[OSEnauti] Zahrajme si Castle Xyntillan! – 1. sezóna u konce

[Markus]

Anotace v Databázi

Castle Xyntillan je jeden z nejlepších produktů dnešní OSR scény, jaký znám. Je to megadungeon v odlehčeném žánru „funhouse“ – strašidelný hrad plný groteskních nepřátel, šibeničního humoru, bizarních pokladů a nástrah. Než abych vám o něm jen básnil, pojďme si ho radši společně zahrát! Nejspíš koncem léta nebo začátkem podzimu bych chtěl na RPG Fóru začít svolávat příležitostné online výpravy ve stylu West Marches, aneb „kdo má čas a chuť si zrovna zahrát, je vítán“.

Přehled zápisů (novým hráčům doporučuju přečíst si aspoň jeden, ať mají nějaký přehled)
Sdílená složka na postavy a jiné dokumenty
Domácí úpravy pravidel

[Vaarsuvis]

Můžeme to brát tak, že zatím rozhazuješ sítě? Připravím ti aspoň nějakou unikátní zvěst...

Ovšem, s tím jsem tak počítal. Přeci jen jsem ještě cucák na 1. úrovni.

Tak si prosím rozmysli cestu A, B nebo klidně nějakou kombinaci a dej vědět. A já začnu přemýšlet, co s tím budováním kultu.

Asi začnu napřed A, přeci jen Étiénne není coby horal úplně městský člověk. Napřed zkusí založit posvátné místo, které může někoho přilákat. Jeho příležitostné "rozhazování sítí" beru tak, že opatrně zkouší, jestli někdo také rozumí druidí mluvě.
B začne dělat tehdy, až se aktivity rozvinou a bude zapotřebí krytí. Mezitím bude udržovat dobré vztahy s knězem, aby nepojal podezření.

Mimochodem, neví někdo o nějakém OSR produktu, kde jsou na podobné downtime aktivity pravidla? Něco určitě musí existovat, mohli bysme se od toho odpíchnout.

Napadá mě akorát Worlds without Number s minihrou hraní frakcí, kde se mezi sezeními nakupují assety různých typů (informátoři, budovy apod.).

[Bifi]

An Echo Resounding
Downtime and Demesnes

[Markus]

Winnie mi psala zprávu, co chce dělat...

Španělská šermířka Ines strávila poslední dva týdny vesměs odpočinkem a vysedáváním v hostinci U Černého komedianta, především po večerech a pozdě v noci. Chtěla totiž navázat kontakt se zdejším duchem tragicky zesnulého komedianta. Štěstí jí ale nepřálo a duch se za dva týdny ani jednou neukázal. (Na 14 kostkách mi nepadla ani jedna jednička.) Za tu dobu se ale naskytly jiná drobná setkání nad skleničkou...

- Jakýsi rakouský kupec jí nabídl ke koupi slušivé botky z kamzičí kůže (10 zlatých). „Je to vaše velikost, to je osud! Budete v nich hopsat jako kamzík!“¨

- Při několika příležitostech zahlédla teskného básníka Clauda Malévola (tady byly kostky nakloněné). Byla šance, že se do ní Claude zakouká... (hodil jsem ti na Charisma - neúspěch)... ale to se nestalo, a tak si básník hleděl vlastního čtiva a notýsku.

- O jednom z dlouhých večerů, kdy v nálevně už nikdo nezbýval a duch se pořád ne a ne ukázat, se dala do řeči s hostinských Fernandem Bonnelem. Ten povyprávěl, že do hradu Xyntillan se vypravovali odvážlivci už dřív, ještě v dobách, kdy v něm sídlil hrabě Jean-Giscard. Mezi těmi, co se vrátili, se povídalo, že do hradu vede tajný přístup od jezera.

- A samozřejmě za tu dobu Ines potkala spoustu cestovatelů a pochybných existencí, takže může najímat pomocníky od Černého komedianta. Navíc k těm uvedeným v seznamu může kdykoli najmout i nádeníka Theodora Eibla, který jí beztak udělá, co jí na očích uvidí.

[Winnie]

Děkuji, Markusi

Botky si Inés samozřejmě koupí. A v rámci španělské fintivosti nejen botky... Čtvrtinu zisku musí investovat do elegantních zbytečností, takže bych to viděla na vylepšení zánovního oblečení: jehla, nitě, sem tam krajka, sem tam nášivka, možná korálky. Vejde se do 34 gp?

Během těch dvou týdnů si žije hojně (dalších 46 gp v háji).

Oddaného Theodora určitě bere s sebou a k tomu ještě holohlavého italského gangstera Fortunata Richichiho. Vrhací díky zní jako něco, co by mohlo spasit celou výpravu.

Fortunato Richichi - těžký pěšák, 2. úroveň - TZ 15, 6 životů, útok +0 - chce 20 zlatých - holohlavý italský gangster žmoulající růženec, dobrá muška (+1 na střelbu) - vybavení: střední zbroj, štít, šavle, 3 vrhací díky

[Markus]

Já teda budu zlej, ale nemůžeš si vzít druziniky na vyšší úrovni než ty

[Winnie]

Já teda budu zlej, ale nemůžeš si vzít druziniky na vyšší úrovni než ty

Zapomněla jsem na tohle pravidlo... Škoda, Inés se musí snažit, aby se dostala k díkům.

[Elenistar]

Jak už to bývá, tak nakonec bych dneska i mohl (na poslední chvíli odpadlo naše pravidelné hraní). Pěkně si to užijte. Příště snad už s Gustavem, který si zatím v městečku opatřuje za poslední bohatý lup výbavu na další výpravu. Slušné brnění a výbušnou truhličku s pokladem.

Přeji hodně zábavy a těším se na zápis.

[Markus]

Bifi mi poslal:

Akcie pre Clothildu: Milodary pre kostol sv. Bonifáca, nákup sv. vody plus: chcela by, aby otec Brenard napísal list na nejakú kapitulu militantného kresťanského rádu, aby poslali nejakého veľmajstra, ktorý by ma vysvätil do cirkevnej hierarchie a mohla by som tu založiť (dočasnú) kapitulu. (Je mi jasné, že pravidlovo pre plnú kapitulu sa bavíme o 9. úrovni, ale možno medzitým aspoň nejaký status alebo požehnanie.)

Tomuhle se říká: Nabídni prst (možnost dělat nějaké akce ve městě) a sežerou ti celou ruku (a hned všichni zakládají organizace ).

Je to super, akorát to bude vyžadovat delší zamyšlení než takhle narychlo před hrou, tak prosím mějte strpení a nemějte dojem, že vám neguju nápady. Zatím budou efekty slabé, což je potřeba i kvůli tomu, že jste teprve na 1. úrovni, máte vesměs nulovou reputaci, musíme si to pořádně rozfázovat, aby bylo co dělat i v budoucnu atd.. Vidím to tak, že minimálně za začátku budou tyhle linky generovat spíš jen informace a dějové háčky, později drobnější bonusy, později henchmany. Uvidíme.

That said...

===

Clothilde strávila pár dní ve společnosti otce Brenarda v gotickém kostele Svatého Bonifáce tří přikázání. Otec je horlivý, ale mladý a nezkušený a sám si to uvědomuje. S novou farností se teprve sžívá a zdá se, že je trochu paranoidní ohledně chrličů na kostelní fasádě („Pořád mě pozorují!“) a zvěstí o pohanech v lesích. Je přesvědčený, že se v Tours-en-Savoy musí odehrávat nějaké spiknutí a že jeho předchůdce, otec Chlodowig, se stal jeho obětí. Když se přesvědčil o Clothildině upřímném zápalu, svěřil se jí s tajemstvím: na faře mu zůstaly nějaké staré dokumenty a zápisky po Chlodowigovi. Zdá se, že pátral po Grálu dobrého a zlého osudu, svaté relikvii přinesené ze Svaté země za dob křížových výprav. Brenard je přesvědčený, že Chlodowig se kvůli Grálu vypravil do Xyntillanu a to se mu stalo osudným. Ocenil by jakékoli informace o grálu nebo o usudu otce Chlodowiga.

Na Clothildiny výzvy k tomu, aby napsal zvací dopis do „kapituly militantního křesťanského řádu“, se jen hořce pousmál. „Drahá sestro, to po mne žádáte něco, co vám nemohu splnit.“ Brenard je moc malé zvíře, aby něco takového dokázal ovlivnit – a navíc rytířské řády stojí zcela mimo kněžskou strukturu. Brenard může napsat leda tak na arcibiskupství do Chamrousse, ale nedělá si naděje, že by pan arcibiskup reagoval na žádosti venkovského kněze. „Možná kdybych mohl nahlásit nějaké úspěchy. Však víte, v potírání pohanů, bezbožných živlů a tak.“

- Clothilde si zíkala Brenardovu důvěru a nakupuje u něj bez vysokorské přirážky (napořád)
- Brenard je ochotný pomáhat a určitě má i další kapacity, ale nejdřív by potřeboval zaimponovat nadřízeným, aby ho brali vážně.

===

Asi začnu napřed A, přeci jen Étiénne není coby horal úplně městský člověk. Napřed zkusí založit posvátné místo, které může někoho přilákat. Jeho příležitostné "rozhazování sítí" beru tak, že opatrně zkouší, jestli někdo také rozumí druidí mluvě.
B začne dělat tehdy, až se aktivity rozvinou a bude zapotřebí krytí. Mezitím bude udržovat dobré vztahy s knězem, aby nepojal podezření.

Étienne měl pár dní na to, aby se toulal po okolí okolo Tours-en-Savoy, obcházel osady a samoty vysoko na kopcích, zdravil se s místními a snažil se rozumět jejich divnému nářečí. Život na svazích se hodně liší od života dole ve městě, místní lidé jsou zakabonění, umounění, často všelijak deformovaní nebo mají nafouklé krky – v učenějších kruzích se spekuluje, jestli za to může spíš příbuzenská láska, nebo bezbožný život.

Doporučení místních (zlato jim rozvázalo jazyk) ho nakonec zavedla k bezzubé stoleté babizně Radegonde, která žije v chýši na úpatí štítů Lex Vasseax. Bezzubá babizna, která pamatuje prý sto lét, ho pak zavedla do lesů k zapomenutému kruhu menhirů, tesaných druiskými symboly. „Je náš tady víč, čo pamatujou štaré bohy, ně každý zapomněl,“ zaskřehotala. Ale už dávno tady nebyl žádný „svatý muž“, který by dokázal vést patřičné obřady. „Říká se ale, že ti poslední dodnes žijí v temných hvozdech, do kterých se dá projít hradem Xyntillan“.

- Étienne utratil 50 zl. za úplatky a pozornosti
- Našel kruh menhirů, kterého se může ujmout. Je si ale vědom toho, že jeho vysvěcení bude vyžadovat lidskou oběť.


===

Botky si Inés samozřejmě koupí.

Kamzičí boty dávají bonus +1 na všechny kamzičí aktivity.

Najmeš jiného pomocníka kromě Fortunata? Zdá se, že si jediná, kdo strávil čas verbováním.


===

Snad jsem vám odpověděl všem. Pokud ne, přichystejte si prosím dotazy na sezení. Na viděnou večer!

[Markus]

A jestli zvládnete nějakou last minute domluvu, kam jít a co dělat, nebude to od věci. Jinak se domluvíme přímo na hře – ale není to nutné, i bezcílný průzkum je zábavný.

[tynian]

Mno, jsem tu nový a nikdy jsem v hradu nebyl, ale láká mě knihovna a teď jsem zaslechl zmínku o Grálu dobrého a zlého osudu a to zní taky hodně lákavě Ale přirozeně se rád nechám přesvědčit, že bude vhodnější jít jinam.

[Mizy]

Teda nahazovat si za večer dvě nové postavy? No kde se vám to poštěstí?

[Markus]

Rychlozápis z 5. a 5,5. výpravy

Pořádný zápis s mapkami a snad přehlednější dodám asi v průběhu příštího týdne.

5. výprava

Postavy: kouzelník Carsten (Mizy), druid Éttienne (Vaarsuvis), paladinka Clothilde (Bifi), klerik na 2. úrovni Turnil (Tynian), magus Karl (Stařez jako last minute záskok za Winnie) + jeho družiník rybář Emmaneal

Výprava vyrazila s cílem najít severozápadní budovu a najít v ní okultní knihovnu, nicméně do hradu vstoupila hlavním vchodem na jihu (tj. úplně jinde, než kam chtěla jít) a už ve vstupní hale byl cíl operativně změněn na: Najít alchymistickou laboratoř v gotickém (jižním) křídle.

Během pár minut prošli dobrodruzi do hradní kaple (na mapě na jih od stájí). Velký sál, zaprášené lavice, pavučiny. Divný oltář, na kterém chyběl kříž a místo toho do něj byla zapuštěná velká lastura nautila, v očích maguse lehce magická. Po chvíli se z jiných dveří začalo blížit prozpěvování jakéhosi žalozpěvu a do kaple vstoupilo osm temných mnichů v černých kutnách – nemrtví muži s dlouhými vyschlými vousy, na prsou zkřížené ruce s prsty protaženými do ohromných pařátů. (Hod na reakci: nejlepší možná !) K dobrodruhům nebyli agresivní, jen je za zpěvu svého žalmu pobízeli, aby se s nimi posadili do lavic. Dobrodruzi uposlechli.

Začal temný rituál, při němž osm kostlivých mnichů pělo žalm v neznámém jazyce (slova jako „fhtagn“ nebo „r'lyeh“), zatímco jeden z nich lil na oltáři vodu na ulitu nautila. Dobrodruzi rozmístění v lavicích mezi mnichy předstírali, že zpívají s nimi, a nenápadně si nachystali zbraně a svěcené vody. Jenom magus Karl nezpíval, čímž na sebe přilákal pozornost mnicha sedícího vedle něj. Potom co ho nemrtvý několikrát napomenul šťouchnutím lokte a Karl pořád nezpíval, nemrtvému došlo, že ta osoba sem nepatří.

V tu chvíli Karl zavelel k útoku, dobrodruzi vyskočili z lavic a začali kosit nemrtvé kolem sebe, házet po nich svěcené vody atd. Prvních pár vteřin vypadalo nadějně... ale pak se to zvrtlo. Ukázalo se, že dlouhé pařáty mnichů dávají 2k4 zranění s explodující čtyřkou!!!

V rychlém sledu padla paladinka Clothilde, rybář Emmanuel, klerik Turnil. Přesto se podařilo 5/8 mnichů zničit. Kouzelník Carsten stabilizoval paladinku Clothilde a tím jí zachránil život (utrpěla ovšem trvalé zranění srdce a plic), ale o pár vteřin později byl roztrhán na cáry (dostal od dvou mnichů 25 zranění v jednom kole – explodující čtyřky jsou svině.

Druid Étienne si zachránil život útěkem pryč z kaple (mniši ho nepronásledovali).

Po chvíli byli v kapli 3 stále ještě jakžtakž fungující nemrtví mniši a jako jediný dobrodruh magus Karl. Stál u oltáře, zatímco tři mniši se hrnuli proti němu. V zoufalém posledním nápadu sekl holí do ulity nautila zapuštěné v oltáři a roztříštil ji! (Zasáhl proti TZ 18). Z ulity vyletěl vítr, který zvířil prach v kapli, ozývalo se kvílení mnoha utopených hlasů. Nemrtví mniši znejistěli (hod na morálku s postihem - úspěšný), ale nezačali panikařit. Místo toho naskákali na Karla a zajali ho.

Masakr přežil Karl (zajat) a Clothilde (kriticky zraněná, ale živá). Nepřežil roztrhaný Carsten, Turnil (nikdo ho neošetřil) a družiník Emmanuel.

Karl a Clothilde byli zajati a odvlečeni do žaláře. Jelikož oba ovládají nějakou formu léčivé magie, Clothilde přežila.

Výsledky:

Zkušenosti za zabité mnichy:
- Karl, Clothilde a Étienne +33 xp

Zkušenost za zničení temného oltáře:
- Karl: 20 % z hodnoty XP potřebné pro vaši další úroveň (např. pokud je vaše další úroveň na 2500 XP, dostáváte +500 XP).
- Clothilde a Étienne: 10 % z hodnoty potřebné pro další úroveň (půlím vám to, protože jste u toho nebyli do konce)

Clothildino „trvalé“ zranění:
- Zraněné srdce a plíce, zadýcháváš se. Odolnost snížena o třetinu. Rychlost pohybu v divočině snížena o jednu kategorii rychlosti (minimálně ale 40) a nemůžeš provádět nucený pochod. Po každé namáhavé aktivitě (boj, útěk, šplhání, plavání...) musíš 10 minut odpočívat a rozdýchávat se, než budeš moct jít dál. (Trochu jsem zhouseruloval původní efekt z ACKS, protože mi přišel složitý na sledování.)
- Může tě zajímat špitál ve městě


(Tenhle boj byl brutální. Hráči se chvíli cítili jistě, ale jakmile začaly explodovat k4, tak to šlo rychle z kopce. Jenomže pořád jsme v situaci, kdy skupina 5 hráčských postav na 1. úrovni (jeden byl tedy na druhé) vyvolala souboj proti přesile... a v otevřeném prostoru. Tak či tak to bylo celkem těsné a hráčům hodně nepřály kostky. Mnichové házeli čtyřikrát na morálku – dvakrát kvůli ztrátám, jednou vynuceně kvůli Karlově kouzlu, naposledy s postihem kvůli zničení oltáře... a čtyřikrát uspěli.)


========================

5,5. výprava

Uprchlý druid Étienne potkal na půl cesty do Xyntillanu skupinku tří dalších dobrodruhů a přesvědčil je, ať mu pomůžou zachránit kamarády. Bifi se od hry odpojil, další tři hráči si rychle vytvářejí nové postavy. Druhá výprava přichází do hradu o den později.

Složení výpravy: druid Étienne (Vaarsuvis), italský assassin Landolfo (Mizy), německý hraničář Taurel Tichý (Tynian), anglický kinetik Albert (Stařec).

Výprava vstoupila opět hlavním vchodem. Noví společníci se ukázali být nespolehliví, protože odmítli jít k žalářům vysvobozovat zajatce a začali místo toho prozkoumávat okolní místnosti. V místnostech napravo od vchodového sálu našli karbanický salónek s výstavou zbraní na stěnách: dva palcáty, sbírka 20 mečů z celého světa, jeden nádherný obouruční meč s plaketou „Meč Relův“. Dobrodruzi pojali podezření, vycouvali z místnosti a potom Albert mistrnou střelou z luku sestřelil Meč Relův z háčků! Jakmile se meč hnul, všech 20 ostatních mečů seskočilo ze stěny a švihly vzduchem... což nikomu neublížilo, protože v místnosti nikdo nebyl.

Assassin Landolfo si pak smyčkou přitáhl meč Relův. Bylo to ovšem zbytečné: ostatní meče se dál nehýbaly. Dobrodruzi se tak vyzbrojili čepelemi cizokrajné provenience (1 meč = 1 řádek, klidně si je zpětně doberte). Meč je magický a očividně mocný. (Popis níže.)

Skříňku plnou alkoholických nápojů nezkoumali.

Ve vedlejší místnosti našli ložnici lužebnictva s jakousi magnetickou anomálií – kovové předměty jsou přitahovány k jednomu bodu ve vzduchu a sviští pořád dokola. Místnost prozkoumali, ale dál v ní nic nebylo.

Dál nahlédli do ohromné místnosti plné okultních cetek a magických symbolů a pentagramů na štěnách. Nešli tam.

V tu chvíli se ostatní nechali přesvědčit, že by měli jít zachránit vězně.

Vrátili se do hlavní haly, prošli obrazárnou, tiše se proplížili kolem strážnice se zpívajícími kostlivými strážemi a našli alternativní vchod do cel. Hned v první cele našli zajatého Karla a Clothildu! Oba byli živí a komunikativní, jen Clothilde hodně zesláblá Bohužel cela byla zamčená těžkým visacím zámkem. (Haluz jak sviňa! V hradu je několik žalářů, náhodně jsem určil právě tenhle. V žaláři je kolem 20 cel, náhodně jsem určil zrovna tu první za dveřmi.)

Mezitím na chodbě... hraničář Taurel a druid Étienne hlídají chodbu. Otevřou dveře vedoucí na jinou chodbu a vidí, že jim naproti kráčí muž, asi padesátník, živý, oblečený v drahých kupeckých šatech a kožešinách, zlatý prsten, zlaté kapesní hodinky, pytel zlata u pasu, v náručí nese předoucího kocourka.

Taurel se ho rozhodl zastřelit... a praskla mu tětiva (hodil 1)! Muže to nerozhodilo, podezřele klidně vysvětlil vetřelcům, že tady nemají co pohledávat. Vlastně by se jim mohlo stát něco ošklivého... pokud nebudou „mít někoho, kdo jim zaručí ochranu. Rozumíte mi. Zaručení ochrany by vás stálo vaše cennosti. Tak dávejte, dávejte.“ Jednal výhružně a podezřele sebejistě

Étienne mu dal svůj váček ze 100 zlatými. Okamžik předání měšce ovšem využili jeho kolegové k dalšímu útoku! Hraničář Taurel zabil vrženou dýkou mužova černého kocoura, zatímco kinetik Albert zaryl šíp mužovi do trupu – nezabil ho, ale těžce zranil.

Muž se zapotácel zpátky do chodby, kterou přišel, a začal křičet o pomoc. Okamžitě se rozletěly dveře za ním a vyběhli z nich 4 nindžové. Zřejmě jeho ochranka. Mezitím se z jiného směru ozvalo řičení nějakých zvířat. Dobrodruzi zabouchli dveře a chvíli se o ně přetahovali s nindži. Muž zpoza dveří přikázal nindžům: „Přineste mi všechno, co mají cenného!“

Mezitím v žaláři přesekl Landolfo magickým mečem zámek vedoucí do cely s Clothildou a Karlem a tím se osvobodil. Bohužel v reakci na to spadla přes vchod do žaláře těžká mříž a oni ji nedokázali zvednout. To znamená, že výprava byla rozdělena na dvě poloviny: Landolfo a dva zachránění v žaláři, zbytek výpravy na chodbě před žalářem. A co hůř: zpívající kostlivci ve strážnici (docela daleko, ale za dvěma rohy a zvuk se nese) změnili písničku na „Hoja hoj, hoja hoj, teď to tady prohledáme“ a začali žaláře, ze kterých nebylo úniku prohledávat.

V tu chvíli povolily ty jiné dveře a do chodby před žalářem vešli tři obrovští černí ptáci (velikost pštrosa) s mohutnými zobany. Hrdinové pustili dveře s nindžy a dali se na útěk. Nindžové a černí ptáci jim běželi v patách. Druid Étienne a hraničář Taurel odhodili batohy a část zbraní, čimž nindži odlákali, a utekli ven z hradu.

Rovněž utíkající kinetik Albert se před nindži zachránil skokem do dveří... vedoucích do strážnice, kterou právě opustili kostlivci. Jenomže tím si odřízl únikovou cestu: na jedné straně kostlivci prohledávající žalář, na druhé straně nindžové. Schoval se tedy pod stůl.

Assassin Lamberto uzmul jedné odemčené cele kostru lidské ruky, strčil si ji do úst a předstíral, že je bláznivý člen rodiny Malévolů. Vyšel kostlivým strážným vstříc, zahuhlal: „Utíkají, támhle, rychle!“ a skutečně je přesvědčil, aby kolem něj jenom proběhli. (Má schopnost převleků, tak jsme to nějak improvizovaně posoudili.) Tím ovšem kostlivci dopadli Clothildu a Karla a doprovodili je zpátky do žaláře.

Konec sezení. Clothilda a Karl zůstávají ve vězení (ale víte kde!). Lamberto a Albert skončili sezení uvíznutí v hradu, házejí tedy na tabulku nepěkného osudu.

- Lamberto: Na 3 týdny ztracen, pak bude nalezen, zřejmě někde otrhaný, ale živý, v lesích okolo Xyntillanu. (Lamberta – i s magickým mečem – najde při odchodu z hradu 8. výprava.)
- Albert: Vrátíš se se vzpomínkou na ohromný objev! (Nejlepší výsledek. Specifikuji v zápise.)

Zkušenosti:
- Ehm... tak si vezměte všichni 100 XP útěchy.


Měč Relův:
- Magický obouruční meč +1 (tj. +1 k útoku, 1k10+1 zranění)
- Pomalý (v každém kole útočíš jako poslední, nehledě na iniciativu)
- Umí detekovat pasti (3× denně, stačí se soustředit, dosah 30 stop)
- Je lehce inteligentní (neumí mluvit, komunikuje jen „empatií“ - tj. máš nějaké tušení o tom, co chce)
- Je chaotický (neutrální postavy zraňuje za 1k6 životů a kolo, zákonné za 2k6 životů za kolo)
- Může se tě pokusit ovládnout, když (a) ho poprvé sebereš, (b) ti klesnou životy pod polovinu, (c) si pořídíš jinou magickou zbraň
--- Pokus o ovládnutí: Pokud je tvoje SÍLA + MOUDROST míň než 18, meč nad tebou přebírá kontrolu
------- Ke svému součtu SIL + MDR máš postih –1k4, pokud jsi zraněný, nebo postih –2k4, pokud máš míň než polovinu životů
--- Když tě ovládne: uctíváš a chválíš ho, zahodíš jiné zbraně, utratíš polovinu pokladů z téhle výpravy za doplňky pro meč (drahokamy vykládané pochvy); po zakoupení doplňků ovládnutí končí

(Pravidla inteligentních mečů jsou děsně složitá, takže jsme je na výpravě neřešili. Domluvili jsme se, že se meč poprvé projeví až po výpravě. Můžeš si to Mizy prosím určit teď? Pokud nemáš chaotické přesvědčení, asi ho budeš chtít zahodit. Pokud ho máš, urči, jestli tě ovládne – nedá ti pokoj, dokud mu nekoupíš něco hezkého.)

[Mizy]

Vyřeším to zítra.

[Markus]

Myšlenky ke včerejšku:

Považuju za chybu, že jsem vám ztížil najímání družiníků a „schoval“ je za akci hranou ve městě. Ten modul je dost krutý a evidentně dimenzovaný na to, že družiny jsou početné a něco vydrží. Jít tam jako postavy na 1. úrovni bez doprovodu je sebevražda. Ten boj s mnichy byste pravděpodobně vyhráli, kdybyste každý měl živý štít (aka družiníka) – útoky mnichů by se rozdělily mezi víc cílů, vy sami byste měli víc zásahů. Tuhle chybu opravím a zase umožním verbovat družiníky volně.

Pořád mi trochu skřípe můj systém vyhodnocování boje. Hrál jsem to, jak to hrajeme u stolu, tj. že celá strana jedná vždycky najednou a hráči organicky říkají, kdo co dělá – mluví jeden přes druhého. U stolu to jde, ale mám dojem, že v online prostředí to překřikování hrozně brzdí. A když se tam přesouvá velký počet figurek, je to zmatek (viz útěk před „nindži“). Přemýšlím, jestli nezavést nějakou pevnou strukturu s vyvoláváním hráčů (to už jsme tu řešili dřív, nějak na to nedošlo).

Myslím ale, že během volného průzkumu místností žádné vyvolávání nepotřebujeme. Když je někdo aktivnější, snažím se všímat si, kdo mlčí, a dát mu slovo („Zatímco Carsten přitahuje meč, co děláš ty, Étienne?“) a přijde mi, že to funguje. Aspoň z mého roztěkaného pohledu. Jak to přijde vám? Měli jste dojem, že jste se během průzkumu málo dostali ke slovu? Ocenili byste nějakou pevnější strukturu – např. přiznané „tahy“, kdy každý řekne, co dělá?

Asi jsem ve fázi, kdy bych si chtěl OSE zahrát jako hráč s někým jiným a chvíli pozorovat jeho styl vedení hry. Až budu mít příště čas na online hraní, asi si místo svolání Xyntillanu zahraju v jiné hře. (Zajímaly by mě Volokarnovy katakomby, i když je mám vyspoilované. Ale je to stylově i obtížností podobné.)

EDIT:
- Můžou mi prosím hráči mrtvých a zajatých postav napsat, co měli za předměty? Stačí mi nahrát aktualizovaný deník do složky a potvrdit, že je tam. Projdu to a rozmístím ty předměty na patřičná místa v hradu, budou se dát znovu najít.

[Bifi]

Nemôžem si pomôcť, ale mne príde OSE príliš smrtiace. Môj sweet spot je OD&D pred supplementom Greyhawk, kľudne nech aj kombinované s Chainmail.