Literatura ve škole aneb co nacpat do hlav

[hanss]

Ohledně zmíněné devalvace hodnoty maturity a druhé otázky, jestli vůbec má cenu snažit se do lidí narvat literární dovednosti, vážně i nevážně:

Když seznam povinné četby a vůbec celá koncepce (půl)předmětu Literatura vznikly, maturovalo plácnu cca 2 % děcek z ročníku, buď děti honorace nebo fakt chytří a nadaní jedinci ze středních a nižších vrstev. A kdo složil maturitu, patřil mezi relativně úzkou skupinu nejvzdělanějších lidí, většinou pokračujících na vš, a poté se řadících mezi elity řídící společnost. Ti potřebovali vysokou úroveň funkční gramotnosti, na poloprofesionální úrovni.

Když dneska na vš jdou dvě třetiny ročníku (narychlo jsem vygůglil 60 % k roku 2009, počítám že to mezitím vzrostlo), tak maturuje ještě víc, plácnu 80 %. Je samozřejmé, že doklad o tom, že jedinec patří mezi čtyři pětiny (resp. třetiny) vzdělávatelnější části národa nemá velkou cenu, a kariéru nezaručí. To je triviální. S gramotností to dopadlo stejně - za Kosmy zaručovala místo mezi úzkou skupinkou specializovaných odborníků, ale za Marie Terezie už jenom se čtením a psaním nikdo díru do světa neudělal.

Čili, zatímco je zjevné, že maturanti jako "dvě procenta řídící společnost" někdy za Rakouska, i cca 10 % za pozdního bolševika, literární schopnosti a dovednosti na poloprofesionální úrovni potřebovali nebo aspoň občas užili, tak dneska ani u většiny vysokoškoláků, natož maturantů, není úplně zřejmé, k čemu jim umění nakládat s texty (nad rámec prostých návodů k použití) proboha bude. Teda argovi to zřejmé je, ale u lidí co jsou zodpovědní za školství si nejsem jistý, možná to jen běží setrvačností, jako spousta jiného...

(Enkulturaci/indoktrinaci záměrně ponechávám stranou, i když si myslím, že je velmi důležitá. Ale tady je škola jen doplňkem rodiny, sociální bubliny, webu, telky, kina, hospody atd.)

PS. Před nějakou dobou ruský ministr kultury, v záchvatu upřímnosti, okomentoval školské reformy a vzdělávací proces slovy "v sovětských dobách se školství snažilo vychovat Člověka-Tvůrce, dnes chceme vychovat Kvalifikovaného Spotřebitele." Když se komentátoři vzpamatovali ze šoku, uznali, že uhodil hřebík na hlavičku. Naše školství minulého režimu bych z tak ambiciózního cíle nepodezíral, ale že argovi je tento cíl blízký je imo zřejmé, což mi přijde vtipné..

PPS. Ad "škola a zvídavost dětí" a "nepředělávat děti pod školu, ale školu pod děti". No, v posledku by škola měla děti připravit na fungování v pracovním procesu. Vekou část, ne-li většinu, z nich bude čekat práce, ve které budou mít shora naplánovaný každý jednotlivý pohyb a každé slovo které řeknou případně napíšou. Škola, která je na to má připravit, asi nemá být "škola hrou", že.

[York]

Vekou část, ne-li většinu, z nich bude čekat práce, ve které budou mít shora naplánovaný každý jednotlivý pohyb a každé slovo které řeknou případně napíšou.

OK, ale polož si otázky, jestli:
- Opravdu chceme vychovávat lidi, kteří na víc nemají?
- Opravdu chceme vychovávat management, kterej bude tohle od zaměstnanců vyžadovat?
- A ve výsledku: Opravdu chceme žít v takový společnosti?

Za mě rozhodně 3x NE.

[Markus]

Opravdu chci, aby moje dítě někdo “vzdělával” k tomu, aby se stalo nemyslicím kolečkem v soukolí, kde jenom drží hubu a plní příkazy? Ne, děkuji.

Když si takovéhle otázky vztáhneš na vlastní děti, ne na abstraktní populaci, tak to hází trochu jiný výsledky.

[Fritzs]

- A ve výsledku: Opravdu chceme žít v takový společnosti?

Jedninou alternativou je bohužel sebevražda.

[Corny]

To jsem ale rád, že v takové společnosti nežiju a žít nemusím *uf* A teda že ať už je Cermat sebevětší banda exotů, tak aktuální trend spěje spíše od tradičního zpátečnického pohledu na povinnou četbu, takže minimálně zatím taková společnost v tomhle smyslu snad ani nehrozí.

[Antharon]

Kazdy den chodim okolo billboardu, kde si simkovicova s dankom a napis "Za normalnu vychovu nasich deti", neviem ako u vas, ale my sme na horskej drahe smerom k pado do totalnej normalizacie.

[hanss]

Takže se shodujeme v yorkových NE.

Ale při uvažování nad obsahem a cíli vzdělávacího procesu bychom - kromě toho, co by se nám líbilo - měli brát v úvahu i co se z žáky stane po absolvování školy. A bohužel - kromě Cornyho, který nám píše z jiného kontinentu, ne-li planety - žijeme ve společnosti, která potřebuje spoustu koleček. Nelíbí se nám to, pro vlastní děti chceme něco lepšího než stát se kolečkem, nicméně vzdělávací proces, který ignoruje povahu zaměstnání do kterých se dostanou žáci po absolvování školy, mi nepřijde dobrý.

[Corny]

Z planety zvané Brno. Ano, jsme sice trochu mimozemšťani, ale pořád to jde

Pardon, ale naše společnost možná v jádru pudla potřebuje hodně "koleček", ale to vážně neznamená, že
1) potřebuje, aby ta kolečka byla všechna úplně stejná a celý život byla narvaná jen na jednom místečku v hodinovém stroječku a nedělala a ani nemyslela na nic jiného, než jak se může vesele otáčet;
2) chce, aby ta kolečka byla všechna úplně stejná.

Na tom není nic, co by ignorovalo povahu zaměstnání, naopak. Ta společnost si úplně stejně uvědomuje hodnotu kreativity, pokroku, iniciativy, atd. A nejen, že si to uvědomuje, ale (v tom lepším případě) na tom i staví a sází na to, že ta kolečka budou pracovat dost dobře na to, aby ten stroj držela v chodu, ale zároveň měla snahu a ambice ten stroj zlepšovat a nestagnovat. Jinak bychom doteď na školách vychovávali armádu lovců a sběračů, v lepším případě je učili jak vytvářet ostrý kameny.

[Eleshar_Vermillion]

tak dneska ani u většiny vysokoškoláků, natož maturantů, není úplně zřejmé, k čemu jim umění nakládat s texty (nad rámec prostých návodů k použití) proboha bude.

Tak například, aby si přečetli novinový článek a pochopili, co se v něm děje?
Aby někomu byli schopni sami něco komplikovanějšího sdělit?
Prošel jsem si řadou posic v jednom velkém zlém americkém megakorporátu a rozdíl mezi lidmi, kteří umějí pracovat s textem a kteří to neumějí, jest massivní a mnohdy rozhoduje o kariérách.
Jestli tohle čtete někdo mladý, kdo ještě nejste v pracovním procesu, práce s textem je Fakt Důležitá (FD), možná jedna z Nejdůležitějších Věcí Vůbec (NVV).

No, v posledku by škola měla děti připravit na fungování v pracovním procesu. Vekou část, ne-li většinu, z nich bude čekat práce, ve které budou mít shora naplánovaný každý jednotlivý pohyb a každé slovo které řeknou případně napíšou. Škola, která je na to má připravit, asi nemá být "škola hrou", že.

Ne, škola má člověka připravit do života ve společnosti. To je mnohem víc než jen práce. Není smyslem školy vyrábět jen další a další fachidioty.

Vedle toho bych rád zmínil, že zaměstnavatelé si velmi často stěžují, že škola nepřipravuje lidi na zaměstnání, problém je, že oni tím typicky míní zaměstnání u nich.

Navíc pochopitelně jde o problém principálně neřešitelný, neboť má-li škola vybavit jedince znalostmi a dovednostmi pro potřeby pracovního trhu, je dobré si uvědomit, že nikdo neví, jaké ty potřeby budou, že. Už jsem zaslechl řadu stížností, že školy naprosto nepřipravují studenty na zacházení s novými technologiemi AI a že až vyjdou ze škol, nebudou naprosto připraveni na potřeby pracovního trhu a budou zcela k neužití.

- Opravdu chceme vychovávat lidi, kteří na víc nemají?
- Opravdu chceme vychovávat management, kterej bude tohle od zaměstnanců vyžadovat?
- A ve výsledku: Opravdu chceme žít v takový společnosti?

Za mě rozhodně 3x NE.

Prakticky v každé profesi je procesní rutina a prosté detailní doslovné následování pracovních postupů (mimochodem i v životě). I to je potřeba umět. To se nikterak nevylučuje se schopností o těch věcech uvažovat, zpochybňovat je...