oči v sloup, ale nevypadá, že by nám chtěl pomoci - naopak z jeho postoje je zřejmé, že ač se starcem vnitřně nesouhlasí a je mu jedno, zda odejdeme a je tu jen v roli ochránce, neodvažuje se mu vzdorovat.
"Nejraději bych ti přísahal při železe, že se do Kamenobrodu vrátím a napravíme křivdu později," odpovím mu, "ale nejsem si jist, že mě sem osud znovu přivane a v těchto neklidných časech není radno odkládat plnění přísah. Uznej ale, že zůstávat zde proti mé vůli a ohrozit mou vlastní rodinu nemohu. Má cesta na příští týdny je daná, mířím do Údolí kleče a pak k Útesu záhad. Máš tedy jiný nápad, kterak by mohly být věci narovnány?"
Když uslyší, kudy plánujeme jít, chvíli přemýšlí, a pak pronese.
"Už vím, jak tě nechat jít a přitom nezůstat nevděčným. Až se sestoupíte z Údolí kleče do širokého údolí táhnoucí se na východ, k moři, držte se u severního okraje. Až narazíte na užší údolí, které vede souběžně, odbočte do něj. Kousek od jeho ústí najdete tam jezero, v tuhle dobu nejspíš zamrzlé a pokryté sněhem. Není to ale skutečné jezero. Je to ve skutečnosti rybník, umělá nádrž, kterou zpupně a pyšné zbudoval můj kruh, když jsem byl ještě mladíkem ... a které následně zaplavilo náš tehdejší domov, osadu Kazeera.
V jediném kamenném domě, pod podlahou nedaleko ohniště, najdeš dědictví mého rodu, které jsem já za mlada nedokázal odnést. Budiž tvé. Náš kamenný dům byl v nejvyšším místě osady a je jen částečně zatopený. Hřeben jeho střechy trčí jako jediný z vody a i v zimně je podle sněhové závěje poznat, kde leží. Přísahej mi, že si tento dar ode mne vyzvedneš. A já pak budu považovat křivdu za urovnanou a nebudu trvat na tom, aby ses se mnou vrátil do Kamenobrodu."
"Přísahám při železe, že najdu dědictví tvého rodu, Halímo, a přijmu ho jako dar, který napraví křivdy, které se mi v Kamenobrodu staly," pronesu s dotekem na svůj pokroucený přívěšek.
- Bude to Dangerous, je to jen odbočka s malou komplikací.
Nechám si znovu popsat od starce místo, kde nádrž i dům jeho rodu nachází, abychom to neminuli a rozloučíme se.
"Pojďme, Údolí kleče čeká," vyzvu Tristana a vyrazíme.
Svou holí přitom zkouším pevnost sněhu a tak se nám daří najít dobrou cestu.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
... ještě nedaleko Kamenolomu ...
Ještě když stařešina mluví, začnu u pasu hledat korál z černého železa. Chápu, o co se Myrick snaží, i když moc nerozumím tomu, proč. Můžeme prostě odejít. Už jim nic nedlužíme a nic si na nás nevezmou.
Když se ale Myrick chytí za sponu opasku a odříká přísahu, nezaváhám ani na okamžik. Tuším, co všechno na něj u zatopené vsi může čekat.
"Přísahám, že Myrickovi pomohu získat dědictví tvého rodu," povím pochmurně a zapletu si korál do vousů. Jsme v tom spolu, už zase.
... and my Axe! Pomohou nám má slova? (Srdce) Strong Hit
Action Score 6 + 2 + 1 = 9 Challenge Dice 2, 8
You are both keen to move forward, take +1
each.
Myricku, přidej si +1
... na začátku Údolí kleče ...
Údolí na kopci jsem nečekal. A měl jsem, byl jsem v těhle místech už dřív. Ale na hnusné věci se rádo a dobře zapomíná.
Střídáme se s Myrickem ve vedení a pomalu stoupáme po nekonečných sněhových plotnách. Z holých kopců máme dobrý výhled do zamlžených dálek a musíme se srovnat s tím, kolik toho ještě máme na východní pobřeží před sebou. Sotva dorazíme na náhorní plošinu a před námi se otevře táhlé údolí zhusta zarostlé klečí, uleví se mi a hned se zanořím do podrostu. Konečně se můžu dívat na něco příjemnějšího.
Zamlžená kleč se táhne daleko dopředu, a i když tu hledáme obra, bude to přinejmenším na pár dní. Tuším, že by tu Tenura měla být sama, ale chci si tím být jistý. Nořím se opatrně do kleče, poslouchám zvuky nízkého lesa, nasávám pachy, zkoumám čerstvý sníh. Tady musíme čekat věci, které jsme s Myrickem spolu ještě neviděli.
Gather Information Co zjistím o Údolí kleče? (Rozum) Weak Hit
Action Score 2 + 2 + 1(
) = 5 Challenge Dice 3, 7
The information complicates your quest or introduces a new danger. Envision what you discover (Ask the Oracle if unsure), and take +1
.
Threat Category [68] Scheming Leader
Železný lid nebo obr? Rolled 38 vs. 75: Yes
Horník nebo lovec? Rolled 28 vs. 50: Yes
Location Description [79] Empty + Location [18] Caravan
Prvně jenom bloudím klečí sem a tam a hledám, čeho se vlastně chytit. Pak v dálce uslyším povědomé mlaskání a vrčení. Vydáme se tím směrem a už za krátko narazíme na hluboké stopy saní ve sněhu. Dál už nemusím moc stopovat. Přelezeme polámanou kleč a přijdeme na mýtinu s několika vozy karavany s lyžemi místo kol uprostřed. Jsou srovnané do kruhu, vypřažené a plachty se už prohýbají pod nánosy mokrého sněhu. Skupina lišek se přetahuje o roztrhané pytle, a jakmile nás uvidí, zakňučí a zmizí v podrostu. Kouknu pod plachtu nejbližšího vozu a moje podezření se potvrdí.
"Nejsme tu sami," zavrčím na Myricka. "Tohle je hornická karavana, podívej, plná rudy. Stojí tu už dlouho, je celá zapadaná, ale ne od podzimu, je na saních. Nevidím tu ani žádná těla, žádné stopy po boji. A ta ruda vypadá dobře. Ať už to tu nechal kdokoliv, musel mít nějaký důvod. Ale zatím se nevrátil a nečekám, že se vrátí hned. Utáboříme se tu, aspoň na chvíli, je to poměrně dobře kryté. A domluvíme se, jak dál. Nebude tu lehké Tenuru najít, když se tu motají i další lidi.
Vlezu na plácek mezi vozy a prvně jeden po druhém prohlídnu. Není tu vážně nikdo mrtvý, je to prostě opuštěné. Ale když tu lišky našly pytle s něčím k snědku, zůstalo tu určitě i něco pro nás.
Resupply Co v karavaně najdeme? (Rozum) Strong Hit with a Match
Action Score 1 + 2 + 0 = 3 Challenge Dice 1, 1
You bolster your resources. Take +2
.
Myricku, máme 3
.
Theme [93] Law
Najdeme tu skutečně trochu jídla, ne všechno je ožrané od zvěře. Pak neporušený sud s olejem, dobře zabalený troud a trochu dřeva, kotlík a nářadí na vaření. A u kotlíku, pod povoleným prknem kozlíku, na mě vykouknou kamenné destičky. Jenom je přelítnu očima a podám Myrickovi.
"Něco o dohodách horníků a obrů v tomhle kraji. Ty tomu budeš rozumět asi líp. Já zatím rozdělám oheň."
Ne, že by Myrick nedokázal rozdělat oheň rychleji než já. Ale potřebuju, aby si svoje síly šetřil. Můj vnitřní medvěd sebou nervózně šije, oba cítíme průšvih na obzoru.
Make Camp Odpočineme si u opuštěné karavany? (Zásoby) Weak Hit
Action Score 3 + 3 + 0 = 6 Challenge Dice 2, 7
You and your allies may choose one: Relax: Take +1
.
Než zapadne slunce, koukám co chvíli nervózně do průzorů mezi vozy a čekám, co na nás z kleče vyběhne. Ale padne tma, na nebi vyjde měsíc a hvězdy, a ani lišky se nevrátí. Můžeme i zamhouřit oči. To se tu často nepoštěstí.
Marky, máš slovo.
Myrick a Tristan zatím ví jen to, že je v Údolí kleče někdo další, kdo tu opustil karavanu s železnou rudou, a že s sebou vezl krom jiného úmluvy mezi Železným lidem a obry v Údolí.
My dva víme, že to je nějaký "Scheming Leader" a uvidíme, co má vlastně za lubem a jestli/jak do toho zapadá obryně Tenura.
Ještě když stařešina mluví, začnu u pasu hledat korál z černého železa. Chápu, o co se Myrick snaží, i když moc nerozumím tomu, proč. Můžeme prostě odejít. Už jim nic nedlužíme a nic si na nás nevezmou.
Když se ale Myrick chytí za sponu opasku a odříká přísahu, nezaváhám ani na okamžik. Tuším, co všechno na něj u zatopené vsi může čekat.
"Přísahám, že Myrickovi pomohu získat dědictví tvého rodu," povím pochmurně a zapletu si korál do vousů. Jsme v tom spolu, už zase.
... na začátku Údolí kleče ...
Údolí na kopci jsem nečekal. A měl jsem, byl jsem v těhle místech už dřív. Ale na hnusné věci se rádo a dobře zapomíná.
Střídáme se s Myrickem ve vedení a pomalu stoupáme po nekonečných sněhových plotnách. Z holých kopců máme dobrý výhled do zamlžených dálek a musíme se srovnat s tím, kolik toho ještě máme na východní pobřeží před sebou. Sotva dorazíme na náhorní plošinu a před námi se otevře táhlé údolí zhusta zarostlé klečí, uleví se mi a hned se zanořím do podrostu. Konečně se můžu dívat na něco příjemnějšího.
Zamlžená kleč se táhne daleko dopředu, a i když tu hledáme obra, bude to přinejmenším na pár dní. Tuším, že by tu Tenura měla být sama, ale chci si tím být jistý. Nořím se opatrně do kleče, poslouchám zvuky nízkého lesa, nasávám pachy, zkoumám čerstvý sníh. Tady musíme čekat věci, které jsme s Myrickem spolu ještě neviděli.
Prvně jenom bloudím klečí sem a tam a hledám, čeho se vlastně chytit. Pak v dálce uslyším povědomé mlaskání a vrčení. Vydáme se tím směrem a už za krátko narazíme na hluboké stopy saní ve sněhu. Dál už nemusím moc stopovat. Přelezeme polámanou kleč a přijdeme na mýtinu s několika vozy karavany s lyžemi místo kol uprostřed. Jsou srovnané do kruhu, vypřažené a plachty se už prohýbají pod nánosy mokrého sněhu. Skupina lišek se přetahuje o roztrhané pytle, a jakmile nás uvidí, zakňučí a zmizí v podrostu. Kouknu pod plachtu nejbližšího vozu a moje podezření se potvrdí.
"Nejsme tu sami," zavrčím na Myricka. "Tohle je hornická karavana, podívej, plná rudy. Stojí tu už dlouho, je celá zapadaná, ale ne od podzimu, je na saních. Nevidím tu ani žádná těla, žádné stopy po boji. A ta ruda vypadá dobře. Ať už to tu nechal kdokoliv, musel mít nějaký důvod. Ale zatím se nevrátil a nečekám, že se vrátí hned. Utáboříme se tu, aspoň na chvíli, je to poměrně dobře kryté. A domluvíme se, jak dál. Nebude tu lehké Tenuru najít, když se tu motají i další lidi.
Vlezu na plácek mezi vozy a prvně jeden po druhém prohlídnu. Není tu vážně nikdo mrtvý, je to prostě opuštěné. Ale když tu lišky našly pytle s něčím k snědku, zůstalo tu určitě i něco pro nás.
Najdeme tu skutečně trochu jídla, ne všechno je ožrané od zvěře. Pak neporušený sud s olejem, dobře zabalený troud a trochu dřeva, kotlík a nářadí na vaření. A u kotlíku, pod povoleným prknem kozlíku, na mě vykouknou kamenné destičky. Jenom je přelítnu očima a podám Myrickovi.
"Něco o dohodách horníků a obrů v tomhle kraji. Ty tomu budeš rozumět asi líp. Já zatím rozdělám oheň."
Ne, že by Myrick nedokázal rozdělat oheň rychleji než já. Ale potřebuju, aby si svoje síly šetřil. Můj vnitřní medvěd sebou nervózně šije, oba cítíme průšvih na obzoru.
Než zapadne slunce, koukám co chvíli nervózně do průzorů mezi vozy a čekám, co na nás z kleče vyběhne. Ale padne tma, na nebi vyjde měsíc a hvězdy, a ani lišky se nevrátí. Můžeme i zamhouřit oči. To se tu často nepoštěstí.
Marky, máš slovo.
Myrick a Tristan zatím ví jen to, že je v Údolí kleče někdo další, kdo tu opustil karavanu s železnou rudou, a že s sebou vezl krom jiného úmluvy mezi Železným lidem a obry v Údolí.
My dva víme, že to je nějaký "Scheming Leader" a uvidíme, co má vlastně za lubem a jestli/jak do toho zapadá obryně Tenura.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Sedím u ohně a převazuji si rány z pasti. Hojí se dobře.
+1
Co se týká kamenných destiček, nevím, zda mě jejich nalezení uklidňuje nebo znervózňuje. Kdyby horníci opustili karavanu, aby se setkali s Tenurou, měli by je u sebe. Ale nechali je tady. To znamená, že buďto karavanu opustili kvůli něčemu jinému než obrům nebo vůbec netuší, že sem Tenura chodí zimovat.
Je potřeba zjistit, jakou dohodu vlastně lidé s karavany s obry uzavřeli. Vezmu destičky a hodím je do ohně.
Když si na mě Tristan pohlédne tázavým pohledem, vysvětlím mu: "Obři jsou spjatí s ohněm a jen oheň jejich značky vykreslí. Nemyslím si, že v tom jsou nějaké čáry. Ty destičky jsou myslím jen pokovené tenkými linkami, které za chladu nejsou běžným okem vidět, ale v ohni se rozpálí do běla. Tedy alespoň tak nás to učili, když jsem byl novic na Rudém vrchu..."
Gather Information Co mi řeknou kameny o karavaně? (Rozum) Weak Hit
Action Score 3 + 3 + 0 = 6 Challenge Dice 5, 7
The information complicates your quest or introduces a new danger. Envision what you discover (Ask the Oracle if unsure), and take +1
.
Nechám desky chvíli v ohni rozehřát, a pak je kusem klacku vystrčím do sněhu. Na malý okamžik je zahalí pára, jak se horký kámen potká se sněhem, ale není ji mnoho, a jakmile se rozestoupí, mohu si prohlédnout pomalu pohasínající obří značky.
V mé tváři se objevil zachmuřený výraz.
"Je to dohoda, že lidé mohou cestovat zdejšími kraji a těžit zde rudu - vyjma černého železa z Údolí kleče. Důl na černé železo, který zde železný lid vykopal, má být podle téhle dohody uzavřen a lidmi opuštěn."
Site: Mine - Forge
Podívám se na vozy plné rudy. "Nemyslím si, že by hrozilo, že tahle karavana sem přijela porušit úmluvu. Nevezou nářadí, vezou zboží - a jak sám říkáš, ruda vypadá dobře. Čekal bych, že měli namířeno do Kamenobrodu. Ale něco je asi přimělo tu zastavit - možná vánice ... a když už tu byli ... teď si samozřejmě trochu vymýšlím, ale představuji si to takhle.
Vánice jim zasypala cestu a museli se utábořit tady v údolí. Našli vhodné místo, rozdělali oheň, měli dost zásob, takže si nedělali starosti, dva tři dny zdržení pro ně nic neznamenalo. Krom nudy. Z nudy si začali vyprávět příběhy a ať už kvůli zvídavosti nějakého mladíka nebo upovídanosti nějakého starce přišla řeč na úmluvu s obry a místní důl. Když zkušenější vyprávěli o tom, že černé železo se musí opracovávat hned po vytěžení, přímo v dole, aby sluneční svit neznehodnotil hvězdnou sílu rudy a jakých kvalitních nástrojů je na takovou práci potřeba, určitě se ozval rozhořčený hlas, že je strašná škoda, aby takové nástroje zůstaly opuštěné v dole, a že dohoda s obry sice zapovídá v dole těžit, ale neříká nic o tom, že si lidé nemohou dojít vyzvednout své zapomenuté statky. Předpokládám, že se pak rozeběhla dlouhá debata, kde ti opatrnější předkládali argumenty, proč křehkou dohodu s obry raději nepokoušet, či se ptali, zda má někdo z karavany opravdu předka mezi místními horníky, ale nakonec zvítězila kombinace nudy a hamižnosti."
Podívám se na Tristana, co si o mé vymyšlené historce myslí, ale pak mě napadlo, že i když jednotlivé detaily jsem si samozřejmě úplně vycucal z prstu, hrubá kostra příběhu dává docela smysl.
"Dobrá, pojďme si projít jen samotná fakta. Karavanu tu opravdu nejspíš zastavilo počasí a podle textu na chladnoucích destičkách se tu nachází důl na černé železo. A lidé z karavany se mohli rozhodnout do něj vydat i z mnohem prozaičtějších důvodů - mohli se tam prostě jít schovat před dlouho trvající vánicí nebo tam dokonce zkusit přezimovat. Teď je otázkou, co to znamená pro nás. Měli bychom se tam vydat? Může mít zrovna tam Tenura své zimoviště? Nebo ho má sice jinde, ale ti lidé ví, kde? Jsou ještě na živu?
Najít důl bude snazší, než najít zimoviště obryně. Nebo ne? Co si o tom myslíš?"
+1
Co se týká kamenných destiček, nevím, zda mě jejich nalezení uklidňuje nebo znervózňuje. Kdyby horníci opustili karavanu, aby se setkali s Tenurou, měli by je u sebe. Ale nechali je tady. To znamená, že buďto karavanu opustili kvůli něčemu jinému než obrům nebo vůbec netuší, že sem Tenura chodí zimovat.
Je potřeba zjistit, jakou dohodu vlastně lidé s karavany s obry uzavřeli. Vezmu destičky a hodím je do ohně.
Když si na mě Tristan pohlédne tázavým pohledem, vysvětlím mu: "Obři jsou spjatí s ohněm a jen oheň jejich značky vykreslí. Nemyslím si, že v tom jsou nějaké čáry. Ty destičky jsou myslím jen pokovené tenkými linkami, které za chladu nejsou běžným okem vidět, ale v ohni se rozpálí do běla. Tedy alespoň tak nás to učili, když jsem byl novic na Rudém vrchu..."
Nechám desky chvíli v ohni rozehřát, a pak je kusem klacku vystrčím do sněhu. Na malý okamžik je zahalí pára, jak se horký kámen potká se sněhem, ale není ji mnoho, a jakmile se rozestoupí, mohu si prohlédnout pomalu pohasínající obří značky.
V mé tváři se objevil zachmuřený výraz.
"Je to dohoda, že lidé mohou cestovat zdejšími kraji a těžit zde rudu - vyjma černého železa z Údolí kleče. Důl na černé železo, který zde železný lid vykopal, má být podle téhle dohody uzavřen a lidmi opuštěn."
Podívám se na vozy plné rudy. "Nemyslím si, že by hrozilo, že tahle karavana sem přijela porušit úmluvu. Nevezou nářadí, vezou zboží - a jak sám říkáš, ruda vypadá dobře. Čekal bych, že měli namířeno do Kamenobrodu. Ale něco je asi přimělo tu zastavit - možná vánice ... a když už tu byli ... teď si samozřejmě trochu vymýšlím, ale představuji si to takhle.
Vánice jim zasypala cestu a museli se utábořit tady v údolí. Našli vhodné místo, rozdělali oheň, měli dost zásob, takže si nedělali starosti, dva tři dny zdržení pro ně nic neznamenalo. Krom nudy. Z nudy si začali vyprávět příběhy a ať už kvůli zvídavosti nějakého mladíka nebo upovídanosti nějakého starce přišla řeč na úmluvu s obry a místní důl. Když zkušenější vyprávěli o tom, že černé železo se musí opracovávat hned po vytěžení, přímo v dole, aby sluneční svit neznehodnotil hvězdnou sílu rudy a jakých kvalitních nástrojů je na takovou práci potřeba, určitě se ozval rozhořčený hlas, že je strašná škoda, aby takové nástroje zůstaly opuštěné v dole, a že dohoda s obry sice zapovídá v dole těžit, ale neříká nic o tom, že si lidé nemohou dojít vyzvednout své zapomenuté statky. Předpokládám, že se pak rozeběhla dlouhá debata, kde ti opatrnější předkládali argumenty, proč křehkou dohodu s obry raději nepokoušet, či se ptali, zda má někdo z karavany opravdu předka mezi místními horníky, ale nakonec zvítězila kombinace nudy a hamižnosti."
Podívám se na Tristana, co si o mé vymyšlené historce myslí, ale pak mě napadlo, že i když jednotlivé detaily jsem si samozřejmě úplně vycucal z prstu, hrubá kostra příběhu dává docela smysl.
"Dobrá, pojďme si projít jen samotná fakta. Karavanu tu opravdu nejspíš zastavilo počasí a podle textu na chladnoucích destičkách se tu nachází důl na černé železo. A lidé z karavany se mohli rozhodnout do něj vydat i z mnohem prozaičtějších důvodů - mohli se tam prostě jít schovat před dlouho trvající vánicí nebo tam dokonce zkusit přezimovat. Teď je otázkou, co to znamená pro nás. Měli bychom se tam vydat? Může mít zrovna tam Tenura své zimoviště? Nebo ho má sice jinde, ale ti lidé ví, kde? Jsou ještě na živu?
Najít důl bude snazší, než najít zimoviště obryně. Nebo ne? Co si o tom myslíš?"