[HRA] Putování zimou
Moderátoři: MarkyParky, Sarsaparillos, GM Brněnský drak
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Zařvání a Tristanův výkřik mě zasokčí, ale neposlechnu ho, jen ustoupím do boku. Sleduji na půl oka, jak lev s Tristanem zápasí a přitom hledám svou hůl.
Tristan se s ním pere jako medvěd a dává mi čas. Opatrně zaměstnaného lva obejdu. Tristan bodne, zvíře zařve. Vidí v bojovníkovi hlavního nepřítele, mě si nechává na později. Čekám, než se lev přikrčí ke skoku. A pak, když se chce odrazit, rychle ho udeřím přes zadní tlapy, abych ho vyvedl z rovnováhy.
Podaří se, lev zavrávorá a místo skoku padne na bok. Zvednu se a napřáhnu se holí.
+2
Nechci ho zabít. Chci ho zpráskat jako psa, který kousnul svého pána. Aby si do konce života pamatoval, že do lidi se neloví. Aby zdrhal z téhle jeskyně s ocasem kňučící, s ocasem staženým mezi nohama. A aby si příštích několik dní lízal modřiny po celých svých zádech a rozmyslel si pořádně, co udělá, až příště někde narazí na dvojnožce.
Opravdu ho zaženu. Teprve později, když se balíme, si uvědomím, jak hrdá zvířata lvi jsou. A že možná nechá na pokoji všechny ostatní lidi, které potká, ale určitě se vydá po naší stopě a nám dvěma se bude chtít pomstít.
Sbalíme si věci a připravíme se na cestu. Morellovi, o kterém mluvil Tristan, se chceme vyhnout a zimní počasí není nejvhodnější na přechod po hřebenu, sestoopíme tedy do údolí na východě.
Cesta je prudká a nepříjemná. V jednom místě musíme přecházet ledové pole ... a najednou se ozve zapraskání. Jdeme po samém vrchu lavinového pole, uvědomím si. A kdykoliv se pod mojí vahou může utrhnout. Rychle sundám batoh a hodím ho daleko před sebe, abych si odlehčil.
Praskání přestane. Ale batoh dopadne, zakutálí se a přepadne přes hranu srázu kamsi dolů do hlubin.
Opatrně se vrátím a velkým obloukem místo obejdeme. Cestou se omlouvám Tristanovi. Byly to naše poslední zásoby.
V neveselé náladě sestoupíme až k patě svahu. Všude kolem je klid a mír. Dlouhé sněhové plochy, po kterých se táhnou tenké stopy lesní zvěře, mírné bílé obláčky na obloze, prostě idylka. Přerušuje ji jen kručení našich žaludků.
"Musíme najít nějakou osadu, bez pořádného vybavení toho moc nenajdeme. Nějaký nápad, kde by se tu nějaká mohla nacházet?"
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Vyrazím po sněhové pláni přímo k lesu. Neohlížím se do míst, kde skončil Myrickův batoh se zásobami. Nemluvím o tom, že jsme ta nejhůř vybavená výprava. Že jít takhle zrovna do hor je úplné šílenství. Ne, tohle nám nepomůže.
Soustředím se na stopy zvěře, stíny na obloze a zvuky lesa. Nejsme tu sami, to je dobře. Je tu co jíst, jenom to chytit nebo vyhrabat. Budou tu vývraty a závětří, bude tu suché dřevo. Možná i stopy po lidech. Teď si chci ale vydechnout. Dlouhá cesta, Maya, horský lev. Stálo mě to dost sil, a to pořád ještě nejsme v horách.
Make Camp Najdu tu vhodné místo k odpočinku? (Rozum) Strong Hit
Action Score 5 + 2 (
) + 0 = 7 Challenge Dice 2, 6
You and your allies may choose two (+1
): Recuperate: Take +1
for you and any companions. Relax: Take +1
. Prepare: When you break camp, add +1
if you Undertake a Journey.
Netrvá dlouho a najdu po drobných stopách padlý strom, pod kterým si vyhrabali nory zajíci. Vzpomenu si na šamana Uktannu, nechám zajíce být a radši oberu hlízy z kořenů a tlusté červy v hlíně pod vývratem. Stejně jako elf Ukames stáhnu ze stromu prochladlou kůru a z uschlých větví založím malý oheň. Dokážeme si tu chvíli odpočinout, nabrat trochu sil a něco málo pojíst i s tím co nabízí les. Zase si jednou připomenu, že my, Železní lidé, tu jsme jenom krátce a máme se ještě hodně co učit.
Během odpočinku přemýšlím, kudy dál. Moc jsem o tomhle kraji neslyšel, ale vím, že stezky do Zázemí vedou právě v těhle zalesněných údolích, kde se dá i v zimě nějak jít, když jsou hřebeny hor neschůdné. Vzpomínám, co by tu nejlíp prozradilo lidi. Hluk a dým? Stopy pod sněhem? Pokácené stromy? Stezky vyšlapané mezi stromy? Hm, stezky tak široké, abych po nich projel i vůz? To by mohlo pomoct.
Gather Information Najdu cestu k lidské osadě? (Rozum) Strong Hit
Action Score 6 + 2 + 1(
) = 9 Challenge Dice 4, 8
You discover something helpful and specific. The path you must follow or action you must take to make progress is made clear. Envision what you learn (Ask the Oracle if unsure), and take +2
Nějakou dobu nás vodím lesem tam a zpátky, vracíme se i pod kopce a do míst, kde jsme už šli. Většinu času koukám nad sebe a Myrick musí dávat pozor, abych se o něco nepřerazil. Až když se zešeří a koruny stromů začnou rýsovat temnou siluetu oproti hvězdám na nebi, uvidím první rovné čáry, a pak další.
"Podívej!" ukážu Myrickovi nad sebe. "Vidíš ten rovný průzor? Tady někdo vykácel stromy kolem nás, aby to dole zůstalo dost široké. Jsme na cestě!"
Kolem nás toho není moc poznat, všude stromy a keře a ušlapaná vrstva sněhu, nic víc. Ale já vím, že tady pod tím někdo připravil širokou stezku, a podle korun stromů ji zvládnu sledovat. Snad, možná. Ale nic lepšího nemáme.
Undertake a Journey Dostaneme se do osady? (Rozum) Miss with a Match
Action Score 3 + 2 + 1 = 6 Challenge Dice 6, 6
-8
Strong Hit
You reach a waypoint. You make good use of your resources: Mark progress.

Cesta přes Zázemí a Bouřné vrchy do Útesu záhad (Formidable) 









Cesta je dlouhá a únavná. Málo odpočíváme, jíme co se dá, pokračujeme dlouho bez jasných stop. Jsem si ale jistý, že nás vedu správně. A jak začne les kolem nás houstnout a růst do výšky, narážíme na první známky lidí. Najdeme starou hranici pokáceného dříví, rozpadlá železa nastražená na jeleny a dokonce prázdné lovecké chaty. Tady žijí lidé, akorát oproti osadám v Útočišti jsou tady lidi rozlezlí na velkých územích, loveckých rajónech i na několik dnů cesty. S mojimi zkušenostmi a Myrickovým světlem ale netrvá dlouho, než zaslechneme první vzdálené hlasy a ucítíme kouř ohně.
Prefix [46] Storm + Suffix [35] haven
Action [52] Serve + Theme [21] Labor
Trouble [71] Beast on the hunt
Dorazíme k rozlehlé mýtině ohrazené jednoduchou palisádou a zastavěné spletí jednoduchých chatrčí a stanů. Hoří tu několik ohňů a hledí na nás ještě víc unavených očí. Lidi jsou strhaní a opatrní. Za mýtinou je ve vysoké skále široká puklina, ze které přichází další dobře ozbrojení strážci. Zastaví nás u palisády. Nechám mluvit Myricka, působí na lidi líp, než já. Pak si ale vezmu slovo a vysvětluju, co jsem zač a co jsem všechno dokázal. Nechci, aby se nad námi slitovali. Nechci, aby se mě báli. Jenom chci, aby moc dobře věděli, co jsme zač.
Sojourn Najdeme tu útočiště? (Srdce) Miss
Action Score 3 + 2 + 0 = 5 Challenge Dice 9, 5
You find no help here. Pay the Price.
Můžu přehodit kostky - přehazuju obě challenge dice
d10 - 6, d10 - 9
Miss
Pay the Price [57] It causes a delay or puts you at a disadvantage.
Strážci se netváří, že by nás tu rádi viděli. V zimě toho mají málo a nechcou se dělit. Vytáhnu z torny jednu z posledních věcí, která nám zůstala - krví nasáklé dřevo běsa od Obrova palce. Ukazuju ho Strážcům a vyprávím, jak jsme běsa zničili, a že dokážeme třeba pomoct i tu. Neobměkčí je to. Možná mají už vážně strach. Mluví o bestii, která obchází okolí a nedovolí jim získat dost jídla. Nevěří, že my dva ji dokážeme zabít. Koukám na Myricka. Nejsme ve stavu, abychom tu něco naháněli. Ale možná, kdybysme uspěli, pustili by nás dál? Nevím. Mám pocit, že tu akorát ztrácíme čas a dochází nám síly.
Myricku, co uděláme?
Soustředím se na stopy zvěře, stíny na obloze a zvuky lesa. Nejsme tu sami, to je dobře. Je tu co jíst, jenom to chytit nebo vyhrabat. Budou tu vývraty a závětří, bude tu suché dřevo. Možná i stopy po lidech. Teď si chci ale vydechnout. Dlouhá cesta, Maya, horský lev. Stálo mě to dost sil, a to pořád ještě nejsme v horách.
Netrvá dlouho a najdu po drobných stopách padlý strom, pod kterým si vyhrabali nory zajíci. Vzpomenu si na šamana Uktannu, nechám zajíce být a radši oberu hlízy z kořenů a tlusté červy v hlíně pod vývratem. Stejně jako elf Ukames stáhnu ze stromu prochladlou kůru a z uschlých větví založím malý oheň. Dokážeme si tu chvíli odpočinout, nabrat trochu sil a něco málo pojíst i s tím co nabízí les. Zase si jednou připomenu, že my, Železní lidé, tu jsme jenom krátce a máme se ještě hodně co učit.
Během odpočinku přemýšlím, kudy dál. Moc jsem o tomhle kraji neslyšel, ale vím, že stezky do Zázemí vedou právě v těhle zalesněných údolích, kde se dá i v zimě nějak jít, když jsou hřebeny hor neschůdné. Vzpomínám, co by tu nejlíp prozradilo lidi. Hluk a dým? Stopy pod sněhem? Pokácené stromy? Stezky vyšlapané mezi stromy? Hm, stezky tak široké, abych po nich projel i vůz? To by mohlo pomoct.
Nějakou dobu nás vodím lesem tam a zpátky, vracíme se i pod kopce a do míst, kde jsme už šli. Většinu času koukám nad sebe a Myrick musí dávat pozor, abych se o něco nepřerazil. Až když se zešeří a koruny stromů začnou rýsovat temnou siluetu oproti hvězdám na nebi, uvidím první rovné čáry, a pak další.
"Podívej!" ukážu Myrickovi nad sebe. "Vidíš ten rovný průzor? Tady někdo vykácel stromy kolem nás, aby to dole zůstalo dost široké. Jsme na cestě!"
Kolem nás toho není moc poznat, všude stromy a keře a ušlapaná vrstva sněhu, nic víc. Ale já vím, že tady pod tím někdo připravil širokou stezku, a podle korun stromů ji zvládnu sledovat. Snad, možná. Ale nic lepšího nemáme.
Cesta je dlouhá a únavná. Málo odpočíváme, jíme co se dá, pokračujeme dlouho bez jasných stop. Jsem si ale jistý, že nás vedu správně. A jak začne les kolem nás houstnout a růst do výšky, narážíme na první známky lidí. Najdeme starou hranici pokáceného dříví, rozpadlá železa nastražená na jeleny a dokonce prázdné lovecké chaty. Tady žijí lidé, akorát oproti osadám v Útočišti jsou tady lidi rozlezlí na velkých územích, loveckých rajónech i na několik dnů cesty. S mojimi zkušenostmi a Myrickovým světlem ale netrvá dlouho, než zaslechneme první vzdálené hlasy a ucítíme kouř ohně.
Dorazíme k rozlehlé mýtině ohrazené jednoduchou palisádou a zastavěné spletí jednoduchých chatrčí a stanů. Hoří tu několik ohňů a hledí na nás ještě víc unavených očí. Lidi jsou strhaní a opatrní. Za mýtinou je ve vysoké skále široká puklina, ze které přichází další dobře ozbrojení strážci. Zastaví nás u palisády. Nechám mluvit Myricka, působí na lidi líp, než já. Pak si ale vezmu slovo a vysvětluju, co jsem zač a co jsem všechno dokázal. Nechci, aby se nad námi slitovali. Nechci, aby se mě báli. Jenom chci, aby moc dobře věděli, co jsme zač.
d10 - 6, d10 - 9
Strážci se netváří, že by nás tu rádi viděli. V zimě toho mají málo a nechcou se dělit. Vytáhnu z torny jednu z posledních věcí, která nám zůstala - krví nasáklé dřevo běsa od Obrova palce. Ukazuju ho Strážcům a vyprávím, jak jsme běsa zničili, a že dokážeme třeba pomoct i tu. Neobměkčí je to. Možná mají už vážně strach. Mluví o bestii, která obchází okolí a nedovolí jim získat dost jídla. Nevěří, že my dva ji dokážeme zabít. Koukám na Myricka. Nejsme ve stavu, abychom tu něco naháněli. Ale možná, kdybysme uspěli, pustili by nás dál? Nevím. Mám pocit, že tu akorát ztrácíme čas a dochází nám síly.
Myricku, co uděláme?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Nemáme zásoby a místní nám nechtějí pomoci. Kvůli nějaké bestii. Mám s sebou Tristana. Když máš kladivo, přijde ti všechno jako hřebík. A když máš Tristana, přijde ti, že všechno vyřeší zabití bestie. Ale je to tak dobře? Pověz mi, Éos. Ty teď sice vidíš mýma očima, ale pořád je to ženský pohled. Přehlížíme něco? Všimla sis něčeho, co já a Tristan nevidím?"
Gather Information Čeho si všimla Eos? (Rozum) Strong Hit
Action Score 1 + 3 + 1 = 5 Challenge Dice 4, 2
You discover something helpful and specific. The path you must follow or action you must take to make progress is made clear. Envision what you learn (Ask the Oracle if unsure), and take +2
»Poslouchal jsi pozorně? Bestie jim odpírá obživu. Nedostanou se kvůli ní ke zdroji svého jídla.«
"Ano?"
»Je zima. Co si myslíš, že v téhle hojné krajině dělají v zimě, aby se uživili, když nemají potřebu dělat si zásoby.«
"Loví. Něco, co žije v zimě. Horské kozy? Zajíce? Divočáky?"
»A teď mají hlad, že?"
"Ano. A?"
»Neslyšela jsem je říkat nic o tom, že by jim bestie vyžrala obživu. Že by jim zplundrovala loviště. Říkají, že obchází okolí a nedovolí jim získat jídlo. BRÁNÍ jim v živobytí. Už rozumíš?«
"Rozumím. Takhle se chová inteligentní tvor, který osadu obléhá, ne divoká nestvůra. Nemusíme ji nutně zabíjet, třeba se půjde dohodnout."
Zmlknutí hlasu Eos mi potvrdí, že jsem na to kápnul.
"Tristane ... promiň, hovořil jsem v duchu s Eos ... nemusíme nutně bestii zabíjet. Ale tys mě vlastně slyšel, když jsem jí odpovídal. Dává ti to smysl jako mě? Pojďme se té bestii podívat na zoubek. Třeba má ta šlamastika jiné řešení, než její smrt."
A pak mě něco napadne. I když už odcházíme, raději se k Tristanovi nakloním a pošeptám mu to, aby to vzdalující se Strážci neslyšeli. "Třeba nás pohostí ta bestie..."
Jakmile jsme dál od osady, zamyslím se, kde tu budou nejbohatší loviště a vydáme se k nim. Cestou pozorně sleduji stopy, jestli si nevšimnu něčeho nezvyklého, co by nám prozradilo víc o charakteru bestie.
Gather Information Co zjistím ve stopách o bestii (Rozum) Weak Hit
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 6, 10 => Spálím 9 momentum
The information complicates your quest or introduces a new danger. Envision what you discover (Ask the Oracle if unsure), and take +1
.
Size [95] Huge (whale-sized) Primary Form [66] Amorphous
Ask the Oracle: Likely Je to nějaky zmutovaný obr? Rolled 95 vs. 75: No
Monstrosity Oracle Result Characteristics [34] Spikes Abilities [14] Intelligent
Velmi brzy si všimnu stopy malé skupiny lidských stop, nedávných a směřujících z místa, které jsme si vyhlédl, k vesnici ve zjevném běhu. Ještě nestihly zapadat čerstvým sněhem. Nejspíš lovci z Kruhu nebo Strážci, kteří prchali domů.
Vydám se protisměru stop, k velkému kamennému výběžku na okraji lesíka, kde je nejspíš hojnost zvěře. Říkám si, že bych na něj mohl vylézt a rozhlédnout se po kraji - jeho povrch je hrubý, neohlazený sněhem, plný různých ostrých výběžků a hrotů.
Příliš pozdě si uvědomím, že je divné, že na něm není sníh. Až ve chvíli, kdy se výběžky na několika místech pohnout a odkryjí šest různě velkých a tvarovaných očí. Nikdy jsem nic takového neviděl a už chápu, proč vesničane nevěřili, že s něčím takovým dokážeme bojovat. Tohle prostě nemůže jít zabít - kůže z kamene, ostré výběžky všude kolem, rozměry srovnatelné s velkou lodí. A přesto v těch šesti očích vidím náznak zkoumavého pohledu.
Pojdu pár kroků a opřu hůl o malý stromek. Vykročím před Tristana a ukážu holé ruce. Začnu velmi pomalu odříkávat:
"NE-JSME NE-PŘÁ-TE-LÉ!"
Compel Začneme vyjednávát? (Srdce) Weak Hit
Action Score 1 + 2 + 0 = 3 Challenge Dice 1, 3
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
. If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
. But they ask something of you in return. Envision what they want (Ask the Oracle if unsure).
Bestie se trochu pohne, ale nepřestává nás sledovat. Potom přeskupí své ostré výběžky ... a napodobí mé gesto. Ale následně zarachotí. Převalí se a ukáže jednou ostrou panožkou k zatáčce, za kterou se skrývá osada.
Pak se jakoby nahrbí a na jejích zádech, dá-li se to tak nazvat, se vytvoří úzká puklina. Podobná jako jsme viděli v osadě.
Opět se pohne, puklinu zacelí a pak se otřese.
Pochopím a otočím se k Tristanovi.
"Myslím, že chce důkaz přátelství. Chce od nás pomoct. Ti z osady, co nás vyhodili, jí nějak ublížili nebo jí něco sebrali. Souvisí to s tou puklinou, co mají v osadě, i když zatím přesně nevím jak. A proto je obléhá a nepustí je do jejich lesa."
Otočím se, naznačím pokrčení rameny, i když si nejsem jistý, zda je toto gesto univerzálně pochopitelné i pro monstrózní beztvaré bestie, a pronesu: "CHCE-ME PO-MOCT. JAK? CO POTŘEBUJEŠ?"
Gather Information Co potřebuje potvora? (Rozum) Strong Hit
Action Score 5 + 3 + 1 = 9 Challenge Dice 6, 3
You discover something helpful and specific. The path you must follow or action you must take to make progress is made clear. Envision what you learn (Ask the Oracle if unsure), and take +2
Tristane, máš nějaký nápad?
»Poslouchal jsi pozorně? Bestie jim odpírá obživu. Nedostanou se kvůli ní ke zdroji svého jídla.«
"Ano?"
»Je zima. Co si myslíš, že v téhle hojné krajině dělají v zimě, aby se uživili, když nemají potřebu dělat si zásoby.«
"Loví. Něco, co žije v zimě. Horské kozy? Zajíce? Divočáky?"
»A teď mají hlad, že?"
"Ano. A?"
»Neslyšela jsem je říkat nic o tom, že by jim bestie vyžrala obživu. Že by jim zplundrovala loviště. Říkají, že obchází okolí a nedovolí jim získat jídlo. BRÁNÍ jim v živobytí. Už rozumíš?«
"Rozumím. Takhle se chová inteligentní tvor, který osadu obléhá, ne divoká nestvůra. Nemusíme ji nutně zabíjet, třeba se půjde dohodnout."
Zmlknutí hlasu Eos mi potvrdí, že jsem na to kápnul.
"Tristane ... promiň, hovořil jsem v duchu s Eos ... nemusíme nutně bestii zabíjet. Ale tys mě vlastně slyšel, když jsem jí odpovídal. Dává ti to smysl jako mě? Pojďme se té bestii podívat na zoubek. Třeba má ta šlamastika jiné řešení, než její smrt."
A pak mě něco napadne. I když už odcházíme, raději se k Tristanovi nakloním a pošeptám mu to, aby to vzdalující se Strážci neslyšeli. "Třeba nás pohostí ta bestie..."
Jakmile jsme dál od osady, zamyslím se, kde tu budou nejbohatší loviště a vydáme se k nim. Cestou pozorně sleduji stopy, jestli si nevšimnu něčeho nezvyklého, co by nám prozradilo víc o charakteru bestie.
Velmi brzy si všimnu stopy malé skupiny lidských stop, nedávných a směřujících z místa, které jsme si vyhlédl, k vesnici ve zjevném běhu. Ještě nestihly zapadat čerstvým sněhem. Nejspíš lovci z Kruhu nebo Strážci, kteří prchali domů.
Vydám se protisměru stop, k velkému kamennému výběžku na okraji lesíka, kde je nejspíš hojnost zvěře. Říkám si, že bych na něj mohl vylézt a rozhlédnout se po kraji - jeho povrch je hrubý, neohlazený sněhem, plný různých ostrých výběžků a hrotů.
Příliš pozdě si uvědomím, že je divné, že na něm není sníh. Až ve chvíli, kdy se výběžky na několika místech pohnout a odkryjí šest různě velkých a tvarovaných očí. Nikdy jsem nic takového neviděl a už chápu, proč vesničane nevěřili, že s něčím takovým dokážeme bojovat. Tohle prostě nemůže jít zabít - kůže z kamene, ostré výběžky všude kolem, rozměry srovnatelné s velkou lodí. A přesto v těch šesti očích vidím náznak zkoumavého pohledu.
Pojdu pár kroků a opřu hůl o malý stromek. Vykročím před Tristana a ukážu holé ruce. Začnu velmi pomalu odříkávat:
"NE-JSME NE-PŘÁ-TE-LÉ!"
Bestie se trochu pohne, ale nepřestává nás sledovat. Potom přeskupí své ostré výběžky ... a napodobí mé gesto. Ale následně zarachotí. Převalí se a ukáže jednou ostrou panožkou k zatáčce, za kterou se skrývá osada.
Pak se jakoby nahrbí a na jejích zádech, dá-li se to tak nazvat, se vytvoří úzká puklina. Podobná jako jsme viděli v osadě.
Opět se pohne, puklinu zacelí a pak se otřese.
Pochopím a otočím se k Tristanovi.
"Myslím, že chce důkaz přátelství. Chce od nás pomoct. Ti z osady, co nás vyhodili, jí nějak ublížili nebo jí něco sebrali. Souvisí to s tou puklinou, co mají v osadě, i když zatím přesně nevím jak. A proto je obléhá a nepustí je do jejich lesa."
Otočím se, naznačím pokrčení rameny, i když si nejsem jistý, zda je toto gesto univerzálně pochopitelné i pro monstrózní beztvaré bestie, a pronesu: "CHCE-ME PO-MOCT. JAK? CO POTŘEBUJEŠ?"
Tristane, máš nějaký nápad?
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Skála se zatřese, objeví se úzká spára, která se víc rozevře a vykoukne z ní balvan. Musím na něj chvíli koukat, než mě napadne, že to není obyčejný balvan. Je slabě porostlý lesklým mechem a v tenkých prasklinách pulzuje jakési matné světlo. Připomíná mi balvan černého železa ve Wulanově soutěsce a z popisu i kameny Rattle.
"Není tohle Rattle... když vyroste?" vypadne ze mě bez kontroly. "I kdyby... myslím, že nějaký tenhle šutr našli lidi a odnesli do osady. Tohle ho chce zpátky. Pochybuju, že ví, co to je a co s tím dělat nebo nedělat."
Tuším, že víc tu teď nevymyslíme, tak popadnu Myricka za rukáv a táhnu ho zpátky, odkud jsme přišli.
"Máš pravdu, já tyhle věci spíš zabíjím, než abych se s nimi bavil. A co nemůžu zabít, z toho mám... obavy."
Než dojdeme zpátky k palisádě, cítím se zas utahaný a naštvaný. Tam a zpátky, přes lesy a kopce, horami sněhu a v zimě, a pak se s tebou někdo dohaduje, jako bys byl nějaký hnusák. Ani nemusím svůj vztek hrát. Ale držím ho pod pokličkou a vnitřního medvěda nechám na Strážce u palisády jenom vykouknout, abych je úplně nevyděsil. Ale vím, že líp Myrickovi nepomůžu.
"Jo, jsme zas zpátky," zavrčím přes palisádu. Zabodnu kopí do nejbližšího kůlu a opřu se o něj. "Vy blbci vůbec nevíte, co jste provedli, že jo? Najdete něco v lese, vypadá to zajímavě, tak to vezmete s sebou, že jo? A pak se objeví v lese bestie a vás ani nenapadne, že by to mohlo nějak souviset, co? No buďte rádi, že je zatím jenom v lese a vy máte hlad. Protože až dostane tam ta věc hlad... Ale taky ho dostat nemusí. Víme, co je potřeba a tady Myrick vám to vysvětlí, zatímco já budu dávat bacha, aby se nikomu nic nestalo!"
Aid your Ally: Secure an Advantage Zabere metoda zlého a hodného policajta? (Železo) Strong Hit with a Match
Action Score 5 + 3 + 0 = 8 Challenge Dice 1, 1
Myricku, you gain advantage. Take control: Make another move now (not a progress move), and add +1
. Prepare to act: Take +2
.
Strážci zalapají po dechu a zůstanou stát s hubama otevřenýma.
"Jak... jak o tom ví?" mumlá jeden. "Přitáhli to v noci..."
"Takže to je ono?" křičí jeden ze strhaných chudáků mezi stany. "Vy lepší zase máte něco, o co se nechcete podělit?"
"Hele, buď ticho!" okřikne ho Strážce. "Dobře víš, že tohle je tradice našeho Kruhu. Ti, co mají zásluhy, žijí v přívětivém náručí skály. Ti, kteří si místo musí zasloužit, žijí tady venku a pracují. Každému místo podle jeho zásluh! Žijeme tak už generace, tak..."
"Tak co?" ozve se zase muž a přidávají se k němu další. "Nebudeme už ticho! Jedna věc je, že makáme do strhání na celý Kruh. Druhá, že jste něco našli v lese, tutláte to a my všichni kvůli tomu nemáme co žrát! Chtějí ti cizinci snad říct, že když to vrátíte, budeme zase moct ven? Budeme moct lovit a najíst se?!"
Dloubnu do Myricka loktem. Tohle je jeho chvíle.
Honorbound
Když provádíš Secure an Advantage nebo Compel tak, že říkáš tvrdou pravdu, máš +1
a při trefě +1
. Na slabé trefě nebo missu popiš, jak ti tato tvrdá pravda zkomplikuje současnou situaci.
Myricku, můžeš. Zlý policajt zabral, co zvládne ten hodný?
"Není tohle Rattle... když vyroste?" vypadne ze mě bez kontroly. "I kdyby... myslím, že nějaký tenhle šutr našli lidi a odnesli do osady. Tohle ho chce zpátky. Pochybuju, že ví, co to je a co s tím dělat nebo nedělat."
Tuším, že víc tu teď nevymyslíme, tak popadnu Myricka za rukáv a táhnu ho zpátky, odkud jsme přišli.
"Máš pravdu, já tyhle věci spíš zabíjím, než abych se s nimi bavil. A co nemůžu zabít, z toho mám... obavy."
Než dojdeme zpátky k palisádě, cítím se zas utahaný a naštvaný. Tam a zpátky, přes lesy a kopce, horami sněhu a v zimě, a pak se s tebou někdo dohaduje, jako bys byl nějaký hnusák. Ani nemusím svůj vztek hrát. Ale držím ho pod pokličkou a vnitřního medvěda nechám na Strážce u palisády jenom vykouknout, abych je úplně nevyděsil. Ale vím, že líp Myrickovi nepomůžu.
"Jo, jsme zas zpátky," zavrčím přes palisádu. Zabodnu kopí do nejbližšího kůlu a opřu se o něj. "Vy blbci vůbec nevíte, co jste provedli, že jo? Najdete něco v lese, vypadá to zajímavě, tak to vezmete s sebou, že jo? A pak se objeví v lese bestie a vás ani nenapadne, že by to mohlo nějak souviset, co? No buďte rádi, že je zatím jenom v lese a vy máte hlad. Protože až dostane tam ta věc hlad... Ale taky ho dostat nemusí. Víme, co je potřeba a tady Myrick vám to vysvětlí, zatímco já budu dávat bacha, aby se nikomu nic nestalo!"
Strážci zalapají po dechu a zůstanou stát s hubama otevřenýma.
"Jak... jak o tom ví?" mumlá jeden. "Přitáhli to v noci..."
"Takže to je ono?" křičí jeden ze strhaných chudáků mezi stany. "Vy lepší zase máte něco, o co se nechcete podělit?"
"Hele, buď ticho!" okřikne ho Strážce. "Dobře víš, že tohle je tradice našeho Kruhu. Ti, co mají zásluhy, žijí v přívětivém náručí skály. Ti, kteří si místo musí zasloužit, žijí tady venku a pracují. Každému místo podle jeho zásluh! Žijeme tak už generace, tak..."
"Tak co?" ozve se zase muž a přidávají se k němu další. "Nebudeme už ticho! Jedna věc je, že makáme do strhání na celý Kruh. Druhá, že jste něco našli v lese, tutláte to a my všichni kvůli tomu nemáme co žrát! Chtějí ti cizinci snad říct, že když to vrátíte, budeme zase moct ven? Budeme moct lovit a najíst se?!"
Dloubnu do Myricka loktem. Tohle je jeho chvíle.
Myricku, můžeš. Zlý policajt zabral, co zvládne ten hodný?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Nu, v podstatě ano. Přesně tohle chceme říct. Ať už je to co je to, pro tu bestii je to cenné. Hodně cenné. A není hloupá, takže chápe, že pro vás je zase cenné jídlo. Jen neumí mluvit jazykem železné země, aby vám to vysvětlila sama.
Naštěstí tu máte mě a Tristana. Ne, že bychom uměli jazyk bestií, ale přinejmenším já mám ve zvyku se nejprve ptát, a teprve potom sekat. Takže jsem se zeptal ... a dostal odpověď, kterou si vykládám tak, že když vrátíte, co jste té bestii vzali, dá vám pokoj a odtáhne."
"To si .. vykládáš? Takže ti to neřekla?"
"Ano, to si vykládám. Víc toho v rukávu nemám. Ale jsem upřímný v tom, co si myslím. Že když vydáte ten kámen, nebo co jste to v lese vzali, budete si moct nalovit dost zvěře na zbytek zimy."
Compel Dobrý policajt (Srdce) Weak Hit
Action Score 4 + 2 + 1 = 7 Challenge Dice 5, 9
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
. If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
. But they ask something of you in return. Envision what they want (Ask the Oracle if unsure).
Začnou křičet jeden přes druhého:
"A teď nám ještě řekneš, že tam ten kámen doneseš za nás. To víš, že jo. Chcete nás okrást!"
"Kdoví, co ti ta bestie chtěla ukázat. Beztak sis polovinu z toho vymyslel."
"Jestli ti máme věřit, tak nám ukážeš, jak s ní mluvíš...."
To poslední je ... docela dobrý nápad. Mám jen obavu, aby si bestie nevyložila tak, že na ní celá vesnice táhne.
"Dobrá, ukážu vám to. Pojďte za mnou, alespoň někdo. Nemusíte všichni, stačí třeba nějaký Strážce, kterému věříte.
Já dojdu k bestii a vysvětlím jí, co jste zač a proč jste přišli. A požádám jí, aby znova udělala to, co dělala, když ke mě promlouvala. Uvidíte to na vlastní oči a budete to moct posoudit."
Chvilku se radí a dohadují, kdo se mnou půjde. Nakonec vyrazí dva chlápci. Jak jsem pochopil, tak jeden je z té části osady, co žije venku, druhý je Strážce, co žije v puklině. Představí se mi jako Cardas.
Vracíme se k bestii a vidím ji už z dálky podle toho, kde chybí sníh. Ale kdo si tohohle není vědom, tomu přijde jako obyč skála. Proto nechám oba dva odvážlivce jít se mnou a neupozorňuji je dopředu, že se blížíme, aby třeba netahali zbraně. Jen k nim šeptám: "Až se objeví, stuhněte a ani se nehněte. Zejména nesahejte po zbraních. Kdyby se vám nelíbilo, kam to celé směřuje, prostě zdrhejte. Jasné?"
Lovec v otrhaných hadrech přikývne. Strážce něco zaremcá, ale nakonec také souhlasí.
Přijdeme ještě trochu blíž a já se pak zastaví, znovu odložím hůl a rozpřáhnu ruce a vykročím vpřed.
"LI-DÉ Z OSADY. CHTĚLI TĚ VIDĚT. CHTĚLI VIDĚT CO CHCEŠ. NEUBLÍŽÍ. NEROZUMÍ TOMU, CO UDĚLALI." zahulákám z plných plic. Ukazuji přitom na dvojici a naznačuji, gesty, že něco dají.
Objeví se opět oči a výstupky se začnou přeskupovat.
Face Danger Pochopí bestie, že přicházíme v míru? (Srdce) Miss
Action Score 4 + 2 + 0 = 6 Challenge Dice 7, 9
You fail or your progress is undermined by a dramatic and costly turn of events. Pay the Price.
It causes a delay or puts you at a disadvantage.
Bytost se převaluje sem a tam, koulí očima, dokonce vystrčí pár ostrých výrůstků směrem k nám, ale nedělá to, co dělala předtím. Musela předtím reagovat na má gesta, nikoliv na slova.
"Vymýšlíš si, říkal jsem to," ozve se Cardas.
"Kušuj. Není to tak jednoduché. Počkej, mám nápad."
Shrbím se do sněhu a začnu uplácávat kopec, vesnici, puklinu a vůbec situaci kolem. Jestli komunikuje tvary a gesty, mohl nám názorný model ze sněhu pomoct. I kdybych tu plácáním sněhových figurek a koulí měl strávit zbytek dne až do setmění.
Secure an Advantage Zvládnu vytvořit komunikační kanál založený na plácání tvarů ze sněhu? (Rozum) Weak Hit
Action Score 3 + 3 + 0 = 6 Challenge Dice 8, 4
You gain advantage. Prepare to act: Take +2
.
Nakonec se to podaří, i když to trvá, hlavně protože hromady sněhu musím dělat opravdu velké, aby je tak kolosální bestie vůbec vnímala. Když už je slunce jen kousek nad obzorem, začne bestie napodobovat mě a já ji. A když mizí poslední paprsky světla, složitou kombinací pohybu sněhuláků, palisády z klaců a vydlabané praskliny ve velké zavěji dokážeme vykomunikovat to, že nestůra opravdu chce věc, co jí byla sebrána, a to tak, aby to pochopili o oba osadníci.
Po návratu se spustí velká diskuse s ostatními, zda to provedou nebo ne. Trvá dlouho, takže padne hluboká tma a zima. Od lesíka se ozývá tu a tam strašidelné rachocení, nejspíš i bestie nedočkavě čeká, zda ta podivná hra, kterou celé odpoledne hrála s cizím starcem, povede k cíli. Nakonec se k nám s Tristanem osadníci vrátí. "Už jsme se rozhodli. Počkáme do rána a ráno ten divný kámen vrátíme zpět."
Přikývnu. Nemá cenu je tlačit. Jsou opatrní a mě by se do tmy za takovou obludou také nechtělo.
"Pomohli jsme vám," připomenu. "Co projevit trochu vděčnosti, nechat nás se tu utábořit, dát nám trochu jídla..."
"Jestli to zabere, tak vám zítra nalovíme jídla co hrdla ráčí, ale dneska večer budete ještě o hladu. Máme toho málo a dokud nebude lov jistý, toho mála se nevzdáme," odpoví nesmlouvavě Cardas.
"Alespoň to utáboření?"
"Tomu se bránit nebudeme."
Rozložíme tedy své věci a uložíme se. Noc je neklidná očekáváním a několikrát se probudím ze zlého snu, ve kterém se celá situace nad ránem nějak zvrtne. Konečně vyjde slunce.
Ask the Oracle: Small chance Ukradli kámen rattle? Rolled 79 vs. 10: No
O chvíli později vynesou Strážci ve velké nůši něco, co připomíná jeden z výběžků na těle toho netvora, jen pokrytý množstvím menších výstupků, protkaných jakoby kovovými žílami.
"Půjdete s námi, ať sami vidíte," nařizuje Cardas, jako bychom mu podléhali. Podívám se na Tristana, co on na to, ale sám se tomu nebráním a vyrazím. Když dojdeme k lesíku, vezmou nůši a vysypou z ní podivnou věc do sněhu. Pak všichni ustoupíme.
Bestie se dá do pohybu směrem k podivnému kameni. Je rychlá, zem se otřásá a chvěje. Dohrne se až k němu a téměř ho zalehne. Věc se pohne a připojí se k nestvůře. Ta se převalí a dostane ji tak nad sebe. Očima si jí chvíli pozorně prohlíží, jako by kontrolovala, že není rozbitá. Najednou se na malém kameni také objeví několik očí a jeho výstupky se pohnou. Hledíme najednou na malou verzi gigantické nestvůry. Chvíli si hledí do očí, a potom se začnou společně valit do hor, kamsi na sever. Lesíku se při tom vyhnou.
Lidé z osady propuknou jásot. Spor ze včerejšího večera je pryč, najednou se objímají Strážci s Lovci a všechny spory jsou zapomenuty.
"Tak co? Zasloužíme si trochu vaší pohostinnosti?" zeptám se znovu Cardase.
Sojourn Pohostí nás v nové situaci? (Srdce) Strong Hit with a Match
Action Score 3 + 2 + 0 = 5 Challenge Dice 4, 4
You and your allies may each choose two from within the categories. If you share a bond, choose one more.
"Zasloužíte si víc než to. Pořádně to s námi oslavit," odpoví mi a poplácá mě přátelsky na ramenou.
Znovu si vyměním pohledy s Tristanem. Měli bychom být opatrní, jestli takhle rychle změnili náladu k radosti, může stačit málo a opět si je znepřátelíme. Ale pro tuhle chvíli si nemůžeme dovolit takovou nabídku odmítnout. A tak zatímco Lovci vyráží do lesíka se svými luky a oštěpy, my se vracíme s Cardasem a ostatními strážci do osady.
Vzhledem k tomu, že tam je Match, navrhuju jako efekt v náš prospěch vzít si každý o jednu volbu víc.
Naštěstí tu máte mě a Tristana. Ne, že bychom uměli jazyk bestií, ale přinejmenším já mám ve zvyku se nejprve ptát, a teprve potom sekat. Takže jsem se zeptal ... a dostal odpověď, kterou si vykládám tak, že když vrátíte, co jste té bestii vzali, dá vám pokoj a odtáhne."
"To si .. vykládáš? Takže ti to neřekla?"
"Ano, to si vykládám. Víc toho v rukávu nemám. Ale jsem upřímný v tom, co si myslím. Že když vydáte ten kámen, nebo co jste to v lese vzali, budete si moct nalovit dost zvěře na zbytek zimy."
Začnou křičet jeden přes druhého:
"A teď nám ještě řekneš, že tam ten kámen doneseš za nás. To víš, že jo. Chcete nás okrást!"
"Kdoví, co ti ta bestie chtěla ukázat. Beztak sis polovinu z toho vymyslel."
"Jestli ti máme věřit, tak nám ukážeš, jak s ní mluvíš...."
To poslední je ... docela dobrý nápad. Mám jen obavu, aby si bestie nevyložila tak, že na ní celá vesnice táhne.
"Dobrá, ukážu vám to. Pojďte za mnou, alespoň někdo. Nemusíte všichni, stačí třeba nějaký Strážce, kterému věříte.
Já dojdu k bestii a vysvětlím jí, co jste zač a proč jste přišli. A požádám jí, aby znova udělala to, co dělala, když ke mě promlouvala. Uvidíte to na vlastní oči a budete to moct posoudit."
Chvilku se radí a dohadují, kdo se mnou půjde. Nakonec vyrazí dva chlápci. Jak jsem pochopil, tak jeden je z té části osady, co žije venku, druhý je Strážce, co žije v puklině. Představí se mi jako Cardas.
Vracíme se k bestii a vidím ji už z dálky podle toho, kde chybí sníh. Ale kdo si tohohle není vědom, tomu přijde jako obyč skála. Proto nechám oba dva odvážlivce jít se mnou a neupozorňuji je dopředu, že se blížíme, aby třeba netahali zbraně. Jen k nim šeptám: "Až se objeví, stuhněte a ani se nehněte. Zejména nesahejte po zbraních. Kdyby se vám nelíbilo, kam to celé směřuje, prostě zdrhejte. Jasné?"
Lovec v otrhaných hadrech přikývne. Strážce něco zaremcá, ale nakonec také souhlasí.
Přijdeme ještě trochu blíž a já se pak zastaví, znovu odložím hůl a rozpřáhnu ruce a vykročím vpřed.
"LI-DÉ Z OSADY. CHTĚLI TĚ VIDĚT. CHTĚLI VIDĚT CO CHCEŠ. NEUBLÍŽÍ. NEROZUMÍ TOMU, CO UDĚLALI." zahulákám z plných plic. Ukazuji přitom na dvojici a naznačuji, gesty, že něco dají.
Objeví se opět oči a výstupky se začnou přeskupovat.
Bytost se převaluje sem a tam, koulí očima, dokonce vystrčí pár ostrých výrůstků směrem k nám, ale nedělá to, co dělala předtím. Musela předtím reagovat na má gesta, nikoliv na slova.
"Vymýšlíš si, říkal jsem to," ozve se Cardas.
"Kušuj. Není to tak jednoduché. Počkej, mám nápad."
Shrbím se do sněhu a začnu uplácávat kopec, vesnici, puklinu a vůbec situaci kolem. Jestli komunikuje tvary a gesty, mohl nám názorný model ze sněhu pomoct. I kdybych tu plácáním sněhových figurek a koulí měl strávit zbytek dne až do setmění.
Nakonec se to podaří, i když to trvá, hlavně protože hromady sněhu musím dělat opravdu velké, aby je tak kolosální bestie vůbec vnímala. Když už je slunce jen kousek nad obzorem, začne bestie napodobovat mě a já ji. A když mizí poslední paprsky světla, složitou kombinací pohybu sněhuláků, palisády z klaců a vydlabané praskliny ve velké zavěji dokážeme vykomunikovat to, že nestůra opravdu chce věc, co jí byla sebrána, a to tak, aby to pochopili o oba osadníci.
Po návratu se spustí velká diskuse s ostatními, zda to provedou nebo ne. Trvá dlouho, takže padne hluboká tma a zima. Od lesíka se ozývá tu a tam strašidelné rachocení, nejspíš i bestie nedočkavě čeká, zda ta podivná hra, kterou celé odpoledne hrála s cizím starcem, povede k cíli. Nakonec se k nám s Tristanem osadníci vrátí. "Už jsme se rozhodli. Počkáme do rána a ráno ten divný kámen vrátíme zpět."
Přikývnu. Nemá cenu je tlačit. Jsou opatrní a mě by se do tmy za takovou obludou také nechtělo.
"Pomohli jsme vám," připomenu. "Co projevit trochu vděčnosti, nechat nás se tu utábořit, dát nám trochu jídla..."
"Jestli to zabere, tak vám zítra nalovíme jídla co hrdla ráčí, ale dneska večer budete ještě o hladu. Máme toho málo a dokud nebude lov jistý, toho mála se nevzdáme," odpoví nesmlouvavě Cardas.
"Alespoň to utáboření?"
"Tomu se bránit nebudeme."
Rozložíme tedy své věci a uložíme se. Noc je neklidná očekáváním a několikrát se probudím ze zlého snu, ve kterém se celá situace nad ránem nějak zvrtne. Konečně vyjde slunce.
O chvíli později vynesou Strážci ve velké nůši něco, co připomíná jeden z výběžků na těle toho netvora, jen pokrytý množstvím menších výstupků, protkaných jakoby kovovými žílami.
"Půjdete s námi, ať sami vidíte," nařizuje Cardas, jako bychom mu podléhali. Podívám se na Tristana, co on na to, ale sám se tomu nebráním a vyrazím. Když dojdeme k lesíku, vezmou nůši a vysypou z ní podivnou věc do sněhu. Pak všichni ustoupíme.
Bestie se dá do pohybu směrem k podivnému kameni. Je rychlá, zem se otřásá a chvěje. Dohrne se až k němu a téměř ho zalehne. Věc se pohne a připojí se k nestvůře. Ta se převalí a dostane ji tak nad sebe. Očima si jí chvíli pozorně prohlíží, jako by kontrolovala, že není rozbitá. Najednou se na malém kameni také objeví několik očí a jeho výstupky se pohnou. Hledíme najednou na malou verzi gigantické nestvůry. Chvíli si hledí do očí, a potom se začnou společně valit do hor, kamsi na sever. Lesíku se při tom vyhnou.
Lidé z osady propuknou jásot. Spor ze včerejšího večera je pryč, najednou se objímají Strážci s Lovci a všechny spory jsou zapomenuty.
"Tak co? Zasloužíme si trochu vaší pohostinnosti?" zeptám se znovu Cardase.
"Zasloužíte si víc než to. Pořádně to s námi oslavit," odpoví mi a poplácá mě přátelsky na ramenou.
Znovu si vyměním pohledy s Tristanem. Měli bychom být opatrní, jestli takhle rychle změnili náladu k radosti, může stačit málo a opět si je znepřátelíme. Ale pro tuhle chvíli si nemůžeme dovolit takovou nabídku odmítnout. A tak zatímco Lovci vyráží do lesíka se svými luky a oštěpy, my se vracíme s Cardasem a ostatními strážci do osady.
Vzhledem k tomu, že tam je Match, navrhuju jako efekt v náš prospěch vzít si každý o jednu volbu víc.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Když sleduju Myricka, jak trpělivě jedná s bestií i osadníky, připadám si zas jak mladý kluk. Ne tak mladý, jako ten, který se na krvavém obětišti bil s Měsíčním medvědem. Spíš jako ten, který se od zkušených lovců nestvůr učil vystopovat wyvernu, svázat běsa a očistit a pohřbít ty, kterým se to přede mnou nepovedlo. Připomene mi to, že se mám pořád co učit, a někdy i na místech, kde bych to nečekal.
Jsem ale opatrný. Je mi jasné, že táhlý spor o tradice v Kruhu, o práci a odměny, tu nevyřeší jedna bestie a možnost se najíst. Jakmile zas budou muset jedni pracovat a druzí z toho jenom těžit, nevraživost se vrátí. A to už tu nechci být. Snažím se proto Myrickovi čas od času připomínat, jak dlouhou cestu ještě máme před sebou, a že bude lepší vyrazit dřív, než poději.
Sám se starám hlavně o doplnění zásob. Utáhnu jich víc než Myrick a neházím batoh ze srázu, když se věci trochu pokazí. Dostanu nějaké horší kusy čerstvého masa, byliny a sůl a k tomu trochu troudu, oleje a dalších drobností pro přežití v zimě. Pro cestu do hor by to chtělo mulu nebo mezka, ale bez znalosti pořádných cest je nám to stejně nanic. Spíš budeme potřebovat mnohem víc železa, lan a podobně, ale to prý půjde nabrat na samotách v podhůří, kde zůstaly zásoby po těch, co na zimu sešli do údolí, nebo naopak o nich už dlouho nikdo neslyšel.
Dokud není oslava v plném proudu, zastavím si pár lovců a během čištění úlovků s nimi mluvím o všech těch zasněžených stezkách, které vedou dál na sever. Víc než na cesty se soustředím na výrazná místa - osamělé skály a prázdné jeskyně, malé i vysoké vodopády, samoty a označené hroby. Je toho nakonec celkem dost, abychom se nějak dostali přes nejbližší kopce až do podhůří Bouřných vrchů a pak nějak na východ.
O obří obchodnici Temuře nic nezaslechnu, snad bude mít Myrick větší štěstí.
Sojourn: Equip: Clear an unprepared debility and take +1
. Provision: Take +2
. Plan: Take +2
.
Myricku, máš slovo. Já tady už víc odehrávat nepotřebuju.
Jsem ale opatrný. Je mi jasné, že táhlý spor o tradice v Kruhu, o práci a odměny, tu nevyřeší jedna bestie a možnost se najíst. Jakmile zas budou muset jedni pracovat a druzí z toho jenom těžit, nevraživost se vrátí. A to už tu nechci být. Snažím se proto Myrickovi čas od času připomínat, jak dlouhou cestu ještě máme před sebou, a že bude lepší vyrazit dřív, než poději.
Sám se starám hlavně o doplnění zásob. Utáhnu jich víc než Myrick a neházím batoh ze srázu, když se věci trochu pokazí. Dostanu nějaké horší kusy čerstvého masa, byliny a sůl a k tomu trochu troudu, oleje a dalších drobností pro přežití v zimě. Pro cestu do hor by to chtělo mulu nebo mezka, ale bez znalosti pořádných cest je nám to stejně nanic. Spíš budeme potřebovat mnohem víc železa, lan a podobně, ale to prý půjde nabrat na samotách v podhůří, kde zůstaly zásoby po těch, co na zimu sešli do údolí, nebo naopak o nich už dlouho nikdo neslyšel.
Dokud není oslava v plném proudu, zastavím si pár lovců a během čištění úlovků s nimi mluvím o všech těch zasněžených stezkách, které vedou dál na sever. Víc než na cesty se soustředím na výrazná místa - osamělé skály a prázdné jeskyně, malé i vysoké vodopády, samoty a označené hroby. Je toho nakonec celkem dost, abychom se nějak dostali přes nejbližší kopce až do podhůří Bouřných vrchů a pak nějak na východ.
O obří obchodnici Temuře nic nezaslechnu, snad bude mít Myrick větší štěstí.
Sojourn: Equip: Clear an unprepared debility and take +1
Myricku, máš slovo. Já tady už víc odehrávat nepotřebuju.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Zprvu si slavnost hodlám užít. Tristan je zbytečně opatrný, tihle budou zítra dopoledne tak zmožení, že jim bude trvat přinejmenším pár hodin, než znovu vytáhnou své spory. Možná dní. A to už budeme bezpečně pryč.
Takže se veselím a do srdce se mi vrátí radost +2
.
Stejně tak dobré jídlo mi udělá dobře a místní felčar a palič v jednom se do mě pod záminkou, že vypadám zesláble, pokusí natlačit větší množství "léčivého moku, který zároveň hřeje v té proklaté zimě". Trochu tu jeho bylinkovici ochutnám, ale když mě strašlivě rozkašle a popálí v krku, poděkuju mu a slíbím, že se s ní po doušcích budu léčit po několik dalších dní +2
.
Když je tak přátelský, zeptám se ho na obryni Tenuru.
Gather Information Cesta na sever (Rozum) Miss
Action Score 2 + 3 + 0 = 5 Challenge Dice 5, 6
Your investigation unearths a dire threat or reveals an unwelcome truth that undermines your quest. Pay the Price.
Pay the Price [90] It wastes resources
Nechápu proč, ale přestane se se mnou bavit. A zaslechl to Cardas. "S obry se tu nepaktujeme," pronese lakonicky, ale po zbytek večera už ze mě nespustí oči.
Což mě štve. Uvědomuji si totiž, že místní absolutně nemají přehled o tom, co vlastně během oslavi sežerou a co zapomínají venku a nechávají na pospas zvířatům, zatímco už jdou spát. Takže si dělám plány, že obejdu tábor a některé z těch zásob prostě ztopím. Kdybyse to druhý den dalo dohromady s tím, co Tristan dostal, případně vyprosil, měli bychom plné vybavení na cestu. S Cardasem v zádech to ale udělat nemůžu, abychom druhý den přeci jen nějaké slíbené zásoby dostali.
+2
bych si vzal za volbu, ale tím missem to zase smažu..
A tak zamíříme na sever.
Undertake a Journey Cesta na sever (Rozum) Weak Hit
Action Score 3 + 3 + 0 = 6 Challenge Dice 5, 7
You reach a waypoint and mark progress, but suffer −1
.
Vyprosit nějaké zásoby se ukázalo prozíravým, neboť v hlubokém sněhu postupujeme pomalu, lov je obtížný, sbírat se nedá vůbec a tak když překročíme hranici Zázemí a dorazíme k nízkému hřebenu, uzavírajícímu údolí, začínají se nám opět tenčit.
Location [84] Hill Location Description [61] Ruined
Když pohlédneme vzhůru, všimneme si jedné výrazné věci. Na jednom z kopců, které se spojují v hřeben, je les pokácený. Odsud odspodu není vidět, zda je to dílem vichřice, lidí nebo snad běsnícího obra. Určitě ale odtamtud bude lepší rozhled než z okolních lesů a umožní nám to naplánovat si nejlépe cestu protějším údolím.
Takže se veselím a do srdce se mi vrátí radost +2
Stejně tak dobré jídlo mi udělá dobře a místní felčar a palič v jednom se do mě pod záminkou, že vypadám zesláble, pokusí natlačit větší množství "léčivého moku, který zároveň hřeje v té proklaté zimě". Trochu tu jeho bylinkovici ochutnám, ale když mě strašlivě rozkašle a popálí v krku, poděkuju mu a slíbím, že se s ní po doušcích budu léčit po několik dalších dní +2
Když je tak přátelský, zeptám se ho na obryni Tenuru.
Nechápu proč, ale přestane se se mnou bavit. A zaslechl to Cardas. "S obry se tu nepaktujeme," pronese lakonicky, ale po zbytek večera už ze mě nespustí oči.
Což mě štve. Uvědomuji si totiž, že místní absolutně nemají přehled o tom, co vlastně během oslavi sežerou a co zapomínají venku a nechávají na pospas zvířatům, zatímco už jdou spát. Takže si dělám plány, že obejdu tábor a některé z těch zásob prostě ztopím. Kdybyse to druhý den dalo dohromady s tím, co Tristan dostal, případně vyprosil, měli bychom plné vybavení na cestu. S Cardasem v zádech to ale udělat nemůžu, abychom druhý den přeci jen nějaké slíbené zásoby dostali.
+2
A tak zamíříme na sever.
Vyprosit nějaké zásoby se ukázalo prozíravým, neboť v hlubokém sněhu postupujeme pomalu, lov je obtížný, sbírat se nedá vůbec a tak když překročíme hranici Zázemí a dorazíme k nízkému hřebenu, uzavírajícímu údolí, začínají se nám opět tenčit.
Když pohlédneme vzhůru, všimneme si jedné výrazné věci. Na jednom z kopců, které se spojují v hřeben, je les pokácený. Odsud odspodu není vidět, zda je to dílem vichřice, lidí nebo snad běsnícího obra. Určitě ale odtamtud bude lepší rozhled než z okolních lesů a umožní nám to naplánovat si nejlépe cestu protějším údolím.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Stoupáme pomalu vzhůru k vrchu a když dojdeme k prvnímu kmeni, který se zkutálel ze svahu, hledám na něm známky toho, co zkázu způsobilo.
Gather Information, Weak hit:
+1 momentum, infromace komplikuje quest
Kmen je podsekaný sekerou, ale má velmi nečistě lomený okraj. To by dřevorubci museli být hrozní fušeři nebo je něco vyrušilo a oni kmen předčasně strhli.
Velká krvavá skvrna na boku kmene spíš napovídá to druhé. Určitě není od rozdrceného dřevorubce, na kterého by kmen spadl - to by byla plná tkání. Tohle je čisté ostříknutí, jako by někdo dřevorubci, který kmen nejspíš podráže, přeseknul tepnu.
"Ti, kdo pokáceli ty stromy, si je chtěli odvézt. Ale nestihli to, něco je přepadlo."
Začneme stoupat vzhůru, ostražitěji. Když se dostaneme blíž, uvidíme část kmenů s osekanými větvemi připravenou k odvozu. Mají zašpičatělé konce, jak se to dělá u palisád.
"Zajímalo by mě, zda chtěli svou osadu chránit přesně před tím, co je tady přepadlo, nebo je ohrožovalo něco jiného a teprve sekáním probudili původce své skutečné zkázy."
Jakmile vyjdeme až nahoru, odpověď je nasnadě. Podupaný sních podél stopy vozu, kterým plánovali klády odvážet, nenechá ani špetku pochybnosti. To, před čím se chtěli opevnit, je předběhlo a přepadlo tady nahoře.
Jediné, co mě trochu uklidní je, že těla dřevorubců jsou na místě ... a ožraná. Není to hezký pohled, ale znamená to, že tvorové, ať už to bylo cokoliv, útočili z hladu a ne z jiného důvodu. Nehrozí nám tedy bezprostřední nebezpečí, spíš to, že se vydají po naší stopě, až jim vyhládne.
Pokud se teda nevydají do osady, odkud přišli tihle muži. Nevidím tu totiž žádné ženy, děti, starce.
"Co si o tom myslíš? Mám obavy, že nedaleko odsud, v údolí na druhé straně, je osada plná slabých lidí, která čeká na své muže, až se vrátí se dřevem a postaví palisádu na ochranu před tím, co tu řádilo. Je jen otázkou času, než je potká stejný osud.
Chceme se do toho míchat, Tristane? Ty jsi zabiják nestvůr. Dokážeš poznat, co je pozabíjelo? Nebo to radši nechceme vědět?"
Gather Information, Weak hit:
+1 momentum, infromace komplikuje quest
Kmen je podsekaný sekerou, ale má velmi nečistě lomený okraj. To by dřevorubci museli být hrozní fušeři nebo je něco vyrušilo a oni kmen předčasně strhli.
Velká krvavá skvrna na boku kmene spíš napovídá to druhé. Určitě není od rozdrceného dřevorubce, na kterého by kmen spadl - to by byla plná tkání. Tohle je čisté ostříknutí, jako by někdo dřevorubci, který kmen nejspíš podráže, přeseknul tepnu.
"Ti, kdo pokáceli ty stromy, si je chtěli odvézt. Ale nestihli to, něco je přepadlo."
Začneme stoupat vzhůru, ostražitěji. Když se dostaneme blíž, uvidíme část kmenů s osekanými větvemi připravenou k odvozu. Mají zašpičatělé konce, jak se to dělá u palisád.
"Zajímalo by mě, zda chtěli svou osadu chránit přesně před tím, co je tady přepadlo, nebo je ohrožovalo něco jiného a teprve sekáním probudili původce své skutečné zkázy."
Jakmile vyjdeme až nahoru, odpověď je nasnadě. Podupaný sních podél stopy vozu, kterým plánovali klády odvážet, nenechá ani špetku pochybnosti. To, před čím se chtěli opevnit, je předběhlo a přepadlo tady nahoře.
Jediné, co mě trochu uklidní je, že těla dřevorubců jsou na místě ... a ožraná. Není to hezký pohled, ale znamená to, že tvorové, ať už to bylo cokoliv, útočili z hladu a ne z jiného důvodu. Nehrozí nám tedy bezprostřední nebezpečí, spíš to, že se vydají po naší stopě, až jim vyhládne.
Pokud se teda nevydají do osady, odkud přišli tihle muži. Nevidím tu totiž žádné ženy, děti, starce.
"Co si o tom myslíš? Mám obavy, že nedaleko odsud, v údolí na druhé straně, je osada plná slabých lidí, která čeká na své muže, až se vrátí se dřevem a postaví palisádu na ochranu před tím, co tu řádilo. Je jen otázkou času, než je potká stejný osud.
Chceme se do toho míchat, Tristane? Ty jsi zabiják nestvůr. Dokážeš poznat, co je pozabíjelo? Nebo to radši nechceme vědět?"
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Přešlapuju na místě, mnu si promrzlé ruce a zkouším u tuho myslet. Není to lehké.
"Musíme se do toho míchat, železo mě táhne k tomuhle místu a nepustí dál," odpovím a cvrknu do černých korálů, co nosím ve vousech. "Podívám se na to. Jsou tu stopy, pak hodně ran. Otisky zubů... co je sežrané a co ne? Podobá se tohle něčemu?"
Gather Information Co vyčtu ze stop? (Rozum) Weak Hit
Action Score 3 + 2 + 0 = 5 Challenge Dice 1, 8
The information complicates your quest or introduces a new danger. Envision what you discover (Ask the Oracle if unsure), and take +1
.
Je to netvor nebo běs? Rolled 65 vs. 50: No
Je to humanoid nebo zvíře? Rolled 99 vs. 50: HELL NO!
Major Plot Twist [66] The enemy gains new allies.
"Tohle byli vlci," povím po krátkém obhlídnutí masakru. "Stopy jsou jasné, ta zranění taky. Byla jich celá smečka, proto se dřevorubci nezvládli ubránit. Ale koukni na tohle, Myricku - na tyhle krvavé stopy. Ti vlci se nejenom nažrali, ale odtáhli kusy těl pryč. Všechny jedním směrem, tam dál po hřebenu. Tohle vlci nedělají, ti si nenechávají žrádlo na později. Ledaže... ledaže by krmili něco, co má ještě větší hlad, než oni. Něco, co poslouchají, co je vede. Upřímně, napadá mě pár věcí, které by vlci poslouchali, a věř mi, že tohle už fakt vědět nechceme. Musíme ty lidi varovat, něco hrozného tu má hlad a nezastaví se, dokud se to nenají."
"Musíme se do toho míchat, železo mě táhne k tomuhle místu a nepustí dál," odpovím a cvrknu do černých korálů, co nosím ve vousech. "Podívám se na to. Jsou tu stopy, pak hodně ran. Otisky zubů... co je sežrané a co ne? Podobá se tohle něčemu?"
"Tohle byli vlci," povím po krátkém obhlídnutí masakru. "Stopy jsou jasné, ta zranění taky. Byla jich celá smečka, proto se dřevorubci nezvládli ubránit. Ale koukni na tohle, Myricku - na tyhle krvavé stopy. Ti vlci se nejenom nažrali, ale odtáhli kusy těl pryč. Všechny jedním směrem, tam dál po hřebenu. Tohle vlci nedělají, ti si nenechávají žrádlo na později. Ledaže... ledaže by krmili něco, co má ještě větší hlad, než oni. Něco, co poslouchají, co je vede. Upřímně, napadá mě pár věcí, které by vlci poslouchali, a věř mi, že tohle už fakt vědět nechceme. Musíme ty lidi varovat, něco hrozného tu má hlad a nezastaví se, dokud se to nenají."
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
"Osada bude blízko. Nikdo, kdo má strach, by nešel na dřevo na druhou stranu lesa. A jsou tu stopy, nezabloudíme. Jen, jak tohle znám, potřebujeme trochu víc..."
Vydám se ještě jednou mezi mrtvé dřevorubce. Hledám důkaz o tom, co se tu stalo. Tuším, že ho budu potřebovat.
Secure an Advantage Získám dostatečný důkaz? (Rozum) Strong Hit
Action Score 5 + 2 + 0 = 7 Challenge Dice 1, 6
You gain advantage. Take control: Make another move now (not a progress move), and add +1
. Prepare to act: Take +2
.
Do krví nasáklé kůže zabalím jednu volně ležící ruku a nedávno useknutou vlčí hlavu. Víc nebudu potřebovat.
Zamíříme dolů z kopce podél stop. Připravené dřevo s sebou netáhneme, stejně by ničemu nepomohlo.
Slezeme dolů do údolí, nebo spíš jenom širší soutěsky mezi kopci a už slyšíme nedaleký hluk. Z lesa k nám doběhnou dva kluci, tak v Sardině věku. Mají špičaté klacky a volají na svoje táty, že jim jdou pomoct. Když uvidí nás dva, zastaví se, ale neleknou. Opatrně si nás prohlídnou a až když dojdeme blíž, otočí se a utečou k nejbližšímu domu.
Než dojdeme za nimi, je už v osadě pozdvižení. I když, osadě - je to všeho všudy pět chalup, pět početných rodin, které přišly o hodně. Ze skupiny žen a dětí vystoupí starší ženská, vrásčitá a shrbená, ale s pevným hlasem.
"Kdo jste a co tu chcete?" zeptá se napřímo.
"Já jsem Tristan Baldurson, tohle je Myrick," odpovím stejně tak. "Narazili jsme na kopci na vaše muže. Zabili je vlci."
Mezi lidmi to zašumí. Ženy si zakrývají ústa a oči, děti se k nim tisknou.
"To říkáte vy?" zeptá se stařena přísně. "Cizinci, kteří sem přišli a tvrdí, že to byli vlci? Nejsme tak hloupé a budeme se bránit!"
"Není třeba se bránit," skočím jí rychle do řeči. "Přísahal jsem na černé železo, že budu chránit ty, kteří to potřebují. Vy to potřebujete, vede mě sem přísaha, ne podlost. Podívej se na tohle - vlčími zuby utržená a pokousaná ruka, vlčí hlava, kterou setnul jeden z vašich mužů."
Hodím jí k nohám krvavý balík. Některé ženy chtějí odvést děti pryč, ale hrůza jim to nedovolí. Stařena se ohne a podívá dovnitř.
"Nemůžete tu zůstat," pokračuju bez zaváhání. "Vlci nezabíjeli jenom kvůli vlastnímu hladu. Něco... něco krmí. Přijdou i pro vás, pro každého, kdo tu zůstane. Musíte pryč. Do Útočiště, nebo do jiné osady. A musíte hned. Vlci nebudou čekat, až jim zase vyhládne. Můžou přijít každým okamžikem."
Compel Udělají to, co chci? (Srdce) Strong Hit
Action Score 6 + 2 + 1 = 9 Challenge Dice 2, 4
They’ll do what you want or share what they know. Take +1
. If you use this exchange to Gather Information, make that move now and add +1
.
Nemám v úmyslu je ničím děsit. Ale musí pochopit, v jak velkém průšvihu jsou. A zdá se, že to chápou.
"Půjdeme," řekne stařena a nikdo další se s ní nedohaduje. "Do Útočiště sami nedorazíme, doprovodíte nás?"
"No, z Útočiště zrovna jdeme," pokrčím rameny, "a naše cesta nás vede dál. Není tu nějaká osada poblíž, kam bychom vás mohli odvést? Místo, kde se můžete dát dohromady a domluvit se, co dál?"
Gather Information Udělají to, co chci? (Srdce) Miss with a Match
Action Score 2 + 2 + 1 = 5 Challenge Dice 5, 5
-7
Strong Hit
You discover something helpful and specific. The path you must follow or action you must take to make progress is made clear. Envision what you learn (Ask the Oracle if unsure), and take +2
"Má vnučka vede Kruh v Kamenobrodu," poví stařena po krátkém přemýšlení. "Je zavázaná krví nám pomoci. Půjdeme tam. Je to den cesty na východ."
"Slyšíš Myricku, na východ? A navíc je to Kamenobrod - slyšel jsi taky o něm, ne? Místo, kde se potkávají obchodníci z jihu a horalové ze severu. Mohli by tam vědět dost o tom, co nás samotné zajímá."
Strhnu z košile železný korál a stisknu ho v dlani: "Přísahám na železo, že vás do Kamenobrodu doprovodíme. Je na čase se sbalit, vlci se tu můžou ukázat kdykoliv."
Myricku, tohle bych neřešil jako celou přísahu a vyhodnotil to jen jako dílek na naší Journey. Pokud tomu chceš věnovat víc prostoru, můžeme zahrát Swear an Iron Vow.
Pokud bys chtěl ještě nějak řešit mrtvé dřevorubce na kopci, můžeš. Jinak nás klidně posuň ke Kamenobrodu.
Vydám se ještě jednou mezi mrtvé dřevorubce. Hledám důkaz o tom, co se tu stalo. Tuším, že ho budu potřebovat.
Do krví nasáklé kůže zabalím jednu volně ležící ruku a nedávno useknutou vlčí hlavu. Víc nebudu potřebovat.
Zamíříme dolů z kopce podél stop. Připravené dřevo s sebou netáhneme, stejně by ničemu nepomohlo.
Slezeme dolů do údolí, nebo spíš jenom širší soutěsky mezi kopci a už slyšíme nedaleký hluk. Z lesa k nám doběhnou dva kluci, tak v Sardině věku. Mají špičaté klacky a volají na svoje táty, že jim jdou pomoct. Když uvidí nás dva, zastaví se, ale neleknou. Opatrně si nás prohlídnou a až když dojdeme blíž, otočí se a utečou k nejbližšímu domu.
Než dojdeme za nimi, je už v osadě pozdvižení. I když, osadě - je to všeho všudy pět chalup, pět početných rodin, které přišly o hodně. Ze skupiny žen a dětí vystoupí starší ženská, vrásčitá a shrbená, ale s pevným hlasem.
"Kdo jste a co tu chcete?" zeptá se napřímo.
"Já jsem Tristan Baldurson, tohle je Myrick," odpovím stejně tak. "Narazili jsme na kopci na vaše muže. Zabili je vlci."
Mezi lidmi to zašumí. Ženy si zakrývají ústa a oči, děti se k nim tisknou.
"To říkáte vy?" zeptá se stařena přísně. "Cizinci, kteří sem přišli a tvrdí, že to byli vlci? Nejsme tak hloupé a budeme se bránit!"
"Není třeba se bránit," skočím jí rychle do řeči. "Přísahal jsem na černé železo, že budu chránit ty, kteří to potřebují. Vy to potřebujete, vede mě sem přísaha, ne podlost. Podívej se na tohle - vlčími zuby utržená a pokousaná ruka, vlčí hlava, kterou setnul jeden z vašich mužů."
Hodím jí k nohám krvavý balík. Některé ženy chtějí odvést děti pryč, ale hrůza jim to nedovolí. Stařena se ohne a podívá dovnitř.
"Nemůžete tu zůstat," pokračuju bez zaváhání. "Vlci nezabíjeli jenom kvůli vlastnímu hladu. Něco... něco krmí. Přijdou i pro vás, pro každého, kdo tu zůstane. Musíte pryč. Do Útočiště, nebo do jiné osady. A musíte hned. Vlci nebudou čekat, až jim zase vyhládne. Můžou přijít každým okamžikem."
Nemám v úmyslu je ničím děsit. Ale musí pochopit, v jak velkém průšvihu jsou. A zdá se, že to chápou.
"Půjdeme," řekne stařena a nikdo další se s ní nedohaduje. "Do Útočiště sami nedorazíme, doprovodíte nás?"
"No, z Útočiště zrovna jdeme," pokrčím rameny, "a naše cesta nás vede dál. Není tu nějaká osada poblíž, kam bychom vás mohli odvést? Místo, kde se můžete dát dohromady a domluvit se, co dál?"
"Má vnučka vede Kruh v Kamenobrodu," poví stařena po krátkém přemýšlení. "Je zavázaná krví nám pomoci. Půjdeme tam. Je to den cesty na východ."
"Slyšíš Myricku, na východ? A navíc je to Kamenobrod - slyšel jsi taky o něm, ne? Místo, kde se potkávají obchodníci z jihu a horalové ze severu. Mohli by tam vědět dost o tom, co nás samotné zajímá."
Strhnu z košile železný korál a stisknu ho v dlani: "Přísahám na železo, že vás do Kamenobrodu doprovodíme. Je na čase se sbalit, vlci se tu můžou ukázat kdykoliv."
Myricku, tohle bych neřešil jako celou přísahu a vyhodnotil to jen jako dílek na naší Journey. Pokud tomu chceš věnovat víc prostoru, můžeme zahrát Swear an Iron Vow.
Pokud bys chtěl ještě nějak řešit mrtvé dřevorubce na kopci, můžeš. Jinak nás klidně posuň ke Kamenobrodu.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Zmínka o vnučce v Kamenbrodu mě potěší - znamená to, že nebudeme muset hledat cestu, ale dovede nás tam někdo místní.
Pomůžeme osazenstvu osady s balením a vyrazíme. Netrvá dlouho a zjistím, jak moc jsem se mýlil. Delos, jak se stařena jmenuje, nejspíš nevytáhla paty z kruhu dlouhé roky a cestu si vůbec nepamatuje. A "den cesty na východ" to bylo tak možná za jejího mládí, ale ve skupině se samými příliš starými nebo příliš mladými nám to rozhodně potrvá déle. Přesto jakš takš postupujeme.
Setmění pak promění charakter krajiny natolik, že stařena se definitivně ztratí.
Pokusíme se najít rozumné místo, kde by skupina mohla přečkat noc a doufáme, že vlci mají stále ještě plné žaludky.
Make Camp Táboření pro celou grupu (Zásoby) Weak Hit
Action Score 3 + 2 + 0 = 6 Challenge Dice 5, 8
You take no comfort.
A person or community you care about is exposed to danger.
Ukáže se, že spousta žen uvěřila ujištění, že je to jen den cesty a netáhly s sebou houně či deky. Strávíme tedy ještě notnou chvíli přípravou improvizovaných lůžek z jehličí kolem rostoucí kleče. A rozděláme ohně, aby nepřipraveným lidem nebyla zima.
Face Danger Zzzzzima (Železo) Strong Hit
Action Score 6 + 1 + 0 = 7 Challenge Dice 3, 5
You are successful: Take +1
.
To se podaří a nebezpečí umrznutí je zažehnáno.
Spát se mi i tak nedaří, a tak strávím část noci u ohněs Delos a snažím se vypáčit z jejich chatrných podmínek víc o cestě. Ve skutečnosti jsem přesvědčen, že když ráno převezmu vedení, nemůžeme zabloudit. Víme, že osada je na východ a má ve jméně brod. Bude tedy ležet na řece, která teče od západu na východ širokým údolím - a nejspíš je to zároveň jediné místo široko daleko, kde se dá řeka překročit, jinak by kruh nevyrostl ve významnou obchodní osadu. Stačí nám tedy postupovat zhruba na sever, dolů z hřebenu, dokud řeku nepotkáme .. a pak se podél ní stočit na východ. Potřebuji ale od Delos vědět o případných nebezpečích či z ní dostat nějaké orientační body, které by nám dovolily cestu si zkrátit postupem na severovýchod, aniž bychom riskovali, že k řece se dostaneme až za Kamenobrodem a mineme ho.
Undertake a Journey Delší, ale zato horší cesta(Železo) Weak Hit
Action Score 4 + 3 + 0 = 7 Challenge Dice 5, 10
You reach a waypoint and mark progress, but suffer −1
.
Snaha je ale marná, a tak nezbývá než se spolehnout na plán s cestou přímo na sever, a pak podél vody. Což znamená delší cestu a spotřebování dalších z našich zásob.
Nakonec se ale bez nepříjemných překvapení před námi objeví místo, kde se řeka rozlévá do širokého a mělkého koryta. Je celá pokrytá ledem se sněhovými jazyky a zakončená hradbou širokých velkých kamenů, tvořících přirozenou hráz.
Ask the Oracle: Likely Leží osada na obou březích? Rolled 33 vs. 75: HELL YES! You rolled a match! Envision an extreme result or twist.
Sníh na kamenech je ošlapaný a ometený a na obou březích řeky leží palisádou obehnané domky a jednoduché dřevěné věže, strážící vchod na brod.
Co mě ale překvapí, protože o tom Delos nemluvila, je fakt, že na obou věžích vlají různě barevné praporce. Kamenobrod není jediná osada, ale hned dvojice osad, strážících opačné strany brodu.
Ask the Oracle: Jak moc se mají rádi (0 vůbec, 100 hodně) Rolled 97
V první chvíli ve mě hrkne, obávám se, zda nejde o rivalské osady, ale pak mi dojde, že v takovém případě by rozhodně nezískaly takový věhlas jako vhodné místo k obchodu. A pak si uvědomím, že to není válečná výzdoba, ale slavnostní.
Ask the Oracle: Unlikely Je to svatba (yes) nebo zimní slunovrat (no) Rolled 5 vs. 25: Yes
V první moment mi bleskne hlavou, že jsme poslední dobou moc nepočítali dny a možná už je noc slunovratu. Ale pak si všimnu toho, že na každé straně je krom věží ozdobený právě jeden dlouhý dům a dojde mi to. Svatba.
Ohlédnu se za sebe. Jsem zvědavý, jak srdečně nás svatebčané uvítají s takovou velkou skupinou nezvaných hostí. Ale není co řešit, jde tu o život. Zkusit to musíme.
Vyrazím kupředu k bráně v palisádě Jižního Kamenobrodu, abych vysvětlil, jak se věci mají.
Sojourn Přijetí svatebních hostí (Srdce) Weak Hit
Action Score 5 + 2 + 0 = 7 Challenge Dice 6, 9
You and your allies may each choose one from within the categories. If you share a bond, choose one more.
Úplně nadšením nejásají, ale sever je krutý a pomoc neodmítnou. Nikdo by nechtěl mít svatbu poznamenanou tím, že nechal napospas zimě a vlkům starce i děti ze sousedního kruhu.
Pomůžeme osazenstvu osady s balením a vyrazíme. Netrvá dlouho a zjistím, jak moc jsem se mýlil. Delos, jak se stařena jmenuje, nejspíš nevytáhla paty z kruhu dlouhé roky a cestu si vůbec nepamatuje. A "den cesty na východ" to bylo tak možná za jejího mládí, ale ve skupině se samými příliš starými nebo příliš mladými nám to rozhodně potrvá déle. Přesto jakš takš postupujeme.
Setmění pak promění charakter krajiny natolik, že stařena se definitivně ztratí.
Pokusíme se najít rozumné místo, kde by skupina mohla přečkat noc a doufáme, že vlci mají stále ještě plné žaludky.
A person or community you care about is exposed to danger.
Ukáže se, že spousta žen uvěřila ujištění, že je to jen den cesty a netáhly s sebou houně či deky. Strávíme tedy ještě notnou chvíli přípravou improvizovaných lůžek z jehličí kolem rostoucí kleče. A rozděláme ohně, aby nepřipraveným lidem nebyla zima.
To se podaří a nebezpečí umrznutí je zažehnáno.
Spát se mi i tak nedaří, a tak strávím část noci u ohněs Delos a snažím se vypáčit z jejich chatrných podmínek víc o cestě. Ve skutečnosti jsem přesvědčen, že když ráno převezmu vedení, nemůžeme zabloudit. Víme, že osada je na východ a má ve jméně brod. Bude tedy ležet na řece, která teče od západu na východ širokým údolím - a nejspíš je to zároveň jediné místo široko daleko, kde se dá řeka překročit, jinak by kruh nevyrostl ve významnou obchodní osadu. Stačí nám tedy postupovat zhruba na sever, dolů z hřebenu, dokud řeku nepotkáme .. a pak se podél ní stočit na východ. Potřebuji ale od Delos vědět o případných nebezpečích či z ní dostat nějaké orientační body, které by nám dovolily cestu si zkrátit postupem na severovýchod, aniž bychom riskovali, že k řece se dostaneme až za Kamenobrodem a mineme ho.
Snaha je ale marná, a tak nezbývá než se spolehnout na plán s cestou přímo na sever, a pak podél vody. Což znamená delší cestu a spotřebování dalších z našich zásob.
Nakonec se ale bez nepříjemných překvapení před námi objeví místo, kde se řeka rozlévá do širokého a mělkého koryta. Je celá pokrytá ledem se sněhovými jazyky a zakončená hradbou širokých velkých kamenů, tvořících přirozenou hráz.
Sníh na kamenech je ošlapaný a ometený a na obou březích řeky leží palisádou obehnané domky a jednoduché dřevěné věže, strážící vchod na brod.
Co mě ale překvapí, protože o tom Delos nemluvila, je fakt, že na obou věžích vlají různě barevné praporce. Kamenobrod není jediná osada, ale hned dvojice osad, strážících opačné strany brodu.
V první chvíli ve mě hrkne, obávám se, zda nejde o rivalské osady, ale pak mi dojde, že v takovém případě by rozhodně nezískaly takový věhlas jako vhodné místo k obchodu. A pak si uvědomím, že to není válečná výzdoba, ale slavnostní.
V první moment mi bleskne hlavou, že jsme poslední dobou moc nepočítali dny a možná už je noc slunovratu. Ale pak si všimnu toho, že na každé straně je krom věží ozdobený právě jeden dlouhý dům a dojde mi to. Svatba.
Ohlédnu se za sebe. Jsem zvědavý, jak srdečně nás svatebčané uvítají s takovou velkou skupinou nezvaných hostí. Ale není co řešit, jde tu o život. Zkusit to musíme.
Vyrazím kupředu k bráně v palisádě Jižního Kamenobrodu, abych vysvětlil, jak se věci mají.
Úplně nadšením nejásají, ale sever je krutý a pomoc neodmítnou. Nikdo by nechtěl mít svatbu poznamenanou tím, že nechal napospas zimě a vlkům starce i děti ze sousedního kruhu.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Je zvláštní vidět v těhle končinách osadu, kde jsou věci ještě v pořádku. A uprostřed zimy!
Čekám, než se poslední ze skupiny dostanou za palisádu a pak sednu ke strážnímu ohni a s místními ozbrojenci něco málo pojím. Držím se schválně stranou, abych měl všechen ten šrumec na očích. Hlasy se sem nesou z obou stran řeky, z komínů dlouhých domů stoupá barevný dým, zevnitř postupně vychází dlouhá procesí. Zástup žen i mužů míří k brodu, kde první lezou po kolena do vysekaných děr a děkují někomu nebo něčemu za živobytí a vůbec. Trochu tuším, co se děje, a vsadil bych se, že tenhle sňatek je dlouho dopředu domluvený. Bývá to tak, když Železní lidé potřebují spojit to, co by se samo od sebe přirozeně rozpadlo.
Málem už zas propadnu skepsi, když mě z myšlenek vytrhne útlá blonďatá žena, nebo spíš ještě dítě. Je někde mezi. Představí se jako Rosa a vysvětlí, že její matka děkuje za přivedení tety Delos, ale nemá teď čas se nám věnovat. Připomíná mi Yorath - je stejně přímá, má bystré oči a drží se ode mě v bezpečné vzdálenosti. Odpovím jí, že toho ani moc nepotřebuju, snad krom jídla a trochy vybavení, které jsme cestou museli obětovat. Rosa neváhá a ukáže mezi domy. Zanedlouho mi už se svými sestrami skládá do torny maso a zeleninu, olej a alkohol.
Sojourn: Provision: Take +2
. Myricku, máme 3
Při černém železe přísahám, že najdu smysl a cestu v ochraně potřebných.









Pomohl jsem pozůstalým dostat se do Kamenobrodu
Než si všechno srovnám a zabalím, zvenčí se rozezní desítky bubnů a dívky vyběhnou ven k brodu. Ještě chvíli si užiju klidu a pak se vydám najít Myricka.
Myricku, co děláš zatím ty?
Čekám, než se poslední ze skupiny dostanou za palisádu a pak sednu ke strážnímu ohni a s místními ozbrojenci něco málo pojím. Držím se schválně stranou, abych měl všechen ten šrumec na očích. Hlasy se sem nesou z obou stran řeky, z komínů dlouhých domů stoupá barevný dým, zevnitř postupně vychází dlouhá procesí. Zástup žen i mužů míří k brodu, kde první lezou po kolena do vysekaných děr a děkují někomu nebo něčemu za živobytí a vůbec. Trochu tuším, co se děje, a vsadil bych se, že tenhle sňatek je dlouho dopředu domluvený. Bývá to tak, když Železní lidé potřebují spojit to, co by se samo od sebe přirozeně rozpadlo.
Málem už zas propadnu skepsi, když mě z myšlenek vytrhne útlá blonďatá žena, nebo spíš ještě dítě. Je někde mezi. Představí se jako Rosa a vysvětlí, že její matka děkuje za přivedení tety Delos, ale nemá teď čas se nám věnovat. Připomíná mi Yorath - je stejně přímá, má bystré oči a drží se ode mě v bezpečné vzdálenosti. Odpovím jí, že toho ani moc nepotřebuju, snad krom jídla a trochy vybavení, které jsme cestou museli obětovat. Rosa neváhá a ukáže mezi domy. Zanedlouho mi už se svými sestrami skládá do torny maso a zeleninu, olej a alkohol.
Sojourn: Provision: Take +2
Než si všechno srovnám a zabalím, zvenčí se rozezní desítky bubnů a dívky vyběhnou ven k brodu. Ještě chvíli si užiju klidu a pak se vydám najít Myricka.
Myricku, co děláš zatím ty?
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
Jdu se pokochat místními zvyky, obzvlášť když jde o něco tak radostného a plného naděje, jako je svatba. Obřad je správně seversky drsný a vřelý zároveň. Svatebčané chvíli stojí před staršími obou kruhů, kteří jim cosi vykládají, a následně je nevěsta ve svých bělostných šatech obřadně "shozena" do ledové vody brodu. Ženich pro ni rychle sestupuje, vody má jen po kolena, a tak ji hravě vytáhne. Před očima všech shromážděných jí pomáhá svléci se z promočených šatů, na kterých ledový vítr okamžitě vytváří tenkou vrstvu jinovatky. Odpolední slunce na okamžik ozáří její bělostná nahá ňadra, ale to už ji ženich balí do připravených huňatých kůží a následně bere do náručí a odnáší do svého domku, zahřát ji vlastním tělem. Ostatní se vydávají veselit v očekávání, že se k nim převlečení novomanželé brzy opět přidají.
Začíná se jíst a pít a radovat, ale já velmi záhy zjistím, že všechna ta oslava života mi vlastně nedělá dobře. Jsem prokletý, přísahal jsem pomáhat smrti ... a v téhle osadě mi v tomto směru pšenka nepokvete. A vlastně bych ani nechtěl, aby kvetla.
Netrvá dlouho a všimnu si, že slavnosti se neúčastní i jeden movitě vypadající chlapík. Vše sleduje z povzdálí, s nikým se moc nebaví, vyjma zdvořilých pozdravů, a když zahlédne, že nevěsta s ženichem konečně vyšli zpátky k prostřeným stolům pod širým nebem, spokojeně si přikývne, zajde do svého dobře vypadajícího, udržovaného a zdobeného dlouhého domu.
Vydám se za ním.
"Přeji dobrý den, jsem Myrick Lysbærer a se svým přítelem Tristanem cestujeme zimou na východ, k Útesu záhad. Nechceme příliš obtěžovat svatebčany svou přítomností a potřebami, ale ty vypadáš, že tě tady v osadě drží spíš obchod a zájem na klidu a míru, než rodinné vztahy. Rád bych se tedy poradil alespoň s tebou, abych byl lépe připraven na to, co nás v horách čeká. Můžeš mi v tomhle směru pomoci? A abys nepřišel zkrátka, mohu ti i já nabídnout nějaké informace z naší cesty od jihu."
"Může být. A jinak já jsem Ghalen a máš pravdu, víc mě zajímá aby tu byl klid a mír, což je dobré pro obchod, než že bych se musel s každým kamarádit. Pořádek dělá přátele, ale příliš přátelství dělá nepořádek, jak říkával můj otec."
+2 momentum za Sojourn - příprava.
Location [94] Woods Location Description [52] Protected
Ask the Oracle: 50/50 Jsou chráněni pocestní před lesem (yes) nebo les před pocestnými (no)? Rolled 60 vs. 50: No
Ask the Oracle: Likely Les si chrání varou (yes) nebo elfové (no)? Rolled 68 vs. 75: Yes
Dostane se mi od něj i varování, máme se na cestě vyhnout nekratší cestě přes les, ležící přímo na východ od Kamenobrodu a obejít ho severními údolími. Les patří kmeni divokých varou a ti si své území úzkostlivě střeží před vetřelci.
Poděkuju za dobré rady a nakonec zkusím stočit řeč na obry, zejména pak obryni Tenuru.
Gather Information Dotaz na Tenuru (Rozum) Miss with a Match
Action Score 5 + 3 + 0 = 8 Challenge Dice 9, 9
Your investigation unearths a dire threat or reveals an unwelcome truth that undermines your quest. Pay the Price.
Major Plot Twist [14] A trap is sprung.
Musím si v klidu projít, kdo nám o Tenuře vlastně řekl, kdy, a do čí pasti jsme teda vlezli.
Kdyby vás něco napadlo nebo jste to stihli dřív, klidně to doplňte.
Začíná se jíst a pít a radovat, ale já velmi záhy zjistím, že všechna ta oslava života mi vlastně nedělá dobře. Jsem prokletý, přísahal jsem pomáhat smrti ... a v téhle osadě mi v tomto směru pšenka nepokvete. A vlastně bych ani nechtěl, aby kvetla.
Netrvá dlouho a všimnu si, že slavnosti se neúčastní i jeden movitě vypadající chlapík. Vše sleduje z povzdálí, s nikým se moc nebaví, vyjma zdvořilých pozdravů, a když zahlédne, že nevěsta s ženichem konečně vyšli zpátky k prostřeným stolům pod širým nebem, spokojeně si přikývne, zajde do svého dobře vypadajícího, udržovaného a zdobeného dlouhého domu.
Vydám se za ním.
"Přeji dobrý den, jsem Myrick Lysbærer a se svým přítelem Tristanem cestujeme zimou na východ, k Útesu záhad. Nechceme příliš obtěžovat svatebčany svou přítomností a potřebami, ale ty vypadáš, že tě tady v osadě drží spíš obchod a zájem na klidu a míru, než rodinné vztahy. Rád bych se tedy poradil alespoň s tebou, abych byl lépe připraven na to, co nás v horách čeká. Můžeš mi v tomhle směru pomoci? A abys nepřišel zkrátka, mohu ti i já nabídnout nějaké informace z naší cesty od jihu."
"Může být. A jinak já jsem Ghalen a máš pravdu, víc mě zajímá aby tu byl klid a mír, což je dobré pro obchod, než že bych se musel s každým kamarádit. Pořádek dělá přátele, ale příliš přátelství dělá nepořádek, jak říkával můj otec."
Dostane se mi od něj i varování, máme se na cestě vyhnout nekratší cestě přes les, ležící přímo na východ od Kamenobrodu a obejít ho severními údolími. Les patří kmeni divokých varou a ti si své území úzkostlivě střeží před vetřelci.
Poděkuju za dobré rady a nakonec zkusím stočit řeč na obry, zejména pak obryni Tenuru.
Musím si v klidu projít, kdo nám o Tenuře vlastně řekl, kdy, a do čí pasti jsme teda vlezli.
Kdyby vás něco napadlo nebo jste to stihli dřív, klidně to doplňte.
-
Myrick Lysbærer
- Příspěvky: 410
- Registrován: 16. 9. 2022, 18:40
Re: [HRA] Putování zimou
"Tenura? Samozřejmě že vím, je to moje dobrá obchodní partnerka. A vím, kde se nachází. Zimu většinou tráví ..."
Jeho větu přeruší vrznutí dveří. Ovane mě ledový dech, a pak přijde úder do zátylku. Zatmí se mi před očima.
-2
...
O chvíli později se proberu. Jsem spoutaný, v ústech mám nacpaný nějaký hadr páchnoucí po tuku a pohodili mě do kouta, mezi nějaké pytle. Možná ten lojový pach jde z těch pytlů?
Nic pořádně nevidím a tak se snažím otočit. Cítím, jak mi zezadu po krku stéká pramínek krve a hlava mě třeští.
Hrubý hlas mě zastaví: "Moc sebou necukej cizinče a buď rád, že nemám důvod tě zabít. A ty pohni, Ghalene. Víš jak dlouho trvalo, než se mi podařilo zaonačit to tak, aby každý ze Strážců z obou osad měl co dělat dole na svatbě a tvůj dům zůstal nehlídaný? Ale past sklapla a teď jsi náš."
Slyším, jak se Ghalen vzpouzí, ale podle zvuků má také roubík a je svázaný. Zvuk se pomalu vzdaluje směrem ke dveřím, pak mě opět ovane ledový vítr, a nakonec bouchnou dveře a všechno utichne.
Počkám pár minut, ale když už se nikdo neobjeví, pokusím se sám osvobodit.
Face Danger - osvobození se - Miss with Match, pálím 7 momentum na Strong hit.
Zrovna ve chvíli, kdy se mi podaří zbavit se pout i roubíku a chystám se vyjít ven, rozletí se dveře podruhé a dovnitř vstupí žena.
Ironladner name: Eos
"Eos?" vykřiknu překapeně..., ale pak si uvědomím, že to není má dcera, jen je jí hrozně podobná. Je ale svalnatější, má jizvu na levé tváři a tmavší vlasy.
"Co? Kdo jsi? A co jsi udělal s Ghalenem?" oboří se na mě a já si uvědomím, že nejspíš patří do řad Strážců, které Ghalenův únosce odlákal na svatbu.
Chvíli trvá, než si vyjasním, že jsem také oběť, nikoliv strůjce Ghalenova zmizení. Když ale přidám, že mi připomíná dceru, zastaví mě... "Ráda bych si povídala o tvé dceři, ale někdy později. Nejsem Eos, ale Kira, Strážkyně. A musím se hned setkat s ostatními Strážci a okamžitě uspořádat záchranou výpravu. Milla a Jihan ale nebudou nadšení, že jim taková událost zkazí jejich den."
"Možná není třeba burcovat všechny. Já stejně potřebuji s Ghalenem mluvit, hledám obryni jménem Tenura a on ví, kde bývá přes zimu. Únosci nás ale vyrušili, než mi to stihl říct. A doprovází mne Tristan Baldurson, je to zdatný bojovník. Pomůžeme ti, aniž bys musela rušit svatbu."
Compel: Chci aby šla s námi - Miss
"Ne, Myricku. Jsem nakloněna věřit tvému vysvětlení, ale jsi příliš podezřelý, než abych se vydala s tebou a dalším neznámým bojovníkem sama někam do hor. Půjdu si promluvit s ostatními strážci, svatba nesvatba. A tobě doporučuji neopuštět Kamenobrod, než se celá událost vyřeší."
S těmito slovy opustí Ghalenův dlouhý dům a zamíří ke svatebčanům.
Vyjdu také ven. Tohle nám ještě scházelo, místo toho, abych se dozvěděl víc o Tenuře nebo alespoň mohl jít hledat Ghalena, měl bych zůstat v osadě plné lidí, kteří si budou myslet, že jim naše přítomnost už podruhé narušila svatbu. Trochu se obávám, že to notně zchladí srdečnost, kterou nás doposud zahrnovali. Otřu si krk od zasychající krve a vydám se najít Tristana, abych ho po událostech poslední půlhodiny zpravil.
Jeho větu přeruší vrznutí dveří. Ovane mě ledový dech, a pak přijde úder do zátylku. Zatmí se mi před očima.
-2
...
O chvíli později se proberu. Jsem spoutaný, v ústech mám nacpaný nějaký hadr páchnoucí po tuku a pohodili mě do kouta, mezi nějaké pytle. Možná ten lojový pach jde z těch pytlů?
Nic pořádně nevidím a tak se snažím otočit. Cítím, jak mi zezadu po krku stéká pramínek krve a hlava mě třeští.
Hrubý hlas mě zastaví: "Moc sebou necukej cizinče a buď rád, že nemám důvod tě zabít. A ty pohni, Ghalene. Víš jak dlouho trvalo, než se mi podařilo zaonačit to tak, aby každý ze Strážců z obou osad měl co dělat dole na svatbě a tvůj dům zůstal nehlídaný? Ale past sklapla a teď jsi náš."
Slyším, jak se Ghalen vzpouzí, ale podle zvuků má také roubík a je svázaný. Zvuk se pomalu vzdaluje směrem ke dveřím, pak mě opět ovane ledový vítr, a nakonec bouchnou dveře a všechno utichne.
Počkám pár minut, ale když už se nikdo neobjeví, pokusím se sám osvobodit.
Face Danger - osvobození se - Miss with Match, pálím 7 momentum na Strong hit.
Zrovna ve chvíli, kdy se mi podaří zbavit se pout i roubíku a chystám se vyjít ven, rozletí se dveře podruhé a dovnitř vstupí žena.
Ironladner name: Eos
"Eos?" vykřiknu překapeně..., ale pak si uvědomím, že to není má dcera, jen je jí hrozně podobná. Je ale svalnatější, má jizvu na levé tváři a tmavší vlasy.
"Co? Kdo jsi? A co jsi udělal s Ghalenem?" oboří se na mě a já si uvědomím, že nejspíš patří do řad Strážců, které Ghalenův únosce odlákal na svatbu.
Chvíli trvá, než si vyjasním, že jsem také oběť, nikoliv strůjce Ghalenova zmizení. Když ale přidám, že mi připomíná dceru, zastaví mě... "Ráda bych si povídala o tvé dceři, ale někdy později. Nejsem Eos, ale Kira, Strážkyně. A musím se hned setkat s ostatními Strážci a okamžitě uspořádat záchranou výpravu. Milla a Jihan ale nebudou nadšení, že jim taková událost zkazí jejich den."
"Možná není třeba burcovat všechny. Já stejně potřebuji s Ghalenem mluvit, hledám obryni jménem Tenura a on ví, kde bývá přes zimu. Únosci nás ale vyrušili, než mi to stihl říct. A doprovází mne Tristan Baldurson, je to zdatný bojovník. Pomůžeme ti, aniž bys musela rušit svatbu."
Compel: Chci aby šla s námi - Miss
"Ne, Myricku. Jsem nakloněna věřit tvému vysvětlení, ale jsi příliš podezřelý, než abych se vydala s tebou a dalším neznámým bojovníkem sama někam do hor. Půjdu si promluvit s ostatními strážci, svatba nesvatba. A tobě doporučuji neopuštět Kamenobrod, než se celá událost vyřeší."
S těmito slovy opustí Ghalenův dlouhý dům a zamíří ke svatebčanům.
Vyjdu také ven. Tohle nám ještě scházelo, místo toho, abych se dozvěděl víc o Tenuře nebo alespoň mohl jít hledat Ghalena, měl bych zůstat v osadě plné lidí, kteří si budou myslet, že jim naše přítomnost už podruhé narušila svatbu. Trochu se obávám, že to notně zchladí srdečnost, kterou nás doposud zahrnovali. Otřu si krk od zasychající krve a vydám se najít Tristana, abych ho po událostech poslední půlhodiny zpravil.
-
Tristan Baldurson
- Příspěvky: 380
- Registrován: 5. 9. 2022, 18:24
Re: [HRA] Putování zimou
Mířím zpátky k palisádě a jenom kouskem oka sleduju Rosu a dívky na břehu řeky. Mají z dnešku prostě radost. Asi jim ještě nikdo neřekl, že Delos a jejím ženám vlci vyvraždili všechny chlapy. Přeju jim to.
Idylka ale nevydrží dlouho. Všimnu si rozohněné ženské s kulatým štítem Strážců na zádech, jak vběhne mezi svatebčany, postaví se na stůl a začne si sjednávat klid. Zamířím tím směrem a zastavím se tak akorát daleko, abych slyšel, že se ztratil nějaký Ghalen. Z pobouřených reakcí lidí kolem poznám, že to byl někdo důležitý. A když zaslechnu jméno Myrick, napadne mě, že je to jenom náhoda. Myricků je v Železných zemích určitě víc. Ale pak z druhé strany dojde můj přítel s límcem umazaným do krve a pustí se do vyprávění.
"Hele, Myricku, povím ti to upřímně - zásoby už mám, Delos a ostatní jsou v bezpečí, odejít pod rouškou tmy můžeme vždycky. Podívej se na Kiru, jak z toho dělá pozdvižení. Tahle záchranná výprava bude velká, skoro nikdo ze Strážců tu podle mě nezůstane. Když tu prostě počkáme, tak se buď vrátí s Ghalenem, nebo se nevrátí vůbec a dostaneme příležitost my. Takže tak či onak, my tu teď nemáme co ztratit. Kromě stopy k Tenuře, samozřejmě,..." dodám a podrbu se ve vousech mezi železnými kameny. Vůbec se mi to nelíbí a cítím, že tu stejně nevydržím jen tak sedět.
"Dám s ní řeč," zavrčím nakonec a vyrazím svižným krokem ke shromáždění.
"Kiro!" Volám zdaleka a prorazím si k ní cestu. "Jsem Tristan Baldurson, už jsi o mě prý slyšela. Býval jsem Strážcem v Šedé řece, osvobodil otroky z Karmínové věže, dovedl sem bezpečně Delos a její rod." Delos se jenom postaví z lavice a tiše přikývne.
"Za Myricka dám ruku do ohně. Je to čestný chlap a vidí věci, které ostatní ne. Jestli ti ani naše zbraně a schopnosti nejsou při hledání Ghalena dost dobré, ptám se proč? Nechceš nás s sebou, proč? Radši tu necháš cizince, kterým nevěříš, na veselici? Nechceš nás prostě vzít s sebou už jenom proto, aby se tu ostatní mohli dál radovat a pustit nás z hlavy?"
Kira pozvedne sekeru a štít a hlasitě na něj buší tak dlouho, než mi dojdou síly v hlasu a i neklidný dav se utiší. Probodává mě při tom pohledem stejně jako Olon v Zátiší. Stejně jako Yorath, když jsem ji poprvé potkal. Začínám v tom něco sledovat - to mě fakt Strážci nemají nikde rádi?
"Cizinec Tristan má pravdu," poví potom rozhodně. "Nenecháme jeho ani Myricka dál narušovat oslavy. Jezte, pijte, veselte se! A než vám dojde víno v sudech, vrátíme se se Strážci i Ghalenem!"
Lidé propuknou v jásot. Nevím, jestli už jsou natolik posilnění alkoholem, nebo Kiře prostě věří. Je mi to celkem jedno. My máme, co jsme chtěli.
Proderu se na kraj davu, k břehu řeky, kde si už první Strážci chystají koně.
"Nic proti vám nemám," zavrčím na uvítanou, "ani proti Kiře ne. Chci najít Ghalena, živého, nic víc. Velíte tomu tady vy. Ale než odejdeme - co o tom víte? Co je Ghalen zač? Kdo po něm šel? Proč? Proti čemu vlastně stojíme?"
Myricku, jestli máš nápad, který by nám přinesl nějaké komplikace nebo nebezpečí, sem s ním. A za mě můžeme vyrazit na pátračku.